XXXII. KONFERENCE ČESKÉ SPOLEČNOSTI PRO HYPERTENZI XXIV. KONFERENCE PRACOVNÍ SKUPINY PREVENTIVNÍ KARDIOLOGIE ČKS XX. KONFERENCE PRACOVNÍ SKUPINY SRDEČNÍ SELHÁNÍ ČKS MIKULOV 1. 3. 10. 2015 PROGRAM KONFERENCE A SBORNÍK ABSTRAKT www.meritis.cz/mikulov2015
XXXII. konference České společnosti pro hypertenzi XXIV. konference pracovní skupiny Preventivní kardiologie ČKS XX. konference pracovní skupiny Srdeční selhání ČKS prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. předseda organizačního výboru prof. MUDr. Jan Filipovský, CSc. předseda České společnosti pro hypertenzi prof. MUDr. Jaromír Hradec, CSc., FESC. předseda pracovní skupiny Srdeční selhání ČKS prof. MUDr. Helena Vaverková, CSc. předsedkyně pracovní skupiny Preventivní kardiologie ČKS Organizační výbor prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. předseda organizačního výboru prim. MUDr. Petr Svačina prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc. MUDr. Milan Tržil prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc. Ilona Růžičková Hana Musilová Organizační zajištění konference Meritis s.r.o. Obrovského 644 141 00 Praha 4 e-mail: mikulov2015@meritis.cz Tel.: 272 774 065 Fax: 272 767 597 Alžběta Mráčková organizace konference tel.: 731 109 563 Tereza Hoffmannová sponzoring a vystavovatelé tel.: 737 287 518 Tereza Donátová registrace, ubytování tel.: 737 282 842 www.meritis.cz/mikulov2015 2
OBSAH ÚVODNÍ SLOVO... 4 VŠEOBECNÉ INFORMACE... 5 INFORMACE K AKTIVNÍ ÚČASTI.... 8 SPOLEČENSKÝ PROGRAM.... 9 ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE... 10 SEZNAM POSTERŮ (LÉKAŘI)... 19 SEZNAM POSTERŮ (NELÉKAŘSKÉ OBORY SESTRY)... 19 SBORNÍK ABSTRAKT... 20 LÉKAŘSKÁ SEKCE PŘEDNÁŠKY... 21 LÉKAŘSKÁ SEKCE POSTERY... 53 NELÉKAŘSKÉ OBORY (SESTRY) PŘEDNÁŠKY... 61 NELÉKAŘSKÉ OBORY (SESTRY) POSTERY... 73 ABECEDNÍ REJSTŘÍK AUTORŮ... 75 PŘEHLED SPONZORŮ A VYSTAVOVATELŮ... 77 3
ÚVODNÍ SLOVO Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovoluji si Vás přivítat na XXXII. konferenci České společnosti pro hypertenzi, XXIV. konferenci pracovní skupiny Preventivní kardiologie České kardiologické společnosti a XX. konferenci pracovní skupiny Srdečního selhání České kardiologické společnosti. Po úspěšné konferenci v Mariánských Lázních se opět vracíme na Jižní Moravu, do Mikulova. Hypertenzní konference patří k vyhledávaným akcím a jsem rád, že jste přijali i v letošním roce pozvání a že společně strávíme příjemné odborné, ale i společenské chvíle. Česká společnost pro hypertenzi (ČSH) je velmi aktivní a kromě pravidelných konferencí se podílí na sympoziích na Novoměstské radnici, v letošním roce to bylo již XII. setkání a z každého ročníku se vydává monografie: Arteriální hypertenze současné klinické trendy. Mladí a aktivní lékaři mají možnost se účastnit letní školy hypertenze Evropské společnosti pro hypertenzi (ESH). Každoročně pořádáme tiskové konference a osvětu k Světovému dni hypertenze, a to 17. května. Pravidelně máme bloky na sjezdech České kardiologické společnosti a na kongresech České internistické společnosti. Každý rok vyhlašujeme ceny za nejlepší práce v oblasti hypertenze do 40 let. ČSH aktivně spolupracuje s ESH a také s Mezinárodní společností pro hypertenzi (ISH). Vydáváme časopis Hypertenze a kardiovaskulární prevence. Členové výboru jsou vedoucími v Centres of Excellence in Hypertension, kterých máme v ČR sedm. V loňském roce vyšla monografie hypertenze pod vedením prof. Widimského sr. Zde bych rád popřál panu profesorovi vše nejlepší k letošnímu významnému životnímu jubileu. Jeho studijní píle, obrovský přehled a orientace v kardiologii je neskutečná. Vážíme si ho jako učitele, ale především jako člověka, s kterým jsme měli to štěstí se v životě potkat. Hypertenze stále patří k nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním a dosažení cílových hodnot krevního tlaku nám stále dělá velké problémy. Naše setkání by mělo přispět k tomu, abychom se vzájemně seznámili s novinkami v diagnostice a léčbě vysokého krevního tlaku a při vzájemné výměně názorů a nových poznatků přispěli ke zlepšení péče o hypertoniky v klinické praxi. Součástí odborného programu je sesterská sekce, kde se zvyšuje nejen počet účastníků, ale především odborná úroveň. Zájem o přednášky převyšuje kapacitu programu, a proto pořádáme posterovou sekci s aktivní diskuzí. Do programu se vrací i blok experimentálních prací z oblasti hypertenze. Věřím, že každý z účastníků si najde téma či přednášku, která bude pro něho užitečná. Organizací konference je pověřena, již tradičně na Moravě, firma Meritis s.r.o. Na mikulovském zámku můžete navštívit zcela unikátní vinařskou expozici s obřím sudem a dřevěnými kládovými lisy. Začíná zde i vinařská stezka po trase okolo Pálavy. Centrum města bylo již v roce 1952 vyhlášeno památkovou rezervací. Najdete zde barokní Sloup Nejsvětější Trojice, na východní straně náměstí pak Dietrichsteinskou hrobku. Z gotických staveb stojí za zmínku farní a kolegiátní kostel sv. Václava. Ve chvílích volna můžete navštívit další známé lokality Mikulova Svatý Kopeček, Kozí hrádek. Svatý Kopeček s kostelem sv. Šebestiána, zvonicí a kaplí křížové cesty se stal v 17. století významným poutním místem. Ať půjdete v Mikulově a jeho okolí kamkoliv, setkáte se s pohodou a pohostinností jižní Moravy. Doufám, že se Vám konference bude líbit a strávíme zde užitečné a příjemné chvíle a navážeme na tradici úspěšných konferencí v minulých letech. prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. předseda organizačního výboru 4
VŠEOBECNÉ INFORMACE Místo konání konference Regionální muzeum Mikulov, Zámek 5, 692 15 Mikulov Registrace: zámek Mikulov vstupní foyer Zámeckého sálu Jednací sály: zámek Mikulov Zámecký sál (lékařská sekce) Sala terrena (sesterská sekce) Posterová sekce: zámek Mikulov Stará pokladna Firemní expozice: zámek Mikulov Nástupní sál, Gajdošův sál, Gröllův sál Registrace Po celou dobu konání konference je registrace umístěna ve vstupním foyer Zámeckého sálu. středa 30. 9. 2015 16.00 20.00 hodin čtvrtek 1. 10. 2015 07.30 18.00 hodin pátek 2. 10. 2015 07.30 18.00 hodin sobota 3. 10. 2015 08.00 12.00 hodin Registrační poplatky na místě členové ČSH a ČKS (s uhrazeným ročním členským příspěvkem) nečlenové (a lékaři s neuhrazeným ročním členským příspěvkem) SZP, studenti, lékaři do 35 let doprovodné osoby 800 Kč 1.000 Kč 600 Kč 700 Kč Jednodenní registrace lékaři SZP, studenti, lékaři do 35 let 500 Kč 250 Kč Veškeré platby na místě bude možné provést pouze v hotovosti v CZK. 5
Registrační poplatek zahrnuje vstup na odborný program během celé konference konferenční materiály volný vstup na výstavu firem účast na společenských večerech občerstvení během přestávek a obědy Jednodenní registrace zahrnuje vstup na odborný program 1 den program konference volný vstup na výstavu firem 1 den občerstvení během přestávek a oběd 1 den Lékaři s jednodenní registrací dostanou potvrzení o účasti, ne však kredity ČLK. Registrační poplatek pro doprovodné osoby zahrnuje účast na společenských večerech občerstvení během přestávek a obědy Stravování Snídaně jsou zajištěny v místě ubytování. Obědy a občerstvení během přednášek budou zajištěny v místě konání konference. občerstvení Nástupní sál, Gajdošův sál, Gröllův sál obědy (modrá skupina) Vinárna, Zámecká zahrada obědy (oranžová skupina) Horní nádvoří Obědy budou vydávány ve čtvrtek 1. 10. 2015 od 13.00 14.00 hodin a v pátek 2. 10. 2015 od 13.00 14.30 hodin. Každý registrovaný účastník obdrží 2 obědové lístky. Sponzor coffee breaků Certifikáty Potvrzení o účasti a certifikáty budou vydávány u registrace v těchto časech: pátek 2. 10. 2015 po skončení sesterské sekce (pouze pro SZP) sobota 3. 10. 2015 po skončení odborného programu (pro lékaře) Po skončení konference nebudou certifikáty zasílány poštou. 6
Jmenovky Každý účastník konference včetně vystavovatelů obdrží při registraci jmenovku, která ho opravňuje ke vstupu do daných prostor. Barvy jmenovek modrá celokonferenční registrace (lékaři) zelená jednodenní registrace (s vyznačením konkrétního dne) oranžová celokonferenční registrace SZP, studenti červená jednodenní registrace SZP, studenti hnědá doprovodné osoby žlutá vystavovatelé šedá organizační tým Bez jmenovky nebude vstup povolen při ztrátě bude vystavena kopie jmenovky proti úhradě 200 Kč. 7
INFORMACE K AKTIVNÍ ÚČASTI Jednací jazyk Jednacím jazykem konference bude čeština, slovenština a angličtina (bez simultánního překladu). Informace pro přednášející Přednášky prezentované přes PC (dataprojektor) je nezbytné předat na CD, DVD nebo USB Flash. PŘEDNÁŠKY NA MÉDIÍCH MŮŽETE PŘEDÁVAT TECHNIKŮM V SÁLE: OD ČTVRTKA 1. ŘÍJNA 2015 OD 7.30 HODIN, NEJPOZDĚJI 60 MINUT PŘED ZAHÁ- JENÍM PROGRAMU VAŠEHO PŘEDNÁŠKOVÉHO BLOKU, JINAK NEMŮŽEME GARANTOVAT BEZPROBLÉMOVÝ PRŮBĚH VAŠÍ PREZENTACE. Média si vyzvedněte po ukončení programového bloku Vaší sekce. Postery Postery budou umístěny v prostoru Staré pokladny na panelech o rozměru 90 cm (šířka) 180 cm (výška). Posterová sdělení budou vystavena 1. 10. 2015 a 2. 10. 2015 po celou dobu konání odborného programu. Pomůcky k instalaci budou k dispozici. Pro posterovou sekci bude organizovaná diskuze v těchto časech: čtvrtek 1. 10. 2015 12.30 13.30 hodin (Postery 1 9) 8
SPOLEČENSKÝ PROGRAM Čtvrtek 1. října 2015 20.00 hodin Uvítací recepce (Zámecký sál, zámek Mikulov) Pátek 2. října 2015 20.00 hodin Společenský večer (Zámecký sál, zámek Mikulov) 9
ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE XXXII. konference České společnosti pro hypertenzi XXIV. konference pracovní skupiny Preventivní kardiologie ČKS XX. konference pracovní skupiny Srdeční selhání ČKS Čtvrtek 1. října 2015 9.00 hod. Zahájení konference (Zámecký sál) 9.00 10.30 hod. Blok 1 Léčba hypertenze Předsedající: J. Filipovský (Plzeň), M. Souček (Brno) 9.00 9.15 hod. Máme léčit hypertenzi prvního stupně i s nízkým kardiovaskulárním rizikem? J. Filipovský (Plzeň) 9.15 9.30 hod. Jsou doporučení pro léčbu dyslipidémií aktuální? aneb Reziduální riziko přetrvává H. Rosolová (Plzeň) 9.30 9.45 hod. Diuretika v těhotenství J. Ceral (Hradec Králové) 9.45 10.00 hod. Dyslipidemie u hypertoniků s chronickým onemocněním ledvin V. Monhart (Praha) 10.00 10.15 hod. Jak agresivně máme léčit hypertenzi v těhotenství R. Cífková (Praha) 10.15 10.30 hod. Nová doporučení pro hodnocení struktury levé komory A. Linhart (Praha) 10.30 11.00 hod. Přestávka 11.00 12.30 hod. Blok 2 Renální denervace a sekundární hypertenze Předsedající: J. Widimský jr. (Praha), T. Zelinka (Praha) 11.00 11.15 hod. Renální denervace v roce 2015 kontroverze pokračuje J. Widimský jr. (Praha) 11.15 11.30 hod. Vliv renální denervace pomocí metody zaměřeného terapeutického ultrazvuku na úroveň krevního tlaku a některé metabolické parametry u nemocných s esenciální rezistentní arteriální hypertenzí F. Málek, S. Michálková, D. Vondráková, A. Kučerová, J. Boček, A. Pavlínková, P. Neužil (Praha) 11.30 11.45 hod. Renovaskulární hypertenze a bilaterální PTRA: kazuistika O. Petrák (Praha) 11.45 12.00 hod. Primární hyperaldosteronismus a gravidita T. Zelinka, J. Widimský jr. (Praha) 10
12.00 12.15 hod. Neobvyklé případy primárního hyperaldosteronizmu kazuistika B. Štrauch, Z. Krátká, O. Petrák, T. Zelinka, R. Holaj, J. Widimský jr. (Praha) 12.15 12.30 hod. Bezpečnost laparoskopických výkonů na nadledvinkách D. Michalský (Praha) 12.30 13.30 hod. Firemní sympozium společnosti Servier, s.r.o. Kardiovaskulární paměť antihypertenzní léčby Předsedající: M. Souček (Brno) Jak na paměť M. Souček (Brno) Od krevního tlaku ke KV katastrofám A. Linhart (Praha) Mikrovaskulární komplikace a možnosti jejich ovlivnění H. Rosolová (Plzeň) Co si zapamatovat M. Souček (Brno) 12.30 13.30 hod. Diskuse u posterů postery č. 1 9 Moderují: J. Špác (Brno), J. Václavík (Olomouc) 13.00 14.00 hod. Výbor pracovní skupiny Preventivní kardiologie ČKS 13.00 14.00 hod. Oběd 14.00 15.30 hod. Blok 3 Slavnostní zahájení konference a přednášky vyzvaných hostů Předsedající: J. Filipovský (Plzeň), M. Souček (Brno), J. Widimský jr. (Praha), R. Cífková (Praha) 14.00 14.05 hod. Slavnostní zahájení konference 14.05 Udělení cen ČSH za nejlepší publikovanou originální práci v období 2014 2015 14.20 14.50 hod. Slavnostní přednáška Hypertenze a CMP R. Cífková (Praha) 14.50 15.30 hod. Vyzvaná přednáška zahraničního hosta Nový syndrom feochromocytom polycytémie: klinická manifestace, genetika a patogeneze K. Pacák (Kanada) 15.30 16.00 hod. Přestávka 16.00 18.00 hod. Blok 4 Srdeční selhání Předsedající: J. Hradec (Praha), J. Špinar (Brno), J. Vítovec (Brno) 11
16.00 16.30 hod. Skórovací systémy v kardiologii skóre AHEAD u srdečního selhání J. Špinar (Brno) 16.30 16.40 hod. Současný pohled na rejekci štěpu po transplantaci srdce I. Málek, M. Kubánek, T. Gazdič, L. Hošková, M. Hegarová, L. Voska, A. Slavčev, V. Melenovský, J. Pirk (Praha) 16.40 16.50 hod. Změna virové přítomnosti v myokardu a její korelace se zánětlivou infiltrací v 6měšíčním sledování u nemocných se zánětlivou kardiomyopatií D. Mlejnek, J. Krejčí, P. Hude, E. Ozábalová, T. Freiberger, V. Žampachová, R. Štěpánová, E. Němcová, L. Špinarová (Brno) 16.50 17.00 hod. Význam celoexomové sekvenace pro objasnění etiologie familiárních forem dilatační kardiomyopatie M. Kubánek, A. Krebsová, L. Piherová, V. Stránecký, M. Macek sr., M. Macek jr., A. Chaloupková, J. Krejčí, V. Melenovský, S. Kmoch (Praha, Brno) 17.00 17.10 hod. Vztah koncentrace ceruloplazminu, proteinu akutní fáze, ke koncentraci biomarkerů srdeční remodelace a myofibrózy u pacientů s akutní dekompenzací chronického srdečního selhání F. Málek, D. Vondráková, P. Ošťádal, J. Vránová, L. Sedláčková, P. Neužil (Praha) 17.10 17.20 hod. Role biomarkeru GDF-15 u pacientů s chronickým srdečním selháním J. Beneš, M. Kotrč, P. Jarolím, J. Kautzner, V. Melenovský (Praha, Boston) 17.20 17.40 hod. Recidivující fulminantní myokarditida J. Godava, J. Krejčí, P. Hude, E. Ozábalová, T. Honek, V. Žampachová, L. Špinarová (Brno) 17.40 18.00 hod. Novinky z kongresu HFA ESC 2015 v Seville J. Hradec (Praha) 18.00 hod. Valná hromada ČSH 20.00 24.00 hod. Uvítací recepce Pátek 2. října 2015 8.30 10.00 hod. Blok 5 Experimentální problematika Předsedající: J. Zicha (Praha), L. Červenka (Praha) 8.30 8.45 hod. Změny vápníkové senzitizace u experimentální hypertenze: detekce in vivo? J. Zicha, M. Behuliak, A. Brunová, I. Vaněčková (Praha) 8.45 9.00 hod. Účinky kombinované blokády renin-angiotenzinového a endotelinového systému na krevní tlak jsou u Ren-2 transgenních potkanů dány především renin-angiotenzinovým systémem I. Vaněčková, J. Zicha (Praha) 12
9.00 9.15 hod. Účinek kombinované blokády endotelinových receptorů a renin-angiotensinového systému na regresi chronického onemocnění ledvin u ren-2 transgenních potkanů s 5/6 nefrektomií V. Čertíková Chábová, L. Sedláková, Z. Husková, L. Kopkan, P. Škaroupková, Š. Doleželová, L. Červenková, Z. Vaňourková, L. Červenka, I. Vaněčková (Praha) 9.15 9.30 hod. Účinek gabapentinu, ligandu alpha 2 delta podjednotky napětově-závislých vápníkových kanálů, na krevní tlak a citlivost baroreflexu u spontánně hypertenzních potkanů: úloha sympatického nervového systému při restraint stresu M. Behuliak, M. Bencze, A. Vavřínová, I. Vaněčková, J. Kuneš, J. Zicha (Praha) 9.30 9.45 hod. Inhibice solubilní epoxid hydrolázy zmírňuje rozvoj renální dysfunkce a progresi chronického srdečného selhání u ren-2 transgenních hypertenzních potkanů L. Červenka, Z. Husková, P. Škaroupková, V. Melenovský (Praha) 9.45 10.00 hod. Role Nrf 2 genu v regulaci metabolických a hemodynamických znaků u spontánně hypertenzního potkana J. Šilhavý, M. Pravenec, V. Zídek, V. Landa, P. Mlejnek, M. Šimáková, H. Malínská, O. Oliyarnyk, L. Kazdová, J. Chan, J. Wang, T. W. Kurtz (Praha, Irvine, San Francisco) 10.00 10.30 hod. Blok 6 Hypertenze u dětí Předsedající: A. Kolský (Praha), T. Seeman (Praha) 10.00 10.15 hod. Arteriální hypertenze u dětí v českém registru renálních biopsií v letech 2001 2012 A. Kolský, E. Jančova, J. Dušek, J. Štarha, S. Skálová, K. Vondrák, J. Zieg, H. Flöglová, N. Šimánková, T. Šuláková, E. Sládková, V. Smrčka, J. Skibová, J. Stejskal, J. Janda, V. Tesař (Praha) 10.15 10.30 hod. Studie ESCORT efekty striktní kontroly krevního tlaku u dětských příjemců transplantované ledviny 2leté výsledky randomizované kontrolované studie T. Seeman, J. Dušek, J. Gilík, N. Šimánková, K. Vondrák, J. Zieg (Praha) 10.30 11.00 Přestávka 11.00 12.00 hod. Blok 7 Preventivní kardiologie 1 Deprese jako rizikový faktor kardiovaskulárního onemocnění Předsedající: R. Cífková (Praha), H. Rosolová (Plzeň) 11.00 11.30 hod. Deprese a kardiovaskulární onemocnění C. Höschl (Praha) 11.30 11.45 hod. Prevalence deprese a anxiety u pacientů po CMP J. Bruthans, R. Cífková (Praha) 13
11.45 12.00 hod. Souvislost deprese a metabolického syndromu v plzeňském populačním vzorku H. Rosolová, J. Podlipný, F. Šefrna (Plzeň) 12.00 13.00 hod. Blok 8 Slovenskej hypertenziologickej spoločnosti Předsedající: S. Filipová (Bratislava), D. Škultétyová (Bratislava) 12.00 12.20 hod. Prognostický význam porúch diurnálnej variability krvného tlaku Ľ. Gašpar (Bratislava) 12.20 12.40 hod. Identifikovanie hypertonikov s rizikom paroxyzmálnej fibrilácie predsiení počas sínusového rytmu S. Filipová, D. Škultétyová, A. Vachulová (Bratislava) 12.40 13.00 hod. Rezistentná hypertenzia a zmeny cievnej steny D. Škultétyová, S. Filipová (Bratislava) 13.00 14.00 hod. Firemní sympozium společnosti Boehringer Ingelheim, spol. s r.o. Péče o pacienty s hypertenzí a diabetem Předsedající: M. Souček (Brno) Ovlivnění krevního tlaku léčbou dalších rizikových faktorů M. Souček (Brno) Léčba hypertonika s diabetes mellitus P. Vysočanová (Brno) Nejnovější data z kardiovaskulárních studií u antidiabetik J. Václavík (Olomouc) Křest knihy: Obtížně léčitelná hypertenze J. Václavík (Olomouc) 13.00 14.00 hod. Výbor pracovní skupiny srdeční selhání ČKS 13.00 14.30 hod. Oběd 14.30 15.30 hod. Blok 9 Preventivní kardiologie 2 Přístup k ovlivňování hlavních rizikových faktorů kardiovaskulárního onemocnění ve vyšším věku Předsedající: H. Vaverková (Olomouc), R. Cífková (Praha) 14.30 14.50 hod. Léčba dyslipidemií M. Vráblík (Praha) 14.50 15.10 hod. Léčba hypertenze R. Cífková (Praha) 15.10 15.30 hod. Léčba diabetes mellitus Z. Rušavý (Plzeň) 14
15.30 17.30 hod. Blok 10 Varia 1 Předsedající: H. Rosolová (Plzeň), M. Souček (Brno) 15.30 15.45 hod. Vliv cvičení na aortální tuhost u žen po menopauze P. Wohlfahrt, J. Piťha, I. Králová Lesná, O. Auzký, P. Suchánek, P. Stávek (Praha) 15.45 16.00 hod. Neinvazivní měření krevního tlaku u pacientů se syndromem obstrukční spánkové apnoe pilotní studie M. Sova, E. Sovová, M. Hobzová, M. Kamasová, V. Kolek (Olomouc) 16.00 16.15 hod. Ambulantní skríning obstrukční spánkové apnoe u pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí M. Kamasová, J. Václavík, E. Kociánová, M. Hobzová, T. Václavík (Olomouc, Praha) 16.15 16.30 hod. Vztah mezi cirkululujícími koncentracemi solubilního receptoru produktů pokročilé glykace a zvýšenou aortální tuhostí v obecné populaci O. Mayer Jr, J. Seidlerová, J. Filipovský, P. Vágovičová, P. Wohlfahrt, R. Cífková (Plzeň, Praha) 16.30 16.45 hod. Může být tepová frekvence u hypertoniků užitečný marker non-compliance k léčbě betablokátory? E. Kociánová, J. Václavík, J. Tomková, P. Ondra, J. Jarkovský, T. Václavík, M. Kamasová, M. Táborský (Olomouc, Brno, Praha) 16.45 17.00 hod. Pohybově aktivní osoby a betablokátory při léčbě kardiovaskulárních onemocnění E. Sovová, D. Tučková, M. Klugar, M. Sovová, L. Štégnerová (Olomouc) 17.00 17.15 hod. Hypertenze, cévní mozková příhoda a rivaroxaban I. Varvařovský (Pardubice) 17.15 17.30 hod. Rivaroxaban: které farmakologické vlastnosti jsou významné pro pacienty s hypertenzí? K. Urbánek (Olomouc) 20.00 24.00 hod. Společenský večer Sobota 3. října 2015 8.30 10.00 hod. Blok 11 Varia 2 Předsedající: V. Monhart (Praha), J. Vítovec (Brno) 8.30 8.45 hod. Léčba hypertenze komplikující závěr těhotenství a období po porodu prognóza, komplikace a algoritmus výběru vhodné farmakoterapie P. Vysočanová, A. Floriánová, J. Špinar (Brno) 15
8.45 9.00 hod. Sertralin v léčbě paroxysmální hypertenze J. Václavík, A. Křenková, E. Kociánová, T. Václavík, M. Kamasová, M. Táborský (Olomouc, Praha) 9.00 9.15 hod. Komplikuje dušnost jako nežádoucí účinek ticagreloru jeho dominantní použití v protidestičkové léčbě? O. Mayer (Plzeň) 9.15 9.30 hod. Subklinické orgánové poškození u non-compliantních pacientů R. Holaj, B. Štrauch, O. Petrák, J. Rosa, T. Zelinka, Z. Šomlóová, T. Indra, V.Marešová, J. Widimský jr. (Praha) 9.30 9.45 hod. Dosažené vzdělání, KV rizikový profil a sekundární prevence u pacientů s potvrzenou ischemickou chorobou srdeční J. Bruthans, O. Mayer jr., D. De Bacquer, D. De Smedt, K. Kotseva, R. Cífková (Praha, Plzeň, Ghent, London) 9.45 10.00 hod. Srovnání praxe v sekundární prevenci u pacientů po cévní mozkové příhodě a s ischemickou chorobou srdeční J. Vaněk, O. Mayer jr, P. Wohlfahrt, A. Krajčoviechová, J. Bruthans, J. Filipovský, R. Cífková (Plzeň, Praha) 10.00 10.30 hod. Přestávka 10.30 12.05 hod. Blok 12 HOT LINES Předsedající: J. Filipovský (Plzeň), A. Linhart (Praha) 10.30 10.45 hod. Kombinace kalciových blokátorů a diuretik v léčbě hypertenze J. Filipovský (Plzeň) 10.45 11.00 hod. Hyperurikemie a hypertenze A. Linhart (Praha) 11.00 11.15 hod. TECOS J. Špinar (Brno) 11.15 11.30 hod. Studie Prague 15: Jednoroční výsledky J. Rosa, P. Widimský, P. Toušek, O. Petrák, K. Čurila, P. Waldauf, F. Bednář, T. Zelinka, R. Holaj, B. Štrauch, Z. Šomlóová, M. Táborský, J. Václavík, E. Kociánová, M. Branny, I. Nykl, O. Jiravský, J. Widimský jr. (Praha, Olomouc, Třinec) 11.30 11.45 hod. Studie PIANIST a PAINT J. Widimský jr. (Praha) 11.45 11.50 hod. PATHWAY 2 J. Widimský jr. (Praha) 11.50 12.05 hod. Empagliflozin je jediné antidiabetikum snižující KV rizika u pacientů s DM2T M. Souček (Brno) 12.05 hod. Slavnostní zakončení konference 16
Pátek 2. října 2015 8.15 8.30 hod. Slavnostní zahájení sesterské sekce (Sala terrena) 8.30 9.30 hod. Blok Sestry I Předsedající: S. Krutská (Praha), I. Růžičková (Brno) 8.30 8.45 hod. Elektrofyziologické vyšetření srdce M. Salovová, A. Müllerová (Brno) 8.45 9.00 hod. Multioborová diagnostika respirační insuficience kazuistika O. Vach, A. Carbolová (Brno) 9.00 9.15 hod. Optická koherentní tomografie J. Skřivánková (Brno) 9.15 9.30 hod. Adherence k farmakologické léčbě hypertenze D. Koldová, B. Štrauch, I. Kurzová, V. Marešová, J. Widimský jr. (Praha) 9.30 10.30 hod. Blok Sestry II Předsedající: B. Břegová (Ostrava), H. Musilová (Brno) 9.30 9.40 hod. Kardiologický syndrom X I. Mejtská, M. Frantlová, Z. Pospíšilová, E. Sovová (Olomouc) 9.40 9.50 hod. Hypertenze a těhotenství I. L. Mikšová, B. Majerčíková (Brno) 9.50 10.00 hod. Hypertenze a těhotenství II kazuistiky J. Volejníčková, H. Kudrová (Brno) 10.00 10.10 hod. KardioDen jako prevence kardiovaskulárních onemocnění H. Javorková, S. Janíčková (Brno) 10.10 10.20 hod. Stanovení hladin antihypertenziv u pacientů s rezistentní hypertenzí I. Benušová, P. Doupalová, I. Buriánková (Olomouc) 10.30 11.00 Přestávka 11.00 12.00 hod. Blok Sestry III Předsedající: I. Wittová (Plzeň), A. Janoušková (Brno) 11.00 11.15 hod. Redukční režimy a kardiologicky nemocný z pohledu nutričního terapeuta A. Mottlová (Brno) 11.15 11.30 hod. Pohled sestry na znalosti pacientů interních ambulancí o civilizačních chorobáchva možnostech prevence J. Dvořáková (Plzeň) 11.30 11.45 hod. Aspirační terapie jako metoda redukce tělesné váhy B. Břegová, E. Machytka (Ostrava) 11.45 12.00 hod. Přístup sester k pacientům s nadváhou a obezitou s chronickým srdečním selháním J. Němcová (Plzeň) 17
12.30 14.00 Oběd 14.00 15.00 hod. Blok Sestry IV Předsedající: I. Růžičková (Brno), I. Höklová (Brno) 14.00 14.15 hod. Strava součást léčby metabolického syndromu I. Škarecká (Brno) 14.15 14.30 hod. Péče o pacienta se zavedeným PEG z pohledu sestry A. Michalicová, M. Rajnochová (Ostrava) 14.30 14.45 hod. Nutriční screening zkušenosti nutričního terapeuta M. Bauerová (Brno) 14.45 15.00 hod. Hypoglykémie limitace dobré kompenzace diabetu M. Koukalová (Brno) 15.00 hod. Zakončení sesterské sekce 18
SEZNAM POSTERŮ (LÉKAŘI) Postery 1 7 (diskuze k nim dne 1. října 2015 v době 12.30 13.30 hod.) 1. Korelace osteoprotegerinu a epikardiálního tuku u asymptomatických prvostupňových příbuzných pacientů s kardiovaskulárním onemocněním pilotní studie M. Sovová, E. Sovová (Olomouc) 2. Hypertenze u sportovců L. Štégnerová, M. Janák, I. Tozzi, M. Sovová, E. Sovová (Olomouc) 3. Vliv chronických změn arteriální poddajnosti a rezistence na geometrii a tuhost levé komory P. Wohlfahrt, M. Redfield, V. Melenovský, F. Lopez-Jimenez, R. Rodeheffer, B. Borlaug (Praha, Rochester) 4. Koncentrace pozdních produktů pokročilé glykace jako obraz kardiovaskulárního rizika u potomků nemocných po předčasném infarktu myokardu P. Karnosová, J. Mlíková Seidlerová, O. Mayer jr., J. Filipovský (Plzeň) 5. Hodnoty krevního tlaku a další rizikové faktory ICHS u potomků pacientů po předčasném infarktu myokardu M. Hronová, J. Mlíková Seidlerová, O. Mayer jr., J. Filipovský (Plzeň) 6. Exprese jednotlivých složek katecholaminergního systému v dřeni nadledvin spontánně hypertenzních potkanů během vývoje A. Vavřínová, M. Behuliak, J. Zicha (Praha) 7. Zvýšený príjem soli počas skorej ontogenézy vedie k nárastu krvného tlaku u soľ-rezistentných wistar potkanov P. Svitok, L. Molčan, T. Senko, A. Veselá, M. Zeman (Praha, Bratislava) SEZNAM POSTERŮ (NELÉKAŘSKÉ OBORY SESTRY) Postery 8 9 (diskuze k nim dne 1. října 2015 v době 12.30 13.30 hod.) 8. Zásady správného měření krevního tlaku v domácím prostředí P. Doupalová, I. Benušová, I. Buriánková (Olomouc) 9. Využití apnealinku při skríningu obstrukční spánkové apnoe u pacientů s arteriální hypertenzí I. Buriánková, I. Benušová, P. Doupalová (Olomouc) 19
XXXII. konference České společnosti pro hypertenzi XXIV. konference pracovní skupiny Preventivní kardiologie ČKS XX. konference pracovní skupiny Srdeční selhání ČKS SBORNÍK ABSTRAKT 20
XXXII. konference České společnosti pro hypertenzi XXIV. konference pracovní skupiny Preventivní kardiologie ČKS XX. konference pracovní skupiny Srdeční selhání ČKS LÉKAŘSKÁ SEKCE PŘEDNÁŠKY 21
ÚČINEK GABAPENTINU, LIGANDU ALPHA 2 DELTA PODJEDNOTKY NAPĚTOVĚ-ZÁVISLÝCH VÁPNÍKOVÝCH KANÁLŮ, NA KREVNÍ TLAK A CITLIVOST BAROREFLEXU U SPONTÁNNĚ HYPERTENZNÍCH POTKANŮ: ÚLOHA SYMPATICKÉHO NERVOVÉHO SYSTÉMU PŘI RESTRAINT STRESU M. Behuliak, M. Bencze, A. Vavřínová, I. Vaněčková, J. Kuneš, J. Zicha Fyziologický ústav AV ČR Praha Současný stav: Kardiovaskulární odpověď na akutní restraint stres je charakterizována prodlouženou presorickou a tachykardiální odpovědí, která je zprostředkována autonomním nervovým systémem a může být modulována baroreflexem. Napětově-závislé vápníkové kanály (VDCC) hrají důležitou úlohu ve dvou hlavních abnormalitách spontánně hypertenzních potkanů (SHR) hyperaktivitě sympatického nervového systému (SNS) a zvýšené vaskulární kontrakci. Alpha 2 delta podjednotka VDCC, která umožňuje povrchovou distribuci VDCC a moduluje jejich biofyzikální vlastnosti, byla identifikována jako kritická komponenta zvýšeného vápníkového proudu zprostředkovaného VDCC L-typu v arteriálních myocytech SHR. Cílem naší studie bylo zjistit účinky gabapentinu (alpha 2 delta ligandu) na krevní tlak (TK), sympatickou vazokonstrikci a citlivost baroreflexu u SHR a normotenzních Wistar-Kyoto potkanů (WKY). Výsledky: SHR mají větší kardiovaskulární odpověď (vzestup TK a urychlení srdeční frekvence) na restraint stres a sníženou citlivost baroreflexu ve srovnání s WKY potkany. Akutní podání gabapentinu snížilo TK více u SHR než u WKY a tento rozdíl byl zesílen restraint stresem. U SHR jsme ukázali, že sympatická reflexní tachykardie se vyskytovala jen po podání nifedipinu (inhibitor L-typu VDCC), ale ne po podání ω-conotoxinu GVIA (inhibitor N-typu VDCC) nebo po podání gabapentinu. Akutní podání gabapentinu zcela zrušilo sympatickou složku (bez ovlivnění vagové složky) baroreflexní citlivosti u obou kmenů potkanů. Podobný účinek na citlivost baroreflexu jsme pozorovali také po podání ω-conotoxinu GVIA, ale ne po nifedipinu. Závěry: Podobnost účinků gabapentinu a ω-conotoxinu GVIA ukazuje, že akutní podání alpha 2 delta ligandu gabapentinu může ovlivnit sympatickou hyperaktivitu u genetické hypertenze. Podpořeno GACR 14-16225P a GACR 304/12/0259. 22
ROLE BIOMARKERU GDF-15 U PACIENTŮ S CHRONICKÝM SRDEČNÍM SELHÁNÍM J. Beneš 1, M. Kotrč 1, P. Jarolím 2, J. Kautzner 1, V. Melenovský 1 1 Klinika kardiologie IKEM Praha 2 Brigham and Women s Hospital, Department of Pathology and TIMI-group, Boston, U.S.A. Cíl: BNP je zavedeným biomarkerem pro stanovení prognózy pacientů s chronickým srdečním selháním (ChSS). U obézních pacientů je ale hladina BNP snížená, což může prognostický odhad zkreslit. Growth differentiation factor 15 (GDF-15) patří mezi nové biomarkery u srdečního selhání, jeho prognostická role ale není jasná. Cílem studie bylo porovnat prediktivní schopnost BNP a GDF-15 u pacientů se srdečním selháním se zaměřením na obézní jedince (BMI > 30). Soubor a metodika: BNP a GDF-15 bylo stanoveno spolu s běžně dostupnými klinickými, laboratorními a echo parametry u 290 pacientů s ChSS (EF LK< 45 %). Výsledky: Pacienti byli prospektivně sledováni 1 284 ± 677 dní. U 137 (47,3 %) pacientů došlo během sledování k úmrtí. Obézní pacienti měli v porovnání s neobézními významně nižší hladinu BNP (511,9 ± 81,9 vs 917,5 ± 57,9 ng/l, p < 0,001), ale podobnou hladinu GDF-15 (1 855,5 ± 94,7 vs 1 792,6 ± 139,0 ng/l, p = n.s.). Univariantní Coxova analýza ukázala, že signifikantními prediktory mortality byly věk, sérová hladina sodíku, glomerulární filtrace (egfr), glykovaný hemoglobin (HbA 1c ), systolický krevní tlak (stk), dávka furosemidu (dfsm), tepová frekvence (TF), funkční třída NYHA, BNP i GDF-15. Při multifaktoriální analýze zahrnující tyto parametry zůstaly významnými předpovědními faktory pouze BNP (HR 1,04 na každých 100 ng/l, p = 0,003), GDF-15 (HR 1,02 na každých 100 ng/l, p = 0,03), stk (HR 0,95 na 5 mm Hg, p = 0,04) a hladina Na (HR 0,90 na 1 mmol/l, p = 0,0008). Pokud byl tento multivariantní model použit pouze na obézní pacienty, BNP a stk již nebyly statisticky signifikantními predikotry mortality, prediktivní schopnost byla zachována pouze pro Na (HR 0,87 na 1 mmol/l, p = 0,007) a GDF-15 (HR 1,04 na 100 ng/l, p = 0,008). Závěr: GDF-15 je slibným prognostickým parametrem u pacientů s ChSS. U obézních pacientů se GDF-15 zdá být dokonce lepším prediktorem mortality než BNP. Tab. 1 Prediktory mortality u obézních pacientů s ChSS parametr Hazard Ratio Spodní 95% CI Horní 95% CI p-hodnota BNP (100 ng/l) 0,49 GDF-15 (100 ng/l) 1,04 1,009 1,062 0,005 Systolický krevní tlak 0,13 Na (1 mmol/l) 0,87 0,79 0,96 0,007 23
DOSAŽENÉ VZDĚLÁNÍ, KV RIZIKOVÝ PROFIL A SEKUNDÁRNÍ PREVENCE U PACIENTŮ S POTVRZENOU ISCHEMICKOU CHOROBOU SRDEČNÍ J. Bruthans 1, O. Mayer jr. 2, D. De Bacquer 3, D. De Smedt 3, K. Kotseva 4, R. Cífková 1 1 Centrum kardiovaskulární prevence 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice Praha 2 II. interní klika LF UK a FN Plzeň 3 Department of Public Health, Ghent University, Belgie 4 International Centre for Circulatory Health, National Heart and Lung Institute, Imperial College, London, UK Cíl: Zjistit, zda a v jaké míře se u pacientů s potvrzenou ICHS odlišuje prevalence a kontrola konvenčních KV rizikových faktorů, kompliance s preventivními doporučeními a medikací a efekt léčby. Metodika: Ve studii EUROASPIRE IV bylo ve 24 evropských zemích v roce 2012 2013 podrobně ambulantně vyšetřeno 7 937 pacientů ve věku 18 80 let, s anamnézou hospitalizace pro akutní koronární syndrom a/nebo revaskularizaci myokardu, 6 měsíců až 3 roky po hospitalizaci. Výsledky: Kontrola rizikových faktorů, k hodnotám požadovaným Evropskými doporučeními kardiovaskulární prevence (JES 4, 2007 a JES 5, 2012), byla signifikantně lepší s vyšším vzděláním u perzistujícího kouření (p = 0,001), nadváhy a obezity (p = 0,047 a p = 0,029), nízké fyzické aktivity (p < 0,001) a nízkého HDL-cholesterolu (p = 0,011) u mužů, a u obezity (p = 0,005), nízké fyzické aktivity (p = 0,001), nízkého HDL-cholesterolu (p = 0,023), diabetu (p < 0,001) a vysokého krevního tlaku (p = 0,001) u žen. Pacienti se základním a středoškolským vzděláním byli častěji než vysokoškoláci léčeni diuretiky a antidiabetiky (p = 0,014 a p = 0,020). Pacienti s vyšším vzděláním měli lepší medikamentózní kontrolu vysokého krevního tlaku, efekt medikamentózní kontroly hyperlipidemie a diabetu se podle vzdělání signifikantně nelišil. V porovnání s předchozím šetřením ve studii EUROASPIRE II (1999 2000) se rozdíly v kontrole rizikových faktorů podle vzdělání mírně snížily u mužů a naopak mírně zvýraznily u žen, rozdíly v sekundární medikamentózní léčbě se zmenšily. Závěry: V sekundární prevenci ICHS je třeba se zvláště věnovat pacientům se základním vzděláním, s kontrolou obezity a diabetu jako hlavními cíli. Studie byla podpořena IGA MZ ČR, grant NT/13186. 24
ÚČINEK KOMBINOVANÉ BLOKÁDY ENDOTELINOVÝCH RECEPTORŮ A A RENIN-ANGIOTENSINOVÉHO SYSTÉMU NA REGRESI CHRONICKÉHO ONEMOCNĚNÍ LEDVIN U REN-2 TRANSGENNÍCH POTKANŮ S 5/6 NEFREKTOMIÍ. V. Čertíková Chábová 1,2, L. Sedláková 1, Z. Husková 1, L. Kopkan 1, P. Škaroupková 1, Š. Doleželová 1, L. Červenková 1, Z. Vaňourková 1, L. Červenka 1, I. Vaněčková 3 1 Centrum experimentální medicíny IKEM Praha 2 Klinika nefrologie 1. LF UK a VFN Praha 3 Fyziologický ústav Akademie věd České republiky Praha Cíl: Testovali jsme hypotézu, zda kombinovaná blokáda renin-angiotenzinového systému (RAS) a endotelin-1 (ET-1) receptorů (ET A ) bude účinnější ve zpomalení progrese chronického onemocnění ledvin (CKD) s již rozvinutými projevy poškození ledvin než antihypertenzivní léčba založená pouze na blokádě RAS u Ren-2 transgenních potkanů (TGR) s 5/6 nefrektomií (5/6NX). Metody: U 5 skupin potkanů: normotenzní kontroly; TGR se zdánlivou operací; neléčení 5/6 NX TGR; 5/6 NX TGR s duální blokádou RAS (trandolapril a losartan); 5/6 NX TGR s kombinovanou blokádou RAS a ET A ; byla provedena nefrektomie ve věku 6 týdnů a příslušná léčba začala 6 týdnů po nefrektomii. Albuminurie byla stanovena v týdnu 6, 8, 12, 16, 20, 30. V jiných skupinách byla hodnocena koncentrace angiotenzinu II (ANG II) a ET1 v ledvinách po dvou týdnech léčby. Výsledky: Mortalita neléčených 5/6 NX TGR byla 100 % v 17. týdnu ve srovnání s TGR po zdánlivé operaci, která byla 0 % ve 30. týdnu. Mortalita 5/6 NX TGR s RAS blokádou byla 32 % a ve skupině s RAS a ET A blokádou 37 % na konci 30. týdne. U 5/6 NX TGR obě léčby snížily zhoršenou proteinurii, ANG II v plazmě a v ledvinách a ET-1 v kůře ledvin podobným způsobem. Závěr: Kombinovaná blokáda RAS a ET A nemá žádný aditivní účinek na regresi CKD u 5/6 NX TGR, pravděpodobně proto, že duální inhibice RAS sama o sobě účinně snižuje ET-1 v kůře ledvin. 25
INHIBICE SOLUBILNÍ EPOXID HYDROLÁZY ZMÍRŇUJE ROZVOJ RENÁLNÍ DYSFUNKCE A PROGRESI CHRONICKÉHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ U REN-2 TRANGENNÍCH HYPERTENZNÍCH POTKANŮ L. Červenka 1, Z. Husková 1, P. Škaroupková 1, V. Melenovský 2 1 Centrum experimentální medicíny IKEM Praha 2 Klinika kardiologie IKEM Praha Cíl: Cílem studie bylo zjistit, zda inhibice solubilní epoxid hydrolázy (seh), která by měla zvýšit tkáňové koncentrace vazodilatačních a natriuretických epoxyeikosatrienových kyselin (EETs) bude schopna u modelu angiotenzin II (ANG II)-dependentní formy hypertenze zmírnit progresi chronického srdečního selhání (CHSS) asociovaného s rozvojem renální dysfunkce. Metodika: Jako model CHSS jsme použili potkany s punkčně navozenou aorto-kavální píštělí (ACF), což je uznávaný a dobře charakterizovaný model CHSS indukovaný objemovým přetížením myokardu. Tento model vykazuje známky srdeční remodelace, renální dysfunkce a neurohormonální aktivace typické pro humánní CHSS. V této studii byli použiti Ren-2 transgenní potkani (TGR), což je monogenetický model ANG II-dependentní hypertenze, neboť hypertenze spojená se zvýšenou aktivitou renin-angiotenzinového systému je významný rizikový faktor progrese CHSS. Inhibice seh byla navozena farmakologicky pomocí nově vyvinutého orálně účinného inhibitoru seh (c-aucb, 3 mg/l). Hlavními sledovanými parametry byly mortalita, renální a kardiální funkce a doba sledování byla 50 týdnů. Výsledky: První úmrtí u neléčených ACF TGR (iniciální n = 54) bylo pozorováno 11. týden po navození ACF a finální přežití bylo 14 %. Léčba pomocí c-aucb u ACF TGR oddálila nástup prvního úmrtí (20. týden po navození ACF) a finální přežití bylo 41 %. Tyto příznivé účinky léčby pomocí c-aucb byly doprovázeny výrazným zvýšením myokardiálních a renálních koncentrací EETs, normalizací glomerulární filtrace a průtoku krve ledvinou a zvýšení frakčního vylučování sodíku. Závěry: Naše výsledky ukazují, že chronická inhibice seh zvyšuje tkáňové koncentrace natriuretických a vazodilatačních EETs, zlepšuje přežívání a zabraňuje rozvoji renální dysfunkce u ACF TGR. Tyto výsledky interpretujeme ve smyslu, že farmakologická blokáda seh u hypertenzních jedinců zpomaluje progresi CHSS indukované objemovým přetížením myokardu a to převážně díky příznivým účinkům na renální funkce. 26
RECIDIVUJÍCÍ FULMINANTNÍ MYOKARDITIDA J. Godava 1, J. Krejčí 1, P. Hude 1, E. Ozábalová 1, T. Honek 1, V. Žampachová 2, L. Špinarová 1 1 I. interní kardio-angiologická klinika LF MU a FN u sv. Anny Brno a ICRC Brno 2 I. patologicko-anatomický ústav LF MU a FN u sv. Anny Brno Úvod: Myokarditida je zánětlivé onemocnění srdečního svalu, které může přecházet do obrazu dilatační kardiomyopatie. Zlatým standardem diagnostiky je endomyokardální biopsie (EMB), léčba spočívá v klidovém režimu, při přítomnosti dysfunkce levé komory ve standardní terapii srdečního selhání. Specifická léčba je zatím spíše experimentální možností, nicméně v některých případech při znalosti bioptického nálezu lze využít imunosupresivní léčbu. Popis případu: Jinak zdravý 65letý muž se srdečním selháním byl v dubnu roku 2012 přijat na naše oddělení pro refrakterní srdeční selhání. Při přijetí EF LK 20 25 %, kardiálně dekompenzován. Vzhledem ke krátké anamnéze byla provedena EMB se závěrem fulminantní myokarditida bez virové přítomnosti v myokardu, proto nasazena imunosupresivní terapie prednisonem a azathioprinem. Poté dochází k postupnému zlepšení stavu, vzestup EF LK na 35 %, převedení na perorální medikace a dimise v uspokojivém stavu ve třídě NYHA II. Při kontrole v srpnu roku 2012 další zlepšení EF LK na 55 %, vysazena imunosupresivní léčba. Další rok byl ve velmi dobrém stavu ve třídě NYHA I. V září roku 2013 je znovu hospitalizován pro pokles EF LK na 20 25 % s podezření na recidivu myokarditidy. Provedena další EMB, která potvrzuje recidivu fulminantní myokarditidy. Nasazena opět imunosuprese, v úvodu vysoké dávky metylprednisolonu 1 g i.v. po dobu 3 dnů, poté přechod na everolimus s mykofenolátem. Po 6 měsících léčby (v březnu roku 2014) konstatována normalizace systolické funkce LK s EF LK 55 % a imunosuprese vysazena. Další rok je v uspokojivém stavu až do června roku 2015, kdy přichází pro náhlý pokles EF na 30 % a progresi dušnosti do NYHA IV. Biopticky potvrzujeme třetí recidivu fulminantní myokarditidy, pacient přeléčen bolusy metylprednisolonu, poté přecházíme na p.o. prednison a mykofenolát. Po stabilizaci stavu a zvládnutí kardiální dekompenzace je propuštěn do ambulantní péče. Závěr: Popisovaný případ dokumentuje pacienta s recidivující fulminantní s myokarditidou, kdy bioptická diagnostika vedle k určení správné diagnózy a nasazení specifické terapie. V minulosti došlo 2krát ke zlepšení funkce LK po imunosupresivní léčbě, při propuštění po 3. epizodě zatím trvá deprese systolické funkce LK EF kolem 30 %, nicméně i při předchozích recidivách došlo k normalizaci EF LK až po 6 měsících léčby. Vzhledem k již 3. epizodě bude zřejmě nutná doživotní imunosupresivní léčba. Práce byla podpořena grantem IGA MZ ČR 14087-3/2013. 27
SUBKLINICKÉ ORGÁNOVÉ POSTIŽENÍ U NON-COMPLIANTNÍCH PACIENTŮ R. Holaj 1, B. Štrauch 1, O. Petrák 1, J. Rosa 1, T. Zelinka 1, Z. Šomlóová 1, T. Indra 1, V. Marešová 2, J. Widimský jr. 1 1 III. interní klinika, klinika endokrinologie a metabolizmu 1. LF UK a VFN Praha 2 Toxikologická laboratoř Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN Praha Východisko: Nemocní s rezistentní hypertenzí mají vyšší výskyt kardiovaskulárních komplikací než nemocní s dobře kontrolovanou hypertenzí. Non-compliance k podávané antihypertenzní léčbě představuje možná až jednu polovinu všech případů rezistentní hypertenze. Tato retrospektivní studie si dala za cíl zjistit jaký vliv má non-compliance nemocných s rezistentní hypertenzí vliv na rozvoj subklinického orgánového poškození. Metoda: Přítomnost antihypertenziv v séru byla analyzována v toxikologické laboratoři pomocí kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní spektrometrií (LC-MS/MS) u nemocných přijatých na naši kliniku k vyšetření rezistentní hypertenze. Analýza dat byla provedena u 65 nemocných, kterým byla současně s neplánovaným odběrem krve na stanovení hladin antihypertenziv provedena také vyšetření k posouzení subklinického orgánového poškození, konkrétně stanovení intimomediální tloušťky společné karotidy (IMT), indexu hmotnosti levé komory srdeční (LVMI) a albuminurie. Výsledky: Terapeutická hladina všech analyzovaných podávaných léků byla nalezena u 54 nemocných (70 %). U zbylých 16 nemocných (30 %) byly plazmatické hladiny jednoho nebo více podávaných léků pod terapeutickým rozmezím nebo nebyly detekovány vůbec. Hodnoty 24hodinového krevního tlaku se u obou skupin nemocných nelišily (149 ± 22/98 ± 18 mm Hg vs 152 ± 16/87 ± 12 mm Hg; p = 0,62). U nemocných s prokázanou non-compliance k léčbě byly zjištěny vyšší hodnoty IMT oproti nemocným s pravou rezistentní hypertenzí (0,88 ± 0,14 mm vs 0,78 ± 0,14 mm; p = 0,04), kdežto rozdíly v dalších sledovaných parametrech, tedy albuminurii a LVMI nebyly statisticky nevýznamné. Závěr: Naše retrospektivní analýza zjistila u nemocných s prokázanou non-compliance pouze vyšší IMT ve srovnání s nemocnými s pravou rezistentní hypertenzí. Rozdíly v dalších parametrech subklinického orgánového poškození nedosáhly statistické významnosti. Tento výsledek by mohl být vysvětlen non-compliancí těchto nemocných i k lékům ovlivňujících další rizikové faktory aterosklerózy, která se může odrazit právě jen ve výraznějším zvýšení IMT jako ukazateli globálního aterosklerotického rizika. Tato studie byla podpořena výzkumným grantem NT14155-3/2013 IGA Ministerstva zdravotnictví České republiky. 28
AMBULANTNÍ SKRÍNING OBSTRUKČNÍ SPÁNKOVÉ APNOE U PACIENTŮ S REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZÍ M. Kamasová 1, J. Václavík 1, E. Kociánová 1, M. Hobzová 2, T. Václavík 3 1 I. interní klinika kardiologická LF UP a FN Olomouc 2 Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FN Olomouc 3 Katedra statistiky a pravděpodobnosti FIS VŠE Praha Cíl: Obstrukční spánková apnoe (OSA) je považována za jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů farmakorezistentní arteriální hypertenze. Přístroj ApneaLink je dobře použitelný skríningový nástroj pro ambulantní diagnostiku OSA, ale jeho diagnostická spolehlivost ve srovnání s polygrafickými metodami není u pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí známa. Cílem studie bylo porovnat u pacientů výsledky vyšetření přístrojem ApneaLink s výsledky respirační polygrafie. Metodika: Do souboru bylo zařazeno celkem 51 pacientů (34 mužů) s rezistentní hypertenzí a minimálně jedním klinickým symptomem OSA, průměrného věku (61,7 ± 9,1 roků). U všech pacientů byla nejdříve ambulantně provedena noční monitorace spánku pomocí přístroje ApneaLink, následovalo vyšetření klasickou respirační polygrafií (bez záznamu elektroencefalogramu). Byly porovnány výsledky apnea-hypopnea indexu (AHI) získané během obou vyšetření. Výsledky: Průměrné AHI při vyšetření ApneaLink bylo 32,5 (± 20), průměrné AHI při polygrafii bylo 31,4 (± 21). Ve stanovení diagnózy OSA (AHI > 5) se obě metody shodovaly v 96 % případů, ve stanovení diagnózy středně těžké až těžké OSA (AHI > 15) v 78,4 % případů. Ve stanovení tíže OSA (lehká s AHI 5 15, středně těžká AHI 15 30, těžká s AHI > 30) se obě metody shodovaly v 56,8 % vyšetření. Pomocí Spearmanova korelačního koeficientu byla prokázána dobrá korelace (0,65) mezi výsledky AHI měřenými oběma metodami. Závěr: Ambulantní noční monitorace pomocí přístroje ApneaLink je vhodná metoda ke skríningu OSA u pacientů s farmakorezistentní arteriální hypertenzí. 29
MŮŽE BÝT TEPOVÁ FREKVENCE U HYPERTONIKŮ UŽITEČNÝ MARKER NON-COMPLIANCE K LÉČBĚ BETABLOKÁTORY? E. Kociánová 1, J. Václavík 1, J. Tomková 2, P. Ondra 2, J. Jarkovský 3, T. Václavík 4, M. Kamasová 1, M. Táborský 1 1 I. interní klinika kardiologie LF UP a FN Olomouc 2 Ústav soudního lékařství a medicínského práva LF UP a FN Olomouc 3 Institut biostatistiky a analýz LF MU Brno 4 Katedra statistiky a pravděpodobnosti FIS VŠE Praha Úvod: Mezi pacienty s rezistentní arteriální hypertenzí je podle dostupných dat vysoká non-compliance k antihypertenzní léčbě. Cílem našeho souboru bylo zhodnocení podílu nekompliantních pacientů v našem hypertenzním centru a vztahu non-compliance k jejich tepové frekvenci (TF) v ordinaci. Populace a metody: U pacientů s rezistentní arteriální hypertenzí vyšetřených v našem centru pro rezistentní arteriální hypertenzi byly opakovaně měřeny sérové hladiny předepsaných betablokátorů. Minimální odstup v měření u jednotlivého pacienta byl 3 měsíce. Pacient byl hodnocen jako nekompliantní, pokud byla sérová hladina betablokátoru pod terapeutickým rozmezím anebo nedetekovatelná. Výsledky: Celkem jsme provedli 225 měření sérových hladin betablokátoru u 109 pacientů. Průměrný krevní tlak byl 151,6/88,8 mm Hg, průměrná tepová frekvence 72,9 tepů za min, pacienti užívali v průměru 5,43 antihypertenzních léků. Pouze 56 % měření bylo v terapeutickém rozmezí. Mezi skupinou kompliantních (80,7/min) a nekompliantních (66,7/min) pacientů byl statisticky významný rozdíl v tepové frekvenci (p = 0,000001). Tepová frekvence pacientů se statisticky nelišila u pacientů se subterapeutickou hladinou betablokátoru (79,8/min) a nedetekovatelnou hladinou betablokátoru (81,1/min) (p = 0,179). Nekompliantní pacienti měli také v porovnání s kompliantními vyšší průměrný systolický tlak krve (154,4 vs 147,0 mm Hg, p = 0,000366) i diastolický tlak krve (90,8 vs 87,3 mm Hg, p = 0,045). Tepová frekvence nad 75,5 tepů/min v našem souboru předpovídala non-complianci se senzitivitou 62,6 % a specificitou 86,8 %, AUC ROC (95% CI) byla 0,802 (p < 0,001). Závěr: Téměř polovina pacientů léčených na našem pracovišti neužívala předepsaný betablokátor. Tepová frekvence v ordinaci může s vysokou spolehlivostí pomoci odlišit kompliantního a nekompliantního pacienta léčeného betablokátorem. 30
ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE U DĚTÍ V ČESKÉM REGISTRU RENÁLNÍCH BIOPSIÍ V LETECH 2001 2012 A. Kolský 1, E. Jančova 2, J. Dušek 2, J. Štarha 2, S. Skálová 2, K. Vondrák 2, J. Zieg 2, H. Flöglová 2, N. Šimánková 2, T. Šuláková 2, E. Sládková 2, V. Smrčka 2, J. Skibová 2, J. Stejskal 2, J. Janda 2, V. Tesař 2 1 Klinika dětí a dorostu 3. LF UK a FN Královské Vinohrady Praha 2 Český registr biopsií ledvin Cíl práce: Analyzovali jsme 540 renálních biopsií (RB), provedených u dětských pacientů v letech 2001 2012, obsažených v Českém registru renálních biopsií (CRRB). Byl hodnocen výskyt arteriální hypertenze (HT) v době renální biopsie. Soubor obsahuje prakticky všechny RB vlastních ledvin u dětí v naší vlasti. Od roku 2001 jsou v CRRB uváděny i absolutní hodnoty TK. Hodnoty TK byly hodnoceny podle USA norem dětské populace (hodnoceno podle Fourth report, Pediatrics 2004; 114: 455 576). Výsledky: Z 540 bioptovaných dětí mělo 146 HT (27 %) v době RB HT, normotenzních bylo 394. Z těchto dětí s HT bylo léčeno 136 (93,2 %). Průměrný věk souboru byl 12,3 ± 5,1 roku (2,5 měsíce 18 roků), chlapců bylo 59,6 %, dívek 40,4 %. Hypertonici byli mladší (průměrný věk 11,5 ± 5,5 roku, u normotoniků 12,5 ± 4,8 roku, p < 0,05). Hodnotu TK vyšší než 2 SD mělo 100 dětí (68,5% z dětí s HT), hodnotu nad 3 SD 60 dětí (41,1% z dětí s HT). Nejvyšší výskyt HT byl u fokálně-segmentální glomerulosklerózy (FSGS) (46,7 %), NS na podkladě minimálních změn (41,4%) a minimálních proliferativních změn bez nefrotického syndromu (33,3 %). Hypertonici měli významně nižší glomerulární filtraci (GF) (HT 1,40 ± 0,65, NT 1,58 ± 0,55 ml/s/1,73 m2, p < 0,01) a zároveň vyšší proteinurii (HT 118,1 ± 124,2, NT 61,9 ± 107 mg/m2/hod, p < 0,001). Nejvyšší výskyt nefrotické proteinurie (> 40 mg/m2/hod) u HT byl u FSGS (40% dětí), NS na podkladě minimálních změn (37,1%) a membranózní proliferativních GN (27,3 %). Klinicky závažné komplikace po RB (makroskopická HU, hematom) nebyly u HT častější než u NT (3,9 vs 2,8 %, n.s.). Závěry: Arteriální hypertenze je významný rizikový faktor progrese glomerulonefritid. Tento stav je spojen s nižší GF a vyšší proteinurií. RB poskytuje důležité informace o epidemiologii, indikacích a možnosti spolupráce u glomerulopatií. 31
VÝZNAM CELOEXOMOVÉ SEKVENACE PRO OBJASNĚNÍ ETIOLOGIE FAMILIÁRNÍCH FOREM DILATAČNÍ KARDIOMYOPATIE M. Kubánek 1, A. Krebsová 1, L. Piherová 2, V. Stránecký 2, M. Macek sr. 3, M. Macek jr. 3, A. Chaloupková 4, J. Krejčí 4, V. Melenovský 1, S. Kmoch 2 1 Klinika kardiologie IKEM Praha 2 Ústav dědičných metabolických poruch 1. LF UK a VFN Praha 3 Oddělení biologie a lékařské genetiky FN Motol Praha 4 I. interní kardio-angiologická klinika LF MU a FN u sv. Anny Brno Úvod: Klinická heterogenita dilatační kardiomyopatie (DKMP) a její komplexní genetická architektura komplikují rizikovou stratifikaci onemocnění a genetické poradenství. Cíl: Cílem práce bylo zhodnotit výtěžnost celoexomové sekvenace u familiárních forem DKMP. Metody: Familiární DKMP byla definována jako potvrzená diagnóza tohoto onemocnění u 2 přímých příbuzných. Rodiny byly identifikovány pomocí třígeneračního rodokmenu a v postižených rodinách bylo provedeno neinvazivní kardiologické vyšetření. Následovala celoexomová sekvenace (TruSight Exome; Illumina, USA). Detekované varianty byly potvrzeny Sangerovou metodou sekvenace DNA a byla sledována jejich segregace. Výsledky: Identifikovali jsme 20 rodin s familiární DKMP, jejichž členové souhlasili s molekulárně-genetickým vyšetřením. Celogenomová sekvenace zachytila patogenní variantu u 10 rodin (50 %). Nejčastěji byly postiženy titin ve 3 případech (15 %) a těžký řetězec β myosinu ve 2 případech (10 %). Mutace srdečního troponinu I, filamentinu C, MYO1C, RBM20 a BAG3 byly zaznamenány každá v jedné rodině (5 % pro každou mutaci). Výsledek celoexomové sekvenace byl zatím nekonkluzivní v 10 rodinách (50 %). Shrnutí: Celoexomová sekvenace je slibnou metodou pro objasnění genetické architektury familiárních forem DKMP neboť je schopna identifikovat patogenní variantu u 50 % rodin. Podporováno grantem AZV-MZ 15-27682A a VZ IKEM 00023001 (M.K.), dále NM 00064203, CZ.2.16/3.1.00/24022, NF-CZ11-PDP-3-003-2014, LD14073 a IGANT13770 (M.M). 32