EXIT 4 D1 A DOPRAVNÍ PŘIPOJENÍ ZÁPADNÍ KOMERČNÍ ZÓNY PRŮHONICE

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 2 Dokumentace záměru podle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů EXIT 4 D1 A DOPRAVNÍ PŘIPOJENÍ ZÁPADNÍ KOMERČNÍ ZÓNY PRŮHONICE Objednatel: Zpracovatel: Odpovědný zástupce zpracovatele: Hlavní řešitel: Spolupráce: Ředitelství silnice a dálnic ČR Na Pankráci 56 145 05 Praha 4 U Malše 20 370 01 České Budějovice RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc., jednatel RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc. držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle 19 zákona č. 100/2001 Sb. osvědčení č.j. 2721/4692/OEP/92/93 ze dne 11.2.1993, prodloužení autorizace č.j. 108951/ENV/10 ze dne 11.1.2011 Mgr. Radomír Mužík, Ing. Alexandra Čurnová, Mgr. Alexandra Přibylová, Mgr. Pavla Dušková, Ing. Miloš Mertl, MERTL AKUSTIKA s.r.o., Praha Ing. Martin Bartůšek, MERTL AKUSTIKA s.r.o., Praha Ing. Pavel Šinágl, Praha RNDr. Jiří Kos, Jihlava Srpen 2011

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 3 Obsah Strana ÚVOD... 5 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI... 29 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU... 30 B.I. Základní údaje... 30 B.II. Údaje o vstupech... 40 B.II.1. Půda... 40 B.II.2. Voda... 42 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje... 43 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu... 44 B.III. Údaje o výstupech... 50 B.III.1. Ovzduší... 50 B.III.2. Odpadní vody... 54 B.III.3. Odpady... 56 B.III.4. Ostatní... 58 B.III.5. Doplňující údaje... 63 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ... 64 C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 64 C.I.1. Zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky... 64 C.I.2. Natura 2000... 65 C.I.3. Územní systém ekologické stability krajiny... 65 C.I.4. Území historického, kulturního nebo archeologického významu... 67 C.I.5. Území hustě zalidněná... 67 C.I.6. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území... 67 C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území.. 68 C.II.1. Ovzduší a klima... 68 C.II.2. Voda... 69 C.II.3. Půda... 72 C.II.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje... 73 C.II.5. Flóra, fauna, ekosystémy, lesní porosty... 74 C.II.6. Krajina... 80 C.II.7. Obyvatelstvo... 83 C.II.8. Hmotný majetek... 83 C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení... 84 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 86 D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich významnosti... 86 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů... 86 D.I.2. Vliv na ovzduší a klima... 100 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky... 103 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody... 104 D.I.5. Vlivy na půdu... 107

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 4 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje... 109 D.I.7. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy... 109 D.I.8. Vlivy na zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000, přírodní parky, VKP, ÚSES a krajinu... 113 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky... 116 D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů... 117 D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech... 117 D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí... 118 D.V. Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů... 121 D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při zpracování dokumentace... 123 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU... 123 F. ZÁVĚR... 136 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU... 136 H. PŘÍLOHY... 146 ÚDAJE O ZPRACOVATELI DOKUMENTACE... 147

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 5 ÚVOD 1. Historie procesu EIA Předmětem předkládané dokumentace je vyhodnocení vlivů záměru EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice na životní prostředí. Posuzovaný záměr tvoří mimoúrovňová křižovatka na dálnici D1 v km 3,756 a příjezdová komunikace do Západní komerční zóny Průhonice (dále jen ZKZP), která je navržena vpravo od dálnice D1 ve směru z Prahy do Brna (Příloha dokumentace č. 4. Příjezdová komunikace do ZKZP je navržena jako počáteční úsek tzv. Vestecké spojky, která v budoucnu propojí dálnici D1 (v MÚK EXIT 4) s tzv. Vesteckým přivaděčem (v okružní křižovatce se silnicí II/603). Vestecký přivaděč propojuje Pražský okruh (v MÚK EXIT 3 Vestec) se silnicí II/603 Praha Jesenice Poříčí nad Sázavou (v okružní křižovatce mezi Kunraticemi a Vestcem), do provozu byl uveden v roce 2010 spolu s jižní částí Pražského okruhu (dříve se používal název Silniční okruh kolem Prahy, SOKP). Situace silniční sítě na jižním okraji Prahy v území posuzovaného záměru je uvedena na obr. 1. Obr. 1 - Situace silniční sítě na jižním okraji Prahy

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 6 Příprava posuzovaného záměru EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice (dále používáme zkrácený název záměru EXIT 4 ) probíhá souběžně s přípravou a posuzováním Vestecké spojky, viz informační systém EIA, záměr MZP214 VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603. Oba záměry vycházejí ze společných Dopravně inženýrských podkladů. Předpokládá se, že realizace Vestecké spojky bude bezprostředně navazovat na realizaci MÚK EXIT 4. Zahájení proces hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) posuzovaného záměru EXIT 4 spadá do roku 2008, kdy dne 10.4.2008 obdrželo Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen dokumentace ), kterou zpracoval Mgr. Michael Pondělíček. Dokumentace byla dne 14.4.2008 rozeslána ke zveřejnění a k vyjádření dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům. Dopisem ze dne 29.5.2008 byla dokumentace, včetně kopií všech obdržených vyjádření, zaslána ustanovenému zpracovateli posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen posudek ) Ing. Liboru Ládyšovi. Dne 8.7.2008 obdrželo MŽP od zpracovatele posudku dopis s tím, že předložená dokumentace má řadu závažných nepřesností, příp. nedostatků a nejasností, které nelze vypořádat pouze doplněním oznamovatele v rámci zpracování posudku a doporučuje proto dokumentaci vrátit k dopracování. Na základě obdržených vyjádření a na základě doporučení zpracovatele posudku dne 8.7.2008 MŽP dokumentaci vrátilo k doplnění či přepracování včetně požadavků na informace a aspekty, jež je nutné do dopracované dokumentace uvést. Dopracovanou dokumentaci obdrželo MŽP dne 19.6.2009. Z důvodu nedostatečného zohlednění všech připomínek a požadavků uvedených v dopise ze dne 8.7.2008 byla dokumentace dne 3.7.2009 vrácena k opětovnému doplnění či přepracování. Dne 25.3.2010 obdrželo MŽP dopracovanou dokumentaci (již třetí verze dokumentace), která byla dne 8.4.2010 rozeslána ke zveřejnění a k vyjádření dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům a zpracovateli posudku Ing. Liboru Ládyšovi. Zpracovatel posudku konstatoval, že předložená dokumentace má stále řadu závažných nepřesností, příp. nedostatků a nejasností, které nelze vypořádat pouze doplněním oznamovatele v rámci zpracování posudku a žádá její vrácení k řádnému dopracování. Na základě prostudování dokumentace a na základě doporučení zpracovatele posudku MŽP konstatovalo, že ani tato dokumentace dostatečným způsobem nezohlednila všechny připomínky a požadavky uvedené v dopise ze dne 8.7.2008. MŽP proto dopisem ze dne 1.7.2010 vrátilo dokumentaci k opětovnému dopracování tak, aby byl dotčeným subjektům i veřejnosti poskytnut dostatečný podklad pro připomínkování. Dne 30.11.2010 obdrželo MŽP čtvrtou verzi dokumentace, která byla dne 10.12.2010 rozeslána ke zveřejnění a k vyjádření dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům. Dopisem ze dne 10.2.2011 byla dokumentace, včetně kopií obdržených vyjádření, předána zpracovateli posudku. Poslední obdržené vyjádření (Hlavní město Praha), bylo zpracovateli posudku dopisem ze dne 24.2.2011 předáno téhož dne.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 7 Na základě vyhodnocení všech podkladů získaných v dosavadním procesu EIA (včetně čtvrté verze dokumentace EIA) vrátilo MŽP jako příslušný úřad i čtvrtou verzi dokumentace dna 2.3.2011 k dopracování. Dokumentaci MŽP požaduje dopracovat na základě veškerých relevantních připomínek a požadavků obsažených ve vyjádřeních k dokumentaci k tomuto záměru (především k její čtvrté verzi) včetně důsledného zohlednění všech požadavků uvedených v dopise MŽP ze dne 8.7.2008, kterým byla vrácena první předložená dokumentace. Dopracovaná dokumentace bude zahrnovat zejména následující informace a aspekty: 1) posouzení vlivu záměru na znečištění ovzduší přepracování rozptylové studie ve smyslu požadavků dotčených orgánů, 2) posouzení vlivu na akustickou situaci provedení požadovaného měření počáteční akustické situace a následná úprava akustické studie na základě reálně naměřených hodnot (kalibrace výpočtového modelu) 3) posouzení vlivu záměru na vody doplnění upřesněného posouzení vlivu záměru na vody (povrchové i podzemní) 4) posouzení vlivu záměru na okolní přírodně cenná území, 5) doplnění posouzení o požadovanou variantu, kdy nadřazená komunikační síť neobsahuje následující stavby: stavba SO 511, stavba SO 518 519 a přeložka silnice I/2 6) doplnění úplného výčtu opatření k prevenci, minimalizaci, resp. eliminaci vlivů záměru na životní opatření a obyvatelstvo (kapitola D.IV. dokumentace) 7) metodické a koncepční zpracování celé dokumentace úplný výčet veškerých vstupů v kapitole B.II. a výstupů v kapitole B.III., detailní posouzení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí v kapitole D, jednotné označení záměru, atd. Na základě vrácení čtvrté verze dokumentace k dopracování pověřil oznamovatel zpracováním nové, již páté verze dokumentace, společnost, České Budějovice. Nově zpracovaná dokumentace vychází ze čtyř verzí dokumentace, které zpracoval a postupně doplňoval v letech 2008 2010 Mgr. Michael Pondělíček. V nově zpracované dokumentaci jsou zohledněny veškeré změny, které se v průběhu let 2008 2010 v dotčeném území odehrály. Především jsou zpracovány nové Dopravně inženýrské podklady, které zohledňují změny v silniční síti. Do výpočtu dopravních zátěží je zahrnuto zprovoznění jižní a jihozápadní části Pražského okruhu, konkrétně staveb 512 D1 - Jesenice - Vestec, 513 Vestec - Lahovice, 514 Lahovice - Slivenec a Vesteckého přivaděče. Na základě nových Dopravně inženýrských podkladů byly aktualizovány hluková a rozptylová studie. V nově zpracované dokumentaci jsou vypořádány všechny požadavky Ministerstva životního prostředí, které byly obsaženy v dopisech vracejících jednotlivé verze dokumentace k dopracování. Hlavní pozornost je věnována požadavkům Ministerstva životního prostředí, které jsou obsaženy ve vrácení poslední, čtvrté verze dokumentace k dopracování. V roce 2008 byla odevzdána rovněž dokumentace pro záměr VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603. Stejně jako v případě dokumentace pro záměr EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice byla i dokumentace pro Vesteckou spojku vrácena k dopracování. Dopracování této dokumentace bylo zahájeno souběžně s dokončováním nové

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 8 dokumentace pro záměr EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice (červenec 2011). 2. Vypořádání připomínek a požadavků obsažených v dopisech, kterými MŽP vrátilo první třetí verzi dokumentace k dopracování a. Vrácení první verze dokumentace k přepracování Ve vrácení první verze dokumentace k dopracování (dopis č.j. 51843/ENV/08, ze dne 8.7.2008) stanovilo MŽP následující informace a aspekty, které je třeba doplnit. Doplňování požadovaných informací probíhalo postupně ve druhé, třetí a čtvrté verzi dokumentace EIA. Konečné doplnění požadovaných informací je provedeno v nově zpracované dokumentaci EIA. V následujícím textu je uveden přehled požadavků (zkrácená verze textu), u každého požadavku je uvedeno, jakým způsobem je v nově zpracované dokumentaci (srpen 2011) vypořádán. Problematika dopravy: 1. Doplnit do dokumentace Dopravně inženýrské podklady (dále jen DIP). Aktuální DIP jsou součástí nové dokumentace jako Příloha č. 8. 2. Doložit tvrzení, že vlivem realizace EXITu 4 na D1 dojde ke snížení dopravních zátěží v přilehlých obcích. Vliv realizace EXITu 4 (a Vestecké spojky) na D1 na dopravní zátěže na silniční síti na jižním okraji Prahy dokládají Přílohy č. 3.1 a 3.2 v aktuálních DIP (Příloha č. 8). Nejmarkantnější pokles dopravních intenzit je patrný v ulici K Hrnčířům v Šeberově, v ulici K Šeberovu v Drazdech, v ulici Kunratická a Hlavní v Průhonicích a v ulici Formanská v Kateřinkách. Podrobněji se změnám v dopravních zátěžích věnuje kapitola dokumentace B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. 3. V DIP doplnit kartogramy pro širší zájmové území, ze kterých budou zřejmé intenzity dopravy ve stavu bez realizace a s realizací záměru. Požadované kartogramy jsou součástí aktuálních DIP. 4. V dopravní studii je třeba řádně posoudit vliv plánované komerční zóny (ZKZP) na dotčené území (např. Průhonice). Je třeba uvažovat s maximální kapacitou ZKZP, která je plánována. V aktuálních DIP jsou použity dopravní zátěže vyvolané provozem ZKZP, které stanovil na základě regulativů platného územního plánu a na základě zastavovací studie investor ZKZP. 5. Doplnit zátěžový kartogram předpokládaného rozpadu zdrojové a cílové dopravy záměru ze ZKZP na komunikační síti širšího zájmového území.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 9 Požadované kartogramy předpokládaného rozpadu zdrojové a cílové dopravy záměru ze ZKZP jsou součástí DIP v obou hodnocených časových horizontech 2014 a 2030 (viz Příloha č. 8 DIP, Přílohy 4.1 a 4.2). 6. Do dopravních zátěží je třeba zahrnout i plánovaný rozvoj bytové a komerční zástavby v prostoru mezi Formanskou ulicí a dálnicí D1. DIP předpokládají nárůst dopravy v důsledku realizace nových rozvojových ploch v zájmovém území. Vedle ZKZP se jedná o rozvojové plochy Rozkoš a Újezd a o komerční zóny Čestlice jih a Nupaky (viz Příloha č. 8 DIP, str. 6 a 7). 7. Po vybudování Vestecké spojky a jejím napojení na EXIT 4 hrozí reálné nebezpečí, že bude silnice dále protažena kolem Milíčovského lesa a tak bude tzv. trasa JVK kompletní. S pokračováním komunikace na levé straně dálnice D1 (ve směru z Prahy do Brna) v trase JVK (varianta Pražského okruhu v úseku 511 Běchovice D1) nepočítá žádná v současnosti platná (srpen 2011) územně plánovací dokumentace. Předpokládá se pouze sjezd z EXITu 4 do Újezdu a napojení na Formanskou ulici. Toto propojení není součástí posuzovaného záměru a nebude realizováno jako součást křižovatky EXIT 4. Předložená dokumentace EIA, konkrétně Dopravně inženýrské podklady předpokládají, že propojení EXITu 4 s Formanskou ulici bude realizováno mezi roky 2014 a 2030 a doprava vyvolaná tímto propojení je ve stavu pro rok 2030 do dopravního modelu započítána. V Příloze č. 7 jsou uvedeny doklady, ze kterých vyplývá budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z EXITu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu Obytný park AMADE 2. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu AMADE 2-A v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby AMADE 2-B. Zahájení stavebního řízení pro tuto část se předpokládá v druhé polovině roku 2011, komerční název lokality byl změněn z AMADE 2-B na Viladomy Milíčovský les 3. Realizace JVK v trase uvažované v minulosti je tak prakticky vyloučena. V současné době bylo dokončeno oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů na záměr Propojovací komunikace Formanská EXIT 4 a administrativní a obytných soubor Praha Újezd a dne 11.8.2011 bylo zahájeno zjišťovací řízení. Součástí stavby je vedle propojovací komunikace i obslužná komunikace vedená souběžně s dálnicí D1. Všechny komunikace jsou navrženy jako dvoupruhové, jejich křížení je řešeno kruhovými křižovatkami. Investorem stavby je hl. m. Praha. 8. Speciální pozornost je třeba věnovat volbě výhledového výpočtového roku. Hodnocený výhledový a tedy i výpočtový rok 2030 se jeví příliš vzdálený. V nové dokumentaci jsou hodnoceny výhledové roky 2014 a 2030. Rok 2014 je očekávaný rok dokončení posuzovaných záměrů EXITu 4 a Vestecké spojky. V tomto roce jsou hodnoceny dva stavy dokončování významných silničních staveb s dokončenými úseky Pražského okruhu 511, 518-519 a s přeložkou silnice I/12 a bez těchto úseků. Situaci bez těchto úseků považujeme v současné době (červen 2011) za základní, pravděpodobnější. Situaci, kdy jsou v roce 2014 tyto úseky

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 10 v provozu, uvádíme jako srovnávací (hypotetický) stav (tento stav byl hodnocen v předchozích verzích dokumentace jako jediný očekávaný). 9. Je třeba zohlednit stav, ve kterém se ve vazbě k výhledovému rozvoji území (zprovoznění ZKZP, komerční zóny Čestlice jih, Nupaky a rozvojového území obce Rozkoš) i rozvoji komunikační sítě širšího spádového území předpokládá nejvyšší dopravní zátěž. Konečný výhledový rozvoj území i komunikační sítě, tak jak je předpokládán v současné době (červen 2011), zachycuje varianta k roku 2030. 10. Dále je třeba upřesnit, zda je možné očekávat snížení dopravních kongescí v oblasti. Vznik dopravních kongescí Dopravně inženýrské podklady nehodnotí. Obecně je možné konstatovat, že s nárůstem dopravních zátěží narůstá i riziko vzniku dopravních kongescí. 11. Kapitola B.II.4 dokumentace EIA je z hlediska standardně uváděných údajů potřebných pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí a obyvatele neúplná. Chybí informace o stávajících a výhledových intenzitách dopravy v dotčeném území, včetně popisu stavu komunikační sítě, pro které jsou intenzity dopravy řešeny. Nová dokumentace je zpracována podle požadavků Přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Kapitola B.II.4 obsahuje všechny požadované informace. Problematika variantního řešení záměru: 1. Dokumentace EIA se zabývá pouze variantami technického řešení EXITu 4. Je však třeba zvážit a posoudit i další varianty umístění křižovatky na D1. Vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky EXIT 4 probíhalo v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění EXITu 4 byl vybrán km 3,756. Tento profil je fixován v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění EXITu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi EXITem 2 D1 a EXITem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního provozu). Vedle lokalizace EXITu 4 byly v minulosti prověřovány varianty technického řešení křižovatky. Jako vhodnější řešení byla zvolena varianta podjezdu Vestecké spojky pod dálnicí D1 než opačná poloha (Vestecká spojka nad dálnicí D1). Výběr varianty podjezdu Vestecké spojky pod dálnicí D1 lze z pohledu vlivů na životní prostředí hodnotit jako správný. Kromě výškového uspořádání byly prověřovány i další tvary křižovatek jako je velká okružní křižovatka a čtyřlístek s dalšími modifikacemi. Tyto

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 11 varianty buď splňovaly technické podmínky a byly dostatečně kapacitní, ale přesahovaly hranice plochy určené územním plánem pro křižovatku, nebo naopak návrh splňoval podmínky územního plánu na umístění křižovatky, ale navržené technické řešení nesplňovalo technické podmínky a křižovatky nebyly dostatečně kapacitní. Dále se Útvar rozvoje hl.m. Prahy zabýval návrhem odlišného dopravního řešení v území na jižním okraji Prahy (studie Dopravní obsluha JV segmentu Prahy, zpracovatel Ing. Petr Preininger). Dopravní řešení navrhované Ing. arch. P. Preiningerem bylo projednáno na ÚRM a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko (viz Příloha č. 16). 2. Pro účely porovnání je třeba doplnit posouzení nulové varianty tj. bez záměru. Varianta bez záměru je hodnocena v obou časových horizontech 2014 a 2030. 3. Není uvažováno ani komentováno případné rozšíření Vestecké spojky na čtyřpruh (v rezervě). Vestecká spojka je v úseku hodnoceném v předkládané dokumentaci (tj. v úseku od EXITu 4 na D1 k odbočce do ZKZP) navržena a hodnocena jako čtyřpruh. Úsek Vestecké spojky mezi odbočkou do ZKZP a okružní křižovatkou na silnici II/603 je hodnocen v samostatné dokumentaci VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603. V tomto úseku je Vestecká spojka navržena jako dvoupruhová komunikace a takto bude vyhodnocena v dokumentaci EIA. Dle dopravních zátěží pro rok 2030 (nejhorší stav, viz Příloha č. 8 Dopravně inženýrské podklady) vyhoví Vestecká spojka i v tomto roce v navrženém dvoupruhovém uspořádání. Problematika vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů 1. Doporučujeme posoudit stavby EXITu 4 a Vestecké spojky jako jeden celek, případně vždy převzít výstupy z jedné stavby do druhé a naopak. Pro oba záměry EXIT 4 na D1 a Vesteckou spojku byly v květnu 2011 zpracovány společné Dopravně inženýrské podklady (DIP). Na základě těchto společných DIP budou vyhodnoceny vlivy obou staveb na životní prostředí. Dokumentace pro záměr VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603 byla odevzdána v roce 2008 a stejně jako v případě dokumentace pro záměr EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice byla i dokumentace pro Vesteckou spojku vrácena k dopracování. Dopracování této dokumentace bylo zahájeno v červenci 2011, dokončení a předání příslušnému úřadu se předpokládá v listopadu 2011. 2. Záměr bude zcela jistě kumulován i se zprovozněním Západní komerční zóny Průhonice. Je proto třeba řádně zohlednit i vliv provozu ZKZP ve vazbě na výstavbu EXITu 4.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 12 Doprava vyvolaná provozem ZKZP je zahrnuta v Dopravně inženýrských podkladech. Problematika umístění záměru 1. Nepřesnosti v lokalizaci stavby ve vztahu k Milíčovskému lesu, obytné zástavbě Újezdu, Rozkoše a Šeberova je třeba odstranit. V nové dokumentaci je lokalizace stavby opravena. Problematika časové podmíněnosti staveb 1. Není zaručena časová podmíněnost staveb, tj. realizace EXITu 4 a Vestecké spojky až po realizaci JVD (Pražský okruh). Pokud tato časová návaznost nebude zajištěna, musí být posouzena i varianta bez JVD. Rok 2014 je očekávaný rok dokončení posuzovaných záměrů EXITu 4 a Vestecké spojky. V tomto roce jsou hodnoceny dva stavy dokončování významných silničních staveb s dokončenými úseky Pražského okruhu 511, 518-519 a s přeložkou silnice I/12 a bez těchto úseků. Situaci bez těchto úseků považujeme v současné době (červen 2011) za základní, pravděpodobnější. Situaci, kdy jsou v roce 2014 tyto úseky v provozu, uvádíme jako srovnávací (hypotetický) stav (tento stav byl hodnocen v předchozích verzích dokumentace jako jediný očekávaný). Problematika vlivu záměru na ovzduší 1. V kapitole B.III dokumentace nejsou vyhodnoceny emise znečištění ovzduší z posuzovaného záměru realizace EXITu 4 a dopravního připojení ZKZP. Vyčíslení emisí znečišťujících látek do ovzduší je provedeno v Rozptylové studii (Příloha č. 10), souhrnné hodnoty emisí jsou uvedeny v kapitole dokumentace B.III.1. Ovzduší. 2. V dokumentace EIA chybí posouzení stávajícího stavu z hlediska znečištění ovzduší i posouzení celkové výhledové imisní situace se záměrem. Požadované stavy jsou vyhodnoceny v Rozptylové studii (Příloha č. 10), souhrnné výsledky jsou prezentovány v dokumentaci EIA. 3. Z kapitoly 2.4.3.1. Bilance a intenzita dopravy předložené rozptylové studie není patrné, pro jaký stav jsou uvedeny intenzity dopravy v tabulce č. II. Kapitola dokumentace o dopravních zátěžích je kompletně přepracována na základě nově zpracovaných Dopravně inženýrských podkladů (Příloha č. 8).

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 13 4. Zpracovatel rozptylové studie uvádí, že jsou hodnoceny příspěvky dopravy k imisní zátěži území v časově vzdálených výhledových horizontech, a to ve variantě se záměrem a ve variantě bez záměru. 5. Je tedy třeba doložit údaje o intenzitách dopravy pro oba zmiňované stavy tak, aby byly jasně definovány vstupy do rozptylové studie. Intenzity dopravy (dopravní zátěže) pro jednotlivé stavy jsou jednoznačně definovány v nově zpracovaných Dopravně inženýrských podkladech (Příloha č. 8). Stanovené dopravní zátěže jsou použité jako vstup pro zpracování Rozptylové a Akustické studie. 6. Obdobně i v kapitole 2.5 Emitované látky rozptylové studie je třeba upřesnit, pro jaký stav jsou vyčísleny emise sledovaných polutantů. V nově zpracované dokumentaci jsou prezentovány emise sledovaných polutantů pro všechny hodnocené časové horizonty (2010, 2014 a 2030). Pro časové horizonty 2014 a 2030 vždy bez a s realizací posuzovaného záměru. 7. V kapitole 2.7 Imisní charakteristiky lokality je uvedeno, že odhad imisní zátěže zájmového území je proveden jednak na základě údajů ze stávajících měřících stanic, dále z modelových výpočtů kvality ovzduší pro území Prahy pro rok 2010 (podle ATEM). 8. Studie uvádí údaje o imisním pozadí v zájmovém území pro rok 2010 (dle odhadu ATEM). Z jakého zdroje autor uvedená data čerpal? Pro území hlavního města Prahy je k dispozici Modelové hodnocení koncentrací ovzduší na území hl. m. prahy (ATEM 2006). V Rozptylové studii, která je součástí nově zpracované dokumentace (červen 2011), jsou čerpány údaje o imisní situaci v zájmovém území z výpočtového modelu ATEM (2010). 9. U dat ze stávajících měřících stanic kvality ovzduší není uveden rok, pro který byla data pořízena. V posuzované lokalitě se měřící stanice nenachází, nejbližší stanice je v Libuši, vzdálená více než 6 km západně od posuzované stavby. Z hlediska posouzení kvality ovzduší v dotčené lokalitě se jedná o poměrně značnou vzdálenost, proto byl v rozptylové studii pro odhad stávající úrovně znečištění ovzduší využit Modelový výpočet kvality ovzduší ATEM (modelová pole koncentrací znečišťujících látek aktualizovaná pro rok 2010 (http://www.premis.cz/atlaszp/). 10. Zpracovatel rozptylové studie poukazuje na to, že imisní pozadí bylo hodnoceno rovněž na základě modelových výpočtů kvality ovzduší. V Rozptylové studii, která je součástí nově zpracované dokumentace (Příloha č. 10), je imisní pozadí zpracováno na základě výpočtového modelu ATEM (2010).

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 14 11. Rozptylová studie by měla mít odpovídající vypovídací schopnost včetně mapových podkladů příspěvků k imisní zátěži. Rozptylová studie obsahuje standardní mapové podklady, ve kterých jsou zobrazeny příspěvky posuzovaného záměru k imisní zátěži základní znečišťujících látek. 12. V kapitole 5.1 Referenční body rozptylové studie je uvedeno, že výpočet znečištění ovzduší byl proveden celkem pro 725 bodů referenční sítě s krokem 50 m. Dále bylo vybráno 47 referenčních bodů podél stávající komunikační sítě a v zástavbě zájmového území. 13. V dodaných podkladech absentuje jakýkoliv mapový podklad z hlediska volby výpočtové sítě a bodů mimo výpočtovou síť. Mapový podklad se zobrazením referenčních bodů je součástí nově zpracované Rozptylové studie. 14. Pro průkazné posouzení vlivu záměru na kvalitu ovzduší je třeba doložit adekvátní posouzení stávajícího stavu znečištění ovzduší a především výhledového znečištění ovzduší pro jednotlivé posuzované stavy včetně vyhodnocení velikosti příspěvků záměru k celkové imisní zátěži území. Rozptylová studie, která je součástí nově zpracované dokumentace (Příloha č. 10), obsahuje všechny požadované části hodnocení vlivů záměru na kvalitu ovzduší. 15. Znečištění ovzduší ve fázi výstavby nebylo hodnoceno vůbec, dokumentace nehodnotí nakládání s 380 000 t výkopové zeminy (především odvozové trasy). Problematika přebytečného výkopového materiálu je řešena v kapitole dokumentace B.III.3. Odpady. Přebytek výkopové zeminy při výstavbě MÚK EXIT 4 bude dle rozpracované DÚR 82 000 m 3, tj. cca 164 000 tun. Přebytek výkopového materiálu bude využit při výstavbě Vestecké spojky, která je zhruba ve stejném množství výkopového materiálu deficitní. Součástí nově zpracované Rozptylové studie je vyhodnocení emisí znečišťujících látek během výstavby z liniových zdrojů (doprava materiálu, transport zeminy a ornice). Emise z liniových zdrojů během výstavby způsobí navýšení emisí z automobilového provozu na dálnici D1 maximálně o 1%. Jejich vliv na imisní situaci v území bude zanedbatelný. Problematika vlivu záměru na akustickou situaci 1. V kapitole B.III dokumentace EIA nejsou vyhodnoceny emise hluku z posuzovaného záměru realizace EXITu 4 a dopravního připojení ZKZP. V nové dokumentaci EIA jsou požadované údaje v kapitole B.III uvedeny. 2. V dokumentaci EIA chybí posouzení stávajícího stavu zatížení území hlukem, tj. vyhodnocení počáteční akustické situace.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 15 V hlukové studii, která je součástí nově zpracované dokumentace EIA (Příloha č. 9) je provedeno měření stávajícího stavu zatížení území hlukem. 3. V dokumentaci EIA je na str. 24 dokumentace uvedeno: Míru rozsahu protihlukových opatření a jejich oprávněnost na uvedené stavbě může potvrdit pouze hluková studie provedená za zkušebního provozu s tím, že bude kalkulováno i pozadí ze stávající a očekávané dopravy po dálnici D1. 4. S tímto tvrzením se není možné ztotožnit. Rozsah konkrétních navrhovaných protihlukových opatření se standardně specifikuje na základě akustických studií již ve stupni územního, případně stavebního řízení stavby. Účinnost realizovaných protihlukových opatření se následně prověřuje měřením pro účely vydání kolaudačního rozhodnutí stavby, resp. v době zkušebního provozu. Podíl pozadí je možné také jednoduchým způsobem určit modelovým výpočtem. V hlukové studii, která je součástí nově zpracované dokumentace EIA (Příloha č. 9) jsou navržena protihluková opatření v takovém rozsahu, aby byly dodrženy hlukové limity. Účinnost skutečně realizovaných protihlukových opatření bude ověřena během zkušebního provozu. 5. Při návrhu protihlukových opatření nebylo uvažováno s nejistotou výpočtového modelu. 6. V souladu s obecnými požadavky hygienika je třeba při návrhu protihlukových opatření uvažovat s danou nejistotou výpočtového modelu a protihluková opatření navrhovat s uvažováním dané nepřesnosti výsledků modelových výpočtů. Protihluková opatření navržená v nově zpracované hlukové studii berou v úvahu nejistotu výpočtového modelu. 7. Vzhledem k tomu, že jako podklad pro dokumentaci EIA byly zpracovány dvě hlukové studie a každá byla zpracována jiným subjektem, jiným výpočtovým modelem a bez měření stávajícího stavu s kontrolou výpočtového modelu na stávající stav, lze velmi obtížně porovnávat výsledky obou studií. Doporučujeme provést akustickou studii jedním subjektem spolu s měřením počáteční akustické situace pro kontrolu výpočtových modelů. Dále doporučujeme posoudit daný záměr v kumulaci s Vesteckou spojkou a dalšími komunikacemi, na kterých by došlo k významným změnám akustické situace v souvislosti s těmito stavbami. Všechny požadavky jsou splněny. Nová hluková studie pro fázi provozu je zpracována jedním subjektem na základě aktualizovaných Dopravně inženýrských podkladů. Stávající hluková situace byla změřena, výsledky byly použity pro kontrolu výpočtového modelu. Záměr EXIT 4 byl posouzen spolu s Vesteckou spojkou, do dopravních zátěží byly zahrnuty i významné rozvojové plochy v zájmovém území (zprovoznění ZKZP, komerční zóny Čestlice jih, Nupaky a rozvojového území obce Rozkoš).

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 16 8. Akustickou studii je třeba doplnit o fázi výstavby včetně posouzení odvozových tras. Součástí dokumentace EIA je Hluková studie ze stavební činnosti (Příloha č. 9). Problematika vlivu záměru na vody 1. V dokumentaci EIA nebylo doloženo řádné posouzení vlivu záměru na podzemní vody, včetně vod ve studních u nemovitostí v blízkosti stavby. Řádné posouzení vlivu záměru na podzemní vody, včetně vod ve studních u nemovitostí v blízkosti stavby je provedeno v nově zpracované dokumentaci EIA, konkrétně v kapitole D.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody. 2. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat i odtoku dešťových vod do okolních recipientů Vyhodnocení odtoku dešťových vod je provedeno v nově zpracované dokumentaci EIA, konkrétně v kapitole D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody, na základě Hydrologického posouzení, které je součástí Dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR). Problematika vlivu záměru na krajinný ráz 1. Na str. 28 dokumentace je uvedeno, že zásahem do krajinného rázu stavba je a významným prvkem v krajině budou oba protihlukové valy severně od stavby i zvažované protihlukové stěny o výši 6 m a délce 417 m. V předložené dokumentaci EIA nebylo doloženo řádné posouzení vlivu navrhovaných PHO (zemní val, protihluková clona) na krajinný ráz. Je třeba se věnovat i zhodnocení dálkových pohledů do Průhonického parku, apod. Vyhodnocení vlivů posuzované stavby na krajinný ráz je provedeno v nově zpracované dokumentaci EIA, konkrétně v kapitole D.I.8. Vlivy na zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000, přírodní parky, VKP, ÚSES a krajinu. Problematika vlivu záměru na systém ÚSES 1. Na str. 31 je v kapitole ÚSES konstatováno, že se navržená stavba EXIT 4 D1 okrajově dotýká interakčního prvku ÚSES 16/364. Velikostí zásahu, případně návrhem kompenzačních opatření se však dokumentace EIA dále nezabývá. Vyhodnocení vlivu posuzované stavby na prvky ÚSES je provedeno v nově zpracované dokumentaci EIA, konkrétně v kapitole D.I.8. Vlivy na zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000, přírodní parky, VKP, ÚSES a krajinu.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 17 Problematika vlivu záměru na faunu 1. Pro účely posouzení vlivu záměru na faunu je třeba doplnit ve vhodném období (jarní či letní aspekt) komplexní zoologický průzkum se zaměřením na skupiny, kterým doposud nebyla věnována pozornost (tj. bezobratlí, obojživelníci, plazi). Požadované zoologické průzkumy byly doplněny. Problematika vlivu záměru na zvláště chráněná území 1. V rámci dokumentace EIA je třeba detailněji posoudit vliv záměru (včetně kumulací s ostatními záměry) na blízká zvláště chráněná území (především PP Milíčovský les a rybníky a přírodní park Milíčovský les). Vyhodnocení vlivu posuzované stavby na zvláště chráněná území je provedeno v nově zpracované dokumentaci EIA, konkrétně v kapitole D.I.8. Vlivy na zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000, přírodní parky, VKP, ÚSES a krajinu. Problematika vlivu záměru na obyvatelstvo 1. Ve spolupráci s dotčenými obcemi a městskými částmi hl.m. Prahy je třeba upřesnit údaje o počtu obyvatel žijících v okolí EXITu 4. Počet obyvatel je v nově zpracované dokumentaci EIA upřesněn. Připomínky ekonomického charakteru 1. I přesto, že se standardně v rámci posouzení vlivu stavby na životní prostředí neuvádějí podrobnější informace ekonomického charakteru, doporučuje zpracovatel posudku vzhledem k citlivosti celého záměru vyhodnotit jeho ekonomickou efektivitu. Hodnocení ekonomické efektivity je mimo možnosti zpracování dokumentace EIA, která hodnotí vlivy na životní prostředí. Ostatní připomínky a komentáře zpracovatele posudku k dokumentaci EIA 1. Řada připomínek jednotlivých občanů i občanských iniciativ se týkala rovněž zdůvodnění, proč byl záměr vyhlášen jako veřejně prospěšná stavba. I přesto, že tato připomínka příliš nesouvisí s posouzením vlivu stavby na životní prostředí, bylo by vhodné v této souvislosti objasnit mechanismus zařazení staveb mezi veřejně prospěšné. Mezi veřejně prospěšné je konkrétní stavba zařazena v procesu projednávání a schvalování příslušného územního plánu. Skutečnost, že stavba je zařazena mezi

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 18 stavby veřejně prospěšné, nemá na proces hodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (proces EIA), žádný vliv. 2. V dokumentaci EIA je třeba opravit i informace uvedené v kapitole B.I.9. Informace v kapitole B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat jsou opraveny. 3. Vypořádat a doplnit veškeré další relevantní informace požadované ve vyjádřeních k dokumentaci EIA. Informace z oblasti životního prostředí, které byly požadovány ve vyjádřeních doručených k dokumentaci, byly doplněny v předchozích verzích dokumentace EIA a jsou součástí i nově zpracované dokumentace EIA. b. Vrácení druhé verze dokumentace k přepracování Ve vrácení druhé verze dokumentace k dopracování (dopis č.j. 46609/ENV/09, ze dne 3.7.2009) MŽP prověřilo splnění požadavků stanovených ve vrácení první verze dokumentace EIA. Konstatovalo, že je třeba zpracovat doplnění dokumentace vlivů záměru na životní prostředí. Přepracovaná dokumentace musí zohlednit a vypořádat veškeré relevantní připomínky a požadavky obsažené ve vyjádřeních k dokumentaci EIA. Byl stanoven jeden nový požadavek: Do dopracované dokumentace doplnit stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje, orgánu ochrany přírody podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. k ovlivnění evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje, orgánu ochrany přírody podle 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. k ovlivnění evropsky významných lokalit a ptačích oblastí je součástí nově zpracované dokumentace EIA. c. Vrácení třetí verze dokumentace k přepracování Ve vrácení třetí verze dokumentace k dopracování (dopis č.j. 51852/ENV/10, ze dne 1.6.2010) se MŽP odvolává na konzultaci se zpracovatelem posudku. Zpracovatel posudku ing. Libor Ládyš na základě konzultace uvedl, že předložená dokumentace má stále řadu závažných nepřesností, příp. nedostatků a nejasností, které nelze vypořádat pouze doplněním oznamovatelem v rámci zpracování posudku a doporučuje proto dokumentaci vrátit k opětovnému dopracování. MŽP proto v souladu d 8 zákona, na základě prostudování dokumentace, vyhodnocení dosavadních podkladů získaných v procesu EIA a dle doporučení zpracovatele posudku, vrací dokumentaci k opětovnému doplnění či přepracování tak, aby byl dotčeným subjektům i veřejnosti poskytnut dostatečný podklad pro připomínkování.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 19 3. Vypořádání požadavků MŽP, které jsou obsaženy ve vrácení poslední (čtvrté) verze dokumentace k dopracování Ve vrácení poslední (čtvrté) verze dokumentace k dopracování (dopis č.j. 17299/ENV/11, ze dne 2.3.2011) je uvedeno celkem 7 požadavků, které musí být splněny v nové dokumentaci (viz Úvod, kapitola 1. Historie procesu EIA). V následujícím textu je vysvětleno, jakým způsobem jsou tyto požadavky v nové dokumentaci naplněny. 1) posouzení vlivu záměru na znečištění ovzduší přepracování rozptylové studie ve smyslu požadavků dotčených orgánů Je zpracována nová rozptylová studie na základě nových Dopravně inženýrských podkladů. Všechny požadavky dotčených orgánů jsou splněny. 2) posouzení vlivu na akustickou situaci provedení požadovaného měření počáteční akustické situace a následná úprava akustické studie na základě reálně naměřených hodnot (kalibrace výpočtového modelu) Je zpracována nová akustická studie na základě nových Dopravně inženýrských podkladů. Byla změřena počáteční akustická situace ve vybraných bodech a na základě těchto naměřených hodnot bylo provedeno ověření spolehlivosti použitého výpočtového modelu. 3) posouzení vlivu záměru na vody doplnění upřesněného posouzení vlivu záměru na vody (povrchové i podzemní) Vyhodnocení vlivu záměru na povrchové a podzemní vody je upřesněno na základě informací uvedených v inženýrsko geologickém průzkumu a v hydrogeologickém posouzení, které jsou součástí Dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR). 4) posouzení vlivu záměru na okolní přírodně cenná území Posouzení vlivu záměru na okolní přírodně cenná území je upřesněno na základě archivních a mapových podkladů, na základě informací shromážděných během zpracování dokumentace EIA a na základě provedeného šetření v terénu. 5) doplnění posouzení o požadovanou variantu, kdy nadřazená komunikační síť neobsahuje následující stavby: stavba SO 511, stavba SO 518 519 a přeložka silnice I/2 Požadovaná varianta je v nové dokumentaci vyhodnocena. Pro stav, kdy nadřazená komunikační síť neobsahuje stavby SO 511, SO 518 519 a přeložku silnice I/12, jsou zpracovány dopravně inženýrské podklady, akustická a rozptylová studie.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 20 6) doplnění úplného výčtu opatření k prevenci, minimalizaci, resp. eliminaci vlivů záměru na životní opatření a obyvatelstvo (kapitola D.IV. dokumentace) Nová dokumentace obsahuje výčet opatření k prevenci, minimalizaci, resp. eliminaci vlivů záměru na životní opatření a obyvatelstvo, který obsahem a rozsahem odpovídá významu a důležitosti posuzovaného záměru. 7) metodické a koncepční zpracování celé dokumentace úplný výčet veškerých vstupů v kapitole B.II. a výstupů v kapitole B.III., detailní posouzení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí v kapitole D, jednotné označení záměru, atd. Nová dokumentace je zpracována podle požadavků Přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, tak aby přinesla veškeré potřebné informace pro odpovídající vyhodnocení vlivů na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. Vyhodnocení konkrétních vlivů je provedeno v souladu s příslušnými složkovými zákony a navazujícími právními předpisy. Při hodnocení vlivů jsou použity standardní metody používané v procesu EIA. V dokumentaci je třeba dále důsledně zohlednit všechny požadavky uvedené v dopise MŽP ze dne 8.7.2008, kterým byla vrácena první předložená dokumentace. Požadavky uvedené v dopise MŽP ze dne 8.7.2008 jsou vypořádány výše v odstavci 2.1. Vrácení první verze dokumentace k přepracování. Dopracovaná dokumentace musí zohlednit a vypořádat veškeré relevantní připomínky a požadavky obsažené ve vyjádřeních k dokumentaci. K poslední (čtvrté) verzi dokumentace byla příslušnému úřadu doručena vyjádření 7 dotčených územních samosprávných celků: Středočeský kraj, hlavní město Praha náměstek primátora Josef Nosek, hlavní město Praha komise rady pro cyklistickou dopravu, obec Průhonice, městská část Praha Křeslice, městská část Praha Újezd, městská část Praha Šeberov. Problematiky hodnocení vlivů na životní prostředí se týkají následující připomínky a požadavky: Provést kalibrační měření stávající hlukové situace. o V rámci zpracování hlukové studie bylo v květnu 2011 pro účely ověření funkčnosti výpočtového modelu provedeno přímé 24 hodinové měření hlukové zátěže ve vybraných bodech (Příloha č. 9). Rozptylová studie obsahuje závažné chyby a proto ji nelze akceptovat. o Rozptylová studie byla přepracována.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 21 Trvá náš požadavek dosadit v rámci kompenzací dopadů stavby chybějící břehové porosty kolem potoka, který je součástí interakčního prvku ÚSES (IP ÚSRES I6/362). o Na základě požadavku MČ Praha Újezd je náhradní výsadba dřevin navržena na pozemcích v intravilánu sídla (viz. Příloha č. 12, Sadové úpravy). Je nutné, aby jednotlivé fáze přípravy výstavby mimoúrovňové křižovatky EXIT 4 na dálnici D1 u Průhonic probíhaly současně s přípravou celé Vestecké spojky v jejím dosud nerealizovaném rozsahu, tj. od dálnice D1 až k ulici Vídeňské. o Předkládaná dokumentace EIA je zpracována za předpokladu, že EXIT 4 na dálnici D1 a Vestecká spojka budou zprovozněny bezprostředně po sobě (není hodnocen stav, kdy by byla v provozu pouze jedna z těchto staveb). Požadavek na současnou realizaci záměrů EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice a VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603 je zařazen do navrhovaných opatření v dokumentaci EIA, kapitola D.IV. Vesteckou spojku východně od ulice Vídeňská sledujeme v parametrech dvoupruhové vozovky a úrovňovými křižovatkami s tím, že rozvoj spádového území by se měl tomuto pojetí Vestecké spojky přizpůsobit. o V rozpracované dokumentaci EIA je pro záměr VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603 je Vestecká spojka navržena a hodnocena jako dvoupruhová komunikace. Dle dopravních zátěží pro rok 2030 (nejhorší stav, viz Příloha č. 8 Dopravně inženýrské podklady) vyhoví Vestecká spojka i v tomto roce v navrženém dvoupruhovém uspořádání. Požadujeme na základě akustického posudku zpracovaného Ing. Karlem Šnajdrem vybudovat a zprovoznit protihluková opatření na straně k.ú. Šeberov oproti protihlukovým opatřením na straně Újezdu ještě před započetím stavby. o Výsledky nové hlukové studie a měření hluku na okraji zástavby MČ Praha Šeberov (Příloha č. 9) nepotvrdily vysoké hodnoty hluku stanovené v akustickém posudku Ing. Karla Šnajdra. Hlukové limity v Šeberově budou dodrženy, nejsou proto navržena protihluková opatření. Podrobnější údaje jsou uvedeny v kapitole dokumentace B.III.4 Ostatní hluk. Požadujeme zákaz vjezdu nákladních automobilů od sjezdu do budoucí komerční zóny dále na Vesteckou spojku. o Zákaz vjezdu nákladních automobilů o hmotnosti nad 12 t na Vesteckou spojku je vyhodnocen v nových Dopravně inženýrských podkladech (Příloha č. 8). Opatření doporučující uplatnit zákaz vjezdu nákladních automobilů o hmotnosti nad 12 t na Vesteckou spojku bude uplatněno v dokumentaci EIA pro záměr VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603. Vestecká spojka je navržena ve stopě původní trasy dálničního okruhu tzv. JVK a bude spojovat dálnice. Je třeba obě stavby (křižovatku EXIT 4 a připojení ZKZ Průhonice a Vesteckou spojku) z tohoto důvodu posoudit jako spojnice dálnic s tranzitní a kamionovou dopravou. o Dopravně inženýrské podklady takto Vesteckou spojku hodnotí, v jedné variantě bez dopravního omezení, v další variantě se zákazem vjezdu nákladních automobilů o hmotnosti nad 12 t.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 22 V dokumentaci je třeba posoudit situaci, že stavba 511 JVD nikdy nevznikne a bude realizováno pokračování Vestecké spojky na opačné straně dálnice D1 v trase JVK. o Tato situace vyhodnocena není, neboť nemá oporu v žádné, v současné době (srpen 2011) platné, územně plánovací dokumentaci. Územní plán hlavního města Prahy i připravované ZÚR hlavního města Prahy obsahují Vesteckou spojku i pokračování Pražského okruhu v trase JVD. V žádném z těchto dokumentů není zaneseno pokračování Vestecké spojky v trase JVK. Pokud by někdo v budoucnosti chtěl realizaci JVK znovu oživit, musel by vyvolat změnu uvedených územně plánovacích dokumentací, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Potom by následovalo zjišťovací řízení pro záměr JVK a zřejmě kompletní proces EIA. Požadavek na hodnocení vlivů pokračování Vestecké spojky v trase JVK v současné době v rámci zpracování dokumentací EIA na Vesteckou spojku a připojení ZKZ Průhonice není opodstatněný. Rozumím obavám obyvatel Křeslic a dalších obcí z rizika výstavby komunikace na levé straně dálnice D1 (ve směru z Prahy do Brna) v trase JVK. Podle mého názoru však tato obava nemůže být důvodem pro nerealizaci jiných staveb, které jsou stabilizovány v platných územně plánovacích dokumentacích. Respektuji jejich obranu proti případné realizaci JVK formou návrhu na změnu územních plánů, kdy předmětné území bude stabilizováno pro jiný typ zástavby než jsou dopravní stavby (např. jako plochy pro bydlení). Nejjistější obranou proti realizaci JVK by bylo zastavění předmětného území. V rámci procesu EIA na záměr EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice však není, podle mého názoru, možné žádnou z těchto aktivit zařadit jako zmírňující opatření do kapitoly D.IV. dokumentace EIA. V Příloze č. 7 jsou uvedeny doklady, ze kterých vyplývá budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z EXITu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu Obytný park AMADE 2. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu AMADE 2-A v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby AMADE 2-B. Zahájení stavebního řízení pro tuto část se předpokládá v druhé polovině roku 2011, komerční název lokality byl změněn z AMADE 2-B na Viladomy Milíčovský les 3. Realizace JVK v trase uvažované v minulosti je tak prakticky vyloučena. V současné době bylo dokončeno oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů na záměr Propojovací komunikace Formanská EXIT 4 a administrativní a obytných soubor Praha Újezd a dne 11.8.2011 bylo zahájeno zjišťovací řízení. Součástí stavby je vedle propojovací komunikace i obslužná komunikace vedená souběžně s dálnicí D1. Všechny komunikace jsou navrženy jako dvoupruhové, jejich křížení je řešeno kruhovými křižovatkami. Investorem stavby je hl. m. Praha. Žádáme, aby byla studie Dopravní obsluha JV segmentu Prahy (zpracovatel Ing. arch. Petr Preininger) posouzena jako varianta řešení. o Požadavek na alternativní dopravní řešení v území je třeba uplatnit v procesu zpracování změn příslušných územních plánů. Tento proces zahrnuje i vyhodnocení vlivů na životní prostředí. V případě akceptace alternativního dopravního řešení bude realizace jednotlivých dopravních záměrů podrobena procesu EIA (zjišťovacímu řízení, případně kompletnímu procesu EIA). Ze

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 23 stanoviska Útvaru rozvoje hl.m. Prahy (ÚRM; Příloha č. 16) vyplývá, že dopravní řešení navrhované Ing. arch. P. Preiningerem bylo projednáno na ÚRM a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S dopravním řešením navrhovaným Ing. arch. P. Preiningerem nesouhlasí ani TSK ÚDI, ani MČ Praha 11 (Příloha č. 16). Žádáme, aby byly změřeny současné hlukové a emisní zátěže v okolí D1 a z nich vycházet při posouzení nových staveb. o V rámci zpracování hlukové studie byly změřeny současné hlukové zátěže v okolí dálnice D1, výsledky byly požity při verifikaci výpočetního modelu. V dokumentaci není zahrnut velký význam přírodního parku Botič-Milíčov pro každodenní rekreaci o oddech tisíců lidí a není posouzeno předpokládané těžké poškození této rekreační funkce navrhovanými stavbami. o Přírodní i rekreační hodnoty přírodního parku Botič-Milíčov jsou v nové dokumentaci EIA potvrzeny. Realizace a provoz záměrů EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice a VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603 tyto hodnoty významně neovlivní. K poslední (čtvrté) verzi dokumentace byla příslušnému úřadu doručena vyjádření 8 dotčených správních úřadů: Ministerstvo životního prostředí odbor ochrany ovzduší, Ministerstvo životního prostředí odbor zvláště chráněných částí přírody, Krajský úřad Středočeského kraje odbor životního prostředí a zemědělství, Magistrát hlavního města Prahy odbor ochrany prostředí, Městský úřad Černošice odbor životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí oblastní inspektorát Praha, Krajská hygienická stanice Středočeského kraje, Hygienická stanice hlavního města Prahy. Problematiky hodnocení vlivů na životní prostředí se týkají následující připomínky a požadavky: Přepracovat kapitoly týkající se ovzduší. o Celá dokumentace EIA, včetně kapitol týkajících se ovzduší, je přepracována tak, aby odpovídala požadavkům Přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Do kapitoly D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí požadujeme zapracovat následující opatření: 1) Kácení keřových porostů na náspech a v doprovodných porostech u komunikace provádět v mimohnízdní době ptáků. 2) Při přípravě projektové dokumentace navrhnout osvětlení vozovky tak, aby nedocházelo ke zbytečnému nasvícení ploch přírodního prostředí (např. při návrhu osvětlení křižovatky Exit v blízkosti PP Milíčovského lesa). o Požadované podmínky jsou zařazeny do navrhovaných opatření v dokumentaci EIA, kapitola D.IV.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 24 Upravit odstavec, který se týká odpadu pod katalogovým číslem 17 05 04 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03, dle poslední novelizace zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. o Text příslušného odstavce je v nové dokumentaci EIA přeformulován. Zabezpečit průhledné části protihlukových stěn tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu ptáků. Pouhou instalaci ptačích siluet nelze za toto opatření považovat. o V dokumentaci EIA je do kapitoly D.IV. zařazeno odpovídající komplexní opatření. Přítok podzemní vody do zářezu křižovatky EXIT 4 může být značný a může tím docházet k ohrožení stability svahů potažmo stavebních konstrukcí vyplavováním jemných částic zemin. Množství přitékajících vod a způsob hospodaření s těmito vodami v dokumentaci postrádáme. o Množství přitékajících podzemních vod do zářezu není v současné fázi přípravy záměru vyčísleno. Bude však nepochybně významně nižší než množství dešťových vod odtékajících z vozovky. Pro odvádění těchto vod je dimenzována dešťová kanalizace. Je tedy evidentní, že odvádění podzemních vod přitékajících do zářezu křižovatky bude bez problémů zajištěno dešťovou kanalizací. Ohrožení stability stavebních konstrukcí je technický problém, které musí vyřešit zpracovatel dokumentace pro stavební povolení (DSP). Požadujeme zařadit do kapitoly D.IV. zpracování a předložení havarijního plánu ke schválení. o Požadované opatření je zařazeno do kapitoly D.IV. nově zpracované dokumentace EIA. Požadujeme doplnit hlukovou studii o měření současného stavu a poté srovnání dat s výhledovým rokem 2015 a 2020. Dále doporučujeme upravit dopravní intenzity tak, aby nebylo počítáno se zprovozněním stavby PO 511, PO 518-519 a s přeložkou silnice I/12. o Nově zpracovaná dokumentace EIA obsahuje měření současné hlukové zátěže v okolí posuzované mimoúrovňové křižovatky EXIT 4. Získanými výsledky je výpočetní model verifikován. Jedna z hodnocených variant je stav, kdy nebudou v provozu stavby PO 511, PO 518-519 a přeložka silnice I/12. Po dohodě se zástupci Hygienické stanice hl. m. Prahy (autor požadavku) byly zachovány hodnocené časové horizonty 2014 a 2030. K poslední (čtvrté) verzi dokumentace byly příslušnému úřadu doručeny 3 petice (případně nesouhlas s posuzovanými záměry), vyjádření 6 občanských sdružení: Aliance Jihovýchod (AJV), EKOKORIDOR, EVC Vysočina, STOP Vestecké spojce, Tábor bez hranic, VESTECKÁ ZVONIČKA a 77 vyjádření veřejnosti (občanů). Petice občanů městské části Praha Šeberov (832 podpisů) My, níže podepsaní občané městské části Praha Šeberov, zásadně odmítáme výstavbu tzv. Vestecké dálniční spojky v navrhované podobě.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 25 Nesouhlasíme: s napojením Vestecké dálniční spojky na Vídeňskou ulici a obchvat Prahy s výstavbou křižovatky Vestecká dálniční spojky s dálnicí D1 s výstavbou nových hypermarketů v blízkosti naší městské části A to z těchto důvodů: Vestecká dálniční spojka by zavedla do naší oblasti nepřípustný objem nové tranzitní osobní i kamionové dopravy z obchvatu Prahy R1, dálnic D1, D3 a D5 přetížení Vestecké dálniční spojky by vedlo k nežádoucímu dopravnímu zatížení stávajících místních komunikací v Šeberově a Hrnčířích neúnosná dopravní zátěž Vestecké dálniční spojky by si vynutila její pokračování kolem Milíčovského lesa a vznik obávané komunikace v původní trase JVK dálničního okruhu výstavba Vestecké dálniční spojky v bezprostřední blízkosti Šeberova by poškodila životní prostředí, snížila kvalitu našeho bydlení i cenu našich nemovitostí další hypermarkety zásadně odmítáme, jejich výstavba by vedla k dalšímu zhoršení dopravní situace v oblasti Požadujeme: aby byla urychleně zahájena příprava výstavby takového obchvatu Šeberova, který by odvedl současnou tranzitní dopravu ze Zdiměřic a Vestce mimo naši městskou část a zároveň by k nám nepřivedl evropskou tranzitní osobní a kamionovou dopravu. Nesouhlas občanů městské části Praha Újezd (1 039 podpisů) My, níže podepsaní občané Městské části Praha Újezd zásadně nesouhlasíme: s výstavbou bytových domů na volných plochách v Újezdě a v Kateřinkách. Výstavba by způsobila nárůst dopravy a přetížení místních komunikací. se stavbou křižovatky na dálnici d1 a Vestecké dálniční spojky v trase JVK, protože přivedou do Újezda tranzitní kamionovou dopravu. s přeložkou elektrického vedení velmi vysokého napětí k chráněnému území Milíčovského lesa. Přeložka zohyzdí krajinu a musí se pro ni vykácet část údolí Botiče. Tyto stavby znehodnotí naše životní prostředí a bydlení a sníží ceny našich nemovitostí. Na volných plochách v Újezdě a Kateřinkách požadujeme zástavbu pouze rodinných domků, pro které postačují stávající místní komunikace. Chceme zachovat dosavadní charakter Újezda a Kateřinek jako zklidněné oblasti přírodního parku pro rodinné bydlení. Žádáme zastupitele městské části Praha Újezd, aby důsledně hájili naše zájmy a prosazovali naše výše uvedené požadavky.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 26 Zásadní nesouhlas občanů obce Vestec (240 podpisů) My, níže podepsaní občané obce Vestec, zásadně odmítáme výstavbu tzv. Vestecké dálniční spojky v trase JVK původního dálničního okruhu z těchto důvodů: Vestecká dálniční spojka by zavedla do naší oblasti nepřípustný objem nové tranzitní dopravy včetně kamionů z dálničního okruhu JVD a z dálnic D1, D3 a D5 přetížení Vestecké dálniční spojky by vedlo k nežádoucímu dopravnímu zatížení stávajících místních komunikací ve Vestci i v dalších obcích výstavba Vestecké dálniční spojky v bezprostřední blízkosti Vestce by těžce poškodila životní prostředí v naší obci, výrazně by snížila kvalitu našeho bydlení i cenu našich nemovitostí odmítáme Vesteckou spojku v jakékoliv podobě, tj. i v dvoupruhové verzi, protože dopravní problémy v území nelze řešit Vesteckou spojkou propojující dálnice, ale místními komunikacemi Žádáme: Aby byla rozestavěná část Vestecké dálniční spojky vedena na sever mimo obydlená území na stávající Písnickou silnici a aby byly dopravní problémy ve Vestci řešeny návrhem a stavbou místních komunikací, které by k nám nepřivedly evropskou tranzitní osobní a kamionovou dopravu členy obecního zastupitelstva ve Vestci, aby všemi dostupnými prostředky zabránili stavbě Vestecké spojky a zajistili studii řešení dopravy místními komunikacemi a tyto komunikace prosadili do výstavby členy zastupitelstva Středočeského kraje, aby zrušili Vesteckou spojku v územním plánu Středočeského kraje jako škodlivou stavbu pro obyvatele celého regionu Existují dvě verze zásadního nesouhlasu občanů Vestce, v druhé verzi jsou požadavky formulovány trochu odlišně: Aby byly dopravní problémy ve Vestci řešeny návrhem a stavbou místních komunikací, které by k nám nepřivedly evropskou tranzitní osobní a kamionovou dopravu, aby byla např. rozestavěná část Vestecké spojky vedena na sever mimo obydlená území na stávající silnici vedoucí do Písnice, tzv. Kunratickou spojku. Členy obecního zastupitelstva ve Vestci, aby vyjádřili zásadní nesouhlas v výstavbou Vestecké spojky, a zadali vypracování nové studie řešení dopravy v našem regionu. Členy obecního zastupitelstva, aby svůj nesouhlas předali orgánům Středočeského kraje. Předané petice (případně nesouhlasy s posuzovanými záměry, které mají formu petice) nebyly prvotně určeny pro proces EIA k záměru EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice, případně k záměru VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603. Obsahují

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 27 požadavky směřované k zastupitelům dotčených obcí a Středočeského kraje, které nemohou být v procesu EIA pro konkrétní záměr zohledněny (např. požadavky na zrušení záměrů v územním plánu, požadavky na zpracování odborných studií nebo požadavky na zahájení přípravy a výstavby jiných dopravních záměrů). V následujícím textu jsou vypořádány okruhy, týkající se životního prostředí a jeho ovlivnění, které mají souvislost s posuzovaným záměrem EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice nebo s navazujícím záměrem VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603. Nárůst dopravy na silniční síti v oblasti jižního okraje Prahy v souvislosti se zprovozněním Vestecké spojky a křižovatky EXIT 4. o Výstavba a zprovoznění Vestecké spojky a křižovatky EXIT 4 na dálnici D1 ovlivní dopravní zátěže na silniční síti v území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. Změny dopravních zátěží jsou stanoveny v nových Dopravně inženýrských podkladech (Příloha č. 8). V Dopravně inženýrských podkladech je vyhodnocen vliv omezení vjezdu vozidel nad 12 t na Vestecký přivaděč. Výstavba Vestecké spojky by poškodila životní prostředí, snížila kvalitu našeho bydlení i cenu našich nemovitostí. o Výstavba a provoz posuzovaných záměrů EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice a VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603 nepochybně ovlivní životní prostředí, zdraví obyvatel a kvalitu bydlení v okolních sídlech. Vyhodnotit míru tohoto ovlivnění je úkolem procesu EIA. Cenu nemovitostí proces EIA nehodnotí. Vyjádření občanských sdružení a veřejnosti obsahují především nesouhlas s realizací záměrů EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice nebo s navazujícím záměrem VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603, případně obsahují shodné nebo obdobné připomínky k předložené dokumentaci EIA jako ve vyjádřeních dotčených územních samosprávných celků (především dotčených obcí), dotčených správních úřadů a jako ve výše uvedených peticích. Některé připomínky jsou shodné s připomínkami uplatněnými k první verzi dokumentace EIA. Navíc jsou uvedeny následující připomínky: Není dostatečně zahrnut vliv plánované komerční zóny v Průhonicích, tzv. ZKZP. o V rámci probíhající procesu EIA na záměr EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice je zahrnuta doprava vyvolaná provozem ZKZP. Záměry (stavby) realizované v ZKZP budou podléhat samostatnému územnímu řízení a podle svého charakteru i posouzení podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V dokumentaci je třeba posoudit vliv vzniku Vestecké spojky v kapacitním čtyřpruhovém provedení. o V předložené dokumentaci EIA je Vestecká spojka vyhodnocena jako dvoupruhová komunikace. Jak vyplývá z vyjádření náměstka primátora hl. m. Prahy pan J. Noska, Vestecká spojka je sledována v parametrech dvoupruhové vozovky a úrovňovými křižovatkami s tím, že rozvoj spádového území se měl tomuto pojetí Vestecké spojky přizpůsobit. Stanovisko z procesu EIA bude vydáno na dvoupruhovou komunikaci. Pokud by v budoucnosti někdo projevil zájem

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 28 Vesteckou spojku zkapacitnit na čtyřpruhovou komunikaci, muselo by toto zkapacitnění být posouzeno podle v té době platného zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Dále doručená vyjádření veřejnosti požadují odpovědné posouzení vlivů záměru na jednotlivé složky životního prostředí a veřejné zdraví. To bylo cílem zpracovatelů nové verze dokumentace EIA. Využili všechny adekvátní poznatky a hodnocení, které byly zpracovány ve čtyřech předchozích verzích dokumentace a doplnili je o aktuální údaje, které se v řešeném území objevili po zpracování čtvrté verze dokumentace v letech 2010/2011. 4. Obsah dokumentace Z předchozí přípravy záměru EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice, ze vstupní analýzy problému (tzv. fáze scopingu) a z připomínek vznesených od zveřejnění první verze dokumentace EIA v roce 2008 do roku 2011 vyplývají nejvýznamnější očekávané střety záměru s prvky životního prostředí: ovlivnění obyvatel hlukem z dopravy (včetně kumulace s ostatními navazujícími dopravními stavbami) ovlivnění obyvatel emisemi z dopravy do ovzduší (včetně kumulace s ostatními navazujícími dopravními stavbami) ovlivnění vydatnosti či kvality zdrojů podzemní vody ovlivnění povrchových vod kácení dřevin v místě výstavby retenčních nádrží Těmto problémům je v předkládané dokumentaci EIA věnována maximální pozornost. Ovšem i ostatní vlivy na životní prostředí, kterým úvodní scoping přisoudil nižší význam, jsou v dokumentaci EIA vyhodnoceny standardním postupem dle požadavků zákona č. 100/2001 Sb. Při realizaci záměru bude ovlivněno především vlastní staveniště silnice a jeho bezprostřední okolí. V předkládané dokumentaci EIA jsme podrobili průzkumu zájmové území podél posuzované stavby (koridor) o šířce minimálně 0,5 km na každou stranu od osy dálnice a od osy posuzovaného dopravního připojení ZKZP. Některé vlivy však mohou přesahovat hranice vymezeného koridoru (např. hluk, vlivy na ovzduší, vlivy na povrchové vody, vlivy na krajinný ráz atd.). V konkrétních případech je proto zájmové území rozšířeno tak, aby mohl být příslušný vliv silnice odpovídajícím způsobem vyhodnocen. Výstupem předkládané dokumentace je vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí a návrh opatření pro minimalizaci negativních vlivů výstavby a provozu stavby EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice na životní prostředí. Předkládaná dokumentace EIA se skládá z textové a ze 16 příloh.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 29 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1. Obchodní firma: Ředitelství silnic a dálnic ČR A.2. IČ: 65993390 A.3. Sídlo firmy: Na Pankráci 56 145 05 Praha 4 A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele: Ing. Petr Kural vedoucí oddělení realizace ŘSD ČR

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 30 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1: EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice záměr kategorie I záměr vždy podléhající posouzení (9.3 Novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic) B.I.2. Kapacita záměru: Mimoúrovňová křižovatka v km 3,756 dálnice D1 B.I.3. Umístění záměru: Kraj: Středočeský Město / obec Průhonice Kraj: Hlavní město Praha Město / obec Praha, MČ Praha Šeberov Praha, MČ Praha Újezd katastrální území Hole u Průhonic katastrální území Šeberov Újezd u Průhonic B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Posuzovaná stavba EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice je stavbou dopravní infrastruktury. Po realizaci posuzovaného záměru lze očekávat vybudování a napojení Vestecké spojky, která v délce cca 4,57 km propojí dálnici D1 se silnici II/603 a prostřednictvím Vesteckého přivaděče také jižní částí pražského okruhu (PO 513). Podle zadání je Vestecká spojka navržena jako dvoupruhová městská sběrná komunikace extravilánového typu. Uvedení Vestecké spojky do provozu nepochybně změní dopravní intenzity na navazujících komunikacích, což se dále projeví v produkci emisí, imisí a hlukové zátěže v lokalitě posuzovaného záměru EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP. Pro oba záměry EXIT 4 na D1 a Vesteckou spojku byly v květnu 2011 zpracovány společné Dopravně inženýrské podklady (DIP). Na základě těchto společných DIP jsou v předkládané dokumentaci vyhodnoceny vlivy posuzovaného záměru na životní prostředí. Stejné dopravně inženýrské podklady budou použity i pro vyhodnocení vlivů Vestecké spojky na životní prostředí. Z dopravního hlediska a přeneseně z hlediska dopravních intenzit v posuzované lokalitě je poměrně významnou stavbou i vybudování jihovýchodní části pražského okruhu (PO 511) potažmo kompletní dokončení a uvedení do provozu celého pražského okruhu. Všechny tyto významné dopravní stavby ovlivní více či méně dopravní intenzity v místě posuzovaného záměru (viz Příloha č. 8).

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 31 V širším zájmovém území, ve kterém se nachází posuzovaný záměr, lze v blízké budoucnosti vzhledem k její bezprostřední vazbě na dálnici D1 (včetně postupně budovaného pražského okruhu) a k blízkosti hlavního města očekávat postupný vznik řady komerčních zón: Západní komerční zóna Průhonice (dále ZKZP) Rozkoš rozvoj Újezd - rozvoj KZ Čestlice jih KZ Nupaky Újezd (rozvoj) EXIT 4 ZKZP Rozkoš (rozvoj) EXIT 6 EXIT 8 KZ Čestlice jih KZ Nupaky Obr. 2 - Schéma významných rozvojových záměrů Uvažované komerční zóny jsou součástí příslušných územních plánů obcí. Vznik uvedených komerčních zón ovlivní také do jisté míry dopravní intenzity na navazující komunikační síti spolu s veškerými doprovodnými jevy (vliv na emise, imise a na akustickou situaci v lokalitě). Všechny výše uvedené dopravní nebo rozvojové záměry v lokalitě nebo v navazujícím území ovlivní po svém zprovoznění hustotu dopravy na přilehlých komunikacích. S uvedenými jevy je počítáno v dopravně inženýrském posouzení (Příloha č.8 dokumentace EIA), které zpracoval v květnu 2011 ing. Jiří Zeman a které bylo použito jako vstupní podklad pro zpracování akustické (Příloha č. 9 dokumentace EIA) a rozptylové studie (Příloha č. 10 dokumentace EIA). Součástí koordinační situace je zákres cyklostezek podle územních plánů, generelů a studií dotčených a sousedících obcí a městských částí. Po jejich vzájemné koordinaci budou investicí obcí a MČ podle jejich programu. K téže věci ŘSD ČR sdělilo, že ze zákona nemůže být investorem cyklostezek. Projekt tedy respektuje navržené cyklostezky, ty však nebudou ŘSD ČR realizovány.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 32 Lávka pro cyklisty přes D1 v km 3,992 (cca 0,2 km východně od navrženého Exitu 4 D1) je v projektu zařazena jako součást stavby (SO 202), na kterou bude vydáno územní rozhodnutí společně s celou stavbou. O investorovi zatím není rozhodnuto. Posuzovanou stavbu protíná připravovaná stavba přeložky vedení VVN 400kV v km 4,045 dálnice D1, zatím však bez bližšího časového určení. V době zpracování dokumentace EIA nebyl identifikován žádný jiný záměr, se kterým by mohlo dojít ke kumulaci negativních vlivů na životní prostředí. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí V řešené lokalitě lze v blízké budoucnosti očekávat zahušťování obytné, komerční a administrativní zástavby a s tím i nárůst automobilové dopravy. V územních plánech hl.m. Prahy i Středočeského kraje je zakreslena trasa Vestecké spojky mezi tzv. Vesteckým přivaděčem a Exitem 4 na dálnici D1. Tato komunikace dokáže očekávaný nárůst dopravy v oblasti alespoň částečně eliminovat. Samotným zprovozněním Vestecké spojky, která má sloužit zejména k vymístění zbytné dopravy mimo zastavěná území, by došlo k pozitivním poklesu intenzit automobilové dopravy na většině současně využívaných komunikací v oblasti. Pokles dopravy je patrný i přes předpokládaný nárůst dopravních objemů (nová obytná i komerční zástavba), na komunikacích K Šeberovu a K Hrnčířům jsou poklesy nejvýraznější (viz. Příloha č. 10 - Dopravně inženýrské podklady). Podmínkou zprovoznění Vestecké spojky je ovšem vybudování EXITu 4, které umožní odpovídající napojení na dálnici D1. Hlavním účelem stavby je tedy s bezprostředně návaznou výstavbou Vestecké spojky snížení dopravní zátěže v přilehlých obcích. Posuzovaná stavba EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice dále umožní kvalitní dopravní připojení pro připravovanou komerční zónu v severozápadní části katastrálního území Průhonic. Stavba EXITu 4 D1 včetně dopravního připojení ZKZP respektuje umístění, které je vymezené platným územním plánem hl. m. Prahy i platným územním plánem velkého územního celku Pražský region. V současné době probíhají práce na novém územním plánu hlavního města Praha a i v nově připravovaném územně plánovacím dokumentu je posuzovaný záměr umístěn shodně s předkládaným řešením. Umístění posuzovaného záměru je určeno také vymezením trasy navazující Vestecké spojky, která rovněž vychází z platných územních plánů v lokalitě (ÚP hl.m. Prahy, ÚP Průhonice, ÚP VÚC Pražský region). Vestecká spojka je stabilizována rovněž v návrhu zásad rozvoje Středočeského kraje jako veřejně prospěšná stavba č. D054. Z hlediska umístění stavby Exit 4 D1 a dopravní připojení ZKZP nebyly další varianty uvažovány, neboť by nebyly v souladu s platnou nebo připravovanou územně plánovací dokumentací.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 33 Vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky EXIT 4 probíhalo v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění EXITu 4 byl vybrán km 3,756. Tento profil je fixován v platných územních plánech a je na něj navázáno směrové vedení Vestecké spojky. V minulosti již bylo prověřováno variantní umístění EXITu 4 v km cca 3,9. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Hledat jiné místo pro křižovatku mezi EXITem 2 D1 a EXITem 6 D1 je velmi obtížné pro malou vzdálenost mezi křižovatkami a velmi špatnou možnost umístění dopravního značení mezi nimi (v souvislosti s bezpečností dálničního provozu). Vedle lokalizace EXITu 4 byly v minulosti prověřovány varianty technického řešení křižovatky. Jako vhodnější řešení byla zvolena varianta podjezdu Vestecké spojky pod dálnicí D1 než opačná poloha (Vestecká spojka nad dálnicí D1). Výběr varianty podjezdu Vestecké spojky pod dálnicí D1 lze z pohledu vlivů na životní prostředí hodnotit jako správný. Kromě výškového uspořádání byly prověřovány i další tvary křižovatek jako je velká okružní křižovatka a čtyřlístek s dalšími modifikacemi. Tyto varianty buď splňovaly technické podmínky a byly dostatečně kapacitní, ale přesahovaly hranice plochy určené územním plánem pro křižovatku, nebo naopak návrh splňoval podmínky územního plánu na umístění křižovatky, ale navržené technické řešení nesplňovalo technické podmínky a křižovatky nebyly dostatečně kapacitní. V roce 2004 zpracoval Ing. P. Preininger studii nazvanou Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy, ve které navrhl odlišné dopravní řešení pro území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. V následujících odstavcích citujeme vypořádání této studie tak, jak jej provedl Mgr. Michael Pondělíček jakožto zpracovatel předchozích verzí dokumentace EIA na záměr EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice. Citace je odlišena od ostatního textu kurzívou: Navržené varianty ze studie Ing. Preiningera - Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy tyto varianty vyřazují Vesteckou spojku jako sběrnou komunikaci městského významu a místo toho orientují systém místních komunikací i Vesteckého přivaděče z PO buď na přetíženou Kunratickou spojku a na přetíženou křižovatku Chodov na D 1 nebo přímo na tuto křižovatku. Tyto varianty situaci v dopravě v oblasti neřeší, neboť: Nezaručují obsluhu území a tím rozvoj obcí daný ve schválených územních plánech Konzervují pohyb vozidel na síti místních pomalých a poddimenzovaných komunikací (záporný vliv na ŽP) Přesouvají rostoucí zátěž z pokračující urbanizace území u hl.m.prahy na přetížené komunikace Vídeňská, Kunratická spojka a křižovatka Chodov Neumožňují napojení z obchvatu Šeberova do kapacitní sběrné komunikace, jíž je právě Vestecká spojka Zajistí nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v blízkosti soustavy rybníků (Šeberák, Kunratický, Šeberovský, Hrnčířský), tedy chráněné lokality ZCHÚ - Přírodní památky Hrnčířské louky a nové obytné výstavby v Šeberově - proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 34 Výše uvedená studie byla již v minulosti odmítnuta dopravními institucemi a samosprávou, nejnověji též vyjádřeními ÚRM a TSK/ÚDI (viz přílohu 17) Studie vznikla na objednávku MČ Křeslice a jejím cílem je přenesení problematiky přetížené místní sítě v celé oblasti orientace dopravy na křižovatku Chodov a JM, přičemž tato křižovatka představuje hlavní spojnici JM s centrem, navíc zde má být vedena tramvajová trať. Kapacita a bezpečnost křižovatky je na hranici únosnosti a jakákoliv přestavba je z hlediska územně plánovacího, pozemkového i technického provedení nereálná viz stanoviska odborných institucí v příloze. Dopravní řešení navrhované Ing. arch. P. Preiningerem bylo projednáno na Útvaru rozvoje hl.m. Prahy (ÚRM) a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S dopravním řešením navrhovaným Ing. arch. P. Preiningerem nesouhlasí ani TSK ÚDI, ani MČ Praha 11 (viz Příloha č. 16). V předkládané dokumentaci EIA jsou posouzeny dvě základní varianty: varianta aktivní, tj. realizace záměru dle rozpracované dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice, zpracovatel IKP CONSULTING ENGINEERS s.r.o. varianta nulová, tj. zachování současného stavu, bez realizace záměru Varianta aktivní dále předpokládá bezprostřední realizaci Vestecké spojky v úseku od napojení ZKZP ke křižovatce se silnicí II/603 Praha Jesenice Poříčí nad Sázavou. Dopravně inženýrské podklady jsou proto zpracovány s předpokladem dopravy na Vestecké spojce mezi Pražským okruhem a dálnicí D1. Dopravní zátěže, hluková studie, rozptylová studie a posouzení vlivů na veřejné zdraví jsou zpracovány pro aktivní a nulovou variantu v následujících časových horizontech, ve kterých se předpokládá postupné dokončování silniční sítě: 2010 současný stav silniční sítě (pouze nulová varianta) 2014 etapový stav silniční sítě (aktivní a nulová varianta) o bez PO 511, PO 518, PO 519 a přeložky silnice I/12 (základní stav) o s PO 511, PO 518, PO 519 a přeložkou silnice I/12 2030 cílový stav silniční sítě (aktivní a nulová varianta) V roce 2014 je navíc v aktivní variantě porovnáván stav bez omezení dopravy na Vestecké spojce a s omezením dopravy pro nákladní vozidla nad 10 tun. Celkem je v předkládané dokumentaci EIA hodnoceno celkem 8 stavů, které se liší časovým horizontem (2010, 2014 a 2030), existencí nebo neexistencí posuzovaného záměru, stavem nadřazené komunikační sítě (existence PO 511, PO 518, PO 519 a přeložky silnice I/2) a případnou regulací nákladní dopravy.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 35 V následujícím textu je uveden přehled všech hodnocených stavů. Stav 0 rok 2010 Současný stav intenzit (tj. rok 2010) po zprovoznění Pražského okruhu PO 512-514 v úseku Modletice Slivenec a před realizací posuzovaného záměru. Stav 1A rok 2014 Stav bez realizace posuzovaného záměru v roce 2014; tj. bez Vestecké spojky, bez EXITu 4 a bez rozvoje v jeho okolí. Stav 1B rok 2014 Stav po realizaci posuzovaného záměru (EXIT 4), po realizaci Vestecké spojky a po uvedení Západní komerční zóny Průhonice do provozu. Stav 1C rok 2014 Stav po realizaci posuzovaného záměru (EXIT 4), po realizaci Vestecké spojky s omezením pro nákladní vozidla nad 12 tun a po uvedení Západní komerční zóny Průhonice do provozu. Stav 1D rok 2014 Stav bez realizace posuzovaného záměru v roce 2014 (tj. bez EXITu 4 D1), bez Vestecké spojky a bez rozvoje v jeho okolí. Naopak tato varianta předpokládá existenci PO 511, PO 518, PO 519 a přeložku silnice I/12. Stav 1E rok 2014 Stav po realizaci posuzovaného záměru (EXIT 4), po realizaci Vestecké spojky a po uvedení Západní komerční zóny Průhonice do provozu při současné existenci PO 511, PO 518, PO 519 a přeložky silnice I/12 Stavy 1A 1E jsou prognózovány na etapovém stavu komunikační sítě. Oproti dnešnímu stavu je do roku 2014 uvažováno se zprovozněním těchto staveb: Městský okruh, úsek Malovanka - Pelc-Tyrolka Vysočanská radiála mezi PO a Kbelskou Ve variantách 1A 1C je zohledněn předpoklad zachování stávající regulace nákladní automobilové dopravy na trase Slivenec - Barrandovský most - Spořilov. Stav 2A rok 2030 Stav bez realizace posuzovaného záměru v roce 2030; tj. bez Vestecké spojky, bez EXITu 4 a bez rozvoje v jeho okolí. Stav 2B rok 2030 Stav po realizaci posuzovaného záměru (EXIT 4), po realizaci Vestecké spojky a po uvedení Západní komerční zóny Průhonice do provozu.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 36 Stavy 2A a 2B jsou prognózovány na cílovém stavu komunikační sítě na území hlavního města Prahy a jeho regionu. Nadřazená komunikační síť byla uvažována následovně: kompletní Pražský okruh v celé své délce kompletní Městský okruh Radlická radiála v celé délce až po Městský okruh Vysočanská radiála v celé délce až po Městský okruh Břevnovská radiála v celé délce až po Městský okruh realizace dálnice D3 mezi PO a hranicí Středočeského kraje Výše uvedené rozčlenění do jednotlivých stavů se v rámci předkládané dokumentace EIA promítá do dopravních intenzit, které jsou vstupním podkladem pro rozptylovou a hlukovou studii. Tyto dvě studie jsou dále základním vstupním materiálem pro hodnocení zdravotních rizik. V průběhu příprav záměru byly zvažovány dvě varianty uspořádání sjezdu z dálnice D1 varianta prstencovitá a jednak varianta kosodélná diamant. Z předběžných jednání vyplynulo, že varianta prstenec není akceptovatelná pro okolní obce, investora a není ani vhodná ze stavebně technického hlediska (vyšší finanční nároky, delší doba výstavby, atp.). V předkládané dokumentaci je proto posouzena pouze varianta kosodélná diamant. V průběhu zpracování dokumentace k územnímu řízení byly vyloučeny také varianty nevhodné z hlediska stavebně-technického. V rámci dokumentace pro územní rozhodnutí je navrženo variantní řešení některých dílčích technických prvků (tlumiče nárazů, způsob připojení do sítě NN apod.), ty však nejsou z hlediska vlivů na životní prostřední významnějšího charakteru a budou řešeny až v další fázi přípravy záměru. B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Údaje o technickém a technologickém řešení záměru jsou převzaty z rozpracované dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice, zpracovatel IKP CONSULTING ENGINEERS s.r.o. EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP tvoří dálnice D1 v kategorii D34 a část Vestecké spojky jako městská sběrná komunikace podle návrhu funkční třídy B1 v úseku D1 ZKZP v kategorii MS4 dck -/24/70 (MS2 9/9/70 v pokračování na Vestec) a výhledové spojení s městskou částí Praha Újezd u Průhonic funkční třídy B2 v kategorii MS2 ck 9/9/50 (není součástí této stavby). Návrh křižovatky je již zpracován jako jeden celek pro průkaznost možnosti případného připojení MČ Praha Újezd u Průhonic. Další komunikační propojení směrem na sever od dálnice D1 není součástí platné územně plánovací dokumentace hl.m.prahy a proto je návazná místní komunikace pouze uvažována a prokázána, ale nikoliv navržena.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 37 MÚK je navržena ve vzdálenosti cca 1,8 km od MÚK Chodov (EXIT 2) a cca 2,5 km od MÚK Průhonice (EXIT 6). Tyto vzdálenosti nevyhovují čl.11.2 ČSN 73 6101 o nejmenších vzdálenostech silničních křižovatek. Norma však umožňuje snížit jejich vzájemné vzdálenosti v blízkosti větších sídelních útvarů. Kromě této skutečnosti se předpokládá s vybudováním silničního okruhu kolem Prahy i posunutí začátku dálnice D1 na tento okruh. Dálnice D1 se následně v řešeném úseku stane místní rychlostní komunikací. V tomto smyslu požádá zpracovatel o souhlas s odchylným řešením z ČSN 73 6101. EXIT 4 D1 Křižovatka D1 Vestecká spojka je navržena jako kosodélná s mimoúrovňovým převedením nadřazeného směru (D1) a dvěma úrovňovými křižovatkami, podle ČSN 73 6102, příloha D typ M1. Křižovatka Vestecká ZKZP je úrovňová styková. Všechny úrovňové křižovatky mají řadící pruhy a budou řízeny světelně signalizačním zařízením. Obr. 3 Situace Převažující směry se předpokládají Praha ZKZP a ZKZP Praha, ve výhledu pak Praha Vestecká spojka a Vestecká spojka Praha. Kapacitní výpočty jsou součástí dopravního posouzení. Řešení předpokládá výhledové připojení komunikace ve směru na Újezd u Průhonic. Navrhované technické řešení posuzované mimoúrovňové křižovatka toto připojení umožňuje a je založeno tak, aby jeho výstavba nerušila provoz v křižovatce. Kosodélná křižovatka byla zvolena jako jediné možné řešení, které vyhovuje jak požadavkům ÚP hl.m. Prahy, tak požadavkům na kapacitu křižovatky. Odbočení a

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 38 připojení na dálnici D1 je řešeno ve smyslu ČSN 73 6101, vlastní napojení na Vesteckou spojku odpovídá ČSN 73 6110. Úrovňové křižovatky na napojení na Vesteckou spojku budou světelně řízeny. Odbočení od Prahy (větev 1a, SO 102) tvoří odbočovací pruh délky 260 m a vlastní větev, která má dva jízdní pruhy o šířce 3,50 m. Celková délka větve je 571 m. Rozhledové poměry na větvi na křižovatce s Vesteckou spojkou byly navrženy podle ČSN 73 6110. Připojení na Brno (větev 1b, SO 103) je navrženo z Vestecké spojky. Větev 1b je tvořena vlastní větví, která se v km cca 0.401 rozděluje na připojovací pruh dálnice D1 a na připojení odpočívky s čerpací stanicí pohonných hmot (stávající odbočení do odpočívky od Prahy v současné poloze je zrušeno). Vlastní větev je navržena jako dvoupruhová s šířkou jízdního pruhu 3.5 m, připojení k odpočívce je pak navrženo jako jednopruhové s šířkou jízdního pruhu 4.5 m. Navržená větev má délku 775 m, délka připojovacího pruhu je 390 m. Odbočení od Brna (větev 2b, SO 104) tvoří připojení odpočívky s ČSPH, odbočovací pruh a vlastní větev, která začíná v místě souběhu odbočení z D1 a připojení odpočívky. Připojení od odpočívky je navrženo jako jednopruhové s šířkou jízdního pruhu 4.5 m, vlastní větev je navržena jako dvojupruhová s šířkou pruhu 3.5 m. Navržená větev včetně připojení odpočívky má délku 612 m, délka odbočovacího pruhu na D1 je 260 m. Na konci větve se odklání pravý odbočovací pruh, který výhledově umožní připojení Újezdu u Průhonic. Připojení na Prahu (větev 2a, SO 105) je tvořeno vlastní větví a připojovacím pruhem na D1 ve směru na Prahu. Větev je navržena jako dvoupruhová s šířkou jízdních pruhů 3.5 m. Délka připojovacího pruhu na D1 je 390 m, celková délka větve je pak 623 m. Připojení ZKZP a Vestecká spojka (SO 106) Vestecká spojka je navržena jako městská sběrná komunikace podle návrhu funkční třídy B1 v úseku D1 ZKZP (Západní komerční zóna Průhonice) v kategorií MS4 dck-/24/70 (část v délce cca 450 m v extravilánovém provedení) a výhledové spojení s městskou částí Praha Újezd u Průhonic funkční třídy B2 v kategorii MS2 -/9/50 (není součástí této stavby). Šířka jízdních pruhů je 3.5 m. K Vestecké spojce se připojuje rychlá odbočovací větev ve směru od Prahy a naopak z ní vychází rychlé pravé odbočení ve směru na Brno. Délka Vestecké spojky, jež je řešena v rámci této stavby, je 693 m. Výškově komunikace směrem k dálnici D1 klesá. Nejdříve je vedena po terénu sklony 2.2 % a 0.45 % (úsek km 0.000 0.369), dále se pak zařezává pod terén a pokračuje sklony 4.0 % a 2.5 % do podjezdu pod dálnicí D1. Podjezdem je Vestecká spojka vedena ve stoupání 0.5 % a stoupáním 2.5 % pak navazuje na výhledové připojení Újezdu u Průhonic. Mezi pásy Vestecké spojky budou osazena oboustranná ocelová svodidla z důvodu umístění stožárů veřejného osvětlení. Další svodidla budou umístěna před opěrami dálničního mostu i v samotném podjezdu.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 39 Most v km 3,761 D1 (SO 201) Dálniční most pro rozpětí 26,0 m je navržen jako spřažená konstrukce systémem beton-beton, samostatně pro každý dálniční směr. Most je přímý, o jednom poli, v celkové délce 51,5 m. Výška mostu je 7,058 m, volná výška pod mostem pak 4,957 m. Záchytný systém je navržen dle TP 167, mostovka je izolovaná, u brněnské opěry jsou v každém směru umístěny odvodňovače se zaústěním do šachet odvodnění. Lávka pro cyklisty přes D1 v km 3,992 (SO 202) Přibližně v km 3,99 je navržena lávka pro pěší a cyklisty o 3 polích nad tělesem dálnice a o 11 polích v části točité rampy. Spodní stavba bude železobetonová, nosná konstrukce ocelová. Délka přemostění bude 86,2 m, délka mostu 112,4 m a šířka 3,6 m. Výška mostu nad terénem bude 6,1 metru, volná výška pod mostem pak 5,35. Odvodnění lávky nad dálnicí a kolektory je navrženo střechovité, potrubí je nerezové DN 150 mm. Odvodnění je svedeno u podpěr a navazuje na odvodnění komunikací. Odvodnění V dotčeném úseku D1 (tzn. km 3,100 4,550) se v současnosti nachází odvodnění povrchové, dále dešťovou kanalizací a drenáží. Přímým recipientem odvodnění je občasná vodoteč (ve správě ZVHS), která po průtoku Újezdskými rybníky (Sukov, Návesní a Dolní) ústí z levé strany do Botiče. Do staničení 3,380 je komunikace obou směrech povrchově odvodněna k Praze. Dále se zde nachází tři propustky pro převedení dešťových vod pod komunikacemi. Odvodnění po realizaci záměru je navrženo z větší části dešťovou kanalizací a částečně povrchově žlaby zaústěnými do horských vpustí dobudovaných u stávajících propustků. Vzhledem k významu komunikace a jediné možnosti odtoku vody z deprese podjezdu, byla kanalizace dimenzována na déšť N 10 let a t 15 min. Dva stávající propustky budou prodlouženy pod nově budované komunikace a jeden bude přeložen. Trubní vedení stávající kanalizace a drenáže, které by procházelo průjezdným podchodem bude přerušeno a převedeno do nových stok kanalizace. Na nájezdu na Vesteckou spojku bude koryto občasné vodoteče podcházet novým propustkem. Podchod kanalizační větve D1 pod D1 bude řešen protlakem. Na východní straně směrem na Újezd bude zbudován nový výústní objekt s nornou stěnou. Dále budou na vodoteči směrem po proudu k rybníku Sukov (Újezd) vyhloubeny čtyři retenční zdrže hrazené jednoduchými kamennými hrázkami, schopnými zachytit nárůsty 5-ti a 10-ti letých dešťů. Větší než 10-ti letý déšť bude zachycen v podjezdu D1. Podrobně bude geometrie zpracována v dalším stupni dokumentace dle zásad, že retenční objem by měl být přes 900m 3 a nádrže budou situovány pouze na pozemku 628/1 kú Újezd u Průhonic.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 40 K nádržím není budovaná přístupová komunikace, neboť nebudou vyžadovat pravidelnou údržbu. Vlastník sousedních pozemků je z vodního zákona povinen umožnit správci toku v šíři 6 m přístup pro údržbu vodoteče. Je dále pravděpodobné, že tato retence je stavba dočasná, neboť Hydrotechnická studie odvedení dešťových vod z části katastru obcí Průhonice a Újezdu u Průhonic jejíž zpracovatelem je Ing. Bašta (Onegast) počítá s touto údolnicí pro vytvoření rozsáhlejší retence. S touto studií je projekt EXITu 4 koordinován a je s ní v souladu. Mýtné brány Na základě požadavku ŘSD ČR byly do projektu zařazeny i mýtné brány. Podle instrukcí bylo jednáno s firmou Kapsch, z jednání vzešlo jejich předběžné umístění. Mýtné brány budou 2 a to v km cca 2,970 a v km cca 4,960. Vlastní konstrukce a zařízení mýtné brány je věcí firmy Kapsch. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení: Termíny zahájení realizace záměru a jeho dokončení nebyly stanoveny. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků: Kraj: Středočeský Město / obec Průhonice Kraj: Hlavní město Praha Město / obec Praha, MČ Praha Šeberov Praha, MČ Praha Újezd B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Územní rozhodnutí Stavební povolení Úřad městské části Praha 11, odbor výstavby Úřad městské části Praha 11, odbor výstavby Úřad městské části Praha 11, odbor životního prostředí vodoprávní úřad B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Zábor půdy Stavba bude v celé délce probíhat na stávajících plochách komunikací, na pozemcích zemědělského půdního fondu (ZPF) a na pozemcích registrovaných jako ostatní půda v katastru dotčených obcí severovýchodně od Průhonic (Újezd

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 41 u Průhonic, Šeberov, Hole u Průhonic). Ornou půdu v rámci trvalých záborů bude nutné vyjmout ze ZPF. Odtěžená ornice bude využita při úpravě násypů a zářezů křižovatky EXIT 4, případný přebytek bude nabídnut k využití na jiných stavbách v území. Na plochách dočasného záboru nad 1 rok je navrženo umístění zařízení staveniště včetně nezbytných manipulačních ploch. Po dokončení stavby bude z pozemků odstraněno veškeré zařízení staveniště včetně dočasně zpevněných ploch. Celý dočasný zábor bude následně upraven do původní podoby eventuelně rekultivován, orniční vrstvy budou zpět rozprostřeny do plochy. Zemědělské půdy jsou rozděleny do pěti tříd ochrany na základě bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Nejcennější půdy jsou zařazeny do I. a II. třídy ochrany, cennost klesá od I. třídy do V. třídy ochrany, která představuje půdy s velmi nízkou produkční schopností. Níže v tabulkách je uveden trvalý a dočasný zábor půdy v jednotlivých kategoriích s rozdělením ZPF do tříd ochrany. Celkový zábor: druh pozemku zábor trvalý (m 2 ) zábor dočasný (m 2 ) ZPF 79 470 634 PUPFL 0 0 vodní plochy 534 1 991 ostatní 61 200 153 celkem 141 204 2 778 Zábor zemědělských půd v jednotlivých BPEJ a třídách ochrany ZPF ukazuje následující tabulka: zábor trvalý celkem zábor dočasný třída ochrany BPEJ (m 2 ) (m 2 ) III. 22 601 63 471 63 471 344 22 604 10 523 IV. 22 614 1 731 15 999 290 24 814 3 745 Celkově bude v rámci realizace posuzovaného záměru proveden trvalý zábor půdy na zemědělském půdním fondu v ploše 7,9470 ha a dočasný zábor půdy v ploše 6,120 ha. Dojde i k záborům části vodních ploch a to v rozsahu 0,0534 ha v případě trvalého záboru a 0,199 ha v případě dočasného dočasný záboru. Rozsah záboru půd na zemědělském půdním fondu je dán rozsahem stavby a rozložením na pozemcích. Lze konstatovat, že nebude proveden žádný zábor půdy v I. a II. třídy ochrany. Nejvíce záborů zemědělské půdy bude uskutečněno ve III. třídě ochrany půd (6,35 ha trvale a 0,03 ha dočasně), zbytek ve IV. třídě ochrany půd (1,6 ha trvale a 0,03 ha dočasně). Rozsah pozemků ZPF zabíraných v rámci navržené stavby bude upřesněn v dalších fázích přípravy záměru. Nedojde k záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa (dále PUPFL), stavba se nenachází ani v ochranném pásmu lesa (50 m).

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 42 Územní ochrana pozemků Chráněná území Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného zvláště chráněného území podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka) ani do žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Ochranná pásma Posuzovaná silnice nezasahuje do žádného ochranného pásma zvláště chráněného území dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V zájmovém území dotčeném stavbou nebylo identifikováno žádné ochranné pásmo vodních zdrojů. Mezi obcemi Rozkoš a Průhonice cca ve vzdálenosti 800 metrů se nachází nejbližší hranice ochranného pásma II. stupně ochrany povrchových vod Záměr nezasahuje do pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), stavba se nenachází v 50ti metrovém ochranném pásmu lesa. Stavba EXIT 4 D1 zasahuje do ochranného pásma dálnice D1, která je 100 m na každou stranu od krajních pruhů dálnice. Dále stavba (jak EXIT 4 D1 tak i dopravní připojení ZKZP) zasahuje do ochranného pásma vedení VVN 400 kv. Posuzovaná stavba bude zasahovat do dalších ochranných pásem technické infrastruktury (komunikace, plynovody, vodovody, kanalizace, el. vedení, telekomunikační sítě atd.). Identifikace střetů a návrh řešení případných konfliktů není součástí předkládané dokumentace EIA a bude zpracováno v dalších stupních projektové dokumentace. B.II.2. Voda Při výstavbě křižovatky bude potřeba omezené množství pitné vody. Pitná voda bude na staveniště dovážena, zásobování si zajistí dodavatel stavby. Technologická voda bude potřeba při výrobě betonových směsí a při ošetřování tuhnoucího betonu. Množství vody a její zdroje nebyly v současné fázi projektové přípravy určeny. Při provozu na mimoúrovňové křižovatky nevzniknou žádné nároky na pitnou vodu. Množství užitkové vody pro údržbu komunikace bude obdobné jako u ostatních staveb obdobného rozsahu, voda bude dodávána z prostředků správce komunikace. Celkově lze konstatovat, že výstavba i provoz posuzované stavby budou mít minimální nároky na potřebu pitné a užitkové vody. Tyto nároky budou kryty ze stávajících zdrojů vody v oblasti. Nebude vyvolána potřeba zřízení nových zdrojů vody.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 43 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Množství potřebných materiálů nebylo v současné fázi přípravy záměru stanoveno. Pro potřebu procesu EIA je možné stanovit orientační potřebu materiálu z plochy vozovky a z obvyklé konstrukční výšky vozovky 0,6 m. Potřeba materiálu pro výstavbu jednotlivých větví křižovatky včetně připojovacích pruhů a připojení ZKZP bude cca 22 400 m 3. Tento údaj je třeba chápat jako čistě orientační, upřesněné množství potřebného materiálu bude počítáno v dalších fázích přípravy záměru. Použité materiály budou štěrk, makadam, kamenivo a povrchová vrstva z asfaltového betonu nebo ze živičné směsi. Dále budou potřeba další materiály z betonu (mostní konstrukce, roury) a z oceli (zábradlí, dopravní značení). Potřebné množství materiálu pro výstavbu mimoúrovňové křižovatky nebude představovat významné zvýšení spotřeby stavebních materiálů v regionu ve srovnání se současným stavem. Tato potřeba bude bez problémů pokryta produkcí stávajících dodavatelů stavebního materiálu. Za stavební materiál považujeme i zeminu na výstavbu násypů silnice. Ve zpracované dokumentaci k územnímu řízení je stanovena následující bilance zemních prací: zemina m 3 výkop 92 050 násyp 10 120 rozdíl 81 930 Z provedené bilance zemních prací je zřejmý přebytek výkopového materiálu, zeminu pro vybudování násypů tak nebude nutné dovážet z jiné lokality. Převážná část posuzované stavby je umístěna na pozemcích ZPF. V celkové ploše záboru ZPF proto bude odstraněna ornice a ze stávajícího tělesa dálnice D1 bude provedeno odhumusování. Odhad celkového objemu odstraněné ornice je 28 184 m 3, množství ornice, které se použije na ohumusování a sadové úpravy je odhadnut na cca 9 935 m 3. Rozprostření ornice na nové násypy tělesa stavby tak bude bezproblémové, neboť bilance sejmuté ornice ze stávajícího terénu a její následná potřeba na svahy nové stavby je přebytková. Součástí projekční přípravy stavby je i lávka pro cyklisty (SO 202) v km 3,992. Spodní stavba je plánována železobetonová, nosná konstrukce ocelová. Mostovka bude opatřena nástřikovou nebo stěrkovou izolací. Pochozí vrstva je navržena na bázi asfaltových směsí v tl. 50-80mm. Přesné vyčíslení potřeby materiálu pro výstavbu lávky nebylo v současné fázi přípravy záměru stanoveno, vzhledem k rozsahu stavby to pro potřeby předkládané dokumentace EIA není určující.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 44 Při výstavbě křižovatky bude potřeba určité množství pohonných hmot a mazadel. Pohonné hmoty pro stavební mechanismy budou na staveniště přiváženy v cisternách, oleje v barelech. Nákladní automobily budou zřejmě zásobovány pohonnými hmotami mimo staveniště u čerpacích stanic. Celkové množství nelze v současné fázi přípravy záměru stanovit. Zařízení staveniště (sociální zařízení, stavební buňky) bude zřejmě připojeno na rozvod elektrické energie z dostupného napojovacího bodu. Obvyklý příkon spotřebičů v takovém zařízení je cca 30 kw. Lokalizace zařízení staveniště a napojení na elektrickou síť bude řešeno v dalších fázích přípravy záměru. Dle zadání bude dálnice nově nasvětlena od konce stávajícího osvětlení cca v km 2,5 až po cca 5. km dálnice. Rovněž bude nasvětlena posuzovaná část Vestecké spojky až k nové světelné křižovatce s napojením ZKZP. Určité množství elektrické energie bude v průběhu užívání stavby zapotřebí na veřejné osvětlení, řízení osvětlení křižovatek a pro provoz mýtných bran. Předběžná bilance potřeby elektrické energie je dle dokumentace pro územní řízení vyčíslena následovně: venkovní osvětlení D1,VS světelná signalizace mýtné brány CELKEM 33kW 7kW 15kW 55kW B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Během výstavby bude probíhat relativně intenzivní přeprava stavebních materiálů, ornice a výkopového materiálu. Stavební materiál bude dopravován odjinud na staveniště, ornice a výkopový materiál budou převáženy na plochách staveniště. Ornice bude dopravována do zemníků a z nich na místo definitivního určení (rozprostření na svahy násypů a zářezů přeložky, případně jinam). Výkopový materiál bude přepravován do jiné lokality, kde bude možné jej využít nebo uskladnit. Je důležité, aby doprava materiálů probíhala po stávajících komunikacích a po ploše trvalého záboru pro výstavbu křižovatky. Co nejvíce je třeba minimalizovat využívání polních cest, pojezdy nákladních automobilů ve volné krajině je třeba vyloučit. Dopravu materiálů na staveniště bude nutné vyřešit v plánu organizace výstavby jednotlivých etap výstavby silnice. Posuzovaná stavba bude sloužit jako součást dopravní infrastruktury. Pro potřeby dokumentace EIA zpracoval v květnu 2011 ing. Jiří Zeman (Technická správa komunikací hlavního města Prahy, úsek dopravního inženýrství) aktualizované dopravně inženýrské podklady (dále jen DIP), které jsou pod názvem EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP a Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/6 součástí přílohy č. 8 dokumentace EIA. Studie DIP byla zaměřena na následující časová období: 1) stav 0 (současný stav) - rok 2010 2) stav 1 (etapový stav komunikační sítě) - rok 2014 3) stav 2 (cílový stav komunikační sítě) - rok 2030

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 45 Prognózované stavy byly dále zpracovány pro stav s i bez záměru, kde pojem záměr zahrnuje tyto stavby: MÚK Exit 4 na dálnici D1 Vestecká spojka Severozápadní rozvojová komerční zóna Průhonice-Hole (ZKZP). I/7 PO 519 D8 PO 520 I/10 PO 518 I/6 MO VR I D11 BR MO D5 RR MO I/12 PO 511 PO D1 stav 2010 etapový stav komunikační sítě výhled dle ÚPn Vestecká spojka I/4 D3 Obr. 4 - schéma nadřazené komunikační sítě a Vestecké spojky Na základě požadavků vzešlých v průběhu dosavadního procesu EIA na posuzovaný záměr bylo prověřováno celkem 8 stavů, které se liší posuzovaným horizontem (2010, 2014 a 2030), existencí záměru, stavem nadřazené komunikační sítě (existence PO 511, PO 518, PO 519) a případnou regulací nákladní dopravy. V následujících odstavcích jsou stručně popsány všechny uvažované varianty provozu v jednotlivých časových obdobích. Pro každou variantu jsou vždy ve vybraných úsecích uvedeny očekávané dopravní zátěže, které byly odečteny z příslušných kartogramů DIP. Rok 2010 Současný stav intenzit po zprovoznění Pražského okruhu PO 512-514 (úsek Modletice - Slivenec) stav 0 (varianta 0).

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 46 úsek počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin OA NA celkem D1 v úseku Praha-EXIT4 79 300 13 000 92 300 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 79 300 13 000 92 300 PO 512 24 400 12 000 36 400 PO 513 27 600 12 800 40 400 Vestecká spojka 0 0 0 napojení ZKZP 0 0 0 Rok 2014 Výpočty pro tento etapový stav byly prognózovány na etapovém stavu komunikační sítě. Oproti dnešnímu stavu bylo uvažováno se zprovozněním těchto staveb: Městský okruh, úsek Malovanka - Pelc-Tyrolka Vysočanská radiála mezi PO a Kbelskou Pro uvažovaný rok zprovoznění záměru (2014) bylo rozpracováno 5 modelových stavů (variant): Stav 1A - stav bez záměru, tj. bez Vestecké spojky, bez Exit 4 a bez rozvoje v jeho okolí počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin úsek OA NA celkem D1 v úseku Praha-EXIT4 83 310 16 290 99 600 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 83 310 16 290 99 600 PO 512 23 170 14 230 37 400 PO 513 31 660 16 640 48 300 Vestecká spojka 0 0 0 napojení ZKZP 0 0 0 Stav 1B - stav se záměrem, tj. s Vesteckou spojkou, s Exitem 4 a s ZKZP počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin úsek OA NA celkem D1 v úseku Praha - EXIT4 92 960 18 940 111 900 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 85 970 13 830 99 800 PO 512 23 670 10 330 34 000 PO 513 34 940 17 560 52 500 Vestecká spojka* 11 640 6 160 17 800 napojení ZKZP 23 050 6 450 29 500 * Dopravní zátěže na Vestecké spojce budou narůstat od Vesteckého přivaděče až k napojení ZKZP. V tabulkách jsou uvedeny nejvyšší předpokládané intenzity, které lze očekávat těsně před tímto napojením.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 47 Stav 1C - stav se záměrem, tj. s Vesteckou spojkou, s Exitem 4 a s ZKZP včetně dopravního omezení pro nákladní vozidla nad 12t na Vestecké spojce (od PO k napojení ZKZP). počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin úsek OA NA celkem D1 v úseku Praha - EXIT4 94 360 17 140 111 500 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 83 450 17 050 100 500 PO 512 22 580 15 020 37 600 PO 513 35 270 17 030 52 300 Vestecká spojka 17 150 1 150 18 300 napojení ZKZP 28 430 1 470 29 900 Ve všech výše uvedených variantách byl zohledněn předpoklad zachování stávající regulace nákladní automobilové dopravy na trase Slivenec - Barrandovský most - Spořilov. Pro vyčíslení vlivu připravovaného úseku Pražského okruhu v úseku Modletice - Běchovice (PO 511), který na řešenou lokalitu bude mít zásadní (pozitivní) vliv, jsou pro posuzovaný horizont roku 2014 dokladovány i výpočty s PO 511. Stav 1D - stav bez záměru, tj. bez Vestecké spojky, bez Exit 4 a bez rozvoje v jeho okolí, s PO 511, PO 518, PO 519 a přeložkou silnice I/12 počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin úsek OA NA celkem D1 v úseku Praha - EXIT4 79 900 7 700 87 600 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 79 900 7 700 87 600 PO 512 30 850 9 650 40 500 PO 513 31 970 10 930 42 900 Vestecká spojka 0 0 0 napojení ZKZP 0 0 0 Stav 1E - stav se záměrem, tj. s Vesteckou spojkou, s Exitem 4 a s ZKZP, s PO 511, PO 518, PO 519 a přeložkou silnice I/12 počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin úsek OA NA celkem D1 v úseku Praha - EXIT4 95 430 7 970 103 400 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 86 490 8 010 94 500 PO 512 28 560 9 440 38 000 PO 513 33 410 11 490 44 900 Vestecká spojka 17 370 1 330 18 700 napojení ZKZP 28 850 1 650 30 500 Tyto převzaté stavy 1D a 1E obsahovaly v té době předpokládané scénáře postupu zprovozňování nadřazeného komunikačního systému města. Mimo uvedené stavby PO 511 (vč. přeložky I/12) byly ve výpočtu zahrnuty i stavby PO 518, 519 jejichž

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 48 realizace je stále formální podmínkou zprovoznění tunelového komplexu Blanka. Výpočty pro stavy 1D a 1E slouží pro dokladování pozitivního vlivu PO 511 na řešenou lokalitu. Rok 2030 Výhledové výpočty dopravních intenzit byly provedeny na cílovém stavu komunikační sítě na území hlavního města Prahy a jeho regionu. Nadřazená komunikační síť byla uvažována následovně: kompletní Pražský okruh v celé své délce kompletní Městský okruh Radlická radiála v celé délce až po Městský okruh Vysočanská radiála v celé délce až po Městský okruh Břevnovská radiála v celé délce až po Městský okruh realizace dálnice D3 mezi PO a hranicí Středočeského kraje Dále je ve výpočtu zahrnuta nová propojka mezi MÚK D1 x Vestecká spojka (Exit 4) a ulicí Formanská a nová komunikační síť v oblasti ZKZP. V tomto stavu je dále uvažován silniční obchvat okolo Jesenice a Dolních Břežan. Naopak oproti stávajícímu ÚPn Prahy nebyl do výpočtu zahrnut východní obchvat Šeberova, se kterým koncept nového ÚPn (2009) již neuvažuje. Pro výhledový rok 2030 byly dle výše uvedených předpokladů stavu související komunikační sítě rozpracovány 2 modelové stavy (varianty): Stav 2A - stav bez záměru, tj. bez Vestecké spojky, bez Exit 4 a bez rozvoje v jeho okolí počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin úsek OA NA celkem D1 v úseku Praha - EXIT4 72 500 7 600 80 100 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 72 500 7 600 80 100 PO 512 42 670 10 230 52 900 PO 513 48 980 11 420 60 400 Vestecká spojka 0 0 0 napojení ZKZP 0 0 0 Stav 2B - stav se záměrem, tj. s Vesteckou spojkou, s Exitem 4 a s ZKZP počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin úsek OA NA celkem D1 v úseku Praha - EXIT4 93 820 8 080 101 900 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 78 200 7 500 85 700 PO 512 40 370 10 030 50 400 PO 513 50 820 11 580 62 400 Vestecká spojka 21 490 710 22 200 napojení ZKZP 33 910 1 090 35 000

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 49 V následující tabulce je uveden souhrnný přehled výše popsaných výpočtových variant: Označení stavu Horizont Pražský okruh 511 propojení na Formanskou Exit 4 (výjezd ze ZKZP-D1) ZKZP Vestecká spojka (II/603 - výjezd ze ZKZP) Stav 0 2010 Stav 1A Stav 1B Stav 1C 2014 Stav 1D Stav 1E Stav 2A 2030 Stav 2B D3 Regulace TN na Vestecké spojce Záměr Vliv realizace EXITu 4 (a Vestecké spojky) na D1 na dopravní zátěže na silniční síti na jižním okraji Prahy dokládají Přílohy č. 3.1 a 3.2 v aktuálních DIP (Příloha č. 10). Nejmarkantnější pokles dopravních intenzit je patrný v ulici K Hrnčířům v Šeberově, v ulici K Šeberovu v Drazdech, v ulici Kunratická a Hlavní v Průhonicích a v ulici Formanská v Kateřinkách. Změny v dopravním řešení se pravděpodobně také promítnou do nárůstu dopravních intenzit na některých ostatních komunikacích. Určité nárůsty lze očekávat v ulici Uhříněveská v Průhonicích, Formanská v Újezdu a částečně i v ulici Kunratická v Rozkoši. Změny dopravních intenzit ve vybraných úsecích při jednotlivých stavech jsou uvedeny v následujících tabulkách. Vždy je uvedena dopravní intenzita před realizací a po realizaci záměru a je uveden rozdíl (záporné hodnoty značí pokles dopravních intenzit, kladné nárůst): Šeberov + Drazdy stav Šeberov - K Hrnčířům (celkem / nákladní) Drazdy - K Šeberovu (celkem / nákladní) dopravní intenzity rozdíl dopravní intenzity rozdíl 1A 14800 / 830 13800 / 820-1700 / -120 1B 13100 / 710 11500 / 780-2300 / -40 1A 14800 / 830 13800 / 820-2800 / -200 1C 12000 / 630 9500 / 640 1D 10800 / 690 9700 / 580-3800 / -290 1E 7000 / 400 6700 / 360 2A 13300 / 640 10700 / 500-3700 / -130 2B 9600 / 510 8700 / 480-4200 / -180-3000 / -220-2000 / -20 Rozkoš + Průhonice stav Kunratická - Rozkoš (celkem / nákladní) Kunratická - Průhonice (celkem / nákladní) dopravní intenzity rozdíl dopravní intenzity rozdíl 1A 8800 / 440 6400 / 340 +2300 / +30 1B 11100 / 470 6100 / 270-300 / -70 1A 8800 / 440 6400 / 340 +2700 / +30 1C 11500 / 470 6100 / 280-300 / -60

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 50 1D 6100 / 310 4700 / 260 +300 / -150 1E 6400 / 160 2300 / 70 2A 6000 / 250 4900 / 200-400 / -20 2B 5600 / 230 2800 / 100-2400 / -190-2100 / -100 Průhonice stav Hlavní (celkem / nákladní) Uhříněveská (celkem / nákladní) dopravní intenzity rozdíl dopravní intenzity rozdíl 1A 10000 / 520 13400 / 670-300 / -110 1B 9700 / 410 15000 / 680 +1600 / +10 1A 10000 / 520 13400 / 670-600 / -50 1C 9400 / 470 15100 / 680 1D 9500 / 420 9400 / 450-1300 / -40 1E 8200 / 380 10600 / 520 2A 12900 / 510 13100 / 990-3200 / -140 2B 9700 / 370 14500 / 970 +1700 / +10 +1200 / +70 +1400 / -20 Újezd stav Formanská Újezd (celkem / nákladní) Formanská Kateřinky (celkem / nákladní) dopravní intenzity rozdíl dopravní intenzity rozdíl 1A 5700 / 380 12200 / 210 +300 / 0 1B 6000 / 380 12200 / 190 0 / -20 1A 5700 / 380 12200 / 210 +600 / -10 1C 6300 / 370 11900 / 180 1D 4400 / 260 12200 / 200-300 / -40 1E 4100 / 220 11600 / 160 2A 6100 / 470 15300 / 360 +1600 / +30 2B 7700 / 500 10900 / 70-300 / -30-600 / -40-4400 / -290 B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Bodové zdroje znečišťování ovzduší během výstavby Stacionární bodové zdroje znečišťování ovzduší se mohou vyskytovat v omezené míře pouze v období výstavby komunikace a představují je především obalovny živičných směsí. Zda budou při stavbě instalovány v rámci stavby či zda bude směs dovážena z již existujících obaloven, bude známo po zpracování dalších stupňů projektové dokumentace. Pokud budou instalovány obalovny v rámci stavby, budou z dlouhodobého hlediska málo významné, mohou však významněji ovlivnit krátkodobé koncentrace znečišťujících látek ve svém bezprostředním okolí. Bude zde docházet zejména ke znovuzvíření již usazených prachových částic (sekundární prašnost). Bodové zdroje znečišťování ovzduší během provozu Provoz posuzovaného záměru nebude bodovým zdrojem znečišťování ovzduší.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 51 Plošné zdroje znečišťování ovzduší během výstavby Za plošné zdroje znečišťování ovzduší považujeme v období výstavby jednotlivá staveniště silnice, ale i další rozsáhlejší plochy zbavené vegetace. Na těchto plochách bude docházet zejména ke znovuzvíření již usazených prachových částic, k produkci tzv. sekundární prašnosti. Při pokládce živičného povrchu lze rovněž očekávat zvýšené uvolňování aromatických uhlovodíků. Ze stavebních strojů a z nákladních vozů budou emitovány běžné polutanty, především oxidy dusíku, oxid uhelnatý, pevné částice a v menším množství uhlovodíky. V současném stádiu přípravy stavby, kdy není znám dodavatel stavby, nelze přesně specifikovat typ a počet jednotlivých stavebních mechanismů a ani jejich přesné nasazení. Lze však předpokládat, že k největšímu znečištění ovzduší bude docházet při nasazení největšího počtu mechanismu s velkým výkonem motoru a v době maximální intenzity vynucené dopravy. K této situaci dochází při přesunu největších objemů zeminy, kdy jsou v činnosti stroje s velkým výkonem motoru, kdy dochází k maximální prašnosti a k nejvyšší intenzitě vynucené dopravy. Při odhadu emisí znečišťujících látek z mechanizace během výstavby je v rozptylové studii uvažováno nasazení následujících mechanismů: pásový dozer, pásové rypadlo, kolové rypadlo, kolový nakladač, zhutňovač zeminy, grejdr, válec, těžký nákladní automobil. V následující tabulce jsou uvedeny okamžité emise pro daný druh stavební techniky a pojezdy nákladních automobilů: druh stavební techniky počet emise (g/s) kusů NO x PM 10 benzen zhutňovač zeminy 2 0,5834 0,0222 0,0017 silniční válec 2 0,4288 0,0163 0,0012 dozer 3 0,7176 0,0273 0,0021 grejdr 1 0,2392 0,0091 0,0007 kolový nakladač 3 0,8751 0,0333 0,0025 pásové rypadlo 2 0,6854 0,0261 0,0020 kolové rypadlo 1 0,1823 0,0104 0,0005 nákladní automobily 80 0,0175 0,0028 0,0002 Pro emise tuhých znečišťujících látek (TZL) v období výstavby byla dále uvažována prašnost z jízdy TNA, prašnost z činnosti techniky a prašnost z působení větru. V následující tabulce je uveden přehled celkové emise uvažovaných plošných zdrojů znečištění ovzduší během výstavby. označení zdroje emise NO x PM 10 benzen jízda a pojezdy TNA 0,0175 0,0028 0,0002 motory stavební techniky 3,7100 0,1450 0,0106 prašnost z jízdy TNA - 0,2210 - prašnost z činnosti techniky - 0,1370 - prašnost z působení větru - 0,2940 - CELKEM 3,7275 0,7998 0,0108

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 52 Množství takto emitovaných znečišťujících látek je stanoven pouze orientačně. Skutečné emise budou záviset především na skutečném nasazení stavebních mechanismů a na organizaci stavby a technologické kázni na staveništi. Celková rozloha dočasného plošného zdroje bude přibližně shodná s rozlohou staveniště. Tento plošný zdroj bude působit pouze v období výstavby silnice, časový harmonogram prací není v současné době znám. Vzhledem k jejich krátkodobému působení nebude jejich vliv na okolní prostředí z hlediska zdravotních rizik příliš závažný. Případné deponie výkopového materiálu doporučujeme umístit v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, aby byl minimalizován jejich negativní vliv na obyvatelstvo (zejména prašnost). Plošné zdroje znečišťování ovzduší během provozu Posuzovanou mimoúrovňovou křižovatku lze určitým způsobem považovat za plošný zdroj znečišťování ovzduší. Jelikož se však jedná o dopravní stavbu a zároveň je součástí posuzovaného záměru také čtyřpruhový přivaděč do ZKZP (napojení plánované Vestecké spojky na EXIT 4), hodnotíme posuzovanou MÚK z hlediska znečišťování ovzduší jako liniový zdroj (viz níže). Hlavní liniové zdroje znečištění během výstavby Dominantním liniovým zdrojem znečištění v lokalitě je stávající dálnice D1. Liniové zdroje znečištění ovzduší budou během výstavby představovat trasy nákladních automobilů, po kterých bude realizována přeprava související se stavbou. Přeprava bude probíhat po dálnici D1 a dále na staveništních komunikacích. Emise z vynucené dopravy po D1 byly v rozptylové studii stanoveny pro průměrnou intenzitu 80 TNA pro každý směr na dálnici D1 o délce 2km. Emise byly vypočteny pomocí programu MEFA 6 pro emisní úroveň TNA EURO 3 (motory současných těžkých nákladních automobilů dosahují úrovně EURO 4). Vypočtené emise jsou uvedeny v následující tabulce: komunikace D1 doprava emise (t/rok) NO x PM 10 benzen vynucená 0,209 0,023 0,002 stávající 61,621 2,141 0,734 přírůstek 0,34% 1,06% 0,24% Z tabulky vyplývá, že emise z liniových zdrojů během výstavby způsobí navýšení emisí z automobilového provozu na dálnici D1 maximálně o 1,06 %. Jejich vliv na imisní situaci v území bude zanedbatelný.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 53 Hlavní liniové zdroje znečištění během provozu Posuzovanou stavbu mimoúrovňové křižovatky spolu s přivaděčem do ZKZP lze posuzovat jako liniový zdroj znečištění ovzduší. Zdrojem emisí jsou motorová vozidla jedoucí po silnici. Emise organických sloučenin z motorových vozidel závisí především na druhu motoru a paliva. Provozem automobilů vznikají především emise následujících látek: oxidy dusíku oxid uhelnatý alifatické uhlovodíky (např. methan, butan, propan, 1,3-butadien a vyšší uhlovodíky) aldehydy a ketony (např. formaldehyd, acetaldehyd, propanon) aromatické uhlovodíky (např. benzen, toluen, xyleny) polyaromáty (např. naftalen, fenantren, pyren, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen) tuhé znečišťující látky (TZL) Pro hodnocení v rámci rozptylové studie byly vybrány oxid dusičitý, benzen a TZL jako PM 10, jejich množství pro daný stav komunikační sítě je uvedeno v tabulce níže. Pro výpočet emisí z dopravy bylo použito programu MEFA 6 s definovaným složením vozového parku Praha a dálnice a s výpočtovým rokem 2010, 2014 a 2020 (uvedený program umožňuje výpočet emisí nejvýše pro rok 2020). V následující tabulce jsou uvedeny očekávané emisní bilance (tun/rok) pro jednotlivé varianty výpočtu a pro jednotlivé roky. znečišťující látky 2010 2014 2020 (2030) 0 1A 1B 1C 1D 1E 2A 2B NO x (t/rok) 161,15 133,40 168,69 155,20 85,15 100,93 63,07 78,03 PM 10 (t/rok) 19,8 16,05 19,78 18,12 8,86 9,89 6,45 7,30 benzen (t/rok) 1,29 1,09 1,42 1,42 0,98 1,32 0,79 1,17 Z porovnání produkce emisí v tabulce je patrné, že po uvedení stavby do provozu je možné v roce 2014 očekávat v zájmovém území mírný nárůst emisí NO x, tuhých znečišťujících látek (PM 10 ) a benzenu. Omezení nákladní dopravy na Vestecké spojce (1C) se v produkci emisí projeví jen nepatrně, řádově se bude jednat o snížení o cca 10% v případě NOx a PM 10, v případě produkce benzenu není rozdíl při zaokrouhlení na dvě desetinná místa patrný. Jedná se však o snížení emisí pouze v posuzované lokalitě, z globálního hlediska budou tyto emise produkovány na těch silničních stavbách, které převezmou odkloněnou nákladní dopravu. Po zprovoznění části pražského okruhu 511 lze očekávat snížení produkce emisí jak případě zachování současného stavu (1D), tak v případě realizace záměru (1E). V roce 2020 pak budou celkové emise znečišťujících látek výrazně nižší než v současné době i než v roce 2014. Rok 2020 je zde uvažován pouze z hlediska limitů výpočtového modelu, emisní faktory pro pozdější roky totiž dosud nejsou stanoveny. V roce 2030 tak lze očekávat emise znečišťujících látek ještě o něco nižší než v roce 2020.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 54 B.III.2. Odpadní vody Při výstavbě a provozu na silnici I/27 nebudou vznikat žádné odpadní vody ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů. Pouze v sociálních zařízeních staveniště budou vznikat splaškové odpadní vody. Množství těchto vod bude záviset na počtu pracovníků na staveništi a nelze je tak v současné době stanovit. Jejich zneškodňování musí probíhat v souladu s Nařízením vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech č. 61/2003 Sb. Konkrétní technické řešení bude zpracováno v dalších fázích přípravy záměru, s největší pravděpodobností budou použita chemická WC v zařízeních staveniště. Odvádění dešťových vod je patrné z výkresu Koordinační situace stavby, Příloha č. 5. Dešťové vody budou, stejně jako v současnosti (bez MÚK Exit 4), odváděny dešťovou kanalizací do otevřeného melioračního kanálu, který prochází od Šeberova, kříží budoucí silnici do ZKZP, kříží dálnici D1 a ústí do rybníka Sukov v Újezdu u Průhonic. Podél nájezdových větví MÚK Exit 4 a podél silnice do ZKZP budou vybudovány nové kanalizační sběrače, do kterých bude napojena stávající kanalizace odvádějící dešťové vody z dálnice D1. Před vyústěním kanalizace do melioračního kanálu bude vybudován nový výústní objekt s nornou stěnou. Mezi výústním objektem a rybníkem Sukov budou na melioračním kanálu vyhloubeny čtyři retenční zdrže hrazené jednoduchými kamennými hrázkami. Z hydrologického posouzení které je součástí dokumentace pro územní rozhodnutí (Příloha č. 15) vyplývá, že navržená stavba zpevněných ploch a výměra zatravněných ploch, která naopak přispěje ke zvýšení vsaku, v součtu způsobí při jednodenním dešti s periodicitou 100 let narůst odtoků o objemu 1 110 m 3. Jelikož podjezd pod dálnicí D1 bude uzavřenou depresi s kapacitou odvodnění Q 10 je třeba retenovat pouze rozdíl stávajícího a návrhového stavu těchto nižších dešťů. Objem podjezdu je vyšší než celkový objem W pvt (povodňové vlny) vyvolané H 1d,100 (maximální srážkový úhrn pro N=100). Objem teoretické povodňové vlny (H 1d,100 ) Q 100 Q 10 Q 5 stávající stav (m 3 ) 25520 17300 14000 návrhový stav (m 3 ) 26630 17900 14500 potřebný objem retence (m 3 ) 1110 600 500 Vzhledem k uvedeným rozdílovým objemům je navrženo vybudování čtyř retenčních zdrží hrazených jednoduchými kamennými hrázkami, schopnými zachytit nárůsty pěti a desetiletých dešťů. Větší než 10-ti letý déšť bude zachycen v podjezdu D1. Jedna nádrž bude mít retenční objem cca 240 m 3, celkový retenční objem všech čtyř nádrží tak bude cca 960 m 3. Retenční zdrže budou situovány pouze na pozemku p.č. 628/1 v k.ú. Újezd u Průhonic. Je pravděpodobné, že využití retenčních zdrží bude pouze dočasné, neboť Hydrotechnická studie odvedení dešťových vod z části katastru obcí Průhonice a Újezd u Průhonic, zpracovatel Onegast, Ing. Bašta, počítá s údolnicí melioračního kanálu pro vytvoření rozsáhlejší retenční kapacity. S touto studií je projektová dokumentace posuzovaného záměru EXIT 4 D1 v souladu.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 55 Množství odtékajících dešťových vod (V, m 3 /rok) bude proti stávajícímu stavu navýšeno v důsledku nárůstu zpevněných ploch. Množství odtékajících dešťových vod (V, m 3 /rok) je stanoveno z ročního úhrnu srážek v oblasti (H, m), koeficientu odtoku (k = 0,8) a plochy komunikace (S, m 2 ) podle vzorce: V = H. k. S Pro výpočet množství odtékajících vod byla použita hodnota ročního úhrnu srážek (H) z nejbližší srážkoměrné stanice Průhonice. Srážkoměrná stanice roční úhrn srážek (mm) úhrn srážek za říjen až březen (mm) Průhonice 611 223 Orientační množství dešťových vod odtékajících z povrchu silnice v současnosti a po realizaci stavby Exit 4 na dálnici D1 a silničního připojení ZKZP v posuzovaném úseku v jednotlivých povodích je uvedeno v následující tabulce. Stávající stav Stav po Stávající stav Stav po Čhp název toku realizaci realizaci odtok rok (m 3 ) odtok rok (m 3 ) odtok zima (m 3 ) odtok zima (m 3 ) 1-12-01-006 Kunratický potok 4479,3 4828,0 1634,8 1762,1 1-12-01-018 Botič 20868,0 43103,0 7616,3 15731,5 celkem 25347,4 47930,9 9251,2 17493,6 Po realizaci záměru se množství vod odtékajících z povrchu silnice zvýší o cca 22 583,5 m 3 za rok a o cca 8 242,4 m 3 za zimní období. Množství těchto vod bude dále mírně navýšeno o vody odtékající z dalších zpevněných ploch mimo vozovku dálnice (např. lávka přes dálnici, odtok cca 197 m 3 za rok). Dešťové vody odtékající ze silnice jsou znečištěné látkami, které se uvolňují z projíždějících motorových vozidel a v zimním období posypovým materiálem. Nejvýznamnější jsou ropné látky, olovo v úkapech z motorových vozidel a chloridy z posypových solí. Posypové materiály mohou obsahovat určité procento příměsí, zejména měď, zinek a nikl. Koncentrace znečišťujících látek je ovlivněna intenzitou provozu, technickým stavem vozidel a množstvím a druhem použitých posypových materiálů. Spotřeba posypového materiálu je závislá především na klimatických podmínkách a dále na použité technologii. Použitá dávka se může jednotlivými lety významně lišit. Z údajů SSÚD Mirošovice km 0,0 44,8 vyplývá průměrná spotřeba posypových materiálů v zimních sezónách 2003/04-2007/08 cca 49,3 na 1 km za zimní sezónu. Vycházíme ze stávajících průměrných hodnot spotřebovaných tun NaCl (chloridu sodného) a CaCl 2 (roztoku chloridu vápenatého ke zkrápění). To při délce dálnice D1 v posuzovaném úseku, cca 1,5 km, představuje cca 74 tun použitého posypového materiálu. Obsah chloridových iontů v posypové soli je cca 60%. V následující tabulce je uvedeno celkové množství chloridů aplikovaných na silnici během zimního období a koncentrace Cl - v dešťových vodách odtékajících z dálnice D1 v daném úseku.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 56 množství posypových solí (t) Množství dešťových vod za zimu (m 3 ) Množství Cl - (t.rok -1 ) Koncentrace Cl - (g.l -1 ) 74 9251,2 44,4 4,8 Část chloridů nezůstává na zpevněné vozovce, ale vsakuje se do půdy ve středním dělícím pásu, na svazích příkopů a svazích dálničního tělesa. Ty se potom do vod dostávají postupným vymýváním v průběhu celého roku. Při realizaci křižovatky Exit 4 na dálnici D1 a silničního připojení ZKZP dálnice D1 se zvětší zpevněná plocha vozovky a úměrně tomu se zvýší i spotřeba posypových materiálů množství odtékající dešťové vody. Koncentrace na výstupu z kanalizace tak zůstanou přibližně stejné úrovni jako v současnosti. Odvádění splachových vod vznikající během výstavby je uvažováno výše popsaným systémem odvodnění. Splachy nezpevněných hornin budou zachyceny v sedimentačních prostorech horských vpustí popřípadě v retenčních nádržích vybudovaných před vyústěním odvodnění stavby do rybníka Sukov. B.III.3. Odpady Při výstavbě budou vznikat obvyklé druhy odpadů typické pro výstavbu komunikací. Přesný výčet odpadů a stanovení produkovaného množství nebylo v současné fázi přípravy záměru provedeno. Na základě zkušeností s výstavbou komunikací lze očekávat především vznik odpadů ze skupiny 17 Stavební a demoliční odpady, případně dalších druhů odpadů. V následující tabulce je uveden přehled produkovaných odpadů, očekávané produkované množství a navrhovaný způsob nakládání. Kategorizace je provedena podle katalogu odpadů dle vyhlášky MŽP ČR č. 381/2001 Sb.: kód název kategorie množství t (cca) způsob nakládání 08 01 11 odpadní barvy a laky obsahující organická odstraňování N 0,02 rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky 08 01 12 jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem odstraňování O 0,15 08 01 11 13 02 05 nechlorované minerální motorové, převodové a recyklace N 0,10 mazací oleje odstraňování 15 02 02 absorpční činidla, filtrační materiály (včetně odstraňování olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami N 0,10 16 01 07 olejové filtry N 0,02 odstraňování 17 01 01 beton O 150 recyklace 17 02 01 dřevo O 0,40 využití 17 03 02 asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 O 1250 odstraňování 17 04 05 železo a ocel O 150 využití 17 05 03 zemina a kamení obsahující nebezpečné látky N 1200 odstraňování

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 57 kód název kategorie množství t (cca) 17 09 03 jiné stavební a demoliční odpady obsahující nebezpečné látky N 50 17 09 04 směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 O 800 způsob nakládání odstraňování využití recyklace odstraňování 20 02 01 biologicky rozložitelný odpad O 25 kompostování N - nebezpečný odpad O - ostatní odpad Zákon č. 158/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů se dle 2 odstavce 1 vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkami uvedenými v odstavci 1 pod písmeny a j. Jednou z výjimek ( 2, odst. 1, písmeno j) jsou zeminy a jiné přírodní materiály vytěžené během stavebních činností, pokud vlastník prokáže, že budou použity v přirozeném stavu v místě stavby a že jejich použití nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí nebo lidské zdraví. Při splnění uvedených podmínek není přebytečný výkopový materiál považován za odpad. Při výstavbě křižovatky EXIT 4 vznikne přebytek výkopového materiálu (zeminy) cca 82 000 m 3, tj. cca 164 000 tun. Přebytek výkopového materiálu bude využit při výstavbě Vestecké spojky, která je zhruba ve stejném množství výkopového materiálu deficitní. Přebytek výkopového materiálu tedy nelze považovat za odpad, viz výjimka v 2, odst. 1, písmeno j zákona č. č. 158/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů Přesný výčet odpadů, které budou vznikat během výstavby a vyčíslení množství bude provedeno v následujících stupních projektové přípravy. Je možné konstatovat, že při realizaci záměru EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice budou vznikat odpady obvyklé pro realizaci silničních staveb. S jejich dalším využitím nebo odstraňováním nebudou, v případě dodržování předpisů, problémy. Nakládání s odpady vznikajícími při výstavbě bude zajišťovat dodavatel stavby. Doporučujeme, aby co největší množství odpadů bylo využito jako druhotná surovina buď v rámci posuzované stavby nebo na jiných stavbách. Během provozu silnice EXITu 4 D1 včetně připojení ZKZP budou vznikat následující druhy odpadů (uveden je přehled produkovaných odpadů, očekávané produkované množství a navrhovaný způsob nakládání. Kategorizace je provedena podle katalogu odpadů dle vyhlášky MŽP ČR č. 381/2001 Sb.): číslo název kategorie množství t/rok způsob nakládání 13 05 02 kaly z odlučovačů oleje N 0,30 odstraňování 15 02 02 absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny N odstraňování a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 0,02 15 01 10 obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo N odstraňování 1,2 obaly těmito látkami znečištěné 16 01 03 pneumatiky O 0,15 odstraňování 16 01 07 olejové filtry N 0,05 odstraňování

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 58 číslo název kategorie množství t/rok způsob nakládání 20 02 01 biologicky rozložitelný odpad O 25 kompostování 20 03 03 uliční smetky O 12 odstraňování 20 03 06 odpad z čištění kanalizace O 8 odstraňování O - ostatní odpad N - nebezpečný odpad Před uvedením posuzovaného záměru do provozu bude stavba silnice zahrnuta do odpadového hospodářství provozovatele. Bude vedena evidence odpadů, ve které bude stanoveno množství, místo vzniku a způsob odstraňování jednotlivých druhů odpadů vznikajících při provozu křižovatky a silnice. B.III.4. Ostatní Hluk Silniční doprava je významným zdrojem hluku. Zdrojem hluku jsou motorová vozidla, pohybující se na komunikaci. Hluk z dopravy vzniká nejprve při výstavbě komunikace (časově omezené působení) a posléze po jejím otevření jako důsledek běžného provozu vozidel (trvalé působení). Součástí dokumentace je v příloze č. 11 dokument zpracovaný v červnu 2009 společností Pragoprojekt a.s. a nazvaný Hluková studie ze stavební činnosti. Ve studii jsou uvedeny limitní hodnoty hluku pro příslušnou denní či noční dobu. Dále studie obsahuje výčet pravděpodobného složení a množství stavebních strojů, předpokládanou vyvolanou nákladní dopravu a předpokládané stavební postupy. V závěru studie je konstatováno, že posouzení hlukové zátěže ze stavební činnosti při stavbě komunikace je poměrně obtížné. Vzhledem k rozsahu stavby lze očekávat pohyb jednotlivých stavebních mechanismů po staveništi a tím pádem velmi proměnnou hlukovou zátěž v jednotlivých chráněných prostorech. Nejbližší chráněné objekty ve vzdálenosti cca 150-200m mohou být krátkodobě ohroženy nadlimitním hlukem ze stavby. Ostatní objekty v lokalitě situované do vzdálenosti větší než 200m od plánované stavby jsou v dostatečné vzdálenosti a hlukový limit u nich překročen nebude. Úroveň hladiny hluku emitované v období vlastní výstavby záměru EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice je jevem přechodným. Klíčový význam má hluk emitovaný vlastní automobilovou dopravou po uvedení posuzovaného záměru do provozu. Jako zdroj hluku zde působí jednotlivá vozidla vytvářející dopravní proud. EXIT 4 lze považovat za bodový zdroj hluku, připojení komerční zóny Průhonice pak za zdroj liniový. Je zřejmé, že výslednou hladinu hluku ovlivňují tyto faktory: motorová vozidla (intenzita a skladba vozového parku, jejich kategorie, technický stav a rychlost jízdy ) technické parametry komunikace (šířkové uspořádání, podélný sklon, vedení v násypu či zářezu )

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 59 okolí komunikace (pohltivý nebo odrazivý terén, vzdálenost zástavby, vliv odrazů zvukových vln) technická opatření (protihlukové bariéry nebo valy ) Úroveň hladiny hluku emitované automobilem je závislá zejména na jeho rychlosti. Zatímco u nižších rychlostí je rozhodujícím zdrojem hluku pohonná jednotka automobilu, se stoupající rychlostí se zvyšuje význam hluku emitovaného z převodové soustavy. Ve vyšších rychlostech začíná převažovat hluk ze styku pneumatika vozovka a u velmi vysokých rychlostí je rozhodující aerodynamický hluk. Investor a správce komunikace nemůže plně ovlivnit některé faktory, které ovlivňují hluk z komunikací, zejména technický stav vozidel pohybujících se na komunikacích. Nicméně lze konstatovat, že v posledních 10 letech přispívá obměna vozového parku ke snižování hladin hluku vlivem rostoucího podílu vozidel, majících lepší akustické emisní parametry. Hluk z provozu posuzovaného záměru je kvantitativně vyhodnocen v hlukové studii, kterou zpracoval v červnu 2011 Ing. Martin Bartůšek a ing. Miloš Mertl ze společnosti MERTL AKUSTIKA s.r.o. a která je součástí dokumentace EIA jako Příloha číslo 11. Hlukové poměry byly ve studii vypočteny za použití programu CADNA A, verze 3.6.117. V rámci zpracování hlukové studie bylo v květnu 2011 pro účely ověření funkčnosti výpočtového modelu provedeno přímé 24 hodinové měření hlukové zátěže ve 3 kontrolních bodech u obytné zástavby podél dálnice D1 (v blízkosti budoucího EXITu 4 a dopravního připojení ZKZP, z provozu na stávajících komunikacích. Protokol z autorizovaného měření hluku je součástí hlukové studie. V akustické studii bylo podrobným výpočtem stanoveno hlukové zatížení u stávající blízké obytné zástavby a v zónách určených dle územního plánu k bydlení a to v denní a v noční době (chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor) v blízkosti budoucí mimoúrovňové křižovatky s EXIT 4 D1 s dopravním připojením ZKZP a pro rok 2030 s propojením na komunikaci Formanská. Vyhodnoceno bylo celkem osm variant dopravních zátěží dle předpokládaného stavu komunikační sítě ve zvolených obdobích: 2010 - současný stav varianta I dle hlukové studie 2014 - etapový stav komunikační sítě varianty II, III. (včetně podvarianty IIIa) IV a V dle hlukové studie 2030 - cílový stav komunikační sítě varianty VI a VII dle hlukové studie Ačkoliv značení jednotlivých stavů v Hlukové studii je odlišné od značení používané v dokumentaci EIA, jejich členění je zcela v souladu jak s dokumentaci EIA tak s výstupy dopravně inženýrského posouzení. V následující tabulce je pro přehlednost uvedeno přiřazení variant z Hlukové studie k odpovídajícím stavům v dokumentaci EIA. V dalším textu je pak používáno značení dle dokumentace.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 60 rok stav popis značení dle hlukové studie dokumentace EIA 2010 0 současný stav varianta I stav 0 2014 1A var. nulová varianta II stav 1A 1B var. aktivní varianta III stav 1B 1C var. aktivní s omezením na VS varianta IIIa stav 1C 1D var. nulová * varianta IV stav 1D 1E var. aktivní * varianta V stav 1E 2030 2A var. nulová varianta VI stav 2A 2B var. aktivní varianta VII stav 2B* * ve variantě je zahrnuta existence staveb PO 511, PO 518, PO 519, přeložka silnice I/12 Pro stavy 0, 1A, 1D a 2A (tj. varianty bez záměru) bylo v hlukové studii výpočtem zjištěno, že zejména v noční době dochází ve většině kontrolních bodů (stav 0, 1A a 1D KB 3, KB 1UP, KB 2UP, KB 3UP a KB 4, stav 2A KB 3, KB 3UP, KB 4) k výraznému překročení hygienických limitů hluku. V případě stavů 1B, 1C, 1E a 2B (tj. varianty se záměrem) bylo výpočtem prokázáno, že realizací záměru prakticky nedojde k žádným výrazným změnám v hlukové zátěži blízké obytné zástavby oproti nulové variantě. Ve většině kontrolních bodů tak zde zůstává výrazné překročení hygienických limitů hluku. Nejhorší situace byla zjištěna v kontrolním bodu KB 3 (bytový dům č.3 v ulici Na Formance), se vypočtené hodnoty pohybují až na úrovni 63 db v denní době a 58-59 db v noční době. Limit pro denní dobu je tak překročen o cca 3 db, limit pro noční dobu až o 9 db. Překročení limitů pro noční dobu je však zjištěno i v dalších zvolených kontrolních bodech. Na základě vypočtených hodnot byl pro aktivní variantu (tj. stavy 1B, 1C, 1E a 2B) v hlukové studii proveden návrh protihlukových stěn, chránící blízkou obytnou zástavbu před zvýšenými hladinami hluku z dopravy. Rozsah protihlukových stěn předpokládá hluková studie následující: PHS výšky 11 m, délky cca 350 m u větve 2a křižovatky Exit 4 /vlevo ve směru staničení/. Začátek protihlukové stěny musí navazovat na stávající zemní val (je nutno docílit nepřerušeného napojení stěny s valem). Konec stěny cca v km cca 3,55. PHS pohltivá na straně ke komunikaci. PHS výšky 8 m, délky 5 m u větve 2a křižovatky Exit 4. Začátek protihlukové stěny musí navazovat na předchozí stěnu výšky 7 m. PHS pohltivá na straně ke komunikaci. PHS výšky 6 m, délky 5 m u větve 2a křižovatky Exit 4. Začátek protihlukové stěny musí navazovat na předchozí stěnu výšky 6 m. PHS pohltivá na straně ke komunikaci. PHS výšky 4 m, délky 5 m u větve 2a křižovatky Exit 4. Začátek protihlukové stěny musí navazovat na předchozí stěnu výšky 5 m. PHS pohltivá na straně ke komunikaci. PHS výšky 8 m, délky 580 m u dálnice D1 /vlevo ve směru staničení/ v úseku mezi větvemi křižovatky cca km 3,49 až 4,07. PHS musí být

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 61 oboustranně pohltivá. V místě, kde vedení VVN 400 kv kříží dálnici D1 (v ochranném pásmu šířky 20 m na každou stranu od osy vedení), je třeba protihlukovou stěnu výšky 8 m, snížit na výšku 7 m. Tato skutečnost je zahrnuta do výpočtového modelu. PHS výšky 6 m, délky 440 m u větve 2b křižovatky Exit 4 /vlevo ve směru staničení/ - cca km 3,91 4,35. PHS je třeba napojit na stávající stěnu u čerpací stanice. PHS pohltivá na straně ke komunikaci. PHS výšky 3 m, délky 5 m u větve 2b křižovatky Exit 4 /vlevo ve směru staničení/ - cca km 3,905 4,910. PHS pohltivá na straně ke komunikaci. Ve všech případech navrhovaných protihlukových stěny byla uvažována neprůzvučnost větší než 25 db a pohltivost 4-8 db. Při realizaci navržených protihlukových stěn dle výše uvedených parametrů bude ekvivalentní hladina akustického tlaku všech dotčených chráněných venkovních prostorech i chráněných venkovních prostorech staveb pod hygienickým limitem pro denní (60 db) i noční (50 db) dobu. Podrobné výsledky pro jednotlivé dopravní stavy jsou uvedeny v Hlukové studii, která je přílohou č. 9 dokumentace EIA. Zákres protihlukových stěn včetně popisu základních parametrů je proveden v mapové příloze č.5. Tisk této velkoformátové přílohy probíhal vzhledem k časové náročnosti v určitém předstihu oproti dokončování dokumentace EIA a nebylo v něm proto možno zohlednit některé dodatečné úpravy navrhovaných protihlukových stěn. V kapitole D.IV. dokumentace EIA Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí proto doporučujeme v dokumentaci pro územní rozhodnutí uvést výkresovou část se zákresem protihlukových stěn do souladu se skutečně navrhovaným rozsahem protihlukových stěn dle předkládané dokumentace EIA. V roce 2011 zpracoval ing. Karel Šnajdr (AKON) Akustický posudek Vliv staveb EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice a Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 na intravilán městské části Praha Šeberov. Tento posudek byl vypracován jako podklad pro vyjádření městské části Praha Šeberov k dokumentaci EIA. Porovnání uvedeného akustického posudku s hlukovou studií předkládanou v dokumentaci EIA (MERTL AKUSTIKA s.r.o.) je možné pouze částečně a to prostřednictvím dvou výpočtových bodů, které autoři obou studií umístili do shodného místa. Jedná se o tyto body: značení podle lokalita AKON MERTL AKUSTIKA s.r.o. rodinný dům, Pod Vsí 319, Šeberov SB 3 KB 6 rodinný dům, K Rozkoši 365, Šeberov SB 6 KB 5 Jedna ze tří variant (konkrétně varianta C) akustického posudku ing. Šnajdra byla uvažována pro rok 2015 při realizaci staveb EXIT 4, Vestecká spojka při současném zprovoznění PO 511. Tomuto stavu odpovídá varianta V dle hlukové studie ing. Mertla. Obě tyto varianty jsou prakticky shodné s variantou 1E dle dokumentace EIA s drobným rozdílem, kterým je výpočtový rok 2014. Tento rozdíl je pro porovnání výsledků zanedbatelný. V následující tabulce uvádíme vypočtené hodnoty

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 62 ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve jmenovaných výpočtových bodech dle obou výše uvedených studií pro variantu 1E: výpočtový bod (zdroj) den (db) noc (db) 3 m (1.NP) 6 m(2.np) 3 m (1.NP) 6 m (2.NP) SB 3 (AKON) 60,8 61,2 54,3 54,5 KB 6 (MERTL AKUSTIKA s.r.o.) 49,8 51,6 45,4 47,3 rozdíl 11,0 9,6 8,9 7,2 SB 6 (AKON) 58,3 58,3 52,0 51,8 KB 5 (MERTL AKUSTIKA s.r.o.) 50,1 50,1 45,7 45,7 rozdíl 8,2 8,2 6,3 6,1 Z porovnání vypočtených hodnot vyplývají poměrně značné rozdíly. V rámci zpracování hlukové studie pro předkládanou dokumentaci EIA provedl na základě požadavku MŽP její zpracovatel autorizované 24-hodinové měření hluku ze stávající dopravy, tj. před realizací posuzovaného záměru. Měření bylo provedeno v červnu 2011 ve třech kontrolních bodech, vždy ve druhém nadzemním podlaží. V následující tabulce uvádíme porovnání výsledků měření a výpočtu současného stavu. Vždy je uveden rozdíl mezi těmito hodnotami: výpočtový bod (měřící bod) metoda L Aeq (db) den (16 hod) noc (8 hod) KB 1 (KB1) výpočet 55,4 51,5 měření 55,9 52,0 rozdíl +0,5 +0,5 KB 3 (KB3) výpočet 62,8 58,9 měření 63,1 59,7 rozdíl +0,3 +0,8 KB 5 (KB2) výpočet 49,6 45,3 měření 48,5 45,3 rozdíl -1,1 0,0 Z provedeného porovnání vyplývá, že nejvyšší rozdíl mezi vypočtenou a změřenou hodnotou činí maximálně 1,1 db, ostatní rozdílové hodnoty jsou nižší. Nejistota měření byla stanovena na ±1,7 db, nejistota výpočtu pak na ±2 db. Výše uvedené rozdílové hodnoty se bez výjimky pohybují ve vymezeném intervalu nejistoty měření i výpočtu a lze proto zkonstatovat, že použitý výpočtový model poměrně dobře koresponduje s reálným hlukovým zatížením lokality. Vzhledem k provedené verifikaci výpočtového modelu považujeme pro potřeby dokumentace EIA výsledky hlukové studie zpracované firmou MERTL AKUSTIKA s.r.o. za spolehlivé a reálné ve všech zvolených výpočtových bodech a stavech. Vibrace Automobilová doprava, zejména těžká nákladní, je výrazným zdrojem vibrací. Takto generované vibrace nedosahují hodnot, které by mohly poškozovat lidské zdraví, nicméně mohou mít velmi negativní vliv na konstrukci zasažených staveb. Těmito vibracemi je zasažena zástavba nacházející se v těsné blízkosti od okraje

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 63 komunikace (vzdálenost v řádu metrů). Kromě počtu průjezdů těžkých nákladních vozidel je pro jejich hodnocení důležitý i typ geologického podloží a především konstrukce a statika dotčené budovy. Zejména staré budovy nebo sakrální stavby bez železobetonového věnce mohou být působením vibrací výrazně poškozovány. Záření Během výstavby a provozu posuzovaných komunikací nebude emitováno žádné ionizující záření. Bude produkováno elektromagnetické (neionizující) záření provozovanými elektrickými spotřebiči v zařízení staveniště. Intenzita záření bude nízká a neovlivní zdraví obyvatel. B.III.5. Doplňující údaje Ačkoliv je plánovaný záměr plošně poměrně malý, přesto bude znamenat určitý zásah do krajiny. Velká dimenze liniové stavby stávající dálnice D1 nebude realizací záměru zmenšena, ale spíš podtržena. Záměr do území vnese novou hmotu technické stavby a další prostorovou dimenzi v podobě nově vybudovaných protihlukových stěn. Problematiku krajinného rázu zpracovala ing. Alexandra Čurnová a celé vyhodnocení je součástí dokumentace v kapitole C.II.6.Krajina. Doplňující údaje nejsou potřebné.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 64 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Na základě znalostí o dotčeném území získaných během prací na dokumentaci EIA, z dokumentace pro územní rozhodnutí EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice (zpracovatel IKP CONSULTING ENGINEERS s.r.o.), znalostí získaných z archivních materiálů, z mapových podkladů, z odborných studií, z konzultací s pracovníky příslušných úřadů a z terénního průzkumu dotčeného území za nejzávažnější charakteristiky v dotčeném území ve vztahu k posuzované výstavbě dopravní stavby EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice považujeme: ovlivnění obyvatel hlukem z dopravy (včetně kumulace s ostatními navazujícími dopravními stavbami) ovlivnění obyvatel emisemi z dopravy do ovzduší (včetně kumulace s ostatními navazujícími dopravními stavbami) ovlivnění vydatnosti či kvality zdrojů podzemní vody ovlivnění povrchových vod kácení dřevin v místě výstavby retenčních nádrží Těmto charakteristikám životního prostředí a jejich ovlivnění realizací a provozem posuzovaného EXITU 4 D1 a dopravního připojení komerční zóny Průhonice je v předkládané dokumentaci EIA věnována maximální pozornost. Ovšem i ostatní charakteristiky (složky) životního prostředí a jejich ovlivnění realizací a provozem posuzovaného záměru jsou v dokumentaci EIA vyhodnoceny standardním postupem dle požadavků zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Popis jednotlivých složek životního prostředí je proveden v následující kapitole dokumentace. C.I.1. Zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky Posuzovaný záměr neleží v žádném zvláště chráněném území podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka). Nejbližším zvláště chráněným územím je přírodní památka Milíčovský les a rybníky, jejíž nejbližší (jižní) hranice je vzdálena od posuzovaného záměru cca 350 metrů severně. Jedná se o lesní komplex s přilehlými rybníky včetně mokřadních společenstev. Na území přírodní památky se dochovala původní lipová doubrava, rybníky lemují rákosiny a ostřicové porosty. Mezi rybníky se nachází blatouchová vlhká louka. Přírodní památka je součástí přírodního parku Botič Milíčov.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 65 Dalším zvláště chráněným územím v okolí je přírodní památka Hrnčířské louky (podmáčené, pramenné louky se specifickou květenou), která se nachází cca 1,2 km jihozápadně od posuzovaného záměru. Posuzovaný záměr neleží na území žádného přírodního parku podle zákona č. 114/1992 Sb. Přibližně 350 metrů severně od posuzované křižovatky probíhá za ulicí Formanská hranice přírodního parku Botič Milíčov (obr. 4). Park se rozkládá především v údolí přírodně meandrujícího Botiče a Pitkovického potoka, jeho součástí je přírodní památka Pitkovická stráň a již výše zmíněná přírodní památka Milíčovský les a rybníky. Významný krajinný prvek (VKP) je definován 3 zákona č. 114/1992 Sb. jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Dle zákona č. 114/1992 Sb. jsou tak významnými krajinnými prvky všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a taková území, která jsou jako VKP zaregistrována příslušným orgánem ochrany přírody. Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvku. Výstavba retenčních nádrží, které jsou součástí posuzovaného záměru zasáhne do vodního toku, který je významným krajinným prvkem ze zákona. C.I.2. Natura 2000 Posuzovaný záměr nezasahuje do žádné evropsky významné lokality dle směrnice Rady Evropských společenství č. 92/43/EHS o stanovištích ani neleží v žádné ptačí oblastí (PO) podle směrnice Rady Evropských společenství č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích). Nejbližší evropsky významnou lokalitou je Milíčovský les, vzdálená cca 1500 metrů severovýchodně od posuzované stavby. Jedná se o lokalitu vymezenou pro ochranu tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo), jehož početnost na lokalitě je hodnocena jako průměrná a stejně tak i rozsah vlastního výskytu. C.I.3. Územní systém ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vymezen v příslušných územních plánech. Prvky regionální a nadregionální úrovně (biocentra a biokoridory) jsou pro danou lokalitu vymezeny v Zásadách územního rozvoje hl. m. Prahy (opatření obecné povahy č. 8 v usnesení č.32/59 Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 17.12. 2009) a v ÚP VÚC Pražského regionu (schválen Zastupitelstvem kraje 18. 12. 2006). Biocentra a biokoridory regionální a nadregionální úrovně by měly být převzaty z nadřazené územně plánovací dokumentace do územních plánů obcí a měst, ve kterých je doplněna lokální úroveň biocenter a biokoridorů.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 66 V případě posuzovaného záměru byl jako podklad pro lokální úroveň prvků ÚSES použit platný Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy z roku 1999 ve znění provedených změn a úprav společně se zpracovaným konceptem připravovaného územního plánu nového. Současně byl jako podklad použit také územní plán Průhonic, který je platný na základě vydaného opatření obecné povahy č.1/2010 ze dne 27.7.2010. Posuzovaný záměr se nedotýká žádného biocentra nebo biokoridoru nadregionální, regionální či lokální úrovně. Nejbližším prvkem ÚSES je funkční regionální biocentrum Milíčovský les (R1/15 dle ÚP SÚ hl. města Prahy) nacházející se cca 400 metrů severně od posuzované křižovatky. Ostatní prvky ÚSES jsou umístěny ve větší vzdálenosti. V zájmovém území se dle platné územně plánovací dokumentace nachází několik interakčních prvků, povětšinou spíše nefunkčních. Vlastní těleso stavby MÚK a dopravního připojení ZKZP není ve střetu s žádným interakčním prvkem. Na základě hydrologického posouzení byly ovšem navrženy malé retenční nádrže na meliorační strouze nad rybníkem Sukov. Vybudováním těchto malých, přírodě blízkých nádrží budou zachyceny nárůsty odtoků při deštích menších než desetiletých, ovšem vybudováním těchto stavebních objektů dojde ke střetu s interakčním prvkem I6/362 Návesní rybník. Prvky ÚSES včetně interakčních prvků jsou zobrazeny v následujícím obrázku a v Příloze č. 6. Obr. 5 - schéma nadřazené komunikační sítě a Vestecké spojky

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 67 C.I.4. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Identifikace kulturních památek a archeologických lokalit v zájmovém území je provedena v kapitole dokumentace C.II.8.Hmotný majetek. Pro potřeby dokumentace EIA byly v dotčené lokalitě a v širším zájmovém území sledovány kulturní památky, památkové rezervace a zóny zapsané v Ústředním seznamu památek a území s archeologickými nálezy evidované v informačním systému o archeologických datech (ISAD). C.I.5. Území hustě zalidněná Posuzovaná stavba EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice je lokalizováno na jihovýchodním okraji Prahy cca v km 3,7 dálnice D1. Nejbližší obytná zástavba je ve vzdálenosti cca 300 metrů od posuzované stavby ovšem v území se v blízké budoucnosti počítá s dalším rozvojem a výstavbou obytné, komerční nebo smíšené zástavby. Míra ovlivnění obyvatelstva je vyhodnocena v kapitole D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo. C.I.6. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území Území dotčené posuzovaným záměrem není v současné době zatěžováno nad míru únosného zatížení, nenacházejí se zde staré ekologické zátěže, ani zde nepanují jiné extrémní poměry (např. sesuvná území, silně erodovaná území, poddolovaná území, tektonicky aktivní území nebo linie, apod.) Dle aktuálního hodnocení kvality ovzduší ve Věstníku MŽP č. 4/2011 se území obce Průhonice v předcházejících obdobích nenacházelo v oblasti s překračováním imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci suspendovaných částic PM10 ani zde nedošlo k překročení 24hodinového imisního limitu pro PM10. Na 18% plochy území došlo k překročení ročního imisního limitu pro oxid dusičitý a na 5,1 % plochy území došlo k překročení ročního imisního limitu a meze tolerance pro oxid dusičitý. Na 1,2% území bylo zaznamenáno překročení cílového imisního limitu pro B(a)P. Městská část Praha se dle stejných podkladů v uplynulém období nenacházela v oblasti s překračováním imisních limitů pro průměrnou roční koncentraci suspendovaných částic PM10 ani zde nedošlo k překročení 24hodinového imisního limitu pro PM10. Na 19,8% plochy území došlo k překročení ročního imisního limitu pro oxid dusičitý. Na 60,3% území bylo zaznamenáno překročení cílového imisního limitu pro B(a)P. Podél dálnice D1 jsou dle výstupů z hlukové studie v současnosti v některých chráněných venkovních prostorech a v chráněných venkovních prostorech staveb v blízkosti dálnice D1 překračovány hygienické limity pro denní a zejména noční dobu.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 68 C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území C.II.1. Ovzduší a klima Podle rozdělení do klimatických oblastí spadá řešené území do klimatického okrsku MT10 a T2 (dle Quitta). T2: dlouhé, teplé a suché léto, velmi krátké přechodné období, teplé až mírně teplé jaro a podzim, krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá zima. MT10: dlouhé léto teplé a mírně suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky Průměrná roční teplota se v těchto oblastech pohybuje v rozmezí 8,5 9,5 C. Průměrný roční úhrn srážek činí cca 430 mm. Průměrný počet letních dnů činí v této oblasti 60 70 ročně. Následující tabulky uvádějí hodnoty z klimatologické a srážkoměrné stanice Praha Karlov a Průhonice. Průměrná teplota vzduchu [ C] stanice I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok IV-IX Praha - Karlov -0,9 0,8 4,6 9,2 14,2 17,5 19,1 18,5 14,7 9,7 4,4 0,9 9,4 15,5 Průhonice -1,8-0,7 3,3 7,7 13,1 16,0 17,8 17,1 13,8 8,3 3,1-0,5 8,1 14,2 Průměrný úhrn srážek [mm] stanice I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok X-III Praha Karlov 20 19 24 32 60 59 58 63 37 26 28 20 447 137 Průhonice 34 30 39 47 67 75 73 75 51 45 39 36 611 223 Lokalita je charakterizována převažujícím jihozápadním a západním prouděním větru. Jedná se o lokalitu s relativně dobrými povětrnostními podmínkami, které po většinu času v roce umožňují provětrání těchto míst. Základním meteorologickým podkladem pro modelový výpočet je větrná růžice charakteristická pro danou oblast, která popisuje proudění ve vybrané lokalitě za různých rozptylových podmínek. V následující tabulce je uvedena celková větrná růžice pro tři třídy rychlostí větru pro oblast v okolí Průhonic (dlečhmú): TR* (m.s -1 ) směr větru S SV V JV J JZ Z SZ calm součet 1,7 3,77 5,59 7,87 6,51 5,94 12,24 11,43 4,55 0,43 58,33 5 2,73 2,01 2,89 2,05 4,13 12,42 10,67 4,67 0,0 41,57 11 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,05 0,05 0,00 0,0 0,10 součet 6,50 7,60 10,76 8,56 10,07 24,71 22,15 9,22 0,43 100,00 * Třídní rychlost větru

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 69 Na celkovou situaci znečištění ovzduší v celé zájmové oblasti má nejzásadnější vliv působení dálnice D1 a dále lokálních stacionárních a mobilních zdrojů. Automobilová doprava představuje v lokalitě nejvýznamnější zdroj znečištění ovzduší. Na úroveň pozadí má vliv také přenos znečišťujících látek z okolního území, případně též ze vzdálenějších oblastí ČR nebo jiných států. Vliv mobilních zdrojů je především patrný u NO x a C x H x. V posuzovaném území lze očekávat příznivé ventilační poměry. Odhad stávajícího pozadí pro rok 2010, 2014 a 2030 byl stanoven v rozptylové studii (Příloha č. 12) na základě výpočtového modelu ATEM 2010 a je uveden v následující tabulce: znečišťující látka roční průměr koncentrací (µg.m -3 ) 2010 2014 2030 NO 2 < 30 < 25 < 15 SO 2 < 4 < 4 < 3 CO < 580 * < 500 * < 450 * PM10 ** < 30 < 25 < 15 C 6 H 6 < 0,6 < 0,4 < 0,35 * není stanoven roční imisní limit, pouze limit pro osmihodinový denní klouzavý průměr 10 mg/m 3 ** se zahrnutím suspendované prašnosti Z hlediska imisního pozadí je pro danou oblast nejvýznamnější znečišťující látkou oxid dusičitý a suspendované částice PM10. Z hlediska oxidu dusičitého a suspendovaných částic lze oblast hodnotit jako silněji zatíženou lokalitu, pro ostatní znečišťující látky lze konstatovat, že se sledované území nachází v přijatelné imisní situaci a je důvodné se domnívat, že tento příznivý vývoj bude pokračovat. Pro účely celkového hodnocení imisní zátěže je s ohledem na druh záměru uvažována stávající zátěž území oxidem dusičitým, TZL vyjádřenými jako PM10 a benzenem. Ze zjištěných údajů lze konstatovat, že sledované území je v současnosti silně zatíženo imisemi NO 2 a PM 10, kdy může za nepříznivých rozptylových podmínek docházet v těsném okolí dálnice D1 k překročení imisního limitu pro krátkodobé koncentrace. Pro ostatní sledované látky lze předpokládat poměrně příznivou imisní situaci. C.II.2. Voda Povrchové vody Navrhovaná stavba se nachází v povodí Vltavy toku, dílčí povodí Botiče 1-12-01-018 a mírně zasahuje do povodí Kunratického potoka 1-12-01-006. Správcem toků je MHMP OOP. Charakteristickým povrchem v celém povodí je orná půda a zástavba. čhp název toku řád toku lesnatost % 1-12-01-018 Botič III 10 1-12-01-006 Kunratický potok IV 30 Zájmové území se nachází v povodí Botiče, který je klasifikován jako vodohospodářsky významný vodní tok dle vyhlášky MZe č. 333/2003 Sb.

EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Strana 70 Obr. 6 Vodohospodářská mapa širšího území Průtokové poměry některých blízkých povodí název toku Kunratický potok ústí 1-12-01-006 plocha povodí (km 2 ) srážky (mm) odtok (mm) rozdíl (mm) odtokový součinitel specifický odtok (l.s- 1.km- 2 ) průtok (m 3.s-1) 31,56 539 71 468 0,13 2,25 0,007 M - denní průtoky (Q m ) v l.s -1 : název toku 30 90 180 270 330 355 364 Kunratický potok ústí 1-12-01-006 0,16 0,08 0,05 0,03 0,02 0,01 0,00 Kvalita vody, C95 vodní tok profil BSK 5 CHSKcr N-NH 4 (mg/l) Pc (mg/l) (mg/l) (mg/l) Botič Praha Křeslice, ř. km 18 10,1 36,7 1,09 0,67 Zájmovým územím neprochází žádný přirozený vodní tok. V jihovýchodní části zájmového území se v současnosti nachází bezejmenný umělý vodní tok, který se vlévá do rybníka Sukov.