Kůže, srst, vlna,
stratum corneum (dlaždicový epitel) s. lucidum s. granulosum rohovatějící pokožka s. spinosum s. germinativum zárodečná bazální membrána potní žláza papilární vrstva (elastická vlákna) škára chlupová papila chlupová cibulka mazová žláza síťovitá vrstva (kolagenní vlákna) tukové vazivo Tvořeno řídkým vazivem podkoží
Funkce kůže Patří k největším a nejdůležitějším orgánům těla 7 10 % živé hmotnosti (těla savců) ochranná např. vlivy mechanické, biologické, chemické a fyzikální (UV záření, teplo, ochrana před patogeny imunitní systém) termoregulační např. prostřednictvím cév ve škáře zásobní a izolační tuková vrstva metabolická např. hospodaření s vodou - syntéza vitamínu D - výměna plynů, pachy (sexuální vliv) - rozklad bílkovin přenos smyslových vjemů např. teplo, hmat, bolest
- nejsilnější a nejpevnější kůže bývá na hřbetě zvířat - méně pevná a kvalitní na břichu (zejména samic) Nejjemnější kůže mláďat do odstavu - mléčná plemena skotu kůže tenčí, na krku jemné záhyby - masná plemena skotu silná, měkká, houbovitá podobně: koně teplokrevníci x chladnokrevníci Teplé a suché klima silná rohová vrstva pokožky (brání odpařování), škára je tenká, slabší podkožní vazivo. Chladné klima celkově silnější kůže, zejména silné podkoží (tuk), škára je slabší, ale hustá.
Vyčiněná kůže (useň) je tvořena zejména škárou Hovězina kůže - dobré mechanické vlastnosti (silná vrstva síťovitá) Vepřovice kůže má dobře vyvinutou vrstvu papilární (síťovitá téměř chybí) dobře zpracovatelná - kožedělné výrobky. Jemná je kozina, skopovice, ceněná je i teletina, konina
Chlup tvoří: kořen, krček, stvol Kořen zakončen chlupovou cibulkou nasedá na chlupový váček (folikul) Hladkosvalový vzpřimovač, vyústění mazových a potních žláz Struktura chlupu: kůra (rohová vrstva) obsahuje pigment dřeň pokožka kutikula (šupinkovitá struktura)
Typy chlupů dle výskytu kory a dřeně Podsada jemné chlupy často bez dřeně nebývají srstí stálou sezónně často vypadávají (línání). Výjimka vlnovlasy vlnařských ovcí - nelínají Pesíky = krycí dlouhé, silné, mají dřeň, přerůstají podsadu, nelínají (např. i prasečí štětiny) osinaté chlupy dlouhé, v některých místech mají dřeň; tvoří přechod mezi krycími a podsadou; - hmatové chlupy - s nervovými zakončeními u cibulek (u pysku) - ochranné chlupy (víčka) - žíně (koně ohon, hříva, rousy na spěnkách chladnokrevníků) Polopesíky - přechodné, dlouhé, lesklé s dření v části chlupu kožešinová zv.
Línání: Stálé průběžné opadávání Sezónní výměna srsti 1-2x ročně (jaro, podzim) v krátkém časovém úseku reakce na změnu klimatu Věkem možná výměna srsti u mláďat některých druhů (cca okolo 5-6 měsíců - může nastat i změna zbarvení)
Vlivy působící na kvalitu srsti: Vnitřní činitelé např. druh, plemeno, pohlaví, věk, zdravotní stav, intenzita endokrinních žláz zejména štítné, část těla z níž srst pochází Vnější činitelé např. výživa, klimatické vlivy, ošetřování
Typ osrstění genetický základ, mutace dědičné odchylky typu osrstění od normálu Angorismus - prodloužení srsti zjemnění pesíků - zmnožení podsady, která převládá. (forma osrstění některých plemen králíků, koz, koček a morčat) např. koza angorská - mohérové chlupy (výjimečný lesk), střední jemnost mohérových chlupů cca 25 38 μm, délka cca 120 250 mm. koza kašmírová produkce velmi jemné podsadové srsti (kašmíru) vyčesává se, (střední jemnost vlákna cca 15 μm) Rexismus - zkrácení srsti hustá, krátká podsada, pesíky buď chybí nebo stejně dlouhé jako podsada, např. králík plemene kastorex (Castor - Rex) doslovném překladu "bobří král Alopecie (lysost) absence srsti (subvitální až subletální znak) (skot, králíci, prasata, myši, psi, kočky)
koza kašmírová produkce velmi jemné podsadové srsti (kašmíru) vyčesává se, (střední jemnost vlákna cca 15 μm)
Vlákna živočišného původu v textilním průmyslu: Tržní označení: Vlna wool Mohér mohair Kašmír cashmere Alpaca alpaca Angora - - vlákno ze srsti ovce domácí - vlákno ze srsti angorské kozy - vlákno ze srsti kašmírové kozy - vlákno ze srsti lamy - vlákno ze srsti angorského králíka Srst králíků velmi dobře plstnatí surovina pro kloboučnický průmysl.
Ovčí vlna pravá vlna je tvořena vlnovlasy vlnovlas = druh podsady, bez dřeně cca 5-15cm, - střední jemnost cca do 40 μm - vyrůstají v chomáčcích po 5-50 - jejich síla a zkadeření určuje vlastnosti vlny rouno je tvořeno chomáči vlny nejžádanější špalkovité, po celé délce stejně široké. Nejkvalitnější vlna hřbet a boky Potní vlna surová vlna (nepraná), střižní vlna Čistá vlna vlna praná, po mechanickém a chemickém vyčištění se 17 % vlhkostí Dle plemene hustota vlasových folikulů: hrubovlnné - od 2000 / cm 2 merinové do 12 000 / cm 2
Vlastnosti vlny jemnost je dána průměrem vlnovlasu zkadeření je dáno počtem obloučků na cm délky vlnovlasu věrnost pravidelné obloučkování n. jemnost vlnovlasů délka přirozená x skutečná (po narovnání obloučků) pružnost schopnost vrátit se do původního stavu po natažení, stlačení, kroucení, ohýbání
lesklost záleží na postavení šupin, výživném stavu, výrazná u dlouhovlnných pevnost odolnost proti přetržení barva bílá světlá pestrá (dle plemene) merino valaška výtěžnost rendement poměr mezi hmotností čisté vlny a střiže (potní vlny) Jemnější vlny mají nižší výtěžnost (mají vyšší obsah lanolinu) Jemnovlnná plemena: 25 50 %, Polojemnovlnná : 50 60 % ; Polohrubovlnná: 60 70 % Hrubovlnná: 65 75 %
Vlna - podle typu pokryvu pravá = podsadová, merinová nepravá = polopesíková = dlouhovlnné ovce smíšená = podsada + pesíky + polopesíky srst = primitivní plemena
Sortiment vlny Určuje se dle jemnosti vlny (síly vlnovlasu μm a zkadeření vlny - počtu obloučků na 1 cm délky) sortiment opticky Sortiment 15 tříd Nejjemnější vlna sortimentu AAAAA, Bradfordské číslo 100, metrické číslo 3300 Nejhrubší je vlna sortimentu F, Bradfordské číslo 28, metrické číslo pod 290 Metrické číslo udává délku nitě (m) upředené z 1 kg vlny. Bradfordské číslo počet přaden (po 560 yardech yard = 0,914 m), které lze upříst z jedné anglické libry vlny (libra = 0,45 kg) V anglické klasifikační stupnici - nejpoužívanější
Jakostní třídy ovčí vlny středoevropská klasifikační stupnice Třída jemnosti Střední síla vlnovlasu v μm/počet obloučků na cm délky Třída jemnosti AAAAA 15 μm / 12 C 36 μm / 3 AAAA 16 μm / 11 C/D 40 μm / 2 Střední síla vlnovlasu v μm/počet obloučků na cm délky AAA 19 μm / 10 D 48 μm / 1,5 AA 20 μm / 9 D/E 53 μm / 1 A 24 μm / 7 E 60 μm / 0,5 A/B 27 μm / 6 E/F 70 μm / 0,3 B 29 μm / 5 F 80 μm / nezjistitelné B/C 32 μm / 4
Počet stříží u ovcí ročně: Jednostřížná jemnovlnná plemena, některá polojemnovlnná Dvojstřížná ostatní Vícestřižná některé kožichové např. romanovská ovce Roční stříž potní vlny dle plemene a pohlaví cca 3 8 kg
Rozdělení plemen ovcí podle kvality vlny - ovce jemnovlnné (merinové ovce různých plemen) 5A až A/B; do 27 μm - polojemnovlnné - vlna z vlnovlasů, silnější, méně zkadeřená B až C/D; 27,1 35 μm cigája, východofríská ovce, masná krátkovlnná plemena (suffolk, texel...) - polohrubovlnné - smíšená vlna (vlnovlas + pesíky) D až E; 35,1 43 μm dlouhovlnné ovce - šumavská ovce, zušlechtěná valaška - hrubovlnné - smíšená vlna obsahuje podsadu, pesíky i polopesíky E/F až F; 43,1-67μm; valaška, ovce vřesová
Ovčí kůže Kůže ovcí - ovčina (vlna alespoň 1,5 cm) zásada poslední střihání 6-8 týdnů před vyskladněním A) Kožichové kůže od hrubovlnných plemen ovcí (např. romanovské, vřesové) kožichy B) kožešinové kůže pláště, čepice, podšívky zejména karakulské perziány (kožky jehňat krátce po narození převážně černé), poloperziány (kříženců)
Zbarvení hosp. zvířat nejvýraznější změny vlivem domestikace plemenný znak hospodářský význam u produkce vlny a kožešinových zvířat plemenné zbarvení (vč. strakatosti a skvrnitosti) geneticky determinováno
Melanin se tvoří v melanocytech v pokožce se tyto buňky nachází na hranici se škárou tvoří síť. Syntéza melaninu začíná až na konci přechodu melanocytů. Zrnka melaninu mohou přecházet do dalších buněk a pigmentovat celou bazální vrstvu kořeny chlupů. Zbarvení srsti závisí na aktivitě melanocytů vliv např. teploty, intenzita světla, hladina hormonů, biochem. pochody, vliv některých látek přítomných v buňkách. Např. grošování koní tmavé skvrny se světlejším středem různá intenzita prokrvování kůže. Kožní cévy tvoří kruhovitou síť vlásečnic, na obvodu kruhu je nejhustší nejintenzivnější oxidace tvorba více melaninu než uprostřed kruhu. Pigmentovaná kůže odolnost vůči slunečnímu záření, odolnost k vnějším vlivům.
Melanismus je černé zbarvení černý pigment (kůže, srst, peří); jen černě zbarvené části těla (akromelanismus = parciální melanismus). Albinismus pigment chybí v kůži a srsti. Růžová kůže, prosvítání krevních vlásečnic, červené oko. Totální albinismus = oslabení konstituce. Parciální albinismus (lysina, hvězda, strakatost s různým poměrem pigmentované a nepigmentované plochy). Erytrismus např. koně ryzáci Leucismus pigmentovaná kůže, ale srst bez pigmentu. Mláďata se rodí pigmentovaná a vybělují postupně. Leucismus u např. starokladrubských běloušů, lipicánů, Flavismus žlutá srst, kůže nepigmentovaná nebo málo pigmentovaná (koně isabely - žluťáci)