Vliv kulturních faktorů na funkční stav lidské nohy

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA ÚSTAV ANTROPOLOGIE Vliv kulturních faktorů na funkční stav lidské nohy Bakalářská práce Eva Herzogová Vedoucí práce: Mgr. Martin Čuta, Ph.D. Brno 2012

Bibliografický záznam Autor: Název práce: Studijní program: Studijní obor: Vedoucí práce: Eva Herzogová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Antropologie Vliv kulturních faktorů na funkční stav lidské nohy Antropologie Antropologie Mgr. Martin Čuta, Ph.D. Akademický rok: 2011/2012 Počet stran: 61 + 7 Klíčová slova: Deformity nohy, podélná a příčná nožní klenba, plochonoží, otisk nohy, indexová metoda hodnocení klenby nožní dle Chippaux-Šmiřáka, plantografická metoda.

Bibliographic Entry Author: Title of Thesis: Degree programme: Field of Study: Supervisor: Eva Herzogová Faculty of Science, Masaryk University Department of Anthropology The cultural influence on the functional status of the human foot Anthropology Anthropology Mgr. Martin Čuta, Ph.D. Academic Year: 2011/2012 Number of Pages: 61 + 7 Keywords: Deformations of the foot, longitudinal and transverse arch of the foot, footprint, index method of plantar arch measurement according to Chippaux-Šmiřák, flatgraphic method.

Abstrakt Tato bakalářská práce pojednává o funkčních vadách nohy se zaměřením na příčnou a podélnou klenbu nožní. Zpracovává odlišné možnosti vyšetření plosky nohy a přináší jejich výhody i nevýhody. Uvádí základní metody pro vyhodnocení plantogramu a v praktické části využívá těchto znalostí. Sleduje základní morfometrické parametry nohy u vybraného souboru lidí a přináší výsledky originálního výzkumu. Pro diagnostiku plantogramů byla využita indexová metoda Chippaux-Šmiřák a výsledky byly porovnány s dalšími studiemi. Z výsledků můžeme hodnotit stav nožní klenby vyšetřovaných osob v populaci 15-25 let jako uspokojivý. Abstract This thesis deals with functional foot defects focusing both on the transverse as well as longitudinal foot arches. It analyses various options for examining the sole of foot presenting both their advantages and disadvantages. The thesis includes basic methods for plantogram evaluation applying its outcomes into practice. It studies essential morphometric parametres of foot within a selected group of people bringing the results of the unique research. The Chippaux-Smiřák index method has been used for diagnosing the plantograms. The state of foot arch in the population from the age of 15 to that of 25 can be assessed as satisfactory.

Děkuji mému vedoucímu bakalářské práce panu Mgr. Martinu Čutovi, Ph.D. za odborné rady, připomínky a především čas, který mi věnoval.

Obsah 1 Úvod... 11 2 Cíle práce... 11 3 Teoretický vhled... 12 4 Anatomie nohy... 13 4.1 Podélná nožní klenba... 15 4.1.1 Talus... 15 4.1.2 Calcaneus... 16 4.1.3 Os naviculare... 16 4.1.4 Os cuboideum... 16 4.1.5 Ossa cuneiformia... 17 4.1.6 Ossa metatarsalia... 17 4.1.7 Phalanges digitorum pedis... 17 4.1.8 Svaly a vazy udržující podélnou klenbu nohy... 18 4.2 Příčná klenba nožní... 18 4.2.1 Ossa cuneiformia... 18 4.2.2 Svaly a vazy udržující příčnou klenbu nohy... 18 4.3 Topografický popis plosky nohy... 19 5 Vady nohou... 19 5.1 Plochá noha... 20 5.2 Vysoká noha... 21 5.3 Noha svislá... 22 5.3 Noha hákovitá... 22 5.4 Vbočený palec... 23 5.5 Vybočený palec... 24 5.6 Ztuhlý palec... 24 5.7 Drápovité, kladívkovité, paličkovité prsty... 25 5.8 Další deformity prstů nohy... 26 5.9 Kostní výrůstky... 26 5.10 Noha vbočená... 27 5.11 Noha vybočená... 27 6 Způsoby vyšetření chodidla... 28 6.1 Chemické metody... 28 6.2 Fyzikální metody... 28 6.3 Podometr... 29 7 Hodnocení plantogramu... 30 7.1 Metoda Chippaux-Šmiřák... 31

7.2 Metoda Sztriter-Godunov... 31 7.3 Metoda indexu (Srdečný)... 32 7.4 Metoda segmentů... 32 7.5 Metoda hodnocení podle Clarkova úhlu... 32 7.6 Mayerova metoda... 33 8 Metodika práce... 33 9 Materiál... 37 10 Výsledky... 37 10.1 Vyhodnocení dotazníkové části... 37 10.2 Hodnocení plantogramů... 44 10.3 Celkové zhodnocení... 48 10.4 Kazuistiky... 49 11 Diskuze... 51 12 Závěr... 53 O autorce... 54 Seznam důležitých jmen a pojmů... 55 Rejstřík... 57 Seznam použité literatury... 58 Seznam obrázků... 60 Seznam tabulek... 61 Seznam příloh... 61

1 Úvod "Devět desetin našeho štěstí spočívá ve zdraví." Arthur Schopenhauer Pod pojmem zdraví si představíme stav fyzické, duševní a sociální pohody. Zdraví není samozřejmost, a proto o něj musíme pečovat. I zdánlivě banální zdravotní potíže nám snižují kvalitu života, proto se musíme snažit snížit jejich riziko na minimum. Ve své práci se zabývám problematikou, která se ve většině případů dá řešit včasným zahájením léčby. Jedná se o funkční vady nohy, především o změny stavu nožní klenby. Vady nohy jsou většinou vleklé nemoci, se kterými se váží další zdravotní komplikace. Ve své práci vytvořím přehled nejčastějších získaných funkčních vad se zaměřením na ty vady, které budu sledovat v praktické části. Uvedu základní možné způsoby vyšetření chodidla. Nejvíce pozornost věnuji metodě zhotovení a zhodnocení plantogramu, neboť je podstatou praktické části. V praktické části podle různých metod zmapuji výskyt deformit nohou v naší populaci. U vybrané skupiny dobrovolníků v rozmezí 15-25 let se zaměřím na hodnocení přítomnosti a stupně závažnosti především ploché a vysoké nohy. Z dotazníkové části se pokusím vyvodit možné příčiny pro vznik plochonoží. 2 Cíle práce Cílem této bakalářské práce je zjistit pomocí dotazníků možné příčiny pro vznik vad nohou v populaci v rozmezí 15-25 let. Pro posouzení a vyhodnocení vad nohou, provedu studii na malém vzorku populace. U vybrané skupiny lidí předpokládám, vzhledem k věkové hranici, poměrně malý výskyt deformit nohou způsobené kulturními vlivy. Nejčastěji předpokládanou vadou je plochá noha z důvodu nevhodné obuvi a nedostatku aktivního pohybu. Tyto vady očekávám ve vyšším počtu především u dívek. Výsledky v závěru porovnám s dalšími studiemi a pokusím se navrhnout preventivní řešení k předcházení těmto postižením. 11

3 Teoretický vhled Vady nohou, o kterých celá tato práce pojednává, jsou jedním z důležitých faktorů, které mohou negativně ovlivňovat náš život. Obecně jsou ale přehlíženy a možná nedostatečnou informovaností ignorovány. Léčeny jsou většinou přidružené symptomy, které se váží k deformitám nohy. Mezi ně patří například bolesti nohou, hlavy, zad nebo otoky. Velké procento pacientů s deformitami nohou by dokázali předejít jejich funkčním změnám preventivním řešením, nebo včasnou diagnostikou. Obecně můžeme vady nohy rozdělit na dědičné (vrozené) a získané. Výskyt získaných vad nohou je častější, a proto se jimi v této práci budu zabývat (Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, 2011, str. 137). Pozitivních i negativním faktorů, které ovlivňují stavbu nohy, především nožní klenbu, je několik. Mezi vlivy, které negativně ovlivňují stav nohy, patří především nevhodná obuv, špatný pohybový stereotyp, zaměstnání, úrazy nohy nebo obezita (Somatometrie nohy, 1987, str. 26-27). Obuv je fenomén dnešní doby, kdy priority pro výběr obuvi se z funkčnosti a pohodlí přesunuly do oblasti módních trendů. Již od velmi mladého věku nosí dívky boty s podpatky, nevhodně tvarované boty, nebo boty se zúženou špicí. To zapříčiňuje, že se vady nohy objevují již v období adolescence a mladé dospělosti. Proto jsem se na toto období ve své práci zaměřila. Nejdůležitějším úkolem obuvi je chránit nohu před vnějšími vlivy a poskytovat jí oporu při lokomoci. Správně tvarovaná obuv napomáhá fyziologickým funkcím nohy (stání, chůze, běh) a může napomáhat eliminaci vrozených či získaných vad nohy (Somatometrie nohy, 1987, str. 69). Kvalitní obuv by měla být přibližně o 1 cm větší než je skutečná velikost nohy, měla by mít pevný tvar, opatek, klenbu, poskytovat oporu noze, být ohebná s dostatečným prostorem pro prsty nohy, z hlediska hygieny by měl být preferován prodyšný materiál a podpatek by neměl být vyšší než 3 cm (Somatometrie nohy, 1987, str. 54-57). Výběr obuvi je důležitý již v předškolním věku, kdy se klenba nohy tvaruje. Při fyzickém přetěžování v dětském věku může dojít ke vzniku špatného klenutí nohy (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 173). Nekvalitní obuv může omezovat fyziologické funkce nohy a může napomáhat ke vzniku funkčních vad. Zaměstnání výrazně ovlivňuje celkově náš zdravotní stav, tedy i stav nohy. Dlouhodobé stání a přetěžování jsou predispozice pro vznik ploché nohy. Naopak nedostatečný pohyb, především u mladých lidí, může také způsobit problémy týkající se funkčního stavu nohy. Samozřejmě nemůžeme generalizovat vady nohou podle druhu zaměstnání. Vznik deformit nohy je komplexní záležitostí, která závisí na více faktorech. 12

Predispozice pro vznik plochonoží jsou především anatomicky nevhodně tvarovaná obuv, dlouhodobé stání, či fyzické přetěžování a obezita (Somatometrie nohy, 1987, str. 27). Na všechny tyto faktory jsem se zaměřila v dotazníkové části. Prevence vzniku vad nohou je velmi jednoduchá. Obecně se doporučuje nosit zdravotní obuv, nejlépe obuv s přesně anatomicky tvarovanou vložkou (ortopedické vložky). Důležitá je i změna životního stylu, redukce váhy nebo masáže, jež s procvičováním nohy zlepšují prokrvení. Dále se doporučuje chodit na boso v nerovném terénu. Při počátečních potížích s plochou nohou je důležitá správná chůze, při které se zatěžuje především laterální strana chodidla (Somatometrie nohy, 1987, str. 52-54). 4 Anatomie nohy Anatomie nohy se ve značné míře odráží ve stavbě celé dolní končetiny, kterou tvoří: - pletenec dolní končetiny - os coxae - kosti bérce - femur, tibia a fibula - kostra nohy - ossa pedis Ossa pedis odpovídá samotné noze a tvoří nejmenší a nejsložitější část dolní končetiny. Skládá se z 26 kostí (na obě nohy připadá asi 1/4 všech kostí těla), 33 kloubů, 19 svalů a asi 110 vazů (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 163). Ossa pedis se dále dělí na: - ossa tarsi (kosti zánártní) 7 kostí nepravidelného tvaru - ossa metatarsi (kosti nártní) 5 kostí dlouhého typu - ossa digitorum (kosti prstů) phalanges (články prstů) (Funkční anatomie člověka, 2000, str. 171) Kostra nohy se skládá z 26 samostatných kostí, které jsou navzájem spojeny pomocí kloubních ploch. Kloubní spojení je důležité pro celkovou flexibilitu nohy, zároveň je ale spojení dostatečně rigidní pro uskutečnění lokomoce. Noha plní řadu důležitých funkcí, z nichž nejvýznamnější je funkce statická, dynamická a adaptační. Statická funkce nohy zajišťuje oporu vzpřímeného postavení těla a přenáší hmotnost celého těla na podložku. Dynamická funkce nohy umožňuje lokomoční pohyb, tedy chůzi a běh. Adaptační funkce nohy tlumí nárazy a díky systému dvou klenebních oblouků je noha značně flexibilní (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 165-168). 13

Stav nohy se významně odráží v udržení tonusu svalstva při chůzi, stání a sedu. Problémy s nožním aparátem mohou souviset s bolestmi hlavy nebo způsobují problémy s krční páteří. Chodidlo je velmi citlivé, osahuje kolem 72000 nervových zakončení, plní tedy i funkci senzorickou. Noha je fyzicky nejnamáhavější částí těla, člověk za den udělá v průměru 9 000 kroků, proto je důležité snížit faktory, které vedou k deformitám způsobeným kulturními vlivy (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 163). Mezi ně patří nevhodná obuv (úzká špice, vysoký podpatek), sedavý způsob života, dlouhodobé stání (přetěžování), nadváha, úrazy nohy, revmatická či jiná onemocnění (Somatometrie nohy, 1987, str. 26-27). Lidskou nohu můžeme podle zevního tvaru rozdělit do tří typů. Podle délky metatarzů a článků prstů rozlišujeme nohu egyptskou, řeckou a nohu kvadratickou. Každý typ můžeme rozdělit do podskupin podle metatarzální, falangealní a metatarzofalangeální převahy. V naší populaci se vyskytuje nejčastěji řecký typ nohy. Výzkum potvrdil, že egyptská noha je náchylnější k rozvoji hallux valgus a hallux rigidus více než noha řecká či kvadratická (Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 29) Obrázek 1: A - řecký typ, B egyptský typ, C kvadratický typ. (www.bezeckaskola.cz) Stabilitu nohy zajišťují tři opěrné body hrbol patní kosti (tuber calcenei), hlavička prvního metatarzu a hlavička pátého metatarzu (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 167). Tento popis rozložení klenby je již překonán, podle nových poznatků se váha těla přenáší na celou styčnou plochu s podložkou. Mezi základními třemi opěrnými body jsou rozprostřeny dva klenební oblouky. Tyto dva klenební systémy (podélný a příčný) zajišťují oporu noze, přenášejí hmotnost celého těla na podložku (při dlouhém stání tendence k oploštění chodidla) a chrání měkké struktury v plosce nohy při lokomoci. Klenby nožní se skládají z několika oblouků v příčném i podélném směru (Anatomie pro antropology I., 2007, str. 63; Speciální kineziologie, 2009 str. 166-168). 14

4.1 Podélná nožní klenba Podélná klenba tvoří systém dvou paprsků, které na sebe nasedají. Vnitřní oblouk je sestaven z kosti hlezenní (talus), kosti loďkovitá (os naviculare), kosti klínové (ossa cuneiformia), prvních tří metatarzálních kostí (metatarsus I. - III.) a z článků 1. - 3. prstu Obrázek 2: A- vnitřní a zevní část klenby, B - vnitřní (1) a zevní (2) oblouk klenby. (Dungl, 1989) (phalanges digitorum I - III.). Zevní klenba je tvořena kostí patní (calcaneus), kostí krychlovou (os cuboideum), metatarsus IV. - V. a příslušnými články prstů phalanges digitorum IV. - V. (Anatomie pro antropology I., 2007, str. 63). Mediální oblouk je vyšší, delší a nasedá na laterální oblouk, který je umístěn níže. Na plantogramu tedy část mediálního oblouku u zdravé nohy není vidět a tvoří typické vykrojení vnitřní stany otisku. Mediální oblouk je vystaven největšímu zatížení jak při statickém postavení, tak při lokomoci. Na udržení podélné klenby se podílejí svaly (m. tibialis anterior, m. tibialis posterior) a vazy, především lig. plantare (Anatomie 1, 2001, str. 317). 4.1.1 Talus Hlezenní kost je druhá největší zánártní kost, s kubickým tvarem a oploštěnou horní stranou. Přenáší váhu těla do ostatních částí nohy, což se odráží v architektonice spongiózy (dva systémy trámců). Proximálně se talus kloubně pojí s bércovými kostmi (ossa cruris) kladkovou styčnou ploškou (trochlea tali), ta je v podélném směru konvexní a v příčném směru konkávní. Distálně přechází v tělo (corpus tali) a na spodní straně se nacházejí tři kloubní plochy (facies articularis calcanearis posterior, media et anterior) pro spojení s patní kostí. Mezi zadní a střední kloubní ploškou se nachází rýha (sulcus tali). Ventrálním směrem vystupuje caput tali s kloubní ploškou (facies articularis navicularis) pro spojení s loďkovitou kostí. Dorzálním směrem vybíhá tělo v horizontálně postavenou destičku (processus posterior tali), která je rozdělena hlubokou brázdou, ve které se nachází šlacha dlouhého ohybače palce. Mediální strana kosti vybíhá v drsnatiny, na které se upínají vazy kloubů nohy (Funkční anatomie člověka, 2000, str. 171-172; Anatomie pro antropology I., 2007, str. 35; Anatomie 1, 2001, str. 271-272). 15

4.1.2 Calcaneus Patní kost je největší zánártní kost, přenáší hmotnost celého těla z hlezenní kosti na podložku. Na dorzální ploše se nacházejí tři kloubní plochy (facies articularis talaris posterior, media et anterior), které svým tvarem odpovídají kloubním plochám na talu. Mezi střední a přední ploškou se nachází šikmý hlubší žlábek (sulcus calcanei), který společně se sulcus tali tvoří sinus tarsi (úpon liggamentum talocalcaneare interosseum). Dorzálně kost vybíhá v konvexní patní hrbol (tuber calcanei), který představuje jeden ze tří opěrných bodů na chodidle. Na patní hrbol se upíná šlacha musculus triceps surae, neboli tzv. Achillova šlacha. Mediální strana kosti vybíhá ve výběžek (sustentaculum tali) podpírající talus, pod nímž probíhá šlacha m. flexor hallucis longi. Na laterální straně patní kosti se nachází menší výběžek trochlea tali, pod kterým probíhá šlacha m. peronaeus longus (sval se podílí na udržení příčné i podélné klenby nohy). Distálním směrem se nachází vlnovitě prohnutá ploška (facies articularis cuboidea) pro kloubní spojení s kostí krychlovou (Funkční anatomie člověka, 2000, str. 172-173; Anatomie pro antropology I., 2007, str. 35; Anatomie 1, 2001, str. 272-275). 4.1.3 Os naviculare Loďkovitá (člunková) kost je mírně předozadně oploštělá na mediální straně nohy a je uložena nejvýše ve vnitřním paprsku nožní klenby. Proximálně se pojí s talem, distálním směrem se nacházejí tři kloubní plošky pro spojení s klínovými kostmi. Z mediální strany kosti vybíhá drsný hrbol (tuberositas ossis navicularis), který je u živého člověka hmatný. Upíná se zde sval musculus tibialis posterior, který udržuje podélnou klenbu nohy (Funkční anatomie člověka, 2000, str. 173; Anatomie pro antropology I., 2007, str. 35; Anatomie 1, 2001, str. 275). 4.1.4 Os cuboideum Krychlová kost je kost nepravidelného tvaru, která svým tvarem připomíná klín. Proximálně se pojí s patní kostí, distálně se pojí s bázemi IV. - V. metatarzu. Spodní plocha kosti nese hlubokou brázdu (sulcus tendineus musculi peronaei longi), která běží k bázi první nártní kosti, a nachází se v ní šlacha stejnojmenného svalu (Funkční anatomie člověka, 2000, str. 173-174; Anatomie pro antropology I., 2007, str. 36; Anatomie 1, 2001, str. 275-276). 16

4.1.5 Ossa cuneiformia Klínové kosti dostaly svůj název podle umístění a tvaru. Os cuneiforme mediale je největší ze všech klínových kostí a nese čtyři kloubní plochy, distálně pro spojení s bází I. metatarzu, proximálně s os naviculare a laterálně pro spojení s bází II. metatarzu a os cuneiforme intermedium. Os cuneiforme intermedium je nejmenší ze všech tří klínových kostí, pojí se proximálním směrem s os naviculare, distálním směrem s bází II. metatarzu a na mediální a laterální straně se pojí se sousedními klínovými kostmi. Os cuneiforme laterale je skloubeno proximálně os naviculare, distálně s bázemi II. -III. metatarzu, mediálně s os cuneiforme intermediale a laterálně s os cuboideum (Funkční anatomie člověka, 2000, str. 173; Anatomie pro antropology I., 2007, str. 35-36; Anatomie 1, 2001, str. 275). 4.1.6 Ossa metatarsalia Pět nártních kostí označujeme jako ossa metatarsalia I. - V. (počítáno z laterální, palcové strany). Skládají z distální části (caput ossis metatarsi) a širší proximální části (basis ossis metatarsi), mezi nimiž se nachází protáhlé tělo (corpus ossis metatarsi). Báze metatarzů se kloubně pojí se zánártními kostmi, hlavice se pojí s bázemi proximálních článků prstů. Hlavice všech metatarzů u zdravé nohy jsou v kontaktu s podložkou (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 167). Báze páté nártní kosti vybíhá v nápadný výčnělek (tuberositas ossis metatarsalis quinti), na který se upíná šlacha svalu musculus peronaeus brevis (Funkční anatomie člověka, 2000, str. 174; Anatomie pro antropology I., 2007, str. 36-37; Anatomie 1, 2001, str. 276-277). 4.1.7 Phalanges digitorum pedis Články prstů na noze mají obdobnou stavbu jako na ruce, liší se především v poměru velikosti vůči ostatním částem. Zatímco prsty na ruce zaujímají téměř polovinu délky ruky, na noze tvoří pouze jednu pětinu celkové délky nohy. Skládají se celkem ze 14 článků, palec má dva (phalanx proximales, distales) a ostatní prsty tři (phalanx proximales, media, distales) články. Každý článek má proximálně uloženou bázi, kterou se pojí s hlavicemi metatarzů, uprostřed se nachází tělo (corpus phalagis) a distálně končí článek prstu hlavicí. Na mediální a laterální straně palce se nacházejí dvě sezamské kosti (ossa sesamoidea pedis), na které se upínají sousední svaly (Funkční anatomie člověka, 2000, str. 174; Anatomie pro antropology I., 2007, str. 37; Anatomie 1, 2001, str. 277-278). 17

4.1.8 Svaly a vazy udržující podélnou klenbu nohy Na udržení podélné klenby nohy se podílí kromě architektoniky kostí řada dalších struktur, mezi něž patří vazy, plantární aponeuróza a mnoho krátkých i dlouhých svalů (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 166). Obecně můžeme říct, že na udržení klenby nohy se podílejí všechny svaly jdoucí logitudinálně plantou. Musculus tibialis posterior, který probíhá za mediálním kotníkem a upíná se na tuberositas ossis navicularis udržuje podélnou klenbu nohy, stejně jako m. flexor digitorum longus, m. flexor hallucis longus, m. tibialis anterior, ten společně s m. fibularis longus vytváří šlašitý třmen, který podchycuje a zdvihá klenbu (Funkční anatomie člověka, 2000, str. 264-266, 461-462). Z vazů je nejdůležitější liggamentum plantare longum, který běží od plantární plochy patní kosti až na kloubní pouzdra nártních kloubů (Anatomie 1, 2001, str. 317). 4.2 Příčná klenba nožní Příčná nožní klenba vede v podstatě celou délkou nohy, je podmíněna tvarem a uspořádáním klínových kostí, částečně krychlové kosti a proximální řadou metatarzů. Má za úkol, podobně jako podélná klenba nohy, chránit měkké struktury v plosce nohy. 4.2.1 Ossa cuneiformia Klínové kosti svým tvarem vytvářejí příčnou klenbu nožní. Kosti, které dostaly svůj název podle svého klínovitého tvaru, se liší směrem umístění ostří klínu. Ostří klínu os cuneiforme mediale míří směrem do hřbetu nohy, zatímco ostří klínu os cuneiforme intermedium a laterale míří plantárně (Anatomie pro antropology I., 2007, str. 63). 4.2.2 Svaly a vazy udržující příčnou klenbu nohy Na udržení příčné klenby nožní se podílí především m. peronaeus longus (klade se za laterální kotník), probíhá pod trochlea peronei v sulcus tendini peronei longi, upíná se na os cuneiforme mediale, m. adductor hallucis, m. tibialis anterior, ten společně s m. fibularis longus vytváří šlašitý třmen, který příčným tahem pod plantou udržuje příčnou klenbu nožní (Funkční anatomie člověka, 2000, str. 264-269, 461; Anatomie 1, 2001, str. 317-318). Z vazů je nejdůležitější lig. metatarseum transversum profundum, který navzájem 18

spojuje hlavice metatarzů, dále pak ligg. intercuneiformia interossea, lig. cuneonaviculare plantare a lig. tarsometatarsea plantaria. 4.3 Topografický popis plosky nohy Ploska nohy (planta pedis) je část nohy dotýkající se podložky. U správně klenuté nohy se kontaktní místa s podložkou nacházejí v oblasti paty, laterální strany chodidla a v oblasti hlaviček metatarzů. Mediální část nohy by se měla podložky dotýkat pouze pří zvýšení tlaku na nohu a po jeho uvolnění by se měla navrátit do původního stavu. Kůže na plosce nohy má rozdílnou stavbu i uspořádání. V oblasti kontaktu s podložkou je kůže silnější, málo posunlivá a rohovatějící. Naopak v oblasti vrcholu klenby nožní je kůže tenká a jemná. Ploska nohy obsahuje poměrně tukové vazivo, které místy tvoří až 2 cm vysoký tukový polštář. Hmatných útvarů na chodidle je několik a jsou spjaty se skeletem nohy. Řadíme sem sustentaculum tali, okraj caput tali, tuberositas ossis navicularis a tuberositas ossis metatarsi quinti. Všechny jmenované útvary jsou jednak body orientačními, jednak místy, kde při užívání špatné obuvi mohou být měkké tkáně stlačovány proti kostnímu podkladu, a tím zhmožděny (Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi, 2001, str. 421). Oblast předonoží můžeme rozdělit podle svalových skupin na skupinu malíkovou, palcovou a prostřední (Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi, 2001, str. 421-424; Přehled topografické anatomie, 1994, str. 125-127; Topografická pitva III. Končetiny, 1995, str. 83-86). 5 Vady nohou U získaných vad rozlišujeme statické deformity vznikající v důsledku chronického statického přetěžovaní nebo nošením nevhodné obuvi, a deformity sekundární, na jejichž vzniku se významně podílel jiný činitel (úrazy, neurologická onemocněním infekce, apod.) (Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, 2011, str. 138). 19

5.1 Plochá noha Plochá noha je obecný termín pro snížení (nebo úplně vymizení) klenby nožní. Jedná se o nejrozšířenější statickou ortopedickou vadu nohy v dnešní populaci. Postihuje především ženy ve věku 40-60 let (Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, 2011, str. 145). Detailně můžeme plochou nohu rozdělit na podélně (pes planus) a příčně plochou nohu (pes transverzoplanus). Obě tyto vady se však nevyskytují samostatně, vyskytují se buď společně, nebo s jinými deformitami. Důležité je zmínit, že děti do šesti let mají plošší nohu fyziologicky, nejedná se tedy o vadu (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 171, 173). Noha je fyziologicky velmi flexibilní orgán, pokud však dojde k nepoměru mezi zatížením a pevností svalů a vazů, dojde ke vzniku ploché nohy (Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, 2011, str. 145, http://www.dostry.cz/podrobne/solen.pdf). Plochá noha může vzniknout jak vlivem vnějších faktorů (nošení břemen, dlouhodobé přetěžování, obezita, úzké boty), tak vlivem faktorů vnitřních (hormonální změny, Obrázek 3: Plochá noha. (vlastní plantogram) méněcennost vaziva, artritická plochá noha, svalová dysbalance). Podle K. Kubáta (1963) je to získaná vada civilizovaného světa. Příslušníci národů, které se neobouvají, prakticky plochou nohu nemají (Somatometrie nohy, 1987, str. 26). Plochá noha s sebou nese celou řadu dalších zdravotních komplikací, jako je bolestivá noha, deformity prstů (hallux valgus, rigidis), kladívkové prsty, otlaky, bursitidy, nebo například patní ostruhy (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 171). Problémy se však netýkají jen oblasti nohy, ale přenáší se v podstatě do celého těla. Plochá noha ztrácí svou flexibilitu, proto se mohou vyskytovat bolesti kyčlí, lumbosakrální páteře, hlavy (Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 116-118). Plochou nohu můžeme podle různých autorů rozdělit do několika kategorií. Krásnou klasifikaci navrhl u nás Stryhal v roce 1959, když popsal: I. stupeň jako nohu unavenou, přetíženou, avšak mající ještě normální tvar, při vyšetření je však už zřejmá větší valgozita pat; II. stupeň jako nohu ochablou, u níž dochází při zatížení k poklesnutí podélné klenby, zatímco při odlehčení se klenba opět objeví; III. stupeň jako flexibilní plochou nohu, která je trvale plochá, avšak lze ji pasivně zformovat do přibližně normálního tvaru; 20

IV. stupeň jako rigidní, fixovanou pasivně nekorigovanou deformitu s konvexním mediálním okrajem nohy, prominující hlavicí talu medioplantárně, valgózní patou a přední nohou v pronaci (Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, 2011, str. 145). Jako prevence vzniku plochonoží se doporučuje nosit ortopedické vložky do bot, těžší stupně deformity se mohou řešit i chirurgicky. Po chirurgickém zákroku je důležité dodržovat opatření, aby nedošlo k návratu problémů (Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, 2011, str. 146). 5.2 Vysoká noha Vysoká (vyklenutá) noha (pes cavus) je stav, kdy je abnormálně vyklenutá podélná klenba nohy. Ke vzniku dojde většinou dysbalancí jednotlivých svalů na chodidle (Ortopedie Obrázek 4: Vysoká noha. (vlastní plantogram) a traumatologie nohy, 1989, str. 130). Můžeme rozeznat tři stupně vysoké nohy. První stupeň je poměrně rozšířen, jedná se o tzv. vysoký nárt. Noha je většinou bez bolesti, tato vada mnohdy znesnadňuje koupi normální obuvi. Druhý stupeň se vyznačuje zřetelným zvýšením nožní klenby a zkrácením svalů, čímž může dojít ke vzniku tzv. drápovitých prstů. Zkrácena může být i Achillova šlacha, noha je málo pružná a bolestivá. Třetí stupeň vysoké nohy je méně častý. Jedná se o závažný stav s rigidní deformitou, která se řeší často chirurgickým zákrokem (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 171; Somatometrie nohy, 1987, str. 91). Léčba se odvíjí od stupně závažnosti deformity. U nejlehčího stupně deformity se doporučuje nosit prostorná obuv. U závažnějších případů vyklenuté nohy se doporučuje operativní léčení (Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 133-136). 21

5.3 Noha svislá Noha svislá (pes eqiunus) je deformita, při které je noha fixována v plantiflexi, tedy špičkou dolů. Tato vada nedovoluje došlápnutí na paty, čímž je značně omezena normální chůze. Tato deformita může být vrozená, nebo může vzniknout v průběhu života. Jako příčina Obrázek 5: Svislá noha, plantogram. (www.ortotikaprotetika.cz) se uvádí nošení vysokých podpatků nebo neurologické onemocnění (dětská mozková obrna). Léčba svislé nohy spočívá v masáži a protahování zkrácených svalů nebo chirurgicky v prodloužení Achillovy šlachy. Svislá noha, může někdy být označována jako tzv. koňská noha (Ošetřovatelství v chirurgii, 2010, str. 108; Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 121, 127). 5.3 Noha hákovitá Hákovitá noha (pes calcaneus) je opak svislé nohy. Jedná se o deformitu, při které je Obrázek 6: Hákovitá noha, plantogram. (www.ortotikaprotetika.cz) noha fixována v dorziflexi, tudíž špička směřuje vzhůru. Noha se opírá především o patu, zatímco přednoží je značně zakrnělé. Příčiny jsou většinou genetické, tedy vrozené. Hákovitá noha může vzniknout ochabnutím nebo přetržením Achillovy šlachy, ochrnutím svaloviny lýtka, po dětské mozkové obrně nebo výrazným tahem svalů přední strany bérce (Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 265). 22

5.4 Vbočený palec Vbočený palec (hallux valgus) je nejčastější deformitou prstu na noze v dnešní populaci. Jedná se o vadu, která se vyznačuje vychýlením palce směrem k druhému prstu (valgózní postavení palce). Důsledkem toho je noha bolestivá, na mediální straně MTP kloubu palce dochází k otlaku a zduřením burs. Příčiny vzniku mohou být genetického původu, výjimkou však nejsou vnější příčiny. Hallux valgus ve větší míře postihuje ženy ve středním věku. Příčina valgózně postaveného palce je především v nošení nevhodné obuvi, zejména bot se zúženou špicí, které vlivem nedostatečného prostoru tlačí palec proti ostatním prstům nohy (Ortopedie praktického lékaře, 1975, str. 347-349). Další příčinou mohou být revmatická či jiná onemocnění. Hallux valgus se většinou vyskytuje spolu s dalšími deformitami nohy, např. s plochou nohou (Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, 2011, str. 147). Ochablost, nebo méněcennost vaziva způsobí pokles klenby, tím dochází k přetěžování mediální (palcové) strany chodidla a rozšíření chodidla v přední části. Vlivem tlaku svršku obuvi v místě hlavičky první nártní kosti může dojít ke vzniku kostěného výrůstku (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 172). Vyšetření vbočeného palce se provádí především palpačně a pomocí rentgenových snímků. Léčba se odvíjí podle závažnosti deformity od cviků a ortopedických vložek po chirurgický zákrok. Při operaci dochází ke srovnání první nártní kosti do správné polohy (pomocí destiček, šroubů), tím dojde k zúžení chodidla a narovnání prstu. Jako prevence a částečně i léčba (po operaci) se může používat tzv. gelový meziprstní korektor, který vyrovnává palec a vadné postavení kloubů nohy (Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, 2011, str. 148; Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 152-165). Obrázek 7: Vbočený palce, RTG snímek. (www.ortotikaprotetika.cz) 23

Obrázek 8: Základní operace Hallux valgus. (Kubát, 1975) 5.5 Vybočený palec Opak deformity hallux valgus je tzv. vybočený palec, neboli hallux varus. Jedná se o deformitu, kdy se palec odklání od ostatních prstů nohy směrem ke střední rovině. Většinou se jedná o vrozenou deformitu. Nejčastější léčebnou metodou je operace, použití korektorů a ortéz. Získaný hallux varus může vzniknout v důsledku neurologických postižení nohou, jako důsledek komplikací po operaci hallux valgus, nebo jako následný jev příčně ploché nohy (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 172; Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 165-166). 5.6 Ztuhlý palec Ztuhlý palec (hallux rigidus) je deformita prstu značně omezující jeho pohyb. Palec je velmi bolestivý, především při pohybu směrem vzhůru, naopak plantární flexe v 1. MTP Obrázek 9: Ztuhlý palec, RTG snímek. (www.ortotikaprotetika.cz) 24 kloubu je zachována. Příčinou ztuhnutí kloubu palce je artróza, tedy degenerativní onemocnění kloubní chrupavky (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 172; Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 165-166). Tato vada značně omezuje normální chůzi a postihuje především muže (Ortopedie praktického lékaře, 1975, str. 349). Mezi neinvazivní

řešení problému můžeme řadit studené obklady, klid na lůžku, používání předního podpatku. Pro trvalé odstranění problému je často nutný operativní zákrok. Pacientovi se může pouze odstranit překážka (kostní výrůstek), která brání pohybu palce a způsobuje bolest, ovšem může dojít i k nahrazení kloubu umělou náhradou (Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, 2011, str. 147). 5.7 Drápovité, kladívkovité, paličkovité prsty Drápovité, kladívkovité (digiti hammati) a paličkovité (digiti malei) prsty jsou tři velice podobné deformity. Jedná se o vadu, kdy prsty na noze jsou v trvale "skrčené" poloze. U kladívkovitých prstů bývá nejčastěji postižen 2. prst a to na obou nohách (Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 172). Prsty jsou v DIP kloubu ohnuty do dorsální a v RIP do plantární flexe. V MP kloubu bývá až subluxační postavení (Ortopedie praktického lékaře, 1975, str. 350). Drápovité prsty se vyznačují flexní deformitou obou IP kloubů tříčlánkových prstů (Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 172). Obě tyto vady prstů vznikají nošením prostorově nevhodné obuvi, především bot krátkých, nebo bot se zúženou špicí. Časem klouby v nesprávné pozici zatuhnou a dochází i ke zkrácení šlach dlouhého ohybače prstů (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 173). Deformita může vzniknout jako přidružená vada jiných funkčních změn, jako např. vysoké nohy. Vyčnívající klouby prstů nohy jsou vystaveny velkému tlaku obuvi, dochází tak k bolesti a tvorbě otlaků nohou (Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, 2011, str. 150). Podobná deformita, tzv. paličkovitý prst, se vyznačuje plantární flexí distálního článku prstu. Léčba zahrnuje odtětí dlouhého flexoru z úponu na distální článek prstů, pokud dojde k výrazné deformaci nehtu, doporučuje se amputace posledního článku deformovaného prstu (Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 175). Obrázek 10: A - paličkovitý prst, B - kladívkovitý prst, C - drápovitý prst. (Dungl. 1989) 25

5.8 Další deformity prstů nohy Deformity prstů nohy jsou jedním z nejčastějších získaných vad nohy. Kromě výše zmíněných deformit prstů do této skupiny vad můžeme zařadit vbočený a vybočený malík, nebo tzv. přeložené prsty. Všechny tyto deformity jsou způsobené především prostorově nevhodnou obuví. Krátké boty způsobují trvalý tlak na prsty nohy, které jsou tak postupně deformovány (kladívkovité, drápovité prsty). Boty se "špičkou" způsobují tlak na boční stranu přední části chodidla a prstů nohy a způsobuje vbočení, nebo přeložení prstů přes sebe. Pokud není včas zahájena léčba, dojde k ireverzibilnímu zatuhnutí kloubů (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 173; Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, 2011, str. 151). 5.9 Kostní výrůstky Kostní výrůstky na chodidle patří mezi funkční vady nohy. Nejčastější příčinou pro vznik kostních výrůstků je přetěžování chodidla a nošení nevhodné obuvi. Tlakem obuvi na části chodidla kryté pouze kůží dochází ke dráždění okostnice a nadprodukci kostní tkáně, čímž dojde ke vzniku exostózy (kostní výrůstek). Mezi typy kostních výrůstků patři patní ostruha, dvojitá pata, nebo podnehtová exostóza (Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 277-280). Jako ostruha patní kosti (calcar calcanei) bývá označován kostní výrůstek, který se Obrázek 11: Příklady míst vzniku exostóz. (Gallo a kol., 2011) nachází na výběžku patní kosti (Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, 2011, str. 143). Lokalizaci výrůstku určíme palpací nebo podle RTG snímku. Patní ostruha se může projevovat bolestivostí na plantární straně paty (bodavá bolest především ráno) a otlaky, ovšem její přítomnosti si dotyčná osoba nemusí ani všimnout (Ortopedie praktického lékaře, 1975, str. 345). Dvojitá pata vzniká v oblasti zadní části paty nošením těsného střihu obuvi (lodičkovitý typ). Kostěný výrůstek se může nacházet i na posledním článku prstů nohy vlivem tlaku ze špatně tvarované obuvi (krátké boty, boty se zúženou špicí). U speciální obuvi (kolečkové brusle, lyžařské boty) může dojít vlivem pevné bandáže v oblasti nártu také ke tvorbě exostózy. Všechny typy kostních výrůstků se 26

diagnostikují pomoci rentgenového snímku. Léčba souvisí s odlehčením místa vzniku výrůstku a zahrnuje celou řadu léčebných postupů. (Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 277-280). 5.10 Noha vbočená Obrázek 12: Noha normální a vbočená. (www.spokojenenohy.cz) Noha vbočená (pes valgus) je vada, pro kterou je typické její trvale valgózní postavení. Je tedy vbočená směrem ke střední rovině a nohy mají při této deformitě typickou podobu písmene X. Příčinou vady může být chybné postavení hlezenní kosti a kosti patní, kdy hlezenní kost směřuje k vnitřní straně chodidla. Ochrnutí předního svalu bércového (m. tibialis anterior) může také způsobit tuto deformitu nohy. Léčba pes valgus spočívá v nošení ortopedických pomůcek jako např. korekčních vložek a rehabilitací (Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 1287, 130) 5.11 Noha vybočená Noha vybočená (pes varus) je opak deformity pes valgus, je v trvale varózním postavení a nohy tak tvoří typické písmeno O. Obrázek 13: Noha normální a vybočená. (www.spokojenenohy.cz) 27

6 Způsoby vyšetření chodidla Při vyšetření chodidla je důležité zvolit správnou metodu, která potvrdí nebo vyvrátí očekávanou vadu nohy. Počáteční vyšetření zahrnuje vizuální a palpační zhodnocení stavu nohy, důležité je rovněž získání anamnestických údajů. U výrazně deformovaných nohou se používá metoda sádrového odlitku, čímž získáme jejich negativní formy. Při posuzování vbočeného (vybočeného) palce a malíku volíme nejčastěji vyšetření rentgenem, kterým získáme autentické postavení jednotlivých kostí nohy. Z rentgenového snímku se vyměřují jednotlivé úhly mezi kostmi. K vyšetření plochonoží se často používá podogram, plantogram, neboli otisk bosé nohy (Ortopedie a traumatologie nohy, 1989, str. 45-53). Způsoby vytvoření tohoto otisku jsou různé. 6.1 Chemické metody Získat plantogram pomocí chemických postupů můžeme několika způsoby, z nichž v minulosti nejvíce využívané jsou metody popsané J. Klementem. Ferrokyanidová metoda využívá působení ferrokyanidu draselného na chlorid železitý. Vyšetřovaná osoba se postaví ploskou nohy navlhčenou roztokem chloridu železitého na papír nasáklým ferrokyanidem draselným. Podle rovnice: 3K4[Fe /CN /6 ] + 4FeCl3 = Fe4 [Fe /CN /6 ] 3+ 12KCl dojde ke vzniku berlínské modři. Rhodanidová metoda je založena na působení rhodanidu draselného na chlorid železitý za vzniku thiokyanatanu železitého (krvavě červené zbarvení). Plantogram zhotoven tímto způsobem má poměrně dlouhou dobu trvanlivosti (Somatometrie nohy, 1987, str. 18). 6.2 Fyzikální metody Fyzikální metody jsou založené na přenesení barviva z plosky nohy na papír vlastní vahou vyšetřované osoby. Na chodidlo jedince se pomocí daktyloskopického válečku rovnoměrně rozprostře barva. Nejčastěji se používá tiskařská čerň, nebo temperová barva. Tato metoda má nevýhodu v zašpinění chodidla. Otisk můžeme provádět několika způsoby, podle našich potřeb. Pokud zkoumáme především daktyloskopii, otisk provedeme (obdobně jako u ruky) přes skleněný váleček, kterým docílíme otisk celého chodidla. Pokud zkoumáme například plochonoží, jedinec se na připravený papír postaví tak, aby otisk co nejlépe vystihoval potřebné zatížení chodidla. Důležitý faktor pro správný otisk chodidla je rovnoměrné rozprostření váhy na celou délku chodidla. 28

Plantograf je zařízení, které snímá otisky obdobně, nedochází však ke kontaktu chodidla vyšetřované osoby a barviva. Moderní plantograf (plantogfraf V08) je založen na přenesení tlaků plosky nohy pomocí snímačů do elektronické podoby (cit. 27. 2. 2012, dostupné z: http://www.fs.cvut.cz/prt/plantograf/plantograf_v07.pdf). Dříve se podobně používal uhlový papír, na který se osoba postavila, a vlastní váha jedince přenesla otisk na papír umístěný pod "kopírákem". Pro laické zhotovení plantogramu může sloužit pouze krém a papír. Na papíře se po obtisku vytvoří mastná stopa, která se obtáhne tužkou (po zaschnutí stopa téměř nejde vidět). Další metoda, která nám umožní získat plantogram, je využití moderních přístrojů, jako například scanner laserový, mechanický a optický. 6.3 Podometr Podometr je diagnostický přístroj, který nám umožňuje přímé pozorování zatíženého Obrázek 14: Podometr. (www.ingcorporation.cz) chodidla. Používá se především k vyšetření plochonoží, určení délky chodidla, vyšetření valgozity či varozity (palce, malíku, kotníku). Vyšetřovaná osoba se postaví na skleněnou desku podometru, tak aby obě chodidla byla rovnoměrně zatížena, a pomocí zrcadel je nám umožněno přímé zhodnocení stavu chodidla. Součástí podometru je výbojkové světlo (pro dobrou viditelnost), stupnice (měření délkových a šířkových rozměrů), může být i scanner, který převede otisky do elektronické podoby, a je zde možná i fotodokumentace (cit. 15. 3. 2012, dostupné z: http://www.ingcorporation.cz/cs/pristroje-zarizeni/index.php). 29

7 Hodnocení plantogramu Plantogram je multidisciplinární zdroj informací. Využívá se ve vědě, medicíně, kriminalistické trasologii, částečně také v bioarcheologii (bipedie hominidů). Může sloužit pro vyhodnocení vad nohy, k identifikaci jedince, k odhadu hmotnosti jedince a držení těla. J. Kennedy se zasloužil o postup měření, který minimalizuje odchylky při hodnocení rozměrů otisku. Tento postup je univerzální pro všechny plantogramy. J Kennedy stanovil přesných 19 bodů na plantogramu, které slouží jako výchozí body pro měření, tím je eliminována individuální chyba. Body se nacházejí nejen kolem obrysu otisku, ale stanovují například i geometrické těžiště plochy paty, nebo geometrické středy otisků prstů. Pro hodnocení plochonoží z plantogramu existuje celé řada osvědčených metod, podle kterých můžeme stanovit nejen plochou či vysokou nohu, ale také stupeň závažnosti těchto vad. Moderní doba přináší nepřeberné množství elektronického zpracování. Kromě níže uvedených metod se používá také jednoduchá metoda, která je založená na vizuálním zhodnocení stavu otisku chodidla podle tzv. vizuálních škál (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 175-179). Obrázek 15: Vizuální škála pro hodnocení ploché a vysoké nohy. (Riegerová, Přidalová, Ulbrichová, 2006) 30

7.1 Metoda Chippaux-Šmiřák Metoda je založena na podílu nejužšího a nejširšího místa plantogramu. Na vnější straně otisku zhotovíme tečnu a kolmicí na tuto tečnu změříme nejužší a nejširší místo plantogramu (Somatometrie nohy, 1987, str. 20, 58). Vynásobením *100 získáme procenta, které porovnáme s tabulkou: Plochá noha: 1. stupeň od 45,1% do 50,0% - mírně plochá 2. stupeň od 50,1% do 60,0% - středně plochá 3. stupeň od 60,1% do 100,0% - silně plochá Noha normálně klenutá: 1. stupeň od 0,1% do 25% 2. stupeň od 25,1% do 40% 3. stupeň od 40,1% do 45% Obrázek 16: Metoda Chippaux- Šmiřák. (Riegerová, Přidalová, Ulbrichová, 2006) Plantogram, kde je otisk nohy mezí přední a zadní částí přerušen, považujeme za tzv. vysokou nohu a její hodnocení závisí na vzdálenosti středu oddělených částí. Noha vysoká: 1. stupeň od 0,1 cm do 1,5 cm mírně vysoká 2. stupeň od 1,6 cm do 3,0 cm středně vysoká 3. stupeň od 3,1 cm výše velmi vysoká (Somatometrie nohy, 1987, str. 20) 7.2 Metoda Sztriter-Godunov Indexová metoda podle Sztriter-Godunova spočívá ve vytvoření tečny na mediální straně otisku a kolmice na tuto tečnu v neužším místě plantogramu. V místě styku kolmice s tečnou je bod A, v místě kontaktu kolmice a vnitřní strany otisku bod B, kontakt kolmice a vnější strany otisku je označen bodem C. Poměrem vzdáleností bodů BC a AC získáme Index Ky, který porovnáme s tabulkou (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 176). Obrázek 17: Metoda Sztriter- Godunov. (Riegerová, Přidalová, Ulbrichová, 2006) 31

7.3 Metoda indexu (Srdečný) Metoda je založená na podílu šířky nohy v nejužším místě (úroveň báze V. metakarpu) a délky nohy bez prstů. O plochou nohu se jedná, pokud výsledek po vynásobení *10 bude menší než 1,7 (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 177). 7.4 Metoda segmentů Obrázek 18: Metoda indexu Srdečný. (Riegerová, Přidalová, Ulbrichová, 2006 Purgarič (1994) rozdělil plantogram pomocí paprsků na jednotlivé segmenty. Po spojení určitých bodů v oblasti paty a přední části otisku rozdělíme otisk na pět podélných částí. Hodnocení této metody závisí na vizuálním stanovení počtu vyplněných segmentů otiskem chodidla (počítáno od laterální strany otisku). Hodnoceni: pes excavatus žádný nebo jeden segment normálně klenutá noha- otisk vyplňuje i 2. Segment pes planus 1. stupeň otisk zasahuje až do 4. segmentu 2. stupeň otisk vyplňuje všech 5 segmentů 3. stupeň otisk přesahuje přes mediální tečnu (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 176) Obrázek 19: Metoda segmentů. (Riegerová, Přidalová, Ulbrichová, 2006) 7.5 Metoda hodnocení podle Clarkova úhlu Měření úhlu klenby podle Clarka a Schwarze zahrnuje vytvoření tečny na mediálním okraji otisku a spojení s bodem, který se nachází v nejproximálnější části přednoží. Úhel, který vznikne mezi oběma úsečkami, porovnáme s následující tabulkou: < 44 plochá noha 44-55 normálně klenutá noha > 56 vysoká noha (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 176) Obrázek 20: Clarkův úhel. (Riegerová, Přidalová, Ulbrichová, 2006) 32

7.6 Mayerova metoda Metoda dle Mayera je založená na vytvoření úsečky v nejširším místě paty (geometrické těžiště paty) a spojení této úsečky s mediálním okrajem článku 4. prstu nohy, čímž vytvoříme tzv. Mayerovu linii. Vzájemnou polohou linie s mediálním okrajem středonoží vizuálně posuzujeme plochonoží. Pokud otisk Mayerovu linii na mediální straně překrývá, jedná se o sníženou podélnou klenbu. Tato metoda není vhodná pro nekvalitně zhotovené plantogramy, zvláště v oblasti prstů nohy (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 176). Obrázek 21. Mayerova linie. (Riegerová, Přidalová, Ulbrichová, 2006) 8 Metodika práce V praktické části jsem provedla neinvazivní metodou studii na malém vzorku populace. Pro vyšetření nohy jsem zvolila podogram, plantogram, neboli jednoduše otisk bosé nohy na papír. Obě chodidla jsem po natření barvou válečkem otiskla na bílý papír formátu A4. Jako barvu jsem po vyzkoušení dvou druhů tiskařských černí zvolila klasickou černou temperovou barvu, neboť nejlépe vyhovovala mým požadavkům. Pro svůj výzkum jsem získala neinvazivní metodou od 60 osob otisky nohou (=120 plantogramů). Váha vyšetřované osoby byla rovnoměrně rozložená tak, aby otisk nejlépe vystihl běžné zatížení chodidla. Po získání plantogramů od všech 60 dobrovolníků jsem přešla k vyhodnocení výsledků. K otiskům jsem doplnila měřítko a všech 120 otisků převedla do elektronické podoby pomocí scanneru. Pro vyhodnocení podogramu existuje celá řada metod. Na tzv. pilotním vzorku (3 muži, 3 ženy) dvanácti plantogramů jsem postupně hodnotila tři základní metody pro hodnocení plochonoží. Vybrala jsem metodu Chippaux (1947), Šmiřák (1960), metodu indexu Srdečný a metodu Sztriter-Godunov (Kasperczyk). Metoda Chippaux-Šmiřák je nejvyužívanější metoda pro měření plochonoží, a jelikož zahrnuje i klasifikaci vysoké nohy (na rozdíl od metody indexu Srdečný), zvolila jsem ji jako stěžejní metodu. Metoda Chippaux-Šmiřák je založena na podílu nejširšího a nejužšího místa plantogramu. Na laterálním okraji otisku zhotovíme tečnu (t). V oblasti předonoží zhotovíme kolmici (B) na tečnu (t) tak, by se nacházela v nejširším místě plantogramu. V oblasti 33

středonoží zhotovíme kolmici (A) na tečnu (t) tak, aby se nacházela v oblasti nejužšího místa otisku. Po změření úsečky A i B dosadíme hodnoty do vzorce A/B * 100 a výsledné číslo (%) porovnáme s následující tabulkou. Plochá noha: 1. stupeň od 45,1% do 50,0% - mírně plochá (P1) 2. stupeň od 50,1% do 60,0% - středně plochá (P2) 3. stupeň od 60,1% do 100,0% - silně plochá (P3) Noha normálně klenutá: 1. stupeň od 0,1% do 25% (N1) 2. stupeň od 25,1% do 40% (N2) 3. stupeň od 40,1% do 45% (N3) Obrázek 22: Metoda Chippaux-Šmiřák. (autor) Pokud je na otisku viditelné přerušení mezi oblastí středonožní a patní, klasifikujeme takové chodidlo jako tzv. vysokou nohu. Hodnocení zahrnuje zhotovení a změření úsečky (D) mezi krajními body ve střední rovině oddělených částí. Změřenou hodnotu porovnáme s tabulkou: 1. stupeň od 0,1 cm do 1,5 cm mírně vysoká (V1) 2. stupeň od 1,6 cm do 3,0 cm středně vysoká (V2) 3. stupeň od 3,1 cm výše velmi vysoká (V3) Obrázek 23: Chippaux-Šmiřák, vysoká noha. (autor) Metodou Sztriter-Godunov hodnotíme přítomnost ploché i vysoké nohy. Na mediální okraj plantogramu zhotovíme tečnu (t). V nejužším místě plantogramu na tečnu (t) zhotovíme kolmici (k). V místě styku tečny (t) a kolmice (k) se nachází bod A, v místě kontaktu kolmice (k) a mediálního okraje otisku se nachází bod B, při styku laterálního okraje otisku a kolmice (k) nacházíme bod C. Změřením vzdáleností bodů /BC/ a /AC/ získáme hodnoty, po dosazení do vzorce (BC)/(AC) získáme výsledný index Ky. Obrázek 24: Metoda Sztriter-Godunov. (autor) 34

Vysoká noha Normální noha Plochá noha I. II. III. 0,00 0,25 (V) 0,26 0,45 (N) 0,46 0,49 (P1) 0,50 0,75 (P2) 0,76 1,00 (P3) Obrázek 25: Metoda indexu Srdečný. (autor) Metoda indexu Srdečný je založena na podílu délky nohy (bez prstů) a šířky nohy v oblasti hlaviček metatarzů. Délku nohy (D) zhotovíme pomocí kolmic, šířka nohy (Š) je kolmice na úsečku D. Dosazením změřených hodnot do vzorce (Š/D)*10 získáme výsledek, který porovnáme s indexem 1,7. Pokud je hodnota <1,7, můžeme plantogram považovat za normálně klenutou nohu (N). Pokud výsledek přesáhne hodnotu 1,7, plantogram považujeme za plochou nohu (P). Nevýhoda metody je velmi obecné rozdělení mezi plochou a normálně klenutou nohou, bez bližšího určení stupně závažnosti plochonoží. Otázky v dotazníku (viz Příloha 1) jsem volila podle získaných informací o příčinách pro vznik vad nohy. Zjištění váhy a výšky probanda (vyšetřované osoby) bylo součástí praktické části, kde údaje byly zapsány taktéž do dotazníku. Hmotnost jedinců byla zvážena na digitální váze, výška byla změřena v základním anatomickém postoji antropometrem. Pro vyloučení obezity, jako možné příčiny pro vznik plochonoží, jsem vyšetřovaným jedincům vypočítala BMI. Podle vizuální škály jsem doplnila dotazník o typ chodidla (řecký typ, egyptský typ, kvadratický typ). Vyšetřované osoby dobrovolně podepsaly informovaný souhlas (viz Příloha 2). Dotazník jsem se sestavovala na základě nastudované literatury. Otázka č. 1. Jaký typ obuvi nosíte nejčastěji? Boty bychom měli vybírat podle aktivity, na kterou jsou určeny. Zmínila bych především pracovní a sportovní obuv. Pracovní obuv musí být šněrovací s podpatkem a pevným opatkem, který udržuje kolmé postavení patní kosti (Somatometrie nohy, 1987, str. 54). Tvar boty by se neměl postupem času deformovat a pracovní bota by měla být vhodná pro chůzi na tvrdém povrchu (Somatometrie nohy, 1987, str. 54-55). Výběr sportovní obuvi záleží na typu sportu. V dnešní době existují speciální boty téměř na každý sport. Obecně se uvádí, že sportovní obuv by měla fixovat kotník a 35

tlumit nárazy při došlapu (cit. 15. 4. 2012, dostupné z: http://obuvnasport.cz/). Otázka č. 2. Kolik máte párů bot? Každá bota působí na nohu odlišně, proto je dobré jednotlivé páry obuvi střídat. Ovšem kvantita bot není tak rozhodující jako jejich kvalita. Otázka č. 3. Jaký materiál bot preferujete? Moderní doba 21. století nám umožňuje vybrat takový materiál bot, který je z hlediska hygieny prodyšný a antibakteriální. Navíc jsou kvalitní materiály bot (kůže) dostatečně pevné, aby neměnily tvar boty a nedocházelo k povolení nártní části, které zpevňují kosti tarzu a metatarzů (Somatometrie nohy, 1987, str. 54). Otázka č. 4. Jak často si pořizujete nové boty? Výměna bot závisí na jejich kvalitě a frekvenci používání. Obnošené boty nemají pevný opatek, což může způsobit vychýlení paty, a jejich nošení se podílí na rozvoji deformit nohou (Somatometrie nohy, 1987, str. 54-55). Otázka č. 5. Kupujete zdravotní boty nebo používáte ortopedické vložky do bot? Zdravotní obuv je důležitá především v dětském věku, kdy se noha teprve formuje. Používáním ortopedických vložek poskytujeme nohu dostatečnou oporu a udržujeme nožní klenbu (cit. 24. 3. 2012, dostupné z: http://www.ortopedica.cz/ortopedicke-vlozky-do-bot/). Otázka č. 6. Jak často nosíte boty s podpatkem vyšším než 5 cm? Nošením vysokého podpatku způsobíme přetížení předonoží, které se tlakem deformuje. Boty s vysokým podpatkem a zúženou špicí mohou způsobit hallux valgus a hallux rigidus. Proto těmito deformitami trpí především ženy ve středních letech (Ortopedie praktického lékaře, 1975, str. 347-349). Otázka č. 7. V jakém cenovém rozpětí vybíráte obuv? Nakupování kvalitních bot není levnou záležitostí. V dnešní době se podle mého názoru při výběru obuvi preferuje moderní vzhled, popřípadě známá značka, nad kvalitní zdravotní obuví. Největší vliv na kup obuvi má podle mého názoru především jejich cena. Otázka č. 12. Provozujete nějaký sport pravidelně? Každý sport zatěžuje chodidlo specifickým způsobem. Např. diplomová práce Bc. Jana Šenkýře Diagnostika stavu nožní klenby u judistů se zabývala stavem nožní klenby u specifického sportu juda. V mém výzkumu se žádný sport častěji neopakoval, proto jsem se vlivem jednotlivých sportů na nožní klenbu nezabývala. 36

9 Materiál V praktické části jsem se zaměřila na cílovou skupinu lidí v rozmezí 15-25 let. Vyšetřované osoby byly vybrané především ze Středočeského kraje. Celkový počet vyšetřovaných osob byl 60 (30 žen a 30 mužů). Vzhledem ke stanovené věkové hranici se v daném souboru osob ve většině případů nacházejí studenti (žáci). Průměrná výška u vyšetřovaných žen je 167,8 cm, u mužů vychází průměrná výška na 180,48 cm. Průměrná váha vyšetřovaných žen vychází na 62,7 kg, u mužů na 71,92 kg. U obou pohlaví při diagnostice morfologického typu nohy převažoval egyptský typ. Celkový věkový průměr u všech chlapců je 19,63 let a u žen 19,6 let. 10 Výsledky 10.1 Vyhodnocení dotazníkové části Dotazníky jsem rozdělila podle pohlaví a vyhodnotila zvlášť dotazníky od mužů a zvlášť dotazníky od žen. Zajímavé bylo sledovat odlišnost názorů a kulturních návyků mužů a žen stejné generace, tedy ve věku 15-25 let. Otázka č. 1. Jaký typ obuvi nosíte nejčastěji? Odpovědi ženy: sportovní obuv 71%, společenská obuv 16%, zdravotní obuv 7%, domácí obuv 6%. Odpovědi muži: sportovní obuv 79%, společenská obuv 6%, pracovní obuv 9%, domácí obuv 6%. Otázka 1 (ženy) sportovní obuv společen. obuv zdravotní obuv pracovní obuv domácí obuv Otázka 1 (muži) sportovní obuv společen. obuv zdravotní obuv pracovní obuv domácí obuv 37

Otázka č. 2. Kolik máte párů bot? Odpovědi ženy: 1-2 páry 7%, 3-4 páry 50%, 5-10 párů 36%, 11 a více 7%. Odpovědi muži: 1-2 páry 10%, 3-4 páry 63%, 5-10 párů 20%, 11 a více 7%. Otázka 2 (ženy) Otázka 2 (muži) 1-2 páry 3-4 páry 5-10 párů 11 a více 1-2 páry 3-4 páry 5-10 párů 11 a více Otázka č. 3. Jaký materiál bot preferujete? Odpovědi ženy: kůže 18%, umělá kůže 27% textil 55%. Odpovědi muži: kůže 30%, umělá kůže 20% textil 47%, plast 3%. Otázka 3 (ženy) Otázka 3 (muži) kůže umělá kůže textil plast kůže umělá kůže textil plast Otázka č. 4. Jak často si pořizujete nové boty? Odpovědi ženy: každé 3 měsíce 3%, každých 6 měsíců 48%, každý rok 39%, 1 za 2 roky 10%. Odpovědi muži: každé 3 měsíce 6%, každých 6 měsíců 44%, každý rok 41%, 1 za 2 roky 9%. Otázka 4 (ženy) Otázka 4 (muži) každé 3 měsíce každých 6 měs. každý rok 1 za 2 roky každé 3 měsíce každých 6 měs. každý rok 1 za 2 roky 38

Otázka č. 5. Kupujete zdravotní boty nebo používáte ortopedické vložky do bot? Odpovědi ženy: ano 29%, ne 71%. Odpovědi muži: ano 13%, ne 87%. Otázka 5 (ženy) Otázka 5 (muži) ano ne ano ne Otázka č. 6. Jak často nosíte boty s podpatkem vyšším než 5 cm? Odpovědi ženy: vůbec 63%, 1-2 do měsíce 27%, 1 za týden 7%, 2-3 do týdne 3%. Odpovědi muži: vůbec 100%. Otázka 6 (ženy) vůbec 1-2 do měsíce 1 za týden 2-3 do týdne Otázka č. 7. V jakém cenovém rozpětí vybíráte obuv? Odpovědi ženy: do 300 Kč 3%, 300-600 Kč 32%, 600-1000 Kč 52%, 1000-2000 Kč 13%. Odpovědi muži: do 300 Kč 3%, 300-600 Kč 3 %, 600-1000 Kč 40%, 1000-2000 Kč 47%, nad 2000 Kč 7%. Otázka 7 (ženy) do 300 Kč 300-600 Kč 600-1000 Kč 1000-2000 Kč nad 2000 Kč Otázka 7 (muži) do 300 Kč 300-600 Kč 600-1000 Kč 1000-2000 Kč nad 2000 Kč 39

Otázka č. 8. Považujete investici do kvality obuvi Vás a Vašich dětí za důležitou? Odpovědi ženy: ano 67%, ne 33%. Odpovědi muži: ano 72%, ne 28%. Otázka 8 (ženy) Otázka 8 (muži) ano ne ano ne Otázka č. 9. Kolik hodin denně trávíte v jednom páru bot bez přezutí? Odpovědi ženy: do 5 hodin 38%, 5-10 hodin 59%, více než 10 hodin 3%. Odpovědi muži: do 5 hodin 37%, 5-10 hodin 60%, více než 10 hodin 3%. Otázka 9 (muži) Otázka 9 (ženy) do 5 hodin do 5 hodin 5-10 hodin 5-10 hodin více než 10 hodin více než 10 hodin Otázka č. 10. Domníváte se, že vaše boty splňují kritéria kvalitní obuvi? Odpovědi ženy: ano 27%, ne 73%. Odpovědi muži: ano 47%, ne 53%. Otázka 10 (ženy) Otázka 10 (muži) ano ne ano ne 40

Otázka č. 11. Kolik hodin týdne se věnujete ve volném čase aktivnímu pohybu? Odpovědi ženy: vůbec 10%, 2-4 hodiny 58%, 5-6 hodin 22%, 7-10 hodin 10%. Odpovědi muži: vůbec 14%, 2-4 hodiny 24%, 5-6 hodin 24%, 7-10 hodin 17%, více než 11 hodin 21%. Otázka 11 (ženy) vůbec 2-4 hodiny 5-6 hodin 7-10 hodiny více než 11 Otázka 11 (muži) vůbec 2-4 hodiny 5-6 hodin 7-10 hodiny více než 11 Otázka č. 12. Provozujete nějaký sport pravidelně? Odpovědi ženy: ano 43%, ne 57%. Odpovědi muži: ano 47%, ne 53%. Otázka 12 (ženy) 0tázka 12 (muži) ano ne ano ne 41

Otázka č. 13. Jaký máte druh zaměstnání? Odpovědi ženy: sedavá práce 7%, práce ve stoje 3%, práce za aktivního pohybu 6%, lehká fyzická práce 3%, student 81%. Odpovědi muži: sedavá práce 6%, fyzicky náročná práce 13%, student 81%. Otázka 13 (ženy) sedavá práce práce ve stoji aktivní pohyb lehká fyz. práce fyz.náročná pr. student Otázka 13 (muži) sedavá práce práce ve stoji aktivní pohyb lehká fyz. práce fyz.náročná pr. Otázka č. 14. Preferujete při vhodných příležitostech chození bez obuvi? Odpovědi ženy: ano 73%, ne 27%. Odpovědi muži: ano 67%, ne 33%. Otázka 14 (ženy) Otázka 14 (muži) ano ne ano ne Otázka č. 15. Vyskytují se u Vás některá z chronických onemocnění? Odpovědi ženy: ano 47%, ne 53%. Odpovědi muži: ano 20%, ne 80%. Otázka 15 (ženy) Otázka 15 (muži) ano ne ano ne 42

Otázka č. 16. Vyskytují se (nebo se vyskytla) u Vás akutní onemocnění nohy? Odpovědi ženy: ano 20%, ne 80%. Odpovědi muži: ano 7%, ne 93%. Otázka 16 (ženy) Otázka 16 (muži) ano ne ano ne Otázka č. 17. Trpí ve Vaší rodině někdo vrozenou vadou nohy? Odpovědi ženy: ano 17%, ne 83%. Odpovědi muži: ano13%, ne 87%. Otázka 17 (ženy) Otázka 17 (muži) ano ne ano ne 43

10.2 Hodnocení plantogramů Pro vyhodnocení plantogramů jsem na malém vzorku otisků zvolila základní tři metody pro hodnocení plochonoží. Jako první metodu jsem zvolila metodu Chippaux (1947) Šmiřák (1960). Touto metodou jsem zhodnotila plantogramy u třech dívek a třech chlapců. Tabulka 1 Proband Noha A (cm) B (cm) Výsledek Hodnocení MP02 L 3,2 7,3 43,80% N3 P 2,1 7,8 26,90% N2 MP11 L 1,7 8,0 21,25% N1 P 1,9 8,2 23,17% N1 MP20 L 1,8 8,6 20,90% N1 P 1,8 9,4 19,10% N1 MP34 L 2,0 9,1 21,98% N1 P 2,3 8,3 27,77% N2 MP35 L 2,3 8,7 26,44% N2 P 1,9 9,1 20,88% N1 MP36 L 4,4 8,7 50,57% P2 P 3,8 8,7 43,67% N3 Godunov. Jako metodu číslo 2 jsem pro stejný vzorek plantogramu zvolila metodu Sztriter- Tabulka 2 Proband Noha B-C A-C Ky Hodnocení MP02 L 3,10 6,70 0,46 P1 P 2,35 5,80 0,41 N MP11 L 1,75 5,70 0,31 N P 1,50 5,70 0,26 N MP20 L 2,10 6,70 0,31 N P 2,10 7,65 0,27 N MP34 L 2,50 6,20 0,40 N P 2,30 6,00 0,38 N MP35 L 2,50 7,30 0,34 N P 2,20 6,15 0,36 N MP36 L 4,80 6,20 0,77 P3 P 4,10 6,80 0,60 P2 44

Srdečný. Poslední metoda, která měla zhodnotit stejný vzorek plantogramu byla metoda indexu Tabulka 3 Proband Noha Š (cm) D (cm) Výsledek Hodnocení MP02 L 2,9 19,2 1,50 N P 2,5 18,7 1,34 N MP11 L 3,3 25,3 1,30 N P 2,6 21,1 1,20 N MP20 L 2,7 20,1 1,34 N P 2,8 19,7 1,40 N MP34 L 3,4 19,9 1,70 P P 2,8 20,3 1,38 N MP35 L 2,8 20,6 1,35 N P 3,2 20,8 1,50 N MP36 L 5,5 19,6 2,80 P P 5,2 19,5 2,66 P Tabulka 4 Výsledky všech tří metod jsem porovnávala v následující tabulce. Proband Noha Metoda Chippaux-Šmiřák Metoda Sztriter- Godunov Metoda Srdečný MP02 L N3 P1 N P N2 N N MP11 L N1 N N P N1 N N MP20 L N1 N N P N1 N N MP34 L N1 N P P N2 N N MP35 L N2 N N P N1 N N MP36 L P2 P3 P P N3 P2 P Z výsledků vyplývá, že se metody shodují ve většině případů. Pouze u osob MP02, MP34 a MP36 dochází k rozlišným výsledkům. Jedná se o hraniční hodnocení mezi plochou a normální nohou. Výsledky hodnocení morfologie nohy se od sebe při využití různých plantografických metod velmi často významně liší (na příklad výsledky podle metodiky Chippauxe a Šmiřáka, Sztritera-Godunova, nebo Clarkova úhlu) (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 179). Bohužel nemohu vyloučit vlastní chybu při zhotovení metod. 45

Jako stěžejní metodu pro vyhodnocení ploché a vysoké nohy u všech 60 vyšetřovaných osob jsem zvolila ověřenou a nejpoužívanější metodu Chippaux-Šmiřák. Tuto metodu jsem použila na všech plantogramech a hodnotila jsem nejen přítomnost, ale i stupeň závažnosti ploché i vysoké nohy. Tabulka 5 (pokračování na str. 47, 48) Proband Noha A (cm) B (cm) Výsledek Hodnocení MP01 L 4,2 7,5 56,00% P2 P 3,2 7,6 42,10% N3 MP02 L 3,2 7,3 43,80% N3 P 2,1 7,8 26,90% N2 MP03 L 2,3 9,4 24,46% N1 P 2,6 9,4 27,65% N2 MP04 L 3,8 9,4 40,42% N3 P 3,8 9,8 38,77% N2 MP05 L 2,4 8,8 27,27% N2 P 1,9 8,5 22,35% N1 MP06 L 2,5 8,6 29,10% N2 P 1,6 9,6 16,60% N1 MP07 L 2,3 10,2 22,55% N1 P 3,8 10,8 35,20% N2 MP08 L 1,9 8,2 23,17% N1 P 2,3 8,9 25,80% N2 MP09 L 1,5 9,0 16,60% N1 P 1,8 8,2 21,95% N1 MP10 L 2,5 7,7 32,40% N2 P 2,5 7,8 32,10% N2 MP11 L 1,7 8,0 21,25% N1 P 1,9 8,2 23,17% N1 MP12 L 2,7 8,0 33,75% N2 P 2,8 7,6 36,84% N2 MP13 L 5,6 9,9 56,56% P2 P 3,8 9,8 38,77% N2 MP14 P 0,6 9,1 6,59% N1 MP15 L 2,0 8,6 23,25% N1 P 1,9 7,3 26,02% N2 MP16 L 1,4 8,9 15,70% N1 MP18 L 2,7 8,6 31,39% N2 P 2,4 8,2 29,40% N2 MP19 L 4,1 8,9 46,06% P1 P 5,7 9,1 62,60% P3 MP20 L 1,8 8,6 20,90% N1 P 1,8 9,4 19,10% N1 MP21 L 3,3 9,3 35,48% N2 P 4,0 9,3 43,00% N3 MP22 L 2,4 8,0 30,00% N2 P 3,3 8,0 41,25% N3 MP23 L 1,5 7,9 18,98% N1 MP24 L 2,9 9,1 31,87% N2 P 3,1 8,3 37,35% N2 MP25 L 2,9 8,4 34,50% N2 46

Proband Noha A (cm) B (cm) Výsledek Hodnocení P 3,0 8,6 34,88% N2 MP26 L 2,5 7,5 33,33% N2 P 1,6 7,4 21,60% N1 MP27 L 1,7 8,2 20,70% N1 P 1,0 8,5 11,76% N1 MP28 L 1,8 8,4 21,68% N1 P 1,5 7,6 19,70% N1 MP29 L 2,4 9,1 26,37% N2 P 2,2 8,5 25,88% N2 MP30 L 2,4 9,1 20,37% N2 MP31 L 2,6 8,5 30,58% N2 P 2,6 7,4 35,10% N2 MP32 L 0,3 8,4 3,57% N1 P 1,7 8,4 20,20% N1 MP33 L 3,8 8,7 43,67% N3 P 3,3 8,4 39,28% N2 MP34 L 2,0 9,1 21,98% N1 P 2,3 8,3 27,77% N2 MP35 L 2,3 8,7 26,44% N2 P 1,9 9,1 20,88% N1 MP36 L 4,4 8,7 50,57% P2 P 3,8 8,7 43,67% N3 MP37 L 3,7 9,9 37,37% N2 P 4,0 10,3 38,80% N2 MP38 L 4,5 10,1 44,55% N3 P 4,9 9,6 51,04% P2 MP39 L 2,9 8,8 32,95% N2 P 3,1 8,7 35,60% N2 MP40 L 2,8 8,5 32,94% N2 P 3,3 8,2 40,20% N3 MP41 L 2,5 8,6 29,07% N2 P 1,0 8,5 11,76% N1 MP42 L 3,4 9,0 37,77% N2 P 4,1 9,6 42,71% N3 MP43 L 2,1 9,4 22,34% N1 P 2,7 9,5 28,42% N2 MP44 L 1,6 9,8 16,30% N1 P 1,9 10,2 18,60% N1 MP45 L 4,3 9,3 46,24% P1 P 3,9 9,3 41,93% N3 MP46 L 3,3 10,4 31,70% N2 P 3,1 10,3 30,10% N2 MP47 L 3,6 9,5 37,89% N2 P 3,4 8,9 38,20% N2 MP48 L 5,6 9,8 57,10% P2 P 5,3 9,1 58,24% P2 MP49 L 6,6 9,6 68,75% P3 P 3,8 9,5 40,00% N2 MP50 L 5,1 8,6 59,30% P2 P 5,9 8,6 68,60% P3 MP51 L 0,8 9,5 8,40% N1 MP52 L 3,3 10,2 32,40% N2 P 4,4 9,9 44,44% N3 47

Proband Noha A (cm) B (cm) Výsledek Hodnocení MP53 L 2,2 6,9 31,88% N2 P 3,1 7,9 39,24% N2 MP54 L 1,6 8,0 20,00% N1 P 2,5 8,2 30,48% N2 MP55 L 7,0 8,7 80,50% P3 P 6,1 9,2 66,30% P3 MP56 L 1,8 8,0 22,50% N1 P 2,3 7,7 29,87% N2 MP57 L 3,0 7,9 37,97% N2 P 2,7 7,9 34,17% N2 MP58 L 3,2 8,1 39,51% N2 P 3,5 8,4 41,66% N3 MP59 L 1,9 9,2 20,60% N1 P 1,8 9,7 18,55% N1 MP60 L 3,9 9,7 40,20% N3 P 3,1 8,5 36,50% N2 Metoda Chippaux-Šmiřák zahrnuje hodnocení tzv. vysoké nohy. Tabulka 6 Proband Noha D (cm) Hodnocení MP14 L 3,7 V3 MP16 P 4,0 V3 MP17 L 4,1 V3 P 0,8 V1 MP23 P 2,0 V2 MP30 P 2,0 V2 MP51 P 0,4 V1 10.3 Celkové zhodnocení Z celkově vyšetřovaných 60 osob v rozmezí 15-25 let použitím metody Chippaux- Šmiřák vyšlo, že oboustranným plochonožím trpí 4 lidé, jednostranně plochou nohou 6 lidí. Oboustranně vysoká noha byla vyhodnocena pouze u jednoho probanda, jednostranně vysoká noha byla změřena celkem u pěti osob. Ostatní plantogramy jsem vyhodnotila jako zdravou nohu. 48

80 70 60 50 % 40 Jednostranně 30 Oboustranně 20 10 0 Normální noha Vysoká noha Plochá noha Pokud bychom porovnávali výskyt ploché a vysoké nohy mezi zástupci žen a mužů, zaměříme se i na podrobnější rozdělení věkové hranice (15-19 let, 20-25 let). Z výsledků vyplývá rovnoměrné rozložení ploché i vysoké nohy mezi muži a ženami ve vyšetřovaném souboru. Z celkem 30 chlapců trpí jednostranným plochonožím celkem 2 studenti, oboustranným plochonožím taktéž. Vysokou nohou jsou postiženi celkem 3 chlapci jednostranně, oboustranná plochá noha se vyskytuje pouze u jednoho chlapce. U dívek je postiženo plochou nohou celkem 6 osob (4 dívky jednostranně, 2 dívky oboustranně). Vysoká noha se u dívek vyskytuje pouze na jedné noze, a to u počtu 2 dívek. Z výsledků nevyplývá, že by rozvoj deformit nohou v tomto souboru lidí byl vázán na pohlaví. 10.4 Kazuistiky MPO1 Vyšetřovaná osoba MP01 (viz Příloha 3) podle výsledku měření trpí plochou nohou (P2) na levé noze. Sedmnáctiletá dívka netrpí obezitou (BMI = 20,9), preferuje dražší, kvalitní boty (zdravotní) a týdně se věnuje okolo 5 hodin aktivnímu pohybu. Kromě studia se věnuje tanci a práci (dlouhodobé stání), po které trpí bolestí hlavy, nohou a zad. Tato práce by mohla mít vliv na přítomnost plochonoží. MP13 Podle výsledku měření trpí vyšetřovaná osoba MP13 (viz Příloha 4) plochou nohou na levé noze. Chlapec (18 let) netrpí obezitou (BMI = 21,6), z dotazníku vyplývá nezájem o kvalitu obuvi. Kromě studia se chlapec téměř nevěnuje aktivnímu pohybu. 49

MP19 U vyšetřované osoby MP19 (viz Příloha 5) měření prokázalo oboustranně plochou nohy (levá noha P1, pravá noha P3). Dívka (18 let) trpí mírnou nadváhou (BMI = 24,5), preferuje zdravotní kvalitní obuv, aktivně se věnuje jízdě na kole, netrpí chronickými nemocemi (bolesti hlavy, nohou, zad). Kromě mírné nadváhy nevyplývá z dotazníku možná příčina pro vznik plochonoží. MP36 U ženy ve věku 24 let (viz Příloha 6) se podle výsledku měření nachází na levé noze plochonoží (P2). Žena trpící nadváhou (BMI = 26,8) aktivně sportuje (volejbal), práci vykonává za aktivního pohybu. Boty preferuje zdravotní, nebo se zdravotní vložkou a domnívá se, že tyto boty splňují kritéria pro kvalitní boty. Trpí bolestí nohou, otoky. MP38 Dvaadvacetiletá studentka (viz Příloha 7) s BMI = 22,94 podle výsledku metody Chippaux-Šmiřák trpí plochonožím na pravé noze. Žena preferuje sportovní levnější obuv, kterou častěji obměňuje. Ve volném čase se aktivně věnuje tanci (zumba). MP45 Vyšetřovaná osoba (viz Příloha 8) trpí jednostranně mírně plochou nohou P1 (pravá noha). Podle dotazníku nevyplývá žedná možná příčina pro vznik ploché nohy. U ženy se vyskytují bolesti hlavy, nohou, zad a ve volném čase se věnuje tanci a netrpí nadváhou (BMI = 23,89). Možná příčina pro vznik plochonoží je přetěžování v zaměstnání. MP48 Devatenáctiletý muž (viz Příloha 9) trpí oboustranně plochou nohou (P2). Student (BMI = 24,2) preferuje sportovní boty z textilu, ve volném čase se věnuje více než 10 hodin týdně atletice. U vyšetřované osoby jsem zhodnotila přítomnost mírně vybočeného palce. MP49 U sedmnáctiletého muže (viz Příloha 10) se podle výsledku měření nachází na levé noze nejtěžší stupeň ploché nohy (P3). Z dotazníku nevyplývá možná příčina pro vznik takto závažné jednostranné ploché nohy. Muž netrpí obezitou (BMI = 21,3), preferuje sportovní obuv, věnuje se běhání, používá ortopedické (zdravotní) vložky do bot. U vyšetřované osoby se nevyskytují žádné chronické ani akutní onemocnění nohou. 50

MP50 Třiadvacetiletá studentka (viz Příloha 11) s BMI = 20,48 má podle výsledku měření oboustranně ploché nohy (pravá noha P3, levá noha P2). Žena trpí bolestí zad, aktivně sportuje (běh), podle dotazníku preferuje obuv z kvalitního materiálu, sportovní se zdravotní vložkou. Nemůžeme podle dotazníku posoudit možnou příčinu pro vznik oboustranné ploché nohy. MP55 U patnáctiletého studenta (viz Příloha 12) se vyskytuje oboustranně nejvážnější stupeň plochonoží (P3). Chlapec trpí nadváhou (BMI = 26,6), preferuje boty z textilu (boty nesplňují kritéria pro kvalitní obuv), věnuje se ve volném čase aktivnímu pohyb. 11 Diskuze Deformity nohou způsobené vnějšími faktory postihují čím dál více děti v období školního věku. 90% českých dětí se rodí se zdravýma nohama, ale do školy přicházejí již více než 30% školáků s deformitami (Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, 2006, str. 163). Proto je třeba se zamyslet nad neuspokojivým stavem nožní klenby v současné populaci. Jako nejvhodnější metodu pro vyšetření stavu nožní klenby jsem zvolila plantogram, neboli otisk nohy. I když je tato metoda ve stínu moderních přístrojů, má svůj význam i v dnešní moderní době a poskytuje nepřeberné množství údajů o jedinci. Plantografickou metodou jsem změřila 120 otisků od 30 žen a 30 mužů. Pozornost jsem věnovala především zhodnocení ploché a vysoké nohy. Ostatní deformity nohy jsem pro nedostatek dostupných metod a zkušeností nehodnotila. Klementa (1988) ve své práci hodnotil přítomnost ploché a vysoké nohy u studentů v rozmezí 14-20 let. Použitím metody Chippaux-Šmiřák zhodnotil celkem 406 studentů a 393 studentek. U chlapců podle výsledků trpí plochonoží na levé noze celkem 30 studentů (7,4%), na pravé noze celkem 25 chlapců (6,2%). Celkem 21 dívek (5,3%) trpí levostranně plochou nohou, 18 dívek (4,6%) trpí pravostranně plochou nohou. Vysoká noha se u chlapců vyskytuje na levé noze v celkovém počtu 8 studentů (2%), na noze pravé celkem 6 studentů (1,5%). U dívek je počet vyšší, celkem trpí vysokou nohou 44 dívek (levá noha 25 dívek 6,4%, pravá noha 19 dívek 4,8%). 51

Výskyt ploché nohy v mém souboru je na pravé noze u chlapců v 6,6%, na levé noze u 13,3% (z celkového počtu 30 mužů). Výskyt ploché nohy u žen na pravé noze činí celkem 6,6%, na noze levé celkem 16,6% (z celkového počtu 30 vyšetřovaných žen). Po porovnání mých výsledků s výsledky Klementa (1988) vidíme rozdíl především v zastoupení levostranné ploché nohy u dívek i chlapců. Výskyt vysoké nohy v mém souboru je na pravé (3,3%) i levé (3,3%) noze u žen shodný. U mužů je výskyt vysoké nohy na levé noze taktéž 3,3%, na noze pravé je vysoká noha v zastoupení 13,3 %. Klementa (1988) dále srovnává výskyt ploché nohy u vrstevníků (14-20 let) mezi jednotlivými pracovními pozicemi. U chlapců srovnává plochonoží mezi studenty, zahradníky, automechaniky, zámečníky, frézaři a elektromontéry. Průměrné hodnoty plochonoží vyšly nejlépe u studentů (obě nohy), podle výsledků nejvíce plochou nohou trpí oboustranně zámečníci. U dívek Klementa hodnotil plochonoží mezi studentkami, zahradnicemi a prodavačkami. Průměrné hodnoty u dívek ukazují na nejmenší výskyt ploché nohy u studentek (5%) naopak nejvyšší výskyt ploché nohy se vyskytuje u prodavaček (15%). Velmi nízké procentuální zastoupení deformit nohou u studentů je pravděpodobně dáno všestranností jejich pohybových aktivit (Somatometrie nohy, 1987). Přidalová a Dostálová (2004) sledovaly stav podpůrně-pohybového aparátu u studentů a studentek FTK UP v Olomouci a VŠPV ve Výškově. Jednalo se o selektované skupiny studentů, kteří se setkávají s každodenní vyšší intenzitou a objemem tělesného zatížení. Průměrný věk studentů FTK byl 19,4 let a studentek 19,7 let. Studenti VŠPV dosahovali průměrného věku 22,4 let a studentky 21,4 let. Autorky studie se zaměřily na hodnocení indexu nohy dle Chippaux-Šmiřáka, vyosení palce a malíku a úhel nohy. Z hlediska stavu podélné klenby nožní převládalo zastoupení normálně klenuté nohy I. a II. stupně. Plochá noha se vyskytovala ojediněle. Vysoká noha byla diagnostikována s poměrně vyšší četností okolo 20 %. Nejčastěji byla zaznamenána u studentek FTK (Ontogenetické trendy ve vývoji nohy u chlapců školního věku, 2011, str. 53). Z výzkumu Přidalová, Dostálová vyplývá vyšší zastoupení vysoké nohy, než ploché nohy. Podobné výsledky publikoval Bc. Jan Šenkýř ve své diplomové práci. Zhodnocením 24 probandů hodnotil metodou Chippaux-Šmiřík přítomnost ploché či vysoké nohy u judistů. Zajímavým výsledkem bylo zhodnocení 46% nohou účastníků jako nohy vysoké. Zbylých 54% nohou bylo vyhodnoceno jako normálně klenutá noha. V celém souboru nebyla žádná noha diagnostikována jako plochá noha (Diagnostika stavu nožní klenby u judistů, 2011). Výsledky jednotlivých studií se liší pravděpodobně kvůli nesjednocení vyšetřovaného souboru lidí (věk, pohlaví) a použití odlišných metod pro sběr informací. Výsledky z našeho originálního výzkumu jsou v porovnání s dalšími studiemi celkem uspokojivé. 52

Návrh preventivního řešení k předcházení rozvoje deformit nohou je celkem popsán již v úvodní části. Žádné další nové poznatky jsem z dotazníkové části nezjistila. Jak jsem již naznačila, všestranné pohybové aktivity jsou předpokladem pro správné zatěžování plosky nohy a nemělo by dojít ke vzniku plochonoží z důvodů stereotypního přetěžování. Jak již zmínil Klementa, studenti (žáci) by neměli mít předpoklad k rozvíjení deformit nohy. Důležitá otázka je volba správné obuvi, jejíž významný podíl na vzniku deformit jsme již popsali. Dodržováním správných zásad obouvání a pohybové rozmanitosti ovšem není vyloučen rozvoj deformit nohy. Mezi vlivy ovlivňující stav nohy patří i vnitřní faktory (genetické), které mohou rozvoj deformit podporovat. 12 Závěr V úvodu práce jsme se seznámili s problémem a vytyčili si cíle, kterých chceme dosáhnout. Pro pochopení složitosti nožní klenby jsem stručně popsala jednotlivé kosti, popsala funkce nohy a zaměřila se na struktury související přímo s klenebním systémem nohy. Pokusila jsme se vytvořit přehled nejčastějších funkčních vad (deformit) a zaměřila se především na plochou a vysokou nohu, kterou sleduji i v praktické části. Práce by měla poukazovat na propojenost jednotlivých komponent lidského těla s celkovým stavem nohy. Popsala jsem jednotlivé metody vyšetření chodidla a podrobně vysvětlila základní metody hodnocení plantogramů. Zhotovením plantogramů na vybrané skupině dobrovolníků jsem zhodnotila přítomnost a stupeň závažnosti ploché, vysoké nohy a výsledky porovnala s dalšími studiemi. Z výsledků, které byly naměřeny metodou Chippaux-Šmiřák, je patrná převaha normálně klenuté nohy u dívek i chlapců. Předpoklad, že větší zastoupení deformit nohou bude u dívek, se mi nepotvrdil. Z celkového počtu 120 plantogramů jsem 21 z nich vyhodnotila s určitou deformitou nohy (plochá a vysoká noha). Pomocí dotazníkové části jsme se pokusila především zhodnotit možné příčiny pro vznik plochonoží u konkrétních případů (kazuistik). Troufám si říci, že všechny cíle v této práci byly splněny. Vyšetřovaný soubor přesně splnil požadované podmínky. Pro větší objektivnost by bylo vhodnější udělat výzkum na větším množství probandů. Tímto bych chtěla i poděkovat všem dobrovolníkům, díky nimž tato práce vznikla. 53

O autorce Eva Herzogová (14. 7. 1990) v roce 2009 úspěšně ukončila maturitní zkouškou studium na Střední zdravotnické škole v Kolíně, obor Zdravotnické lyceum. V témže roce si podala přihlášku na Masarykovu univerzitu a díky zájmu o biologii a anatomii člověka byl výběr Přírodovědecké fakulty jednoznačný. Přijetím do oboru Antropologie se utvrdila v zájmu o tuto oblast a případné další studium by chtěla zaměřit taktéž na antropologii. 54

Seznam důležitých jmen a pojmů Aponeuróza - tenká vazivová blána, která je plošně rozprostřenou šlachou. Artróza - nezánětlivé onemocnění kloubů, pro něž je typická destrukce, zánik kloubní chrupavky, která tvoří plochu dotyku mezi kostmi kloubu. Příčina destrukce není známa, vliv má přetěžování kloubů, prodělaná kloubní onemocnění, vrozené vady např. kyčlí aj. Zničení chrupavky omezuje funkci kloubu. Objevují se bolesti, které se vystupňují, dojde-li k druhotnému postižení okolních tkání, kloub může být zarudlý, teplejší, může se v něm zmnožit tekutina, je omezena hybnost. BMI anglická zkratka body-mass index. Bursitida - nepružnost, ztuhlost, nehybnost, tvrdost, nekompromisnost, nepřizpůsobivost. DIP kloub distální intefalangeální kloub. Distální - vzdálený, umístěný na opačné straně, než je počátek. Dorziflexe - dorzální flexe, ohyb ke hřbetu (např. ruky). Eliminace odstranění, vyloučení, omezení. Exostóza - povrchový kostní výrůstek z tkáně kosti nebo chrupavky. Vyskytuje se v dětství či vzniká po úrazu. Může stlačovat okolní tkáně, ale je nezhoubný. Extensor - sval, který provádí natažení v určitém kloubu. Flexibilita - ohebnost, pružná přizpůsobivost. Flexor - sval, který provádí ohnutí v určitém kloubu. Generalizace zevšeobecňování, vytváření obecných pojmů nebo zákonitostí, rozšiřování. Ireversibilní - nevratný, nezvratný. Konkávní -vypouklý (plocha zakřivená směrem ven). Konvexní - vydutý (plocha zakřivená směrem dovnitř). Laterální - postranní, zevní, boční, mimo střed. Lokomoce - schopnost pohybu, pohyb v prostoru pomocí svalové činnosti. Longitudinální - podélný, rovnoběžný s osou, délkový. Mediální - střední, tj. ve středu těla či uprostřed orgánu, popř. blíže ke středu v porovnání s jinou částí těla. Metatarsus - pět kůstek tvořících hřbet nohy a spojujících zánártí tarsus s prsty nohou. MTP metakarpofalageální kloub. Phalangeus článek prstu. PIP kloub proximální interfalangeální kloub. Planta - latinsky chodidlo, ploska nohy. 55

Plantiflexe plantární plexe, ohyb od hřbetu. Plantogram - podélný, rovnoběžný s osou, délkový. Predispozice - vrozená nebo získaná náchylnost, sklon. Proband - jedinec, který je předmětem zkoumání. Proximální - bližší počátku či vzniku. Rigidita ztuhlost, nepružnost, nehybnost, tvrdost, nepřizpůsobivost. Tonus - napětí živé tkáně. Valgozita - vbočenost kloubů (př. kolena vbočená do X ). Varozita - vybočenost kloubů (př. kolena vybočená do O ). Seznam důležitých jmen a pojmů byl vytvořen pomocí: http://lekarske.slovniky.cz/ http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/ 56

Rejstřík A Achillova šlacha 16, 21, 22 Artróza 24 N Noha svislá Noha vbočená Noha vybočená viz pes equinus viz pes valgus viz pes varus C Clarkův úhel 45 D Digiti hammati 25 Digiti malei 25 E Egyptská noha 14 Exostóza 26 F Ferrokyanidová metoda 28 H Hákovitá noha viz pes calcaneus Hallux rigidus 14, 24, 36 Hallux valgus 14, 20, 23, 36 Hallux varus 24 Ch Chippaux-Šmiřák 4, 45, 46, 48, 51, 53 K Kennedy 30 Kladívkovité prsy viz digiti hammati Klementa 28 Kostní výrůstek viz exostóza L O Ostruha patní kosti 26 P Paličkovitý prst viz digiti malei Patní ostruha 26 pes calcaneus 22 Pes cavus 21 Pes eqiunus 22 Pes planus 20, 32 Pes valgus 27 Pes varus 27 Plantograf 29, 59 Plantogram 28, 29, 33, 35, 51 Plochá noha viz pes planus Plochonoží viz pes planus Ploska nohy 19 Podélná nožní klenba 15 Podogram 28, 33 Podometr 29 Předonoží 19, 33, 36 Příčná klenba nožní 18 R Rhodanidová metoda 28 S Středonoží 33, 34 Sztriter- Godunov 45 V Vbočený palec viz hallux valgus Vybočený palec viz hallux varus Vysoká (vyklenutá) noha viz pes cavus Vysoký nárt 21 Lokomoce 12, 14, 15 M Z Ztuhlý palec viz hallux rigidus Mayerova linie 33 Metoda indexu Srdečný 32 57

Seznam použité literatury ČIHÁK, Radomír: Anatomie 1, Praha Grada Publishing, 2001. DUNGL, Pavel: Ortopedie a traumatologie nohy, Praha Avicenum, 1989. DYLEVSKÝ, Ivan: Speciální kineziologie, Praha Grada Publishing, 2009. DYLEVSKÝ, Ivan; DRUGA, Rastislav; MRÁZKOVÁ, Olga: Funkční anatomie člověka, Praha Grada Publishing, 2000. GALLO, Jiří: Ortopedie pro studenty lékařských a zdravotnických fakult, Olomouc Univerzita Palackého, 2011. HORAČKOVÁ, Ladislava: Anatomie pro antropology I. Pohybový systém, Brno Akademické nakladatelství Cerm, 2007. KLEMENTA, Josef: Somatometrie nohy, Praha Státní pedagogické nakladatelství, 1987. KLENERMAN, Leslie - WOOD, Bernard: The human foot, Springer Verlag London Limited, 2006. KOS, Jaroslav - HEŘT, Jiří - HLADÍKOVÁ, Jaroslava: Přehled topografické anatomie, Brno Masarykova univerzita, 1994. KUBÁT, Rudolf: Ortopedie praktického lékaře, Praha Avicenum, 1975. MATĚJŮ, Kateřina: Ontogenetické trendy ve vývoji nohy u chlapců školního věku, Diplomová práce, Olomouc Univerzita Palackého, 2011. PETROVICKÝ, Pavel, a kol: Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi, Bánská Bystrica Osveta, 2001. 58

RIEGEROVÁ, Jarmila; PŘIDALOVÁ, Miroslava; ULBRICHOVÁ, Marie: Aplikace fyzické antropologie v tělesné výchově a sportu, Olomouc Hanex, 2006. SLEZÁKOVÁ, Lenka: Ošetřovatelství v chirurgii, Praha Grada Publishing, 2010. STINGL, Josef: Topografická pitva III. Končetiny, Praha Karolinum, 1995. ŠENKÝŘ, Jan: Diagnostika stavu nožní klenby u judistů, Diplomová práce, Brno Masarykova univerzita, 2011. Internetové zdroje: České vysoké učení technické v praze, [on-line], [cit. 27. 2. 2012]. Dostupné na <http://www.fs.cvut.cz/prt/plantograf/plantograf_v07.pdf> ING corporation, spol. s r. o, [cit. 15. 3. 2012]. Dostupné na: <http://www.ingcorporation.cz/cs/pristroje-zarizeni/index.php> Ortopedica.cz - Zakázkové ortopedické pomůcky, [cit. 24. 3. 2012]. Dostupné na: <http://www.ortopedica.cz/ortopedicke-vlozky-do-bot/> FOPTO - Federace ortopedických protetiků technických oborů, [cit. 9. 4. 2012]. Dostupné na: <http://www.ortotikaprotetika.cz/oldweb/wc283bdc3bc569.htm> HESSY s.r.o., [cit. 26. 4. 2012]. Dostupné na: <http://www.spokojenenohy.cz/ortopedicke-rady/> Havrda, M. Moderní vyšetřovací metoda v pediatrii, [on-line], [cit. 13. 3. 2012]. Dostupné na: <http://www.pojivo.cz/pu/sup_12_2002.pdf> Medek, V. Plochá noha dospělých, [on-line], [cit. 15. 3. 2012]. Dostupné na: <http://www.dostry.cz/podrobne/solen.pdf> Běžecká škola Miloše Škorpila, [cit7. 5. 2012]. Dostupné na: <http://www.bezeckaskola.cz/> 59

Seznam obrázků Obrázek 1: A - řecký typ, B egyptský typ, C kvadratický typ.... 14 Obrázek 2: A- vnitřní a zevní část klenby, B - vnitřní (1) a zevní (2) oblouk klenby.... 15 Obrázek 3: Plochá noha.... 20 Obrázek 4: Vysoká noha.... 21 Obrázek 5: Svislá noha, plantogram... 22 Obrázek 6: Hákovitá noha, plantogram.... 22 Obrázek 7: Vbočený palce, RTG snímek.... 23 Obrázek 8: Základní operace Hallux valgus... 24 Obrázek 9: Ztuhlý palec, RTG snímek... 24 Obrázek 10: A - paličkovitý prst, B - kladívkovitý prst, C - drápovitý prst... 25 Obrázek 11: Příklady míst vzniku exostóz... 26 Obrázek 12: Noha normální a vbočená... 27 Obrázek 13: Noha normální a vybočená.... 27 Obrázek 14: Podometr.... 29 Obrázek 15: Vizuální škála pro hodnocení ploché nohy... 30 Obrázek 16: Metoda Chippaux-Šmiřák... 31 Obrázek 17: Metoda Sztriter-Godunov.... 31 Obrázek 18: Metoda indexu Srdečný.... 32 Obrázek 19: Metoda segmentů.... 32 Obrázek 20: Clarkův úhel.... 32 Obrázek 21. Mayerova linie... 33 Obrázek 22: Metoda Chippaux-Šmiřák... 34 Obrázek 23: Chippaux-Šmiřák, vysoká noha.... 34 Obrázek 24: Metoda Sztriter-Godunov.... 34 Obrázek 25: Metoda indexu Srdečný.... 35 60

Seznam tabulek Tabulka 1: Pilotní studie, Chippaux- Šmiřák... 44 Tabulka 2: Pilotní studie, Sztriter-Godunov... 44 Tabulka 3: Pilotní studie, Metoda indexu Srdečný... 45 Tabulka 4: Pilotní studie,celkové zhodnocení... 45 Tabulka 5: Chippaux-Šmiřák, plochá noha... 46-48 Tabulka 6: Chippaux-Šmiřík, vysoká noha... 48 Seznam příloh Příloha 1: Dotazník vyšetřované osoby MP14... 62 Příloha 2: Informovaný souhas... 63 Příloha 3: Plantogram vyšetřované osoby MP01... 64 Příloha 4: Plantogram vyšetřované osoby MP13... 64 Příloha 5: Plantogram vyšetřované osoby MP19... 65 Příloha 6: Plantogram vyšetřované osoby MP36... 65 Příloha 7: Plantogram vyšetřované osoby MP38... 66 Příloha 8: Plantogram vyšetřované osoby MP45... 66 Příloha 9: Plantogram vyšetřované osoby MP48... 67 Příloha 10: Plantogram vyšetřované osoby MP49... 67 Příloha 11: Plantogram vyšetřované osoby MP50... 68 Příloha 12: Plantogram vyšetřované osoby MP55... 68 61

Příloha 1 62

Příloha 2 Informovaný souhlas Obracím se na Vás s prosbou o spolupráci při shromažďování informací, které budou použity v mé bakalářské práci na téma Vliv kulturních faktorů na funkční stav lidské nohy, kterou píši v rámci studia Antropologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. V rámci výzkumu budu provádět neinvazivní ortopedickou metodou otisky Vašich chodidel, které mi budou sloužit jako vzorek pro vyhodnocení stavu chodidel populace v ČR. V další části Vás poprosím o vyplnění dotazníku, který bude veden pod kódem a případná identifikace jedince nebude možná. Celý výzkum je anonymní a Vaše osobní údaje (výška, váha, věk) budou použity pouze v rámci této bakalářské práce. Cílem výzkumu bude zjistit, jaký je stav lidské nohy v populaci a jaké příčiny mohou souviset s případnými změnami funkčního stavu lidské nohy. Dále se pokusím navrhnout preventivní řešení k předcházení těmto postižením. Děkuji za spolupráci. Eva Herzogová Souhlasím s neinvazivním ortopedickým vyšetřením chodidel a vyplněním dotazníku v rámci bakalářské práce Evy Herzogové, které budou zpracovány a uchovány anonymně pod kódem. Jméno a příjmení:... V... dne... Podpis:... 63

Příloha 3 Příloha 4 64

Příloha 5 Příloha 6 65

Příloha 7 Příloha 8 66

Příloha 9 Příloha 10 67

Příloha 11 Příloha 12 68