Vč. sb. přír. Práce a studie, 15 (2008): 311-319 ISSN 1212-1460 KRÁTKÁ SDĚLENÍ Short communication Vážky (Odonata) Šidélko menší (Ischnura pumilio) 1 ex dne 19.7.2007, Vernéřovice, CHKO Broumovsko (5363c, 460 m n. m.), odchyt byl proveden na Vernéřovickém potoce ve vsi nad kostelem. Jedná se o první nález na území CHKO Broumovsko (J. Rejl). Vážka jarní (Sympetrum fonscolombei) desítky jedinců dne 7.6.2007, Srch, okr. Pardubice (5960b, 238 m n. m.), nová vodní plocha na východním okraji obce. Druh ve východních Čechách poprvé doložen 26.5.2000 v NPR Bohdanečský rybník a rybník Matka. Od té doby zjištěn na více lokalitách, šířící se druh vyhledávající eutrofní prohřívané stojaté vody nádrží, rybníků a slepých ramen řek (J. Rejl). Obojživelníci (Amphibia) Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) Velký Dřevíč, CHKO Broumovsko (5463c, 390 m n. m.), výtok ze studánky na severním okraji obce po pravé straně silnice směrem na Horní Dřevíč, 2 ex. dne 28.2.2008. Místní obyvatel informoval o aktivitě mloků již 14.2.2008, kdy pozoroval 8 ex. (J. Rejl). Stolín Mločí prameny (okr. Náchod, 5562a), v okolí pramenů, příp. pod kamenem tamtéž: opakovaně v prosinci 2006 do 10 ex. (M. Janečková); 10.1.2008 1 ex. (M. Janečková, D. Číp); 24.1.2008 1 ex. (D. Číp); 6.2.2008 5 ex. (D. Číp). Běluň (okr. Náchod, 5661b), u potoka, 20.2.2008 2 ex. (V. Lemberk). Jedná se o velmi časný výskyt tohoto druhu, který začíná aktivovat v měsících březen a duben, způsobený klimaticky mírnou zimou. Ropucha zelená (Bufo viridis) desítky jedinců a snůšky vajíček jaro 2007, Srch, okr. Pardubice (5960b, 230 m n. m.), zrekonstruovaná hasičská nádrž východně od budovy ZŠ a také nová vodní plocha na východním okraji obce. Snůšky vajíček a vylíhlí pulci zničeny vysazením ryb na rybářské závody (J. Rejl). Plazi (Reptilia) Ještěrka obecná (Lacerta agilis) desítky jedinců dne 15.5.2007, Semínova Lhota, okr. Jičín (5457d, 320 m n. m.), na loučce na jihovýchodním okraji PP Na víně. Managementové zásahy, které byly v CHÚ prováděny, budou mít pozitivní vliv na zvýšení početnosti druhu (J. Rejl). Ještěrka obecná (Lacerta agilis) desítky kusů v červenci a srpnu 2007, Pamětník, okr. Hradec Králové (5858d, 210 m n. m.), na louce pod cestou ve východní části PP Pamětník. Managementové zásahy, které jsou každoročně prováděny, mají pozitivní vliv na zvýšení početnosti druhu (J. Rejl). Slepýš křehký (Anguis fragilis) několik jedinců dne 15.5.2007, Semínova Lhota, okr. Jičín (5457d, 330 m n. m.), na svazích v jihovýchodní části PP Na víně. Managemen- 311
tové zásahy, které byly v CHÚ prováděny, budou mít pozitivní vliv na zvýšení početnosti druhu (J. Rejl). Užovka obojková (Natrix natrix) jeden ex. dne 11.6.2007, Trutnov (5461a, 465 m n. m.), tůně v údolí mezi Červeným a Zeleným kopcem jižně od účelové komunikace. Ojedinělý nález druhu v této oblasti, kde patří spíše mezi vzácné druhy (J. Rejl). Savci (Mammalia) Vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) letní kolonie o 20 ex., 13.7.2007, Holovousy, okr. Jičín (5659a, 314 m n. m.), půda zámku na severním okraji obce. Jde o nález první letní kolonie tohoto druhu v mapovém čtverci (J. Rejl). Netopýr velký (Myotis myotis) letní kolonie o cca 40 ex., 18.7.2007, Kopidlno, okr. Jičín (5657d, 222 m n. m.), půda budovy kina na náměstí. Kolonie objevena při mapování NATURA 2000 dne 21.6.2000, od té doby pravidelně každoročně kontrolována (J. Rejl). Netopýr vodní (Myotis daubentonii) několik jedinců zjištěno pomocí detektoru dne 26.7.2007, Pamětník, okr. Hradec Králové (5858d, 215 m n. m.), nad hladinou písníku Pamětník v jeho jihozápadní části (J. Rejl). Netopýr rezavý (Nyctalus noctula) několik desítek jedinců zjištěno pomocí detektoru dne 26.7.2007, Pamětník, okr. Hradec Králové (5858d, 210 až 215 m n. m.), lesní paseky východně od PP Pamětník a nad loukou ve východní části CHÚ. První doklad o výskytu z mapového čtverce (J. Rejl). Veverka obecná (Sciurus vulgaris) 1 ex. dne 26.2.2008, Lochenice, okr. Hradec Králové (5760b, 238 m n. m.), v lužním porostu u soutoku Trotiny a Sendražického potoka v PR Trotina (J. Rejl). Norek americký (Lutreola vison) 1 ex. dne 26.2.2008, Lochenice, okr. Hradec Králové (5760b, 238 m n. m.), na hlavaté vrbě u říčky Trotiny při vtoku do lužního lesa v PR Trotina. Invazní druh šířící se po východních Čechách i mimo hlavní tok Labe a Orlice (J. Rejl). Vydra říční (Lutra lutra) pravidelně nacházen trus od 29.11.2006, Choltice, okr. Pardubice (6059b, 240 m n. m.), u mostku přes Struhu v PR Choltická obora. Soustava rybníků a Struha jsou součástí jejího teritoria. Pravidelný výskyt rozšiřuje druhový výčet vzácných obratlovců na území PR (J. Rejl). 312
SROVNÁNÍ VÝSKYTU ORTHOPTEROIDNÍHO HMYZU V OKOLÍ PAŘÍŽOVA (OKRES CHRUDIM) V LETECH 1940 1950 A 1980 1990 Pražská ul. 676, 286 01 Čáslav Jaroslav TRAKAL Úvod Zabýval jsem se výskytem orthopteroidního hmyzu v okolí obce Pařížov, v okr. Chrudim již od 40. let, kdy byla příroda ještě značně méně narušena činností člověka, zvláště v této oblasti s poměrně rozmanitými biotopy. Mohl jsem tedy zaregistrovati výrazné změny, které se od této doby udály. Entomofauna tu byla značně bohatá. V pozdějších letech následkem změn v obhospodařování pozemků, nadměrným hnojením a používáním pesticidů se projevila značná redukce v druhové početnosti i u zmíněných skupin hmyzu. Působily tu jistě i vlivy globálního charakteru znečištění a změny v atmosféře a snad i klimatické cykly teplejších a chladnějších let, takže úbytek byl zjištěn i na místech zemědělsky i jinak neobhospodařovaných. Na takových místech se změnila vegetace, převládly agresivní nitrofilní rostliny. Zanikly pro některé druhy nezbytné biotopy, např. slunné lesní okraje se sporou nízkou vegetací, kosené květnaté louky apod. V této publikaci uvádím druhy orthopteroidního hmyzu, který se v okolí Pařížova vyskytoval ve 40. letech a pak pro srovnání stav v 80. letech. Lokality 1. lesostepní stráň místně zvaná Kubíkovy Duby 2. výslunná travnatokřovinatá stráň v údolí Doubravy pod samotou Hamry 3. mokřadní úžlabina východně od Moravan (v současnosti rekultivována na pole) 4. mokřad u rybníka Starý, vlhká louka s ostřicemi (v současnosti zanikla po melioracích) 5. vegetace v okolí rybníka Hluboš (Šanda) západně od Běstviny 6. vlhká louka u Malejova západně od Běstviny (zanikla po rekultivacích) 7. mokřadní louky východně od údolí Doubravy u rybníka Starý (zanikly melioracemi) 8. opuštěný lom severovýchodně od Moravan 9. travnaté polní meze mezi Třemošnicí a Pařížovem (zaniklé zcelením polí) 10. lesní okraj na východní hraně údolí Doubravy u Pařížova 11. a 12. travnaté stráně západně od Pařížova 13. stepní enkláva s několika tůněmi (nyní VKP Tůně u Pařížova) Období 1940 1950 Řád švábi (Blattodea) Ectobius lapponicus (L.) Ectobius sylvestris PODA Oba druhy byly hojné v okolí Pařížova zvláště na výslunných lesních okrajích ve spadaném listí a v remízcích. Dospělí samci vylézají i za dne na vyšší rostliny a poletují. Mají zde dvouletý vývoj. Přezimují jednak vajíčka v oothece, jednak mladé nymfy, které pak koncem jara dospívají. Imaga hynou koncem léta, nejdéle přežívají samičky. 313
314 Obr. 1: Číslované lokality uváděné v textu.
Phyllodromica megerlei FIEBER V bezprostředním okolí nezjištěn, nalezen však nedaleko na úpatí Železných hor Kubíkových Dubů na lesostepní lokalitě č. 1. Řád rovnokřídlí (Orthoptera) Podřád: kobylky (Ensifera) Čeleď: kobylkovití (Tettigoniidae) Bicolorana roeselii (HAGENB.) Byla hojná zvláště na vlhčích zatravněných místech. Conocephalus dorsalis (LATR.) Žila na stejných biotopech jako předešlý druh. Bývala hojná u rybníka Starého na vlhkých paloucích s ostřicemi (lok. č. 4). Tato lokalita zanikla rekultivací meliorací a zoráním. Conocephalus fuscus (FABR.) Nalezena na jedné lokalitě v mokřadní úžlabině mezi obcemi Pařížov a Moravany. Tato lokalita byla později rekultivována a zanikla. Vlhkomilný druh na bylinné vegetaci (lok. č. 3). Decticus verrucivorus (L.) V této oblasti se stabilně nevyskytovala. Chycen jen 1 exemplář poblíž samoty Hamry, pravděpodobně náhodně zavlečený. V Železných horách byla na některých místech hojná. Leptophyes albovittata (KOLL.) Nalezena na slunné travnaté a křovinaté lokalitě č. 2, enklávě poblíž řeky Doubravy, pod samotou Hamry. Hojně se vyskytovala na křovinatých místech úpatí hřebene Kubíkovy Duby (lok. č. 1.) Meconema thalassinum (De GEER) Hojný stromový noční druh. Pholidoptera griseoaptera (De GEER) Nejhojnější kobylka v této oblasti, zvláště na slunných suchých místech, okrajích lesa a křovin (např. lokalita č. 13 stepní enkláva se třemi tůněmi). Platycleis albopunctata grisea (FABR.) Výskyt zjištěn nedaleko obce Moravany na opuštěném lomu kameniště (lok. č. 8). Tettigonia viridissima L. Bývala hojná na polích osetých obilninami, zvláště ovsem a jetelištích. Po žních tyto nápadně velké kobylky přesidlovaly na keře a vyšší bylinnou vegetaci v okolí polí. Tettigonia cantans (Füesli) V bezprostředním okolí obce se nevyskytovala. Je to podhorský druh velmi hojný v Železných horách na travnatých a lesostepních lokalitách. Nejblíže u Pařížova zjištěn u rybníka Hluboše. Čeleď: cvrčkovití (Gryllidae) Gryllus campestris L. Hojně se vyskytoval na slunných travnatých místech. Myrmecophilus acervorum (PANZ.) Nalezen poměrně často v koloniích mravenců pod kameny na osluněných místech, zvláště u mravenců druhu Formica fusca (L.) Nemobius sylvestris (BOSC) Byl hojný na osluněných lesních okrajích i ve světlinách dřevitých listnatých porostů. Má zde dvouletý vývoj. Přezimují jednak vajíčka v zemi, jednak menší nymfy, které v témž létě dospívají. Z přezimujících vajíček se líhnou nymfy v květnu. Čeleď: krtonožkovití (Gryllotalpidae) Gryllotalpa gryllotalpa (L.) Jediná zjištěná lokalita výskytu byla poměrně vlhká louka u Malejova, mezi obcemi Pařížov a Běstvinou. Lokalita zanikla rekultivací (lok. č. 6). 315
Podřád: Saranče (Callifera) Čeleď: maršovití (Tetrigidae) u Pařížova se vyskytovaly 4 druhy: Tetrix bipunctata (L.) Tetrix subulata (L.) Tetrix tenuicornis (SAHLBERG) Tetrix undulata (SOW.) Jejich biotopem jsou většinou lokality s nízkou, nezapojenou vegetací obývané nelétavými druhy stabilně, Jediný macropterní druh T. subulata dobře létá a může svá stanoviště měniti. Tento druh přezimuje jako imago, ostatní druhy ve stádiu nymfy. Čeleď: sarančovití (Acrididae) Chorthippus albomarginatus (De GEER) Poměrně hojná na vlhčích lučních biotopech. Chorthippus apricarius (L.) Šířila se v oblasti od Třemošnice, kde byla hojná, travnatými alejemi polních cest až do blízkosti Pařížova ( Na Cikánce ). Po zcelování pozemků a likvidací alejí, lok. č. 9, bylo její šíření znemožněno. Chorthippus biguttulus (L.) Nejhojnější saranče. Všude na sušších travnatých a osluněných lokalitách. Chorthippus brunneus (THUNB.) Nebyla nijak hojná a obývala jen některé výslunné lokality, zvláště na okraji lesa. Chorthippus dorsatus (ZETT.) Poměrně hojná na vlhčích lučních biotopech. Chorthippus paralellus (ZETT.) Poměrně hojná na vlhčích lučních biotopech. Chorthippus montanus (CHARP.) Poměrně hojná na vlhčích lučních biotopech. Chrysochraon dispar (GERM.) Tato vlhkomilná saranče žila v dosti hojném počtu na mokřadních loukách mezi řekou Doubravou a rybníkem Starým. Lokalita zanikla meliorací a zoráním (lok. č. 7). Myrmeleotettix maculatus (THUNB.) Suchomilný druh s výskytem zvláště na lesních okrajích se sporou nízkou vegetací. Byl hojný v lokalitě č. 10. Dospělý byl nejdříve ze všech sarančí čeledi Acrididae, již koncem května. Oedipoda caerulescenc (L.) Vyskytovala se poměrně hojně na osluněných stanovištích s nižší nezapojenou vegetací, hlavně polní a lesní vozové cesty. Omocestus haemorrhoidalis (CHARP.) Zjištěna na lokalitě č. 8 (opuštěný lom). Omocestus viridulus (L.) Vyskytovala se hojně na lokalitě č. 7. Stenobothrus stigmaticus (RAMB.) Zjištěna na lokalitě č. 8 (opuštěný lom). Stethophyma grossum (L.) Odchycen pouze 1 exemplář na mokřadu u řeky Doubravy poblíž samoty Hamry. Jednalo se pravděpodobně o náhodné zavlečení, snad vodou. Řád škvoři (Dermaptera) Labia minor L. Tento miniaturní běžně létavý druh se vyskytoval poměrně hojně u hnojišť, kde zvláště v pozdním odpoledni ve slunných srpnových dnech poletoval. Chelidura acanthopygia (GENE) Hojný lesní druh žijící ve spadaném listí a pod kůrou stromů na všech příhodných lokalitách. Apterygida media (HAGENB.) Nalézán dosti hojně koncem léta zvláště v květenství některých bylin. Forficula auricularia L. Běžný druh všude, mimo lesních monokultur. 316
Období 1980 1990 Řád Švábi (Blattodea) Ectobius lapponicus Ectobius sylvestris Oba druhy doposud hojné. Řád rovnokřídlí (Orthoptera) Podřád: Ensifera (kobylky) Čeleď: kobylkovití (Tettigoniidae) Leptophyes albovittata Sporadicky nalezena na porostech břehu potoka mezi rybníkem Starým a řekou Doubravou lok. č. 7. Meconema thalassinum Hojná. Conocephaus dorsalis Řídce u rybníka Starého lok. č. 4. Tettigonia viridissima Ojediněle na poli nebo okolní vegetaci (lok. č. 13). Tettigonia cautans Slabá populace se ještě udržuje u rybníka Hluboše lok. č. 5. Roeseliana roeselii Ještě poměrně hojná. Pholidoptera griseoaptera Hojně. Čeleď: cvrčkovití (Gryllidae) Gryllus campestris Postupně mizel. Nejdéle se udržel na náspu nádrže Pařížov, ale i tato populace později vyhynula. V posledních letech provedena reintrodukce odchovanými nymfami, na vhodných stanovištích, a tak v přítomné době se vyskytuje, sice poměrně. řídce, u přehradní nádrže, v úvoze a na polích severozápadně u kraje obce. Nemobius sylvestris Vyskytuje se ostrůvkovitě na některých vhodných lokalitách (okraj háje U Panny, lom a remíz u bývalé hájovny, u přehradní nádrže). Podřád: Saranče (Callifera) Čeleď: maršovití (Tetrigidae) Tetrix bipunctata Tetrix subulata Tetrix undulata Tyto 3 druhy nalézány jen ojediněle. Čeleď: sarančovití (Acrididae) Chortphippus biguttulus Stále hojný na vhodných stanovištích. Chortphippus albomarginatus Chortphippus dorsatus Chortphippus paralellus Chortphippus montanus Tyto 4 druhy stále poměrně hojné zvláště na lokalitách č. 11, 12, 13. Řád: Škvoři (Dermaptera) Labia minor Létající imaga zjišťována ještě přímo v obci, ale již jen řídce. Chelidurella acanthopygia Dosud poměrně hojný (lok. č. 13). Apterigyda media Nalézán jen vzácně. Forficula auricularia Hojně. 317
Poznámka: Jaroslav Trakal se narodil 13.8.1917. Jeho aktivní zájem o přírodu vyústil v dlouholeté působení na zoologickém oddělení Národního muzea v Praze, kde pracoval po boku Julia Komárka jako jeho dokumentátor. Dalším jeho profesním působištěm byla Zoologická zahrada v Praze, kde zajišťoval chov krmného hmyzu. Založil zde mimo jiné pracoviště určené k chovu cvrčků. Po celý život se věnuje zoologii a aktivní ochraně přírody, a to především na Chrudimsku a Čáslavsku, kde dlouhé roky pracoval jako konzervátor ochrany přírody. Níže uvedený článek byl přepsán z nepublikovaného rukopisu autora z roku 1998. Byly provedeny formální úpravy a jména taxonů byla přepsána podle současné nomenklatury. Text nebylo možno podrobit běžnému recenznímu řízení. Jelikož obsahuje cenné historické údaje o výskytu hmyzu, bylo by škoda, kdyby zůstal nezveřejněn. 318