rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Podobné dokumenty
rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření akátu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův teplotní index izolinie 60 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření dubu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina. řeky

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky izolinie 60 Lesy v Karpatech HU HU POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE DAT

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Holdridgova bioteplota [ ] izolinie 8 Lesy v Karpatech

Kirův teplotní index. Lesy v Karpatech. Rozšíření topolu v Karpatech. rpat. Vně. Vnitřní Západní Karpaty. Transylvánská vysočina.

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

paty řeky Průměrná roční vzduchu teplota [ C] 5,5-6,0 9,5-10,0 4,0-4,5 7,5-8,0 8,0-8,5 6,0-6,5 10,0-10,5 4,5-5,0 10,5-11,0 5,0-5,5 6,5-7,0 8,5-9,0

rpat Vnitřní Západní Karpaty řeky Kirův index mrazu izolinie Lesy v Karpatech

Změny v rozložení klimatických pásem podle modelových projekcí projektu CMIP5

Dopady změny klimatu a zemědělství na populační trendy běžných druhů ptáků

Přehled činnosti oddělení ISKO Plán rozvoje oddělení 2015

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

SLEDOVÁNÍ JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U BUKU LESNÍHO VE SMÍŠENÉM POROSTU KAMEROVÝM SYSTÉMEM

ZHODNOCENÍ FENOLOGICKÝCH FÁZÍ KEŘOVÉHO PATRA NA OKRAJI SMRKOVÉHO POROSTU V OBLASTI DRAHANSKÁ VRCHOVINA

Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze

prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. Dopady variability a změny klimatu na agrosystémy

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Problematika změny klimatu v ČR

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Porovnání růstových podmínek v I. IV lesním vegetačním stupni Growing conditions comparison inside 1 st to 4 th Forest Vegetation Layer

Vegetace Evropy 1. Úvod, verze Přednáší: Milan Chytrý Ústav botaniky a zoologie PřF MU.

Přízemní ozón v Jizerských horách. Iva Hůnová Český hydrometeorologický ústav, Praha Ústav pro životní prostředí, PřF UK Praha

Turbulence na finančních trzích a jejich vliv na Českou republiku. Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Česká národní banka Praha, 23.

Trendy investic do nemovitostí v ČR a regionu střední Evropy

PREDIKCE KLIMATU JIŽNÍ MORAVY

Satelitní účet cestovního ruchu ČR

Volitelný předmět Habituální diagnostika

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

LIDÉ MAJÍ POCIT, ŽE KORUPČNÍ KLIMA POSILUJE

Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?

Nejistoty v konstrukci regionálních scénářů změny klimatu. Martin Dubrovský Ústav fyziky atmosféry AVČR. České Budějovice,

fytopatogenů a modelování

Změna klimatu, bezpečnost potravin a zdraví člověka

Marie Doleželová. Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno, oddělení meteorologie a klimatologie, Kroftova 43, Brno

CENIA pro životní prostředí analýza prostorových dat, vizualizace dat a hodnocení životního prostředí na jejich základě

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy


VLIV OČEKÁVANÝCH ZMĚN KLIMATU NA POTENCIÁLNÍ RŮS- TOVÉ PODMÍNKY LESNÍCH POROSTŮ NA ÚZEMÍ DRAHANSKÉ VRCHOVINY V ČASOVÉM HORIZONTU 2050

NEDÁVNÉ HORKÉ VLNY VE STŘEDNÍ EVROPĚ V KONTEXTU KLIMATICKÉ ZMĚNY

Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů

Od procesů k systému...cesta tam a zase zpátky. aneb JAK VLASTNĚ ROSTE ROSTLINA?

VLIV MIKROKLIMATU STANOVIŠTĚ NA NÁSTUP A PRŮBĚH JARNÍCH FENOLOGICKÝCH FÁZÍ U SMRKU ZTEPILÉHO A BUKU LESNÍHO.

Vliv horka na úmrtnost v ČR. Aleš Urban, Jan Kyselý et al. ÚFA AV ČR PřF UK

KONTINUÁLNÍ SLEDOVÁNÍ TLOUŠŤKOVÉHO RŮSTU KMENE NA PLOCHÁCH INTENZIVNÍHO MONITORINGU ICP FORESTS V ČESKÉ REPUBLICE

MODERNÍ VÝZKUMNÉ METODY VE FYZICKÉ GEOGRAFII ZMĚNY TEPLOTY VZDUCHU NA OSTROVĚ JAMESE ROSSE V KONTEXTU ANTARKTICKÉHO POLOOSTROVA

Hodnocení zranitelnosti hl.m. Prahy vůči dopadům klimatické změny

Introdukce lesních dřevin

Český hydrometeorologický ústav, oddělení biometeorologických aplikací, Na Šabatce 17, Praha 4 - Komořany,

DLOUHODOBÉ KOLÍSÁNÍ POČÁTKU VEGETAČNÍ SEZÓNY V ČR V LETECH

SROVNÁNÍ VÝVOJE TEPLOT DVOU KLIMATICKÝCH REGIONŮ S VÝHLEDEM DO BUDOUCNA

TENDENCE VÝVOJE VEGETACE NA JIHOZÁPADNÍ MORAVĚ

Poznámky z přednášek HUL. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.

Program screeningu karcinomu prsu v datech

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

Základy lesnické typologie

EU EGEE Presentace projektu

HVĚZDY MĚSÍCE. Září 2009

Společnost, její udržitelnost, bezpečnost a klimatická změna

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení

Meteorologické faktory transpirace

Klimatická změna, zemědělství a produkce potravin , Poslanecká Sněmovna Parlamentu ČR, Praha

původní druhy, jejichž areál nedoznal změn v důsledku lidské činnosti

Agrolesnictví potenciál pro české zemědělství. Bohdan Lojka ČZU v Praze Český spolek pro agrolesnictví ČSAL

Generel vodního hospodářství krajiny ČR a monitoring sucha jako strategické nástroje adaptace na měnící se klima

Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais

Vliv návštěvníků na mikroklima Kateřinské jeskyně. Influence of Visitors on Kateřinská Cave Microclimate

Kořenový systém plodin jako adaptační opatření na sucho

Zisk (před zdaněním) stoupl o 10,4 procenta na 133,44 mil. EUR. Koncernové pojistné poprvé převýšilo 2,5 mld. EUR

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Giumalau v Rumunsku

Pilotní analýza alternativních metod šetření příjezdového cestovního ruchu Prezentace hlavních výsledků. ppm factum research

Detekce a monitoring invazních druhů pomocí dálkového průzkumu

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

STATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007

Soubor map - Porostní charakteristiky horských smr in na trvalých zkusných plochách v lokalit Calimani v Rumunsku

Management of habitats and species

VÝVOJ MLÉČNÉHO SEKTORU V EU A VE SVĚTĚ. Josef Kučera

Inovace předmětu: Lesnická politika Ing. Vlastimil Vala, CSc. Aktuální lesnicko - politické otázky. Smrk? Ano? NE?

Hodnocení zdravotního stavu lesa pomocí nových metod dálkového průzkumu Země

Národní konzultační dialog o vodě 2014 Medlov Co nám dělá větší starosti sucho nebo povodně?

Koncernové pojistné vzrostlo o 7,1 procenta na 6,5 mld. EUR. Zisk (před zdaněním) se zvýšil o 10,9 procenta na 377,7 mil. EUR

Metody inventarizace a hodnocení biodiverzity stromové složky

Za krátký okamžik začneme, ale ještě před tím bychom chtěli poděkovat našim partnerům.


GIS V ZEMĚDĚLSTVÍ. GIS, Antonín Hlosta HLO042

POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ

Transkript:

Dopad změn klimatu na porost akátu (Robinia pseudoacacia) Holdridgova bioteplota v období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Akát (Robinia pseudoacacia) je rchle rostoucí dřevina, původem z jihovodu Spojen států, která bla introdukována do Evrop a Asie. Akát je známý pro svou toleranci vůči vsoká míra přežívání skýtají potenciál pro jeho vužití při adaptaci lesa na změnu klimatu. Na Zá Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (27121). 4-5 1-11 9-1 Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (26). Jižn Les 1 15 2 5 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Procentuální zastoupení v 12 5-1 1-15 15-2 2-25 25-3 5 1 15 2 5 1 15 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Dopad změn klimatu na porost akátu (Robinia pseudoacacia) Holdridgova bioteplota v období 221-25 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Akát (Robinia pseudoacacia) je rchle rostoucí dřevina, původem z jihovodu Spojen států, která bla introdukována do Evrop a Asie. Akát je známý pro svou toleranci vůči vsoká míra přežívání skýtají potenciál pro jeho vužití při adaptaci lesa na změnu klimatu. Na Zá Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (27121). 9-1 1-11 Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (26). Jižn Les 1 15 2 5 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Procentuální zastoupení v 12 5-1 1-15 15-2 2-25 25-3 5 1 15 2 5 1 15 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Dopad změn klimatu na porost akátu (Robinia pseudoacacia) Holdridgova bioteplota v období 271-21 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů v Kaech souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. jš Akát (Robinia pseudoacacia) je rchle rostoucí dřevina, původem z jihovodu Spojen států, která bla introdukována do Evrop a Asie. Akát je známý pro svou toleranci vůči vsoká míra přežívání skýtají potenciál pro jeho vužití při adaptaci lesa na změnu klimatu. Na Zá Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Vod nrp at geomorfologick Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Translvánská vsočina Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzata z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná, korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časová období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (27121). 1-11 14-15 9-1 12-13 Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (26). Jižn Les 1 15 2 5 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT Procentuální zastoupení v 12 5-1 1-15 15-2 2-25 25-3 5 1 15 2 5 1 15 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Klimatická exponovanost akátu (Robinia pseudoacacia) v období 221-25 Změna Holdridgov bioteplot v období 221-25 oproti období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. Holdridgova bioteplota v období 221-25 Akát (Robinia pseudoacacia) je rchle rostoucí dřevina, původem z jihovodu Spojen států, která bla introdukována do Evrop a Asie. Akát je známý pro svou toleranci vůči nedostatku vláh a dík dusík fixujícím bakteriím na svém kořenovém sstému, které mu umožňují růst na chud půdách, i nízkým nárokům na dusík. Jeho odolnost vůči suchu a vsoká míra přežívání skýtají potenciál pro jeho vužití při adaptaci lesa na změnu klimatu. Na druhé straně, akát je jedním z nejinvazivnějších druhů ve střední a ví Evropě ohrozující integritu půvích lesů a šíří se na úkor ekonomick významnějších dřevin. 9-1 1-11 Změna Holdridgov bioteplot v období 221-25 oproti období 1961-199 Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (26). 2 Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (271-21). 15 in obrazek, striedat medfzi mapami 1 Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Ke kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Holdridgova bioteplota má podobné použití jako Kirův teplotní index. Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na 5 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H.,DAT Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Nárùst bioteplot [ ] Procentuální zastoupení v 12 5-1 1-15 15-2,5 -,75 1,5-1,75,75-1, 1,75-2, 1, - 1,25 2, - 2,25 1,25-1,5 2,25-2,5 2-25 25-3 5 1 15 2 5 1 15 2 Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.

Klimatická exponovanost akátu (Robinia pseudoacacia) v období 271-21 Změna Holdridgov bioteplot v období 271-21 oproti období 1961-199 představují největší horské pásmo v Evropě procházející Českou republikou, Rakouskem, Slovenskem, Polskem, Maďarskem, Ukrajinou, Rumunskem a Srbskem. Na přeshraniční hocení zranitelnosti ekosstémů v důsledku očekávané změn klimatu je v současnosti zaměřeno více evropsk i nárích iniciativ. Zranitelnost lesů souvisí jak s jejich managementem, který ve více oblastech vkazuje známk neudržitelnosti, tak i s očekávanou změnou klimatu, v důsledku které dochází k ohrožení porostů suchem i změněnou distribucí a populační dnamikou někter škůdců. Holdridgova bioteplota v období 271-21 Akát (Robinia pseudoacacia) je rchle rostoucí dřevina, původem z jihovodu Spojen států, která bla introdukována do Evrop a Asie. Akát je známý pro svou toleranci vůči nedostatku vláh a dík dusík fixujícím bakteriím na svém kořenovém sstému, které mu umožňují růst na chud půdách, i nízkým nárokům na dusík. Jeho odolnost vůči suchu a vsoká míra přežívání skýtají potenciál pro jeho vužití při adaptaci lesa na změnu klimatu. Na druhé straně, akát je jedním z nejinvazivnějších druhů ve střední a ví Evropě ohrozující integritu půvích lesů a šíří se na úkor ekonomick významnějších dřevin. 5 1 15 2 Holdridgova bioteplota je jedním z často používan indikátorů teplotních poměrů v období vegetační sezón. Teplota letním půlroku, resp. různými způsob vpočtena tzv. suma efektivních teplot, ovlivňuje množství životních projevů vegetace, včetně produkce. Ke kumulaci efektivních teplot zde dochází v rozmezí průměrn měsíčních teplot až 3 C. Holdridgova bioteplota má podobné použití jako Kirův teplotní index. Data o rozšíření dřevin bla převzata z celoevropského statistického mapování dřevin na základě dat nárích inventarizací lesa, prediktivního mapování a nárích lesnick statistik (Brus a kol. 211). Výsledkem jsou rastrové map s rozlišením 1x1, nesoucí informace o zastoupení dané dřevin. Pro účel této práce bl map korigován na Klimatická data za období 1951-27 bla převzata z databáze E-OBS (Halok a kol. 28). Data o budoucím klimatu (27-21) bla převzat z výsledků projektu ENSEMBLES (van der Linden and Mitchell, 29). Pro potřeb vtvoření klimatick map Ka bla použita interpolační technika krigování s externím driftem (Hudson and Wackernagel 1994, Goovaerts 2), přičemž bla použita nadmořská výška jako podpůrná proměnná korelována s většinou klimatick prvků. Klimatické map bl vtvořen pro tři časové období referenční klima (1961-199), klima v blízké budoucnosti (221-25) a klima ve vzdálené budoucnosti (271-21). 1-11 14-15 9-1 12-13 Změna Holdridgov bioteplot v období 271-21 oproti období 1961-199 Pro hocení dopadů změn klimatu na les bla použita série bioklimatick proměnn podle Fang a Lechovicz (26). Nárùst bioteplot [ ] Procentuální zastoupení v 12 5-1 1-15 15-2 2-25 POUŽITÁ LITERATURA A ZDJE DAT 1,75-2, 2, - 2,25 3, - 3,25 3,25-3,5 2,25-2,5 2,5-2,75 3,5-3,75 3,75-4, 2,75-3, 4, - 4,27 25-3 5 1 15 2 5 1 15 2 Brus, D. J., Hengeveld, G. M., Walvoort, D. J. J., Goedhart, P. W., Heidema, A. H., Nabuurs, G. J., & Gunia, K. (211). Statistical Fang, J., & Lechowicz, M. J. (26). Climatic limits for the present distribution of beech ( Fagus L.) species in the world. Journal of Biogeograph, 33, 184 1819. Goovaerts, P. (2). Geostatistical approaches for incorporating elevation into the spatial interpolation of rainfall. Journal Halock, M. R., Hofstra, N., Klein Tank, A. M. G., Klok, E. J., Jones, P. D., & New, M. (28). A European dail high-resolution gridded data set of surface temperature and precipitation for 195 26. Journal of Geophsical Research, 113(D2), D2119. Hlásn, T., Barcza, Z., Fabrika, M., Balázs, B., Churkina, G., Pajtík, J., Sedmák, R. & Turčáni, M. (211). Climate change impacts Jump, A. S., Hunt, J. M. & Peñuelas, J. 26: Rapid climate change-related growth decline at the southern range edge of van der Linden, P., Mitchell, J. F. B., 29. ENSEMBLES: Climate Change and its Impacts: Summar of research and results from the ENSEMBLES project. Met Office Hadle Centre, FitzRo Road, Exeter EX1 3PB, UK. 16pp. Mátás, C., Berki, I., Czúcz, B., Gálos, B., Móricz, N., & Rasztovits, E. (21). Future of Beech in Southeast Europe from the Perspective of Evolutionar Ecolog. Acta Silvatica & Lignaria Hungarica, 6, 91 11.