Ochrana přírody s pohledu aplikované ekologie půda, ekosystémová ekologie a obnova ekosystémů. Jan Frouz

Podobné dokumenty
Ekologie obnovy Restoration ecology. J. Frouz konz. hodiny po

Obnova půd na výsypkách po povrchové těžbě uhlí vliv klimatu a vegetace

Obnova ekologických funkcí ekosystémů po těžbě nerostů

Potravní síť potravní a nepotravní. interakce. Detritová potravní síť


Antropogenní disturbance

Ekosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly

Bioindikace. Co chceme indikovat - způsob využití OH (houbový vs baktriální kanál a jeho shoda s cílovým společenstvem). Sukcesní royvoj společenstva

PRVOUK 02 Environmentální výzkum

University of South Bohemia in České Budějovice Faculty of Science

Půdní organická hmota, půdní organismy, koloběh uhlíku a zemědělské využití krajiny

Ochrana půdy. Michal Hejcman

Ekologie obnovy. Teoretické principy Sukcese Plánování obnovy

Distribuce sluneční energie. Jak navracet vodu do krajinynové vodní paradigma

104. PBP - Rozloha přírodě blízkých prvků podle dřevin (dřevinná skladba) Area of near-natural elements broken down by species (species composition)

MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Ekologie lesa. Lesní půdy

obsah / table of content

Obnova, resp. tvorba druhově bohatých lučních ekosystémů na výsypkách

Parasiti Komensálové Detritofágové Mutulaisti a Symbionti Ekosystémový inženýři

Potravní síť Společenstvo

značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil

Biologická Diversita. Různorodost druhů a genetická diversita uvnitř druhů

Oligotrofní stanoviště. písečné duny přesypy vřesoviště Jesepy sutě

Stav půdy ČR a její vliv na retenci vody. Jan Vopravil, Tomáš Khel

Cykly živin v terestrických

Příčiny krajinného uspořádání. abiotické faktory, biotické interakce, antropogenní změny (land use, land cover change)

pod 400 m n.m. < 400 m AMSL ha (α = 0.1) % ( ) ( ) 41.2

Jsou při řízení národních parků dostatečně reflektovány vědecké poznatky?

K R A J I N Y ( )

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Funkční změny krajiny Sokolovska v období 1842 a Soubor specializovaných map s odborným obsahem

Zdeňka Lipovská. This project is implemented through the CENTRAL EUROPE Programme co-financed by the ERDF.

Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m

Hodnocení obsahů rizikových prvků v půdách BMP od roku 1992

Nabídka mapových a datových produktů Limity využití

1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie

Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.

Půdy BMP jejich pedologické a fyzikální charakteristiky

Půdní úrodnost, výživa a hnojení

KVANTIFIKACE OBSAHU ŽIVIN V MLADÝCH POROSTECH BŘÍZY KARPATSKÉ A DISTRIBUCE BIOMASY V JEDNOTLIVÝCH STROMOVÝCH ČÁSTECH

Biotické faktory. Kompetice Migrace Uchycení

SOKOLOVSKÉ VÝSYPKY: OD MĚSÍČNÍ KRAJINY PO LES UCHYCOVÁNÍ PIONÝRSKÝCH DRUHŮ DŘEVIN A JEJICH VÝZNAM ERIKA REITSCHMIEDOVÁ, JAN FROUZ

Integrovaná ochrana půdy a vody. Ing. Jiří Hladík, Ph.D.

Půda jako dar obživy

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

Ekologie základní pojmy. Michal Hejcman

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

CZECH UNIVERSITY OF LIFE SCIENCES PRAGUE TVORBA, VÝVOJ A KLASIFIKACE ANTROPOGENNÍCH PŮD

MAKROZOOBENTOS NA HNĚDOUHELNÝCH VÝSYPKÁCH (BENTHIC INVERTEBRATES OF POST-MINING SPOIL HEAPS)

ROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2

pod 400 m n.m. < 400 m AMSL ha (α = 0.1) % ( ) ( ) 40.9

Půdní a zemědělské sucho

Mgr. Vladimír Ledvina

Současné poznatky o stavu lesních půd v ČR

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Ekologie půdních organismů 3 půdní mikrofauna <0,2 mm Prvoci (Protozoa) Hlísti (Nematoda) Strunovci (Nematomorpha) Vířnící (Rotatoria) Želvušky

Jak se pečuje o zemědělskou půdu v České republice? Bořivoj ŠARAPATKA Univerzita Palackého v Olomouci borivoj.sarapatka@upol.

Obnovená pastva skotu a ovcí ve vrcholových partiích Hrubého Jeseníku

Ing. Jiří Dostál, CSc., Ing Tomáš Javor, Ing. Lenka Hajzlerová

Význam luskovin pro ochranu půdy. Ing. Marek Batysta, Ph.D.

Pedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání

Karel Čapek: Ornice Lidové noviny 24. září 1933

Dlouhodobé následné efekty po aplikaci hnojiv na travinná společenstva: důsledky pro obnovu druhově bohatých luk

Cykly živin v terestrických

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,

Kantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN

Travní zahrada u Luční boudy: dlouhodobý reziduální vliv organického hnojení

Těžké kovy ve vodních rostlinách

Stav lesních půd drama s otevřeným koncem

Základy pedologie a ochrana půdy

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Ekologie půdních organismů aneb kdo žije v půdě a co tam dělá. Jan Frouz frouz@natur.cuni.cz

Modul 02- Přírodovědné předměty

Půda je přírodním útvarem, který vzniká z povrchových zvětralin zemské kůry a ze zbytků organické hmoty.

1. Ekologie zabývající se studiem společenstev se nazývá a) autekologie b) demekologie c) synekologie

Biologická diverzita brownfields a mykologické aspekty biologické obnovy. Anna Lepšová, CSc. 7. března 2013

Na jemné škále vývraty signifikantně ovlivňují dynamiku lesa Ekologické podmínky (teplota, vlhkost) Erozně sedimentační procesy Výskyt cévnatých i

Dílčí metodika. Bilance organických látek, tvorba humusu, struktura půdy, respirace půdy, sequestrace uhlíku

Sešit pro laboratorní práci z biologie

Vlastnosti půd a půdní organismy

Obsah 5. Obsah. Úvod... 9

MB130P68 Globální změny a trvalá udržitelnost. ZS 2012/2013. Lubomír Nátr. Lubomír Nátr

fytopatogenů a modelování

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2

Kacálek et al.: Vlastnosti nadložního humusu a půdy pod bukovým a smrkovým porostem... A COMPARATIVE STUDY ABSTRACT

Inventarizace krajiny CzechTerra. IFER Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o.

Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava

ends/pictures/f10_1.gif

Characterization of soil organic carbon and its fraction labile carbon in ecosystems Ľ. Pospíšilová, V. Petrášová, J. Foukalová, E.

Typy a zdroje kontaminace půd

DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ

Stejskalová J., Kupka I.: Vliv lesních vegetačních stupňů na kvalitu semen jedle bělokoré... (ABIES ALBA MILL.) ABSTRACT

Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: , dockal@fsv.cvut.cz


Předmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79

3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŮDA

Transkript:

Ochrana přírody s pohledu aplikované ekologie půda, ekosystémová ekologie a obnova ekosystémů Jan Frouz

1.2 podíl maxima 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 0.1 1 10 100 1000 10000 100000 1000000 čas od disturbance roky diversita biomasa produkce

Reduce competition Slow down or stop succession Establish new population

Antropogenní disturbance

Species number in mining fore field and post mining heaps near Sokolov Plants Landascappe heap Trichoptera Lepidoptera Endangered species

Changes in inverebrate taxa in drained peat meadows near Senotín vilage, CZ natural drained Coleoptera 106 56 Diptera 69 32 Arachnida 69 37 Bezobratlý celkem 265 135

heap Arable fields Surrounding landscape forest

Stres driven productivity Belowground comtetition 3D various form of nutrients Various form of aquisition, clustering Aboveground competition about light 2D more less homogenneous

Reduce competition Slow down or stop succession Establish new population

Obsah těžkých kovů v fosfátech různého původu Původ As Cd Cr Cu Pb Hg ----------------------- mg kg-1 of PR ------------------------ Russia (Kola) 1 0.1 13 30 3 0.01 USA 12 11 109 23 12 0.05 Morocco 11 30 225 22 7 0.04 Other N. Africa 15 60 105 45 6 0.05 Middle East 6 9 129 43 4 0.05 ----------------------- mg kg-1 of PR ------------------------ vážený průměr 11 25 188 32 10 0.05 ----------------------------g ha-1 ------------------------------ 20 kg P ha-1 1 3.3 25 4 1 0.01 Tolerable limit -------------------------- mg kg-1 of soil --------------------- (Finck, 1992) - 2 100 100 100 2

Fric Haber Karl Bosh nobel price 1918 1931

N deposition mg N m -2 yr -1 5000 2000 1000 750 500 250 100 50 25 5 Galloway et al., 2004

Nitrogen deposition in Europe 2006 NO x Amoniak EMEP

Control N fertilization

Control

N fertilization

Dutch calcareous grassland

Stevens et al. 2010 Nardion Species richness (mean number of species for 5 2 x 2 m quadrats) 35 30 25 20 15 10 5 0 y = 24.39e -0.0244x R 2 = 0.40 0 10 20 30 40 50 Total inorganic N deposition (kg N ha -1 yr -1 )

Vliv živin na vlastnosti rostlin Oligotrofní Zadržování dusíku v rostlině Menší obměna listů (jehlic) Málo N v opadu Obrané látky EcM Eutrofní Tenčí listy Rychlý obrat N Více N v opadu nižsí CN poměr AMF

% of total ecosystem C stock 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Moor Moder Mull coniferous deciduous grassland mineral soil root litter aboveground biomass Spodosoils Alfisoils Molisoils

Moor Moder Mull Spodosoils Alfisoils Molisoils Podzol Luvisol Černozem Vertisol tropic

Moor Moder Mull

Geologický substrát Klima Vlastnosti substrátu vegetace Rychlost decomp uvolňování živ Typ opadu Dekoposiční potravní síť

Geologický substrát Klima Který faktor je řídící síla vlivu Vlastnosti substrátu konstantnost faktoru geologický substrát>klima>biotické faktory vegetace Rychlost decomp uvolňování živ Typ opadu historie Dekoposiční potravní síť

Geologický substrát Klima Výsadba různých druhů dřevin na výsypkách vede k různému rozviji půdní bioty a půdy Vlastnosti substrátu vegetace Rychlost decomp uvolňování živ Typ opadu Dekoposiční potravní síť

Porovnání vývoje půd pod různými druhy dřevin. spontální olše lípa dub smrk borovice modřín

Carbon in wood Carbon in A layer of soil Carbon in Oe layer C t ha -1 C t ha -1 C t ha -1 80 70 60 50 40 30 20 10 0 50 40 30 20 10 0 7 6 5 4 3 2 1 0 F=5.92; p=0.0009 c b b ab ab a a Alder Lime Oak Unrecl. Larch Spruce Pine F=7.89; p=0.0001 c c ab b a ab ab Alder Lime Oak Unrecl. Larch Spruce Pine F=5.83; p=0.0010 d cd abc ab a a bcd Alder Lime Oak Unrecl. Larch Spruce Pine a b c LF (Oa Oe) A Frouz et al., 2009. Biogeochemistry 94(2): 111-121

% 0 0 10 20 30 40 50 60 70 C in soil organic matter (tha-1) b earhthworm density ind m -2 % of worm cast in soil volume 40 35 30 25 20 15 10 5 0 500 400 300 200 100 0 y = 0.3165x + 3.4588 R = 0.611 0 10 20 30 40 50 60 70 y = 3.8728x + 30.796 R = 0.548 C in soil organic matter (t ha-1) 0 10 20 30 40 50 60 70 C in soil organic matter (t ha -1 ) litter input (g m -2 year -1 ) 800 600 400 200 0 0 10 20 30 40 50 60 70 C is soil organic matter (t ha -1 ) tree litter herb litter total litter Frouz et al., 2009. Biogeochemistry 94(2): 111-121

C/N _ + microbial respiration microbial biomass soil C stock Frouz et al. 2013 Forest ecology management

Introdukce Geologický žížal substrát do severoamerických Klima lesů nebo kolonizace výsypkových ploch žížalami vede ke změně typu humusu změně půdy a následné změně vegetace Vlastnosti substrátu vegetace Rychlost decomp uvolňování živ Typ opadu Dekoposiční potravní síť

Evropské žížaly v Sev.Americe Společensto rostlin na výsypkách před Posun od hub k bakteriím omezuje nebo zamezuje klíčení semenáčků jehličnamů po Změnt typu humusu daná činností žížal -přítomnost humusové vrstvy nejlépe vysvětluje rozdíly ve vegetaci

Reduce competition Slow down or stop succession Establish new population

Spontánní sukcese může vést k obnově disturbovaných ekosystémů Nevyžaduje žádné nebo jen malé náklady Vede k vzniku diversifikovaných a přírodně hodnotných ekosystémů Přirozený výběr místně specialisovaných druhů a genotypů

Proč se nespolehnout jen na přirozené sukcesní pochody? Často jsou z lidského pohledu pomalé Výsledek je často obtížně predikovatelný Může být omezena například velkou migrační vzdáleností, malou migrační schopností druhů etc. Degradace může změnit sukcesní trajektorii tak že sukcese nedojde tam kam chceme

Příklad: obnova Jarah forest po těžbě bauxitu odtěžení bauxitové vrstvy vede k celkovému zániku společenstva lokální druhy mají velmi omezenou disperzi sukcese by byla extrémně pomalá (ani po desítkách let žádná kolonizace) Cíl obnova lesa s původním druhovým složením Indikátor presence všech druhů původního lesa (s pokryvností nad 1%)

modelace terénu navrstvení zeminy podrývání navrstvení humusových horizontů podrývání a výsev semen přihnojení P

ýsadba druhů které se nemnoží semeny

Rekutlivovaná 15-let stará & Nerekultivovaná & Klimax

Ekosystémy s navážkou zemin je dříve přiblíží k nenarušeným kontrolám v suchých než ve vlhkých oblastech Při obnově lesních ekosystémů ve vlhkých oblastech je přínos navážka problematický často negativní Naproti tomu při obnově travinných ekosystémů v suchých oblastech navážka významně urychluje rozvoj ekosystémů

Chronosequences of reclaimed and unreclaimed plots in Sokolov coal mining district. Tailings are formed by tertiary alkaline clay sediment (ph 8). 1 km

Germany Poland Czech Republic Austria Location of study area and pictures of spontaneously developing sites (age of 11, 15 and 41 years).

0.8 Leveled 2006 Wavy 2006 ErucGali PolyAvic TussFarf BetuPend DaucCaro SaliCapr ArteVulg LotuCorn TrifHybr MediLupu -0.6 Wavy 2012 HierPilo CalaEpig Leveled 2012-1.0 1.0

Establishment of late succession species Sucession Reclamation alder Beach seedling

Vřesoviště

Topsoil removal Hladina spodní vody blíž k povrchu Odstranění živin Je to nákladné Je nutno dbát na následné utužení Kam s zeminou

Supported by Czech Science Foundation grants no.: 526/01/1055 and 526/03/1259 Grant agency of the Academy of Sciences of the Czech Republic grant S600220501 and mining company Sokolovská Uhelná a.s. Děkuji vám za pozornost

Ekosystémové služby Ecosystem services Produkty (Provisioning services) potrava, voda, léčiva, energie Regulace (Regulating services) akumulace C regulace klimatu, detoxifikace, etc. regulation Podpůrné (Supporting services) koloběk živin, disperze semen Kulturní (Cultural services) inspirace, relaxace etc.

Lidská činnost neustále zhoršuje schopnost ekosystémů poskytovat ekosystémové služby

Úbytek habitatů a jejich fragmentace je jednou z hlavních příčin vymírání druhů

Ploha zavlažovaných domovních trávníků v USA 163 800 km 2 3x více než zavlažovaná plocha nejčastěji zavlažované plodiny (kukuřice) Přirozená vegetace má menší spotřebu vody, menší odtok živin do recipientu etc. 10kg nebo méně vz 112 (290)kg dusíku spotřeba vody 1860mm

Souvisí s širší koncepcí využívání zdrojů Postavit na brounfieldu nebo na zelené louce etc. Lidstvo potřebuje určitou plochu intensivních produkčních ploch ke své obživě ale řadu ploch můžeme využívat extenzivněji

Druhy jsou provázány složitými vazbami k jejich zachování potřebujeme celý ekosystém v dostatečné ploše Maculinea arion Myrmica sabuleti Thymus vulgaris

Složit ekosystém v reálu je jistě důkladnějším testem našich vědomostí než rozebrat jej na papíře (Bradshaw)

Vnímání společností - produkce nebo diversita produkce - zdroje - bohatství