VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ TERÉNNÍHO PRŮZKUMU

VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ TERÉNNÍHO PRŮZKUMU POSOUZENÍ AKTUÁLNÍHO STAVU A FUNKČNOSTI VYBRANÝCH SEGMENTŮ RÚSES MSK Terénní průzkum byl proveden dne 29. září 2017. Jeho cílem bylo porovnání funkčního hodnocení prvků ÚSES dle předložené studie a současného stavu. V terénu byly hodnoceny zejména aktuální stav prvků ÚSES v porovnání s cílovým stavem biotopu daného prvku (dle studie), vhodnost vyčlenění prvku ÚSES vzhledem ke krajinnému rázu a míra rizik, omezující dosažení cílového, tj. plně funkčního stavu prvků ÚSES. Hodnoceny byly níže uvedené prvky ÚSES: 1. RBC 121 Emauzské rybníky Biocentrum tvořeno zejména vodními plochami, oddělenými pomocí hrází a v okrajích doplněné dřevinami, odpovídajícími biotopu L2.3 Tvrdé luhy nížinných řek (SLT 1L), zejména pak dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) s přimíšením topolu osiky (Populus tremula), olše lepkavá (Alnus glutinosa) a dalších domácích listnatých druhů, včetně keřového patra. Vodní plochy jsou znatelně ovlivněny rybářskou činností a skrz biocentrum je vedena i silnice 3. třídy, vedená zároveň jako cyklotrasa 503. Na hrázích jednotlivých rybníků se nacházejí slepé zpevněné nebo částečně zpevněné pozemní komunikace. Kombinací výše uvedeného pravděpodobně dochází ke zvýšenému pohybu lidí i automobilů, což se projevuje mimo jiné i na expanzi ruderálních druhů v okolí pozemních komunikací (zejména pak lopuch (Arctium sp.) a lebeda (Atriplex sp.), tak i invazního druhu netýkavky žláznaté (Impatiens glandulifera). Na základě teoretického i praktického šetření lze upravit hodnocení RBC na převážně funkční (z původního hodnocení částečně funkční), neboť současný stav má potenciál silný potenciál pro vytvoření stanovištně plně funkčního biotopu. Obr. 1: Pohled na zpevněnou cestu na jedné z hrází mezi rybníky (foto 29.09.2017). 1

2. RBK 529 jižní část Biokoridor rozdělen na dvě části, jižní část spojuje RBC 187 Nad Emauzy a RBC 121 Emauzské rybníky. V současnosti se mezi biocentry nachází pouze interakční prvek v podobě vodního toku, pramenícího na úpatí přírodního parku Oderské vrchy. Přes vymezený biokoridor prochází frekventovaná silnice I/47. Cílový biotop se zde nenachází a tuto část koridoru je nutné považovat za zcela chybějící. Severní část biokoridoru je tvořena vhodnými porostními typy pro dosažení cílového stavu a do budoucna lze dosáhnout cílového stavu, nicméně hodnocení této části RBK v terénu je zavádějící. Současné porostní typy v severní části mohou do budoucna vést k plné funkčnosti (detailně však tato část nebyla v terénu hodnocena). Na základě teoretického i praktického šetření lze upravit hodnocení RBK na převážně nefunkční (z původního hodnocení převážně funkční), neboť současný stav má lze použít pouze jako východisko tvorby RBK a pro realizaci jsou nutná další opatření. Obr. 2: Chybějící biokoridor mezi RBC; na snímku je možno vidět pouze traviny podél vodního koryta, místy se vyskytují keře, vrby a topoly (foto 29.09.2017). 3. RBC 187 Nad Emauzy Biocentrum se nachází v nadmořské výšce 350 450 m n. m. s převážně východní až jihovýchodní expozicí. Je tvořeno smíšenými porosty dubu (Quercus petrea), jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior), bukem lesním (Fagus sylvatica), lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), habrem obecným (Carpinus betulus) spolu s borovicí lesní (Pinus sylvestris), smrkem ztepilým (Picea abies) a modřínem opadavým (Larix decidua). Ve východní části se nacházejí porostní skupiny (166B3, 166B1, 166B6) s listnatými dřevinami především vegetativního původu, indikujícím hospodářský tvar nízkého lesa. V porostních skupinách s převahou smrku (např. 166A2b nebo 166A3) se nacházejí souše po napadení lýkožroutem smrkovým (dále jen kůrovcové dříví ) na stojato, v některých částech jde o pozůstatky nevyklizené 2

nahodilé těžbě kůrovcového dříví. Obnova těžených porostů je realizována především bukovými sazenicemi. Do budoucna lze dosáhnout plné funkčnosti zejména preferencí bukové varianty při hospodaření v CHS 45 (dle současné vyhlášky 83/1996 Sb. HS 456) a postupným omezováním čistě smrkových porostů; dále preference vysokého lesa k dosažení biotopu L.5.1 Květnaté bučiny. Ve vlhčích částech (typologické vymezení SLT 3U) ponechat porosty s jasanem ztepilým, javory (zejména Acer pseudoplatanos a Acer platanoides), olše (Alnus sp.) a jilmu horského (Ulmus glabra). Na základě teoretického i praktického šetření lze souhlasit s hodnocením RBK (částečně funkční). Do budoucna lze dosáhnout vhodnou výchovou a obnovou porostů cílového stavu plně funkčního biotopu květnatých bučin. Obr. 3: Vegetativní jedinci lípy a habru v porostní skupině 166B3 (foto 29.09.2017). 4. RBK 528 Biokoridor vymezen podél toku řeky Odry mezi RBC 249 U Oder a RBC 121 Emauzské rybníky. Vymezen zejména samotným vodním tokem (vodní ekosystémy) a břehovými porosty (nivní). Porosty tvoří zejména topoly (Populus sp.) a vrbami (Salix sp.) s příměsí stromovitých i keřovitých dřevin bezu (Sambucus nigra), svídy krvavé (Cornus sanguinea) a hlohů (Crataegus sp.); porosty jsou zpravidla mezernaté, hloučkovitě uspořádané na obou březích; v intravilánu města Odry tyto jsou tyto části zjevně antropogenně ovlivňovány, při terénním průzkumu nebyla zjištěna zjevná přítomnost invazivních druhů, také jsou realizovány výsadby za účelem vytvoření stabilnějšího okolí toku (zejména v intravilánu Oder). Cílový ekosystém K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů. Na základě teoretického i praktického šetření lze souhlasit s hodnocením RBK (převážně nefunkční). Do budoucna lze dosáhnout cílových ekosystému a funkčního biokoridoru péčí o břehové porosty s vhodnou dřevinou skladbou, míra antropické zátěže v zastavěném území města Odry je otázkou k diskusi. 3

Obr. 4: RBK 528 v jižní části města Odry, na levém břehu břehový porost vrb, na pravé straně sečená část s výsadbou jedinců javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior; (foto 29.09.2017) 5. RBC 249 U Oder Biocentrum je vymezeno v severní části intravilánu města Odry, a to zejména korytem řeky Odry, ulicí Vítkovská a silnicí II/ 441 ve směru na Vítkov. Jde o zcela nerealizované biocentrum, vymezené na současné orné půdě. Východiskem k tvorbě biocentra je zde pouze zalesněné prostranství v okolí vodárenského zařízení. Vymezení RBC v platném územním plánu města Odry je nedostatečné. Zalesňování by zde bylo možné i vzhledem k vysokému obsahu skeletu na kutlivované zemědělské půdě. Cílový ekosystém vodní (nivní) bude pravděpodobně obtížně realizovatelné, zejména vzhledem k současné regulaci toku a kultivaci zemědělské půdy (hypertrofnost, acidita aj.) Na základě teoretického i praktického šetření lze souhlasit s hodnocením RBK (nefunkční). Realizace by byla možná při vyšších nákladech při převodu a realizaci PUPFL s nejistým výsledkem (antropické ovlivnění silničních komunikací a cyklotrasy 503). Realizace biocentra není doporučena. 4

Obr. 5: Pohled na zemědělsky kultivované pozemky na vymezeném RBC 249 (foto 29.09.2017) 6. RBK 641 Biokoridor je vymezen mezi RBC 249 U Oder a RBC 244 U Jakubčovic podél toku řeky Odry. Cílový ekosystém vodní je tvořen tokem řeky Odry a nivní část břehovými porosty s cílovým ekosystémem K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů. Oba břehy jsou tvořeny porostem keřovitých i stromovitých vrb (Salix alba, Salix fragilis), dále se objevuje javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčité (Tilia cordata) a další listnaté dřeviny. Míra antropického ovlivnění je zřetelná zejména ruderálními druhy na březích, těžko rozložitelnými odpadky a organickým odpadem ze zahrádek. Na březích nebyla při terénním průzkumu zaznamenána přítomnost invazních druhů rostlin. Na základě teoretického i praktického šetření lze změnit hodnocením RBK na částečně funkční (z původního hodnocení převážně nefunkční). Cílový stav ekosystému lze dosáhnout vhodnou péčí o břehové porosty, výsadbu druhů dřevin stabilizujících břehy, odstranění nepůvodních dřevin (vyskytují-li se). 5

Obr. 6: Pohled RBK 641, na levém břehu patrná hojná přítomnost keřovitých vrb (foto 29.09.2017) 7. RBC 244 U Jakubčovic Biocentrum je vymezeno v jižní částí silnicí I. třídy č. 443, v západní částí hranicí intravilánu obce Jakubčovice nad Odrou, v severní části tratí č. 276 a v jižní části silnicí III. třídy ve směru na Kolonku. V současné době jde pouze o zemědělsky kultivovanou půdu, přes niž prochází řeka Odra. Dle ÚP Loučky nad Odrou je zde vymezeno RBC 1964 Pod Stranicí, zahrnující i část lesních porostů v severní části a je vymezeno s celkově menší rozlohou. Dle současné verze OPRL pro PLO 29 je vymezení schváleno územním plánem. Cílovým ekosystém by zde mohli být L2.3 Tvrdé luhy nížinných řek nebo K1 Mokřadní vrbiny, podél toku Odry pak K2 Vrbové křoviny podél vodních toků. Vzhledem k dlouholeté kultivaci pozemků by byl nutný půdní průzkum potenciálu pro vznik nivního stanoviště (hladina podzemní vody, půdní typ, množství živin), nicméně cílená výsadba lesa by zde byla riziková vzhledem k aciditě a hypertrofnosti stanoviště, v posledních letech i kvůli poklesu nebo absenci vody v krajině. Z hlediska sociální geografie by mohlo změnou využití pozemku dojít k narušení typického krajinného rázu. Na základě teoretického i praktického šetření lze souhlasit s hodnocením RBK (nefunkční). Realizace by byla možná při vyšších nákladech při převodu a realizaci PUPFL s nejistým výsledkem (antropické ovlivnění silničních i železniční komunikací). Realizace biocentra se nedoporučuje. 6

Obr. 7: Vymezení RBC 244 U Jakubčovic na leteckém snímku z r. 2015 (zdroj:www.uhul.cz). 8. RBK 526 Biokoridor vymezen mezi RBC 244 U Jakubčovic a RBC U Heřmánku podél toku řeky Odry. Cílový ekosystém vodní je tvořen tokem řeky Odry a nivní část břehovými porosty s cílovým ekosystémem K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů. Oba břehy jsou tvořeny porostem keřovitých i stromovitých vrb (Salix alba, Salix fragilis), dále se objevuje javor mléč (Acer platanoides), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčité (Tilia cordata) a další listnaté dřeviny. Dle OPRL pro PLO 29 je RBK vyčleněn v oblasti PHO I, kde je podle doporučeného způsobu hospodaření lépe prvek ÚSES nevylišovat (z důvodu preference jehličnatých dřevin). Míra antropického ovlivnění je zřetelná zejména ruderálními druhy na březích, těžko rozložitelnými odpadky a organickým odpadem ze zahrádek. Na březích nebyla při terénním průzkumu zaznamenána přítomnost invazních druhů rostlin. Na základě teoretického i praktického šetření lze souhlasit hodnocením RBK částečně funkční. Cílový stav ekosystému lze dosáhnout vhodnou péčí o břehové porosty, výsadbu druhů dřevin stabilizujících břehy, odstranění nepůvodních dřevin (vyskytují-li se). 9. RBC 242 U Heřmánek Biocentrum vymezeno železniční tratí č. 276 v severní a východní části, v jižní a západní části hranicí okraje lesa. Přibližně na polovině plochy (severní část) vymezeného biocentra je realizována topolová výsadba plantáže rychle rostoucích dřevin, v jižní část je zemědělsky využívaná. Cílovým ekosystém jsou zde biotopy vodní (K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů) sledující tok řeky Odry a biotopy nivní (v úvahu připadají L2.4 Měkké luhy nížinných řek nebo nadskupiny mokřadních biotopům M v závislosti na výšku hladiny podzemní vody). Biocentrum vymezeno na zemědělské půdě, v případě realizace biocentra by došlo k omezení hospodářské činnosti v typickém krajinném prvku 7

(zemědělsky obhospodařované nivy); zalesnění se zde jeví vzhledem k okolním lesním porostům jako zcela nevhodné. Na základě teoretického i praktického šetření lze souhlasit hodnocením RBK převážně nefunkční. Realizace biocentra nedoporučena, v případě zachování kostry ÚSES možno vyčlenit RBC v na sousedících PUPFL s cílovým ekosystémem mezofilní bučinné. Obr. 8: Rozhraní mezi zemědělsky využívanou části (vlevo) a plantáží rychle rostoucích dřevin s výsadbou topolu vpravo; (foto 29.09.2017). 10. RBC - 220 Suchá dora Biocentrum vyčleněno v lesních komplexech v okolí výškové kóty Suchá (578 m n. m.) a zahrnující PR Suchá dora. Biocentrum je tvořeno smíšenými porosty s převahou buku lesního (Fagus sylvatica; zejména v místě PR), vyskytují se i čisté porosty smrku ztepilého (Picea abies) a smíšené posrosty s ostatními listnáči (javory, duby, třešně). Cílovému ekosystému mezofilních bučin zde odpovídá biotop L5.1 Květnaté bučiny. Lokálním rozšířením hranic dochází k přičlenění nevhodných porotních typů se smrkem, jehož postupní eliminace se však dá v rámci cílené výchovy eliminovat. Na základě teoretického i praktického šetření lze souhlasit hodnocením RBK převážně funkční. Cílového stavu lze v budoucnu dosáhnout vhodnou výchovou porostů a za předpokladu podrostního způsobu hospodaření. 11. RBK - 527 Krátký biokoridor, navazující v jižní části na RBK v rámci sousedního Olomouckého kraje a na severu na RBC Suchá dora. Cílovým ekosystémem jsou mezofilní bučiny (biotop L5.1 Květnaté bučiny). Na základě teoretického i praktického šetření lze souhlasit hodnocením RBK funkční. 8

12. RBC 266 Vítkovské Biocentrum vymezeno v PUPFL ve vlastnictví města Vítkov (nacházející se mezi obcí Vítkov a Větřkovice. Cílovým ekosystém jsou zde mezofilní bučiny (biotop L5.1 Květnaté bučiny), ve vlhčích částech na oglejených půdách pak hygrofilní ekosystém. V současnosti jde o porosty značně prořídlé, zejména po nahodilé těžbě kůrovcového dříví. Dobře se uplatňuje sukcese břízy bělokoré (Betula pendula), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a olše lepkavé (Alnus glutinosa), které zde slouží jako přípravný porost. Často se však vyskytují zajištěné kultury smrku ztepilého (Picea abies), které jsou vzhledem ke klimatickým a stanovištním podmínkám nevhodné (lépe preferovat v CHS 45 bukovou variantu, HS 456; v CHS 57 pak bukovou variantu (HS 576, popř. olšovou variantu HS 577). V jehličnatých částech je stále problém s působením kůrovce, vzhledem k náhornímu umístění lesního komplexu pak může odcházet k větrnému rozvrácení porostů. V tyčovinách a tyčovinách jsou na smrku patrné i symptomy poškození václavkou smrkovou (Armillaria ostoyae), odrůstání kultur pak komplikuje třtina křovištní (Calamagrotis epigeios). Na základě teoretického i praktického šetření lze upravit hodnocení RBK na převážně nefunkční. Potenciál pro tvorbu cílových společenstev je přítomen, jeho realizace však bude vyžadovat intenzivní péči. Obr. 9: Pohled na druhovou, věkovou a výškovou diferenciaci porostních skupin v RBC Vítkovské (foto 29.09.2017). 13. RBK 523 Biokoridor vymezen mezi RBC 244 a RBC 258. Cílovým ekosystémem jsou zde mezofilní bučiny (biotop L5.1 Květnaté bučiny) a hygrofilní biotopy. V jižní části v návaznosti na RBC 244 Vítkovské chybí jakýkoliv interakční prvek, biokoridor je zde vymezen na orné půdě, přetínající frekventovanou silnici I. třídy 462 a vymezen přímo v ose 400 kw elektrovodu (jeho umístění v mapovém podkladu se zdá být mírně zavádějící). Dále je veden přes smrkové tyčoviny se zřejmými znaky poškození 9

kůrovcem. Severním směrem se vymezený biokoridor ubírá u blízkosti Bílého potoka skrz kultury, nově založené po kalamitní těžbě smrku. Na základě teoretického i praktického šetření lze souhlasit s hodnocení RBK převážně nefunkční. Potenciál pro tvorbu cílových společenstev je přítomen, jeho realizace však bude vyžadovat intenzivní péči. Obr. 10: Pohled na nerealizovanou část RKB (vlevo od polní cesty) a na převážně smrkový porost ve stádiu tyčoviny, kde je trasa biokoridoru směřována (foto 29.09.2017). Závěr V rámci terénního šetření bylo analyzováno 13 prvků ÚSES (7 RBC a 6 RBK). Shoda s hodnocením funkčnosti byla u pěti RBC, u 1 RBC bylo hodnocení zlepšeno a u jednoho RBC bylo hodnocení zhoršeno v rozmezí jednoho funkčního stupně. U 4 RBK bylo hodnocení shodné se studií, u 1 RBK bylo hodnocení zlepšeno o jeden stupeň, u jednoho RBK bylo hodnocení zhoršeno o dva stupně. V terénní části rozboru byly 3 RBK shledány z hlediska dlouhodobého sociálně-krajinotvorného hlediska nedostatky ve vymezení dle dokumentace ZÚR. Jedná se o BRC 249, 244 a 242. Zde došlo ke shodě hodnotitelů o nevhodném vymezení v říčních nivách, v současné době využívaných k zemědělským účelům, tvořících jeden z charakterů pooderského krajinného vývoje. Spornými byly shledány některé vymezení tras samotných biokoridorů vzhledem k v současnosti ekologicky nestabilním podmínkám, daných zejména labilitou kalamitních porostů smrku (Picea sp.) a borovice (Pinus sp.). 10.10.2017 Vypracoval: Ing. arch Vladimír Dujka Spolupráce: Ing. Petr Dujka, RNDr. Jiří Dujka 10