Protokol č. 8. Stanovení zásoby relaskopickou metodou

Transkript

1 Protokol č. 8 Stanovení zásoby relaskopickou metodou Zadání: Pro zadané dřeviny stanovte zásobu pomocí relaskopické metody. Součástí protokolu bude vyplněný protokol podle relaskopického formuláře (provedení opravy na sklon a záměrný úhel, pokud bude potřeba opravy provádět, stanovení JHF, výpočet zásoby skutečné, tabulkové, výpočet zakmenění, zastoupení dřevin), dále test racionality a spolehlivosti se slovním závěrem, zda naměřený počet stanovišť je dostatečný. Je zadán násobný faktor, sklon, výměra porostu v hektarech, věk a kruhová výčetní základna zaujatých a hraničních stromů. Úpravy kruhové výčetní základny. Rozšíříme si tabulku dle vzoru v Microsoft Excel, tj.: G G/n G*f e + G G upr hf suma kruhové výčetní základny suma KVZ / n G * násobný faktor úprava na svah KVZ upravená výtvarnicová výška

2 V sk V tab RPD z ρ V bk objem s kůrou objem tabulkový redukovaná plocha dřeviny zastoupení zakmenění objem bez kůry Vedle tabulky dopíšeme: úprava na svah Pod tabulku se vzorníky doplníme: Gmax-Gmin G/ha n

3 Spočítáme součet kruhové výčetní základny dřevin na každém stanovišti, tj. součet řádku na stanovištích 1-7. Do buňky pro sumu kruhových výčetních základen dřevin na prvním stanovišti napíšeme =, klikneme na fx (vložit funkci), vybereme suma a označíme řádek pod názvy dřevin.

4 Na výsledný součet řádku najedeme myší do pravého dolního okraje, zmáčkneme a držíme zmáčknuté levé tlačítko myši a roztáhneme jej směrem dolů k poslednímu stanovišti. Součty řádků, tj. kruhových výčetních základen na stanovištích se tak samy spočítají.

5 Nejvyšší a nejnižší číslo označíme barevně a k nejvyššímu napíšeme Gmax (kruhová výčetní základna maximální), k nejnižšímu Gmin (kruhová výčetní základna minimální). Na stanovišti č.1 bude suma KVZ dřevin: SM 38,5 + BO 0 + MD 0 + BR 0 = 38,5 m 2

6 Součet kruhové výčetní základny G pro každou dřevinu ze všech stanovišť spočítáme jako součet kruhové výčetní základny dané dřeviny ze všech stanovišť, tj. součet sloupce pod každou dřevinou. Následně uděláme součet celého řádku.

7 Opět můžeme součet přetáhnout křížkem v pravém dolním rohu doprava na ostatní dřeviny a na konci řádku provedeme sumu sloupce Suma nebo řádku G, výsledná suma sloupce bude stejná jak suma řádku. Suma KVZ pro smrk ze všech sedmi stanovišť: 38,5 + 35,0 + 30,0 + 32,0 + 37,5 + 33,0 + 28,0 = 234,0 m 2

8 Dále spočítáme podíl součtu kruhové výčetní základny a počtu stanovišť G/n a uděláme součet celého řádku.

9 U každé dřeviny dělíme stejným počtem, tj. všemi stanovištěmi, aby nedošlo k nadhodnocení kruhové výčetní základny dřevin, které se na všech stanovištích nevyskytují a byly by vyděleny menším počtem stanovišť. Došlo by např. k silnému nadhodnocení kruhové výčetní základny břízy při chybném vydělení pouze jedním stanovištěm místo sedmi. G/n pro smrk: 234,0 / 7 = 33,4 m 2 G*f e je součin G/n a násobného faktoru ze zadání. Spočítáme součet řádku. Násobný faktor je hodnota, kterou musíme vynásobit průměrnou kruhovou výčetní základnu. Jeho hodnota závisí na záměrném úhlu relaskopické pomůcky. U optického klínu bývá zpravidla určen výrobcem. Pokud se hodnota násobného faktoru pohybuje v intervalu (0,95; 1,05), není nutné násobit průměrnou kruhovou výčetní základnu násobným faktorem. V zadání je násobný faktor 1,071 v intervalu se nenacházející, musíme tedy násobit. Např. G*f e pro smrk: 33,4 * 1,071 = 35,8 m 2

10 Pro úpravu na svah nejprve použijeme tabulky z user.mendelu.cz/drapela Dendrometrie Lesnické tabulky Taxační průvodce Grafikony počty ploch, úprava na sklon, test racionality (tabulka vpravo). Při měření na prudkých svazích dochází ke zkreslení KVZ. Skutečná G je větší, než je naměřená, protože kruhová plocha na svahu se promítá do roviny jako elipsa se zdánlivě menší plochou. V praxi se úprava na svah provádí až od sklonu terénu 10, pro ukázku ale nyní provedeme úpravu i pro sklon menší dle sumy G*f e (vodorovná osa nahoře) a sklonu terénu (čárkovaná šikmá čára). Najdeme si tedy sumu G*f e, např. 37,1 a pokračujeme kolmo dolů až k danému sklonu vyznačenému čárkovaně (pokud je sklon menší než 10, zastavíme se dříve, např. při 5 zhruba v polovině) a opíšeme levé číslo, ke kterému dospějeme vodorovným tažením od nalezeného bodu doleva. Ve výše popsaném příkladě bychom opsali z tabulek 0,3.

11 Odsud opíšeme číslo pro úpravu na sklon terénu + G pro každou dřevinu se spočítá: G*f e / G*f e * úprava na svah z tabulek. Na konci řádku provedeme součet.

12 + G pro smrk: 35,8 / 37,1 * 0,3 = 0,3 m 2 Kruhová výčetní základna upravená G upr je součet + G a G*f e. Provedeme sumu řádku, označíme ji červeně a připíšeme k ní G/ ha.

13 G upr pro smrk: 0,3 + 35,8 = 36,1 m 2 Výpočet zásoby porostu. Výtvarnicovou výšku hf zjistíme z user.mendelu.cz/drapela Dendrometrie Lesnické tabulky Taxační průvodce JHF smrk (nebo jiná dřevina). JHF je součin výtvarnice a výšky stromu (stromová výtvarnicová výška) nebo součin jejich středních hodnot pro porost (porostní výtvarnicový výška).

14 Dle tloušťky vzorníkového stromu se zařadíme do dané tabulky dle rozmezí výčetních tloušťek. Pokud je tloušťka vzorníkového stromu smrku 29 cm, použije se střední část tabulky (24 33 cm). Ve žlutém pruhu dole najdeme výšku vzorníku (např. 29 m) a opíšeme číslo pod ním z červeného pruhu (pro výšku 29 m bude JHF 13,92). Poznámka: V některém případě není možno dle zadaných hodnot nalézt jednotnou výtvarnicovou výšku v taxačním průvodci, postupuje se v takovém případě dle prezentace Relaskopická metoda (slide 5, 6) ze stránek Objem s kůrou V sk pro každou dřevinu se spočítá jako součin G upr, hf a výměry. Na konci řádku hodnoty sečteme.

15 V sk smrku: 36,1 * 13,9 * 10,02 = 5033,98 m 3 Objem tabulkový V tab najdeme v taxačních tabulkách (ze stránky user.mendelu.cz/drapela Dendrometrie Lesnické tabulky Taxační tabulky) dle tloušťky (osa x) a výšky (osa y) vzorníkového stromu dané dřeviny opíšeme objem tabulkový (červené číslo náležející červenému nebo bílému pruhu). Například objem tabulkový smrku s tloušťkou 29 cm a výškou 29 m bude 650 m 3.

16 Redukovaná plocha dřeviny RPD se vypočte jako podíl V sk / V tab. Na konci řádku opět provedeme součet řádku.

17 RPD smrku: 5033,98 / 650 = 7,74 ha

18 Zastoupení z se spočítá jako RPD/ RPD * 100. Na konci řádku vyjde suma 100. Zastoupení charakterizuje procentické zastoupení jednotlivých dřevin v porostu. Monokulturní zastoupení je rovno 100%.

19

20 Zastoupení smrku z: 7,74 / 8,03 *100 = 96,39 % Zakmenění ρ spočteme jako RPD/ výměra Zakmenění vyjadřuje stupeň obsazení porostu stromy. Popisuje využití produkčního prostoru porostu. Je tedy produkčním potenciálem stanoviště. Vyjadřuje se na stupnici 0-1, resp. 0-10, kdy 1 (10) znamená plné zakmenění.

21 ρ: 8,03 / 10,02 = 0,8 Objem bez kůry V bk se spočítá jako V sk * (100/ 110) pro jehličnany nebo jako V sk * (100/ 115) pro listnáče. Na konci řádku se provede suma.

22 V bk smrku: 5033,98 * (100 / 110) = 4576,35 m 3

23 V bk břízy: 18,21 * (100 / 115) = 15,83 m 3

24 Test racionality. Nyní doplníme hodnoty do tabulky pod vzorníky. Gmax-Gmin je rozdíl sum KVZ stanovišť (viz. bod 1). G/ha je suma G upr (viz. bod 6). Počet stanovišť n zjistíme z user.mendelu.cz/drapela Dendrometrie Lesnické tabulky Taxační průvodce Test racionality dle Gmax-Gmin a G/ha.

25 Gmax-Gmin 9,5 G/ha 37,4 n

26 Dle výše uvedeného rozdílu kruhových základen 9,5 m 2 (osa x) a G/ha 37,4 m 2 (osa y) jsme v testu racionality našli potřebný počet stanovišť n=6. Počet relaskopických stanovišť v porostu je určován na základě zásobové rozrůzněnosti v podstatě odhadem. Pro zabezpečení potřebné přesnosti metody je nutno testem racionality zkontrolovat, zda je počet měřených stanovišť dostatečný.

27 Komentář. Výsledky okomentujeme: Podle Gmax - Gmin a G/ha se v tabulce (testu racionality) vyhledá počet stanovišť n. Bylo- li použito více stanovišť než ukazuje tabulka, sníží se odhad jejich počtu při měření v dalším porostu. V případě, že byl zvolen menší počet stanovišť, doměří se chybějící a reprezentativně se rozmístí mezi stanoviště stávající. V mém případě bylo použito více/ méně stanovišť, další již nemusím/ musím doměřovat.

28