Metodická zpráva č. 7 Téma: Průzkum šikany v základní škole se zaměřením na třídy, ve kterých probíhá vzdělávání podle přílohy RVP ZV pro LMP Škola: Základní škola praktická Jungmannova 6 Jihlava Specialista Jméno: Odborné zaměření: Mgr. Pavel Koreň školní speciální pedagog Výše úvazku:, 5 Metodik: Metody sběru dat: PaedDr. Dana Osvaldová individuální konzultace písemné podklady od odborníka TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 1
Průzkum šikany v základní škole se zaměřením na třídy, ve kterých probíhá vzdělávání podle přílohy RVP ZV pro LMP. Škola: Základní škola Jihlava, Jungmannova 6 Autor: Mgr. Pavel Koreň, školní speciální pedagog 1. Úvod 1.1. Pojem šikana Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydírání, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků. Nebezpečnost působení šikany spočívá zvláště v závažnosti, dlouhodobosti a nezřídka v celoživotních následcích na duševním a tělesném zdraví šikanovaného žáka. (Metodický pokyn MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky, č.j. 24 246/28-6). 1.2. Šikana na školách Šikana na základních školách je v poslední době považována za jeden z nejzávažnějších kázeňských problémů. Tuto skutečnost dokazují i výzkumy, (Havlínová a Kolář, 21; Kolář, 25), které se šikanou nezávisle na sobě zabývají. Učitelé jsou pak nuceni řešit tyto problémy, což vyžaduje znalost problematiky i odborné kompetence. Důležitým faktorem ovlivňujícím vznik a šíření šikany je institucionální klima, ať už se jedná o klima školy, třídy nebo určité zájmové skupiny. Klima si přitom lidé vytvářejí svým chováním a jednáním sami, a to především chováním a jednáním jednoho jedince vůči druhému, a samozřejmě i vůči prostředí. (Mareš, J.: Sociální klima školy. Pedagogická revue, 2, roč. 52, č.3) 1.3. Vlastní zkušenosti školního speciálního pedagoga se šikanou Školní speciální pedagog se problematikou šikany hlouběji zabývá již od roku 1997; nejprve jako speciální pedagog, po vstupu do projektu VIP Kariéra jako školní speciální pedagog. V průběhu těchto 14 let každoročně realizoval níže uvedený průzkum šikany u žáků 2. stupně, kterého se postupně zúčastnilo 1 43 žáků. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 2
2. Postup při průzkumu šikany Průzkum šikany se zaměřuje především na žáky 2. stupně základní školy, někdy je prováděn i v kolektivech tříd 5. ročníku. Rodiče jsou před realizací průzkumu písemně informováni školním speciálním pedagogem. Je od nich vyžadován individuální souhlas s účastí jejich dítěte na screeningu. Třídní učitelé tříd, které se zúčastní besed k šikaně a následného průzkumu, jsou seznámeni s akcí metodikem prevence. Ten při konzultacích zároveň zjišťuje, zda třídní učitelé zaznamenali nějaké negativní projevy ve svých třídách. O zjištěných skutečnostech informuje školního speciálního pedagoga 2.1. Besedy k šikaně úvodní kroky Před první administrací dotazníku realizují na škole se žáky besedu na téma šikanování. Vyplňování dotazníku je pak pro žáky přirozenější a srozumitelnější. Při besedách se zaměřují na sedm základních oblastí: a) pojem šikana, šikanování, b) příklady šikanování, c) proč někdo šikanuje, d) kdo je nejčastěji šikanován, e) jak se mohu bránit proti šikaně, e) co mohu udělat, když šikanují moji kamarádku/mého kamaráda, f) šikana naplnění skutkové podstaty trestných činů. Pokud některý žák výslovně nesouhlasí s účastí na šetření, je to respektováno. U tříd, které se šetření účastnily v předchozích letech, není vždy beseda nutná. Žákům se ale znovu vysvětluje důvod šetření a je zdůrazněno, že data jsou anonymní. 2.2. Administrace dotazníku Dotazník je zadáván skupinově v každé třídě 2. stupně zvlášť. Protože se jedná o anonymní šetření, žáci svá jména v dotazníku neuvedou. Dotazník lze samozřejmě též použít pouze ve vybraných třídách. Pak je ale třeba žákům podat přijatelné vysvětlení, proč bylo šetření realizováno jen v některých třídách a nikoli ve všech. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 3
3. Vyhodnocení a rozbor výsledků Výsledky jsou vyhodnocovány po jednotlivých třídách, následně se provádí porovnání tříd v jednotlivých ročnících a nakonec shrnutí výsledků průzkumu za celou školu. 3.1. Popis výsledků jednotlivých tříd, závěry a doporučení Počet odpovědí na každou z položek dotazníku je sečten za celou třídu a vepsán do prázdného dotazníku; toto číselné hodnocení je následně popsáno za třídu jako celek. Třídním učitelům jednotlivých tříd je předáno jak číselné vyhodnocení jejich třídy a případně srovnání s loňským školním rokem, tak i popis výsledků, závěry a doporučení. Výsledky třídy jsou konzultovány s jednotlivými třídními učiteli za odborné podpory celého týmu školního poradenského pracoviště. a) Popis výsledků: V popisu výsledků za každou jednotlivou třídu je uvedeno: a) o kterou třídu kterého ročníku se jedná a kdo je třídním učitelem, b) zda se třída účastnila srovnávacího šetření poprvé, nebo zda již byla účastna v loňském roce či vícekrát, c) zda před administrací dotazníku proběhla beseda, d) kolik žáků třídy se účastnilo šetření, kolik z nich bylo chlapců a kolik dívek, e) kolik z účastníků nemá žádného nebo pouze jednoho kamaráda, kolik jich má více než pět kamarádů, f) kolik žáků uvedlo, že se v letošním školním roce dostali do nepříjemných situací, kdy a kde se to stalo, zda označili za původce těchto nepříjemných situací spolužáka ze třídy nebo jiného žáka školy, g) zda o těchto nepříjemných situacích s někým hovořili, když ano, tak s kým, h) anonymně jsou uvedena významná sdělení žáků, pokud se v dotazníku vyskytují. Např.: Dívka A má ve třídě více než pět kamarádů. V dotazníku uvedla, že se mnohokrát dostala do nehezkých situací o přestávkách na sociálním zařízení. Za agresory jmenuje dívky ze třídy a ze školy. Přiznává, že z toho byla nešťastná, ublížilo jí to. Nikomu se však nesvěřila. b) Závěry a doporučení Popis výsledků je shrnut do závěrů, ve kterých se uvádějí nejdůležitější skutečnosti z dotazníků. Pokud šetření ukáže, že by bylo vhodné, aby školní TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 4
speciální pedagog zjistil některé další údaje a ošetřil vzniklé problémy, v závěrech je tato skutečnost zmíněna. Např: Čtyři z deseti žáků třídy se v letošním školním roce dostali do nepříjemných situací (dvě dívky a dva chlapci). Ve dvou případech šlo o opakované agrese. Za útočníky jsou ve třech případech označováni chlapci ze třídy. Ve dvou případech jsou dobou výskytu šikany přestávky, ve dvou se akce staly před vyučováním. Místa šikany jsou rozmanitá: sociální zařízení, šatna, ulice, třída. Ve třech případech postižení uvedli, že jim to ublížilo. Tři šikanovaní se svěřili se svými problémy rodičům a pedagogům, pouze jedna dívka o tom nikomu neřekla. Na základě výsledků šetření a dalších zjištění při besedě nepovažuji situaci ve třídě za nijak dramatickou, při své následné práci se třídou identifikuji postižené žáky, následně s nimi navážu individuální kontakt a pokusím se získat bližší podrobnosti. Pokud se třída účastnila šetření již v předchozích letech, provádí se v závěrech též porovnání výsledků. Např.: Zatímco loni se dostalo do nepříjemných situací pět žáků třídy, letos to byli pouze dva chlapci. Ti zažili nehezké okamžiky i loni. Vloni šlo ve dvou případech o opakované agrese, letos to byly jednorázové ataky. V obou případech byli agresory chlapci ze třídy, události se odehrály o přestávce ve třídě. Do doporučení se uvádí, jak je vhodné se třídou dále pracovat. Např.: u neprůbojných žáků povzbuzovat jejich sebevědomí a víru ve vlastní schopnosti, povídat si s dětmi o vzájemných vztazích, toleranci, hezkém chování, vzbuzovat u dětí přesvědčení, že nikomu ve škole nemůže být beztrestně ubližováno, vysvětlovat žákům nutnost obracet se na dospělé se svými problémy. 3.2. Porovnání jednotlivých tříd v ročníku a shrnutí výsledků šetření za celou školu Pro porovnání výsledků jednotlivých tříd téhož ročníku se vepíší výsledky tříd vedle sebe do prázdného dotazníku, pro účely shrnutí výsledků šetření za celou školu se výsledky za ročníky sečtou a vepíšou do dalšího prázdného dotazníku. Aktuální výsledky za celou školu jsou obvykle porovnávány (v absolutních číslech i v procentech) s jednotlivými ročníky a s výsledky v předchozím školním roce. Tyto výsledky se používají jako podklad pro souhrnnou zprávu, která obsahuje základní poznatky z vyhodnocení šetření k šikaně. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 5
Struktura souhrnné zprávy: kdy byl průzkum šikany realizován, kolik žáků celkem se ho zúčastnilo, kolik bylo chlapců a kolik dívek, kterých ročníků se průzkum týkal (v této škole se jedná tradičně o všechny 5.-9. ročníky), jaké materiály o svých třídách obdrželi třídní učitelé, jaká další hodnocení byla provedena (zde tradičně číselné vyhodnocení ročníků, srovnání aktuálních výsledků s výsledky předchozího školního roku po ročnících i celá škola) jaké následné intervence bude realizovat školní speciální pedagog, který šetření provádí, základní poznatky z vyhodnocení Příklad základních poznatků z vyhodnocení: jeden nově příchozí žák (7.B) nemá ve třídě ani jednoho kamaráda, osm žáků kamarádí pouze s jedním spolužákem (5.r. 5 žáků, 6.r. 2 žáci, 7.r. 1 žák), loni to byli pouze dva žáci, opakovaně nejvíce je žáků, kteří mají ve třídě více než pět kamarádů (předloni 66,4%, loni 67,%, letos pokles na 55,3%), do nepříjemných situací v letošním školním roce se dostalo 22 žáků, z toho je 7 dívek a 15 chlapců (5.r. 5 žáků, 6.r. 4 žáci, 7.r. 8 žáků, 8.r. 3 žáci, 9.r. 2 žáci), tzn. 25,9% dotazovaných (předloni to bylo 29,4%, loni 35,2%), předloni zažilo nehezké situace 25 žáků, loni již 3 žáků, letos pouze 22 žáků, nejvíce nepříjemných zážitků mají žáci 7.r. 47%, tzn. 8 žáků ze 17 dotazovaných (loni to byli žáci 6.r. 58,8%), počet žáků, kteří se dostali do nehezkých situací vinou spolužáků třídy, se snížil; loni to bylo 19, letos 14 žáků (tzn. snížení o 1,5%), o 22,4% se oproti loňskému školnímu roku snížil počet opakovaných agresí (předloni 48%, loni 63,3%, letos pouze 4,9%), největší počet ataků se stále odehrává o přestávce, letos došlo k nárůstu o 21,2% (v loňském školním roce 48,4%, letos 69,6%), o 21,3 se snížil počet útoků po vyučování, nejčastějším místem výskytu agrese stále zůstává třída letos 32%, loni 33,4%, o 7,3% došlo ke snížení ataků na sociálním zařízení (loni 9 případů, letos jen 5), TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 6
72% všech nepříjemných situací se odehrálo v budově školy (loni 72,7%), z celkového počtu 22 žáků, kteří se dostali do nehezkých situací, 9 žáků (41%) uvedlo, že byli nešťastní, dalším 7 žákům (31,8%) to příliš nevadilo, 9,9% poškozených v dotazníku označilo za agresora chlapce ( o 19,9% více než loni), pouze dvě dívky se letos dopustily agrese; ani v jednom případě nebyl útočníkem dospělý člověk, o 6,6% se snížil počet žáků, kteří o těchto situacích s někým hovořili (předloni 64%, loni 7%, letos 63,6%), rodičům o tom řeklo 35,3% (loni 44,5%), učitelům 35,3% (loni 36,8%), kamarádům 29,4% (loni 18,5%). 4. Zhodnocení a doporučení Při každoroční evaluaci oblasti šikany bylo zjištěno, že snaha poskytnout žákům co nejvíce teoretických znalostí i praktických dovedností, se ne vždy setkává s pozitivním přijímáním. Proto nyní při sestavování minimálního preventivního programu školy všichni zúčastnění pečlivě dbají na to, aby žáci nebyli zahrnutí příliš velkým množstvím akcí, které se k danému tématu vztahují. Řídíme se heslem, že někdy méně znamená více. Z nabízených aktivit jsou pečlivě vybírány ty, které odpovídají věku, mentalitě i postižení žáků. Rovněž se využívá Schránky důvěry, která je umístěna u pracoviště metodika prevence. Schránka je pravidelně vybírána, metodik prevence buď sám, nebo ve spolupráci se školním speciálním pedagogem řeší jednotlivé případy. Na škole pracuje pod vedením metodika prevence Rada žáků. Dva zástupci z každé třídy 5. až 9. ročníku se pravidelně jednou týdně scházejí, aby společně řešili kromě jiného též podněty žáků jednotlivých tříd. Pravidelné komunitní kruhy ve všech třídách školy dávají žákům možnost vyjádřit se i k aktuálnímu dění, pojmenovat problémy mezi spolužáky, zhodnotit situaci ve třídě. V každém čtvrtletí jsou pro rodiče našich žáků realizovány informační dny. Zákonní zástupci mohou přijít do školy v průběhu vyučování a vidět své děti při práci, konzultovat s třídními učiteli otázky v oblasti vzdělávání i výchovy, hovořit se školním speciálním pedagogem, metodikem prevence, výchovným poradcem a vedením TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 7
školy. Tyto dny jsou natolik oblíbené a využívané, že prakticky bylo upuštěno od klasických třídních schůzek, kde účast rodičů byla podprůměrná. Na škole funguje systém otevřených dveří, kdy žáci bez předchozí domluvy mají možnost řešit své problémy s pracovníky školního poradenského pracoviště a vedení školy. Začátkem června provádí každoročně školní speciální pedagog průzkum v 5. 9. třídách, který se týká klimatu školy. Žáci vybírají odpovědi na čtrnáct otázek modifikovaných na poměry školy. Část otázek je též zaměřena na vztahy ve třídě. Při práci s výsledky průzkumu šikany je nutné si uvědomit, že se jedná o screening, který mapuje aktuální stav v dané oblasti. Nelze ho tedy přeceňovat, ale také ani podceňovat. Je to pouze jedno z východisek k další práci třídních učitelů a ostatních specialistů s třídními kolektivy. Velký význam je spatřován v dohledání těch žáků, kteří v dotazníku uvedli, že se opakovaně dostávali do nepříjemných situací. Zde hrozí akutní nebezpečí, že šikana pokračuje. Školní speciální pedagog a metodik prevence se pokoušejí s těmito žáky navázat bližší kontakt a zjistit, pokud o tom dotyční chtějí mluvit, o co se jedná a zda jim mohou být nějakým způsobem nápomocni. 5. Závěr Nedělejme si iluze, že omezit šikanu na školách je snadné. Nestěžujme si na vzrůstající agresivitu dětí, na špatný vliv televize a internetu, na nepodnětnou výchovu v rodinách. Ptejme se, co děláme pro nápravu my. Je nutné předcházet šikaně preventivními akcemi a umět v kolektivu třídy příznaky šikany rozpoznat. Pokud se i přes provedená opatření šikana vyskytne, je velmi důležité vědět jak správně postupovat. V závažnějších případech využijme pomoci odborníků, aby vyšetřování bylo prováděno účelně a vedlo k požadovanému cíli - ozdravění kolektivu. Školní speciální pedagog ve funkci vedoucího školního poradenského pracoviště zde sehrává významnou a nezastupitelnou roli. Jeho úkolem je v případech řešení šikany koordinovat práci všech zapojených odborníků na škole. Rovněž zajišťuje pomoc mimoškolních institucí a orgánů a spolupracuje s nimi. V neposlední řadě právě školní speciální pedagog dohlíží na plnění přijatých opatření a provádí jejich evaluaci. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 8
6. Literatura Kolář, M.: Skrytý svět šikanování na školách. Portál, Praha 1997 Kolář, M.: Bolest šikanování. Portál, Praha 25 Kolář, M.: Jak na šikanu. Psychologie dnes, 26, č. 2 Mareš, J.: Sociální klima školy. Pedagogická revue, 2, č. 3 Metodický pokyn k prevenci a řešení šikanování mezi žáky (č.j. 24 246/28-6) Portmanová, R.: Jak zacházet s agresivitou. Portál, Praha 1996 Přílohy: TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 9
Příloha č. 1. Srovnání aktuálních výsledků celé školy s výsledky předchozího roku: (údaje uváděné v grafech jsou v procentech) Kolik máš ve třídě kamarádů 8 7 6 5 4 3 2 1 žádného jednoho dva nebo tři čtyři nebo pět více 29 21 Choval se k tobě někdo někdy z vaší třídy nepříjemně 1 8 6 4 29 21 2 ano ne TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 1
Choval se k tobě někdy někdo z vaší školy nepříjemně 1 8 6 4 29 21 2 ano ne Stalo se to vícekrát 7 6 5 4 3 29 21 2 1 ano ne Kdy se to stalo 8 7 6 5 4 3 2 1 před vyučováním po vyučování o přestávce při obědě 29 21 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 11
Kde se to stalo 4 35 3 25 2 15 1 5 v šatně ve třídě na záchodě na hřišti na ulici jinde 29 21 Jak jsi se z toho cítil 45 4 35 3 25 2 15 1 5 nešťastný vystrašený příliš mi to nevadilo ublížilo mi to 29 21 Kdo ti ublížil 1 9 8 7 6 5 4 3 2 1 chlapec děvče dospělý člověk 29 21 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 12
Řekl jsi o tom někomu 8 7 6 5 4 3 2 1 ano ne 29 21 Komu jsi o tom řekl 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 rodičům učiteli kamarádovi 29 21 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 13
Příloha č. 2. Dotazník k šikaně Třída: Ročník: Datum: 1. Jsi děvče nebo chlapec? Školní rok: a) děvče b) chlapec 2. Kolik máš ve třídě kamarádů? a) žádného b) jednoho c) dva nebo tři d) čtyři nebo pět e) více 3. Choval se k tobě někdy někdo z vaší třídy nepříjemně? a) ano b) ne 4. Choval se k tobě někdy někdo z vaší školy nepříjemně? a) ano b) ne 5. Stalo se to vícekrát než jednou? a) ano Asi kolikrát? b) ne 6. Kdy se to stalo? a) před vyučováním b) po vyučování c) o přestávce TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 14
d) při obědě 7. Kde se to stalo? a) v šatně b) ve třídě c) na záchodě d) na hřišti e) na ulici f) jinde Kde? 8. Cítil jsi se z toho? a) nešťastný(á) b) vystrašený(á) c) příliš mi to nevadilo d) ublížilo mi to 9. Byl ten, kdo ti ublížil: a) chlapec b) děvče c) dospělý člověk 1. Řekl jsi o tom někomu? a) ne b) ano Komu? a) rodičům b) učiteli c) kamarádovi TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. 15