Pícninářství Jiří Skládanka Ústav pícninářství AF MZLU Brno
Definice pícninářství Pícninářství je speciální úsek rostlinné výroby zabývající se pěstováním a využíváním pícnin na orné půdě a obhospodařováním a využíváním trvalých travních porostů.
Rozdělení pícnin z hlediska časového Trvalé (více než 5 let na jednom místě) trvalé pastevní a luční porosty (trvalé travní porosty TTP) Dočasné (2 5 let na jednom místě) zařazeny v osevních postupech, trávy, jeteloviny, jetelotrávy, dočasné travní porosty DTP Jednoleté jednoleté jeteloviny a trávy, krmné luskoviny, krmné okopaniny, krmné obilniny, luskovinoobilné směsky Meziplodiny (využití půdy mezi dvěma hlavními plodinami) brukvovité
Rozdělení pícnin podle způsobu Pícniny na orné půdě pěstování Trávy jílek mnohokvětý, srha laločnatá, lipnice luční Jeteloviny vojtěška setá, jetel luční, jetel plazivý Jetelotrávy a vojtěškotrávy Krmné obilniny kukuřice, oves, žito, čiroky Krmné luskoviny hrách setý, bob obecný, vikve Krmné okopaniny krmná řepa, krmná mrkev Brukvovité pícniny krmná kapusta, řepka olejná Luskovinoobilní směsky Ostatní svazenka vratičolistá, krmný sléz Trvalé travní porosty Louky Pastviny
Struktura pícnin na orné půdě 31. 5. 1995 31. 5. 2001 Výměra (ha) % z orné půdy Výměra (ha) % z orné půdy Plocha celkem 872 494 27,8 672 552 21,8 Víceleté pícniny Vojtěška setá* 137 687 4,4 99 041 3,2 Jetel luční* 129 729 4,1 83 767 2,7 Jetelotrávy 196 859 6,3 192 662 6,3 Jednoleté pícniny Kukuřice na zeleno a siláž 284 952 9,1 225 535 7,3 Ostatní jednoleté pícniny 123 267 3,9 71 547 2,3 * včetně semenářských porostů
Drnový fond 1966 1986 1996 2002 TTP celkem 950 100 823 087 901 333 968 272 Louky 658 306 566 736 629 691 - Pastviny 291 794 256 351 271 642 -
Hektarové výnosy pícnin (t) Kukuřice na zeleno a siláž* Jetel luční Vojtěška TTP louky TTP pastviny *v zeleném stavu 2001 32,81 8,02 7,71 3,27 2,37 Průměr let 1997-2001 33,19 7,86 7,45 3,28 2,33
Regulované ukazatele pro skot a ovce Ukazatel Požadavek ČR Vyjednaný objem % požadavku Mléko (t) 3 100 000 2 737 931 88,3 Býci a voli (ks) 305 000 244 349 80,1 Krávy bez TPM (ks) 230 000 90 300 39,3 Porážkové - dospělý skot (ks) 530 000 483 382 91,2 Prémie (telata) (ks) 131 100 27 380 20,9 Ovce (ks) 130 000 66 733 51,3
Orientační výpočet využití plochy TTP v ČR Ukazatel Početní stavy (tis.) ks DJ TTP na DJ (ha) tis. ha TTP celkem % Regulované početní stavy Dojnice 483,0 483,0 0,6 294 39,5 Býci a voli 244,3 244,3 0,3 73 9,8 Krávy bez TPM 90,3 90,3 1,5 137 18,4 Ovce 66,7 10,0 2,0 20 2,7 Neregulované početní stavy Jalovice 170,0 100,0 0,7 70 9,3 Ostatní kategorie skotu 50,0 50,0 1,0 50 6,8 Koně 25,0 35,0 1,5 52 7,0 Ovce a kozy 50,0 7,5 2,0 15 2,0 Králíci, obory aj. - 3,0 1,5 4 0,5 Ostatní způsoby využití TTP - - - 30 4,0 Využitelnost TTP celkem - 1013,1 0,7 745 100,0 Podle Kvapilíka (2003)
Jednoleté pícniny a meziplodiny
Krmné obilniny
Kukuřice setá Zea mays L. Z jednotky plochy vysoký výnos sušiny a živin Možnost dělené sklizně kukuřice (LKS, CCM) Můžeme pěstovat také na zeleno (směsky se slunečnicí, peluškou, bobem) Výnos 15 t.ha - 1 sušiny Mohutná kořenová soustava Teplomilná plodina (klíčí při 8 10 o C) Vysoká potřeba vody, ale dokáže s vodou hospodařit Vyšší eroze půdy Náročná na ochranu Zařazení do tříd podle stupnice FAO
Oves setý Avena sativa L. Na horkovzdušné úsušky, zelené krmení, silážování, GPS Na zelené krmení se zkrmuje až 6 týdnů Směsky s vikví Mohutný kořenový systém Bohatě olistěný podíl listů od 80 % (horkovzdušné sušení) do 20 % (GPS) Výnosy až 25 t.ha -1 čerstvé píce
Čirok obecný Sorgum vulgare Pers. Čiroky se pěstují v suchých oblastech U nás pěstovány čtyři varianty Čirok zrnový Čirok cukrový Čirok sudansky Čirok metlový Zelené krmení a silážování Velký význam v jihoevropských státech Mohutná kořenová soustava Klíčí při 10 12 o C Čerstvou píci je lepší zkrmovat až po zavadnutí (nebezpečí tvorby kyanovodíku)
Proso seté Panicum miliaceum L. Velmi krátká vegetační doba (60 dnů) Letní nebo strnisková meziplodina na zelené krmení Velmi dobrá krycí plodina pro zakládání podsevů jetelovin Mělký kořenový systém Klíčí při 10 o C Výnosy 12 15 t.ha -1 čerstvé píce
Krmné luskoviny
Bob obecný Faba vulgaris Moench Píce s vysokým obsahem NL, semena obsahují esenciální aminokyseliny Horkovzdušné sušení, zelené krmení, GPS Na zelené krmení zkrmován ve směskách (jílek, oves, kukuřice) Obsahuje glykosidy a kyanidy Není náročný na teplo Vysoké nároky na vláhu Výnos 35 45 t.ha -1 čerstvé píce
Hrách setý Pisum sativum L. Dvě varianty Zahradní kvete bíle se žlutým nebo zeleným nádechem Rolní (peluška) tmavošedá semena (hořká), méně poléhavá, bohatě olistěná, kvete červenofialově Zelené krmení Směsky s ovsem a brukvovitými pícninami Peluška má vysoký obsah NL Výnos 20 24 t.ha -1 zelené píce
Vikev huňatá Vicia villosa Roth. Ozimá forma vikví Ve směskách s jinými plodinami (počáteční růst pomalý, proto je vhodná do směsek s ozimou pšenicí) Dobře snáší mrazy Vhodná do oblastí s drsnějšími klimatickými podmínkami Výnos 20 30 t.ha -1 čerstvé píce
Krmné okopaniny
Krmná řepa (Beta( vulgaris ssp. crassa) Krmná cukrovka (Beta( vulgaris ssp. Esculenta) Největší produkce živin z jednotky plochy, maximální asimilační efekt Krmná cukrovka 20 % suš. a 15 % cukru Krmná polocukrovka 17 20 % suš. a 13 15 % cukru Krmná řepa Obsahová 14 16 % suš. a 9 12 % cukru Objemová < 14 % suš. a < 9 % cukru Zvyšuje využití ostatních krmiv, podporuje zabřezávání, stimulační účinky na dojivost Výnos Krmná cukrovka 35 50 t.ha -1 (skrojky 17-25 t.ha - 1 ) Krmná řepa až 80 t.ha - 1 bulev
Topinambur Helianthus tuberosus L. Možnost využití zelené hmoty nebo hlíz Kombinované využití nevede k uspokojivým výsledkům Na zeleno se sklízí od července do počátku září, nejvyšší krmná hodnota koncem srpna V hlízách 12 20 % cukr Minimální požadavky na půdu Hlízy snáší silné mrazy Výnos 25 50 t.ha -1 zelené hmoty 10 30 t.ha -1 hlíz
Brukvovité pícniny
Řepice ozimá Brassica rapa L. em. Metzg. Do směsek s žitem Nejranější brukvovitá pícnina (využití v polovině dubna v KVO a koncem dubna v ŘVO Mohutný kořenový systém Ve srovnání s řepkou rychlejší růst Rychleji stárne Odolná proti vymrzání Výnos 25 28 t.ha -1 čerstvé píce
Ostatní jednoleté pícniny
Sléz přeslenitý Malva verticillata L. Dvousečný Horkovzdušné úsušky, zelená píce, siláž, zelené hnojení Potřebuje dostatek živin a vody, humózní půdy Výnosy 40 90 t.ha -1 čerstvé píce
Svazenka vratičolistá Phacelia tanacetifolia Benth. Medonosná Rychlý růst a vývoj (kvete v květnu až červnu) Méně kvalitní píce (při zavadnutí hořkne) Hustý kořenový systém Zelené hnojení, technické účely (přes zimu na poli) Nenáročná na půdní a klimatické podmínky (půdy písčité a štěrkovité) Čeleď stružkovcovité přerušující plodina v osevním sledu Odolná vůči chorobám
Jeteloviny
Kořenový systém jetelovin Kořenová soustava velmi silně rozvinutá v orniční i podorniční vrstvě (až do 2 m) Kůlový kořen, který se v půdním profilu bohatě větví Symbióza z hlízkovými bakteriemi poutajícími vzdušný dusík
Pístový srostlá trubka tyčinek a pestíků prorůstá ven z člunku, až blizna a prašníky vyčnívají ven (úročník bolhoj) Květní systém jetelovin Klapkový srostlá trubka vyčnívá ven z člunku, opylovač přitiskne trubku k svému tělu, trubka se po jeho odletu vrací do původní polohy (jetel luční) Pružinový květní trubka uzavřena v člunku a pojištěna zámkem křídel, po uvolnění zámku se trubka vymrští, otře se o opylovače a opře o pavézu (vojtěška setá)
Vojtěška setá Medicago sativa L. Mohutný kořenový systém Rychlý vývoj Monokultury i vojtěškotravní směsi Suchovzdorná (stepního původu), ale transpirační koeficient 500 1600 Srážky kryjí potřebu vody z 1/3, zbytek čerpá kořeny Vytrvalost > 5 let při extenzivním využití 2 3 roky při intenzivním využití Výnos 8 10 t.ha -1 sušiny
Vojtěška srpovitá Medicago falcata L. Podzemní zakořeňující oddenky Charakterem trsu spíše pastevního typu Ve srovnání s vojtěškou setou nižší kvalita píce Přizpůsobivá, mrazuvzdorná, nenáročná na mocnost ornice a podorničí Využití v ŘVO a BVO Kříženci mezi vojtěškou setou a vojtěškou srpovitou vojtěška zvrhlá (Medicago( media L.) L
Jetel luční Trifolium pratense L. Tři formy jetele lučního Jetel luční planý Jetel luční jednosečný Jetel luční dvousečný Diploidní a tetraploidní odrůdy Dvouletý až tříletý druh Potřebuje dostatek vláhy Výnos Diploidní 6 8 t.ha -1 sušiny Tetraploidní 10 12 t.ha -1 sušiny
Jetel plazivý Trifolium repens L. Tři typy Planý Intermediální (holandský) Vzrůstný (ladino) Vytrvalý druh Široká stanovištní amplituda Mrazuvzdorný Odolný vůči suchu Mělká kořenová soustava Výběžkatý druh Obsahuje saponiny a fytoestrogeny
Jetel zvrhlý Trifolium hybridum L. Dvouletý až tříletý (orná půda) Drsnější klimatické podmínky, na živiny chudší stanoviště Snáší vysokou hladinu spodní vody Pomalejší růst a vývoj po výsevu V lučních společenstvech vyšší vytrvalost (3 6 let)
Štírovník růžkatý Lotus corniculatus L. Vytrvalý Hodnotná píce, ale horší chuťové vlastnosti (třísloviny a kyanogenní glykosidy) Luční i pastevní porosty Nenáročný na půdní a klimatické podmínky Jeho podíl v porostu se snižuje se zvyšující se vlhkostí půdy
Štírovník bažinný Lotus uliginosus L. Dlouhé duté výběžky kořenů vytváří kolonie rostlin Vytrvalý Vlhké, rašelinné až bahnité půdy Rozšíření omezeno na údolní polohy řek
Vičenec setý Onobrychis viciaefolia Scop. Víceletý Mohutný kořenový systém Značné požadavky na teplo a světlo V monokultuře snadněji vymrzá Průvodce révy vinné (sušší a vápenité polohy)
Komonice bílá Melilotus alba Medic. Jednoletá až dvouletá Medonosná Mohutný kořenový systém Obsahuje hořký kumarin Zelené hnojení, technické účely jedna z nejskromnějších plodin Všechny výrobní oblasti
Čičorka pestrá Coronilla varia L. Víceletá Obsahuje jedovatý coronillin Rozložený trs, lodyhy vystoupavé až popínavé Píce srovnatelná s vojtěškou Všechny výrobní oblasti Nesnáší vysokou hladinu spodní vody
Jetel nachový Trifolium incarnatum L. Jednoletý Slabě vyvinutý kořenový systém Nesnáší holomrazy a dlouho ležící sníh Náročný na teplo a vláhu Lodyha dřevnatí Součást landsberské směsky (inkarnát + jílek mnohokvětý + vikev huňatá) KVO a ŘVO
Úročník lékařský (bolhoj) Anthylis vulneraria L. Dvouletý až víceletý Mohutný kořenový systém Píce horší kvality (hořká) Vhodný pro pastvu ovcí, technické účely, zelené hnojení Nenáročný, přizpůsobivý Pro vyšší polohy, kamenité půdy
Pískavice řecké seno Trigonella foenum-graecum L. Jednoletá Aromatická plodina Semena využívána jako koření Přizpůsobivá, odolná proti suchu Na vápenité půdy Může ochutit mléko Směsky s ovšem a vikví Zelené hnojení Mladé listy jako zelenina
Tolice dětelová Medicago lupulina L. Snáší dobře sucho Chudší půdy, dobře zásobené vápníkem Vhodná do pastevních směsek
Jestřabina lékařská Galega officinalis Náchylná k vymrzání Obsahuje alkaloid galegin (stimuluje tvorbu mléka) Vysoký obsah lyzinu
Trávy
Kořenový systém trav Primární (zárodečné) kořeny: jednoduchý kořenový systém, který plní svoji funkci pouze po krátký čas. Sekundární kořenový systém: vytváří se z odnožovací uzliny, je to systém poměrně jemných a silně rozvětvených kořenů, má svazčitý charakter, v povrchové vrstvě tvoří souvislou, velmi hustou síťovinu, která dosahuje mocnosti kolem 0,15 0,20 m, pouze malá část kořenů proniká do větších hloubek, ve vrstvě o mocnosti 0,3 m se nachází 3 až 7 t.ha -1 sušiny kořenů, čím více se kosí, tím menší mocnost, životnost kořenů omezena životností příslušné odnože, zpravidla dosahuje délky 1 až 1,5 roku.
Travní výhony Listové shluk listových pochev, které přecházejí v listové čepele Stébelné sterilní dělením meristematických pletiv náležejících k založeným kolénkům dojde k prodlužovacímu růstu Stébelné fertilní stébla jsou zakončená květenstvím
Rozmnožování trav Generativně pomocí obilek Vegetativně specifická forma rozmnožování při které vznikají nové odnože, které vytvářejí vlastní odnožovací uzlinu a vlastní kořenový systém
Odnožování trav Odnože jsou geneticky identické s mateřskou rostlinou Odnožování rozhoduje o hustotě porostu Intenzita odnožování je závislá na vodě, živinách, teple a světle Trávy mohou odnožovat v průběhu celého roku Odnožování ustává při nedostatku vláhy a při přechodu trav ze stádia vegetativního do stádia generativního
Intravaginální nová odnož roste souběžně s mateřskou odnoží (uvnitř jejich listových pochev) Extravaginální proniká listovými pochvami ve směru radiálním a teprve potom se obrací vzhůru
Rozdělení trav podle charakteru vytvářeného drnu Trávy Trsnaté Výběžkaté Hustě trsnaté Volně trsnaté S podzemními výběžky S nadzemními výběžky Kostřava ovčí Metlice trsnatá Jílek vytrvalý Kostřava červená Srha laločnatá Trojštět žlutavý Bojínek luční Ovsík vyvýšený Lipnice bahenní Krátké výběžky Dlouhé výběžky Psineček výběžkatý Kostřava červená Psárka luční Kostřava rákosovitá Sveřep bezbranný Lipnice luční Kostřava červená
Rozdělení trav podle výšky Vysoké trávy: velmi produkční, malý podíl krátkých vegetativních výhonků, ovsík vyvýšený, srha říznačka, bojínek luční, psárka luční. Polovysoké trávy: vyšší podíl vegetativních výhonků, lipnice hajní, jílek mnohokvětý, trojštět žlutavý, psineček výběžkatý. Nízké trávy: vytrvalé, velký počet vegetativních výhonků, lipnice luční, kostřava červená, jílek vytrvalý.
Bojínek luční Phleum pratense L. Víceletý až vytrvalý Vysoký Kořenový systém bohatý, ale mělký Plná výnosová schopnost už v 1. užitkovém roce Vhodný do jetelotravních směsek a do lučních i pastevních směsek Náročný na vláhu a světlo Snáší holomrazy a drsné podmínky s dlouhodobou sněhovou pokrývkou
Lipnice luční Poa pratensis L. Vytrvalá Nízkého vzrůstu Tvoří dlouhé podzemní oddenky Pevný a souvislý drn Mohutný kořenový systém Vzchází pomalu a má velmi pomalý vývin Obrůstá časně z jara Snáší sešlapávání a spásání Široká stanovištní amplituda Snáší nízké teploty, sucho, zastínění a dlouhodobé sněžení
Psineček výběžkatý Agrostis stolonifera L. Dva poddruhy Plazivý Obrovský (pícninářsky využívaný) Víceletý Středně vysoký Mělký kořenový systém Značně pozdní (kvete v červenci) Vzchází pomalu, plná produkce ve druhém až třetím užitkovém roce Snáší nízké teploty Půdy s dostatkem vláhy a střední zásobou živin
Jílek vytrvalý Lolium perenne L. Sladká tráva Víceletý Jeho vytrvalost omezena v málo sešlapávaných a méně využívaných porostech V intenzivně využívaných a sešlapávaných porostech jeho vytrvalost mnohem delší Nižšího vzrůstu Snáší spásání i mechanickou zátěž Nesnáší holomrazy, drsné podmínky a delší sněhovou pokrývku Náročný na vláhu a živiny
Jílek mnohokvětý Lolium multiflorum Lam. Jílek italský Až dvouletý V roce setí nemetá Jílek westerwoldský Jednoletý Metá ve všech sečích Sladká tráva Velmi rychlý vývin Mohutný kořenový systém, ale není příliš hluboký Náročný na teplo, vláhu a živiny Nesnáší vysokou hladinu spodní vody
Kostřava luční Festuca pratensis Huds. Víceletá až vytrvalá Vysoká Mohutný kořenový systém Plná výnosová schopnost ve 2. užitkovém roce Vhodná do intenzivních pastvin, DTP a TTP Nenáročná, přizpůsobivá Snáší drsné podmínky Půdy s dostatkem živin
Kostřava červená Festuca rubra L. Vytrvalá Výběžkatá i trsnatá forma Nižšího vzrůstu Nenáročná, odolná, snáší sušší půdy a zastínění Rozšířena od nížin až do vyšších poloh Menší konkurenční schopnost Pomalu vzchází Plné produkce dosahuje ve třetím až čtvrtém roce
Srha laločnatá Dactylis glomerata L. Víceletá až vytrvalá Vysoká Mohutný kořenový systém Rychle vzchází Výborná kvalita píce Snáší sešlapávání Monokulturní využití, intenzivní pastviny Snáší zastínění, vlhko, zimovzdorná
Psárka luční Alopecurus pratensis L. Vytrvalá Vysoká Krátce výběžkatá Mělký kořenový systém Nadprůměrná konkurenční schopnost Časně z jara obrůstá a kvete počátkem května Snáší sešlapávání a spásání Vhodná do intenzivně hnojených luk na vlhčích stanovištích Do všech výrobních oblastí
Trojštět žlutavý Trisetum flavescens L. Víceletý Středně vysoký Mohutný a hluboký kořenový systém Obrůstá časně na jaře Výborná kvalita píce, snáší sešlapávání a spásání Široká stanovištní amplituda, snáší drsné klima a sucho Původce enzootické kalcinózy (otrava vitamínem D) zvířata hubnou, poruchy lokomoce, srst ztrácí lesk, bolestivé pohyby
Ovsík vyvýšený Arrhenatherum elatius Presl. Víceletý Vysoký Hluboký kořenový systém Rychle vzchází Nesnáší sešlapávání a intenzivní využívání Náročný, pro sušší a teplejší polohy
Trvalé travní porosty
Mimoprodukční funkce travních porostů Protierozní (Způsobí-li srážky na půdě bez porostu odtok 100 m 3.ha-1, tak to u kukuřice znamená odtok 46 66 m 3.ha -1, u obilnin 32 38 m 3.ha - 1, u víceletých pícnin 7 29 m 3.ha -1 a u travních porostů 0 7 m 3.ha - 1 ) Ochrana vodních zdrojů vytváří biofiltr a tím zajišťují kvalitní čistou podzemní vodu, zamezují průsaku nitrátového N z hnojiv a povrchovému splachu hnojiv Ochrana a zlepšování kvality ovzduší obnovují významně zásobu kyslíku, odebírají CO 2, čistí ovzduší od mechanického znečištění Funkce estetická Funkce rekreační Funkce krajinotvorná vyplývá z řady různorodých typů společenstev a z široké početnosti rostlinných i živočišných druhů zajištění druhové diverzity Funkce hospodářsko-sociální sociální umožňuje osídlení krajiny, život člověka
Členění travních porostů Původní klimaxové stádium, člověk zde nezasahuje nebo je pouze využívá pro extenzivní pastvu ovcí Přirozené vznikly procesem samozatravnění, pravidelnou sklizní člověk udržuje stádium volně trsnatých trav, nízká úroveň hnojení Polopřirozené (kulturní) člověk významně zasahuje pratotechnikou; pravidelné hnojení, spásání, odvodnění, úprava ph Umělé (nově seté) vytvořené člověkem; zrušení původního drnu, vysetí a založení nového umělého porostu; jsou produktivnější, ale mají sníženou autoregulační schopnost
Luční ekosystém Louka je společenstvo kulturních a méně kulturních druhů trav (60 70 %), leguminóz (10 15 %) a bylin (15 30 %). Louka je komplexní společenstvo zahrnující dynamický cirkulační systém rostlin (producentů), živočichů (konzumentů) a reducentů (mikroorganismů) vázaný na dané abiotické prostředí. Producenti Autotrofní rostlinné druhy schopné vázat sluneční energii Z hlediska hmotnosti fytomasy tvoří hlavní složku ekosystému V polopřirozených travních porostech je 40 100 druhů Charakteristická stratifikace nadzemní a podzemní fytomasy, fotosyntéza aj. Konzumenti Býložravci (herbivoři) a masožravci (karnivoři); (skot, hlodavci, motýli, hmyz, ptáci) Přetváří fytomasu rostlin na živočišné produkty Na ploše se nachází 150 300 druhů 10 20 kg.ha -1 Abiotické prostředí Reducenti žížaly, houby, řasy Rozkládají odumřelé části fytomasy producentů a produkty konzumentů Vysoká druhová diverzita, značná rychlost metabolismu Hmotnost sušiny je 3 5 x vyšší jak u konzumentů
Proces samozatravnění 1. vývojová fáze jednoletých plevelů vyžadují kyprou půdu, během této doby dochází k přirozenému slehnutí půdy. 2. pýrové stádium (jednoděložné vytrvalé plevele) - pokračuje slehávání půdy, pýr posouvá oddenky směrem ke vzduchu, jakmile se dostanou oddenky k povrchu dochází k vymrzání 3. stádium volně trsnatých trav pravidelná sklizeň a hnojení N umožní věčné trvání; není-li pravidelná sklizeň, začíná se hromadit stařina, odnožovací uzlina se překryje mrtvou organickou hmotou a nedostává se k ní kyslík. 4. stádium hustě trsnatých trav odnožovací uzlinu mají na povrchu, důsledkem porostové změny je zamokření pozemku. 5. stádium vysokých a nízkých ostřic velké množství kyseliny křemičité. 6. Nálet plevelných dřevin vysušují půdu 7. Klimax - les objevují se smrky
Rozdíl mezi agroekosystémem a pratoekosystémem Agroekosystém Pravidelná roční (případně 2 3letá) kultivace orniční vrstvy Převážná část energie soustředěná v biomase je exportována sklizní Vysoká intenzita, zvýšené nároky na dodatkovou energii z hnojiv, PHM, pesticidů Polootevřený až otevřený koloběh živin Nízká druhová diverzita Vyšší kolísání produkce biomasy v jednotlivých letech Pratoekosystém Drnová vrstva dlouhodobě bez radikálního narušení Velká část energie importována do kořenové fytomasy Návrat živin při pastevním využití vede k téměř uzavřenému koloběhu Vysoká druhová diverzita Vyšší stabilita produkce biomasy v jednotlivých letech
Dynamika tvorby produkce Sušina píce Začátek metání nebo butonizace Začátek kvetení Živiny Rezervy I II III IV Tvorba rezervních látek Dny Začátek vegetace Sklizeň při intenzívním využívání Sklizeň při extenzívním využívání
Šetrné způsoby bezorebného zlepšení Přesev travních porostů Použití osiva do stávajícího mezerovitého drnu Půda není předem nebo je jen z části povrchově zpracována (brány, smyk) Provádí se plošným výsevem na široko a může být proveden na všech stanovištích Provedení v jarním termínu, na vlhčích a méně vysychavých stanovištích také v letním období U pastvin a porostů se střídavým využíváním lze přesev provést před následným spásáním zvířata zatlačí semena do půdy Vhodným druhem pro povrchový přesev je jílek vytrvalý 10 15 kg.ha -1
Šetrné způsoby bezorebného zlepšení Přísev travních porostů Zapravení osiva do částečně narušeného původního drnu Stroje pro bezorebný přísev na principu vytvoření štěrbiny v travním drnu plošně méně narušují drn a minimálně omezují jeho konkurenční schopnost, není stejnoměrná nakypřenosti půdy ani hloubka setí Stroje na principu frézování brázdičky do původního drnu více omezují konkurenci starého drnu, omezují nutnost použití herbicidů; stroje vytvářející brázdičky široké buď 6 mm (hloubka 25 mm) nebo 50 150 mm (hloubka 60 180 mm) Provedení brzy na jaře, na vlhčích a méně vysýchavých stanovištích také v letním období (nejpozději do 20. srpna) Konkurenční schopnost vzcházejících druhů podporuje absence N hnojení v roce výsevu, kosení při výšce obrostlého starého drnu 120-150 150 mm Vhodné druhy jílek vytrvalý, kostřava luční, Felina, bojínek luční, srha laločnatá, psárka luční, jetel plazivý, štírovník růžkatý Stroje vytvářející štěrbinu 30 kg.ha -1, s frézovacím ústrojím 20 kg.ha -1
Radikální obnova Obnova orbou s 1 3letým obdobím polaření Úprava vodních poměrů (lokální nebo plošné odvodnění) Při výskytu houževnatých plevelů likvidace drnu herbicidem (Roundup) Úprava ph vápnění Výživa a hnojení Orba s předradličkou případně rotavátor (2 x) nebo diskové nářadí při použití herbicidu (2 x) Období polaření 1 3 roky (kukuřice brambory LOS) Založení porostu podsevem do krycí plodiny
Radikální obnova Rychloobnova bez období polaření Oratelná stanoviště bez houževnatých plevelů Vápnění Orba s předradličkou nebo diskové nářadí (2 x) Výživa a hnojení Založení nového porostu v létě téhož roku bez krycí plodiny nebo na jaře následujícího roku do krycí plodiny Oratelná stanoviště s houževnatými plevely Likvidace drnu herbicidem (Roundup) Vápnění Diskování drnu (2 x) Výživa a hnojení Orba s předradličkou Založení nového porostu v létě téhož roku bez krycí plodiny nebo na jaře následujícího roku do krycí plodiny
Volná pastva Kontinuální systém pastvy Plochy spásány neorganizovaně Dobytek se pohybuje po celé ploše pastviny bez omezení Neprovádí se ošetřování plochy Pošlapání a znečištění porostu, selektivní spásání druhů, rozšiřování méně hodnotných druhů, nadbytek píce v jarním období, degradace porostů Využití narostlé píce ze 40-45 45 procent Permanentní pastva (set-stocking) stocking) Prováděno částečné ošetřování pastevní plochy (smykování, kosení nedopasků, přihnojování porostu malými dávkami NPK) Zahušťování travního porostu podpora tvorby dceřinných odnoží Zvířata rovnoměrněji rozmístěna po celé ploše snižuje se nebezpečí narušení drnu a eroze půdy Neumožnění tvorby zásobních látek při stálé defoliaci porostu, snížení produkce píce v průběhu víceleté exploatace
Střídavý systém pastvy Tříporostová kvalitativní pastva Spásání 1/2 plochy od včasného jara do konce pastevní sezóny 1/4 plochy sklizena na konci optimální pastevní zralosti koncem května a po obrůstu pastva až do konce pastevní sezóny 1/4 plochy sklizena v období senokosné zralosti (počátek kvetení dominantního druhu) a po obrůstu otavoseče spásána Udržuje se dostatečná produkce pastvin Zvyšování druhové diverzity Pastva Sklizeň koncem května Senoseč Senoseč Sklizeň koncem května Pastva I III II IV Honová pastva Přechod od extenzívních systémů k typickým intenzivním rotačním systémům spásání Rozdělení pastevní plochy do 3-53 5 honů, po dobu 15-20 dnů je spásána píce v pastevní zralosti Využití pastevní píce v rozmezí 50-60 %
Oplůtková pastva Rotační systém pastvy Rozdělení pastviny na 12-18 18 menších částí oplůtků a v postupném spásání narostlé píce v pastevní zralosti Zatížení 1 ha pastviny 2,2-2,5 2,5 DJ.rok-1 Využití porostu 70 % Doba spásání oplůtku 2-32 3 dny v malochovech a 5-75 7 dnů ve velkochovech 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 III Dávková pastva Denní nebo půldenní přidělování pastevní plochy s potřebnou produkcí pro daný stav zvířat Využití porostu 85 90 % Rovnoměrná kvalita píce Organizačně náročný způsob pastvy
Stupnice hodnoty píce Druh Klapp (1953) Nitsch (1993) Brieml (1990) Regal (1980) Senecio vulgaris -1 Jedovatý 1 Jedovatý 1 Jedovatý Škodlivý Cirsium palustre Carex, Eriophorum 0 1 Bezcenný a zvířata odpuzující Málo hodnotný 2 3 Nepatrná hodnota Velmi malá hodnota 2 Žádná nebo jen nepatrná krmná hodnota Bezcenný Plantago medium, Bellis perennis 2 4 Malá hodnota 3 Nepatrná krmná hodnota Deschampsia caespitosa, Daucus carota 3 5 Malá až střední hodnota 4 Podřadný Pastinaca sativa, Bistorta major Taraxacum officinale, Achillea millefolium 4 5 6 7 Průměrná hodnota Hodnotný druh 5 6 Střední kvalita píce Uspokojivý Vicia cracca, Agropyron repens 6 8 Velmi hodnotný 7 Vysoká kvalita píce Velmi dobrý Trifolium fragiferum Trifolium repens 7 8 Plnohodnotný 9 Vysoce hodnotný 8 9 Nejlepší kvalita Výborný
Byliny na loukách a pastvinách
Hodnotné byliny (Kh 4 6) Kontryhel obecný (Alchemilla vulgaris) Široká stanovištní amplituda Šíří se také po aplikaci organických hnojiv Působí dobře dieteticky Smetánka lékařská (Taraxacum officinale) Široká stanovištní amplituda Listy bohaté na bílkoviny 10 % v porostu (vyšší příjem píce, pozitivní vliv na užitkovost) Mléko a mléčné výrobky zbarvuje do žluta Obsahuje taraxacin, saponiny, karotenoidy Podporuje tvorbu a uvolňování žluči, činnost ledvin, proti revmatismu
Hodnotné byliny (Kh 4 6) Rdesno hadí kořen (Bistorta major) Vyšší polohy Kyselé půdy, zamokřené Ukazatel nedostatku Ca Mladé listy dobytek rád přijímá, v seně se odrolují Po použití organických hnojiv může způsobit zaplevelení Rozšiřuje se podzemními oddenky 5 % v porostu Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) Dieteticky hodnotná píce Menší produkční uplatnění Uplatňuje se v prořidlých a nižších porostech Proti kataru horních cest dýchacích, zpevňující účinek na pojivou tkáň, obsahuje glykosid aucubin, k léčení ran, podporuje tvorbu žaludečních šťáv
Méně hodnotné byliny (Kh 2 4) Léčivé méněhodnotné Řepík lékařský (Agrimonia eupatoria) Vysychavá stanoviště, vápenaté, humózní půdy Obsahuje třísloviny, silice, saponiny, organické kyseliny Působí proti zápalu a antisepticky Hořké tonikum pro činnost žaludku, při průjmech, krčních zánětech Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria) Břehy vodních toků Stanoviště s vyšší zásobou živin Mladé listy obsahují aromatické látky a dobytek je rád okusuje Stonky hrubé a drsné Obsahuje silice, flavonoidy, glykosidy Proti horečce, má močopudný účinek
Méně hodnotné byliny (Kh 2 4) Ostatní méněhodnotné Kohoutek luční (Lychnis flos cuculi) Chudší a vlhčí lokality Dusíkatým hnojením je z porostu vytlačován Jitrocel prostřední (Plantago media) Sušší pastviny K zemi přitisklé listové růžice konkurují ostatním složkám porostu (neproduktivní plošky
Byliny eutrofizovaných stanovišť (Kh 1 4) Šťovík kadeřavý (Rumex obtusifolius) Zhoršuje kvalitu píce Vyvlačování stařiny, hnojení, vápnění, provzdušňování, herbicidy, rozhrabávání výkalů Jednotlivý výskyt (alpský ohniskově) Může působit dietetické problémy (v seně) Kakost luční (Geranium pratense) Kypré půdy Šíří se při přehnojení nebo při nevyváženém hnojení dusíkem a draslíkem Ustupuje při intenzivní pastvě
Druhy s přízemní růžicí (Kh 1 2) Jitrocel větší (Plantago major) Indikátor utužených půd Velká ekologická amplituda Zaplňuje prázdná místa v porostu Při bodnutí hmyzem, vyvrknutí Sedmikráska chudobka (Bellis perennis)
Druhy škodlivé až mírně jedovaté (Kh 1 2) Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) Vlhčí i vysýchavá stanoviště, hluboké půdy, humózní Obsahuje třísloviny, glykosidy, silice, hypericin, organické kyseliny Podporuje trávení, zlepšuje cirkulaci krve, močopudné účinky Pryskyřník plazivý (Ranunculus repens) Nízkého vzrůstu Rozšířen v nižších porostech Hojný na zaplavovaných loukách Šíří se při kejdování
Druhy mechanicky poškozující trávící orgány (Kh 0) Kručinka barvířská (Genista tinctoria) Vysýchavé, zásadité, humózní půdy Dřevnaté větvičky Obsahuje alkaloidy, glykosidy, silice, třísloviny Močopudná, působí na cévní systém Jehlice trnitá (Ononis spinosa) Na výslunných lokalitách Způsobuje poranění zvířat při pastvě
Poloparazitické a parazitické druhy (Kh -1) Kokrhel (Rhinanthus) Oslabuje výnos hodnotných druhů Píce je dřevitá a nehodnotná Ustupuje při hnojení, nesnáší vyšší neprosvětlené porosty Kokotice povázky (Cuscuta epithymum) Jednoletá až dvouletá Parazituje na jetelovinách i dalších rostlinách Sušší lokality, pastviny
Jedovaté druhy (Kh -1) Starček obecný (Senecio vulgaris) Jakobin, jakodin, jakonin, třísloviny, hořčiny Působí toxicky na játra, způsobuje nekrózu buněk, cirhózu, poškozuje CNS Toxické čerstvé i suché rostliny Rozpuk jízlivý (Cicuta virosa) Zamokřené lokality Jedna z nejjedovatějších rostlin, jedovatý zejména oddenek Cikutoxinin křečový jed
Fáze fermentačního procesu Fáze aerobní (fáze dýchání) Několik hodin až 5 dnů Proteolýza Prodýchávání cukrů C 6 H 12 O 6 = 6CO 2 + H 2 O Energie se projevuje ve formě tepla povrchová vrstva 40 50 o C Proces dýchání je možno omezit rychlým plněním, intenzivním dusáním a včasným zakrytím silážované píce Fáze fermentační (odumírání rostlinných buněk) 25 30 dní Rostlinné buňky odumírají a uvolňují buněčné šťávy Pokles ph Fáze stabilní (odumírání mléčných bakterií) 10-14 dní Dosažením kritické hodnoty ph ustává aktivita mléčných bakterií (20 % S - ph 4,2; 40 % S ph 4,8) Doznívá kvasný proces
Trávníkářství
Psineček výběžkatý Agrostis stolonifera
Kostřava červená trsnatá Festuca rubra commutata
Jílek vytrvalý Lolium perenne
Lipnice luční Poa pratensis
Děkuji za pozornost sklady@mendelu mendelu.cz