VESTECKÁ SPOJKA V ÚSEKU ZÁPADNÍ KOMERČNÍ ZÓNA PRŮHONICE SILNICE II/603

Dokumentace záměru podle přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů VESTECKÁ SPOJKA V ÚSEKU ZÁPADNÍ KOMERČNÍ ZÓNA PRŮHONICE SILNICE II/603 Objednatel: Zpracovatel: Odpovědný zástupce zpracovatele: Hlavní řešitel: Spolupráce: Středočeský kraj Krajský úřad Zborovská 11 150 21 Praha 5 U Malše 20 370 01 České Budějovice RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc., jednatel RNDr. Vojtěch Vyhnálek CSc. držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle 19 zákona č. 100/2001 Sb. osvědčení č.j. 2721/4692/OEP/92/93 ze dne 11.2.1993, prodloužení autorizace č.j. 108951/ENV/10 ze dne 11.1.2011 Mgr. Radomír Mužík, Ing. Alexandra Čurnová, Mgr. Alexandra Přibylová, Mgr. Pavla Dušková, Doc. RNDr. Jaroslav Boháč, DrSc. Ing. Miloš Mertl, MERTL AKUSTIKA s.r.o., Praha Ing. Martin Bartůšek, MERTL AKUSTIKA s.r.o., Praha Ing. Pavel Šinágl, Praha RNDr. Jiří Kos, Jihlava Prosinec 2011

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 2 Obsah Strana ÚVOD...4 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI...23 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU...24 B.I. Základní údaje...24 B.II. Údaje o vstupech...33 B.II.1. Půda...33 B.II.2. Voda...36 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje...36 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu...37 B.III. Údaje o výstupech...45 B.III.1. Ovzduší...45 B.III.2. Odpadní vody...49 B.III.3. Odpady...51 B.III.4. Ostatní...52 B.III.5. Doplňující údaje...58 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ...59 C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území 59 C.I.1. Zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky...59 C.I.2. Natura 2000...60 C.I.3. Územní systém ekologické stability krajiny...61 C.I.4. Území historického, kulturního nebo archeologického významu...62 C.I.5. Území hustě zalidněná...63 C.I.6. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území... 63 C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území..64 C.II.1. Ovzduší a klima...64 C.II.2. Voda...65 C.II.3. Půda...69 C.II.4. Horninové prostředí a přírodní zdroje...70 C.II.5. Flóra, fauna, ekosystémy, lesní porosty...71 C.II.6. Krajina...83 C.II.7. Obyvatelstvo...85 C.II.8. Hmotný majetek...86 C.III. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení... 87 D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ... 89 D.I. Charakteristika předpokládaných vlivů záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a hodnocení jejich významnosti... 89 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů...89 D.I.2. Vliv na ovzduší a klima...103 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky... 110 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody...111 D.I.5. Vlivy na půdu...115

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 3 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje...117 D.I.7. Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy...118 D.I.8. Vlivy na zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000, přírodní parky, VKP, ÚSES a krajinu... 121 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky...125 D.II. Komplexní charakteristika vlivů záměru na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů... 126 D.III. Charakteristika environmentálních rizik při možných haváriích a nestandardních stavech...126 D.IV. Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě D.V. kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí...127 Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích předpokladů při hodnocení vlivů...131 D.VI. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitosti, které se vyskytly při zpracování dokumentace...132 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU...133 F. ZÁVĚR...145 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU... 145 H. PŘÍLOHY...155 ÚDAJE O ZPRACOVATELI DOKUMENTACE...156

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 4 ÚVOD 1. Historie procesu EIA Předmětem předkládané dokumentace je vyhodnocení vlivů záměru VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603 na životní prostředí. Vestecká spojka je komunikace, která propojuje dálnici D1 (v MÚK EXIT 4) s Pražským okruhem (v MÚK EXIT 3 Vestec). Pro Pražský okruh byl dříve používán název Silniční okruh kolem Prahy (SOKP). Počáteční část Vestecké spojky mezi MÚK EXIT 4 na dálnici D1 a odbočkou do Západní komerční zóny Průhonice je součástí záměru EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice. Tento záměr je hodnocen v samostatném procesu EIA, v říjnu 2011 byla odevzdána dopracovaná dokumentace. Posuzovaný úsek Vestecké spojky končí okružní křižovatkou se silnicí II/603 Praha Jesenice Poříčí nad Sázavou mezi Kunraticemi a Vestcem. Propojení mezi touto křižovatkou a Pražským okruhem bylo jako tzv. Vestecký přivaděč zprovozněno společně s jižní částí Pražského okruhu v roce 2010. Situace silniční sítě na jižním okraji Prahy v území posuzovaného záměru je uvedena na obr. 1. Obr. 1 - Situace silniční sítě na jižním okraji Prahy

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 5 Proces hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA) posuzovaného záměru VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603 (dále používáme zkrácený název Vestecká spojka ) byl zahájen v květnu 2008, kdy dne 5.5.2008 obdrželo Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ) dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen dokumentace ), kterou zpracoval Mgr. Michael Pondělíček. Dokumentace byla dne 5.5.2008 rozeslána ke zveřejnění a k vyjádření dotčeným územním samosprávným celkům a dotčeným správním úřadům. Dopisem ze dne 16.6.2008 byla dokumentace, včetně kopií všech obdržených vyjádření, zaslána ustanovenému zpracovateli posudku o vlivech záměru na životní prostředí (dále jen posudek ) Ing. Liboru Ládyšovi. Dne 18.7.2008 obdrželo MŽP od zpracovatele posudku dopis s tím, že předložená dokumentace má řadu závažných nepřesností, příp. nedostatků a nejasností, které nelze vypořádat pouze doplněním oznamovatele v rámci zpracování posudku a doporučuje proto dokumentaci vrátit k dopracování. Na základě vyhodnocení dosavadních podkladů získaných v procesu EIA a na základě doporučení zpracovatele posudku MŽP dne 24.7.2008 dokumentaci vrátilo k přepracování. V roce 2008 byl zahájen rovněž proces EIA pro záměr EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice (dále používáme zkrácený název EXIT 4 ). Stejně jako v případě Vestecké spojky byla i dokumentace pro EXIT 4 vrácena k přepracování. V průběhu let 2008 2011 byly na MŽP postupně předány 4 verze přepracované dokumentace pro EXIT 4. Poslední verzi dokumentace zpracovala firma, tato dokumentace byla předána na MŽP v říjnu 2011. Souběžně se zpracováním poslední verze dokumentace pro EXIT 4 byla přepracována i dokumentace pro Vesteckou spojku, zpracovatel je stejně jako v případě EXITu 4 firma Oba záměry vycházejí ze společných Dopravně inženýrských podkladů. Předpokládá se, že realizace Vestecké spojky bude bezprostředně navazovat na realizaci záměru EXIT 4. 2. Vypořádání připomínek a požadavků obsažených v dopise, kterým MŽP vrátilo dokumentaci k dopracování Ve vrácení dokumentace k dopracování (dopis č.j. 55337/ENV/08, ze dne 24.7.2008) stanovilo MŽP následující informace a aspekty, které je třeba doplnit. V následujícím textu je uveden přehled požadavků na doplnění dokumentace (zkrácená verze textu), u každého požadavku je uvedeno, jakým způsobem je v předkládané přepracované dokumentaci vypořádán. Problematika dopravy: 1. Doplnit do dokumentace Dopravně inženýrské podklady (dále jen DIP). Aktuální DIP jsou součástí přepracované dokumentace jako Příloha č. 7.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 6 2. V DIP doplnit kartogramy pro širší zájmové území, ze kterých budou zřejmé intenzity dopravy ve stavu bez realizace a s realizací záměru. Požadované kartogramy jsou součástí aktuálních DIP (Příloha č. 7). 3. V dopravní studii je třeba řádně posoudit vliv plánované komerční zóny (ZKZP) na dotčené území (např. Průhonice). Je třeba uvažovat s maximální kapacitou ZKZP, která je plánována. Kartogramy je třeba zpracovat nejen pro výhledový rok, ale i pro horizont předpokládaného uvedení stavby včetně ZKZP do provozu. Do dopravních zátěží je třeba zahrnout i plánovaný rozvo1 bytové a komerční zástavby v prostoru mezi Formanskou ulicí a dálnicí D1. V aktuálních DIP jsou použity dopravní zátěže vyvolané provozem ZKZP, které stanovil na základě regulativů platného územního plánu a na základě zastavovací studie investor ZKZP. DIP předpokládají nárůst dopravy v důsledku realizace všech známých nových rozvojových ploch v zájmovém území. Vedle ZKZP se jedná o rozvojové plochy Rozkoš a Újezd a o komerční zóny Čestlice jih a Nupaky (viz Příloha č. 7 - DIP, str. 6 a 7). 4. Po vybudování Vestecké spojky a jejím napojení na EXIT 4 hrozí reálné nebezpečí, že bude silnice dále protažena kolem Milíčovského lesa a tak bude tzv. trasa JVK kompletní. S pokračováním komunikace na levé straně dálnice D1 (ve směru z Prahy do Brna) v trase JVK (varianta Pražského okruhu v úseku 511 Běchovice D1) nepočítá žádná v současnosti platná (listopad 2011) územně plánovací dokumentace. Předpokládá se pouze sjezd z EXITu 4 do Újezdu a napojení na Formanskou ulici. Předložená dokumentace EIA, konkrétně Dopravně inženýrské podklady předpokládají, že propojení EXITu 4 s Formanskou ulici bude realizováno mezi roky 2014 a 2030 a doprava vyvolaná tímto propojení je ve stavu pro rok 2030 do dopravního modelu započítána. V Příloze č. 6 jsou uvedeny doklady, ze kterých vyplývá budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z EXITu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu Obytný park AMADE 2. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu AMADE 2-A v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby AMADE 2-B. Komerční název lokality byl změněn z AMADE 2-B na Viladomy Milíčovský les 3, zahájení stavebního řízení pro tuto část se předpokládá v druhé polovině roku 2012 nebo na přelomu let 2012/2013. Realizace JVK v trase uvažované v minulosti je tak prakticky vyloučena. V současné době (listopad 2011) probíhá zjišťovací řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro záměr Propojovací komunikace Formanská EXIT 4 a administrativní a obytných soubor Praha Újezd. Součástí záměru je vedle propojovací komunikace i obslužná komunikace vedená souběžně s dálnicí D1. Všechny komunikace jsou navrženy jako dvoupruhové, jejich křížení je řešeno kruhovými křižovatkami. Investorem stavby je hl. m. Praha.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 7 5. Speciální pozornost je třeba věnovat volbě výhledového výpočtového roku. Hodnocený výhledový a tedy i výpočtový rok 2030 se jeví příliš vzdálený. V nové dokumentaci jsou hodnoceny výhledové roky 2014 a 2030. Rok 2014 je očekávaný rok dokončení posuzovaných záměrů EXITu 4 a Vestecké spojky. V tomto roce jsou hodnoceny dva stavy dokončování významných silničních staveb s dokončenými úseky Pražského okruhu 511, 518-519 a s přeložkou silnice I/12 a bez těchto úseků. Situaci bez těchto úseků považujeme v současné době (červen 2011) za základní, pravděpodobnější. Situaci, kdy jsou v roce 2014 tyto úseky v provozu, uvádíme jako srovnávací (hypotetický) stav (tento stav byl hodnocen v první verzi dokumentace z roku 2008 jako jediný očekávaný). 6. Je třeba zohlednit stav, ve kterém se ve vazbě k výhledovému rozvoji území (zprovoznění ZKZP, komerční zóny Čestlice jih, Nupaky a rozvojového území obce Rozkoš) i rozvoji komunikační sítě širšího spádového území předpokládá nejvyšší dopravní zátěž. Konečný výhledový rozvoj území i komunikační sítě, tak jak je předpokládán v současné době (listopad 2011), zachycuje varianta k roku 2030. 7. Dále je třeba upřesnit, zda je možné očekávat snížení dopravních kongescí v oblasti. Vznik dopravních kongescí Dopravně inženýrské podklady nehodnotí. Obecně je možné konstatovat, že s nárůstem dopravních zátěží narůstá i riziko vzniku dopravních kongescí. 8. Pro tvrzení, že Vestecká spojka je kapacitně vyhovující jako dvoupruh až do roku 2030, je třeba doložit řádné podklady. Dostatečnost Vestecké spojky v dvoupruhovém uspořádání vyplývá ze stanovených dopravních zátěží pro rok 2030 (nejhorší stav, viz Příloha č. 7 Dopravně inženýrské podklady). 9. Kapitola B.II.4 dokumentace EIA je z hlediska standardně uváděných údajů potřebných pro posouzení vlivu stavby na životní prostředí a obyvatele neúplná. Chybí informace o stávajících a výhledových intenzitách dopravy v dotčeném území, včetně popisu stavu komunikační sítě, pro které jsou intenzity dopravy řešeny. Nová dokumentace je zpracována podle požadavků Přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Kapitola B.II.4 obsahuje všechny požadované informace.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 8 Problematika variantního řešení záměru: 10. Dokumentace EIA se zabývá pouze jednou variantou technického řešení záměru. Je však třeba zvážit a posoudit i další varianty vedení Vestecké spojky. V nové dokumentaci je posouzeno směrové vedení Vestecké spojky, které je fixováno v platných územních plánech. Počáteční úsek Vestecké spojky je určen lokalizací křižovatky EXIT 4 na dálnici D1. Vyhledávání optimální (nejméně konfliktní) lokalizace křižovatky EXIT 4 probíhalo v minulosti a jako nejvhodnější profil dálnice D1 pro umístění EXITu 4 byl vybrán km 3,756. V minulosti bylo prověřováno variantní umístění EXITu 4 v km cca 3,9, které by ovlivnilo i směrové vedení počátečního úseku Vestecké spojky. Toto řešení bylo vyhodnoceno z hlediska vlivů na životní prostředí jako nevhodné a bylo opuštěno. Dále se Útvar rozvoje hl.m. Prahy zabýval návrhem odlišného dopravního řešení v území na jižním okraji Prahy (studie Dopravní obsluha JV segmentu Prahy, zpracovatel Ing. Petr Preininger). Dopravní řešení navrhované Ing. arch. P. Preiningerem bylo projednáno na ÚRM a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko (viz Příloha č. 15). 11. Pro účely porovnání je třeba doplnit posouzení nulové varianty tj. bez záměru. Varianta bez záměru je hodnocena v obou časových horizontech 2014 a 2030. 12. Není posouzeno ani komentováno případné rozšíření Vestecké spojky na čtyřpruh (v rezervě) a jeho vlivy na životní prostředí a obyvatelstvo. Vestecká spojka je v úseku hodnoceném v předkládané dokumentaci (úsek mezi odbočkou do Západní komerční zóny Průhonice a okružní křižovatkou na silnici II/603) navržena a hodnocena jako dvoupruh. Dle dopravních zátěží pro rok 2030 (nejhorší stav, viz Příloha č. 7 Dopravně inženýrské podklady) vyhoví Vestecká spojka i v tomto roce v navrženém dvoupruhovém uspořádání. Jak vyplývá z vyjádření náměstka primátora hl. m. Prahy pana J. Noska, Vestecká spojka je sledována v parametrech dvoupruhové vozovky a úrovňovými křižovatkami s tím, že rozvoj spádového území se měl tomuto pojetí Vestecké spojky přizpůsobit. Stanovisko z procesu EIA bude vydáno na dvoupruhovou komunikaci. Pokud by v budoucnosti někdo projevil zájem Vesteckou spojku zkapacitnit na čtyřpruhovou komunikaci, muselo by toto zkapacitnění být posouzeno podle v té době platného zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jako čtyřpruhová je Vestecká spojka navržena a vyhodnocena pouze v úseku mezi dálnicí D1 a odbočkou do Západní komerční zóny Průhonice (viz dokumentace EIA pro záměr EXIT 4). Čtyřpruhový je rovněž již provozovaný úsek mezi okružní křižovatkou na silnici II/603 a Pražským okruhem (tzv. Vestecký přivaděč ).

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 9 Problematika vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů 13. Doporučujeme posoudit stavby Vestecké spojky a EXITu 4 jako jeden celek, případně vždy převzít výstupy z jedné stavby do druhé a naopak. Nové dokumentace pro oba záměry EXIT 4 a Vesteckou spojku byly zpracovány souběžně během roku 2011. Dokumentace pro EXIT 4 byla dokončena v srpnu 2011, dokumentace pro Vesteckou spojku v listopadu 2011. V květnu 2011 byly zpracovány společné Dopravně inženýrské podklady (DIP) pro oba záměry. Na základě těchto společných DIP byly vyhodnoceny vlivy obou záměrů na životní prostředí. 14. Záměr bude zcela jistě kumulován i se zprovozněním Západní komerční zóny Průhonice. Je proto třeba řádně zohlednit i vliv provozu ZKZP ve vazbě na výstavbu Vestecké spojky a EXITu 4. Doprava vyvolaná provozem ZKZP je zahrnuta v Dopravně inženýrských podkladech. Problematika vlivu záměru na ovzduší 15. Pro průkazné posouzení vlivu záměru na kvalitu ovzduší je třeba doložit adekvátní posouzení stávajícího stavu znečištění ovzduší a především výhledového znečištění ovzduší pro jednotlivé posuzované stavy včetně vyhodnocení velikosti příspěvků záměru k celkové imisní zátěži území. Rozptylová studie, která je součástí nově zpracované dokumentace (Příloha č. 9), obsahuje všechny požadované části hodnocení vlivů záměru na kvalitu ovzduší 16. Znečištění ovzduší ve fázi výstavby nebylo hodnoceno vůbec, dokumentace nehodnotí nakládání s výkopovou zeminou (především odvozové trasy). Vestecká spojka je z hlediska bilance výkopového materiálu deficitní. Pro výstavbu násypů bude využit přebytek výkopového materiálu z výstavbu EXITu 4, dle údajů v rozpracované DÚR činí přebytek 82 000 m 3, tj. cca 164 000 tun. Součástí nově zpracované Rozptylové studie je vyhodnocení emisí znečišťujících látek během výstavby z liniových (doprava materiálu, transport zeminy a ornice) a plošných zdrojů (zemní práce a konstrukční práce včetně manipulace s materiálem v místě staveniště). 17. V kapitole B.III dokumentace EIA nejsou vyhodnoceny emise znečištění ovzduší z posuzovaného záměru realizace řešené části Vestecké spojky. Vyčíslení emisí znečišťujících látek do ovzduší je provedeno v Rozptylové studii (Příloha č. 9), souhrnné hodnoty emisí jsou uvedeny v kapitole dokumentace B.III.1. Ovzduší.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 10 18. V dokumentace EIA chybí posouzení stávajícího stavu z hlediska znečištění ovzduší i posouzení celkové výhledové imisní situace se záměrem. Požadované stavy jsou vyhodnoceny v Rozptylové studii (Příloha č. 9), souhrnné výsledky jsou prezentovány v dokumentaci EIA. 19. V rámci rozptylové studie je třeba doložit údaje o intenzitách dopravy pro jednotlivé posuzované stavy tak, aby byly jasně definovány vstupy do výpočtu. Intenzity dopravy (dopravní zátěže) pro jednotlivé stavy jsou jednoznačně definovány v nově zpracovaných Dopravně inženýrských podkladech (Příloha č. 7). Stanovené dopravní zátěže jsou použité jako vstup pro zpracování Rozptylové a Akustické studie. 20. V kapitole 2.5 Emitované látky rozptylové studie (přílohy č. 2 dokumentace EIA) je třeba emise sledovaných polutantů NO X, PM 10 a benzeny uvést pro oba výhledové stavy, tj. stav se záměrem a bez záměru. V nově zpracované dokumentaci jsou prezentovány emise sledovaných polutantů pro všechny hodnocené časové horizonty (2010, 2014 a 2030). Pro časové horizonty 2014 a 2030 vždy bez a s realizací posuzovaného záměru. 21. V kapitole 2.7 Imisní charakteristiky lokality je uvedeno, že odhad imisní zátěže zájmového území je proveden jednak na základě údajů ze stávajících měřících stanic, dále z modelových výpočtů kvality ovzduší pro území Prahy pro rok 2010 (podle ATEM). Studie uvádí údaje o imisním pozadí v zájmovém území pro rok 2010 (dle odhadu ATEM). Z jakého zdroje autor uvedená data čerpal? Pro území hlavního města Prahy je k dispozici Modelové hodnocení koncentrací ovzduší na území hl. m. prahy (ATEM 2006). U dat ze stávajících měřících stanic kvality ovzduší není uveden rok, pro který byla data pořízena. Zpracovatel rozptylové studie poukazuje na to, že imisní pozadí bylo hodnoceno rovněž na základě modelových výpočtů kvality ovzduší. Rozptylová studie by měla mít odpovídající vypovídací schopnost včetně mapových podkladů příspěvků k imisní zátěži. V nově zpracované Rozptylové studii jsou čerpány údaje o imisní situaci v zájmovém území z výpočtového modelu ATEM (2010). V posuzované lokalitě se měřící stanice nenachází, nejbližší stanice je v Libuši, vzdálená více než 6 km západně od posuzované stavby. Z hlediska posouzení kvality ovzduší v dotčené lokalitě se jedná o poměrně značnou vzdálenost, proto byl v rozptylové studii pro odhad stávající úrovně znečištění ovzduší využit Modelový výpočet kvality ovzduší ATEM (modelová pole koncentrací znečišťujících látek aktualizovaná pro rok 2010 (http://www.premis.cz/atlaszp/). Rozptylová studie obsahuje standardní mapové podklady, ve kterých jsou zobrazeny příspěvky posuzovaného záměru k imisní zátěži základní znečišťujících látek.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 11 22. V kapitole 5.1 Referenční body rozptylové studie je uvedeno, že výpočet znečištění ovzduší byl proveden celkem pro 1 050 bodů referenční sítě s krokem 100 m. Dále bylo vybráno 103 referenčních bodů podél stávající komunikační sítě a v zástavbě zájmového území. V dodaných podkladech absentuje jakýkoliv mapový podklad z hlediska volby výpočtové sítě a bodů mimo výpočtovou síť. Mapový podklad se zobrazením referenčních bodů je součástí nově zpracované Rozptylové studie. Problematika vlivu záměru na akustickou situaci 23. V kapitole B.III dokumentace EIA nejsou vyhodnoceny emise hluku z posuzovaného záměru realizace Vestecké spojky. V nové dokumentaci EIA jsou požadované údaje v kapitole B.III uvedeny. 24. V dokumentaci EIA chybí posouzení stávajícího stavu zatížení území hlukem, tj. vyhodnocení počáteční akustické situace. V hlukové studii, která je součástí nově zpracované dokumentace EIA (Příloha č. 8) je provedeno měření stávajícího stavu zatížení území hlukem. 25. V dokumentaci EIA je na str. 35 dokumentace uvedeno: Míru rozsahu protihlukových opatření a jejich oprávněnost na uvedené stavbě může potvrdit pouze hluková studie provedená za zkušebního provozu s tím, že bude kalkulováno i pozadí ze stávající a očekávané dopravy po dálnici D1. S tímto tvrzením se není možné ztotožnit. Rozsah konkrétních navrhovaných protihlukových opatření se standardně specifikuje na základě akustických studií již ve stupni územního, případně stavebního řízení stavby. Účinnost realizovaných protihlukových opatření se následně prověřuje měřením pro účely vydání kolaudačního rozhodnutí stavby, resp. v době zkušebního provozu. Podíl pozadí je možné také jednoduchým způsobem určit modelovým výpočtem. V hlukové studii, která je součástí nově zpracované dokumentace EIA (Příloha č. 8) jsou navržena protihluková opatření v takovém rozsahu, aby byly dodrženy hlukové limity. Účinnost skutečně realizovaných protihlukových opatření bude ověřena během zkušebního provozu. 26. Při návrhu protihlukových opatření nebylo uvažováno s nejistotou výpočtového modelu. V souladu s obecnými požadavky hygienika je třeba při návrhu protihlukových opatření uvažovat s danou nejistotou výpočtového modelu a protihluková opatření navrhovat s uvažováním dané nepřesnosti výsledků modelových výpočtů.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 12 Protihluková opatření navržená v nově zpracované hlukové studii berou v úvahu nejistotu výpočtového modelu. 27. Vzhledem k tomu, že jako podklad pro dokumentaci EIA byly zpracovány dvě hlukové studie a každá byla zpracována jiným subjektem, jiným výpočtovým modelem a bez měření stávajícího stavu s kontrolou výpočtového modelu na stávající stav, lze velmi obtížně porovnávat výsledky obou studií. Doporučujeme provést akustickou studii jedním subjektem spolu s měřením počáteční akustické situace pro kontrolu výpočtových modelů. Dále doporučujeme posoudit daný záměr v kumulaci s EXITem 4 a dalšími komunikacemi, na kterých by došlo k významným změnám akustické situace v souvislosti s těmito stavbami. Všechny požadavky jsou splněny. Nová hluková studie pro fázi provozu je zpracována jedním subjektem na základě aktualizovaných Dopravně inženýrských podkladů. Stávající hluková situace byla změřena, výsledky byly použity pro kontrolu výpočtového modelu. Záměr Vestecké spojky byl posouzen spolu s EXITem 4, do dopravních zátěží byly zahrnuty i významné rozvojové plochy v zájmovém území (zprovoznění ZKZP, komerční zóny Čestlice jih, Nupaky a rozvojového území obce Rozkoš). 28. Akustickou studii je třeba doplnit odpovídajícími grafickými přílohami se znázorněním širšího zájmového území a plošným zobrazením hlukových pásem. Nová hluková studie obsahuje požadované grafické přílohy. 29. Akustickou studii je třeba doplnit o fázi výstavby včetně posouzení odvozových tras. Součástí nové dokumentace EIA je Hluková studie ze stavební činnosti (Příloha č. 8). 30. Pro řádné posouzení výhledové akustické zátěže je třeba vyhodnotit veškeré kumulativní vlivy stávajících i plánovaných záměrů a staveb, které budou ovlivňovat dotčené zájmové území. Hluková studie je zpracována za předpokladu provozu rozvojových ploch, které jsou obsaženy v platných územních plánech (ZKZP, komerční zóny Čestlice jih, Nupaky a rozvojového území obce Rozkoš). Problematika vlivu záměru na vody 31. Pozornost je třeba věnovat konkrétnímu návrhu opatření na ochranu povrchových a podzemních vod, především pak specifikovat opatření na ochranu chráněného zdroje na JV okraji Hrnčířských luk. Nová dokumentace obsahuje Hydrogeologické (Příloha č. 13) a Hydrologické posouzení (Příloha č. 14) Vestecké spojky. Na základě výsledků těchto posouzení

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 13 jsou v dokumentaci navržena odpovídající opatření na ochranu povrchových a podzemních vod. 32. V rámci dokumentace EIA je třeba důsledně zhodnotit vliv záměru na vesteckou retenční nádrž a navrhnout případná opatření k minimalizaci negativních vlivů záměru na tuto stavbu (např. i odklon trasy). Retenční nádrž bude na základě provedených hydrotechnických výpočtů zvětšena o objem cca 1000 m 3. Toto rozšíření bude během výstavby negativním zásahem do daného biotopu, po dokončení úprav zde bude dotčený biotop obnoven. Retenční nádrž včetně bezejmenného přítoku bude Vesteckou spojkou překlenuta čtyřpolovým mostním objektem o délce cca 127 metrů, čímž bude zajištěna dostatečná průchodnost biokoridoru, jehož součásti je i retenční nádrž. Problematika vlivu záměru na krajinný ráz 33. V předložené dokumentaci EIA nebylo doloženo řádné posouzení vlivu navrhovaných PHO na krajinný ráz. Vyhodnocení vlivů posuzované stavby na krajinný ráz je provedeno v nově zpracované dokumentaci EIA, konkrétně v kapitole D.I.8. Vlivy na zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000, přírodní parky, VKP, ÚSES a krajinu. 34. V rámci dokumentace EIA je třeba doložit návrh ozelenění a vyhodnocení zásahu do dřevin rostoucích mimo les (včetně ocenění) Sadové úpravy jsou součástí dokumentace pro územní rozhodnutí a jsou i součástí předkládané dokumentace EIA (Příloha č.11). Problematika vlivu záměru na systém ÚSES 35. V mapových podkladech dokumentace EIA nejsou řádně zakresleny všechny dotčené prvky ÚSES zájmového území. Dotčené prvky ÚSES jsou zakresleny v nové dokumentaci EIA v Příloze č. 4 Přehledná situace stavby, zvláště chráněná území, území Natura 2000, segmenty ÚSES. 36. V rámci zásahu do systému ÚSES je třeba posoudit vliv realizace protihlukového valu na biocentrum L2/425. Vyhodnocení vlivu posuzované stavby na prvky ÚSES je provedeno v nově zpracované dokumentaci EIA, konkrétně v kapitole D.I.8. Vlivy na zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000, přírodní parky, VKP, ÚSES a krajinu. Zábor Vestecké spojky v místě křížení s regionálním biokoridorem lokálním biocentrem byl minimalizován na nejmenší možnou úroveň. Navrhovaný protihlukový

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 14 val zasahuje do lokálního biocentra L2/425 pouze okrajovým způsobem, čímž bude tvořit novou hranici biocentra a oddělovat biocentrum od Vestecké spojky, která je v daném místě vedena v zářezu. Funkčnost biocentra nebude ovlivněna. Problematika vlivu záměru na faunu 37. Pro účely posouzení vlivu záměru na faunu je třeba doplnit ve vhodném období (jarní či letní aspekt) komplexní zoologický průzkum se zaměřením na skupiny, kterým doposud nebyla věnována pozornost (tj. bezobratlí, obojživelníci, plazi). Požadované zoologické průzkumy byly doplněny. 38. Pro účely posouzení vlivu záměru na faunu je potřeba doplnit i posouzení průchodnosti komunikace pro volně žijící živočichy. Vyhodnocení průchodnosti Vestecké spojky pro volně žijící živočichy je provedeno v kapitole dokumentace EIA D.I.7.Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy. Pro vyhodnocení bylo směrodatné, že se jedná o dvoupruhovou komunikaci II.třídy v kategorii S 9,5/70 v délce cca 4,7 km. Vestecká spojka je s biotopy, které svým charakterem migraci živočichů předurčují, křížena na dvou místech mimoúrovňovým způsobem. V místě křížení Vestecké spojky s lokálním biokoridorem je navržen nadchod o šířce cca 100 metrů, v místě křížení s lokálním biokoridorem se předpokládá výstavba čtyřpolového mostu o celkové délce cca 127 metrů. Problematika vlivu záměru na zvláště chráněná území 39. V rámci dokumentace EIA je třeba detailněji posoudit vliv záměru (včetně kumulací s ostatními záměry) na blízká zvláště chráněná území (především PP Milíčovský les a rybníky, přírodní park Botič Milíčov a PP Hrnčířské louky) a významné krajinné prvky (les, vodní toky). Vyhodnocení vlivu posuzované stavby na zvláště chráněná území je provedeno v nově zpracované dokumentaci EIA, konkrétně v kapitole D.I.8. Vlivy na zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000, přírodní parky, VKP, ÚSES a krajinu. Problematika vlivu záměru na obyvatelstvo 40. Ve spolupráci s dotčenými obcemi a městskými částmi hl.m. Prahy je třeba upřesnit údaje o počtu obyvatel žijících v okolí Vestecké spojky. Počet obyvatel je v nově zpracované dokumentaci EIA upřesněn. Připomínky ekonomického charakteru 41. I přesto, že se standardně v rámci posouzení vlivu stavby na životní prostředí neuvádějí podrobnější informace ekonomického charakteru,

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 15 doporučuje zpracovatel posudku vzhledem k citlivosti celého záměru vyhodnotit jeho ekonomickou efektivnost. Hodnocení ekonomické efektivity je mimo možnosti zpracování dokumentace EIA, která hodnotí vlivy na životní prostředí. Ostatní připomínky a komentáře zpracovatele posudku k dokumentaci EIA 42. Řada připomínek jednotlivých občanů i občanských iniciativ se týkala rovněž zdůvodnění, proč byl záměr vyhlášen jako veřejně prospěšná stavba. I přesto, že tato připomínka příliš nesouvisí s posouzením vlivu stavby na životní prostředí, bylo by vhodné v této souvislosti objasnit mechanismus zařazení staveb mezi veřejně prospěšné. Mezi veřejně prospěšné je konkrétní stavba zařazena v procesu projednávání a schvalování příslušného územního plánu. Skutečnost, že stavba je zařazena mezi stavby veřejně prospěšné, nemá na proces hodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (proces EIA), žádný vliv. V květnu vznesla obec Jesenice připomínky ke zpracovávaným Zásadám územního rozvoje Středočeského kraje. Součástí připomínek byl i požadavek na vypuštění záměru koridor pro umístění stavby D054 propojení Vestec (II/603) Újezd (D1), tzv. Vestecká spojka z návrhu ZÚR Středočeského kraje. Z vypořádání námitek v rámci zpracovávané ZÚR je zřejmé, že Vestecká spojka je považována za významnou silniční stavbu a bude i nadále součástí územně plánovací dokumentace pro Středočeský kraj. V rámci příprav nového územního plánu pro hlavní město Praha byl vznesen ing. Zápotockým, starostou MČ Křeslice, požadavek na zrušení připravované křižovatky EXIT 4 na dálnici D1 a Vestecké spojky. Zastupitelstvo hlavního města Prahy na svém zasedání 4.11.2011 tento požadavek jednomyslně zamítlo. 43. Pro zpracování dokumentace EIA je třeba použít aktuální mapové podklady. Pro zpracování nové dokumentace EIA byly použity aktuální dostupné mapové podklady. Pokud reálná situace v terénu byla od mapového zákresu odlišná, byly tyto rozdíly zohledněny v příslušných studiích. 44. Vypořádat a doplnit veškeré další relevantní informace požadované ve vyjádřeních k dokumentaci EIA. K původní dokumentaci EIA se v roce 2008 písemně vyjádřilo 6 dotčených územních samosprávných celků: Středočeský kraj, hlavní město Praha, městská část Praha Šeberov, městská část Praha Křeslice, obec Vestec, obec Průhonice. K původní dokumentaci se dále vyjádřilo 6 dotčených správních úřadů: Ministerstvo životního prostředí odbor ochrany ovzduší, Ministerstvo životního prostředí odbor ochrany vod, Ministerstvo zdravotnictví, Krajský úřad Středočeského kraje odbor životního prostředí a zemědělství, Magistrát hlavního města Prahy odbor ochrany prostředí, Městský úřad Černošice odbor životního prostředí. K původní dokumentaci EIA

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 16 byly příslušnému úřadu doručeny 2 petice vyjadřující nesouhlas s posuzovaným záměrem Vestecké spojky: petice občanů městské části Praha Šeberov a petice občanů Zdiměřic, vyjádření 3 občanských sdružení: Aliance Jihovýchod (AJV), EKOKORIDOR, Hrnčířské louky a 2 vyjádření veřejnosti (občanů). Většina požadavků a připomínek byla zařazena do výše uvedených 43 požadavků obsažených v dopise MŽP, kterým byla původní dokumentace vrácena k přepracování. Souběžně s procesem EIA pro záměr Vestecké spojky probíhá proces EIA pro záměr EXIT 4. V průběhu let 2008 2011 bylo zpracováno cekem 5 verzí dokumentace EIA. Vyjádření k EXITu 4 obsahovala většinou připomínky i k Vestecké spojce. V následujícím textu proto uvádíme vypořádání relevantních připomínek a požadavků z oblasti životního prostředí k záměru Vestecké spojky, které byly uplatněny v obou procesech EIA (k Vestecké spojce i k EXITu 4): K detailnějšímu posouzení prostorového řešení Vestecké spojky je třeba doložit návrh nivelety předmětné komunikace. o Niveleta (podélný profil komunikace) a vzorové příčné řezy jsou součástí nové dokumentace EIA (Příloha č. 5). Pro větší přehlednost je žádoucí veškeré údaje týkající se dopravní problematiky uvádět v kapitole B.2.4 (Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu). o V nové dokumentaci jsou veškeré údaje týkající se dopravní problematiky soustředěny do kapitoly B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. Provést kalibrační měření stávající hlukové situace. o V rámci zpracování hlukové studie bylo v květnu 2011 pro účely ověření funkčnosti výpočtového modelu provedeno přímé 24 hodinové měření hlukové zátěže ve vybraných bodech (Příloha č. 8). Rozptylová studie obsahuje závažné chyby a proto ji nelze akceptovat. o Rozptylová studie byla přepracována. Je nutné, aby jednotlivé fáze přípravy výstavby mimoúrovňové křižovatky EXIT 4 na dálnici D1 u Průhonic probíhaly současně s přípravou celé Vestecké spojky v jejím dosud nerealizovaném rozsahu, tj. od dálnice D1 až k ulici Vídeňské. o Předkládaná dokumentace EIA je zpracována za předpokladu, že EXIT 4 na dálnici D1 a Vestecká spojka budou zprovozněny bezprostředně po sobě (není hodnocen stav, kdy by byla v provozu pouze jedna z těchto staveb). Požadavek na návaznost výstavby obou záměrů je zařazen do navrhovaných opatření v dokumentaci EIA, kapitola D.IV. MČ Praha Šeberov trvá na protihlukových opatřeních, která zajistí splnění hygienických požadavků ve všech posuzovaných bodech bez výjimky nebo tolerance. o Výsledky nové hlukové studie a měření hluku na okraji zástavby MČ Praha Šeberov (Příloha č. 8) nepotvrdily vysoké hodnoty hluku stanovené v akustickém posudku Ing. Karla Šnajdra. V hlukové studii je proveden návrh protihlukových opatření, Vestecká spojka nebude zdrojem nadlimitního hluku v Šeberově.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 17 Požadujeme zákaz vjezdu nákladních automobilů od sjezdu do budoucí komerční zóny dále na Vesteckou spojku. o Zákaz vjezdu nákladních automobilů o hmotnosti nad 12 t na Vesteckou spojku je vyhodnocen v nových Dopravně inženýrských podkladech (Příloha č. 7). Opatření doporučující uplatnit zákaz vjezdu nákladních automobilů o hmotnosti nad 12 t na Vesteckou spojku je zařazeno do návrhu opatření (kapitola D.IV) v dokumentaci EIA pro záměr VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603. Vestecká spojka je navržena ve stopě původní trasy dálničního okruhu tzv. JVK a bude spojovat dálnice. Je třeba obě stavby (křižovatku EXIT 4 a připojení ZKZ Průhonice a Vesteckou spojku) z tohoto důvodu posoudit jako spojnice dálnic s tranzitní a kamionovou dopravou. o Dopravně inženýrské podklady takto Vesteckou spojku hodnotí, v jedné variantě bez dopravního omezení, v další variantě se zákazem vjezdu nákladních automobilů o hmotnosti nad 12 t. V dokumentaci je třeba posoudit situaci, že stavba 511 JVD nikdy nevznikne a bude realizováno pokračování Vestecké spojky na opačné straně dálnice D1 v trase JVK. o Tato situace vyhodnocena není, neboť nemá oporu v žádné, v současné době (srpen 2011) platné, územně plánovací dokumentaci. Územní plán hlavního města Prahy i připravované ZÚR hlavního města Prahy obsahují Vesteckou spojku i pokračování Pražského okruhu v trase JVD. V žádném z těchto dokumentů není zaneseno pokračování Vestecké spojky v trase JVK. Pokud by někdo v budoucnosti chtěl realizaci JVK znovu oživit, musel by vyvolat změnu uvedených územně plánovacích dokumentací, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Potom by následovalo zjišťovací řízení pro záměr JVK a zřejmě kompletní proces EIA. Požadavek na hodnocení vlivů pokračování Vestecké spojky v trase JVK v současné době v rámci zpracování dokumentací EIA na Vesteckou spojku a připojení ZKZ Průhonice není opodstatněný. Rozumím obavám obyvatel Křeslic a dalších obcí z rizika výstavby komunikace na levé straně dálnice D1 (ve směru z Prahy do Brna) v trase JVK. Podle mého názoru však tato obava nemůže být důvodem pro nerealizaci jiných staveb, které jsou stabilizovány v platných územně plánovacích dokumentacích. Respektuji jejich obranu proti případné realizaci JVK formou návrhu na změnu územních plánů, kdy předmětné území bude stabilizováno pro jiný typ zástavby než jsou dopravní stavby (např. jako plochy pro bydlení). Nejjistější obranou proti realizaci JVK by bylo zastavění předmětného území. V rámci procesu EIA na záměr EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice však není, podle mého názoru, možné žádnou z těchto aktivit zařadit jako zmírňující opatření do kapitoly D.IV. dokumentace EIA. V Příloze č. 6 jsou uvedeny doklady, ze kterých vyplývá budoucí využití území mezi dálnicí D1 a Formanskou ulicí včetně propojovací komunikace z EXITu 4 do Újezdu. Z prezentovaných dokladů vyplývá, že na pozemcích podél Formanské ulice mezi Kateřinkami a Újezdem bylo vydáno územní rozhodnutí pro stavbu Obytný park AMADE 2. V současnosti probíhá na základě toho územního rozhodnutí výstavba komplexu AMADE 2-A v západní části území u Kateřinek v návaznosti na čtyři domy realizované v minulosti. Přímo v trase JVK se nachází východní část výstavby AMADE 2-B. Komerční název lokality byl změněn z

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 18 AMADE 2-B na Viladomy Milíčovský les 3, zahájení stavebního řízení pro tuto část se předpokládá v druhé polovině roku 2011 nebo na přelomu let 2011/2012. Realizace JVK v trase uvažované v minulosti je tak prakticky vyloučena. V současné době bylo dokončeno oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů na záměr Propojovací komunikace Formanská EXIT 4 a administrativní a obytných soubor Praha Újezd a dne 11.8.2011 bylo zahájeno zjišťovací řízení. Součástí stavby je vedle propojovací komunikace i obslužná komunikace vedená souběžně s dálnicí D1. Všechny komunikace jsou navrženy jako dvoupruhové, jejich křížení je řešeno kruhovými křižovatkami. Investorem stavby je hl. m. Praha. Žádáme, aby byla studie Dopravní obsluha JV segmentu Prahy (zpracovatel Ing. arch. Petr Preininger) posouzena jako varianta řešení. o Požadavek na alternativní dopravní řešení v území je třeba uplatnit v procesu zpracování změn příslušných územních plánů. Tento proces zahrnuje i vyhodnocení vlivů na životní prostředí. V případě akceptace alternativního dopravního řešení bude realizace jednotlivých dopravních záměrů podrobena procesu EIA (zjišťovacímu řízení, případně kompletnímu procesu EIA). Ze stanoviska Útvaru rozvoje hl.m. Prahy (ÚRM; Příloha č. 15) vyplývá, že dopravní řešení navrhované Ing. arch. P. Preiningerem bylo projednáno na ÚRM a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S dopravním řešením navrhovaným Ing. arch. P. Preiningerem nesouhlasí ani TSK ÚDI, ani MČ Praha 11 (Příloha č. 15). Žádáme, aby byly změřeny současné hlukové a emisní zátěže v okolí D1 a z nich vycházet při posouzení nových staveb. o Měření hlukové zátěže v blízkosti dálnice D1 bylo provedeno v rámci zpracování dokumentace EIA na záměr EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice a výsledky byly následně využity k verifikaci výpočtového modelu. Pro potřeby zpracování hlukové studie pro Vesteckou spojku bylo rovněž provedeno verifikační měření hluku (Příloha č.8), kontrolní body však byly zvoleny tak, aby více odpovídaly posuzovanému úseku silnice. Vliv dálnice D1 a EXITu 4 spolu s posuzovaným úsekem Vestecké spojky na hlukovou situaci v území byl vyhodnocen společně. o Problematika emisí a imisí je vyhodnocena v nové Rozptylové studii (Příloha č.9) včetně zhodnocení stávajícího imisního pozadí. Petice občanů městské části Praha Šeberov (766 podpisů v roce 2008 ve vyjádření k dokumentaci Vestecké spojky, 832 podpisů v roce 2011 ve vyjádření k dokumentaci EXITu 4) My, níže podepsaní občané městské části Praha Šeberov, zásadně odmítáme výstavbu tzv. Vestecké dálniční spojky v navrhované podobě. Nesouhlasíme: s napojením Vestecké dálniční spojky na Vídeňskou ulici a obchvat Prahy s výstavbou křižovatky Vestecká dálniční spojky s dálnicí D1 s výstavbou nových hypermarketů v blízkosti naší městské části

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 19 A to z těchto důvodů: Vestecká dálniční spojka by zavedla do naší oblasti nepřípustný objem nové tranzitní osobní i kamionové dopravy z obchvatu Prahy R1, dálnic D1, D3 a D5 přetížení Vestecké dálniční spojky by vedlo k nežádoucímu dopravnímu zatížení stávajících místních komunikací v Šeberově a Hrnčířích neúnosná dopravní zátěž Vestecké dálniční spojky by si vynutila její pokračování kolem Milíčovského lesa a vznik obávané komunikace v původní trase JVK dálničního okruhu výstavba Vestecké dálniční spojky v bezprostřední blízkosti Šeberova by poškodila životní prostředí, snížila kvalitu našeho bydlení i cenu našich nemovitostí další hypermarkety zásadně odmítáme, jejich výstavba by vedla k dalšímu zhoršení dopravní situace v oblasti Požadujeme: aby byla urychleně zahájena příprava výstavby takového obchvatu Šeberova, který by odvedl současnou tranzitní dopravu ze Zdiměřic a Vestce mimo naši městskou část a zároveň by k nám nepřivedl evropskou tranzitní osobní a kamionovou dopravu. Petice občanů Zdiměřic (30 podpisů v roce 2008 ve vyjádření k dokumentaci Vestecké spojky) My, níže podepsaní občané Zdiměřic zásadně odmítáme výstavbu tzv. Vestecké dálniční spojky v navrhované podobě. Nesouhlasíme: s napojením Vestecké dálniční spojky na Vídeňskou ulici a obchvat Prahy s výstavbou křižovatky Vestecká dálniční spojky s dálnicí D1 s výstavbou nových hypermarketů v blízkosti naší městské části A to z těchto důvodů: Vestecká dálniční spojka by zavedla do naší oblasti nepřípustný objem nové tranzitní osobní i kamionové dopravy z obchvatu Prahy R1, dálnic D1, D3 a D5 přetížení Vestecké dálniční spojky by vedlo k nežádoucímu dopravnímu zatížení stávajících místních komunikací v Šeberově a Hrnčířích neúnosná dopravní zátěž Vestecké dálniční spojky by si vynutila její pokračování kolem Milíčovského lesa a vznik obávané komunikace v původní trase JVK dálničního okruhu výstavba Vestecké dálniční spojky v bezprostřední blízkosti Šeberova by poškodila životní prostředí, snížila kvalitu našeho bydlení i cenu našich nemovitostí další hypermarkety zásadně odmítáme, jejich výstavba by vedla k dalšímu zhoršení dopravní situace v oblasti

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 20 Požadujeme: aby byla urychleně zahájena příprava výstavby takového obchvatu Šeberova, který by odvedl současnou tranzitní dopravu ze Zdiměřic a Vestce mimo naši městskou část a zároveň by k nám nepřivedl evropskou tranzitní osobní a kamionovou dopravu. Nesouhlas občanů městské části Praha Újezd (1 039 podpisů ve vyjádření k dokumentaci EXITu 4) My, níže podepsaní občané Městské části Praha Újezd zásadně nesouhlasíme: s výstavbou bytových domů na volných plochách v Újezdě a v Kateřinkách. Výstavba by způsobila nárůst dopravy a přetížení místních komunikací. se stavbou křižovatky na dálnici d1 a Vestecké dálniční spojky v trase JVK, protože přivedou do Újezda tranzitní kamionovou dopravu. s přeložkou elektrického vedení velmi vysokého napětí k chráněnému území Milíčovského lesa. Přeložka zohyzdí krajinu a musí se pro ni vykácet část údolí Botiče. Tyto stavby znehodnotí naše životní prostředí a bydlení a sníží ceny našich nemovitostí. Na volných plochách v Újezdě a Kateřinkách požadujeme zástavbu pouze rodinných domků, pro které postačují stávající místní komunikace. Chceme zachovat dosavadní charakter Újezda a Kateřinek jako zklidněné oblasti přírodního parku pro rodinné bydlení. Žádáme zastupitele městské části Praha Újezd, aby důsledně hájili naše zájmy a prosazovali naše výše uvedené požadavky. Zásadní nesouhlas občanů obce Vestec (240 podpisů ve vyjádření k dokumentaci EXITu 4) My, níže podepsaní občané obce Vestec, zásadně odmítáme výstavbu tzv. Vestecké dálniční spojky v trase JVK původního dálničního okruhu z těchto důvodů: Vestecká dálniční spojka by zavedla do naší oblasti nepřípustný objem nové tranzitní dopravy včetně kamionů z dálničního okruhu JVD a z dálnic D1, D3 a D5 přetížení Vestecké dálniční spojky by vedlo k nežádoucímu dopravnímu zatížení stávajících místních komunikací ve Vestci i v dalších obcích výstavba Vestecké dálniční spojky v bezprostřední blízkosti Vestce by těžce poškodila životní prostředí v naší obci, výrazně by snížila kvalitu našeho bydlení i cenu našich nemovitostí odmítáme Vesteckou spojku v jakékoliv podobě, tj. i v dvoupruhové verzi, protože dopravní problémy v území nelze řešit Vesteckou spojkou propojující dálnice, ale místními komunikacemi

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 21 Žádáme: Aby byla rozestavěná část Vestecké dálniční spojky vedena na sever mimo obydlená území na stávající Písnickou silnici a aby byly dopravní problémy ve Vestci řešeny návrhem a stavbou místních komunikací, které by k nám nepřivedly evropskou tranzitní osobní a kamionovou dopravu členy obecního zastupitelstva ve Vestci, aby všemi dostupnými prostředky zabránili stavbě Vestecké spojky a zajistili studii řešení dopravy místními komunikacemi a tyto komunikace prosadili do výstavby členy zastupitelstva Středočeského kraje, aby zrušili Vesteckou spojku v územním plánu Středočeského kraje jako škodlivou stavbu pro obyvatele celého regionu Existují dvě verze zásadního nesouhlasu občanů Vestce, v druhé verzi jsou požadavky formulovány trochu odlišně: Aby byly dopravní problémy ve Vestci řešeny návrhem a stavbou místních komunikací, které by k nám nepřivedly evropskou tranzitní osobní a kamionovou dopravu, aby byla např. rozestavěná část Vestecké spojky vedena na sever mimo obydlená území na stávající silnici vedoucí do Písnice, tzv. Kunratickou spojku. Členy obecního zastupitelstva ve Vestci, aby vyjádřili zásadní nesouhlas v výstavbou Vestecké spojky, a zadali vypracování nové studie řešení dopravy v našem regionu. Členy obecního zastupitelstva, aby svůj nesouhlas předali orgánům Středočeského kraje. Předané petice (případně nesouhlasy s posuzovanými záměry, které mají formu petice) nebyly prvotně určeny pro proces EIA k záměrům EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice a VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603. Obsahují požadavky směřované k zastupitelům dotčených obcí a Středočeského kraje, které nemohou být v procesu EIA pro konkrétní záměr zohledněny (např. požadavky na zrušení záměrů v územním plánu, požadavky na zpracování odborných studií nebo požadavky na zahájení přípravy a výstavby jiných dopravních záměrů). V následujícím textu jsou vypořádány okruhy, týkající se životního prostředí a jeho ovlivnění, které mají souvislost s posuzovaným záměrem VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603 nebo s navazujícím záměrem EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice. Nárůst dopravy na silniční síti v oblasti jižního okraje Prahy v souvislosti se zprovozněním Vestecké spojky a křižovatky EXIT 4. o Výstavba a zprovoznění Vestecké spojky a křižovatky EXIT 4 na dálnici D1 ovlivní dopravní zátěže na silniční síti v území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. Změny dopravních zátěží jsou stanoveny v nových Dopravně inženýrských podkladech (Příloha č. 7). V Dopravně inženýrských podkladech je vyhodnocen vliv omezení vjezdu vozidel nad 12 t na Vestecký přivaděč.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 22 Výstavba Vestecké spojky by poškodila životní prostředí, snížila kvalitu našeho bydlení i cenu našich nemovitostí. o Výstavba a provoz posuzovaných záměrů Vestecká spojka a EXIT 4 nepochybně ovlivní životní prostředí, zdraví obyvatel a kvalitu bydlení v okolních sídlech. Vyhodnotit míru tohoto ovlivnění je úkolem procesu EIA. Cenu nemovitostí proces EIA nehodnotí. 3. Obsah dokumentace Z předchozí přípravy záměru VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603, ze vstupní analýzy problému (tzv. fáze scopingu) a z připomínek vznesených od zveřejnění první verze dokumentace EIA v roce 2008 do roku 2011 vyplývají nejvýznamnější očekávané střety záměru s prvky životního prostředí: ovlivnění obyvatel hlukem z dopravy (včetně kumulace s ostatními navazujícími dopravními stavbami) ovlivnění obyvatel emisemi z dopravy do ovzduší (včetně kumulace s ostatními navazujícími dopravními stavbami) ovlivnění vydatnosti či kvality zdrojů podzemní vody ovlivnění povrchových vod kolize s prvky ÚSES a významnými krajinnými prvky Těmto problémům je v předkládané dokumentaci EIA věnována maximální pozornost. Ovšem i ostatní vlivy na životní prostředí, kterým úvodní scoping přisoudil nižší význam, jsou v dokumentaci EIA vyhodnoceny standardním postupem dle požadavků zákona č. 100/2001 Sb. Při realizaci záměru bude ovlivněno především vlastní staveniště silnice a jeho bezprostřední okolí. V předkládané dokumentaci EIA jsme podrobili průzkumu zájmové území podél posuzované stavby (koridor) o šířce minimálně 0,5 km na každou stranu od osy posuzované silnice. Některé vlivy však mohou přesahovat hranice vymezeného koridoru (např. hluk, vlivy na ovzduší, vlivy na povrchové vody, vlivy na krajinný ráz atd.). V konkrétních případech je proto zájmové území rozšířeno tak, aby mohl být příslušný vliv silnice odpovídajícím způsobem vyhodnocen. Výstupem předkládané dokumentace je vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí a návrh opatření pro minimalizaci negativních vlivů výstavby a provozu stavby VESTECKÁ SPOJKA v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/603 na životní prostředí. Předkládaná dokumentace EIA se skládá z textové a z 15 příloh.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 23 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1. Obchodní firma: Středočeský kraj A.2. IČ: 70891095 A.3. Sídlo firmy: Zborovská 81/11 150 21 Praha 5 - Smíchov A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele: MUDr. David Rath hejtman Středočeského kraje

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 24 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č.1: Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 záměr kategorie II záměr vyžadující zjišťovací řízení (9.1 Novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy (záměry neuvedené v kategorii I)) B.I.2. Kapacita záměru: Silnice II. třídy v kategorii S 9,5/70. Délka posuzovaného úseku je 4,573 km. B.I.3. Umístění záměru: Kraj: Středočeský Město / obec Průhonice Jesenice Vestec Kraj: Hlavní město Praha Město / obec Praha, MČ Praha Šeberov katastrální území Hole u Průhonic Zdiměřice u Prahy Vestec u Prahy katastrální území Šeberov B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Posuzovaná stavba Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 je stavbou dopravní infrastruktury. Realizace posuzovaného záměru v délce cca 4,57 km spolu s realizací stavby EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice propojí dálnici D1 se silnici II/603 a prostřednictvím Vesteckého přivaděče také jižní částí pražského okruhu (PO 513). Vestecká spojka je navržena jako dvoupruhová městská sběrná komunikace extravilánového typu. Uvedení Vestecké spojky do provozu změní dopravní intenzity na navazujících komunikacích. Pro posuzovaný záměr Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 včetně stavby EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice byly v květnu 2011 zpracovány společné Dopravně inženýrské podklady (DIP). Na základě těchto společných DIP jsou v předkládané dokumentaci vyhodnoceny vlivy posuzovaného záměru na životní prostředí. Stejné dopravně inženýrské podklady byly použity i pro vyhodnocení vlivů EXITu 4 D1 na životní prostředí. Z dopravního hlediska a přeneseně z hlediska dopravních intenzit v posuzované lokalitě je poměrně významnou stavbou i vybudování jihovýchodní části pražského

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 25 okruhu (PO 511) potažmo kompletní dokončení a uvedení do provozu celého pražského okruhu. Všechny tyto významné dopravní stavby ovlivní více či méně dopravní intenzity v místě posuzovaného záměru (viz Příloha č. 7). V širším zájmovém území, ve kterém se nachází posuzovaný záměr, lze v blízké budoucnosti vzhledem k její bezprostřední vazbě na dálnici D1 (včetně postupně budovaného pražského okruhu) a k blízkosti hlavního města očekávat postupný vznik řady komerčních zón: Západní komerční zóna Průhonice (dále ZKZP) Rozkoš rozvoj Újezd - rozvoj KZ Čestlice jih KZ Nupaky Újezd (rozvoj) EXIT 4 ZKZP Rozkoš (rozvoj) EXIT 6 EXIT 8 KZ Čestlice jih KZ Nupaky Obr. 2 - Schéma významných rozvojových záměrů Uvažované komerční zóny jsou součástí příslušných územních plánů obcí. Vznik uvedených komerčních zón ovlivní také do jisté míry dopravní intenzity na navazující komunikační síti spolu s veškerými doprovodnými jevy (vliv na emise, imise a na akustickou situaci v lokalitě). Součástí platných územních plánů obcí v zájmovém a navazujícím území jsou další rozvojové plochy (obytné i komerční) jejichž postupný vznik bude spojen s nárůstem dopravy na okolních komunikacích. Takto vyvolaný dopravní nárůst je zohledněn ve výše citovaných Dopravně inženýrských podkladech a vliv zvýšených dopravních intenzit na ovzduší a hlukovou situaci je zohledněn ve zpracované hlukové i rozptylové studii, které jsou součástí předkládané dokumentace EIA. Všechny výše uvedené dopravní nebo rozvojové záměry v lokalitě nebo v navazujícím území ovlivní po svém zprovoznění hustotu dopravy na přilehlých komunikacích. S uvedenými jevy je počítáno v dopravně inženýrském posouzení

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 26 (Příloha č.7 dokumentace EIA), které zpracoval v květnu 2011 ing. Jiří Zeman a které bylo použito jako vstupní podklad pro zpracování hlukové (Příloha č. 8 dokumentace EIA) a rozptylové studie (Příloha č. 9 dokumentace EIA). V souběhu s Vesteckou spojkou je navržen vodovodní přivaděč DN 1000. Přivaděč je dlouhý cca 3,7 km. Začíná v místě křížení Vestecké spojky s přivaděčem Želivka (cca km 2,7 Vestecké spojky) a končí na ulici Formanské v Újezdě u Průhonic. Stavba je dlouhá cca 3,7 km. Jedná se o samostatnou stavbu, která bude koordinována se stavbami Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 a stavbou EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice Obr. 3 Zákres vodovodního přivaděče

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 27 Realizace posuzovaného záměru je koordinována s připravovanou přeložkou VVN 400 kv, jedná se však o dvě samostatné a nezávislé stavby. V době zpracování dokumentace EIA nebyl identifikován žádný jiný záměr, se kterým by mohlo dojít ke kumulaci negativních vlivů na životní prostředí. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí V řešené lokalitě lze v blízké budoucnosti očekávat zahušťování obytné, komerční a administrativní zástavby a s tím i nárůst automobilové dopravy. V územních plánech hl.m. Prahy i Středočeského kraje je zakreslena trasa Vestecké spojky mezi tzv. Vesteckým přivaděčem a Exitem 4 na dálnici D1. Tato komunikace dokáže očekávaný nárůst dopravy v oblasti alespoň částečně eliminovat. Samotným zprovozněním Vestecké spojky, která má sloužit zejména k vymístění zbytné dopravy mimo zastavěná území, by došlo k pozitivním poklesu intenzit automobilové dopravy na většině současně využívaných komunikací v oblasti. Pokles dopravy je patrný i přes předpokládaný nárůst dopravních objemů (nová obytná i komerční zástavba), na komunikacích K Šeberovu a K Hrnčířům jsou poklesy nejvýraznější (viz. Příloha č. 7 - Dopravně inženýrské podklady). Podmínkou zprovoznění Vestecké spojky je vybudování EXITu 4, které umožní odpovídající napojení na dálnici D1. Stavba Vestecké spojky respektuje umístění, které je vymezené platnými územními plány v lokalitě (ÚP hl.m. Prahy, ÚP Průhonice, ÚP VÚC Pražský region, ÚP Jesenice a ÚP Vestec). Vestecká spojka je stabilizována rovněž v návrhu zásad rozvoje Středočeského kraje jako veřejně prospěšná stavba č. D054. V současné době probíhají práce na novém územním plánu hlavního města Prahy a i v nově připravovaném územně plánovacím dokumentu je posuzovaný záměr umístěn shodně s předkládaným řešením. Vestecká spojka je v celém rozsahu vymezena jako veřejně prospěšná stavba. Z hlediska umístění stavby Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 nebyly další varianty uvažovány, neboť by nebyly v souladu s platnou nebo připravovanou územně plánovací dokumentací. Vyhledávání optimálního (nejméně konfliktního) vedení Vestecké spojky probíhalo během přípravných prací pro dokumentaci k územnímu rozhodnutí. Při výběru optimální trasy silnice je vždy určující konfigurace terénu, vzdálenost od obytné zástavby, minimalizace střetů s biologicky cennými prvky v území a v neposlední řadě je při umístění silniční stavby nutné zohlednit možnosti smysluplného napojení na stávající komunikační síť. Profil Vestecké spojky je dlouhodobě fixován v územních plánech, přičemž jedním koncovým bodem je již vybudovaný Vestecký přivaděč a druhým koncovým bodem je již výše zmiňovaný EXIT 4 D1 a napojení Západní komerční zóny Průhonice. V roce 2004 zpracoval Ing. P. Preininger studii nazvanou Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy, ve které navrhl odlišnou koncepci dopravního řešení pro území na jižním a jihovýchodním okraji Prahy. V následujících odstavcích citujeme vypořádání

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 28 této studie tak, jak jej provedl Mgr. Michael Pondělíček jakožto zpracovatel předchozích verzí dokumentace EIA na záměr EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice a na záměr Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Citace je odlišena od ostatního textu kurzívou: Navržené varianty ze studie Ing. Preiningera - Dopravní obslužnost JV sektoru Prahy tyto varianty vyřazují Vesteckou spojku jako sběrnou komunikaci městského významu a místo toho orientují systém místních komunikací i Vesteckého přivaděče z PO buď na přetíženou Kunratickou spojku a na přetíženou křižovatku Chodov na D 1 nebo přímo na tuto křižovatku. Tyto varianty situaci v dopravě v oblasti neřeší, neboť: Nezaručují obsluhu území a tím rozvoj obcí daný ve schválených územních plánech Konzervují pohyb vozidel na síti místních pomalých a poddimenzovaných komunikací (záporný vliv na ŽP) Přesouvají rostoucí zátěž z pokračující urbanizace území u hl.m.prahy na přetížené komunikace Vídeňská, Kunratická spojka a křižovatka Chodov Neumožňují napojení z obchvatu Šeberova do kapacitní sběrné komunikace, jíž je právě Vestecká spojka Zajistí nárůst dopravy na Kunratické spojce, která vede v blízkosti soustavy rybníků (Šeberák, Kunratický, Šeberovský, Hrnčířský), tedy chráněné lokality ZCHÚ - Přírodní památky Hrnčířské louky a nové obytné výstavby v Šeberově - proto je z hlediska ochrany ŽP tato varianta nepřijatelná Výše uvedená studie byla již v minulosti odmítnuta dopravními institucemi a samosprávou, nejnověji též vyjádřeními ÚRM a TSK/ÚDI Studie vznikla na objednávku MČ Křeslice a jejím cílem je přenesení problematiky přetížené místní sítě v celé oblasti orientace dopravy na křižovatku Chodov a JM, přičemž tato křižovatka představuje hlavní spojnici JM s centrem, navíc zde má být vedena tramvajová trať. Kapacita a bezpečnost křižovatky je na hranici únosnosti a jakákoliv přestavba je z hlediska územně plánovacího, pozemkového i technického provedení nereálná viz stanoviska odborných institucí v příloze. Dopravní řešení navrhované Ing. arch. P. Preiningerem bylo projednáno na Útvaru rozvoje hl.m. Prahy (ÚRM) a nebylo k němu vydáno kladné stanovisko. S dopravním řešením navrhovaným Ing. arch. P. Preiningerem nesouhlasí ani TSK ÚDI, ani MČ Praha 11 (viz Příloha č. 15). Vedle lokalizace Vestecké spojky byly v minulosti prověřovány různé varianty technického řešení křižovatek. Prostorově náročnějším způsobem bylo v minulosti řešeno křížení se silnicí III/0032, cyklostezkou a regionálním biokoridorem v km cca 0,8, kdy navrhovaný protihlukový val zasahoval do blízkého lokálního biocentra. Po připomínkách vznesených k předchozí verzi dokumentace EIA byl rozsah zásahu do dotčených prvků ÚSES upraven a minimalizován. V průběhu zpracování dokumentace k územnímu řízení byly vyloučeny varianty nevhodné z hlediska stavebně-technického.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 29 V předkládané dokumentaci EIA jsou posouzeny dvě základní varianty: varianta aktivní, tj. realizace záměru dle rozpracované dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603, zpracovatel IKP CONSULTING ENGINEERS s.r.o., 2008-2011 varianta nulová, tj. zachování současného stavu, bez realizace záměru Varianta aktivní je podmíněna realizací záměru EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice, kdy bude posuzovaný úsek Vestecké spojky napojen na dálnici D1. Dopravně inženýrské podklady jsou proto zpracovány s předpokladem dopravy na Vestecké spojce mezi Pražským okruhem a dálnicí D1. Dopravní zátěže, hluková studie, rozptylová studie a posouzení vlivů na veřejné zdraví jsou zpracovány pro aktivní a nulovou variantu v následujících časových horizontech, ve kterých se předpokládá postupné dokončování silniční sítě: 2010 současný stav silniční sítě (pouze nulová varianta) 2014 etapový stav silniční sítě (aktivní a nulová varianta) o bez PO 511, PO 518, PO 519 a přeložky silnice I/12 (základní stav) o s PO 511, PO 518, PO 519 a přeložkou silnice I/12 2030 cílový stav silniční sítě (aktivní a nulová varianta) V roce 2014 je navíc v aktivní variantě porovnáván stav bez omezení dopravy na Vestecké spojce a s omezením dopravy pro nákladní vozidla nad 12 tun. Celkem je v předkládané dokumentaci EIA hodnoceno celkem 8 stavů, které se liší časovým horizontem (2010, 2014 a 2030), existencí nebo neexistencí posuzovaného záměru, stavem nadřazené komunikační sítě (existence PO 511, PO 518, PO 519 a přeložky silnice I/2) a případnou regulací nákladní dopravy. V následujícím textu je uveden přehled všech hodnocených stavů. Stav 0 rok 2010 Současný stav intenzit (tj. rok 2010) po zprovoznění Pražského okruhu PO 512-514 v úseku Modletice Slivenec a před realizací posuzovaného záměru. Stav 1A rok 2014 Stav bez realizace posuzovaného záměru v roce 2014; tj. bez Vestecké spojky, bez EXITu 4 a bez rozvoje v jeho okolí. Stav 1B rok 2014 Stav po realizaci posuzovaného záměru (Vestecká spojka), po realizaci EXITu 4 D1 a po uvedení Západní komerční zóny Průhonice do provozu. Stav 1C rok 2014 Stav po realizaci Vestecké spojky s omezením pro nákladní vozidla nad 12 tun, po realizaci EXITu 4 D1 a po uvedení Západní komerční zóny Průhonice do provozu.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 30 Stav 1D rok 2014 Stav bez realizace posuzovaného záměru v roce 2014, tj. bez Vestecké spojky, bez EXITu 4 D1 a bez rozvoje v jeho okolí. Naopak tato varianta předpokládá existenci PO 511, PO 518, PO 519 a přeložku silnice I/12. Stav 1E rok 2014 Stav po realizaci posuzovaného záměru (Vestecká spojka), po realizaci EXITu 4 D1 a po uvedení Západní komerční zóny Průhonice do provozu při současné existenci PO 511, PO 518, PO 519 a přeložky silnice I/12. Stavy 1A 1E jsou prognózovány na etapovém stavu komunikační sítě. Oproti dnešnímu stavu je do roku 2014 uvažováno se zprovozněním těchto staveb: Městský okruh, úsek Malovanka - Pelc-Tyrolka Vysočanská radiála mezi PO a Kbelskou Ve variantách 1A 1C je zohledněn předpoklad zachování stávající regulace nákladní automobilové dopravy na trase Slivenec - Barrandovský most - Spořilov. Stav 2A rok 2030 Stav bez realizace posuzovaného záměru v roce 2030; tj. bez Vestecké spojky, bez EXITu 4 a bez rozvoje v jeho okolí. Stav 2B rok 2030 Stav po realizaci Vestecké spojky, EXITu 4 D1 a po uvedení Západní komerční zóny Průhonice do provozu. Stavy 2A a 2B jsou prognózovány na cílovém stavu komunikační sítě na území hlavního města Prahy a jeho regionu. Nadřazená komunikační síť byla uvažována následovně: kompletní Pražský okruh v celé své délce kompletní Městský okruh Radlická radiála v celé délce až po Městský okruh Vysočanská radiála v celé délce až po Městský okruh Břevnovská radiála v celé délce až po Městský okruh realizace dálnice D3 mezi PO a hranicí Středočeského kraje Výše uvedené rozčlenění do jednotlivých stavů se v rámci předkládané dokumentace EIA promítá do dopravních intenzit, které jsou vstupním podkladem pro rozptylovou a hlukovou studii. Tyto dvě studie jsou dále základním vstupním materiálem pro hodnocení zdravotních rizik. B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru Údaje o technickém a technologickém řešení záměru jsou převzaty z rozpracované dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603, zpracovatel IKP CONSULTING ENGINEERS s.r.o.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 31 Vestecká spojka je v celé posuzované délce 4574 metrů navržena jako silnice II.třídy, která plní funkci městské sběrné komunikace v kategorii S 9,5/70. Jedná se tedy o dvoupruhovou, obousměrnou komunikaci s neomezeným přístupem. Vestecká spojka vede ve směru severojižním po jihovýchodním okraji hl.m. Prahy na hranicích se Středočeským krajem. Navazuje na stavbu EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice (ZKZP) ve stykové křižovatce dopravního připojení ZKZP. Končí napojením na Vestecký přivaděč v místě okružní křižovatky, která je umístěna na silnici II/603. Vestecký přivaděč s okružní křižovatkou byl součástí stavby 513 Silničního okruhu kolem Prahy a v současné době je již v provozu. Směrově komunikace vychází z levostranného oblouku o R = 1100 m s přechodnicemi L = 120 m, kterým navazuje na stavbu Exit 4. Následuje přímá dl. 820 m a pravostranný oblouk o R = 1100 m s délkou přechodnic L = 170 m. Následuje přímý úsek dlouhý 476 m a 2 složené oblouky o R = 500 a 2694 m s přechodnicemi L = 100 m. Posledním obloukem navazuje na stavbu Vesteckého přivaděče. Výškové vedení opět vychází z návaznosti na stavbu Exit 4, maximální podélný sklon je 4,0 % a minimální 0,5%. Poloměry výškových oblouků jsou navrženy v rozmezí 5000 32000 m. Výškové vedení na konci trasy navazuje na stavbu Vesteckého přivaděče. Výškové vedení respektuje na své trase veškeré mostní objekty, křížení s inženýrskými sítěmi apod. a zajišťuje bezproblémové odvodnění komunikace. Dále respektuje požadavky dotčených obcí na co nejmenší zatížení přilehlé zástavby hlukem. Z tohoto titulu je v úseku km 0.500 2.050 vedena v zářezu. V místě největšího zářezu bude provedena ochrana svahu ocelovou sítí v kombinaci s ocelovými kotvami. Navržená kategorie Vestecké spojky S 9,5 /70 má šířku jízdních pruhů 3,5 m, šířku zpevněné krajnice 0,75 m (včetně vodícího proužku) a šířku nezpevněné krajnice 0,75 resp. 1,5m. Šířka zpevněné části je tedy 8,5 m. Tvar zemního tělesa je navržen normový, max. výška násypů nepřesáhne 9 m, max. hloubka zářezu pak 6 m. V km 0,846 kříží Vestecká spojka silnici III/0032, výšková přeložka této komunikace je navržena v kategorii S 7,5/50. V km 2.045 kříží Vestecká spojka silnici III/0033. V tomto místě je navržena okružní křižovatka o vnějším průměru 35 m. Součástí křižovatky jsou i tzv. bypasy pro rychlé odbočení ze silnice III/0033 na Vesteckou spojku. Napojení na silnici II/603 bude zajištěno prostřednictvím ramp. Rampy jsou navrženy jako dvoupruhové s šířkou vozovky 8.0 m (šířka jízdního pruhu 3.5 m). Maximální podélný sklon ramp je 4 %. Dále se na své trase Vestecká spojka kříží s řadou místních a polních komunikací. Křížení jsou vždy mimoúrovňová a přeložky těchto komunikací jsou navrženy zpravidla v kategorii P4/30.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 32 Na Vestecké spojce se předpokládá výstavba celkem deseti mostních objektů, a to v následujících kilometrech: km 0,610 polní cesta přes Vesteckou spojku, SO 201 km 0,816 silnice III/0032, biokoridor a cyklostezka přes Vesteckou spojku, SO 202 km 1,116 místní komunikace přes Vesteckou spojku, SO 203 km 1,692 místní komunikace přes Vesteckou spojku, SO 204 km 2,906 polní cesta přes Vesteckou spojku, SO 205 km 3,477 most Vestecké spojky přes polní cestu, SO 206 km 3,690 most Vestecké spojky přes biokoridor a polní cestu, SO 207 km 3,844 most Vestecké spojky přes vodovod km 4,010 most Vestecké spojky přes vodovod, SO 209 km 4,293 most Vestecké spojky přes silnici II/603, SO 210 V následující tabulce jsou uvedeny základní parametry jednotlivých mostních objektů: most v km délka přemostění délka mostu rozpětí polí (m) šířka mostu výška mostu (m) (m) (m) (m) km 0,610 16,39 31,30 16,39 m 26,55 6,78 km 0,816 12,35 14,50 12,35 99,06 6,51 km 1,116 53,00 60,78 14,12+24,02+15,00 5,71 5,38 km 1,692 17,50 31,30 18,50 5,70 6,41 km 2,906 37,00 47,60 10,00+13,43+13,43 5,60 6,55 km 3,477 14,00 21,00 14,00 13,10 5,65 km 3,690 106,80 127,10 24,00+30,00+30,00+24,00 13,60 6,70 km 4,010 30,27 41,81 32,00 20,64* 6,20 km 4,293 200,40 218,00 35,00+44,00+44,00+44,00+35,00 13,60 9,00 * most má proměnné parametry, uvedená hodnota je průměrná Mostní objekt v km 3.844 překonává vodovodní potrubí DN 1200 mm. Parametry jsou proto poněkud odlišné od ostatních mostních objektů. Jedná se o železobetonový tubus o šířce 7,00 metrů a délce 51,35 metrů. Odvodnění stavby je navrženo povrchově zejména nezpevněnými zatravněnými koryty případně žlaby (pod mosty štěrbinovými) zaústěnými do stávajících melioračních příkopů. Odvodnění je řešeno tak, aby nedocházelo ke koncentraci dešťových vod a k zatěžování vodotečí. Součástí odvodnění stavby bude stávající retenční nádrž severně od Vestce, jejíž objem bude zvětšen přibližně o 1000 m 3. Protihlukovou ochranu budou tvořit převážně zemní valy, v malé míře pak protihlukové stěny. Valy byly zřízeny a rozmístěny podél Vestecké spojky na základě požadavku dotčených obcí a předběžných výpočtů hlukových imisí tak, aby v místech, kde je trasa v blízkosti obytné zástavby, minimalizovaly hlukovou zátěž. Rozmístění valů je zřejmé ze situace stavby Příloha č.5). Maximální výška valu je 4 m. V km 2.650, kde Vestecká spojka kříží vodovodní řady DN 1200, bude na základě požadavku správce (PVK) protihlukový val přerušen a nahrazen protihlukovou stěnou. Stěna bude výšky 4 m a její délka je 90 m.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 33 V souvislosti s výstavbou mostního objektu (km 0,816, SO 202) přes Vesteckou spojku musí dojít k výškové úpravě cyklostezky Rozkoš Šeberov. Ta bude nově vedena právě přes tento most (po tomto mostním objektu bude přes Vesteckou spojku převedena rovněž silnice III/0032 a regionální biokoridor). Výškové vedení stezky vychází ze stávajícího stavu a přes most je převedena podélnými sklony 4.00% a 5.45%. Poloměry výškových oblouků jsou 500 a 1100 m. Šířka cyklostezky je navržena 2,65 m, což odpovídá stávajícímu stavu. Délka úprav je 212 m. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení: Termíny zahájení realizace záměru a jeho dokončení nebyly stanoveny. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků: Kraj: Středočeský Město / obec Průhonice Jesenice Vestec Kraj: Hlavní město Praha Město / obec Praha, MČ Praha Šeberov B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle 10 odst.4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Územní rozhodnutí Stavební povolení Stavební úřad obecního úřadu Jesenice, odbor životního prostředí a výstavby Stavební úřad obecního úřadu Jesenice, odbor životního prostředí a výstavby B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Zábor půdy Stavba bude v celé délce 4,574 km probíhat na stávajících plochách polí - na pozemcích registrovaných jako zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemcích v kategorii ostatní půda v katastru dotčených obcí. V jednom případě dochází k zásahu do PUPFL a to do vysázeného regionálního biokoridoru lesního typu při kolmém křížení navržené trasy s pruhem mladého lesa. Pro tento pozemek je nutné podat žádost o dočasné odnětí PUPFL. Ornou půdu v rámci trvalých záborů bude nutné vyjmout ze ZPF. Odtěžená ornice bude využita při úpravě násypů a zářezů Vestecké spojky, případný přebytek bude nabídnut k využití na jiných stavbách v území.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 34 Na plochách dočasného záboru je navrženo umístění zařízení staveniště včetně nezbytných manipulačních ploch. Po dokončení stavby bude z pozemků odstraněno veškeré zařízení staveniště včetně dočasně zpevněných ploch. Celý dočasný zábor bude následně upraven do původní podoby eventuelně rekultivován, orniční vrstvy budou zpět rozprostřeny do plochy. Zemědělské půdy jsou rozděleny do pěti tříd ochrany na základě bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Nejcennější půdy jsou zařazeny do I. a II. třídy ochrany, cennost klesá od I. třídy do V. třídy ochrany, která představuje půdy s velmi nízkou produkční schopností. Níže v tabulkách je uveden trvalý a dočasný zábor půdy v jednotlivých kategoriích s rozdělením ZPF do tříd ochrany. Údaje o záborech půd a jednotlivých dotčených BPEJ byly převzaty (a dle potřeby upraveny) z dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 (část Záborový elaborát a Podklad pro odnětí zemědělské půdy z roku 2008). V DÚR byla klasifikace zemědělských půd do jednotlivých tříd ochrany provedena dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 12.6.1996 č.j. OOLP/1067/96. V roce 2011 vstoupila v platnost nová vyhláška o stanovení tříd ochrany č. 48/2011, ze dne 8.3.2011. Proto byly zábory v jednotlivých třídách ochrany aktualizovány dle této, v současnosti platné vyhlášky. BPEJ 21500 byla nově přesunuta ze III. do II. třídy ochrany, a proto došlo v porovnání s DÚR ke změně velikosti záboru v těchto třídách ochrany. Dělení zemědělských půd do pěti tříd ochrany je provedeno podle jejich produkční schopnosti. Nejcennější půdy jsou zařazeny do I. a II. třídy ochrany, cennost klesá od I. třídy do V. třídy ochrany, která představuje půdy s velmi nízkou produkční schopností. Posuzovaný záměr zasahuje v největší míře do III. a IV. třídy ochrany ZPF (cca 17,3 ha), v menším rozsahu (cca 2 ha) pak také do I. a II. třídy ochrany ZPF. V následující tabulce je uveden celkový zábor s rozdělením na ZPF, PUPFL, vodní plochy a ostatní plochy: druh pozemku Zábor trvalý (ha) zábor dočasný do 1 roku (ha) dočasný zábor nad 1 rok (ha) ZPF 19,3035 0,5546 0 PUPFL 0 0 1,8216 vodní plochy 0,1460 0 0 ostatní 1,4296 0,0186 0 celkem 20,8791 0,5732 1,8216 Celkově bude v rámci realizace posuzovaného záměru proveden trvalý zábor půdy na zemědělském půdním fondu v ploše cca 19,3 ha a dočasný zábor půdy v ploše cca 0,6 ha. Dojde k dočasnému záboru pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) a dotčeno bude i ochranné pásmo lesa (50 m). Zábor pozemků na PUPFL bude realizován v rámci stavby pouze v k.ú. Šeberov a to na ploše cca 1,8 ha, kde je v současnosti mlazina nedávno vysázená jako součást biokoridoru. Dojde i k trvalému záboru části vodních ploch a to v rozsahu cca 0,1 ha.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 35 Zábor zemědělských půd v jednotlivých BPEJ a třídách ochrany ZPF ukazuje následující tabulka: třída ochrany BPEJ zábor trvalý (ha) zábor dočasný do 1 roku (ha) I. 26000 0,2132 0,0000 II. 21500 1,8140 0,0923 III. 22601 4,2655 0,0315 IV. 22604 12,1229 0,3811 IV. 24811 0,8879 0,0497 Celkem 19,3035 0,5546 Rozsah záboru půd na zemědělském půdním fondu je dán rozsahem stavby a rozložením na pozemcích. Nejvíce trvalých záborů zemědělské půdy bude uskutečněno ve III. a IV. třídě ochrany půd a to 17,3 ha. Zábor o velikosti přibližně 2 ha bude proveden na nejcennějších půdách v I. a II. třídě ochrany ZPF. Dočasný zábor zemědělské půdy nepřesáhne dobu 1 roku, včetně uvedení pozemků do původního stavu, proto není předmětem větší analýzy odnětí půdy ze ZPF, pouze je konstatováno, že zábor do 1 roku bude na ploše přibližně 0,6 ha. Územní ochrana pozemků Chráněná území Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného zvláště chráněného území podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka) ani do žádné chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). Ochranná pásma Posuzovaná silnice nezasahuje do žádného ochranného pásma zvláště chráněného území dle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Záměr zasahuje do pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL), stavba se nachází v 50ti metrovém ochranném pásmu lesa. Stavba Vestecké spojky zasahuje do ochranných pásem silniční sítě, na kterou navazuje a kterou protíná. Dále stavba zasahuje do ochranného pásma vedení VVN 400 kv, vyšší sítě vodovodů a plynovodů. Trasa Vestecké spojky neprochází přes vyhlášená ochranná pásma zdrojů podzemních vod. V blízkém okolí zájmové trasy vede hranice ochranných pásem I. a II. stupně (dříve PHO I. a II. stupně - nedělené) vrtané studny zásobující farmu Drazdy na okraji místní části Hrnčíře, které bylo stanoveno Rozhodnutím OVLHZ ONV Praha-západ zn. Vod. 235-1036/81-La ze dne 9.3.1981. Ve vzdálenějším okolí zájmové trasy JV od obce Rozkoš vede hranice ochranného pásma II. stupně (dříve

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 36 PHO II.b vnější sdružené) studní Průhonice, které bylo stanoveno Rozhodnutím OVLHZ ONV Praha-západ zn. Vod. 235-1431/86-La ze dne 26.6.1986. Posuzovaná stavba bude zasahovat do dalších ochranných pásem technické infrastruktury (komunikace, plynovody, vodovody, kanalizace, el. vedení, telekomunikační sítě atd.). Identifikace střetů a návrh řešení případných konfliktů není součástí předkládané dokumentace EIA a bude zpracováno v dalších stupních projektové dokumentace. B.II.2. Voda Při výstavbě silnice bude potřeba omezené množství pitné vody. Pitná voda bude na staveniště dovážena, zásobování si zajistí dodavatel stavby. Technologická voda bude potřeba při výrobě betonových směsí a při ošetřování tuhnoucího betonu. Množství vody a její zdroje nebyly v současné fázi projektové přípravy určeny. Při provozu na mimoúrovňové křižovatky nevzniknou žádné nároky na pitnou vodu. Množství užitkové vody pro údržbu komunikace bude obdobné jako u ostatních staveb obdobného rozsahu, voda bude dodávána z prostředků správce komunikace. Celkově lze konstatovat, že výstavba i provoz posuzované stavby budou mít minimální nároky na potřebu pitné a užitkové vody. Tyto nároky budou kryty ze stávajících zdrojů vody v oblasti. Nebude vyvolána potřeba zřízení nových zdrojů vody. B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Množství potřebných materiálů nebylo v současné fázi přípravy záměru stanoveno. Pro potřebu procesu EIA je možné stanovit orientační potřebu materiálu z plochy vozovky a z obvyklé konstrukční výšky vozovky 0,6 m. Potřeba materiálu pro výstavbu posuzované silnice bude cca 23 327 m 3. Tento údaj je třeba chápat jako čistě orientační, upřesněné množství potřebného materiálu bude počítáno v dalších fázích přípravy záměru. Použité materiály budou štěrk, makadam, kamenivo a povrchová vrstva z asfaltového betonu nebo ze živičné směsi. Dále budou potřeba další materiály z betonu (mostní konstrukce, roury) a z oceli (zábradlí, dopravní značení). Potřebné množství materiálu pro výstavbu Vestecké spojky nebude představovat významné zvýšení spotřeby stavebních materiálů v regionu ve srovnání se současným stavem. Tato potřeba bude bez problémů pokryta produkcí stávajících dodavatelů stavebního materiálu. Za stavební materiál považujeme i zeminu na výstavbu násypů silnice. Ve zpracované dokumentaci k územnímu řízení je stanovena následující bilance zemních prací:

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 37 zemina m 3 výkop 161 070 násyp 230 310 rozdíl 69 240 Z provedené bilance zemních prací je zřejmý nedostatek výkopového materiálu, který bude nutné na stavbu dovážet z jiné lokality. V úvahu přichází navazující stavba mimoúrovňové křižovatky EXIT 4 D1, kde je naopak očekáván přebytek výkopového materiálu o objemu cca 81 930 m 3. Převážná část posuzované stavby je umístěna na pozemcích ZPF. V celkové ploše záboru ZPF proto bude odstraněna ornice a ze stávajícího tělesa dálnice D1 bude provedeno odhumusování. Odhad celkového objemu odstraněné ornice je 57 910 m 3, množství ornice, které se použije na ohumusování a sadové úpravy je odhadnut na cca 14 350 m 3. Rozprostření ornice na nové násypy tělesa stavby tak bude bezproblémové, neboť bilance sejmuté ornice ze stávajícího terénu a její následná potřeba na svahy nové stavby je přebytková. S přebytkem ornice bude naloženo dle pokynů orgánu ochrany ZPF. Při výstavbě silnice bude potřeba určité množství pohonných hmot a mazadel. Pohonné hmoty pro stavební mechanismy budou na staveniště přiváženy v cisternách, oleje v barelech. Nákladní automobily budou zřejmě zásobovány pohonnými hmotami mimo staveniště u čerpacích stanic. Celkové množství nelze v současné fázi přípravy záměru stanovit. Zařízení staveniště (sociální zařízení, stavební buňky) bude zřejmě připojeno na rozvod elektrické energie z dostupného napojovacího bodu. Obvyklý příkon spotřebičů v takovém zařízení je cca 30 kw. Lokalizace zařízení staveniště a napojení na elektrickou síť bude řešeno v dalších fázích přípravy záměru. Dle rozpracované dokumentace k územnímu řízení bude Vestecká spojka osvětlena, výpočet osvětlení bude proveden v dalších stupních projektové přípravy. B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Během výstavby bude probíhat relativně intenzivní přeprava stavebních materiálů, ornice a výkopového materiálu. Stavební materiál bude dopravován odjinud na staveniště, ornice a výkopový materiál budou převáženy na plochách staveniště. Ornice bude dopravována do zemníků a z nich na místo definitivního určení (rozprostření na svahy násypů a zářezů přeložky, případně jinam). Je důležité, aby doprava materiálů probíhala po stávajících komunikacích a po ploše trvalého záboru pro výstavbu křižovatky. Co nejvíce je třeba minimalizovat využívání polních cest, pojezdy nákladních automobilů ve volné krajině je třeba vyloučit. Dopravu materiálů na staveniště bude nutné vyřešit v plánu organizace výstavby jednotlivých etap výstavby silnice.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 38 Posuzovaná stavba bude sloužit jako součást dopravní infrastruktury. Pro potřeby dokumentace EIA zpracoval v květnu 2011 ing. Jiří Zeman (Technická správa komunikací hlavního města Prahy, úsek dopravního inženýrství) aktualizované dopravně inženýrské podklady (dále jen DIP), které jsou pod názvem EXIT 4 D1 a dopravní připojení ZKZP a Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice - silnice II/6 součástí přílohy č. 7 dokumentace EIA. Studie DIP byla zaměřena na následující časová období: 1) stav 0 (současný stav) - rok 2010 2) stav 1 (etapový stav komunikační sítě) - rok 2014 3) stav 2 (cílový stav komunikační sítě) - rok 2030 Prognózované stavy byly dále zpracovány pro stav s i bez záměru, kde pojem záměr zahrnuje tyto stavby: MÚK Exit 4 na dálnici D1 Vestecká spojka Severozápadní rozvojová komerční zóna Průhonice-Hole (ZKZP). I/7 PO 519 D8 PO 520 I/10 PO 518 I/6 MO VR I D11 BR MO D5 RR MO I/12 PO 511 PO D1 stav 2010 etapový stav komunikační sítě výhled dle ÚPn Vestecká spojka I/4 D3 Obr. 4 - schéma nadřazené komunikační sítě a Vestecké spojky Na základě požadavků vzešlých v průběhu dosavadního procesu EIA na posuzovaný záměr bylo prověřováno celkem 8 stavů, které se liší posuzovaným horizontem

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 39 (2010, 2014 a 2030), existencí záměru, stavem nadřazené komunikační sítě (existence PO 511, PO 518, PO 519) a případnou regulací nákladní dopravy. V následujících odstavcích jsou stručně popsány všechny uvažované varianty provozu v jednotlivých časových obdobích. Pro každou variantu jsou vždy ve vybraných úsecích uvedeny očekávané dopravní zátěže, které byly odečteny z příslušných kartogramů DIP. Rok 2010 Současný stav intenzit po zprovoznění Pražského okruhu PO 512-514 (úsek Modletice - Slivenec) stav 0. úsek počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin OA NA celkem Vestecká spojka 0 0 0 napojení ZKZP 0 0 0 III/0032 4600 200 4 800 III/0033 11 400 400 11 800 II/603 23 100 2 200 25 300 Vestecký přivaděč 8 700 1 100 9 800 D1 v úseku Praha-EXIT4 79 300 13 000 92 300 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 79 300 13 000 92 300 PO 512 24 400 12 000 36 400 PO 513 27 600 12 800 40 400 Rok 2014 Výpočty pro tento etapový stav byly prognózovány na etapovém stavu komunikační sítě. Oproti dnešnímu stavu bylo uvažováno se zprovozněním těchto staveb: Městský okruh, úsek Malovanka - Pelc-Tyrolka Vysočanská radiála mezi PO a Kbelskou Pro uvažovaný rok zprovoznění záměru (2014) bylo rozpracováno 5 modelových stavů: Stav 1A - stav bez záměru, tj. bez Vestecké spojky, bez Exit 4 a bez rozvoje v jeho okolí počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin úsek OA NA celkem Vestecká spojka 0 0 0 napojení ZKZP 0 0 0 III/0032 8 360 440 8 800 III/0033 12 980 820 13 800 II/603 v úseku Kunratice - OK 24 390 3 510 27 900 II/603 v úseku OK - Vestec 16 990 1 610 18 600 Vestecký přivaděč 6 280 2 020 8 300

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 40 úsek počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin OA NA celkem D1 v úseku Praha-EXIT4 83 310 16 290 99 600 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 83 310 16 290 99 600 PO 512 23 170 14 230 37 400 PO 513 31 660 16 640 48 300 Stav 1B - stav se záměrem, tj. s Vesteckou spojkou (VS), s Exitem 4 a s ZKZP úsek počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin OA NA celkem VS v km 0,0 0,3139 * 11 640 6 160 17 800 VS v km 0,3139 OK se silnicí III/0033 9 750 6 250 16 000 VS v úseku OK se silnicí III/0033 OK se silnicí II/603 6 460 6 340 12 800 EXIT 4 - napojení ZKZP 23 050 6 450 29 500 III/0032 10 630 470 11 100 III/0033 (Hrnčíře VS) 10 720 780 11 500 III/0033 (VS Vestec) II/603 v úseku Kunratice - OK 26 570 2 030 28 600 II/603 v úseku OK - Vestec 18 160 1 640 19 800 Vestecký přivaděč 12 310 6 690 19 000 D1 v úseku Praha - EXIT4 92 960 18 940 111 900 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 85 970 13 830 99 800 PO 512 23 670 10 330 34 000 PO 513 34 940 17 560 52 500 * km 0,3139 - připojení bytové zóny Průhonice Stav 1C - stav se záměrem, tj. s Vesteckou spojkou, s Exitem 4 a s ZKZP včetně dopravního omezení pro nákladní vozidla nad 12t na Vestecké spojce (od PO k napojení ZKZP). úsek počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin OA NA celkem VS v km 0,0 0,3139 * 17 150 1 150 18 300 VS v km 0,3139 OK se silnicí III/0033 15 650 1 150 16 800 VS v úseku OK se silnicí III/0033 OK se silnicí II/603 12 040 960 13 000 EXIT 4 - napojení ZKZP 28 430 1 470 29 900 III/0032 11 030 470 11 500 III/0033 (Hrnčíře VS) 8 860 640 9 500 III/0033 (VS Vestec) II/603 v úseku Kunratice - OK 26 470 2 030 28 500 II/603 v úseku OK - Vestec 17 930 1 570 19 500 Vestecký přivaděč 15 850 1 350 17 200

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 41 úsek počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin OA NA celkem D1 v úseku Praha - EXIT4 94 360 17 140 111 500 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 83 450 17 050 100 500 PO 512 22 580 15 020 37 600 PO 513 35 270 17 030 52 300 * km 0,3139 - připojení bytové zóny Průhonice Ve všech výše uvedených variantách byl zohledněn předpoklad zachování stávající regulace nákladní automobilové dopravy na trase Slivenec - Barrandovský most - Spořilov. Pro vyčíslení vlivu připravovaného úseku Pražského okruhu v úseku Modletice - Běchovice (PO 511), který na řešenou lokalitu bude mít zásadní (pozitivní) vliv, jsou pro posuzovaný horizont roku 2014 dokladovány i výpočty s PO 511. Stav 1D - stav bez záměru, tj. bez Vestecké spojky, bez Exit 4 a bez rozvoje v jeho okolí, s PO 511, PO 518, PO 519 a přeložkou silnice I/12 počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin úsek OA NA celkem Vestecká spojka 0 0 0 napojení ZKZP 0 0 0 III/0032 5 790 310 6 100 III/0033 9 120 580 9 700 II/603 v úseku Kunratice - OK 24 710 2 690 27 400 II/603 v úseku OK - Vestec 16 600 1 800 18 400 Vestecký přivaděč 8 830 1 070 9 900 D1 v úseku Praha-EXIT4 79 900 7 700 87 600 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 79 900 7 700 87 600 PO 512 30 850 9 650 40 500 PO 513 31 970 10 930 42 900 Stav 1E - stav se záměrem, tj. s Vesteckou spojkou, s Exitem 4 a s ZKZP, s PO 511, PO 518, PO 519 a přeložkou silnice I/12 úsek počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin OA NA celkem VS v km 0,0 0,3139 * 17 370 1 330 18 700 VS v km 0,3139 OK se silnicí III/0033 15 290 1 410 16 700 VS v úseku OK se silnicí III/0033 OK se silnicí II/603 7 410 1 090 8 500 EXIT 4 - napojení ZKZP 28 850 1 650 30 500 III/0032 6 240 160 6 400 III/0033 (Hrnčíře VS) 6 340 360 6 700 III/0033 (VS Vestec) 11 150 650 11 800

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 42 úsek počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin OA NA celkem II/603 v úseku Kunratice - OK 25 370 2 430 27 800 II/603 v úseku OK - Vestec 16 850 1 750 18 600 Vestecký přivaděč 11 580 1 820 13 400 D1 v úseku Praha - EXIT4 95 430 7 970 103 400 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 86 490 8 010 94 500 PO 512 28 560 9 440 38 000 PO 513 33 410 11 490 44 900 * km 0,3139 - připojení bytové zóny Průhonice Stavy 1D a 1E obsahují v době zpracování DIP (květen 2011) předpokládané scénáře postupu zprovozňování nadřazeného komunikačního systému města. Mimo uvedené stavby PO 511 (vč. přeložky I/12) jsou ve výpočtu zahrnuty i stavby PO 518, 519 jejichž realizace je stále formální podmínkou zprovoznění tunelového komplexu Blanka. Výpočty pro stavy 1D a 1E slouží pro dokladování pozitivního vlivu PO 511 na řešenou lokalitu. Rok 2030 Výhledové výpočty dopravních intenzit byly provedeny na cílovém stavu komunikační sítě na území hlavního města Prahy a jeho regionu. Nadřazená komunikační síť byla uvažována následovně: kompletní Pražský okruh v celé své délce kompletní Městský okruh Radlická radiála v celé délce až po Městský okruh Vysočanská radiála v celé délce až po Městský okruh Břevnovská radiála v celé délce až po Městský okruh realizace dálnice D3 mezi PO a hranicí Středočeského kraje Dále je ve výpočtu zahrnuta nová propojka mezi MÚK D1 x Vestecká spojka (Exit 4) a ulicí Formanská a nová komunikační síť v oblasti ZKZP. V tomto stavu je dále uvažován silniční obchvat okolo Jesenice a Dolních Břežan. Naopak oproti stávajícímu ÚPn Prahy nebyl do výpočtu zahrnut východní obchvat Šeberova, se kterým koncept nového ÚPn (2009) již neuvažuje. Pro výhledový rok 2030 byly dle výše uvedených předpokladů stavu související komunikační sítě rozpracovány 2 modelové stavy:

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 43 Stav 2A - stav bez záměru, tj. bez Vestecké spojky, bez EXIT 4 a bez rozvoje v jeho okolí počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin úsek OA NA celkem Vestecká spojka 0 0 0 napojení ZKZP 0 0 0 III/0032 5 750 250 6 000 III/0033 10 200 500 10 700 II/603 v úseku Kunratice - OK 26 480 2 420 28 900 II/603 v úseku OK - Vestec 13 470 1 030 14 500 Vestecký přivaděč 15 010 1 590 16 600 D1 v úseku Praha-EXIT4 72 500 7 600 80 100 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 72 500 7 600 80 100 PO 512 42 670 10 230 52 900 PO 513 48 980 11 420 60 400 Stav 2B - stav se záměrem, tj. s Vesteckou spojkou, s Exitem 4 a s ZKZP úsek počet vozidel projíždějících úsekem za 24 hodin OA NA celkem VS v km 0,0 0,3139 * 21 490 710 22 200 VS v km 0,3139 OK se silnicí III/0033 19 250 750 20 000 VS v úseku OK se silnicí III/0033 OK se silnicí II/603 12 590 810 13 400 EXIT 4 - napojení ZKZP 33 910 1 090 35 000 III/0032 5 370 230 5 600 III/0033 (Hrnčíře VS) 8 220 480 8 700 III/0033 (VS Vestec) 11 760 340 12 100 II/603 v úseku Kunratice - OK 26 320 2 480 28 800 II/603 v úseku OK - Vestec 14 680 1 120 15 800 Vestecký přivaděč 20 690 2 210 22 900 D1 v úseku Praha - EXIT4 93 820 8 080 101 900 D1 v úseku EXIT4 - Průhonice 78 200 7 500 85 700 PO 512 40 370 10 030 50 400 PO 513 50 820 11 580 62 400 * km 0,3139 - připojení bytové zóny Průhonice

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 44 V následující tabulce je uveden souhrnný přehled výše popsaných výpočtových variant: Označení stavu Horizont Pražský okruh 511 propojení na Formanskou Exit 4 (výjezd ze ZKZP-D1) ZKZP Vestecká spojka (II/603 - výjezd ze ZKZP) Stav 0 2010 Stav 1A Stav 1B Stav 1C 2014 Stav 1D Stav 1E Stav 2A 2030 Stav 2B D3 Regulace TN na Vestecké spojce Záměr Vliv realizace Vestecké spojky (a EXITu 4) na dopravní zátěže na silniční síti na jižním okraji Prahy dokládají Přílohy č. 3.1 a 3.2 v aktuálních DIP (Příloha č. 7). Nejmarkantnější pokles dopravních intenzit je patrný v ulici K Hrnčířům v Šeberově, v ulici K Šeberovu v Drazdech, v ulici Kunratická a Hlavní v Průhonicích a v ulici Formanská v Kateřinkách. Změny v dopravním řešení se pravděpodobně také promítnou do nárůstu dopravních intenzit na některých ostatních komunikacích. Určité nárůsty lze očekávat v ulici Uhříněveská v Průhonicích, Formanská v Újezdu a částečně i v ulici Kunratická v Rozkoši. Změny dopravních intenzit ve vybraných úsecích při jednotlivých stavech jsou uvedeny v následujících tabulkách. Vždy je uvedena dopravní intenzita před realizací a po realizaci záměru a je uveden rozdíl (záporné hodnoty značí pokles dopravních intenzit, kladné nárůst): Šeberov + Drazdy stav Šeberov - K Hrnčířům (celkem / nákladní) Drazdy - K Šeberovu (celkem / nákladní) dopravní intenzity rozdíl dopravní intenzity rozdíl 1A 14800 / 830 13800 / 820-1700 / -120 1B 13100 / 710 11500 / 780-2300 / -40 1A 14800 / 830 13800 / 820-2800 / -200 1C 12000 / 630 9500 / 640 1D 10800 / 690 9700 / 580-3800 / -290 1E 7000 / 400 6700 / 360 2A 13300 / 640 10700 / 500-3700 / -130 2B 9600 / 510 8700 / 480-4200 / -180-3000 / -220-2000 / -20 Rozkoš + Průhonice stav Kunratická - Rozkoš (celkem / nákladní) Kunratická - Průhonice (celkem / nákladní) dopravní intenzity rozdíl dopravní intenzity rozdíl 1A 8800 / 440 6400 / 340 +2300 / +30 1B 11100 / 470 6100 / 270-300 / -70 1A 8800 / 440 6400 / 340 +2700 / +30 1C 11500 / 470 6100 / 280 1D 6100 / 310 4700 / 260 +300 / -150 1E 6400 / 160 2300 / 70-300 / -60-2400 / -190

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 45 2A 6000 / 250 4900 / 200-400 / -20 2B 5600 / 230 2800 / 100-2100 / -100 Průhonice stav Hlavní (celkem / nákladní) Uhříněveská (celkem / nákladní) dopravní intenzity rozdíl dopravní intenzity rozdíl 1A 10000 / 520 13400 / 670-300 / -110 1B 9700 / 410 15000 / 680 +1600 / +10 1A 10000 / 520 13400 / 670-600 / -50 1C 9400 / 470 15100 / 680 1D 9500 / 420 9400 / 450-1300 / -40 1E 8200 / 380 10600 / 520 2A 12900 / 510 13100 / 990-3200 / -140 2B 9700 / 370 14500 / 970 +1700 / +10 +1200 / +70 +1400 / -20 Vestec, Zdiměřice stav Vestec (celkem / nákladní) Zdiměřice (celkem / nákladní) dopravní intenzity rozdíl dopravní intenzity rozdíl 1A 5800 / 230 8200 / 610-600 / -50 1B 5200 / 180 8900 / 440 +700 / -170 1A 5800 / 230 8200 / 610-300 / -40 1C 5500 / 190 7200 / 610 1D 5200 / 240 4700 / 360 +900 / 0 1E 6100 / 240 5700 / 360 2A 3300 / 150 6500 / 340 +500 / -20 2B 3800 / 130 8400 / 220-1000 / 0 +1000 / 0 + 1900 / -120 Z uvedených rozdílových tabulek vyplývá, že v řadě ulic dojde v důsledku realizace záměru k poklesu dopravních intenzit oproti stavu bez realizace záměru, v některých ulicích lze naopak očekávat jejich mírný nárůst, a to především v případě osobní dopravy. Z porovnání výchozího stavu 1A (rok 2014) a cílového stavu 2B (rok 2030) v širším zájmovém území je zřejmé, že dopravní intenzity budou (navzdory jejich očekávanému globálnímu nárůstu) po realizaci všech dnes uvažovaných dopravních staveb v regionu na nižší úrovni (s výjimkou Uhříněveské ulice), než v současnosti. B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Bodové zdroje znečišťování ovzduší během výstavby Stacionární bodové zdroje znečišťování ovzduší se mohou vyskytovat v omezené míře pouze v období výstavby komunikace a představují je především obalovny živičných směsí. Zda budou při stavbě instalovány v rámci stavby či zda bude směs dovážena z již existujících obaloven, bude známo po zpracování dalších stupňů

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 46 projektové dokumentace. Pokud budou instalovány obalovny v rámci stavby, budou z dlouhodobého hlediska málo významné, mohou však významněji ovlivnit krátkodobé koncentrace znečišťujících látek ve svém bezprostředním okolí. Bude zde docházet zejména ke znovuzvíření již usazených prachových částic (sekundární prašnost). Bodové zdroje znečišťování ovzduší během provozu Provoz posuzovaného záměru nebude bodovým zdrojem znečišťování ovzduší. Plošné zdroje znečišťování ovzduší během výstavby Za plošné zdroje znečišťování ovzduší považujeme v období výstavby jednotlivá staveniště silnice, ale i další rozsáhlejší plochy zbavené vegetace. Na těchto plochách bude docházet zejména ke znovuzvíření již usazených prachových částic, k produkci tzv. sekundární prašnosti. Při pokládce živičného povrchu lze rovněž očekávat zvýšené uvolňování aromatických uhlovodíků. Ze stavebních strojů a z nákladních vozů budou emitovány běžné polutanty, především oxidy dusíku, oxid uhelnatý, pevné částice a v menším množství uhlovodíky. V současném stádiu přípravy stavby, kdy není znám dodavatel stavby, nelze přesně specifikovat typ a počet jednotlivých stavebních mechanismů a ani jejich přesné nasazení. Lze však předpokládat, že k největšímu znečištění ovzduší bude docházet při nasazení největšího počtu mechanismů s velkým výkonem motoru a v době maximální intenzity vynucené dopravy. K této situaci dochází při přesunu největších objemů zeminy, kdy jsou v činnosti stroje s velkým výkonem motoru, kdy dochází k maximální prašnosti a k nejvyšší intenzitě vynucené dopravy. Na základě uvedených předpokladů je na uvedeném úseku stavby během pracovního dne po dobu 10 hodin uvažováno současné trvalé nasazení následujících mechanismů: pásový dozer, pásové rypadlo, kolový nakladač, zhutňovač zeminy, grejdr, válec, těžký nákladní automobil (TNA). V následující tabulce jsou uvedeny okamžité emise pro daný druh stavební techniky: druh stavební techniky počet emise (g/s) kusů NO x PM 10 benzen kolový nakladač 3 0.199306 0.011389 0.000569 pásový dozer 4 0.145833 0.008333 0.000417 pásové rypadlo 1 0.116667 0.01 0.000333 grejdr 1 0.140972 0.008056 0.000403 vibrační hutnící válec 1 0.150694 0.008611 0.000431 válec 1 0.097222 0.008333 0.000278 nákladní automobily 160 0.0098 0.376 0.0000919 Pro emise tuhých znečišťujících látek (TZL) v období výstavby byla dále uvažována prašnost z pojezdů TNA (včetně resuspendovaných emisí), prašnost z činnosti techniky a prašnost z působení větru. V následující tabulce je uveden přehled okamžitých emisí NO x, PM 10, a benzenu z uvažovaných plošných zdrojů znečištění ovzduší během výstavby.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 47 označení zdroje emise (g/s) NO x PM 10 benzen uvažovaný prostor skrývky ornice 0.694 0.571 0.00201 uvažovaný prostor HTÚ 1.0 0.995 0.0029 vznos prachu z odkrytých ploch skrývky 0 0.0131 0 vznos prachu z odkrytých ploch HTÚ 0 0.0131 0 Množství takto emitovaných znečišťujících látek je stanoven pouze orientačně. Skutečné emise budou záviset především na skutečném nasazení stavebních mechanismů a na organizaci stavby a technologické kázni na staveništi. Celková rozloha dočasného plošného zdroje bude přibližně shodná s rozlohou staveniště. Tento plošný zdroj bude působit pouze v období výstavby silnice, přesný časový harmonogram prací není v současné době znám. Vzhledem k jejich krátkodobému působení nebude jejich vliv na okolní prostředí z hlediska zdravotních rizik příliš závažný. Případné deponie výkopového materiálu doporučujeme umístit v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, aby byl minimalizován jejich negativní vliv na obyvatelstvo (zejména prašnost). Plošné zdroje znečišťování ovzduší během provozu Plošné zdroje v souvislosti s provozem Vestecké spojky nejsou uvažovány. Křižovatky jsou posuzovány jako soubor liniových zdrojů, kdy jednotlivé liniové zdroje tvoří průjezdy vozidel na větvích daných křižovatek. Hlavní liniové zdroje znečištění během výstavby Liniový zdroj znečištění ovzduší bude představovat účelová komunikace, po které bude realizována přeprava zeminy z daného uvažovaného úseku stavby do deponie pomocí velkokapacitních těžkých nákladních automobilů s max. kapacitou 20 m 3. Délka liniového zdroje je časově proměnná a je odvislá na daném umístění uvažovaného úseku výstavby. Předpokládaná intenzita dopravy pro daný úsek stavby činí 160 TNA/den. Maximální uvažovaná doba trvalého provozu TNA je 10 hod/den (povinné bezpečnostní přestávky řidičů). Emise liniového zdroje, který představuje účelová komunikace stavby, byly stanoveny pro stanovenou průměrnou denní intenzitu 160 TNA. Emise výfukových plynů motorů byly vypočteny pomocí programu MEFA 6 pro emisní úroveň TNA EURO 3 (motory současných těžkých nákladních automobilů dosahují úrovně EURO 4). Emise resuspendovaných částic PM 10 způsobené jízdou nákladních automobilů byly stanoveny na základě modelu dle US-EPA AP 42 pro komunikace s nezpevněným povrchem. Emisní faktor pro resuspendované částice PM 10 činí 0,08953 g/m/voz. Stanovené emise pro uvažovaný liniový zdroj jsou uvedeny v následující tabulce: emise (g/s) NO x PM 10 benzen účelová komunikace 9,8 x 10-3 0,376 9,19 x 10-5

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 48 Hlavní liniové zdroje znečištění během provozu Posuzovaná stavba Vestecké spojky bude liniovým zdrojem znečištění ovzduší, zdrojem emisí budou motorová vozidla jedoucí po silnici. Další nové zdroje budou představovat přírůstky intenzity dopravy na stávajících komunikacích vyvolané provozem Vestecké spojky. Intenzitu dopravy na uvažovaných komunikacích v zájmové oblasti ovšem neovlivňuje pouze realizace VS, ale i celkový stav komunikační sítě pro daný časový horizont v okolní navazující oblasti. Emise organických sloučenin z motorových vozidel závisí především na druhu motoru a paliva. Provozem automobilů vznikají především emise následujících látek: oxidy dusíku oxid uhelnatý alifatické uhlovodíky (např. methan, butan, propan, 1,3-butadien a vyšší uhlovodíky) aldehydy a ketony (např. formaldehyd, acetaldehyd, propanon) aromatické uhlovodíky (např. benzen, toluen, xyleny) polyaromáty (např. naftalen, fenantren, pyren, benzo(a)pyren, benzo(ghi)perylen) tuhé znečišťující látky (TZL) Pro hodnocení byly vybrány oxid dusičitý, benzen, TZL jako PM10. Jejich množství závisí na emisní úrovni vozidel (na skladbě dopravního proudu), na intenzitě a plynulosti dopravy, podélném sklonu vozovky, rychlosti a je charakterizováno tzv. emisními faktory (EF). Pro výpočet emisí z dopravy bylo použito programu MEFA 6 s definovaným složením vozového parku Praha a dálnice a s výpočtovým rokem pro daný stav komunikační sítě. V následující tabulce jsou uvedeny celkové emise pro uvažované liniové zdroje a daný stav komunikační sítě. znečišťující látky 2010 2014 2020 (2030) 0 1A 1B 1C 1D 1E 2A 2B NO x (t/rok) 43,80 42,57 97,47 54,29 34,2 48,72 27,91 41,54 PM 10 (t/rok) 4,42 4,76 13,87 5,61 3,61 5,15 2,76 4,00 benzen (t/rok) 0,92 0,82 1,24 1,17 0,70 1,00 0,63 0,96 Z porovnání produkce emisí v tabulce je patrné, že po uvedení stavby do provozu je možné v roce 2014 očekávat v zájmovém území určitý nárůst emisí NO x, tuhých znečišťujících látek (PM 10 ) a benzenu. Omezení nákladní dopravy na Vestecké spojce (1C) se v produkci emisí oproti současnosti projeví nepatrně, v porovnání se stavem 1B však lze očekávat produkci NO x o cca 45% nižší a produkci PM 10 o 60% nižší. Emise benzenu se sníží jen nepatrně. Jedná se však o snížení emisí pouze v posuzované lokalitě, z širšího pohledu budou tyto emise produkovány na těch silničních stavbách, které převezmou odkloněnou nákladní dopravu. Po zprovoznění části pražského okruhu 511 lze očekávat snížení produkce emisí jak případě zachování současného stavu (1D), tak v případě realizace záměru (1E). V roce 2020 (2030) pak budou celkové emise znečišťujících látek na stejné úrovni jako v současnosti nebo v případě NO x a PM 10 nepatrně nižší. Rok 2020 je zde uvažován pouze z hlediska limitů výpočtového modelu, emisní faktory pro pozdější

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 49 roky totiž dosud nejsou stanoveny. Lze předpokládat, že v roce 2030 budou emise znečišťujících látek ještě o něco nižší než v roce 2020. B.III.2. Odpadní vody Při výstavbě Vestecké spojky nebudou vznikat odpadní vody ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů. Pouze v sociálních zařízeních staveniště budou vznikat splaškové odpadní vody. Množství těchto vod bude záviset na počtu pracovníků na staveništi a nelze je tak v současné době stanovit. Zneškodňování těchto odpadních vod musí probíhat v souladu s Nařízením vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Konkrétní technické řešení bude zpracováno v dalších fázích přípravy záměru, s největší pravděpodobností budou použita chemická WC v zařízeních staveniště. Při provozu posuzované komunikace budou vznikat srážkové vody znečištěné automobilovým provozem na komunikaci. Odvodnění komunikace je řešeno povrchově otevřenými nezpevněnými zatravněnými příkopy při minimálních spádech betonovými žlaby (pod mosty štěrbinovými) zaústěnými do stávajících melioračních příkopů. Odvodnění je řešeno tak, aby nedocházelo ke koncentraci dešťových vod a k zatěžování vodotečí. Z hydrologického posouzení, které je součástí dokumentace pro územní rozhodnutí (Příloha č. 14), vyplývá, že navržená stavba zpevněných ploch a výměra zatravněných ploch, která naopak přispěje ke zvýšení vsaku, v součtu způsobí při jednodenním dešti s periodicitou 100 let narůst odtoků o objemu 100 m 3 do Botiče a 1000 m 3 do Kunratického potoka. V případě podjezdu Exitu 4 D1 je objem podjezdu vyšší než celkový objem W pvt (povodňové vlny) vyvolané H 1d,100 (maximální srážkový úhrn pro N=100). Do Kunratického potoka by po dokončení stavby přibylo do povodňové vlny 1000 m 3, na které je třeba vytvořit retenci. Objem teoretické povodňové vlny (H 1d,100 ) Botič Kunratický potok stávající stav (m 3 ) 80 800 227 600 návrhový stav (m 3 ) 80 900 228 600 potřebný objem retence (m 3 ) 100 1 000 Pro zachycení výše uvedených objemů, jsou navrženy následující retenční prostory: 1. V úseku komunikace km 0,000-2,045 spádového povodí Botiče se jedná o depresi podjezdu Exit 4, která svým záchytným objemem řádově překoná potřebný retenční prostor. 2. V úseku km 2,045-4,573 spádového povodí Kunratického potoka bude jako kompenzace nárůstu odtoku rozšířeno litorální pásmo stávající vodní plochy na Kunratickém potoce v rozsahu cca 1 000 m 3. Vodní plochu překračuje komunikace mostním objektem v km 3,690.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 50 Na základě doporučení hydrogeologického posouzení, které je součástí dokumentace pro územní rozhodnutí (Příloha č. 13 dokumentace EIA), bude pro zachování hydrického režimu přírodní památky Hrnčířské louky povrchová dešťová voda z okolí Drazd zadržena v povodí rybníka Šmatlík záchytným travnatým příkopem o délce 475 m. Příkop bude mít sklony svahů 1:1, maximální hloubku 1,2 a minimální sklon 0,5%. Množství odtékajících dešťových vod (V, m 3 /rok) bude proti stávajícímu stavu navýšeno v důsledku nárůstu zpevněných ploch. Množství odtékajících dešťových vod (V, m 3 /rok) je stanoveno z ročního úhrnu srážek v oblasti (H, m), koeficientu odtoku (k = 0,8) a plochy komunikace (S = 8,5 m x 4574 m = 38 879 m 2 ) podle vzorce: V = H. k. S Pro výpočet množství odtékajících vod byla použita hodnota ročního úhrnu srážek (H) z nejbližší srážkoměrné stanice Průhonice. Srážkoměrná stanice roční úhrn srážek (mm) úhrn srážek za říjen až březen (mm) Průhonice 611 223 Orientační množství dešťových vod odtékajících z povrchu silnice v posuzovaném úseku Vestecké spojky bylo vyčísleno na 19 004 m 3 (0,611 x 0,8 x 38 879 m 2 ). Dešťové vody odtékající ze silnice jsou znečištěné látkami, které se uvolňují z projíždějících motorových vozidel a v zimním období posypovým materiálem. Nejvýznamnější jsou ropné látky, olovo v úkapech z motorových vozidel a chloridy z posypových solí. Posypové materiály mohou obsahovat určité procento příměsí, zejména měď, zinek a nikl. Koncentrace znečišťujících látek je ovlivněna intenzitou provozu, technickým stavem vozidel a množstvím a druhem použitých posypových materiálů. Obvyklá dávka posypových solí na 1 km se u dvoupruhových silnic v současné době pohybuje do 5 tun za zimní období (v minulosti byly používané dávky až 15 tun/km během zimního období). To při délce posuzovaného úseku Vestecké spojky cca 4,57 km představuje cca 22,85 tun posypového materiálu. Obsah chloridových iontů v posypové soli je cca 60%. V následující tabulce je uvedeno celkové množství chloridů aplikovaných na silnici během zimního období a koncentrace Cl - v dešťových vodách odtékajících z Vestecké spojky v daném úseku. množství posypových solí (t) Množství dešťových vod za zimu (m 3 ) Množství Cl - (t.rok -1 ) Koncentrace Cl - (g.l -1 ) 22,85 6 936 13,71 1,98 Odvádění splachových vod vznikající během výstavby je uvažováno výše popsaným systémem odvodnění.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 51 B.III.3. Odpady Při výstavbě budou vznikat obvyklé druhy odpadů typické pro výstavbu komunikací. Přesný výčet odpadů a stanovení produkovaného množství nebylo v současné fázi přípravy záměru provedeno. Na základě zkušeností s výstavbou komunikací lze očekávat především vznik odpadů ze skupiny 17 Stavební a demoliční odpady, případně dalších druhů odpadů. V následující tabulce je uveden přehled produkovaných odpadů, očekávané produkované množství a navrhovaný způsob nakládání. Kategorizace je provedena podle katalogu odpadů dle vyhlášky MŽP ČR č. 381/2001 Sb.: kód název kategorie množství t (cca) způsob nakládání 08 01 11 odpadní barvy a laky obsahující organická odstraňování N 0,12 rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky 08 01 12 jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem odstraňování O 0,50 08 01 11 13 02 05 nechlorované minerální motorové, převodové a recyklace N 0,50 mazací oleje odstraňování 15 02 02 absorpční činidla, filtrační materiály (včetně odstraňování olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami N 0,50 16 01 07 olejové filtry N 0,10 odstraňování 17 01 01 beton O 750 recyklace 17 02 01 dřevo O 2,00 využití 17 03 02 asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 O 5250 odstraňování 17 04 05 železo a ocel O 750 využití 17 05 03 zemina a kamení obsahující nebezpečné látky N 1000 odstraňování 17 09 03 jiné stavební a demoliční odpady obsahující odstraňování N 250 nebezpečné látky 17 09 04 směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 O 2800 využití recyklace odstraňování 20 02 01 biologicky rozložitelný odpad O 125 kompostování N - nebezpečný odpad O - ostatní odpad Za odpad při stavbě komunikací je považován i přebytečný výkopový materiál. Z provedené bilance zemních prací pro Vesteckou spojku vyplývá, že lze očekávat nedostatek výkopového materiálu pro vybudování tělesa silnice, Vestecká spojka tak nebude zdrojem tohoto druhu odpadu. Přesný výčet odpadů, které budou vznikat během výstavby a vyčíslení množství bude provedeno v následujících stupních projektové přípravy. Je možné konstatovat, že při realizaci záměru Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 budou vznikat odpady obvyklé pro realizaci silničních staveb. S jejich dalším využitím nebo odstraňováním nebudou, v případě dodržování předpisů, problémy. Nakládání s odpady vznikajícími při výstavbě bude zajišťovat dodavatel stavby. Doporučujeme, aby co největší množství odpadů bylo využito jako druhotná surovina buď v rámci posuzované stavby nebo na jiných stavbách. Během provozu Vestecké spojky budou vznikat následující druhy odpadů (uveden je přehled produkovaných odpadů, očekávané produkované množství a navrhovaný

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 52 způsob nakládání. Kategorizace je provedena podle katalogu odpadů dle vyhlášky MŽP ČR č. 381/2001 Sb.): číslo název kategorie množství t/rok způsob nakládání 13 05 02 kaly z odlučovačů oleje N 1,30 odstraňování 15 02 02 absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny N odstraňování a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 0,15 15 01 10 obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo N odstraňování 2,2 obaly těmito látkami znečištěné 16 01 03 pneumatiky O 0,25 odstraňování 16 01 07 olejové filtry N 0,25 odstraňování 20 02 01 biologicky rozložitelný odpad O 135 kompostování 20 03 03 uliční smetky O 80 odstraňování 20 03 06 odpad z čištění kanalizace O 50 odstraňování O - ostatní odpad N - nebezpečný odpad Před uvedením posuzovaného záměru do provozu bude stavba silnice zahrnuta do odpadového hospodářství provozovatele. Bude vedena evidence odpadů, ve které bude stanoveno množství, místo vzniku a způsob odstraňování jednotlivých druhů odpadů vznikajících při provozu křižovatky a silnice. B.III.4. Ostatní Hluk Silniční doprava je významným zdrojem hluku. Zdrojem hluku jsou motorová vozidla, pohybující se na komunikaci. Hluk z dopravy vzniká nejprve při výstavbě komunikace (časově omezené působení) a posléze po jejím otevření jako důsledek běžného provozu vozidel (trvalé působení). Hluk z výstavby posuzovaného záměru je kvantitativně vyhodnocen v hlukové studii, kterou zpracoval v říjnu 2011 Ing. Martin Bartůšek a ing. Miloš Mertl ze společnosti MERTL AKUSTIKA s.r.o. a která je součástí dokumentace EIA jako Příloha číslo 8. Hluková studie pro období výstavby vychází z předpokládaného harmonogramu prací (součást přílohy hlukové studie), odhadnutého objemu jízd automobilů po stavbě (odvoz a návoz materiálu) a z očekávaného nasazení stavebních strojů během výstavby. Nejbližší stávající chráněné prostory (obytná zástavba Rozkoš) se nachází cca 120 metrů od posuzovaného záměru. Staveniště bude v ose posuzované Vestecké spojky s postupujícím průběhem výstavby měnit svoji polohu, hluková studie se proto zaměřila na nejbližší chráněné prostory. Hluk ze stavebního provozu u nejbližší obytné zástavby (RD Rozkoš) lze očekávat na úrovni 64 db (vypočtená hodnota 63,8 db). Z výsledků je patrné, že při práci stavebních strojů celý den od 7:00 do 21:00 hodin, bude u zástavby, která je situována nejblíže k budoucí Vestecké spojce (typická situace souběhu velmi hlučného a méně hlučných strojů), hladina hluku nižší než hygienický limit 65 db/a/, daný NV č. 272/2011 pro práci mezi 7. a 21. hodinou.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 53 Hluk z dopravy během výstavby budou produkovat především nákladní automobily, přemisťující výkopovou zeminu navážející stavební materiál. Hluk ze staveništní dopravy je možné u nejbližších chráněných prostorů očekávat na úrovni 54 db (vypočtená hodnota 53,5 db). Provoz nákladních automobilů stavby tak bude vyhovovat hygienickým limitům hluku pro denní dobu. Úroveň hladiny hluku emitované v období vlastní výstavby záměru Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 je jevem přechodným. Klíčový význam má hluk emitovaný vlastní automobilovou dopravou po uvedení posuzovaného záměru do provozu. Jako zdroj hluku zde působí jednotlivá vozidla vytvářející dopravní proud. Výslednou hladinu hluku ovlivňují především tyto faktory: motorová vozidla (intenzita a skladba vozového parku, jejich kategorie, technický stav a rychlost jízdy ) technické parametry komunikace (šířkové uspořádání, podélný sklon, vedení v násypu či zářezu ) okolí komunikace (pohltivý nebo odrazivý terén, vzdálenost zástavby, vliv odrazů zvukových vln) technická opatření (protihlukové bariéry nebo valy ) Úroveň hladiny hluku emitované automobilem je závislá zejména na jeho rychlosti. Zatímco u nižších rychlostí je rozhodujícím zdrojem hluku pohonná jednotka automobilu, se stoupající rychlostí se zvyšuje význam hluku emitovaného z převodové soustavy. Ve vyšších rychlostech začíná převažovat hluk ze styku pneumatika vozovka a u velmi vysokých rychlostí je rozhodující aerodynamický hluk. Investor a správce komunikace nemůže plně ovlivnit některé faktory, které ovlivňují hluk z komunikací, zejména technický stav vozidel pohybujících se na komunikacích. Nicméně lze konstatovat, že v posledních 10 letech přispívá obměna vozového parku ke snižování hladin hluku vlivem rostoucího podílu vozidel, majících lepší akustické emisní parametry. Hluk z provozu posuzovaného záměru je kvantitativně vyhodnocen v hlukové studii, kterou zpracoval v prosinci 2011 Ing. Martin Bartůšek a ing. Miloš Mertl ze společnosti MERTL AKUSTIKA s.r.o. a která je součástí dokumentace EIA jako Příloha číslo 8. Hlukové poměry byly ve studii vypočteny za použití programu CADNA A, verze 3.6.117. Stanovení hygienických limitů bylo v hlukové studii provedeno dle Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 272/2011 Sb. Před zahájením prací na hlukové studii bylo v únoru 2011 provedeno měření stávající hlukové zátěže ve třech kontrolních bodech v ulici Vídeňská (KB1), v ulici K Šeberovu (KB2) a v ulici K Labeškám (KB3). Měření bylo použito také k verifikaci výpočtového modelu použitého pro zpracování hlukové studie. Protokol z autorizovaného měření hluku je součástí hlukové studie. Ve všech kontrolních bodech jsou naměřené hladiny hluku v denní době vyšší, než základní (55 db) i zvýšený (60 db) hygienický limit hluku. Zjištěné hladiny hlukové

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 54 zátěže vyhovují až hygienickému limitu hluku pro tzv. starou hlukovou zátěž z dopravy (70 db). Ve všech kontrolních bodech je hygienický limit hluku 70 db prokazatelně dodržen. V noční době je ve dvou kontrolních bodech (KB 2 a KB 3) prokazatelně překročen jak hygienický limit hluku 45 db, tak i zvýšený hygienický limit hluku 50 db, Prokazatelně dodržen je v těchto kontrolních bodech až hygienický limit pro tzv. starou hlukovou zátěž z dopravy 60 db. V jednom kontrolním bodě (KB 1 ulice Vídeňská) je prokazatelně překročen jak hygienický limit hluku 45 db, tak i zvýšený hygienický limit hluku 50 db. Vzhledem k nejistotě měření (1,7 db) není ani dodržení hygienického limitu pro tzv. starou hlukovou zátěž z dopravy 60 db prokazatelné. V akustické studii bylo podrobným výpočtem stanoveno hlukové zatížení u stávající blízké obytné zástavby a v zónách určených dle územního plánu k bydlení. Výpočet byl proveden v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněných venkovních prostorech pro denní i noční dobu. Do modelu hlukového výpočtu z dopravy na Vestecké spojce byly zahrnut i záměr EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice, včetně navržených protihlukových stěn. Hluková studie tak řeší celou situaci komplexně jako jeden celek. K protihlukové ochraně stávající chráněné zástavby situované v blízkosti budoucí Vestecké spojky a s ohledem na další možný rozvoj obytné zástavby směrem k posuzované komunikaci, byla v hlukové studie uvažována následující protihluková opatření: pravá strana komunikace (ve směru staničení): zemní val v cca km 0,615 0,790 o délce cca 175 m zemní val v cca km 0,850 1,150 o délce cca 300 m protihluková zástěna v cca km 1,697 1,870 o délce cca 173 m. Zástěna je vedena na horní hraně zářezu. Výška zástěny 2.0 m od úrovně horní hrany zářezu. zemní val v cca km 1,850 2,026 o délce cca 176 m (výška 5 m nad úrovní komunikace) zemní val v cca km 2,042 2,618 o délce cca 576 m protihluková zástěna v cca km 2,605 2,695 o délce cca 90 m, výška zástěny 4.0 m od úrovně komunikace (val je v délce 90 m nahrazen protihlukovou zástěnou z důvodu vedení vodovodu pod budoucí komunikací) zemní val v cca km 2,695 2,885 o délce cca 190 m protihluková zástěna v cca km 2,908 3,098 o délce cca 190 m. Zástěna je vedena při komunikaci. Výška zástěny 4.0 m od úrovně komunikace. protihluková zástěna na mostě přes Vesteckou spojku (ul. K Labeškám Kunratická). Výška zástěny 3 m od úrovně komunikace. Zástěna umístěna při komunikaci na jižní straně mostu (ochrana zástavby Hrnčířů a Rozkoše). Zástěna je navržena v celé délce mostu. Délka zástěny cca 365 m. protihluková zástěna délky cca 74 m při komunikaci K Šeberovu. Výška zástěny je 4 m od úrovně komunikace. Zástěna navazuje na protihlukový

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 55 val a dále je vedena podél komunikace K Šeberovu směrem do Hrnčířů. Stěna končí cca 15 m za KB 8UP (kryje tento bod). Zástěna je umístěna při pohledu od kruhového objezdu vlevo. levá strana komunikace (ve směru staničení): zemní val v cca km 0,470 0,620 o délce cca 150 m zemní val v cca km 0,645 0,790 o délce cca 145 m zemní val v cca km 0,850 1,080 o délce cca 230 m protihluková zástěna v cca km 2,990 4,570 o délce cca 1600 m, výška zástěny 2.0 m Výška všech valů je navržena 4 m od úrovně povrchu komunikace, sklony svahů 1:2, šířky valů v koruně budou 3 m. Výjimkou je zemní val v cca km 1,850 2,026. Výška tohoto valu je 5 m nad úrovní komunikace. Vyhodnoceno bylo celkem osm variant dopravních zátěží dle předpokládaného stavu komunikační sítě ve zvolených obdobích: 2010 - současný stav varianta I dle hlukové studie 2014 - etapový stav komunikační sítě varianty II, III (včetně podvarianty IIIa), IV a V dle hlukové studie 2030 - cílový stav komunikační sítě varianty VI a VII dle hlukové studie Ačkoliv značení jednotlivých stavů v Hlukové studii je odlišné od značení používané v dokumentaci EIA, jejich členění je zcela v souladu jak s dokumentaci EIA tak s výstupy dopravně inženýrského posouzení. V následující tabulce je pro přehlednost uvedeno přiřazení variant z Hlukové studie k odpovídajícím stavům v dokumentaci EIA. V dalším textu je pak používáno značení dle dokumentace. rok stav popis značení dle hlukové studie dokumentace EIA 2010 0 současný stav varianta I stav 0 2014 1A var. nulová varianta II stav 1A 1B var. aktivní varianta III stav 1B 1C var. aktivní s omezením na VS varianta IIIa stav 1C 1D var. nulová * varianta IV stav 1D 1E var. aktivní * varianta V stav 1E 2030 2A var. nulová* varianta VI stav 2A 2B var. aktivní* varianta VII stav 2B * ve variantě je zahrnuta existence staveb PO 511, PO 518, PO 519, přeložka silnice I/12 Pro stavy 0, 1A, 1D a 2A (tj. varianty bez záměru) bylo v hlukové studii výpočtem zjištěno, že ve většině kontrolních bodů v blízkosti budoucí trasy Vestecké spojky jsou hladiny hluku nižší, než hygienické limity hluku (60 db pro den, resp. 50 db pro noc). Výjimkou jsou pouze kontrolní body KB 1, KB 9, KB 11, KB 12, KB 8UP a KB 14UP, ve kterých jsou hygienické limity (60 db ve dne a 50 db v noci) překročeny. Tyto kontrolní body jsou ve všech případech umístěny v blízkosti stávajících místních komunikací a doprava na místních komunikacích je dominantním zdrojem hluku v těchto kontrolních bodech.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 56 V případě stavů 1B, 1C, 1E a 2B (tj. varianty se záměrem) bylo výpočtem prokázáno, že ve většině kontrolních bodů v blízkosti trasy Vestecké spojky jsou hladiny hluku rovněž nižší než hygienické limity hluku (60 db pro den, resp. 50 db pro noc). Výjimkou jsou stejně jako v případě nerealizace záměru pouze kontrolní body KB 1, KB 9, KB 11, KB 12, KB 8UP a KB 14UP, ve kterých jsou hygienické limity (60 db ve dne a 50 db v noci) překročeny až o 9,7 db (KB1, stav 1B, noční doba). Tyto kontrolní body jsou ve všech případech umístěny v blízkosti stávajících místních komunikací a doprava na místních komunikacích je dominantním zdrojem hluku v těchto kontrolních bodech. Při uvažování hluku z provozu pouze na Vestecké spojce (tzn. bez uvažování dalších zdrojů hluku v lokalitě) budou hygienické limity pro denní i noční dobu s rezervou dodrženy ve všech výpočtových bodech. V roce 2014 lze očekávat v nejexponovanějších kontrolních bodech hladinu hluku na úrovni 58,1 db ve dne a 46,8 db v noci. V cílovém stavu v roce 2030 pak bude samotná Vestecká spojka zdrojem hluku nižšího (56,1 db ve dne a 45,4 db v noci). Dále bylo v hlukové studii provedeno porovnání následujících stavů: 1A x 1B, 1D x 1E, 1B x 1E, 2A x 2B, 0 x 2B. Ve všech případech bylo zjištěno, že realizací záměru (tj. stav 1B, 1E i 2B s navrženými valy a PHS) dojde téměř ve všech kontrolních bodech u stávající či na území budoucí obytné zástavby k určitému nárůstu hladin hluku oproti stavům bez realizace záměru (Vestecké spojky). To je způsobeno tím, že v současné době není v blízkosti dotčené zástavby (mimo kontrolní body u stávajících komunikací) prakticky žádný blízký zdroj hluku. S výjimkou kontrolních bodů KB 1, KB 9, KB 11, KB 12, KB 8UP a KB 14UP u stávajících komunikací, bude ve všech ostatních kontrolních bodech dodržen hygienický limit hluku 60 db pro denní (resp. 50 db pro noční) dobu. Kontrolní body KB 1, KB 9, KB 11, KB 12, KB 8UP a KB 14UP, ve kterých jsou hygienické limity (60 db ve dne a 50 db v noci) překročeny, jsou ve všech případech umístěny v blízkosti stávajících místních komunikací. Doprava na těchto komunikacích je tak dominantním a nadlimitním zdrojem hluku v dotčených kontrolních bodech. Hygienické limity by v těchto kontrolních bodech byly překročeny pro rok 2014 a 2030 i bez existence Vestecké spojky. V roce 2011 zpracoval ing. Karel Šnajdr (AKON) Akustický posudek Vliv staveb EXIT 4 D1 a dopravní připojení Západní komerční zóny Průhonice a Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 na intravilán městské části Praha Šeberov. Tento posudek byl vypracován jako podklad pro vyjádření městské části Praha Šeberov k dokumentaci EIA na záměr EXIT 4 D1 a dopravní připojení západní komerční zóny Průhonice. Porovnání uvedeného akustického posudku s hlukovou studií předkládanou v této dokumentaci EIA (MERTL AKUSTIKA s.r.o.) je možné pouze částečně a to prostřednictvím jednoho výpočtového bodu, který autoři obou studií umístili do shodného místa: značení podle lokalita AKON MERTL AKUSTIKA s.r.o. rodinný dům, K Rozkoši 365, Šeberov SB 6 KB 14

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 57 Jedna ze tří variant (konkrétně varianta C) akustického posudku ing. Šnajdra byla uvažována pro rok 2015 při realizaci staveb EXIT 4, Vestecká spojka při současném zprovoznění PO 511. Tomuto stavu odpovídá varianta V dle hlukové studie ing. Mertla. Obě tyto varianty jsou prakticky shodné s variantou 1E dle dokumentace EIA s drobným rozdílem, kterým je výpočtový rok 2014. Tento rozdíl je pro porovnání výsledků zanedbatelný. V následující tabulce uvádíme vypočtené hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku v dotčeném výpočtovém bodu dle obou výše uvedených studií pro variantu 1E: výpočtový bod (zdroj) den (db) noc (db) 3 m (1.NP) 6 m(2.np) 3 m (1.NP) 6 m (2.NP) SB 6 (AKON) 58,3 58,3 52,0 51,8 KB 14 (MERTL AKUSTIKA s.r.o.) 50,7 50,8 46,1 46,2 rozdíl 7,6 7,5 5,9 5,6 Z porovnání vypočtených hodnot vyplývají poměrně značné rozdíly. V rámci zpracování hlukové studie pro předkládanou dokumentaci EIA provedl její zpracovatel autorizované 24-hodinové měření hluku ze stávající dopravy, tj. před realizací posuzovaného záměru. Měření bylo provedeno v únoru 2011 ve třech kontrolních bodech, vždy ve druhém nadzemním podlaží. V následující tabulce uvádíme porovnání výsledků měření a výpočtu současného stavu. Vždy je uveden rozdíl mezi těmito hodnotami: výpočtový bod (měřící bod) metoda L Aeq (db) den (16 hod) noc (8 hod) KB 1 (KB1) výpočet 67,5 59,6 motel U krbu, Nad měření 67,9 59,7 Jezerem 360 rozdíl 0,4 0,1 výpočet 62,1 52,6 KB 9 (KB2) měření 63,5 54,0 RD K Šeberovu 55 KB 12 (KB3) RD K Labeškám 780 rozdíl 1,4 1,4 výpočet 61,1 51,5 měření 61,7 51,9 rozdíl 0,6 0,4 Z provedeného porovnání vyplývá, že nejvyšší rozdíl mezi vypočtenou a změřenou hodnotou činí maximálně 1,4 db, ostatní rozdílové hodnoty jsou nižší. Nejistota měření byla stanovena na ±1,7 db, nejistota výpočtu pak na ±2 db. Výše uvedené rozdílové hodnoty se bez výjimky pohybují ve vymezeném intervalu nejistoty měření i výpočtu a lze proto zkonstatovat, že použitý výpočtový model poměrně dobře koresponduje s reálným hlukovým zatížením lokality. Vzhledem k provedené verifikaci výpočtového modelu považujeme pro potřeby dokumentace EIA výsledky hlukové studie zpracované firmou MERTL AKUSTIKA s.r.o. za spolehlivé a reálné ve všech zvolených výpočtových bodech a stavech. Vibrace Automobilová doprava, zejména těžká nákladní, je zdrojem vibrací. Takto generované vibrace nedosahují hodnot, které by mohly poškozovat lidské zdraví,

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 58 nicméně mohou mít velmi negativní vliv na konstrukci zasažených staveb. Těmito vibracemi je zasažena zástavba nacházející se v těsné blízkosti od okraje komunikace (vzdálenost v řádu metrů). Kromě počtu průjezdů těžkých nákladních vozidel je pro jejich hodnocení důležitý i typ geologického podloží a především konstrukce a statika dotčené budovy. Zejména staré budovy nebo sakrální stavby bez železobetonového věnce mohou být působením vibrací výrazně poškozovány. Záření Během výstavby a provozu posuzovaných komunikací nebude emitováno žádné ionizující záření. Bude produkováno elektromagnetické (neionizující) záření provozovanými elektrickými spotřebiči v zařízení staveniště. Intenzita záření bude nízká a neovlivní zdraví obyvatel. B.III.5. Doplňující údaje Posuzovaný záměr bude znamenat určitý zásah do krajiny. Velká dimenze liniové stavby stávající dálnice D1 nebude realizací záměru zmenšena, ale spíš podtržena, stejně tak tomu bude i v případě silnice II/603. Záměr do území vnese novou hmotu technické stavby a další prostorovou dimenzi v podobě nově vybudovaných protihlukových valů a stěn. Problematiku krajinného rázu zpracovala ing. Alexandra Čurnová a celé vyhodnocení je součástí dokumentace v kapitole C.II.6.Krajina. Doplňující údaje nejsou potřebné.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 59 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Na základě znalostí o dotčeném území získaných během prací na dokumentaci EIA, z rozpracované dokumentace pro územní rozhodnutí Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 (zpracovatel IKP CONSULTING ENGINEERS s.r.o.), znalostí získaných z archivních materiálů, z mapových podkladů, z odborných studií, z konzultací s pracovníky příslušných úřadů a z terénního průzkumu dotčeného území za nejzávažnější charakteristiky v dotčeném území ve vztahu k posuzované výstavbě dopravní stavby Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 považujeme: ovlivnění obyvatel hlukem z dopravy (včetně kumulace s ostatními navazujícími dopravními stavbami) ovlivnění obyvatel emisemi z dopravy do ovzduší (včetně kumulace s ostatními navazujícími dopravními stavbami) ovlivnění vydatnosti či kvality zdrojů podzemní vody ovlivnění povrchových vod kolize s prvky ÚSES a významnými krajinnými prvky Těmto charakteristikám životního prostředí a jejich ovlivnění realizací a provozem posuzovaného záměru je v předkládané dokumentaci EIA věnována maximální pozornost. Ovšem i ostatní charakteristiky (složky) životního prostředí a jejich ovlivnění realizací a provozem posuzovaného záměru jsou v dokumentaci EIA vyhodnoceny standardním postupem dle požadavků zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Popis jednotlivých složek životního prostředí je proveden v následující kapitole dokumentace. C.I.1. Zvláště chráněná území, přírodní parky, významné krajinné prvky Posuzovaný záměr neleží v žádném zvláště chráněném území podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (národní park, chráněná krajinná oblast, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní památka). Nejbližším zvláště chráněným územím je přírodní památka Hrnčířské louky, která se nachází severozápadně až severně od místní části Drazdy (Praha 11 Šeberov) cca 700 metrů severně až západně od posuzované stavby Vestecké spojky. Jedná se o komplex pěti rybníků a podmáčených luk. Nachází se zde upolín evropský, jarva žilnatá, žluťucha lesklá, srpice barvířská, kosatec žlutý, ostřice trsnatá, kozlík dvoudomý a vrba rozmarýnolistá. Z bezobratlých se zde vyskytují střevlíkovití, např. Demetrias imperialis a Odacantha melanura, mandelinkovití Donacia cinerea, Zeugophora scutellaris, Chrysolina oricalcia, dřepčíci Phyllotreta exclamationis, Longitarsus lycopi, z nosatcovitých Apion cruentatum (na kyseláči lučním),

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 60 Tanysphyrus lemnae, Rhinoncus henningsi (na hadím kořenu), Tapinotus sellatus (na vrbině obecné). Přírodní památka je biotopem s výskytem několika druhů obojživelníků, mj. čolka obecného, kuňky obecné, ropuchy zelené, skokana zeleného, skokana hnědého. Z plazů se vyskytuje užovka obojková a méně užovka hladká. Rybníky jsou též významnou tahovou zastávkou zejména bahňáků. Hnízdí koroptev polní, čejka chocholatá, kulík říční, kachna divoká, labuť velká a slípka zelenonohá. Dalším zvláště chráněným územím v relativní blízkosti je přírodní památka Milíčovský les a rybníky, jejíž nejbližší (jižní) hranice je vzdálena od posuzovaného záměru cca 950 metrů severně. Jedná se o lesní komplex s přilehlými rybníky včetně mokřadních společenstev. Na území přírodní památky se dochovala původní lipová doubrava, rybníky lemují rákosiny a ostřicové porosty. Mezi rybníky se nachází blatouchová vlhká louka. Přírodní památka je součástí přírodního parku Botič Milíčov. Posuzovaný záměr neleží na území žádného přírodního parku podle zákona č. 114/1992 Sb. Nejbližšími přírodními parky jsou přírodní park Modřanská rokle, jehož východní hranice prochází cca 500 m západně od konce posuzovaného záměru a přírodní park Botič Milíčov, jehož jihozápadní hranice prochází cca 1 km severovýchodně od začátku úseku Vestecké spojky. Významný krajinný prvek (VKP) je definován 3 zákona č. 114/1992 Sb. jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Dle zákona č. 114/1992 Sb. jsou tak významnými krajinnými prvky všechny lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a taková území, která jsou jako VKP zaregistrována příslušným orgánem ochrany přírody. Posuzovaný záměr nezasahuje do žádného registrovaného významného krajinného prvku, kříží však dva významné krajinné prvky ze zákona: km 0,816 křížení s VKP les (včetně ochranného pásma 50m); jedná se o mladé, stejnověké výsadby převážně listnatých stromků dub, lípa, buk, jilm (Quercus robur, Tilia cordata, Fagus sylvatica, Ulkus scabra,); na okraji se vyskytují keře (hloh, svída, brslen) km 3,690 křížení s bezejmenným vodním tokem a jeho nivou; dotčený vodní tok ústí do stávající retenční nádrže, jejíž objem bude při realizaci záměru zvětšen. Retenční nádrž bude Vesteckou spojkou přemostěna. C.I.2. Natura 2000 Posuzovaný záměr nezasahuje do žádné evropsky významné lokality dle směrnice Rady Evropských společenství č. 92/43/EHS o stanovištích ani neleží v žádné ptačí oblastí (PO) podle směrnice Rady Evropských společenství č. 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích). Nejbližší evropsky významnou lokalitou je Milíčovský les, vzdálený cca 2200 metrů severovýchodně od km 0,0 posuzované stavby. Jedná se o lokalitu vymezenou pro

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 61 ochranu tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo), jehož početnost na lokalitě je hodnocena jako průměrná a stejně tak i rozsah vlastního výskytu. C.I.3. Územní systém ekologické stability krajiny Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vymezen v příslušných územních plánech. Prvky regionální a nadregionální úrovně (biocentra a biokoridory) jsou pro danou lokalitu vymezeny v Zásadách územního rozvoje hl. m. Prahy (opatření obecné povahy č. 8 v usnesení č.32/59 Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 17.12. 2009) a v ÚP VÚC Pražského regionu (schválen Zastupitelstvem kraje 18. 12. 2006). Biocentra a biokoridory regionální a nadregionální úrovně by měly být převzaty z nadřazené územně plánovací dokumentace do územních plánů obcí a měst, ve kterých je doplněna lokální úroveň biocenter a biokoridorů. V případě posuzovaného záměru byly jako podklad pro lokální úroveň prvků ÚSES použity následující platné územní plány: Územní plán sídelního útvaru hl. m. Prahy z roku 1999 ve znění provedených změn a úprav společně se zpracovaným konceptem připravovaného územního plánu nového Územní plán Průhonic, který je platný na základě vydaného opatření obecné povahy č.1/2010 ze dne 27.7.2010. Územní plán obce Jesenice, ve znění změny č.2, který je platný na základě obecně závazné vyhlášky č.2/2006 obce Jesenice ze dne 19.10.2006. Územní plán sídelního útvaru obce Vestec, ve znění změny č.3, který je platný na základě obecně závazné vyhlášky č.1/2006 obce Vestec ze dne 2.3.2006. Posuzovaný záměr se nedotýká žádného nadregionálního ani regionálního biocentra, nekříží žádný nadregionální biokoridor. Vestecká spojka kolmým způsobem kříží v km 0,816 regionální biokoridor R4/42, který vede v souběhu mezi silnicí III/0032 a cyklostezkou. V ose biokoridoru je v současné době přítomna mladá výsadba převážně listnatých stromků (dub, lípa, buk, jilm), místy je přimísen modřín. Na okraji ploch se nachází keře (hloh, svída, brslen). Výsadby jsou oploceny, mezi ploty je v trase připravované Vestecké spojky ponechán neosázený pruh. Vestecká spojka je v těchto místech vedena v zářezu, vykřížení biokoridoru R4/42, silnice III/0023 a cyklostezky je navrženo velkorysým přemostěním (šířka mostu bude cca 100 metrů). Regionální biokoridor je severozápadně a v těsné návaznosti od plánovaného křížení s Vesteckou spojkou mostu proložen navrženým lokálním biocentrem (L2/425). Ačkoliv byla v rámci projektové přípravy v tomto úseku provedena minimalizace záborů, plánovaný protihlukový val částečně zasáhne do okrajové části tohoto biocentra.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 62 V km 3,686 protíná trasa Vestecké spojky navržený lokální biokoridor (dle podkladů MHMP značen jako biokoridor L4/278). Biokoridor je navržen podél meliorační strouhy v severojižním směru a Vestecká spojka jej kříží v místě osázené retenční nádrže mostem s dostatečně dimenzovanou podchozí částí. Další prvky ÚSES nacházející se v širším území nejsou s posuzovanou Vesteckou spojkou ve střetu. V širším zájmovém území se dle platné územně plánovací dokumentace nachází několik interakčních prvků, povětšinou spíše nefunkčních. Vlastní těleso stavby není ve střetu s žádným interakčním prvkem. Prvky ÚSES včetně interakčních prvků jsou zobrazeny v následujícím obrázku a v Příloze č. 4. Obr. 5 územní systém ekologické stability C.I.4. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Identifikace kulturních památek a archeologických lokalit v zájmovém území je provedena v kapitole dokumentace C.II.8.Hmotný majetek. Pro potřeby dokumentace EIA byly v dotčené lokalitě a v širším zájmovém území sledovány kulturní památky, památkové rezervace a zóny zapsané v Ústředním seznamu památek a území s archeologickými nálezy evidované v informačním systému o archeologických datech (ISAD).

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 63 C.I.5. Území hustě zalidněná Posuzovaná stavba Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 je lokalizována na jihojihovýchodním okraji Prahy mezi připravovanou stavbou EXIT 4 na dálnicí D1 cca v km 3,7 a silnicí II/603, která spojuje jižní část Prahy s Jesenicí. Nejbližší obytná zástavba je ve vzdálenosti cca 120 metrů od posuzované stavby ovšem v území se v blízké budoucnosti počítá s dalším rozvojem a výstavbou obytné, komerční nebo smíšené zástavby. Nelze proto vyloučit umístění nových objektů do ještě větší blízkosti posuzované Vestecké spojky. Míra ovlivnění obyvatelstva je vyhodnocena v kapitole D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo. C.I.6. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, staré ekologické zátěže, extrémní poměry v dotčeném území Území dotčené posuzovaným záměrem není v současné době zatěžováno nad míru únosného zatížení, nenacházejí se zde staré ekologické zátěže, ani zde nepanují jiné extrémní poměry (např. sesuvná území, silně erodovaná území, poddolovaná území, tektonicky aktivní území nebo linie, apod.) Dle posledního hodnocení kvality ovzduší ve Věstníku MŽP č. 4/2011 na základě dat z roku 2009 se území stavebního úřadu Obecního úřadu Průhonice nenacházelo v oblasti s překračováním IL pro průměrnou roční koncentraci suspendovaných částic PM 10 ani zde nedošlo k překročení 24hodinového imisního limitu pro PM 10. Na 18% plochy území došlo k překročení ročního imisního limitu pro oxid dusičitý a na 5,1 % plochy území došlo k překročení ročního imisního limitu a meze tolerance pro oxid dusičitý. Na 1,2% území bylo zaznamenáno překročení cílového imisního limitu pro B(a)P. Dále se dle údajů Věstníku MŽP č. 4/2011 území stavebního úřadu městské části Praha 11 nenacházelo v oblasti s překračováním IL pro průměrnou roční koncentraci suspendovaných částic PM 10 ani zde nedošlo k překročení 24hodinového imisního limitu pro PM 10. Na 19,8% plochy území došlo k překročení ročního imisního limitu pro oxid dusičitý. Na 60,3% území bylo zaznamenáno překročení cílového imisního limitu pro B(a)P. Na území stavebního úřadu městské části Praha 4 došlo na 0,8 % plochy území k překročení ročního imisního limitu a meze tolerance pro oxid dusičitý a na 73,3% území došlo k překročení cílového imisního limitu pro B(a)P. Podél stávajících místních komunikací jsou dle výstupů z hlukové studie v současnosti v některých chráněných venkovních prostorech a v chráněných venkovních prostorech staveb překračovány hygienické limity pro denní i noční dobu.

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 64 C.II. Charakteristika současného stavu životního prostředí v dotčeném území C.II.1. Ovzduší a klima Podle rozdělení do klimatických oblastí spadá řešené území do klimatického okrsku MT10 a T2 (dle Quitta). T2: dlouhé, teplé a suché léto, velmi krátké přechodné období, teplé až mírně teplé jaro a podzim, krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá zima. MT10: dlouhé léto teplé a mírně suché, přechodné období krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky Průměrná roční teplota se v těchto oblastech pohybuje v rozmezí 8,5 9,5 C. Průměrný roční úhrn srážek činí cca 430 mm. Průměrný počet letních dnů činí v této oblasti 60 70 ročně. Následující tabulky uvádějí hodnoty z klimatologické a srážkoměrné stanice Praha Karlov a Průhonice. Průměrná teplota vzduchu [ C] stanice I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok IV-IX Praha - Karlov -0,9 0,8 4,6 9,2 14,2 17,5 19,1 18,5 14,7 9,7 4,4 0,9 9,4 15,5 Průhonice -1,8-0,7 3,3 7,7 13,1 16,0 17,8 17,1 13,8 8,3 3,1-0,5 8,1 14,2 Průměrný úhrn srážek [mm] stanice I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Rok X-III Praha Karlov 20 19 24 32 60 59 58 63 37 26 28 20 447 137 Průhonice 34 30 39 47 67 75 73 75 51 45 39 36 611 223 Lokalita je charakterizována převažujícím jihozápadním a západním prouděním větru. Jedná se o lokalitu s relativně dobrými povětrnostními podmínkami, které po většinu času v roce umožňují provětrání těchto míst. Základním meteorologickým podkladem pro modelový výpočet je větrná růžice charakteristická pro danou oblast, která popisuje proudění ve vybrané lokalitě za různých rozptylových podmínek. V následující tabulce je uvedena celková větrná růžice pro tři třídy rychlostí větru pro oblast v okolí Průhonic (dle ČHMÚ): TR* (m.s -1 ) směr větru S SV V JV J JZ Z SZ calm součet 1,7 3,77 5,59 7,87 6,51 5,94 12,24 11,43 4,55 0,43 58,33 5 2,73 2,01 2,89 2,05 4,13 12,42 10,67 4,67 0,0 41,57 11 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,05 0,05 0,00 0,0 0,10 součet 6,50 7,60 10,76 8,56 10,07 24,71 22,15 9,22 0,43 100,00 * Třídní rychlost větru

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 65 Na celkovou situaci znečištění ovzduší v zájmové oblasti má určující vliv přenos znečišťujících látek z pražské oblasti, působení dálnice D1 a dále působení lokálních stacionárních a mobilních zdrojů. Automobilová doprava představuje v lokalitě významný zdroj znečištění ovzduší. Vliv mobilních zdrojů je především patrný u NOx a CxHx. V posuzovaném území lze očekávat příznivé ventilační poměry. Odhad stávajícího pozadí pro rok 2010, 2014 a 2030 byl stanoven v rozptylové studii (Příloha č. 9) na základě výpočtového modelu ATEM 2010 a je uveden v následující tabulce: znečišťující látka roční průměr koncentrací (µg.m -3 ) 2010 2014 2030 NO 2 < 25 < 20 < 17 SO 2 < 3,7 < 3,5 < 3 CO < 580* < 540 * <500* PM10 ** < 30 < 25 < 20 C 6 H 6 0,6 < 0.4 < 0.35 * není stanoven roční imisní limit, pouze limit pro osmihodinový denní klouzavý průměr 10 mg/m 3 ** se zahrnutím suspendované prašnosti Z hlediska imisního pozadí je pro danou oblast nejvýznamnější znečišťující látkou oxid dusičitý a suspendované částice PM 10. Z hlediska oxidu dusičitého a suspendovaných částic lze zájmovou oblast ve východní části (směrem k dálnici D1) hodnotit jako silněji zatíženou lokalitu a v západní části jako středně zatíženou lokalitu, pro ostatní znečišťující látky lze konstatovat, že se sledované území nachází v přijatelné imisní situaci a je důvodné se domnívat, že tento příznivý vývoj bude pokračovat. Pro účely celkového hodnocení imisní zátěže uvažujeme, s ohledem na druh záměru, stávající zátěž území oxidem dusičitým, TZL vyjádřenými jako PM 10 a benzenem. Ze zjištěných údajů lze konstatovat, že sledované území je v současnosti nejvíce zatíženo imisemi NO 2 a PM 10, kdy lze v blízkém okolí D1 při špatných rozptylových podmínkách očekávat překročení imisního limitu pro krátkodobé koncentrace, nemělo by však docházet k překročení imisního limitu nad povolenou stanovenou četnost překročení (v blízkém okolí D1). Mimo blízké okolí D1, které představuje pás do vzdálenosti 300 450 m od osy dálnice D1, přičemž stavba VS začíná ve vzdálenosti cca 500m od osy D1, nebude docházet k překračování imisních limitů pro krátkodobé koncentrace NO 2 a PM 10. Pro ostatní sledované látky lze předpokládat poměrně příznivou imisní situaci. C.II.2. Voda Povrchové vody Navrhovaná stavba se nachází v povodí Vltavy dílčím povodí Botiče 1-12-01-018 a v dílčím povodí Kunratického potoka 1-12-01-006. Správcem dotčeného úseku povodí Botiče je Povodí Vltavy a.s.. Správcem střední a dolní části Botiče a také

Vestecká spojka v úseku Západní komerční zóna Průhonice silnice II/603 Strana 66 Kunratického potoka je MHMP OOP. Charakteristickým povrchem v celém povodí je orná půda a zástavba. čhp název toku řád toku lesnatost % 1-12-01-018 Botič nad soutokem s Pitkovickým potokem III 10 1-12-01-006 Kunratický potok IV 30 Zájmové území se nachází v povodí Botiče, který je klasifikován jako vodohospodářsky významný vodní tok dle vyhlášky MZe č. 333/2003 Sb. Obr. 6 Vodohospodářská mapa širšího území Průtokové poměry v dotčených povodích název toku Botič ústí * 1-12-01-020 plocha povodí (km 2 ) srážky (mm) odtok (mm) rozdíl (mm) odtokový součinitel specifický odtok (l.s- 1.km- 2 ) průtok (m 3.s-1) 134,85 570 102 468 0,18 3,23 0,44 Kunratický potok ústí 1-12-01-006 31,56 539 71 468 0,13 2,25 0,007 *data k dílčímu povodí Botič nad soutokem s Pitkovickým potokem 1-12-01-018 nejsou k dispozici M denní průtoky (Q m ) v m 3.s -1 : název toku 30 90 180 270 330 355 364 Botič ústí * 0,96 0,52 0,31 0,20 0,12 0,08 0,05 1-12-01-020 Kunratický potok ústí 1-12-01-006 0,16 0,08 0,05 0,03 0,02 0,01 0,00 *data k dílčímu povodí Botič nad soutokem s Pitkovickým potokem 1-12-01-018 nejsou k dispozici Kvalita vody, C95 vodní tok profil BSK 5 CHSKcr N-NH 4 (mg/l) Pc (mg/l) (mg/l) (mg/l) Botič Praha Křeslice, ř. km 18 10,1 36,7 1,09 0,67