Vývoj pracovní neschopnosti

VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ), Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). ČSÚ sestavuje publikaci Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR na základě Pololetních (do roku 2001 Ročních) výkazů o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz (Nem Úr). Statistiky ČSSZ jsou měsíční a vycházejí z evidence práce neschopných na OSSZ, do které se zaznamenávají údaje tiskopisu Potvrzení pracovní neschopnosti. ČSSZ poskytuje informace nejen o pracovní neschopnosti, ale i příjmech a výdajích nemocenského pojištění, dále např. údaje o nemocnosti podle výše vyměřovacích základů (ze Šetření o nemocnosti v malých organizacích, tj. do 25 zaměstnanců týká se cca 1/4 zaměstnanců). ÚZIS zpracovává ročně publikaci Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. Od roku 1993 k tomu využívá dat ČSSZ, respektive Potvrzení pracovní neschopnosti (dříve šlo jen o 20% výběr zpracovávaný ÚZIS). Publikace obsahuje rozložení případů podle diagnóz, délky trvání atd.. Vývoj pracovní neschopnosti Výše pracovní neschopnosti (PN) závisí na počtu osob uznaných práce neschopnými a na době trvání jejich pracovní neschopnosti. Ukazatelem výše pracovní neschopnosti je průměrné procento pracovní neschopnosti. Vyjadřuje, kolik osob ze sta je v průměru v daném období uznáno práce neschopnými. Tak např. průměrné procento pracovní neschopnosti 6,8 v roce 2003 znamená, že ze 100 osob nemocensky pojištěných byly po celý rok 2003 práce neschopny v průměru 6,8 osoby. Základní ukazatele pracovní neschopnosti 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 průměrné procento PN 5,30 5,77 6,15 6,05 6,25 5,82 5,95 6,46 6,75 6,77 6,81 průměrná délka trvání 1 případu PN 23,2 24,8 24,4 25,8 26,3 26,8 26,1 28,0 28,6 30,8 30,5 počet případů PN na 100 pojištěnců 83,3 85,1 91,9 85,8 86,7 79,2 83,3 84,4 86,2 80,4 81,7 Pramen: ČSÚ, Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR Průměrné procento pracovní neschopnosti ve sledovaném období převážně rostlo - s výjimkou roku 1996 (pokles o 0,10 procentního bodu) a roku 1998 (pokles o 0,43 procentního bodu). V roce 2003 dosáhlo hodnoty 6,81 a bylo tak o 0,04 procentního bodu vyšší než průměrné procento pracovní neschopnosti v roce 2002 (6,77). Oproti roku 1993 (5,30) došlo k nárůstu tohoto ukazatele o 1,51 procentního bodu. Také průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se prodlužovala - kromě roku 1995 (zkrácení o 0,4 dne), roku 1999 (zkrácení o 0,7 dne) a roku 2003. V roce 2003 trval jeden případ pracovní neschopnosti průměrně 30,5 dne, tj. o 0,3 dne méně než v roce 2002 a o 7,3 dne více než v roce 1993. Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na sto pojištěnců dosáhl svého maxima v roce 1995 (91,9 případů) a minima v roce 1998 (79,2 případů). Následně tento ukazatel soustavně rostl až do roku 2001 (86,2 případů). V roce 2002 ale došlo k jeho poklesu o 5,8 na hodnotu 80,4 případů. V roce 2003 následoval návrat k rostoucímu trendu a počet případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců činil 81,7 (nárůst o 1,3 oproti roku 2002). Oproti roku 1993 tento ukazatel poklesl o 1,6 případu.

V roce 2002 došlo k výraznému prodloužení délky trvání jednoho případu pracovní neschopnosti a naopak ke značnému poklesu počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti na sto pojištěnců při nepatrném nárůstu průměrného procenta pracovní neschopnosti. V roce 2003 se délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti lehce zkrátila, zatímco počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na sto pojištěnců vzrostl při opětovném mírném nárůstu průměrného procenta pracovní neschopnosti. Popsaný vývoj základních ukazatelů je mimo jiné důsledkem epidemiologické situace v roce 2002 a 2003. Zatímco v roce 2002 nebyl překročen epidemický práh (tj. 2 000 případů akutních respiračních onemocnění na 100 000 obyvatel), v roce 2003 trvala chřipková epidemie 7 týdnů a byla střední intenzity. Od 6. do 12. kalendářního týdne roku 2003 onemocnělo akutní infekcí dýchacích cest v celé ČR 1,886 tis. osob. Vzhledem k obvyklé délce chřipkových onemocnění se jedná o významný vliv posílení krátkodobé nemocnosti, který v roce 2003 vedl ke zkrácení délky trvání jednoho případu pracovní neschopnosti. Počet případů pracovní neschopnosti ovlivňují především osoby nemocensky pojištěné, dobu trvání pracovní neschopnosti ovlivňují především ošetřující lékaři. Na výši pracovní neschopnosti působí mnoho faktorů, jako např. výše nemocenského ve vztahu k příjmu z výdělečné činnosti (čím je nemocenské v relaci k příjmu nižší, tím je i nižší pracovní neschopnost), posuzování pracovní neschopnosti, vývoj nezaměstnanosti. Struktura práce neschopných 1. Struktura práce neschopných podle výše příjmů Úroveň dávek významně ovlivňuje i strukturu práce neschopných podle výše jejich příjmů. Obecně platí, že s rostoucím příjmem: procento pracovní neschopnosti klesá, délka pracovní neschopnosti se spíše zkracuje, počet případů pracovní neschopnosti klesá. Tyto trendy lze interpretovat tak, že pracovníci s vyššími příjmy nezneužívají institut pracovní neschopnosti; naopak jej nevyužívají, neboť lehčí a krátkodobější nemoci buď neléčí nebo k jejich léčení využívají dovolenou. Tuto situaci ilustruje následující graf, který je výsledkem šetření o nemocnosti v malých organizacích (MO). Počet případů na 100 pojištěnců 120 100 80 60 40 20 35,7 56,7 5,54 Základní ukazatele pracovní neschopnosti podle výše mzdy v roce 2003 (ze Šetření o nemocnosti v MO) 32,2 96,7 31,4 97,3 30,2 94,4 8,52 8,36 7,80 29,2 85,8 počet případů na 100 pojištěnců průměrná délka 1 případu PN průměrné procento PN 6,86 31,0 69,4 69,7 5,89 5,52 28,9 29,5 50,6 4,09 30,3 41,8 3,46 28,0 32,5 2,49 40 35 30 25 20 15 10 5 Průměrné % a průměrná délka PN 0 do 7 7-10 10-13 13-16 16-19 19-22 22-25 25-28 28-31 nad 31 0 Pásma měsíční hrubé mzdy v tis. Kč

Konstrukce výpočtu nemocenského znevýhodňuje zaměstnance s průměrnými a vyššími příjmy. Vzhledem k tomu, že nemocenské se vypočítává z průměrného denního hrubého příjmu, jehož výše je omezena na maximální částku 606 Kč, tak zaměstnanci s příjmem 606 Kč a vyšším pobírají nemocenské v jednotné výši (303 Kč v 1. 3. dnu nemoci, 419 Kč od 4. dne nemoci). Jakou výši nemocenského (v %) z výdělku obdrží zaměstnanec za dobu pracovní neschopnosti trvající 7, 15 nebo 30 kalendářních dnů ukazuje následující tabulka: Výdělek v roce 2003 Počet dní pracovní neschopnosti (vůči průměrné hrubé mzdě v NH) 7 15 30 70% 61% 65% 67% 100% 58% 62% 64% 150% 45% 48% 49% 200% 33% 36% 37% 250% 27% 29% 29% Pramen: Modelový výpočet MPSV 2. Struktura práce neschopných podle diagnóz Vývoj pracovní neschopnosti v závislosti na skupině diagnóz analyzuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Největší počet ukončených případů pracovní neschopnosti na 100 tisíc pojištěnců v roce 2003 připadal na nemoci dýchací soustavy (37 896 případů, tj. 46,6%), nemoci svalové a kosterní soustavy (13 980 případů, tj. 17,2%), poranění a otravy (8 127 případů, tj. 10,0%) a nemoci trávicí soustavy (5 240 případů, tj. 6,4%). Z porovnání počtu ukončených případů pracovní neschopnosti a jejich průměrné délky u vybraných skupin diagnóz v roce 2002 a 2003 vyplývá, že se: zvýšil počet případů krátkodobých onemocnění (kromě akutního zánětu mandlí); zkrátila délka trvání krátkodobých i dlouhodobých onemocnění (kromě TBC). Celkový počet ukončených případů pracovní neschopnosti se v roce 2003 oproti roku 2002 zvýšil, zatímco průměrná délka trvání jednoho případu pracovní neschopnosti se zkrátila. Tento trend je zcela shodný s pozorováním ČSÚ. Diagnóza Počet případů rok 2002 rok 2003 Průměrná Počet délka případů Průměrná délka Krátkodobá onemocnění: Akutní zánět mandlí 188 047 15,3 185 329 15,2 Jiné akutní infekce horních cest dýchacích 860 137 16,0 884 244 15,8 Chřipka 277 200 15,8 431 024 15,1 Nemoci dýchací soustavy 1 504 497 17,0 1 680 870 16,5 Dlouhodobá onemocnění: TBC dýchacího ústrojí 173 211,1 148 215,4 Zhoubný novotvar prsu 1 821 201,9 1 988 196,3 Zlomeniny postihující více částí těla 134 186,6 143 165,4 Akutní a pokračující infarkt myokardu 2 248 172,9 2 228 168,7 Všechny případy pracovní neschopnosti 3 572 487 31,3 3 608 020 30,9 Pramen: ÚZIS, Ukončené případy pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz 2002 a 2003

Změny v nemocenském pojištění od 1.1.2004 Zákon č. 421/2003 Sb. prodlužuje rozhodné období pro zjišťování vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského pojištění z dosavadního kalendářního čtvrtletí na 12 kalendářních měsíců; snižuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti u částky do 480 Kč ze 100% na 90%; pozastavuje zvyšování redukčních hranic denního vyměřovacího základu a stanovuje platnost první redukční hranice ve výši 480 Kč a druhé redukční hranice ve výši 690 Kč až do konce roku 2005; snižuje procentní sazbu nemocenského za první tři dny pracovní neschopnosti ze současných 50% na 25%, v případě karantény ze 69% na 25%. Nemocenské pojištění v roce 2004 1. Vývoj ukazatelů pracovní neschopnosti Údaje ČSÚ za rok 2004 budou k dispozici v dubnu 2005 (údaje ÚZIS v srpnu 2005). Statistika ČSSZ a ČSÚ není srovnatelná, protože vychází z jiných zdrojů i metodiky (např. ČSSZ pracuje s ukončenými případy PN, zatímco ČSÚ s nově hlášenými případy PN), ale z porovnání pololetních údajů je zřejmé, že trendy vývoje jednotlivých ukazatelů se shodují. Lze tedy předpokládat, že vývoj ukazatelů pracovní neschopnosti vykazovaných ČSÚ bude shodný s trendy vykazovanými ČSSZ i pro celý rok 2004. Z následující tabulky vyplývá, že v roce 2004 se oproti roku 2003: snížilo průměrné procento PN, prodloužila délka trvání jednoho případu, snížil počet případů PN na 100 pojištěnců. Pokles nemocnosti (počtu případů a dnů pracovní neschopnosti) je výsledkem výše uvedených opatření reformy veřejných financí a z nich vyplývajícího snížení dávek, jakož i absence chřipkové epidemie v roce 2004. Zdroj statistiky ČSÚ ČSSZ 2003 2004 2003 2004 rok 2003 rok 2004 průměrné procento PN 7,30 6,23 8,58 7,41 7,69 6,70 průměrná délka trvání 1 případu PN 28,62 34,02 30,70 36,21 31,61 36,46 počet případů PN na 100 pojištěnců 46,19 33,34 50,60 37,22 88,75 67,29 Pramen: ČSÚ (Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR), ČSSZ (PN měsíční hlášení) 2. Vývoj příjmů, výdajů a počtu nemocensky pojištěných osob Příjmy z pojistného na nemocenské pojištění vybrané od zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ (bez penále, pokut, přirážky k pojistnému i ostatních závazků a pohledávek) tvořily v roce 2004 částku 35,63 mld. Kč, což je o 2,59 mld. Kč (tj. o 7,8 %) více než v roce 2003. Celkové výdaje na dávky nemocenského pojištění za rok 2004 činily 29,56 mld. Kč, což je o 4,74 mld. Kč (tj. o 13,8 %) méně než v roce 2003. Výdaje byly tedy ve sledovaném roce o 6,1 mld. Kč nižší než příjmy z pojistného. Průměrný počet pojištěnců vzrostl oproti roku 2003 o 4 tis. a činil 4,319 mil. osob.

Příloha A) zaměstnaní VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje 1993 13 495 9 432 656 1 579 18 11 684 1 811 115% 1994 16 419 13 355 835 1 707 17 15 914 505 103% 1995 18 991 15 176 894 1 701 18 17 789 1 202 107% 1996 20 502 17 394 927 1 789 9 20 120 382 102% 1997 22 560 16 685 864 1 939 8 19 496 3 064 116% 1998 24 112 15 452 766 2 003 7 18 227 5 885 132% 1999 24 912 16 124 696 2 125 6 18 950 5 962 131% 2000 26 339 23 283 785 2 727 8 26 803-464 98% 2001 28 682 25 200 957 3 012 7 29 176-494 98% 2002 30 721 27 825 893 3 447 7 32 171-1 450 95% 2003 32 336 29 079 1 004 3 729 6 33 817-1 481 96% 2004 34 842 24 291 730 4 075 5 29 101 5 741 120% B) OSVČ VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje 1993 638 233 44 277 361 230% 1994 645 234 25 259 386 249% 1995 613 240 21 261 352 235% 1996 490 268 22 290 200 169% 1997 823 274 24 297 526 277% 1998 548 281 25 306 242 179% 1999 543 310 26 337 207 161% 2000 585 370 33 403 183 145% 2001 639 374 36 409 230 156% 2002 698 398 40 437 261 160% 2003 708 444 45 489 219 145% 2004 791 414 49 462 328 171% C) celkem VÝDAJE (mil. Kč) ROZDÍL PODÍL PŘÍJMY 1) nemo- POČR 2) peněžitá vyrovná- příjmy příjmy ROK (mil. Kč) censké pomoc v vací CELKEM - : mateřství příspěvek výdaje výdaje 1993 14 133 9 665 656 1 623 18 11 961 2 172 118% 1994 17 064 13 589 835 1 732 17 16 173 891 106% 1995 19 604 15 416 894 1 722 18 18 050 1 554 109% 1996 20 992 17 662 927 1 811 9 20 410 582 103% 1997 23 383 16 959 864 1 963 8 19 794 3 590 118% 1998 24 660 15 733 766 2 028 7 18 533 6 127 133% 1999 25 455 16 434 696 2 151 6 19 287 6 168 132% 2000 26 924 23 653 785 2 760 8 27 205-281 99% 2001 29 321 25 574 957 3 047 7 29 585-264 99% 2002 31 419 28 222 893 3 487 7 32 609-1 190 96% 2003 33 044 29 523 1 004 3 774 6 34 307-1 263 96% 2004 35 632 24 704 730 4 123 5 29 563 6 069 121% Pramen: Účetní zprávy, Bilance dávkových příjmů PLATBY (ČSSZ) 1) jen pojistné vybrané od zaměstnavatelů, zaměstnanců a OSVČ (bez penále, pokut, přirážek ) 2) podpora při ošetřování člena rodiny Příjmy a výdaje na nemocenské pojištění

Základní ukazatele nemocenského pojištění (ČSSZ) Příjmy v mil. Kč Výdaje v mil. Kč Příjmy - Výdaje Průměrný počet nemocensky pojištěných Ukončené případy pracovní neschopnosti Počet dnů pracovní neschopnosti (prostonané dny) Průměrná délka 1 případu PN (dny) Průměrné procento pracovní neschopnosti 2003 2 864 2 520 2 531 2 566 2 604 3 010 2 822 2 783 2 678 2 741 2 787 3 410 33 316 2004 3 045 2 627 2 896 2 881 2 844 2 975 3 015 2 979 2 869 2 917 3 047 3 643 35 738 rozdíl 181 107 365 314 241-36 193 196 191 176 260 233 2 422 6,3% 4,3% 14,4% 12,3% 9,2% -1,2% 6,9% 7,0% 7,1% 6,4% 9,3% 6,8% 7,3% 2003 2 923 3 171 3 544 3 788 2 864 2 554 2 462 2 374 2 389 2 553 2 943 2 741 34 307 2004 2 965 2 776 2 783 2 684 2 382 2 419 2 268 2 117 2 125 2 176 2 442 2 426 29 563 rozdíl 42-395 -761-1 104-482 -135-195 -257-264 -377-501 -315-4 743 1,4% -12,5% -21,5% -29,1% -16,8% -5,3% -7,9% -10,8% -11,1% -14,8% -17,0% -11,5% -13,8% 2003-59 -651-1 013-1 221-260 457 360 409 289 188-156 669-990 2004 80-149 113 197 462 555 748 862 744 741 605 1 217 6 175 2003 4 447 480 4 245 902 4 313 724 4 274 117 4 385 194 4 304 103 4 350 893 4 288 811 4 293 357 4 342 682 4 296 691 4 237 817 4 315 064 2004 4 417 470 4 162 064 4 328 111 4 279 726 4 294 369 4 323 534 4 338 466 4 302 103 4 307 728 4 332 030 4 385 087 4 358 766 4 319 121 rozdíl -30 010-83 838 14 387 5 609-90 825 19 431-12 427 13 292 14 371-10 652 88 396 120 949 4 057-0,7% -2,0% 0,3% 0,1% -2,1% 0,5% -0,3% 0,3% 0,3% -0,2% 2,1% 2,9% 0,1% 2003 300 271 381 369 629 586 329 442 242 474 307 021 224 240 196 800 278 898 319 746 282 331 337 560 3 829 738 2004 268 068 270 658 339 239 231 531 228 352 263 070 168 118 160 338 240 854 220 229 230 863 285 012 2 906 332 rozdíl -32 203-110 711-290 347-97 911-14 122-43 951-56 122-36 462-38 044-99 517-51 468-52 548-923 406-10,7% -29,0% -46,1% -29,7% -5,8% -14,3% -25,0% -18,5% -13,6% -31,1% -18,2% -15,6% -24,1% 2003 10 579 446 10 800 516 15 520 537 10 593 975 8 905 071 10 838 790 8 298 805 7 430 559 9 798 138 9 125 492 8 965 728 10 190 706 121 047 763 2004 10 102 992 9 111 986 11 492 338 8 977 591 8 474 630 9 805 765 7 120 444 6 598 394 9 471 595 7 549 203 8 049 670 9 200 918 105 955 526 rozdíl -476 454-1 688 530-4 028 199-1 616 384-430 441-1 033 025-1 178 361-832 165-326 543-1 576 289-916 058-989 788-15 092 237-4,5% -15,6% -26,0% -15,3% -4,8% -9,5% -14,2% -11,2% -3,3% -17,3% -10,2% -9,7% -12,5% 2003 35,23 28,32 24,65 32,16 36,73 35,30 37,01 37,76 35,13 28,54 31,76 30,19 31,61 2004 37,69 33,67 33,88 38,77 37,11 37,27 42,35 41,15 39,33 34,28 34,87 32,28 36,46 rozdíl 2,46 5,35 9,22 6,62 0,39 1,97 5,35 3,40 4,19 5,74 3,11 2,09 4,85 7,0% 18,9% 37,4% 20,6% 1,1% 5,6% 14,4% 9,0% 11,9% 20,1% 9,8% 6,9% 15,3% 2003 7,67 9,08 11,61 8,26 6,55 8,39 6,15 5,59 7,61 6,78 6,96 7,76 7,69 2004 7,38 7,55 8,57 6,99 6,37 7,56 5,29 4,95 7,33 5,62 6,12 6,81 6,70 rozdíl -0,30-1,54-3,04-1,27-0,18-0,83-0,86-0,64-0,28-1,16-0,84-0,95-0,98 Pramen: Bilance, Účetní zprávy, PN - měsíční hlášení (ČSSZ)