Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.7.Bi.Rostlinne_ organy_ stonek_ list Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření: 15. října 2012 Ročník: první Předmět a tematická oblast: Biologie Rozmanitost živých organismů Výstižný (stručný) popis způsobu použití výukového materiálu ve vyučování: prezentace pomocí IT techniky Rostlinné orgány Stonek Stonek bývá většinou nadzemní část rostliny. Vyrůstají na něm listy a reprodukční orgány. Soubor nadzemních orgánů se nazývá prýt. Hlavní funkce stonku je rozvádět roztoky nerostných látek z kořenů do listů a z listů vést organické asimiláty na místa spotřeby. Typy stonků: 1) lodyha je stonek, který nese listy a květy (většina rostlin).
Lodyha (jetel) Lodyha (rajče) 2) stvol je bezlistý stonek, nesoucí květy (prvosenka, pampeliška). Stvol (pampeliška) 3) stéblo je dutý stonek (obilniny, trávy).
Stéblo (ječmen) Kolénko na stéblu Podle způsobu růstu se stonky dělí: - přímý roste svisle (mák). - vystoupavý má dolní část položenou na zemi a horní část se obloukovitě vzpřimuje (jetel). - poléhavý leží celou délkou na zemi, kromě koncového vzpřímeného článku (rdesno ptačí). - plazivý leží celou délkou na zemi (mochna plazivá). - ovíjivý se šroubovitě ovíjí kolem opory (chmel). - popínavý se může přichycovat k opoře úponkami (vinná réva). Přímý stonek (lilek rajče) Ovíjivý stonek (fazole)
Popínavý stonek (vinná réva) Podle konzistence se stonky dělí: 1) byliny mající nezdřevnatělý stonek a mohou být: jednoleté (letničky) - dvouleté (řepa) - víceleté (trávy) Travní porost 2) dřeviny mající stonek zdřevnatělý (stonek je kmen a horní část koruna). Dřeviny se dělí na: - strom má kmen a nahoře korunu (dub, buk)
Strom (platan) Mladý strom (dřezovec) - keř má stonky větvené hned od země (šípek). - polokeř má větvení stejné jako keř, ale horní část má bylinnou, která na zimu odumírá (šalvěj). - keřík je malý keř (vřes). Keř (cesmína) Modifikovaný stonek může mít funkci zásobní (hlízy brambor). Stonek sukulentů funguje jako zásobárna vody. Rozmnožovací funkci mají např. výběžky (šlahouny) jahodníku. Stonek může být přeměněn v úponky (vinná réva). Zvláštní modifikací je brachyblast, což je zdřevnatělý stonek s velmi omezeným růstem do délky. Mohou na nich vyrůstat listy (modřín) i květy. Typem brachyblastu jsou i kolce u trnek.
Hlízy brambor Kolce trnek Použitá literatura: ROSYPAL, DrSc, Prof. RNDr. Stanislav a kol. Přehled biologie. Praha: Scientia, spol s r.o. pedagogické nakladatelství, 1994, ISBN 80-85827-32-8. Str. 90-91. Obrázky: Ing. Tkáč Ladislav, 2012 List Nejdůležitější funkce listu jsou asimilace CO2 (fotosyntéza), odpařování vody a výměna plynů mezi rostlinou a prostředím. Většina listů po prvním vegetačním období hyne a opadává. Výjimkou jsou jehličnany a některé listnaté stromy. Asimilační list se skládá zpravidla z listové čepele a řapíku, může se vyskytovat i pochva nebo palisty. Žilnatinu listu tvoří soubor cévních svazků v listové čepeli. Podle charakteru listové čepele rozeznáváme listy: a) jednoduché listy (mají celistvou čepel). Mohou být jehlicovité (jehličnaté stromy), čárkovité (trávy, obilniny), vejčité (máta), kopinaté (jitrocel), srdčité (šeřík), střelovité (šípatka) apod.
Vejčitě srdčitý list (lopuch menší) Vejčitý list (jitrocel větší) Jehlicový list (modřín opadavý) Okrouhlý list Ledvinovitý list
b) složené listy (mají čepel složenou z lístků). Jsou složeny z různě uspořádaných lístků a mohou být lichozpeřené, sudozpeřené, přetrhovaně zpeřené, trojčetné, pětičetné, sedmičetné, mnohočetné apod. Lichozpeřený list (ořech vlašský) Trojčetný list (jetel luční) Použitá literatura: ROSYPAL, DrSc, Prof. RNDr. Stanislav a kol. Přehled biologie. Praha: Scientia, spol s r.o. pedagogické nakladatelství, 1994, ISBN 80-85827-32-8. Str. 90-127. Obrázky: Ing. Tkáč Ladislav, 2012 Otázky: 1. Jaký význam má stonek? 2. Vjmenujte typy stonků a čím se vyznačují? 3. Jak se dělí stonky podle vzrůstu? 4. Jaký význam má stonek? 5. Vyjmenujte typy jednoduchých a složených listů!