KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

Podobné dokumenty
KOSTELECKÉ BORY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

LOVĚTÍNSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

HEDVÍKOVSKÁ ROKLE - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

JAVORINA MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

LIBICKÝ LUH HAVRANY MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU

VE STUDENÉM MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

TAJGA - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

DOUTNÁČ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE

VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE

VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE

Vyhodnocení současného stavu a dosavadního vývoje lesa ponechaného samovolnému vývoji v lokalitě Doutnáč v NPR Karlštejn

VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE LESA

Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Mrtvé dříví NIL2

K čemu potřebujeme bezzásahová území v našich lesích? Doutnáč jako referenční lokalita pro Český kras

AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR

První výsledky NIL2. 7. října Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Forest Management Institute, Czech Republic

1 Uspořádání inventarizačních ploch

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

Výstupy NIL2. Obnova lesa. Radim Adolt. I Informace o lesích

M O N I T O R I N G P Ř I R O Z E N Ý C H L E S Ů V Č R. - koncepce a cíle - metody -výstupy

Obsah. Co je to Field-Map? Field-Map software Popis technologie Field-Map Zdroje

Soubor map - Věková a prostorová struktura přírodě blízkých smrčin ČR

Inventarizace krajiny CzechTerra. IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.

Katalog sadebního materiálu lesních dřevin

Žofínský prales SADA SPECIALIZOVANÝCH MAP S ODBORNÝM OBSAHEM. Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i.

Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0

Jedle je pod 1% z celkové dřevinné skladby.

Výstupy Národní inventarizace lesů

Nadzemní biomasa a zásoba uhlíku

Zlepšení druhové skladby v lesích obce Boršice u Blatnice

± 2,5 tis. ks/ha) a Kraji Vysočina (11,8 ± 3,2 tis. ks/ha). Jedná se zároveň o kraje s nejvyšším zastoupením jehličnanů.

11. Přílohy. Příloha č. 6. Charakteristiky zjišťované na jednotlivých jedincích na výzkumných plochách.

Představení Katalogu pěstebních opatření pro zvýšení biodiversity lesů v chráněných územích.

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: SRUBY

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KLOKOČNÁ A

Sadovnická hodnota Poškození kmene. Poškození koruny. Výskyt suchých větví. Vitalita

Škody zvěří na lesních porostech

Národní inventarizace lesa

Revitalizace vzrostlých stromů v městyse Štoky a jeho místních částech a jejích místních částech PŘÍLOHY

Protokol č. 5. Vytyčovací údaje zkusných ploch

Skupina A ošetření stromu 3ks, výsadba 1ks stromu

II. Informační seminář FRAMEADAPT Dálkový průzkum země (DPZ) pro podporu adaptačního managementu

Porost s jednoduchou strukturou jednoetážový porost.

Komplexní lesnický a. ověřovací analytické. od lesa. studie v LH

- snaha o minimalizaci rizik v lesním vegetačním stupni

EEA Grants Norway Grants

Ing. Jan Leugner, Ph.D. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Úvodní seminář k projektu č. EHP-CZ02-OV

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KRYŠTOFOVO ÚDOLÍ A

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku

radní pro regeneraci sídliště a životní prostředí

Aktualizované výstupy NIL2

Dřeviny vhodné pro aukci CENNÝCH A SPECIÁLNÍCH SORTIMENTŮ

VELKÉ MEZIŘÍČÍ REGENERACE ZELENĚ KAPITOLA 4. REGENERACE ZELENĚ NA SÍDLIŠTÍCH A NOVÉM HŘBITOVĚ

SAMOVOLNÝ VÝVOJ LESA. KOLIK a PROČ?

Výstupy NIL2. Škody zvěří. Radim Adolt. I Informace o lesích

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku

OBSAH 1 Úvod Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin Genové základny... 23

Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů

Úvod k lesním ekosystémům

ZA OBJEDNATELE: PROJEKT: STUPEŇ: ČÁST DOKUMENTACE: 5/2014 POČET STRAN 7 PARÉ: DATUM. Blatenská 189, Březnice IČ

R. Adolt Národní inventarizace lesů v České republice, druhý cyklus (2011-

I N V E N T A R I Z A Č N Í T A B U L K A

Výstupy Národní inventarizace lesů

BLOK B HISTORIE A METODY VÝZKUMU. Prednáška c. 4: Soucasné metody terénního výzkumu sber, zpracování a interpretace dat (drevinné patro)

mech. pošk. kmen mech. pošk. kor hniloby dutiny rozsah skupiny v suché větve vitalita statika m2 pěstební opatření

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Metodika monitoringu lesních ekosystémů v NP České Švýcarsko

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů

Základní škola Na Líše 936/16, Praha 4, Michle Dendrologický průzkum území. Táborská 350/32, Praha 4. Praha 4, k.ú. Michle

Vzorová úloha Clasifikace/re clasifikace dat

Dřeviny ČR Smrčiny a subalpinské křoviny

Mapy obsahu 210 Pb ve smrkových kůrách lesního ekosystému České republiky v roce 1995 a 2010


Dřevinné patro koloběh dendromasy v jednotlivých vegetačních typech. Libor Hort, David Janík

Užití země v České republice v letech 1994 až 2012 Karel Matějka IDS, Na Komořsku 2175/2a, Praha 4, Česká republika matejka@infodatasys.

NÁVRH SADOVÝCH ÚPRAV SÍDLIŠTĚ ŠTĚPNICE - 2. etapa Návrh kácení stromy s výčetním obvodem nad 80 cm

Moravský Krumlov Hodnotové přírůstové hospodářství dubu. cesta relativní výnosové a ekologické stability v čase globální klimatické změny

1. Základní identifikační a popisné údaje

Březina. Název ZCHÚ: Kód ZCHÚ: Kategorie ZCHÚ: Zřizovací předpis: Kraj: Obec s rozš. působností 3. stupně: Kuřim Katastrální území:

Protokol č. 8. Stanovení zásoby relaskopickou metodou

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

Národní Inventarizace Lesů. Radim Adolt, Analyticko-metodické Centrum NIL (ACNIL), Kroměříž

Klíčová akce 8: ROZVÍJET MONITORING LESŮ

Zpráva o testu klonů topolů a vrb na pozemku ve Stachách na Šumavě

VÝSLEDKY PRVNÍHO A OPAKOVANÉHO CYKLU INVENTARIZACE KRAJINY CZECHTERRA

Soubor map: Struktura porostů na trvalých výzkumných plochách v CHKO Křivoklátsko Autoři: S. Vacek, Z. Vacek, D. Bulušek, V.

PŘÍLOHA F.2 INVENTARIZACE A METODIKA INVENTARIZACE

Diagnostika poškození lesních dřevin. Habituální diagnostika, defoliace, ukázky symptomů základních typů poškození

Získávání taxačních dat v porostech

DODATEČNÉ INFORMACE Č. 3 K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM

II. Informační seminář FRAMEADAPT. Rámcové směrnice hospodaření vybraných přírodních lesních oblastí. Jan Kadavý, LDF MENDELU

Výkaz výměr Akce: Rýmařov - Revitalizace lesního hřbitova

Model sortimentace stojícího dříví na podkladě dat LHP, LHE a projektů pro Vojenské lesy a statky České republiky, s.p.

1/7 INVENTARIZACE DŘEVIN NÁVRHOVÁ PŘÍLOHA K SK. M 1: m SADOVNICKÁ HODNOTA - JEDNOTLIVĚ HODNOCENÉ STROMY

Příloha F - Fotodokumentace

Transkript:

KLEŤ - MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI David Janik *, Dušan Adam, Pavel Unar, Tomáš Vrška, Libor Hort, Pavel Šamonil, Kamil Král Oddělení ekologie lesa, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Lidická 25/27, 602 00 Brno Kontakt: e-mail: david.janik@vukoz.cz, tel.: + 420 541 126 262, fax.: + 420 541 246 001 1. Úvod Provádění monitoringu lokalit ponechaných samovolnému vývoji je součástí Dohody o spolupráci při vymezování lesních porostů ponechávaných samovolnému vývoji a lesních porostů bez provádění hospodářských zásahů ve zvláště chráněných územích a zajištění jejich monitoringu. Dohoda byla podepsána v roce 2002 mezi státním podnikem Lesy České republiky a Správou chráněných krajinných oblastí (dnes Agentura ochrany přírody a krajiny ČR). Dohoda o vymezení lokality Kleť a jejím ponechání samovolnému vývoji byla podepsána 13. listopadu 2006. Lokalita je součástí PR Kleť a CHKO Blanský les, její rozloha činí 38,3 ha. Monitoring lokality proběhl v roce 2007. Předkládaný souhrn výsledků je stručným přehledem základních dendrometrických charakteristik monitorované lokality. 2. Metodika Metodika monitoringu dynamiky vývoje přirozených lesů ponechaných samovolnému vývoji vychází z řešení projektu VaV SE/610/6/02 Výzkum a shromáždění poznatků o rozšíření a stavu přírodních lesů v ČR (http://www.pralesy.cz, sekce výzkum a monitoring/metodiky/metodika monitoringu). Sběr dat v terénu byl prováděn pomocí technologie Field-Map (http://www.fieldmap.cz). Metodický postup obsahuje šetření v síti trvalých kruhových inventarizačních ploch a šetření v tzv. jádrových územích. 2.1. Šetření v síti kruhových inventarizačních ploch Metodika inventarizačního šetření je založena na statistickém výběrovém šetření v síti trvalých kruhových inventarizačních ploch. Vzdálenost středů inventarizačních ploch je násobným zlomkem 2 km sítě, která byla použita při projektu národní inventarizace lesů. Vzhledem k rozloze monitorované plochy, proměnlivosti přírodních podmínek a porostních typů byla pro šetření na lokalitě Kleť zvolena vzdálenost 88,5 m. Základní parametry monitoringu lokality jsou uvedeny v tabulce č.1, rozložení sítě inventarizačních ploch na obr.č. 1.. Základními jednotkami, na kterých probíhalo vlastní měření a sběr dat stromového inventáře, byly inventarizační plochy. Inventarizační plocha má tvar kruhu s poloměrem r = 12,62 m a skládá se ze tří různě velkých soustředných inventarizačních kruhů. Jednotlivé inventarizační kruhy mají definovány prahové výčetní tloušťky hodnocených stromů. Strom, který svou výčetní tloušťkou odpovídá limitu soustředného kruhu, ve kterém se nachází, je považován za zaujatý strom. Je zaměřena jeho pozice na ploše a do databáze jsou vloženy odpovídající popisné atributy. Pro hodnocení obnovy se využívají jeden až tři kruhy o poloměru r = 2 m. Volba pozic a počtu obnovních kruhů závisí na míře proměnlivosti obnovy na inventarizační ploše. Parametry soustředných kruhů a prahové výčetní tloušťky stromů jsou uvedeny v tabulce č. 2. Vyhodnocení inventarizačního šetření bylo provedeno pomocí SW Field-Map Inventory Analyst (http://www.fieldmap.cz). Při výpočtech intervalů spolehlivosti byla zvolena hladina významnosti 0,05. 1

tab.1 Základní parametry monitoringu lokality parametr monitoringu rozloha monitorované plochy rozloha inventarizační plochy vzdálenost středů inventarizačních ploch hustota vzorkování inventarizačních ploch hodnota 38,3 ha 500 m 2 88,5 m 0,8 ha 49 intenzita vzorkování 6,4% tab. 2 Parametry jednotlivých soustředných kruhů a prahové výčetní tloušťky poloměr kruhu (m) plocha kruhu (m 2 ) prahové výčetní tloušťky (cm) 2 12,5 < 7* 3 18,8 > 7 7 153,8 > 12 12,6 499,9 > 20 *Obnovní kruh slouží pro hodnocení jedinců od 0,1 m výšky do 7 cm výčetní tloušťky s kůrou. 2.2. Šetření v jádrových územích Podrobné šetření jádrového území proběhlo v území s rozlohou 1 ha. Jádrové území má tvar čtverce se stranami 100 m. V územích byly zaměřeny všechny stojící a ležící stromy s prahovou výčetní tloušťkou 70 mm, plošné zmlazení dřevin a topografické objekty. Ležící větve zaměřovány nebyly. Každému stromu bylo přiřazeno identifikační číslo, které umožní jeho budoucí opakovanou identifikaci. V jádrovém území byl zaměřen transekt 100 x 10 m, na kterém byly u zaujatých stromů zaznamenány horizontální a vertikální korunové projekce a byl pořízen vertikální profil terénu. Výpočty porostních charakteristik jádrových území byly provedeny pomocí SW PraleStat (http://www.pralestat.wz.cz), vizualizace transektu pomocí SW Field-Map Data Collector. 2

3. Výsledky 3.1. Výsledky inventarizačního šetření dřevinného patra 3.1.1. Živé kmeny tab.3 Počet živých kmenů pro jednotlivé druhy dřevin Abies alba 109 (0-240) 0,6 Acer pseudoplatanus 172 (8-336) 1,0 Fagus sylvatica 10 913 (7 950-13 876) 62,7 Picea abies 6 116 (3 992-8 241) 35,1 Sorbus aucuparia 102 (0-304) 0,6 Celkem 17 412 (14 185-20 639) 100,0 tab. 4 Počet živých kmenů v tloušťkových stupních Abies alba, Acer pseudoplatanus tloušťkový stupeň (cm) Abies alba Acer pseudoplatanus 7-12 12-17 17-22 31 (0-74) 18,2 22-27 27-32 47 (0-114) 27,2 32-37 16 (0-46) 14,3 31 (0-74) 18,2 37-42 16 (0-46) 9,1 42-47 16 (0-46) 14,3 47-52 16 (0-46) 14,3 16 (0-46) 9,1 52-57 16 (0-46) 14,3 16 (0-46) 9,1 57-62 47 (0-114) 42,8 16 (0-46) 9,1 Celkem 109 (0-240) 100,0 172 (8-336) 100,0 3

tab. 5 Počet živých kmenů v tloušťkových stupních Fagus sylvatica, Picea abies tloušťkový stupeň (cm) Fagus sylvatica Picea abies 7-12 1 382 (0-3 659) 12,7 276 (0-832) 4,5 12-17 1 117 (249-1 985) 10,2 558 (0-1 240) 9,1 17-22 742 (172-1 312) 6,8 594 (180-1 008) 9,7 22-27 1 078 (665-1 491) 9,9 453 (125-781) 7,4 27-32 1 156 (751-1 562) 10,6 625 (237-1 013) 10,2 32-37 1 469 (1 080-1 857) 13,4 750 (370-1 130) 12,3 37-42 1 031 (702-1 361) 9,5 875 (428-1 323) 14,3 42-47 1 110 (790-1 429) 10,2 625 (262-988) 10,2 47-52 625 (423-828) 5,7 422 (232-612) 6,9 52-57 563 (355-770) 5,2 297 (103-490) 4,9 57-62 219 (68-369) 2,0 234 (76-392) 3,8 62-67 141 (37-244) 1,3 188 (68-307) 3,1 67-72 109 (22-196) 1,0 109 (12-207) 1,8 72-77 78 (0-157) 0,7 63 (4-121) 1,0 77-82 47 (0-99) 0,4 82-87 31 (0-92) 0,3 16 (0-46) 0,3 87-92 16 (0-46) 0,1 31 (0-92) 0,5 Celkem 10 913 (7 950-13 876) 100,0 6 116 (3 992-8 241) 100,0 tab. 6 Počet živých kmenů v tloušťkových stupních Sorbus aucuparia tloušťkový stupeň (cm) Sorbus aucuparia 7-12 12-17 51 (0-152) 50,0 17-22 51 (0-152) 50,0 Celkem 102 (0-304) 100,0 4

tab. 7 Výčetní základna živých kmenů pro jednotlivé druhy dřevin m 2 Abies alba 22,7 (0,0-48,3) 1,2 Acer pseudoplatanus 19,4 (3,1-35,7) 1,0 Fagus sylvatica 1079,1 (908,8-1 249,4) 58,3 Picea abies 730,5 (497,3-963,7) 39,4 Sorbus aucuparia 2,5 (0,0-7,4) 0,1 Celkem 1854,1 (1 724,5-1 983,7) 100,0 tab. 8 Zásoba živých kmenů pro jednotlivé druhy dřevin m 3 Abies alba 307,1 (0,0-649,7) 1,3 Acer pseudoplatanus 212,5 (35,5-389,4) 0,9 Fagus sylvatica 13 839,5 (11 569,2-16 109,9) 57,8 Picea abies 9 545,3 (6 387,8-12 702,8) 39,9 Sorbus aucuparia 20,2 (0,0-60,4) 0,1 Celkem 23 924,6 (22 028,4-25 820,8) 100,0 3.1.2. Odumřelé kmeny tab. 9 Počet odumřelých kmenů pro jednotlivé druhy dřevin odumřelé kmeny Fagus sylvatica stojící 539 (319-759) 52,5 ležící 813 (418-1 207) 51,4 Picea abies stojící 488 (233-743) 47,5 ležící 770 (381-1 158) 48,6 Celkem stojící 1 027 (695-1 360) 100,0 ležící 1 582 (1 117-2 047) 100,0 5

tab. 10 Výčetní základna odumřelých kmenů pro jednotlivé druhy dřevin odumřelé kmeny m 2 Fagus sylvatica stojící 57,8 (25,8-89,8) 49,5 ležící 74,9 (27,989-121,737) 57,6 Picea abies stojící 58,9 (22,8-94,9) 50,5 ležící 55,2 (25,303-85,022) 42,4 Celkem stojící 116,7 (68,5-164,9) 100,0 ležící 130,0 (80,387-179,663) 100,0 tab. 11 Zásoba odumřelých kmenů pro jednotlivé druhy dřevin odumřelé kmeny m 3 Fagus sylvatica stojící 734,7 (326,7-1 142,7) 49,0 ležící 489,9 (106,3-873,4) 67,6 Picea abies stojící 764,9 (280,6-1 249,2) 51,0 Celkem ležící 234,6 (95,7-373,5) 32,4 stojící 1 499,7 (866,2-2 133,1) 100,0 ležící 724,4 (338,9-1 109,9) 100,0 3.1.3. Obnova tab. 12 Počet jedinců přirozeného zmlazení ve výškové třídě 0,1 m - 0,5 m Acer pseudoplatanus 1 244 (0-3 744) 0,2 Fagus sylvatica 545 912 (317 605-774 219) 99,8 Celkem 547 156 (318 177-776 133) 100,0 6

tab. 13 Počet jedinců přirozeného zmlazení ve výškové třídě 0,5 m 1,3 m Acer pseudoplatanus 1 244 (0-3 744) 1,3 Fagus sylvatica 88 913 (6 171-171 655) 96,0 Picea abies 2 487 (0-7 489) 2,7 Celkem 92 643 (10 015-175 272) 100,0 tab. 14 Počet jedinců přirozeného zmlazení ve výškové třídě 1,3 m - DBH < 7 cm Fagus sylvatica 21 762 (9 129-34 395) 97,2 Picea abies 622 (0-1 872) 2,8 Celkem 22 384 (9 779-34 988) 100,0 3.2. Výsledky šetření v jádrových územích tab. 15 Počet kmenů, výčetní základna a zásoba v jádrovém území Acer pseudoplatanus Fagus sylvatica Celkem živé stromy odumřelé stromy celkem stojící ležící celkem ks 5 1 1 6 m 2 1,144 0,097 0,097 1,241 m 3 17,20 1,72 1,72 18,92 ks 249 24 41 65 314 m 2 41,497 3,708 3,893 7,601 49,097 m 3 685,47 25,25 40,59 65,84 751,31 ks 254 25 41 66 320 m 2 42,641 3,804 3,893 7,697 50,338 m 3 702,67 26,97 40,59 67,56 770,23 7

tab. 16 Zastoupení souborů lesních typů v lokalitě SLT výměra [ha] výměra [%] 5A 0,98 2,56 5J 1,61 4,21 6A 11,83 30,94 6D 2,78 7,27 6K 3,36 8,79 6N 3,06 8,00 6S 14,37 37,59 6V 0,24 0,63 celkem 38,23 100,00 8

Obrazové přílohy Kleť monitoring lokality ponechané samovolnému vývoji obr. 1 Síť inventarizačních ploch a umístění jádrového území 9

obr. 2 Rozložení počtu živých kmenů v tloušťkových stupních Fagus sylvatica, Picea abies 3 000 2 500 Fagus sylvatica Picea abies jedinců 2 000 1 500 1 000 500 0 7-17 17-27 27-37 37-47 47-57 57-67 67-77 77-87 87-97 tloušťkový stupeň (cm) obr. 3 Rozložení počtu živých kmenů v tloušťkových stupních Larix decidua, Pinus sylvestris, Sorbus aucuparia jedinců 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Abies alba Acer pseudoplatanus Sorbus aucuparia 7-17 17-27 27-37 37-47 47-57 57-67 67-77 77-87 87-97 tloušťkový stupeň (cm) 10

obr. 4 Výškový grafikon s průběhem Chapman-Richardsovy funkce Abies alba obr. 5 Výškový grafikon s průběhem Chapman-Richardsovy funkce Acer pseudoplatanus 11 obr. 6

Výškový grafikon s průběhem Chapman-Richardsovy funkce Fagus sylvatica obr. 7 Výškový grafikon s průběhem Chapman-Richardsovy funkce Picea abies 12

obr. 8 Počet jedinců přirozeného zmlazení pro jednotlivé druhy dřevin a výškové třídy obnovy jedinců (1000) 700 600 500 400 300 200 1,3 m - DBH < 7 cm 0,5 m - 1,3 m 0,1 m - 0,5 m 100 0 Fagus sylvatica Picea abies Acer pseudoplatanus Pozn.: DBH - výčetní tloušťka v 1,3 m 13

obr. 9 Mapa jádrového území Kleť monitoring lokality ponechané samovolnému vývoji 14

obr. 10 Transekt v jádrovém území Kleť monitoring lokality ponechané samovolnému vývoji 15