Obraz TrÛnící Madona ze Îaltáfie ostrovského pochází z XII. století

OBâASNÍK FARNOSTÍ TùCHOVICE-SLAPY âerven 2004 Obraz TrÛnící Madona ze Îaltáfie ostrovského pochází z XII. století

2 slovo na úvod DOVOLENÁ ZaslouÏili jsme si ji! Slunce, voda, oblaka, písek! Pfiíroda ãeká Svût je otevfien Máme právo chtít obrátit se na nûkolik dnû zády na im úfiadûm, fabrikám, obchodûm, poãítaãûm a prchnout na nûjaké místo, kde bychom mohli leno it. Bude to krásné potulovat se a dívat, jak si dûti hrají, poslouchat, jak spolu rozmlouvají ptáci, nebo jenom docela ti e sedût a dívat se na fieku Koupat se, nechat se uná et vodou Dlouho spát a schovat budík do uplete Procházet se po zahradû, hlídat dé È, trhat kvûtiny a jíst ovoce Nabízí se toho mnoho, na co v uspûchaném plynutí v edních dnû nenacházíme ãas. Stihneme to letos o dovolené? Nepromarníme ji znechuceni nudou a pfiebytkem volného ãasu, na kter nejsme zvyklí? Neutopíme ji v nesmysln ch hádkách s nejbliï ími, pfied kter mi najednou nebude kam utéct, protoïe mají taky dovolenou? Nevyãerpáme její sílu v nekoneãném sekání trávníkû, budování nov ch plotû, pobíháním po trïi tích Neztratíme ji mezi nacpan mi kufry, ve kter ch máme jenom to nejnutnûj í? Zkusme si zabalit opravdu to nejnutnûj í: ochotu b t s tûmi, koho máme rádi. Nev ednû, skuteãnû. B t otevfieni jejich potfiebám, ochotni naslouchat jejich tlachání, pfiipraveni na jejich neobyãejné a obyãejné rozmary touhu doplnit zásoby toho, co jsme v pracovních dnech vyãerpali: trpûlivosti, tolerance, upfiímn ch úsmûvû a vlídn ch slov vnímavost ke kráse v edních i nev edních záïitkû radost z maliãkostí NezapomeÀme taky rezervovat jedno místo v zájezdu pro nezbytného spoleãníka Hospodina. Poprosme ho: o ochranu na cestách a o Èastn návrat domû o zdraví a sílu k plnému proïitku v ech oãekávan ch dobrodruïství a záïitkû o pravidelnou a neopomenutelnou touhu po modlitbû a setkání s Ním NezapomeÀme na v echny, ktefií nemohou jít na dovolenou, protoïe jsou pfiíli stafií nebo pfiíli nemocní nebo prostû nemají dost penûz. Pomozme jim, aby nepropadli hofikosti a závisti, aby poznali, Ïe naplnûn Ïivot nejsou pouze naplnûná pfiání Pak budou na e dovolené a prázdniny naplnûné a poïehnané, bez ohledu na to, zda je proïijeme na Floridû, nebo na zahradû ve tûchovicích Krásné léto! MILÉ DùTI! Pfii lo léto a s ním prázdniny, na které se jistû v echny moc tû íte. Kdo by se netû il? No tfieba já se moc netû ím. ZÛstanu na fafie sám, ale nebudu smutn, nebojte se. Budu vzpomínat na hodiny náboïenství a na to, jak jsme spolu dovádûli na fafie a farní zahradû. Taky vám moc dûkuji za v echny bufity, brambûrky acu- kroví, co jsem od vás dostal (je tû, Ïe to pan faráfi neví!). Budu tady v echno hlídat a tû it se, aï se po prázdninách znovu uvidíme. A aby mi to ãekání lépe ubíhalo, prosím, prosím: PO LETE MI PO- ZDRAV Z PRÁZDNIN! Na toho, kdo nezapomene a pfiipí e taky, jakou modlitbiãku se o prázdninách modlí, ãeká v záfií odmûna! A aby to nebylo panu faráfii líto, já ho pak budu od vás pozdravovat! Pac a hurá na prázdniny! Vá kamarád pes Bart Moje adresa: Pan pes BART Fara tûchovice, Nad Pískovnou 213 252 07 TùCHOVICE

ze staré kroniky 3 Znovu otevíráme Pamûtní knihu kostela a fary ve tûchovicích. Psal se rok 1947, bylo krátce po II. svûtové válce. Na Vltavû se budovaly pfiehrady. Zemi plnou pováleãn ch ran a zmatkû spravovaly Národní v bory. BlíÏil se únor 1948. Farnost nav tívil arcibiskup Josef Beran (lidem milován a pozdûj ím reïimem pronásledován, v roce 1965 jmenovan kardinálem) za úãelem generální visitace a udílení svátosti bifimování. Za pov imnutí urãitû stojí neuvûfiitelné poãty tûchovick ch a svatokiliánsk ch bifimovancû, otevfien dialog pfiedstavitelû církevní a svûtské moci, poãet knûïí, ktefií se za onoho ãasu podíleli na Ïivotû farností. a je tû jedna skuteãnost stojí za zmínku: NíÏe uveden text do Pamûtní knihy zaznamenal Alois Bûtík, nûkdej í administrátor farnosti. Zajímavé je, Ïe svou pfiítomnost ve farnosti nezmiàuje v textu ani slûvkem a lze ji rozpoznat pouze podle typického úhledného rukopisu. K ãtyfiletému pûsobení administrátora Aloise Bûtíka v na ich farnostech, tak jak jej v knize zdokumentoval, se vrátíme v pfií tích ãíslech ProudÛ. Na konferenci ve Zbraslavi 9. 4. 1947 bylo pro visitaci ve Sv. Kiliánû stanoveno datum 30. duben, pak toto zmûnûno na 6. kvûten a koneãnû tfii dny pfied bifimováním na 5. kvûten. Tímto mûnûním byla jakási roztrpãenost mezi vûfiícími, která v ak zmizela 5. kvûtna v 8 hod. ráno, kdy tûchovice spatfiily usmûvavou tváfi. P. arcibiskupa J. E. Dra. Josefa Berana. Pfiivítání i celá vizitace byla v duchu demokratickém v e upfiímné. Sám p. arcibiskup fiadil bifimovance. U kostela byl pfiivítán administrátorem, druïiãka Eva Krejãová pfiednesla uvítací báseà, pak bylo pfiivítání pfiedsedou MNV Josefem Brann m, pfiedsedou Národního V boru z Bojanovic a Hradi tka. P. arcibiskup zdûraznil ve své odpovûdi svornost, sná enlivost i vzájemné porozumûní v této roze tvané dobû. Pak celebroval m i sv. Po m i sv. mûl k bifimovancûm kázání dp. faráfi z Modfian Josef Pekárek. Mezitím byla snídanû a visitace fary a farních knih za asistence Dra Josefa âiháka. Potom bylo v kostele udûleno sv. bifimování 120 dûtem a pak zkou ka z náboïenství. Na konec podûkování administrátorem a Ïaãkou Jaroslavou Hefimanovou. Po alokuci a povzbuzení p. arcibiskupa li jsme prûvodem na hfibitov, kde u kfiíïe p. arcibiskup se pomodlil a opût v krátkém proslovu povzbudil vûfiící. Na to byla krátká prohlídka kostela a po ní se lo na faru k obûdu, jehoï se zúãastnil mimo p. arcibiskupa jeho sekretáfi Dr. Jan Boukal, Dr. J. âihák, p. vikáfi Strnad, sekretáfi vikar. Josef Pavlík, dûkan ze Zbraslavû V. ebek, jeho kaplan Karel Boba, dp. faráfi z Modfian J. Pekárek. Bifimování a generální visitace v roce 1947 P. arcibiskup J. E. Dr. Josef Beran Po obûdû p. arcibiskup zavítal mezi dûlníky na pfiehradû. Odpoledne ve 3 hodiny sv. bifimování bylo ve Sv. Kiliánû. Postup byl obdobn pfiivítání administrátorem, druïiãkou Jitkou Mrkáãkovou, patronem Bondym. Pfii el i zástupce Okresního Národního V boru, Místního Národního V boru v Davli, Hvozdnici a z Bratfiínova. BifimovancÛ bylo 126. Po zkou ce z náboïenství podûkoval opût administrátor a dru- Ïiãka Jana Kry pínová. Na to se lo na hfibitov. Na to p. arcibiskup zbûïnû prohlédl faru a odjel do Prahy.

4 o historii Ostrova trochu jinak CO MI TAKÉ VYPRÁVùL OSTROV PfiiblíÏila se opût doba Ostrova. Na ostrov ve Vltavû u Davle se pfieplavili dobrovolníci, aby zde pfiipravili místo pro tradiãní ostrovskou pouè a pomohli tak pfieïít nûkolikaleté tradici i v tristních podmínkách následkû povodnû z roku 2002. Ta Ostrov zdevastovala a nûkdej í slávu milénia pokryla pískem a bahnem, ve kterém se v teãnû dafií kopfiivám a jiné bufiinû. Drav Ïivel protrhnul ochrann val a vyplavil kosterní pozûstatky morov ch obûtí, které zde byly pohfibeny v ãasech epidemií v sedmnáctém a osmnáctém století. Prameny udávají 384 osob, pro které byl hfibitov kolem kostela sv. Kiliána mal. Minul rok (a obãas i dfiíve) jsme pfii úklidu malého prostoru pro obûè m e svaté uloïili nalezené zbytky lidsk ch kostí do zemû na odlehlém místû u po kozen ch základû klá tera. Otázky se v ak v mysli neodbytnû vynofiují. Jak byl Ïivot onûch ne ÈastníkÛ, které hrozná nemoc zahubila? Jak byl Ïivot v prûbûhu morové epidemie? Kdo pfieïil a jak dále Ïil? Co ta kost, pozûstatek obûti moru, nemohla by nemoc znovu vyvolat? (My nûkolikaletí brigádníci, ani pfied námi archeologové, náv tûvníci, rekreanti, my v ichni dosud jsme morem neonemocnûli!) Mor, co o nûm dnes vlastnû víme, krom toho, Ïe kosil lidi po stovkách a zasáhl do dûjin mnoha národû? Jeho pfiízrak lidstvo pronásledoval snad cel mi kulturními dûjinami. Jeho ataky v Evropû mûïeme z historick ch pramenû sledovat aï do tfietího století pfied Kristem. Památn byl napfi. JustiniánÛv mor. Zaãal roku 542, zredukoval obyvatelstvo V chodofiímské fií e na polovinu a umoïnil zde ífiení arabské nadvlády. Pak na est století z Evropy záhadnû zmizel, aï se znovu objevil roku 1348, aby v neustálém kolotoãi válek a epidemií po dobu patnáctého aï osmnáctého století decimoval cel star kontinent. Pro pfiedstavu ve Vídni roku 1348 údajnû kaïd den zemfielo 800 aï 1000 lidí. V Lübecku za jedin den zahynulo 1 800 lidí, nebo z celého mnohatisícového Smolenska pfieïilo 10 osob. Mor ãerná smrt (tûlo neboïtíka po smrti zãernalo), mûl dvû formy, bubonickou (d mûjov mor) a plicní. První z nich se vyznaãoval zdufiením a zhnisáním mízních uzlin a existovala u nûj jistá malá ance na pfieïití. Náznak moïného uzdravení se pr projevoval k cháním pfiáním okolí bylo Pozdrav Pán BÛh! souvislost dne ního slova pozdrav se nabízí. Plicní forma moru byla typická tûïkou pneumonií (zápal plic) a stoprocentní úmrtností. PostiÏen u obou forem moru trpûl smrtícími horeãkami a prûjmy (nûkteré dfiívûj í epidemie cholery nebo tyfu mohly b t proto s morem zamûnûny). V dûsledku totální schvácenosti nemocn bûhem 3 9 dnû zemfiel. Úãinná obrana neexistovala, nepomáhalo vykufiování uzavfien ch prostor, otvírání zhnisan ch uzlin, no ení sáãkû s bylinami apod. Lidé si pfiikr vali obliãej átky namoãen mi v octû, v rûïové vodû i jin ch prostfiedcích, zvlá tû pfii pohfibívání obûtí nebo zásobování domû, kde nûkdo morem onemocnûl. Ostatnû i za takov chto kritick ch situací se na li jedinci touïící po zbohatnutí bez ohledu na riziko, to si nechali tuãnû zaplatit. Rãení...platí jako mourovat! mûïeme snadno odvodit od morovat. V eobecnû v ak mezi lidmi pfievládal strach a panika. Utíkali z mûst a dále ífiili nákazu. Kdo onemocnûl, nebo jinak pfii el do styku s ãernou smrtí, pfiestával b t ãlovûkem. U kohokoliv se objevil morov vfied, ten vydûsil okolí a zpravidla zûstal bez pomoci. V nûkter ch pfiípadech vojsko neprody nû obklíãilo postiïené mûsto a kaïd uprchlík byl bez slitování zastfielen. Lidem byl znám zpûsob nákazy, byl to styk s postiïen m. Souvislost pfienosu krysa nositel blecha pfiena eã ãlovûk obûè byla v ak objevena aï v 19. století. PÛvodce moru, tyãinkovitou bakterii Pasteurella Pestis, objevil roku 1894 v Honkongu pûsobící francouzsk lékafi Alexander Yersin a dále Japonec

o historii Ostrova trochu jinak 5 Kitasato. Onemocnûní se u postiïen ch dafiilo pozdûji zastavit oãkováním preparátem z krve nemocn ch, ktefií pfieïili. Pfiesto v ak na potlaãení morov ch epidemií nemûl rozhodující podíl ãlovûk, ale potkan. Potkan (Ratus Norvegicus), tento neobyãejnû rvav a pfiizpûsobiv v eïravec vytlaãil svojí úïasnou rozmno- Ïovací schopností a sociálním zpûsobem Ïivota krysu v ude tam, kde se objevil. K jeho roz ífiení z míst pûvodního v skytu v baïinat ch oblastech v chodní Asie pfiispûla roz ifiující se lodní a Ïelezniãní doprava. Kolem roku 1732 se lodí dostal do Anglie a roku 1775 dále do Ameriky. Na rozdíl od krysy mohl Ïít na v ech stanovi tích i v problematick ch místech (stokách, kanalizacích, stájích, smeti tích apod.). Odtud pronikl do s pek, skladû, skladi È potravin, potravináfisk ch provozû. Je samozfiejmû pfiena eãem nebezpeãn ch nákaz, ale není, na rozdíl od krysy, hostitelem blechy morové (Xenophylla Cheopsis). Krysa (Rattus Rattus) je potkanu velmi podobná, na rozdíl od nûj má v ak del í ocas neï tûlo. Îije Morov sloup na pohlednici z Îamberku v ãist ím a su ím prostfiedí, v potravû je vybíravûj í a miluje dfievûné stavby (jejich úbytek v Evropû byl dal ím potlaãujícím faktorem v skytu). Krysa se pûvodnû z Asie také ífiila lodní dopravou. Kotvící lodû opou tûla i po lanech a odedávna byla nositelem moru jeho epidemie ãasto zaãínaly v pfiístavech. Tato okolnost byla nûkdy od 16. století známá, proto napfi. Benátky nafiizovaly lodím pfiiplouvajícím z Asie kotvit 40 dnû u malého ostrova pfied pfiístavem (ãtyfiicet je latinsky quaranta z toho slovo karanténa). PÛvodce moru se v populacích krys vyskytoval endemicky, obãas u zvífiat onemocnûní vyvolával, jindy pfieïíval bez projevû. Co se v ak stalo s nájemníky v koïi e, kdyï krysa po la? Blechy rychle opou- tûly chladnoucí tûlo a hledaly nov zdroj obïivy. Tím nane tûstí byl k nákaze velmi vnímav ãlovûk. RovnûÏ samotná krysí blecha byla Pasteuerellou pestis postiïena, coï u ní vyvolávalo zv enou Ïravost a témûfi zbûsilé nové a nové napadání hostitele. Mor (d mûjová forma) se i proto v tehdej ích hygienick ch podmínkách mezi lidmi ífiil rychlostí blesku. Pfiená el se z nakaïen ch osob lidsk mi sekrety a u plicní formy také kapénkovou infekcí. Je logické, Ïe to b valo zvlá tû v dobách váleãn ch a pováleãn ch. Na indickém subkontinentu se uplatàoval je tû dal í vliv. Krysí populace Ïily mimo jiné totiï v porostu, kter vykvétal a plodil semena periodicky. V roce hojné úrody se krysy nadmûrnû rozmnoïily, brzy nato v ak ztratily zdroj obïivy, hynuly nebo vyráïely do lidsk ch sídli È. O dal í se jiï postarala migrace lidí a lodní doprava. Doba se zmûnila. Po moru zûstaly v Evropû morové sloupy a kaple, které lidé postavili na podûkování Bohu, Ïe byly nemoci u etfieni. Za mého dûtství jsem na svátek BoÏího Tûla s rodiãi chodíval v prûvodu kolem námûstí v Îamberku. Místo pfied kaïd m oltáfiem mariánského souso í zasypaly druïiãky kvûty a my jsem se modlili od moru, hladu a války, ochraàuj nás, Pane Je- Ïí i Kriste Nedávno jsem uprostfied tohoto námûstí stál pod monumentálním morov m sloupem a pfiemítal, zda je ta modlitba dnes aktuální. A také o tom, jak jsme my lidé tady v âechách, nevdûãní Podle publikace Toulky ãeskou minulostí Petra Hory-Hofiej e, knihy Îiv proti Ïiv m Milana Labudy a dal ích pramenû zpracoval J. Schröffel

6 osobnost OHE DUCHA NÁS DOPROVÁZÍ Mons. Václav MAL tentokrát na e farnosti nav tívil jako posel Ducha svatého, aby vtiskl peãeè Jeho darû na im bifimovancûm Nepfii el s ohnûm a meãem, i kdyï právû oheà povaïuje za nejv mluvnûj í symbol Ducha. Naopak, pfii el s odzbrojujícím vlídn m úsmûvem, s bezprostfiedností sobû vlastní. Bez okolkû a bez rozpakû usedl na lavici na farní zahradû K prostému jídlu, k upfiímné besedû s farníky a taky k rozhovoru pro farní ãasopis. Otãe biskupe, dovedl byste spoãítat, pokolikáté jste dnes udûloval svátost bifimování? Pokusím se... ekl bych tak edesátkrát za tûch sedm a pûl roku, co jsem biskupem. Bifimuji tak osm- -desetkrát do roka. Je nás v PraÏské arcidiecézi víc, kdo udílíme svátost bifimování: otec kardinál, druh pomocn biskup. Je z va eho pohledu obfiad udílení svátosti bifimování pofiád stejn, nebo pokaïdé jin, nûãím osobit? PokaÏdé je to jiné. Jiné prostfiedí, jiní bifimovanci, jiné farní spoleãenství. Dokonce i svátost bifimování udílená opakovanû na stejném místû je pokaïdé osobitá svou atmosférou, jedineãností okamïiku a proïitku ze setkání. Zmûnili se, za tûch více neï sedm let va eho pûsobení, Ïadatelé o udûlení svátosti bifimování? Tfieba co do vûku, vzdûlání, pfiíslu nosti k sociálním skupinám? V podstatû ne. ekl bych, Ïe v kaïdé skupinû bifimovancû je aspoà jeden star í ãlovûk, a to mne moc tû í. Jsou to svého druhu konvertité, ktefií byli kdysi dávno pokfitûni, pro li si ve vífie svou, mnohdy klikatou, cestu a pfiijetí svátosti bifimování je pro nû vyjádfiením vûdomého osobního souhlasu, návratu k pravdû víry. Z bifimování dnes uï mizí zpûsob jen tradiãního chápaní této svátosti, Ïe její pfiijetí patfií k dosaïení urãitého lidského vûku Obecnû mohu fiíci, Ïe mezi bifimovanci pfievaïují mladí lidé, stfiedo koláci a vysoko koláci, ale nejsou to jenom oni. Kter ze symbolû Ducha svatého, se kter mi se v Písmu potkáváme, je vám nejbliï í? Voda, holubice, vítr, dech, oheà, peãeè? OheÀ. OheÀ je Ïiv, plápolá, mûní svûj tvar, intenzitu. Z ohnû záfií svûtlo, sálá teplo, shromaïìuje ko- lem sebe lid. OheÀ je pro mne nejv mluvnûj ím symbolem Ducha svatého. My sami Ïijeme v trvale promûnliv ch situacích, mûnící se projev a oheà Ducha nás doprovází Bifimovanci dnes Ïádali o dary Ducha svatého. Kter z darû Ducha podle vás dne ní církvi a kfiesèanûm nejvíc schází? Ó jé! Aby to neznûlo jako soud! Ale myslím, Ïe moudrost. Nemyslím tím pfiemoudfielost, ale klidn odstup a schopnost vytûïit ze zku- eností minula maximum pro souãasnost. Schopnost vidût svût kolem sebe i sebe sama s trochou nadhledu, dobfie a jasnû rozli ovat, co je a není dobré Moudrosti nikdy není dosti! Pamatujete na své vlastní bifimování? Pamatuji. Byl jsem bifimován ve smutné dobû, kdy byli biskupové pronásledováni a vûznûni. Bifimoval mne proto knûz, kter mûl zvlá tní fakultu na udílení svátosti bifimování. Byl jsem bifimován v bytû, jenom v kruhu nejbliï ích: rodiãû, sourozencû a kmotra ten uï bohuïel neïije. V e probûhlo v tajnos-

osobnost 7 ti a nemohl jsem o tom ani mluvit, abych nevystavil knûze, kter mne bifimoval, riziku perzekuce. O jak dar Ducha jste tenkrát pfiedev ím Ïádal? Dostalo se vám ho? A o jak dar Ducha byste Ïádal dnes? Tenkrát? Tak to si uï opravdu nevzpomenu, je to pomalu padesát let! Dostalo se mi mnoha mnohdy nezaslouïen ch darû A dnes? Asi bych znovu prosil o ten jiï zmínûn dar moudrosti. Potkáváte nûkdy nûkteré ze sv ch minul ch bifimovancû? Pozorujete na nich ovoce Ducha vzrostlé z darû Ducha, které pfiijali pfii bifimování? PokaÏdé, kdyï nav tívím farnosti, kde jsem udûloval svátost bifimování, zajímám se o osud bifimovancû, o to, jak se dál zaãlenili do Ïivota farností. Musím ale s trochou bolesti konstatovat, Ïe ãást z nich se po bifimování ze spoleãenství ztratí. Nejsou to samozfiejmû v ichni. Jsou téï takoví, ktefií ve spoleãenství dál rostou a sami ho obohacují, ti jsou pro mne velk m potû ením a nadûjí. Tûch, ktefií úplnû mizí, je ale taky pomûrnû dost, u mnoh ch pfiijetí svátosti nevede k prohloubení víry a vztahu ke spoleãenství. Je potfieba vûnovat v pfiípravû na bifimování dostatek pozornosti budování odpovûdnosti bifimovancû pfied farním spoleãenstvím, které od nich právem oãekává, Ïe budou svûdãit o Kristu, jehoï Duch je tím nejvût ím darem, kterého se jim pfii bifimování dostalo. Je z va eho pohledu lep í pfiijetí svátosti bifimování v skupince pûti esti bifimovancû, neï hromadné udílení svátosti ve velk ch, do znaãné míry anonymních, skupinách? Rozhodnû je lep í malá skupinka. Spoleãenství pfiebírá odpovûdnost za bifimovance a bifimovanec na oplátku slibuje odpovûdnost pfied sv m spoleãenstvím. Nav tívil jste na e farní spoleãenství za roky svého biskupského pûsobení opakovanû. Vidíte nûjaké zmûny ve farnosti v návaznosti na ãasté v mûny knûïí? Vnímáte na i farnost jako Ïivou nebo jako Ïivofiící? Pokud dobfie poãítám, jsem tu od zaãátku pûsobení P. Bubeníãka po esté. Na setkání moc rád vzpomínám, kaïdé bylo nûãím jedineãné. Vzpomínám na pouè na Ostrovû v roce 1998, za pûsobení P. Szabo. Ostrov je jedineãné místo, lidé se tam mohou cítit volnûji neï v kostele, pfiekonat strach a rozpaky. Moc bych si pfiál, aby se vám podafiilo udrïet krásnou tradici ostrovsk ch poutí. RovnûÏ rád vzpomínám na setkání s Farní radou po m i sv. na Slapech, kterou jsem slouïil za pûsobení P. Kotase. Pfii rozmluvû jsem cítil, jak moc zdej í lidi bolí ãasté stfiídání knûïí, ale necítil jsem ve vás vzdor, ale naopak obrovskou chuè nûco dûlat Bohudíky v této farnosti v echno nestojí a nepadá s knûzem. KaÏd z knûïí, ktefií zde pûsobili a pûsobí, do Ïivota farnosti nûco vnesl a vná í, ale pokraãovat v dobfie zaãatém díle je na vás, na farnících a tak by to mûlo b t ve v ech farnostech. Dûkuji za milé pfiijetí a posezení Otci Pawlovi a v em, ktefií se podíleli na slavnosti udûlení svátosti bifimování 15. kvûtna t.r. ve tûchovicích a pfiipravovali ji. Byl to pro mne pfiíjemn záïitek. Pfieji v em farníkûm ve tûchovicích, v Davli a Slapech, aby mûli chuè pokraãovat ve v em dobrém, co za léta vybudovali. Titulární biskup marcelliánsk Pomocn biskup praïsk Mons. Václav MAL Narozen 21. záfií 1950 v Praze. Po absolvování gymnázia studoval v letech 1969 1976 na Cyrilometodûjské bohoslovecké fakultû v Litomûfiicích. Vysvûcen 26. ãervna 1976 v Praze. 1976 1978 kaplanem ve Vla imi a Plzni. V únoru 1977 podepsal Chartu 77, v roce 1978 se stal ãlenem V boru na obranu nespravedlivû stíhan ch. Od ledna 1979 bez státního souhlasu, pracuje jako zemûmûfiiãsk figurant. V kvûtnu 1979 zatãen, obvinûn z podvracení republiky, ve vazbû do prosince 1979. 1980 1986 topiãem v praïsk ch hotelech. 1981 1982 mluvãím Charty 77. V roce 1989 mluvãím obãanského fóra. 1990 1991 duchovním správcem kostela sv. Gabriela. 1991 1996 faráfiem v kostele sv. Antonína v Hole ovicích. 1. prosince 1996 jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta. 3. prosince 1996 jmenován titulárním biskupem marcelliánsk m a pomocn m biskupem praïsk m. Konsekrován 11. ledna 1997 v Praze. Heslo: POKORA A PRAVDA

8 zamy lení MODLITBA SV. RÒÎENCE ZÁRUKA SPÁSY PRAMEN MILOSTI Pokud bych mûla popsat své rûïencové zaãátky, tak musím pfiiznat, Ïe nejdfiív jsem zaãínala vnímat rûïenec pro jeho krásnû zbarvené korálky (ãím barevnûj í, tím pfiitaïlivûj í). Samotná modlitba sv. rûïence byla pro mne dlouhou dobu modlitbou stereotypu a mechanického opakování, pfiedev ím modlitby Zdrávas Maria. K hlub ímu zamy lení a snaze porozumût této modlitbû mne pfiivedl dûrazn postoj papeïe Jana Pavla II. Roz ífiením starodávné modlitby o dal í tajemství (rûïenec svûtla) a vyhlá ením roku 2003 Rokem Svatého rûïence podal dûkaz, jak moc si této modlitby váïí. NeboÈ co je to rûïenec? Je to pfiedev ím krátk Ïivotopis JeÏí e Krista a jeho nejbliï í osoby, kterou je Panna Maria. Dnes má rûïenec jiï ãtyfii ãásti naz vají se tajemství: V první ãásti se vypravují radostné události jejich Ïivota. UvaÏujeme o JeÏí ovû dûtství. V prvním tajemství zní hlas andûla, ve druhém Matka radostnû zpívá Magnificat Velebí má du e Hospodina, ve tfietím zazní zpûv andûlsk, ve ãtvrtém stafiec Simeon proná í píseà díkû za vykoupení lidstva, v pátém se uãení muïové sklánûjí pfied betlémsk m Dítûtem. To jsou tajemství radostného rûïence. Ve druhé ãásti si pfiipomínáme KristÛv kfiest v Jordánû. Ty jsi mûj Syn!, ohla uje OtcÛv hlas nad jordánsk mi bfiehy. Toto slovo je urãeno jednorozenému Synu, kter je jedné podstaty s Otcem, ale stává se zamy lením a povoláním, které se t ká kaïdého ãlovûka. Kristus se zjevuje v Kánû na svatbû. Maria, JeÏí- ova Matka, ho prosí, aby zázraãnû promûnil vodu ve víno. Dále JeÏí hlásá BoÏí království a vyz vá k obrácení. JeÏí ovo promûnûní na hofie Tábor je vzorem kaïdé promûny, promûny v dobro a promûny k dobru. V posledním tajemství rozjímáme o ustanovení Eucharistie. Církev Ïije z Eucharistie. Tato tajemství jsou tajemstvími rûïence svûtla. Ve tfietí ãásti vidíme MuÏe bolesti, jak trpí pro spásu svûta. Jak proïívá smrtelnou úzkost na Olivové hofie, jak je biãován na nádvofií vladafiova domu, jak potom jeho královskou hlavu ovûnãili trním, jak nese kfiíï a jak na nûm umírá, rozpjat mezi nebem a zemí. Je to tajemství bolestného rûïence. âtvrtá ãást vypráví o JeÏí ovû slávû. Jako vítûz nad smrtí vychází ze svého hrobu Ïiv, vystupuje na nebesa, aby i jako ãlovûk panoval v em na nebi i na zemi, sesílá církvi Ducha pravdy a síly, Ducha Utû itele, kfiísí svou Matku, aby nebylo vydáno hnilobû tûlo, z nûhoï se narodil, a tu, která spolu s ním trpûla, ãiní královnou andûlû a v ech svat ch. To jsou tajemství slavného rûïence. RÛÏenec je modlitba rozjímavá a je jako kaïdá modlitba rozhovorem. Je to ná rozhovor s tím, koho v modlitbû oslovujeme, a to je zvlá tû Panna Maria, která se neuzavfiela do sebe, neodmítla andûlovo poselství, otevfiela se Bohu a pfiijala jeho volání. PapeÏ Pius XI. fiekl: RÛÏenec je velmi vhodn prostfiedek, jak vrátit Krista jednotlivcûm, rodinám a národûm. Tent Ï papeï na dotaz Jak se modlit rûïenec pozornû? odpovûdûl: Pozornost je tfieba udrïovat Zdrávasy, od pozdravu, ve kterém se obrací k Pannû Marii k tajemství, o kterém rozjímá. Ona je pfiítomná ve v ech tajemstvích, v ech se úãastnila s láskou a s bolestí. Takov m zpûsobem mûïeme odhalovat krok za krokem sladké radosti, stra né bolesti i nebeskou slávu nejblahoslavenûj í Panny, a ona nám dá úãast na v ech milostech, které jsou obsaïeny v jejích radostech, jejích bolestech a její slávû. Proto reagujme, nespokojme se s obvyklou prostfiedností, zapojme mysl, srdce a dûvûru, kdyï se modlíme rûïenec. Îe se v na í farnosti nedafií sejít se spoleãnû v kostele k modlitbû rûïence? Zkusme to trochu jinak. Spojme se v modlitbû tzv. Ïivého rûïence. Rozdûlme si, pro dne ní uspûchanou dobu pomûrnû dlouhé, modlitby na jednotlivé ãásti tajemství. Vytvofime i v na i farnosti spoleãenství svatého rûïence. V ichni, kdo by se chtûli do spoleãné modlitby zapojit, pfiihlaste se u pana faráfie. První zku eností bylo na e putování s rûïencem na Rovínek 1. 5. 2004. Nebyli nám Panna Marie a její Oslaven syn dobr mi spoleãníky a prûvodci? Na e dûti dostaly k I. svatému pfiijímání darem rû- Ïence. Zkusme b t v ichni jako dûti. Svatá Bernadetta nám doporuãuje toto: KdyÏ jdete veãer spát, vezmûte si rûïenec, usínejte pfii jeho modlitbû. Budete jako dûti, které kdyï usínají, je tû volají stále ti ím hlasem: maminko! pfiipravila Lída Dobruská

rok poté 9 JAK SE SLOUÎÍ A ÎIJE NA SMÍCHOVù (SE ÎOFKOU) Mnozí z nás je tû v sobû nesou Ïivou vzpomínku na sluneãné dny z konce loàského ãervna, kdy na e farnosti slavili událost nad jiné v znamnou a radostnou: svûcení a primici P. Milo e Franti ka P EVRÁTILA. Rok se potkal s rokem a otec Franti ek uï není novoknûzem. Stal se obyãejn m sluïebníkem na vinici Pánû a dny sváteãní vystfiídaly dni v ední Tvé knûïství oslaví co nevidût své první narozeniny. Myslí, Ïe si za ten uplynul rok zaslouïí dort a oslavu, nebo tû spí zlobilo dûtsk mi nemocemi a rozmary? KnûÏství je úïasn dar, ov em to mé provedení má urãitû své velké nedostatky. Leccos moc neumím tfieba nejsem na velkolepou liturgii. Promluvy mám spí krátké a jednoduché, takïe intelektuálové si také moc na své nepfiijdou. Oslavu si tedy zaslouïí Pán BÛh, ten to nekazí, ba naopak, on ty mé nedostatky napravuje a doplàuje. Ale, jestli by mûl chuè na dort, to si netroufám... zázemí pro druhé. A smíchovská farnost, kde teì slouïím, ta o Ïivot na fafie dost stojí. Mnozí se pro to hodnû obûtují. Takov spoleãn Ïivot, to je pro mû také skvûl dar. Pfiekvapila tû knûïská sluïba nûãím, co jsi neoãekával, pfiíjemn m ãi ménû pfiíjemn m? Ve srovnání s pfiedchozím jáhenstvím, snad je tû víc neï slouïení m e sv., proïívám jako velmi po- Ïehnanou sluïbu pfii svátosti smífiení. Kromû mnoh ch rutinních zpovûdí se ãasto setkávám i s opravdovou touhou po Ïiv ch a krásn ch vztazích. Tvé povolání ke knûïství má kofieny ve vesnické farnosti, jáhenskou sluïbu jsi absolvoval taky na venkovû. Prvním knûïsk m pûso- Co ti uplynul rok dal a vzal? V nedûli (23. kvûtna) to byl rok, kdy umfiela maminka. I kdyï je mnoho dobr ch lidí, ktefií mû na rûzn ch místech berou, zatím je tû nemám Ïádné nové místo, které bych vnímal jako domov. Ten pozemsk jsem s maminkou ztratil. Naproti tomu s knûïstvím mi vyrûstá úloha otce, kter pomáhá ve farnosti vytváfiet domácí Vzpomínka na svûcení první zleva P. Milo Franti ek Pfievrátil

10 rok poté 29. 5. 2004 první svaté pfiijímání Neschází ti (pûvodním povoláním pfiírodovûdci) v betonovém centru Prahy kandík, zkamenûliny a pfiíroda vûbec? Pfiíroda mi schází a mám málokdy dost ãasu nûkam do ní vyjet. Jen svûj voln den pondûlí si snabi tûm se ti stala farnost u kostela sv. Václava v Praze. Pozoruje nûjaké v razné rozdíly v pastoraci ve mûstû a na venkovû? Jsem rád na venkovû je tam víc pfiehledno, jsem rád i ve mûstû je tu pûkn cvrkot. Ve mûstsk ch farnostech, jako je smíchovská, nelze znát v echny úãastníky bohoslu- Ïeb. To je trochu nepfiíjemné. Jednak nevím, ke komu mluvím a také mohu spí propásnout ty chvíle, kdy nûkdo potfiebuje, abych si jej v imnul. Ale v nedûli po obou ranních zveme v echny zájemce na farní kávu a tam se mnozí mohou potkat. No a je tû jedna specialita: tûïko nûkde jinde neï v Praze uvidíte od oltáfie projíïdûjící tramvaje. A zase tu nejezdí okolo parníky jako na Ostrovû. deãky, na dûti, nemocné, vûznû atp. Ale netouïím se nijak specializovat. Jen jeden zvlá tní jmenovit úkol teì mám, i kdyï ve farnosti je práce dost, chodím na Pankrác místo nemocného vûzeàského kaplana P. Tomá e Vlasáka. A protoïe ve farnosti máme slepeck ústav Palata, chodím tam kaïd pátek, a to rád. Tû í se na den, kdy pfiestane b t kaplanem, bude ti pfiidûlena farnost a bude sv m pánem? Moc ne. Takov jáhen nebo farní vikáfi (to je pfiesn název pro to, ãemu fiíká kaplan), ti nemají spoustu odpovûdností, které padají na administrátora nebo faráfie: v kazy, úãty, opravy, jednání... A vût- inou to znamená b t sám v domû (mimo náv tûv), a to se mi také moc nelíbí. Ïím uhájit a jít nûkam ven. Pfied rokem mi pfiibylo je tû astma, a tak bych byl docela rád, kdybych byl ãasem poslán nûkam na vzduch. Snad se nebude zlobit, kdyï na tebe prozradím, Ïe jsi byl v dûtství chovatelem Ïelvy Îofky, o kterou pozdûji, kdyï jsi ode el z domova, peãovala tvoje maminka. Vloni v dubnu ses Îofky znovu ujal. Kde Ïije Îofka dnes? Je tvou spoleãnicí v knûïské osamûlosti? Îofku mám uï 31 let. City moc neprojevuje a ani mé vztahové potfieby nenaplàuje. Spí mi teì pfiidûlává starost, protoïe tady pro ní vûbec nemám podmínky. Mám teì plán dát ji na ãas k nûkomu, kdo by ji mohl nechat pást na zahradû. Vrací se rád do tûchovic? Cítí tady své kofieny anebo lehce zakofiení tam, kam tû Ïivot a sluïba zavedou? LoÀská primice i leto ní bifimování ve tûchovicích byly pro mû moc krásné. Hlavnû proto, Ïe jsem vidûl spoustu mil ch lidí, ke kter m Byl jsi na svém prvním pûsobi ti povûfien sv m konkrétním úkolem? Má svou pastoraãní skupinu? Pokud ano, je to úkol, kter ti sedí, nebo si ho v pokofie pfiijal jako nevyhnutelnost? Já jsem asi na ty, komu to staãí jednodu e. TakÏe na babiãky a dûmám osobní vztahy a vidím, Ïe je to spoleãenství, kde lidé rádi slou- Ïí. Vracím se rád. Nové hlub í kofienûní jsem je tû nikde jinde nezaïil, vïdy po roce jsem se musel stûhovat. Jsem zvûdav, co má Pán pro mû pfiipravené. A pfieji Vám v em dûvûfiivou otevfienost a hodnû radosti Milo Franti ek Pfievrátil Otázky kladla Daniela Schöffelová

stalo se 11 20. 3. 2004 Postní duchovní obnova Leto ní postní duchovní obnovu vedl bratr jáhen Gilbert Plí ek premonstrát ze Strahovského klá tera. Pfii el v bílém fieholním odûvu, jako by nám chtûl pfiipomenout nutnost pfiivítat velikonoãní dny s du í obleãenou v Krista, zbavenou v ech u mudlan ch v ednodenních svr kû, do kter ch ji tak rádi oblékáme. Téma celodenního programu Obnova kfiestních slibû nás vybídlo k zamy lení, co jsme to vlastnû jako kfiesèané Kristu a církvi pfiislíbili a jak své sliby plníme. V prûbûhu dopoledne jsme se zamysleli nad tématem Zfieknutí se zla. Co je zlo, kdo ho pûsobí, jak pûsobí zlo v nás? Jak zlu ãelit? Jak neustávat v úsilí ubránit se jeho nástrahám a poku ením, které v nás i kolem nás nenápadnû ãíhají a ãekají na svou pfiíleïitost. Jednoduch návod, jak ãelit zlu, nám nastínilo odpolední téma Vûfiím. Kdo je Ten, v NûhoÏ vûfiím, co je obsahem mé víry, a jak ze své víry Ïiji V diskusích se nakonec dostalo prostoru neformálním rozpravám nad historií a souãasnou kvalitou premonstrátského piva Norbert (bratr jáhen si postûïoval, jak mu je líto, Ïe to není Gilbert!), vzpomínkám na putování po Svaté zemi, na praxi v o etfiovatelské sluïbû i na povolání k Ïivotu v fiádu Bratr Gilbert se ukázal b t nejenom fundovan m pfiedná ejícím, ale také vtipn m vypravûãem s bohatou Ïivotní zku eností. Celodenní duchovní obnovu jsme zavr ili m í, kterou celebroval taky premonstrát P. Antonín Hrdina, a poboïností kfiíïové cesty, kterou vedl bratr jáhen Gilbert za horlivé pomoci na ich mal ch ministrantû. Jejich nejsilnûj ím záïitkem byl GilbertÛv bíl svetr se zlat mi knoflíky. Na muïi s vousy takov svetr opravdu není bûïnû k vidûní. Premonstrátská bílá, provokující k zamy - lení, vyz vající k oãi tûní nás provázela postní sobotou vstfiíc Velikonoãní radosti. danasch 20. 4. 2004 Máme novou loì! KdyÏ povodeà v r. 2002 odnesla na i Kiliánku, vûdûli jsme, Ïe sehnat podobnou novou loì bude nejen tûïké, ale i znaãnû nákladné. Îe taková loì je pro zaji tûní tradiãní Ostrovské pouti nezbytná, jsme se pfiesvûdãili hned minul rok, kdy selhal smluven pfiívoz a pfieváïení poutníkû pramiãkami bylo ãasovû i fyzicky velmi nároãné. Pán nás ale jako vïdy nenechal bez pomoci. Vûfiím, Ïe i Ostrov tí muãedníci se za nás pfiimlouvali. Staãilo se zmínit pár pfiátelûm z Lodního klubu tûchovice o na em problému a hliníková loì, která mûla skonãit ve sbûrnû barevn ch kovû, se za cenu rotu stala na í novou Kiliánkou. Vûfiíme, Ïe po drobn ch opravách bude dobrou náhradou za tu ztracenou. Díky Pane, Ïe vïdy, kdyï my sami si nevíme rady, Ty nachází to správné fie ení. J. Suk 1. 5. 2004 PouÈ na Rovínek Letos, jak se zdá, mnohé poutníky odradil pan Zakopãaník, kter na první májov den prorokoval boufiky a pfiívalové de tû, a proto se se li jen ti stateãní, co se de tû nebojí, a ti, ktefií pfiedpovûì poãasí nevidûli. (A pouze ti, ktefií se tû ili plnému zdraví malá Terezka T cová svou neúãast obreãela, protoïe ka el a babiãka byly nekompromisní, a muselo jí staãit, Ïe pfiijela odpoledne na m i na Rovínek.) Sam Ïensk! konstatoval pater Debek zdû enû, kdyï zhlédl situaci u fary. Kdo vynese agáve! Situaci nakonec zachránili Jirka Suk, Pepík Hora a muïi Schröffelovi. Pfii jednotliv ch zastávkách jsme se modlili rûïenec svûtla a nebylo to vûbec jednoduché. Vysvûtlím struãnû proã: na prvního máje totiï uspofiádal Vltavan svoji akci v lap do Tfiebenic a zpût, dokonce jednotliv m turistûm na tfiech stanovi tích dávali pamûtní razítka, a tak bylo na Povltavské stezce pfieplnûno. Turisté byli vlídní a druïní, kaïd zdravil a nûkdo i dvakrát, neodpovûdût by bylo nezdvofiilé, odpovûdût znamenalo naru ovat rytmus modlitby (Zdrávas Maria, dobr den, milostiplná, dobr den, Pán s tebou, ahoj atd). Pro pfií tû se musíme vybavit! Nûkoho napadlo, Ïe vyrobíme papírové ce-

12 stalo se dule Dobr den, Dûkujeme (odpovûì na pfiání dobré chuti) a Na shledanou, které se strategicky rozmístí ve skupinû rozesazen ch poutníkû. Realizaci pfiislíbil Pepík Hora, doufejme Ïe na to do pfií tího roku nezapomene. Ve tfii hodiny byla na Rovínku slouïena m e svatá, nedorazil Ïádn z na ich b val ch duchovních otcû, pater Debek musel pfies celkové vyãerpání zpûsobené poutí staãit na v echno sám. Jirka Suk jim tedy od kapliãky poslal alespoà upomínací SMS, aby se pfií tû polep ili. Poãasí vy lo úplnû pfiepychovû, boufiit a pr et zaãalo aï po páté hodinû, kdyï uï byli v ichni poutníci spolehlivû doma. MD 9. 5. 2004 Koncert ve slapském kostele Komorní pûveck soubor Sarabanda pfii pûveckém sboru KfiíÏkovsk v Opavû nemusíme hudbymilovné ãásti farnosti nijak zvlá È pfiedstavovat. Do povltavského regionu se soubor pfii sv ch zájezdech rád vrací a stalo se milou tradicí, Ïe neopomene uspofiádat koncert v nûkterém z na ich farních kostelû. Letos se líbivou hudbou naplnil kostel sv. Petra a Pavla ve Slapech. Vystoupení souboru následovalo po m i sv. vûnované v em maminkám ke Dni matek, pfii které jsme si zároveà pfiipomenuli v roãí konce II. svûtové války a vzpomnûli na její obûti. Koncert se stal symbolick m dárkem i holdem k obûma pfiíleïitostem. Na pofiadu byla duchovní hudba období renesance a baroka a ãerno ské spirituály. Zaznûla díla star ch i souãasn ch hudebních mistrû. Soubor inovoval repertoár i zpûváky a pfiinesl (zpoãátku rozpaãit m a pozdûji právem nad en m) posluchaãûm tradiãní a zároveà zcela nov hudební proïitek. Dík. dsch 15. 5. 2004 Bifimování Byl to ná velk den byli jsme bifimováni v kostele sv. Jana Nepomuckého ve tûchovicích. Celkem est bifimovancû, bylo to tedy opravdu velkolepé. Setkali jsme se s panem biskupem Václavem Mal m, pfiijali z jeho rukou peãeè darû Ducha svatého, kfiíïek na ãelo fieknûte sami, jak ãasto se vám tohle stává? Chtûli bychom mu touto cestou je tû jednou podûkovat za to, Ïe za námi pfiijel a udûlil nám svátost bifimování. Byl to také velk den pro na e Ïaludky. Pfii vzpomínce na v born gulá, podle tajného receptu naloïené masíãko opeãené na ro tu, dobré pivo, spoustu koláãkû a dortû se nám je tû teì sbíhají sliny. Moc dûkujeme celé farnosti za tak bájeãné hody, pan faráfi tu má opravdu pilné oveãky. Cel den byl pro nás, pro na e kmotry a na e rodiny moc krásn, snad se líbil i v em ostatním. Bifimovanci T covi Toho kvûtnového dne vyvrcholila na e roãní pfiíprava na bifimování, které se konalo za pfiítomnosti pana biskupa Malého, na eho pana faráfie a za pomoci lidí z na í farnosti. V em je tû jednou mnohokrát dûkujeme. Pfii samotném obfiadu jsme byli obdafieni dary Ducha svatého a doufáme, Ïe s nimi budeme zacházet tak, aby nám i do budoucna vydr- Ïely. Byla také zvefiejnûna na e bifimovací jména. MÛj bratr Jan si vybral jméno sv. Antonína, protoïe to je i jméno na eho pradûdy. Já jsem si zvolil jméno sv. Jana Nepomuckého, kterému je zasvûcen ná farní kostel ve tûchovicích. Dále jsme byli pomazáni olejem. Po slavnostním bifimovacím obfiadu se v ech est bifimovancû odebralo na farní zahradu, kde probíhala setkání s p. biskupem a s farníky. Vám v em patfií na e velké díky! Jakub a Jan Novákovi Jen pár postfiehû, protoïe to podstatné pfiedpokládám, Ïe napí ou hlavní aktéfii (tj. bifimovanci a Duch svat ). Díky bifimování jsme oslavili svatého Jana Nepomuckého, patrona na eho kostela proto- Ïe kdyby nebylo, nebyla by dopoledne ani m e sv., a ta veãerní by byla (a byla) z velikonoãní

stalo se 13 nedûle, která má pfied sv. Janem pfiednost, jak nám bylo vysvûtleno od oltáfie. Pan biskup Mal si osvûïil v pamûti, kde leïí tûchovice, a zjistil, Ïe kromû vynikajícího chleba je tu k dostání i vynikající gulá (to kdyï po m i svaté el dle vlastních slov toho Ducha svatého zajíst ). Bifimovanci pfii svém pfiedstavování uvádûli, o kter dar Ducha sv. budou pfii bifimování nejvíce prosit. My, obyãejní farníci, jsme prosili o v echny dary pro na i farnost i celou obec, a vûfiím, Ïe Duch sv. nám je se le. Pro ten sobotní den nám v hojnosti seslal svûj osm dar, dar srandy, kter nenajdete v Ïádném katechismu, aãkoli jsem ho vynalezla jiï pfied dvaceti lety, kdyï se do mû babí snaïila nalít alespoà základy vûrouky. Îe bylo na farní zahradû v e vzornû pfiipraveno a v eho hojnost, urãitû pochválí kaïd. Mnû se velice líbilo, Ïe byl pfiipraven ohníãek, do kterého dûti cel den horlivû pfiikládaly nejen klacky, ale i listí a co kde na ly. PÛsobilo to na mû symbolicky a mám dvû teorie, jen se nemohu rozhodnout, která je ta správná. Jednak jsem si vzpomnûla na ver Plameny Ducha nezhá ejte (to fiekl svat Pavel a jestli nefiekl, tak si to urãitû myslel, jinak by se to do listu Tesalonick m nedostalo), anebo dûti, nadûje církve pro 3. tisíciletí, trénovaly pro pfiípad, Ïe by se setkaly se zvlá È zarputil m kacífiem? Co myslíte? MD 29. 5. 2004 I. svaté pfiijímání Byli jsme pozváni do tûchovic na slavnost 1. sv. pfiijímání dûtí, mezi nimiï byla na e vnouãata Barunka a Jakub. První, co nás zaujalo, byl sám kostel secesních kostelû u nás zas tak mnoho není má i krásnou polohu na malém kopeãku mezi stromy s velikou farní zahradou. Také mezi lidmi, ktefií uï byli pfied kostelem, jsme si hned zaãali pfiipadat jako doma. Samotná slavnost zaãala vzadu v kostele, kde pan faráfi v echny prvokomunikanty AneÏku, Vojtu, Václava, Báru a Jakuba uvítal a poïehnal jim. Také rodiãe v em dûtem poïehnali. Pak pfie li v prûvodu s ministranty dopfiedu a tady je otec Pawel pfiedstavil. Nato zaãala m e sv. celá zamûfiená k dûtem. Evangelium bylo o setkání vzkfií eného JeÏí e s apo toly u Tiberiadského jezera, pfii nûmï se JeÏí tfiikrát ptá Petra, zda ho miluje. Otec Pawel pfii kázání krásnû vysvûtlil dûtem, na ãem Pánu JeÏí i záleïí nic Petrovi nevyãítá, nepfiipomíná jeho trojí zapfiení, jen se ptá na jediné jestli ho má rád. Bylo to pouãné jak pro dûti, tak pro nás dospûlé: aè udûláme v Ïivotû cokoli, mûïeme se vïdy k JeÏí i vrátit a fiíci mu o své touze po nûm, a on nás pfiijme. Rodiãe potom poïádali ústy jednoho z nich o Tûlo Pánû pro své dûti a souãasnû dûkovali za v echnu péãi, kterou jim O. Pawel pfii pfiípravû vûnoval. Dûti, slavnostnû obleãené, pak pfiistoupily ke stolu Pánû a s nimi rodiãe a v ichni pfiítomní, kter ch byl pln kostel. Nakonec také dûti vyjádfiily svou vdûãnost a jednotlivû ãetly podûkování. Cel obfiad byl velmi krásn, vzornû pfiipraven. Moc se nám také líbilo celé zafiízení kostela, zvlá tû obrazy za hlavním oltáfiem i oba postranní oltáfie vpfiedu a celkov secesní charakter interiéru. Po m i sv. jsme v ichni ode li na farní zahradu a nestaãili se divit, kolik poho tûní tu bylo pfiipraveno a nejen ledajakého samé lahûdky. I ty bufitíky byly chutnûj í neï jindy, a tûch mouãníkû a chlebíãkû a víno a skvûl gulá! V em, ktefií se podíleli na pfiípravû patfií veliké díky! Ale abychom nezûstali jen u materiálních hodnot celé prostfiedí, setkání a povídání se tûchovick mi farníky bylo velice milé a pfiíjemné. Díky jim za to, Ïe nás, ktefií tam nepatfiíme, tak hezky pfiijali. A pak patfií na e podûkování samozfiejmû O. Pawlovi, kter v echno tak peãlivû pfiipravil, kter si dal tolik záleïet a vûnoval spoustu ãasu pfiípravû dûtí a dokázal v echno tak vymyslet, Ïe dûti, aãkoli se musely hodnû uãit, chodily na faru rády. Pane JeÏí i, dûkujeme ale hlavnû Tobû, to Ty pro nás má pfiipravená takováto setkání, to Ty

14 stalo se zve pofiád nové a nové lidi ke svému stolu, to Ty se nám dává v Eucharistii úplnû v anc! Díky! prarodiãe Nagyovi To jsem zvûdavá, jestli jim to bude chutnat po eptala mi Bára, kdyï se schylovalo k tolik oãekávanému prvnímu svatému pfiijímání jejich bratrû. V ak se jich mûïe zeptat odpovûdûla jsem jí, ale sama jsem myslela na nûco jiného neï ona. Bude jim chutnat Ïivot s Bohem? Jak trnitá a klikatá bude jejich cesta? Nesejdou z ní? Budu jim umût pomoci aï budou potfiebovat? Tolik a je tû mnoho jin ch otázek se mi honilo hlavou, tak jako asi kaïdé mámû pfii pohledu na nastrojené potomky v tak slavnostních chvílích. Aã jsem je sama proïívala velmi intenzívnû, asi je tû pár dní potrvá, neï se mozaika záïitkû spojí do celého obrázku. A tak dûkuji v em, ktefií na im dûtem pomáhají ochutnávat Ïivot s Bohem a provázejí je modlitbou. H. Hradilová 6. 6. 2004 Slavnost Nejsvûtûj í Trojice na Rovínku Kapliãka na Rovínku nás jako vïdy zásluhou paní Kvûty Svobodové pfiivítala sváteãní v zdobou. Dne ní m e sv. byla je tû ozvlá tnûna dal í slavnostní událostí. Toto krásné pfiírodní prostfiedí si vybrali rodiãe jako místo pro kfiest svého miminka malé holãiãky, která pfiijala jména Helena Anna. Pan faráfi Debek se ve své promluvû obracel zvlá tû k rodiãûm dítûte, ale jeho slova byla urãena kaïdému z nás. Zam lel se totiï nad tím, co je v Ïivotû ãlovûka tím nejdûleïitûj ím. Z dítûte se mûïe stát maminka nûkolika dûtí, ale je to to nejdûleïitûj í? MÛÏe udûlat vûdeckou kariéru, ale je tohle to nejdûleïitûj í? MÛÏe b t úspû nou podnikatelkou, majitelkou firmy, domu, bazénu, auta, ale uãiní ji to opravdu Èastnou? MÛÏe vyniknout v umûleck ch oborech, získat uznání a popularitu, ale je to pravé tûstí? A vyprávûl nám pfiíbûh jednoho starého mnicha poustevníka, kter cel svûj dlouh Ïivot proïil v samotû, mlãení, práci a naprosté chudobû. Neznal nic z toho, bez ãeho my si dnes nedovedeme svûj Ïivot pfiedstavit. Nikdy nevidûl televizi, kino, poãítaãe, mobily, moderní dopravní prostfiedky a jiné vymoïenosti civilizace. Ale na otázku, jestli proïil svûj Ïivot Èastnû, jestli jej nepromarnil, odpovûdûl, Ïe se mu dostalo té veliké milosti zaïívat ve chvílích opravdové, upfiímné modlitby, kdy uï nejsou podstatná slova ani gesta, ba ani ãetba Písma, skuteãné spoleãenství s Bohem odevzdané spoãinutí v BoÏí náruãi. A to by za nic nevymûnil. I my bychom si mûli uvûdomit, Ïe jen BÛh je na í jistotou, Ïe jen On dává na emu Ïivotu smysl, fiád a cíl. Hela a Jirka Závûrem na í rubriky Stalo se dnes s potû ením pfiiná íme obraz ze Ïivota v rodinû, která je Ïivou souãástí na ich farností, vidûn okem náv- tûvy z blízké dálky : Nemohu se nepodûlit se svou farností o roztomil dopis, jímï dûkovali po náv tûvû dva Nepálci b valí praï tí studenti (pfii el e-mailem, proto je bez interpunkce): Diky pro mile uvitani behem pobyt v CR s Ekwalem. Pobyt v Cesku vydarilo se moc dobre kvuli vase mile uvitani, uprimonosti, srdecnosti, pratelstvi a jednouduchosti zivota. Jeste tomu pocasi nas pralo. Meli jsme velké zaziteky (Kreteni, Velkonocni oslaby, svatky, svatva a kenedliky denne...) budeme se vzpominat v celem zivote. Dekuji srdecne vam vsem a se doufame ze se uvidime brzy, tady nebo tam. Pozdravuej vsem a mejte se hezky. Govinda B Gouchan N. B. Chyby v cestine se omluvam. Mám jisté podezfiení, zda chyby v ãe tinû nesvûdãí spí e o humoru neï o neznalosti komunikace bûhem náv tûvy by tomu docela nasvûdãovala. (Kreteni = kfitiny prasynovce Filipa) Marie Ne nûrová

pfiedstavujeme 15 FARNÍ CHARITA STAR KNÍN SE P EDSTAVUJE Bratfii a sestry tûchovického a davelského regionu, dovoluji si obrátit se na Vás jménem Farní charity Star Knín. DÛvodem mého oslovení je, Ïe se velmi dobfie zaãíná rozvíjet na- e spolupráce s vedením Va í obce v sociální oblasti a Ïe mohu konstatovat, Ïe na i sluïbu pfiijalo jiï pût Va ich spoluobãanû, a to jak peãovatelskou, tak i asistenãní. Dovolte mi proto, abych nejprve pfiedstavil na i organizaci. Farní charita Star Knín je církevní právnická osoba zamûfiená na pomoc star m, nemocn m i jinak potfiebn m lidem. PÛsobíme od 1. bfiezna 1993 v rámci celorepublikové sítû farních, oblastních a diecézních charit. Ve své ãinnosti se soustfieìujeme pfiedev ím na poskytování terénních domácích zdravotních a sociálních sluïeb. Smyslem na í ãinnosti je pomáhat star m a nemocn m lidem, povzbuzovat je v jejich obtíïích, udrïovat jejich vztahy k okolnímu svûtu, podporovat je nejen fyzicky, ale i psychicky a duchovnû, pomáhat jim v aktivním vztahu k Ïivotu. Chceme podpofiit mnohdy nelehkou péãi jejich rodin o nû, chceme jim pomoci, aby mohli Ïít co nejdéle ve svém pfiirozeném prostfiedí, ve svém domovû. Pro úãely zdravotní péãe máme zfiízeno Stfiedisko charitní o etfiovatelské sluïby (CHOS), které poskytuje domácí zdravotní sluïbu ve spádové oblasti mûsta Nového Knína, tj. asi ve 25 vesnicích. Do budoucna bychom tuto sluïbu chtûli roz ífiit aï k Vám. Pro úãely sociální péãe máme zfiízeno Stfiedisko charitní peãovatelské sluïby, které poskytuje peãovatelskou sluïbu ve správních obvodech Nového Knína a Chotilska a v nûkter ch obcích na Boroticku. V prûbûhu roku za podpory Ministerstva práce a sociálních vûcí a Arcidiecézní charity Praha pfiedpokládáme transformaci tohoto stfiediska na Oblastní centrum charitních sociálních sluïeb v Novém Knínû se tfiemi stfiedisky, a to v Novém Knínû, Kam ku nad Vltavou a tûchovicích. Z tûchto stfiedisek budeme pûsobit v okolních rozsáhl ch oblastech men- ích sídel. Pro kvalitní rozvoj tûchovického stfiediska jsme navázali spolupráci s paní Katarínou NOÎINOVOU. Se sv mi Ïádostmi o peãovatelskou nebo asistenãní sluïbu je moïné se obracet pfiímo na ni, tel. 606 552 051, nebo na paní L. BRÁZDOVOU, tel. 724 206 538 a paní D. DVO ÁâKOVOU, tel. 724 276 880. V naléhav ch pfiípadech je moïné kontaktovat i paní Stanislavu KREJâÍKOVOU, vedoucí stfiediska sociálních sluïeb, na telefonu 724 236 152. Obracím se proto pfiímo na Vás, pro které jsou na e sluïby urãeny. Prosíme, nebojte se na i sluïbu pfiijmout a usnadnûte si fie ení obtíïn ch Ïivotních situací. Stanislava KREJâÍKOVÁ dr. Stanislav ÎÁK ved. stfiediska sociálních sluïeb fieditel Farní charity pfii Farní charitû Star Knín Star Knín

16 kalendáfi PRAVIDELNÉ DùNÍ VE FARNOSTI BohosluÏby: úter : 18:00 tûchovice farní kaple Svaté rodiny stfieda: 18:00 tûchovice farní kaple Svaté rodiny ãtvrtek: 18:00 Slapy kostel sv. Petra a Pavla pátek: 18:00 Davle kaple Nav tívení Panny Marie sobota: 18:00 tûchovice kostel sv. Jana Nepomuckého (s nedûlní platností) nedûle: 8:00 Davle kostel sv. Kiliána 10:00 Slapy kostel sv. Petra a Pavla Setkání ve farnosti: stfieda: 16:30 spoleãenství star ích fara tûchovice V uka náboïenství: Bude ve kolním roce 2004/2005 probíhat jednou t dnû na fafie ve tûchovicích. Vyuãovat se bude ve skupinách, rozdûlen ch podle vûku dûtí. Své dûti od pfied- kolního vûku do 15 let mûïete k v uce pfiihla ovat prûbûïnû u P. Debka do poloviny záfií 2004, kdy zaãne pravidelné vyuãování. Konkrétní termíny budou vãas oznámeny Pfiíprava na kfiest dospûl ch: stfieda: 18:00 fara tûchovice Svátost smífiení: 15 min. pfied m í svatou v kostele, nebo jindy a jinde po pfiedchozí domluvû s knûzem Svátost manïelství: ZpÛsob a délku pfiípravy domluvit osobnû s knûzem Pohfieb: Domluvit pfiedem s knûzem, osobnû nebo telefonicky Telefonick kontakt: telefon fara tûchovice, farní kanceláfi: 257 740 112 P. Adam Pawel DEBEK faráfi: 776 788 848 Ing. Daniela SCHRÖFFELOVÁ, CSc. místopfiedsedkynû farní rady, sekretáfi: 721 773 644 Prezentace farností na internetov ch stránkách: www.stechovice.cz Pfiím vstup na stránky farnosti je www.stechovice.info/pages/fara.htm m E-mail: Farní úfiad tûchovice: fara@stechovice.info Pan faráfi P. Pawel Adam Debek: p.debek@volny.cz Úfiední hodiny pro vefiejnost: stfieda: 19:00 Farní úfiad tûchovice obãasník pro vnitfiní potfiebu farností tûchovice a Slapy Náklad: 250 ks. Adresa redakce: tûchovice 213. 257740112. éfredaktor: P. Pawe Adam D bek. Grafická úprava: J.+J. Majcherovi. Tisk: ÚJI Praha-Zbraslav