NÁVRH ze dne. Pracovní doba a doba odpočinku

NÁVRH ze dne Pracovní doba a doba odpočinku Účinnost od: Závaznost: všechny útvary DP Zrušuje se: Směrnice GŘ č. 5/2007 Zpracovatel: 500200 - Ing. Iva Kochmanová Spolupracující útvary: - - - Schvalovatel: Lucie Šindelářová, ředitelka sekce Lidské zdroje Účel Tato norma rozpracovává ustanovení ZP a kolektivní smlouvy v oblasti pracovní doby, doby odpočinku a rozvržení pracovní doby, včetně ustanovení nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě. Obsah: 1 Zkratky a definice... 2 1.1 Zkratky... Chyba! Záložka není definována. 1.2 Definice... 2 2 Obecná ustanovení o pracovní době... 2 3 Stanovená týdenní pracovní doba a pracovní režimy, délka směny... 3 3.1 Délka stanovené týdenní pracovní doby... 3 3.2 Délka směny... 3 3.3 Kratší pracovní doba... 3 4 Rozvržení pracovní doby... 3 4.1 Rovnoměrné rozvržení pracovní doby... 3 4.2 Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby... 4 4.3 Jiná úprava pracovní doby... 4 4.4 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr... 4 4.5 Stanovení začátku a konce pracovní doby, rozvrhy směn... 4 4.6 Odchylná pracovní doba zaměstnanců MHD... 4 4.7 Pružná pracovní doba... 4 5 Fond pracovní doby... 4 5.1 Měsíční fond... 4 5.2 Naplnění fondu pracovní doby... 5 5.3 Letní čas... 5 6 Přestávky v práci a bezpečnostní přestávky... 5 6.1 Přestávka v práci na jídlo a oddech... 5 6.2 Bezpečnostní přestávky... 5 7 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami... 5 8 Nepřetržitý odpočinek v týdnu... 6 9 Pracovní pohotovost... 6 10 Práce přesčas... 6 11 Noční práce... 7

12 Dovolená... 7 12.1 Výměra dovolené... 7 12.2 Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část, dovolená za odpracované dny... 7 12.3 Krácení dovolené... 8 12.4 Čerpání dovolené... 8 12.5 Dovolená při změně zaměstnání... 9 12.6 Náhrada za dovolenou... 9 13 Evidence a vykazování pracovní doby... 9 14 Závěrečné ustanovení... 9 14.1 Související dokumenty... 9 14.2 Přílohy... 10 Příloha č. 1... 11 Příloha č. 2... 15 1 Zkratky a definice Níže uvedené zkratky a definice jsou platné pro metodiku zpracovanou touto normou. 1.1 Zkratky HZS... útvar 600200 - Hasičský záchranný sbor OOPP... osobní ochranné pracovní prostředky ZP zákoník práce 1.2 Definice definice směny... grafické nebo časové (vyjádřené v hodinách a minutách) vyjádření průběhu pracovního dne zaměstnance rozpis směn... konečné upřesnění přidělení směny zaměstnanci dle plánovaného rozvrhu směn pro příslušný provozní den rozvrh směn turnus... plán stavby směn nerovnoměrně rozvržených v určitém cyklu, ze kterého je vypočítáván fond pracovní doby útvar 110110... odd. Vlakový dispečink útvar 120320... odd. Provozní dispečink útvar 130110... odd. Provozní dispečink útvar 500200... odbor Řízení lidských zdrojů 2 Obecná ustanovení o pracovní době Pracovní doba je doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Směna je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozpisu pracovních směn nebo rozvrhu směn turnusu odpracovat, tj. doba bez přestávek v práci na jídlo a oddech, případně včetně přiměřené doby na oddech a jídlo a bezpečnostních přestávek. Jako výkon práce se posuzuje doba a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy, b) dovolené, za kterou přísluší náhrada mzdy, c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek, d) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy. Výkonem práce je též účast na školení nebo jiných formách přípravy nebo studia za účelem prohloubení kvalifikace k výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě (může být zaměstnanci uložena a zaměstnanec je povinen ji absolvovat). Do pracovní doby může být započtena doba potřebná k osobní očistě po skončení práce v rozsahu stanoveném v KS. Do pracovní doby je započtena doba potřebná k předávce směny maximálně v délce 15 minut. NÁVRH ze dne 2 (celkem 15)

Doba strávená vybavováním pracovním oděvem stejnokrojem v oděvním skladu je překážkou na straně zaměstnavatele a zaměstnanci se poskytuje pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu maximálně v délce 4 hodiny za kalendářní rok. Vybavení zaměstnance OOPP je povinností zaměstnavatele. V případě, že si zaměstnanec bude OOPP zajišťovat výjimečně z rozhodnutí nadřízeného při individuální návštěvě skladu sám, jedná se o součást jeho pracovní doby a zaměstnanci bude za takto vykázanou nezbytně nutnou dobu poskytnuta mzda. 3 Stanovená týdenní pracovní doba a pracovní režimy, délka směny 3.1 Délka stanovené týdenní pracovní doby V DP je stanovena délka pracovní doby: a) 30 hodin týdně zaměstnancům v jednosměnném rovnoměrně rozvrženém pětidenním pracovním režimu trvale pracujícím v nočních přepravních výlukách při údržbě tratí a tunelů metra, b) 32,5 hodiny týdně zaměstnancům, kteří obsluhují a organizují dopravu v jednosměnném rovnoměrně rozvrženém pětidenním pracovním režimu trvale pracujícím v nočních přepravních výlukách strojvedoucí NTP, vedoucí služebního vlaku, c) 40 hodin týdně zaměstnancům, na které se vztahuje 16 odst. 1 NV č. 589/2006 Sb., (tito zaměstnanci jsou uvedeni v příloze č. 1 této normy), d) 37,5 hodiny týdně pro všechny ostatní zaměstnance a pracovní režimy. 3.2 Délka směny Délka směny je stanovena takto: při stanovené týdenní pracovní době... 30 hodin... 6 hodin denně, při stanovené týdenní pracovní době... 32,5 hodiny... 6,5 hodin denně, při stanovené týdenní pracovní době... 37,5 hodiny... průměrně 7,5 hodiny denně nebo rozvrhem směn turnusem, při stanovené týdenní pracovní době... 40 hodin... průměrně 8 hodin denně nebo rozvrhem směn turnusem. 3.3 Kratší pracovní doba Kratší pracovní dobu lze sjednat dle 80 ZP. 4 Rozvržení pracovní doby 4.1 Rovnoměrné rozvržení pracovní doby Pracovní doba se při rovnoměrném rozvržení rozvrhuje do pětidenního pracovního týdne (pondělí pátek). Délka pracovních směn ve dnech může být různá podle potřeb pracoviště, na každý týden po sobě jdoucí musí však být rozvrhován stejný počet hodin. Při rovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny se stanovená týdenní pracovní doba rozvrhuje tak, že délka směny nesmí přesáhnout 9 hodin. U zaměstnanců v jednosměnném rovnoměrně rozvrženém pětidenním pracovním režimu trvale pracujících v nočních přepravních výlukách při údržbě tratí a tunelů metra (30 hodin) a u zaměstnanců, kteří obsluhují a organizují dopravu v jednosměnném pětidenním pracovním režimu trvale pracujících v nočních přepravních výlukách strojvedoucí NTP a vedoucí služebního vlaku (32,5 hodiny), první pracovní den v týdnu začíná v neděli a poslední začíná ve čtvrtek. NÁVRH ze dne 3 (celkem 15)

4.2 Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby na jednotlivé týdny v rozvrhu směn turnusu přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období uvedené v KS. Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin s výjimkou zaměstnanců, na které se vztahují ustanovení přílohy č. 1, u nichž nesmí délka směny přesáhnout 13 hodin. Rozvrhy směn turnusy se zveřejňují formou vývěsky na jednotlivých pracovištích, popř. normou vedoucího jednotky, nejpozději dva týdny před začátkem období, na něž je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena. Nenaplnění rozvrhu směn turnusů na stanovenou pracovní dobu je překážkou na straně zaměstnavatele. Pracovní dobu téže směny může zaměstnavatel rozdělit na dvě části s výjimkou JPA, kde může být v ojedinělých případech rozdělena na více než dvě části. Převody zaměstnanců z rovnoměrně rozvržené pracovní doby do nerovnoměrně rozvržené pracovní doby a zpět v průběhu kalendářního měsíce se neprovádějí, s výjimkou převodů dle 41 ZP. V případě takového převodu se pracovní doba stanoví zvlášť pro každý pracovní režim. 4.3 Jiná úprava pracovní doby Byla-li sjednána se zaměstnancem jiná úprava pracovní doby, nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. 4.4 Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr Při výkonu práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr lze směny určovat operativně po dohodě se zaměstnancem. 4.5 Stanovení začátku a konce pracovní doby, rozvrhy směn Začátek a konec pracovní doby stanoví vedoucí zaměstnanci přímo podřízení generálnímu řediteli, vedoucí jednotky nebo vedoucí provozovny/služby pro podřízené zaměstnance. Začátek a konec pracovní doby zaměstnanců v úseku generálního ředitele stanoví generální ředitel. Rozvrhy pracovních směn se po projednání s příslušnými odborovými organizacemi ukládají a archivují na pracovišti příslušného vedoucího zaměstnance. 4.6 Odchylná pracovní doba zaměstnanců MHD Odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců MHD je upravena v příloze č. 1. Ustanovení přílohy č. 1 lze použít jen pro zaměstnance v ní uvedené. Ustanovení přílohy č. 1se nevztahuje na řidiče tramvají, řidiče autobusů a strojvedoucí metra v době, kdy jsou frekventanty kurzů k získání potřebné kvalifikace. Po celou dobu trvání kurzu (teoretické i praktické části) se účast frekventantů kurzů řídí plánem výuky, nikoli rozvrhem směn. Při jízdním výcviku je stanovená týdenní pracovní doba strojvedoucích metra 40 hodin a řídí se rozvrhem směn příslušného zacvičujícího strojvedoucího, který má minimálně pětiletou odbornou praxi. 4.7 Pružná pracovní doba Pružná pracovní doba je upravena v příloze č. 2. 5 Fond pracovní doby Fond pracovní doby představuje počet hodin, stanovených pro dané období. 5.1 Měsíční fond U zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou odpovídá počtu pracovních dnů (včetně svátků připadajících na pracovní dny) daného měsíce a násobků průměrné denní pracovní doby. U zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou je tento fond stanoven individuálně a odpovídá součtu plánovaných hodin z rozvrhu směn turnusu daného měsíce. NÁVRH ze dne 4 (celkem 15)

5.2 Naplnění fondu pracovní doby Zaměstnavatel je povinen zajistit vyrovnání pracovní doby u zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou do stanovené týdenní pracovní doby maximálně za období vymezené v KS. Změny v rozpisech směn (změny v obsazení jednotlivých směn) je možné provést pouze po vzájemné dohodě mezi zaměstnancem a příslušným nadřízeným zaměstnancem. 5.3 Letní čas Zákonem č. 54/1946 Sb. a prováděcím nařízením vlády je stanoveno zavedení letního času. Stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, jimž počátek letního času připadne do jejich pracovní směny, pokud se tato pracovní směna v důsledku zavedení letního času zkrátí, bude v příslušném týdnu o jednu hodinu kratší. A naopak připadne-li do pracovní směny zaměstnance konec letního času, bude stanovená týdenní pracovní doba v příslušném týdnu o jednu hodinu delší. 6 Přestávky v práci a bezpečnostní přestávky 6.1 Přestávka v práci na jídlo a oddech Přestávka v práci na jídlo a oddech není pracovní dobou. Tato přestávka se poskytuje nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce v trvání nejméně 30 minut, mladistvým se tato přestávka poskytuje nejdéle po čtyřech a půl hodinách nepřetržité práce. Přestávka v práci na jídlo a oddech může být rozdělena do několika částí, z nichž alespoň jedna její část musí činit nejméně 15 minut. Pokud nebude v mimořádných případech poskytnuta přestávka na jídlo a oddech, bude zaměstnanci zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo, za kterou přísluší mzda. Přestávky na jídlo a oddech se neposkytují na začátku a konci pracovní doby. Začátek a konec přestávek v práci stanoví vedoucí zaměstnanec, který stanovuje začátek a konec pracovní doby (viz bod 4.5) po předchozím projednání s odborovými organizacemi. Výčet profesí a funkcí, u kterých z provozních důvodů nelze poskytnout přestávku na jídlo a oddech je uveden ve směrnici, která stanovuje profese a funkce, u kterých nelze z provozních důvodů poskytnout zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech dle 88 odst. 1 ZP. 6.2 Bezpečnostní přestávky Pokud je při trvalé práci, zařazené jako riziková podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nezbytné nepřetržité používání OOPP k omezení rizikového faktoru nebo pokud to povaha OOPP vyžaduje, musí být během práce zařazeny bezpečnostní přestávky, při nichž může zaměstnanec odložit OOPP. První přestávka se zařazuje nejpozději po 2 hodinách nepřetržitého výkonu práce v trvání nejméně 15 minut, poslední nejméně v trvání 10 minut nejpozději 1 hodinu před ukončením směny. Při teplotě vzduchu od 10 C do 4 C musí být práce zaměstnance upravena tak, aby doba jejího nepřetržitého trvání nepřesáhla 3 hodiny, při teplotě vzduchu od 4 C do 10 C dvě hodiny a při teplotě vzduchu od 10 C 75 minut. Bezpečnostní přestávky mezi jednotlivými úseky nepřetržité práce v chladové zátěži musí trvat nejméně 10 minut. Práce musí být upravena tak, aby zaměstnanec nekonal práci na pracovišti, na kterém je korigovaná teplota vzduchu (teplota vzduchu korigovaná podle rychlosti proudění) nižší než 30 C. 7 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami Pracovní doba musí být rozvržena tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek po dobu alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. U zaměstnanců uvedených v příloze č. 1 se postupuje podle této přílohy. Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami může být zkrácen až na 8 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích zaměstnanci staršímu 18 let v nepřetržitých provozech, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a při práci přesčas, u naléhavých opravných prací, jde-li o odvrácení nebezpečí pro život nebo zdraví zaměstnanců, při živelných událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku. U zaměstnanců uvedených v příloze č. 1 se postupuje podle této přílohy. NÁVRH ze dne 5 (celkem 15)

8 Nepřetržitý odpočinek v týdnu Pracovní doba musí být rozvržena tak, aby zaměstnanec měl nepřetržitý odpočinek v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů v trvání alespoň 35 hodin. Není-li možné z provozních důvodů poskytnout odpočinek v tomto rozsahu, je možno rozvrhnout pracovní dobu tak, že doba nepřetržitého odpočinku v týdnu bude činit nejméně 24 hodin s tím, že za období dvou týdnů bude činit délka tohoto odpočinku celkem alespoň 70 hodin. Pokud je to z provozních důvodů možné, stanoví se nepřetržitý odpočinek v týdnu tak, aby do něho spadala neděle. Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého zaměstnance méně než 48 hodin. U zaměstnanců uvedených v příloze č. 1 se postupuje podle této přílohy. 9 Pracovní pohotovost Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potřeby provedena nad rámec jeho rozvrhu směn - turnusu. Zaměstnavatel může pracovní pohotovost na zaměstnanci požadovat jen v případě, že se o tom se zaměstnancem dohodne. Pracovní pohotovost může být sjednána jen na jiném místě dohodnutém se zaměstnancem, odlišném od pracovišť zaměstnavatele. 10 Práce přesčas Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn. V rozvrhu směn-turnusu se označí případná část směny, která je přesčasem nad rozsah stanovené pracovní doby. Rovněž výkon práce v rámci pracovní pohotovosti nad rozsah stanovené týdenní pracovní doby je prací přesčas. Dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas namísto příplatku, poskytne se toto náhradní volno nejdéle v době tří kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou na jiné době. U zaměstnanců s kratší pracovní dobou ( 80 ZP) je prací přesčas práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu příslušného pracoviště (tzn. práce nad 40 h, 37,5 h, 32,5 h, 30 h). Těmto zaměstnancům nelze práci přesčas nařídit. Práce přesčas je práce stejného druhu, jakou zaměstnanec vykonává podle pracovní smlouvy. Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu bylo poskytnuto na jeho žádost. Prací přesčas nesmějí být zaměstnáváni mladiství zaměstnanci ( 245, odst. 1 ZP) a těhotné zaměstnankyně. Zaměstnankyním a zaměstnancům, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok, nesmí být práce přesčas nařízena ( 241 odst. 3 ZP). Práci přesčas nelze nařídit, jestliže by její výkon byl v rozporu s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci nebo s lékařským posudkem. Práci přesčas je možné konat jen výjimečně ( 93 odst. 1 ZP). Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Konat práce nad 150 hodin v kalendářním roce lze pouze na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období 52 týdnů po sobě jdoucích. Souhlas zaměstnance s konáním práce přesčas nad limity nařízené práce přesčas musí být proveden písemně. Uvedený souhlas lze nahradit hromadným seznamem, na němž každý zaměstnanec stvrdí svým podpisem, že souhlasí s výkonem práce přesčas podle potřeb zaměstnavatele v rozsahu tam uvedeném. Vedoucí útvaru odpovídá za uložení těchto písemných souhlasů. Veškeré požadavky na zvýšení limitu přesčasové práce nad 150 hodin v kalendářním roce vyplývající z výše uvedené dohody se zaměstnancem zasílá příslušný vedoucí zaměstnanec útvaru 500200. NÁVRH ze dne 6 (celkem 15)

11 Noční práce Noční práce je práce v noční době, noční doba je doba mezi 22:00 a 6:00 hodinou. Zaměstnancem pracujícím v noci je zaměstnanec, který během noční doby pravidelně odpracuje nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Délka směny všech zaměstnanců pracujících v noci (vyjma zaměstnanců trvale pracujících v nočních směnách při údržbě metra) nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Není-li to z provozních důvodů možné, musí být stanovená týdenní pracovní doba rozvržena tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích. Při výpočtu se vychází z pětidenního pracovního týdne. Pracovní doba v trvale nočních směnách při údržbě metra je řešena v příloze č. 1. Noční prací nesmějí být zaměstnáváni mladiství zaměstnanci ( 245, odst. 1 ZP). 12 Dovolená 12.1 Výměra dovolené Výměra dovolené činí dle KS pět týdnů v kalendářním roce. Týdnem dovolené se rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů. 12.2 Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část, dovolená za odpracované dny Pro vznik práva na dovolenou za kalendářní rok musí zaměstnanec konat práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce ( 212 odst. 1 ZP). Při splnění této podmínky vzniká zaměstnanci právo na dovolenou za kalendářní rok, tj. na celou výměru dovolené, popřípadě na její poměrnou část, jestliže jeho pracovní poměr po celý kalendářní rok netrval. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny tj. více než polovinu, části směn odpracované v různých dnech se nesčítají. Poměrná část dovolené činí za každý celý kalendářní měsíc trvání pracovního poměru jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok, ani na její poměrnou část, protože nekonal v kalendářním roce práci alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce jedné dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v kalendářním roce. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny tj. více než polovinu, části směn odpracované v různých dnech se nesčítají. Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou na jednotlivé týdny nebo na období celého kalendářního roku přísluší tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru ( 213 odst. 4 ZP). Určení příslušného počtu pracovních dnů dovolené vyplyne ze vztahu: vpdd = ps pt x pd Legenda: vppd... výsledný počet pracovních dnů dovolené ps... počet směn podle rozvrhu směn-turnusu nerovnoměrného týdenního rozvržení pracovní doby (bez přesčasových směn) v kalendářním roce pt... počet týdnů v kalendářním roce pd... počet týdnů dovolené, na které má zaměstnanec právo Výsledek se zaokrouhlí na celé půldny tím způsobem, že při vypočtené délce dovolené v rozsahu: 0,25-0,75 dne se provede zaokrouhlení na 0,5 dne, 0,76-1,25 dne se provede zaokrouhlení na 1 den, 1,26-1,75 dne se provede zaokrouhlení na 1,5 dne, 1,76-2,25 dne se provede zaokrouhlení na 2 dny. Stejným způsobem se provádí zaokrouhlování dalších dnů. NÁVRH ze dne 7 (celkem 15)

Při změně rozvržení pracovní doby v průběhu kalendářního roku (tzn. při přeřazení zaměstnance z režimu rovnoměrného do nerovnoměrného rozvržení pracovní doby nebo naopak) přísluší zaměstnanci za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce příslušného rozvržení pracovní doby. Právo na dovolenou a její čerpání se posuzuje v rámci toho režimu pracovní doby, který se v konkrétní době na zaměstnance vztahuje. Dovolená, která již byla v tomto roce vyčerpána, se přepočítává na režim pracovní doby, do něhož zaměstnanec přechází. 12.3 Krácení dovolené Dovolená, na níž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce. Nepracoval-li zaměstnanec, který splnil podmínku stanovenou v 212 odst. 1 ZP, v kalendářním roce, za který se dovolená poskytuje, pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce ( 216 odst. 3 ZP), krátí se mu dovolená za prvých 100 takto zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Dovolenou vyčerpanou před nástupem rodičovské dovolené nelze však z tohoto důvodu krátit. Zaměstnavatel zkrátí zaměstnanci dovolenou z důvodu neomluveného zameškání směny (pracovního dne). Neomluvené zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají. Podmínkou krácení dovolené je dohoda s příslušnou odborovou organizací, že zameškání práce bylo neomluvenou absencí ( 348 odst. 3 ZP). Dovolenou lze takto zkrátit o jeden až tři dny. Při krácení dovolené z výše uvedených důvodů musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou týdnů. Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 21 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená z důvodu vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo byl-li zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestný čin byl amnestován. 12.4 Čerpání dovolené Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolených vydaného s předchozím souhlasem příslušné odborové organizace tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku. Zaměstnavatel je povinen určit zaměstnanci, jehož pracovní poměr trval po celý kalendářní rok, čerpání alespoň čtyř týdnů v kalendářním roce, pokud na ně má právo. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolených je nutno přihlížet k úkolům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Schválený rozvrh čerpání dovolených se ukládá u vedoucího příslušného útvaru. Zaměstnavatel může určit zaměstnanci na základě rozvrhu dovolených čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže lze předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku. Jestliže si zaměstnanec nemohl dovolenou vyčerpat v kalendářním roce z naléhavých provozních důvodů nebo proto, že zaměstnavatel neurčil její čerpání, nebo pro překážky v práci, je zaměstnavatel povinen poskytnout ji zaměstnanci tak, aby skončila nejpozději do konce příštího kalendářního roku. Neurčí-li zaměstnavatel zaměstnanci čerpání alespoň čtyř týdnů dovolené v kalendářním roce, pokud na ně má právo, ani do 31. října příštího kalendářního roku, je dnem nástupu zaměstnance na tuto nevyčerpanou dovolenou nebo její část první následující pracovní den v měsíci listopadu, a to za předpokladu, že zaměstnanci nebrání v nástupu dovolené překážky v práci (v případě pracovní neschopnosti a v případě čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené). Pokud zaměstnanec nevyčerpá uvedené čtyři týdny dovolené ani do konce příštího kalendářního roku, právo na tuto dovolenou zaniká. Pokud zaměstnanec nemohl vyčerpat dovolenou, přesahující čtyři týdny ani do konce příštího kalendářního roku z naléhavých provozních důvodů nebo proto, že zaměstnavatel neurčil její čerpání, nebo pro překážky v práci na straně zaměstnance, může být s jeho písemným souhlasem předloženým útvaru 500200 tato část dovolené vyčerpána do konce dalšího kalendářního roku. Výjimečně může zaměstnavatel zaměstnancům poskytovat dovolenou v několika částech nebo i po jednotlivých dnech, v těchto případech však musí alespoň jedna část činit nejméně dva týdny, NÁVRH ze dne 8 (celkem 15)

pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak, přičemž nezáleží na tom, zda jde o dovolenou z předcházejícího roku nebo dovolenou z nároku běžného roku. Byl-li zaměstnanec během dovolené uznán práce neschopným pro nemoc nebo úraz nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje. To neplatí, jestliže zaměstnavatel určil čerpání dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny na žádost zaměstnance. Dovolená se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené. Pokud v jednom pracovním dni začínají zaměstnanci dvě pracovní směny, vyčerpá pro účely dovolené rovněž dva dny dovolené. Dovolená se poskytuje vždy v tom dni, ve kterém pracovní směna začíná. Připadne-li v době čerpání dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Na den svátku zaměstnavatel neurčuje čerpání jednoho dne dovolené ani čerpání náhradního volna za práci přesčas nebo ve svátek. 12.5 Dovolená při změně zaměstnání Změní-li zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může mu nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou, popř. část dovolené, na kterou mu vzniklo právo u dosavadního zaměstnavatele, jestliže o to zaměstnanec požádá oba zúčastněné zaměstnavatele nejpozději před skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele. Podmínkou pro převod dovolené je souhlas obou zaměstnavatelů. Poměrná část dovolené za kalendářní rok přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují. Zaměstnanci přísluší poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele. Za bezprostřední navázání pracovního poměru se považuje též situace, kdy mezi skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznikem pracovního poměru u nového zaměstnavatele jsou dny pracovního klidu. 12.6 Náhrada za dovolenou Zaměstnanci s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za skutečnou délku odpadlé směny. Zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny. Odpadlá délka směny rovná se průměrné délce směny. Od 1. 1. 2012 přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za délku odpadlé směny dle rozvrhu směn - turnusu. Řidičům BUS bude poskytnuta náhrada mzdy za dobu čerpání dovolené ve výši průměrného výdělku za průměrnou délku směny vyplývající z daného rozvrhu směn. Rozhodná je výše průměrného výdělku používaného v té době, kdy je dovolená čerpána, i kdyby se jednalo o čerpání dovolené z předchozího kalendářního roku nebo o čerpání dovolené převedené od jiného zaměstnavatele, u něhož mu příslušela mzda v jiné výši. 13 Evidence a vykazování pracovní doby K vykazování a evidenci pracovní doby jsou zavedeny uživatelské programové úlohy. 14 Závěrečné ustanovení 14.1 Související dokumenty Kolektivní smlouva Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě Nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci NÁVRH ze dne 9 (celkem 15)

předpis O 2/2-9, provozní předpis Výcvikový a zkušební řád pro provozování tramvají směrnice, která stanovuje profese a funkce, u kterých nelze z provozních důvodů poskytnout zaměstnanci přestávku na jídlo a oddech dle 88 odst. 1 ZP Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 54/1946 Sb., o letním čase Nařízení vlády č. 420/2006 Sb., o zavedení letního času v letech 2007 až 2011 Nařízení vlády č. 222/2011 Sb., o zavedení letního času v letech 2012 až 2016 14.2 Přílohy č. 1 Odchylná pracovní doba č. 2 Pružná pracovní doba Pozn.: Žlutým podbarvením jsou zvýrazněny změny proti rušené Směrnici generálního ředitele č. 5/2007 Pracovní doba a doba odpočinku. Datum schválení: Lucie Šindelářová ředitelka sekce Lidské zdroje NÁVRH ze dne 10 (celkem 15)

Příloha č. 1 1 Okruh zaměstnanců Odchylná pracovní doba zaměstnanců MHD Tato úprava se týká pracovní doby a doby odpočinku pracovníků MHD, kteří jsou členy osádky autobusu, zaměstnanců, kteří organizují silniční městskou dopravu, zaměstnanců drážní dopravy na dráze tramvajové, lanové a speciální (metro) a členů osádky autobusu linkové osobní dopravy, u které délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km: Zaměstnanci drážní dopravy na dráze speciální (metro) 1) revizor bezpečnosti v dopravě (dozorčí VI), 2) dispečer (dispečer IV - VII, dozorčí VII, dozorčí VIII), 3) výpravčí (dozorčí IV, dozorčí V), 4) dozorčí směny trati (dozorčí V), 5) dozorčí depa (dozorčí V), 6) odpovědný zástupce provozu (dozorčí VI) 7) dozorčí stanice (dozorčí I, dozorčí II), 8) samostatný provozní technik (dozorčí III, dozorčí IV), 9) železničář, 10) dělník v dopravě, 11) strojvedoucí, 12) strojvedoucí-instruktor 13) strojvedoucí NTP 14) dozorčí provozu (doprava a jízda) v nerovnoměrně rozvržené pracovní době (dozorčí V). Pozn.: V závorce jsou uvedeny názvy funkcí a profesí dle směrnic Katalog typových činností TH funkcí a Katalog manuálních prací. Zaměstnanci drážní dopravy na dráze tramvajové 1) řidič tramvaje, 2) výpravčí, 3) dispečer. Zaměstnanci, kteří organizují silniční městskou dopravu a členové osádky autobusu 1) řidič autobusu, 2) dispečer, 3) výpravčí, 4) garážmistr. 2 Součásti pracovní doby U funkcí a profesí, na které se vztahuje tato příloha, tvoří pracovní dobu: vlastní přepravní výkon, přejezdy z linky na linku, operativní a provozní zálohy, prostoj (např. KPV krácení provozního výkonu), seznámení se s příslušnou tratí/linkou, seznámení s obsluhou a řízení vozidla, přiměřená doba pro oddech a jídlo, bezpečnostní přestávka, přípravná a odstavná doba, manipulační jízdy po trati, v garáži, vozovně, depu (obraty vozidel/souprav, jízda po smyčce, mytí vozidla/soupravy, tankování), režijní jízdy (např. přejezdy mezi nástupními místy v rámci jedné směny), NÁVRH ze dne 11 (celkem 15)

čekání na zpožděné střídání, zkušební jízdy po trati, v garáži, vozovně, depu, zkušební trati, zácvik jiného zaměstnance, předání vozidla při střídání, vykonání odborných zkoušek, výkon dopravní kontroly, výkon práce revizora bezpečnosti v dopravě, výkon práce dozorčího směn trati, výkon služby strojvedoucího instruktora, výkon služby dispečera vlakového dispečinku metro, výkon služby dispečera technologického dispečinku, výkon služby dispečera elektrodispečinku, výkon služby dispečera sdělovacího a zabezpečovacího dispečinku, výkon služby dispečera střediska Pohotovost, výkon služby dispečera provozu tratí A, B a C výkon služby výpravčího v metru, výkon služby dozorčího depa, výkon služby odpovědného zástupce provozu, výkon služby dozorčího stanice, výkon služby samostatného provozního technika, výkon služby železničáře, výkon služby dělníka v dopravě, výkon služby dispečera, výkon služby garážmistra, výkon služby řidiče tramvaje - instruktora dle zkoušky D3 předpisu O 2/2-9, docházková doba z místa vystřídání do místa odpočinku a zpět v objektu DP nebo smluvního objektu s příslušným zázemím, předávka služby výkon služby dozorčího provozu (doprava a jízda). 3 Rozvržení pracovní doby rozvrh a rozpis směn 3.1 Rozvržení pracovní doby Průměrná týdenní pracovní doba činí 40 hodin, do této doby se započítává přiměřená doba pro oddech a jídlo. Pracovní doba je rozvržena nerovnoměrně, zaměstnanci konají práci v každodenním režimu na základě vypracovaného písemného a zveřejněného rozvrhu směn turnusu stanovené týdenní pracovní doby. Podle výkonu převážné části pracovní doby ve směně rozlišujeme ranní, odpolední, polonoční, noční, denní, celodenní a dělené směny. 3.2 Rozvrh směn turnus Rozvrhem směn turnusem se rozumí plán stavby směn nerovnoměrně rozvržených v určitém cyklu, ze kterého je vypočítáván fond pracovní doby. U zaměstnanců konajících práce na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se rozvrhem směn turnusem po dohodě se zaměstnancem rozumí i rozvrh bez konkrétního rozvržení směn, ze kterého je vypočítáván fond pracovní doby dle úvazku zaměstnance podle kalendáře v běžné pracovní dny. V JPM se rozvrhem směn turnusem po dohodě se zaměstnancem rozumí i rozvrh bez konkrétního rozvržení směn, ze kterého je vypočítáván fond pracovní doby dle úvazku zaměstnance podle kalendáře v běžné pracovní dny. Zaměstnanci je konkrétní směna oznámena nejpozději tři dny předem. Přidělování zaměstnanců do jednotlivých rozvrhů směn turnusů se řídí rozhodnutím příslušného vedoucího, popř. vnitřními pravidly jednotlivých jednotek (JPA, JPT, JPM). NÁVRH ze dne 12 (celkem 15)

Nový rozvrh směn - turnus (např. z důvodu změny grafikonu) schvaluje příslušný vedoucí, po předchozím projednání s příslušnými odborovými organizacemi. Zaměstnanci, musí být s novým rozvrhem seznámeni minimálně 14 dní předem formou vývěsky. 3.3 Rozpis směn Rozpis směn je konečné upřesnění přidělení směny zaměstnanci dle plánovaného rozvrhu směn pro příslušný provozní den. S tímto rozpisem musí být zaměstnanec seznámen minimálně 3 dny předem formou vývěsky, e-mailem, sms zprávou nebo telefonicky, nedohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem jinak. Změny v konkrétní směně lze provádět bez předchozího projednání se zaměstnancem jen při náhlé nepředvídatelné změně vypravení nebo mimořádné události. Pokud nebude možno v důsledku svátku zachovat zaměstnanci plánovanou směnu z rozvrhu směn - turnusu pro příslušný den, může mu být přidělena jiná směna, nebo směna odpadne z důvodu svátku. U strojvedoucích z důvodů pracovního zatížení při jednočlenné obsluze se vylučuje, aby v rozvrhu a rozpisu směn následovaly po sobě 3 noční směny. Při živelných pohromách a z důvodu dlouhodobého omezení provozu s cestujícími v části linky metra je možné přejít operativně na režim zařazení strojvedoucích do rozvržení bez konkrétního plánu směn. Konkrétní situace bude v nejbližším možném termínu projednána s příslušnými odborovými organizacemi. V JPT nesmí konec pracovní doby odpolední části dělené směny řidiče tramvaje přesáhnout 21. hodinu plus zatahovací časy ve vozovnách, pokud nejde o mimořádné situace. V JPT a JPM je nejkratší délka směny stanovena na 6 hodin. Výjimkou je školení v JPT a JPM a zálohy v JPT. 4 Rozvržení přestávek 4.1 Bezpečnostní přestávky U řidičů autobusů MHD a tramvají je bezpečnostní přestávka přerušení řízení vozidla stanovena nejpozději po 4 hodinách řízení v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Tato bezpečnostní přestávka může být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 10 minut. U strojvedoucích metra je bezpečnostní přestávka přerušení řízení vozidla stanovena nejpozději po 2,5 hodinách, při likvidaci mimořádných událostí bude tato přestávka poskytnuta v nejbližším možném čase. Bezpečnostní přestávka je uvedena v definici každé konkrétní směny. Definice směn musí být zveřejněna formou vývěsky na všech nástupních a střídacích místech. Každé nedodržení minimálního stanoveného rozsahu v čerpání bezpečnostních přestávek je řidič povinen vždy nahlásit příslušnému dispečinku (útvar 110110, 120320, 130110). Dispečink všechny hlášené nepravidelnosti v čerpání přestávek vyhodnotí a na základě toho včas nařídí řidiči náhradní způsob čerpání přestávky. Do délky doby řízení se nezapočítává přípravná doba před a po směně, přejímka a odstavení vozidla/soupravy na začátku a konci směny (včetně začátku a konce části dělené směny). 4.2 Přiměřená doba na oddech a jídlo Přiměřená doba na oddech a jídlo je poskytována následujícím způsobem: a) u řidičů tramvají: aa) u směny nebo její části delší než 4 hodiny v délce minimálně 15 minut, v případě, že nevzniká nárok na bezpečnostní přestávku, neposkytuje se ani přiměřená doba na oddech a jídlo, ab) u směny nebo její části delší než 8,5 hodiny v souhrnné délce minimálně 30 minut, přičemž nejkratší část musí být minimálně 15 minut, ac) u směny nebo její části delší než 9 hodin v souhrnné délce 45 minut, přičemž nejkratší část musí být minimálně 15 minut, b) u řidičů autobusů MHD u souvislé směny nebo její části delší než 6 hodin: ba) v souvislé délce minimálně 30 minut bb) v souhrnné délce minimálně 40 minut při dělení na dvě části, NÁVRH ze dne 13 (celkem 15)

bc) v souhrnné délce minimálně 45 minut při dělení na tři části, z nichž nejkratší část musí být alespoň 10 minut. Přiměřené doby na oddech a jídlo a bezpečnostní přestávky řidičů jsou uvedeny v jízdních řádech (definici směn) dohodnutým způsobem. Pokud je řidič vystřídán na trati, musí mít možnost čerpat bezpečnostní přestávku nebo přiměřenou dobu pro oddech a jídlo ve služební místnosti k danému účelu vyhrazené v objektu DP nebo smluveném objektu s patřičným zázemím. 5 Nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami Pracovní doba musí být rozvržena tak, aby zaměstnanec, na kterého se vztahují ustanovení této přílohy, měl mezi koncem jedné směny a začátkem následující směny nepřetržitý odpočinek alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Tento odpočinek může být zaměstnanci a) zkrácen až na 9 hodin nejvýše třikrát v týdnu za podmínky, že v následujícím týdnu bude prodloužen o dobu předchozího zkrácení, b) během 24 hodin po sobě jdoucích výjimečně rozdělen na dvě nebo tři části ve dnech, kdy není zkrácen podle písmena a), přičemž musí jedna část činit alespoň 8 hodin a nepřetržitý odpočinek musí být prodloužen z 11 hodin na alespoň 12 hodin. 6 Nepřetržitý odpočinek v týdnu Pracovní doba musí být rozvržena tak, aby u zaměstnance, na kterého se vztahuje tato příloha vnitřní normy, byla doba nepřetržitého odpočinku v týdnu během každého období sedmi po sobě jdoucích kalendářních dnů alespoň 24 hodin s tím, že za období tří týdnů bude tento odpočinek činit celkem alespoň 105 hodin. 7 Noční práce při údržbě metra Délka směny zaměstnance pracujícího v noční době při údržbě metra může činit nejvýše 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. Rovnoměrné rozvržení trvale noční pracovní doby: 30 hodin, 32,5 hodiny je určeno podle potřeb nočního provozu od 22:00 h do 4:30 h nebo od 22:30 h do 5:00 h. NÁVRH ze dne 14 (celkem 15)

Příloha č. 2 Pružná pracovní doba V zájmu lepšího využívání pracovní doby a uspokojování osobních potřeb zaměstnanců DP lze uplatnit ve smyslu 85 ZP na některých pracovištích nebo u některých zaměstnanců pružnou pracovní dobu. Podmínkou uplatnění pružné pracovní doby u zaměstnance nebo skupiny zaměstnanců je zabezpečení řádného výkonu všech činností útvaru vymezených vnitřní normou o posláních a působnostech útvarů a včasné a kvalitní plnění úkolů zaměstnancem daných popisem pracovní funkce. Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Zaměstnanec si sám v časových úsecích určených DP volí začátek, popř. konec pracovní doby směny (volitelná pracovní doba). Mezi dva úseky volitelné pracovní doby je vložen časový úsek povinné přítomnosti na pracovišti (základní pracovní doba). Délka základní pracovní doby a dob volitelné pracovní doby je stanovena takto: začátek a konec základní pracovní doby... 9:00 14:00 h volitelná prac. doba před začátkem základní pracovní doby... 6:00-9:00 h volitelná prac. doba po skončení základní pracovní doby... 14:00 18:00 h. O zařazení do režimu pružné pracovní doby žádá zaměstnanec (příp. skupina zaměstnanců) písemně svého nadřízeného, který ji v případě svého souhlasu doporučí a předá ke schválení vedoucímu zaměstnanci přímo podřízenému generálnímu řediteli, vedoucímu jednotky nebo vedoucímu provozovny - služby. Zaměstnanci přímo podřízení generálnímu řediteli předkládají žádost o zařazení do režimu pružné pracovní doby generálnímu řediteli. Rozhodnutí o zařazení do režimu pružné pracovní doby zašlou příslušní vedoucí útvaru 500200 na vědomí. Doporučením žádosti na sebe bere každý vedoucí útvaru osobní odpovědnost, že v jím řízeném útvaru bude zabezpečen řádný chod jím řízeného útvaru. V případě jakýchkoliv závad v plnění úkolů útvaru může být zaměstnanec, který neplnění způsobil, rozhodnutím vedoucího zaměstnance vyřazen z režimu pružné pracovní doby, a to od počátku následujícího měsíce po zjištění závad. Vedoucí útvaru, který doporučil žádost zaměstnance na zařazení do režimu pružné pracovní doby, může navrhnout její zrušení, pokud rozhodne, že je to v zájmu jím řízeného útvaru. Rozhodnutí o zrušení pružné pracovní doby zaměstnance zašle vedoucí útvaru na vědomí útvaru 500200. Pružná pracovní doba se neuplatní zejména: při pracovní cestě zaměstnanců, při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně s pevným začátkem a koncem, brání-li tomu provozní důvody v době důležitých osobních překážek v práci, po kterou přísluší náhrada mzdy podle 192 ZP nebo peněžité dávky podle předpisů o nemocenském pojištění. Při pružném rozvržení pracovní doby se posuzují překážky v práci na straně zaměstnance jako výkon práce jen v rozsahu, ve kterém zasáhly do základní pracovní doby. Toto ustanovení však neplatí v případě dočasné pracovní neschopnosti, kdy se zaměstnanci poskytuje náhrada mzdy a přísluší mu za průměrnou délku směny. Při překážkách v práci na straně zaměstnance při pružném rozvržení pracovní doby, vymezených přesnou délkou nezbytně nutné doby, po kterou přísluší zaměstnanci pracovní volno, posuzuje se jako výkon práce celá tato doba. Práce přesčas při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby se zjišťuje vždy jako práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu a nad základní pracovní dobu. NÁVRH ze dne 15 (celkem 15)