Knihovna význam slova Paměťové instituce I (Počátky knihovny ve starověku) Knihovna = instituce fond knih místnost nábytek binární soubor 1 2 Knihovna - etymologie Knihovna - etymologie Bibliotéka βιβλιοθηκη βιβλίο (kniha) θηκη (police) Library liber (lýko, kniha) Kniha (kniga) písmeno písmo list (text) slovanský původ slova z čínského základu king turkotatarské a ugrofinské jazyky slovanské jazyky 3 4 1
Knihovna - etymologie Knihovna - definice Názvy místností bývají v češtině tvořeny většinou příponou na (s variantami -ovna, -árna, -írna) např.: šatna, úschovna, továrna, udírna 5 = kulturní, informační a vzdělávací instituce - shromažďuje, zpracovává a uchovává organizovanou sbírku dokumentů - poskytuje knihovnické a informační služby uživatelům TDKIV 6 Knihovna - definice Knihovna - definice Doposud jsem se domníval, že každá kniha k nám promlouvá pouze o věcech lidských či božských, které se nacházejí mimo knihy. Teprve nyní jsem si uvědomil, že knihy nezřídka mluví o knihách, neboli jako by rozprávěly mezi sebou. Ve světle této úvahy mi knihovna rázem připadala ještě zneklidňující. 7 Byla sídlem dlouhého, staletého šepotu, schránkou sil neovladatelných lidskou myslí, pokladem tajemství vyzařovaných z bezpočtu myslí, které přežily ty, kdož je vytvořily nebo se stali jejich nositeli a zprostředkovateli. Umberto Ecco: Jméno růže 8 2
Knihovny - dějiny Knihovny - dějiny - vznik a vývoj knihoven souvisí se vznikem a vývojem dokumentu - dokumentová komunikace - od vytvoření písma (3 tisíce let př. Kr.) - archiv x knihovna 9 Etapy dokumentové komunikace: - rukopisná kniha - tištěná kniha (od pol. 15. stol.) - diverzifikace knihy dokument (od 2. pol. 19. stol.) - digitální dokument (od 40. let 20. stol.) 10 Knihovny - dějiny Knihovny - dějiny vývoj knihoven různé funkce kniha x dokument bibliotéka mediatéka, filmotéka, videotéka, artotéka - uspořádanost fondu jako souboru zaznamenaného poznání - přístupové cesty (katalog, volný přístup) Co je společné? 11 12 3
Knihovny - dějiny Knihovny - dějiny souvislost s vývojem společnosti - hierarchie (autorita) x demokracie - bohatství a mír x méně příznivé podmínky - otevřenost a potřeba vývoje x neusilování historie knihoven 3 tisíce let úvahy o soumraku knihy a knihovny Domnívám se, že knihovny mají nejlepší léta ještě před sebou. 13 14 Egypt Staroegyptská literatura vyspělá kultura v povodí Nilu 3 000 let př. Kr. obrázkové písmo ideografické písmo slabičné písmo hláskové dochovaly se jen nepatrné zbytky odhad 1 statisícina písemných pramenů důvod křehkost papyru hieroglyfické, hieratické, démotické písmo 15 16 4
Staroegyptská literatura Staroegyptská literatura 17 vědní oblasti: lékařství, matematika, astronomie, historie (letopisy) náboženství rituály, hymny, zádušní texty, mýty (např. o stvoření světa), knihy mrtvých novely, pohádky, cestopisy, písně (milostné, pracovní, pijácké) hospodářské a diplomatické smlouvy 18 Staroegyptské knihovny důkazy o existenci archivů jen nepřímé důkazy o existenci knihoven - chrámové - soukromé Staroegyptské knihovny domy života místa, kde učenci a písaři tvořili a opisovali tajná vědecká a náboženská díla byly přičleněny k chrámům 19 20 5
Staroegyptské knihovny Staroegyptské knihovny každý důležitější chrám měl vlastní Dům života uložení knih - malá místnost nebo výklenek ve zdi na jejích stěnách byly soupisy názvů děl v ní uložených 21 dochovaný Horův chrám v Edfu - postaven 237-57 př. Kr. - výklenek v prvním hypostylu (sloupové síni) - text vyrytý do stěn výklenku - seznam 37 posvátných knih - vlastní knihy se nedochovaly 22 Staroegyptské knihovny Staroegyptské knihovny seznam obsahoval: příručky chrámového kultu rituály náboženských svátků magické texty zahánět zlé síly, démony, plazy a lvy archiválie 23 24 6
Staroegyptské knihovny další seznamy: chrám válečnického boha Monta v Tódu - seznam náboženských knižních titulů chrám beraního boha Chnuma v Esně - seznam uložených svitků Mezopotámie kultura v meziříčí (Eufrat a Tigris) klínové písmo - přelom 4. a 3. tisíciletí př. Kr. obrázkové písmo ideografické písmo slabičné písmo Sumerové, Akkadové, Asyřané 25 26 Mezopotámie hliněné tabulky 6-8 x 10-14 cm, později i větší + rákosové pisátko Literatura mýty, eposy, hymny, modlitby, báje, bajky, přísloví odborná literatura: právo, účetnictví, lékařství, astronomie 27 28 7
Literatura Knihovny dochovalo se obrovské množství popsaných hliněných destiček - obvykle v úlomcích klínové písmo se používalo pro více jazyků rozluštění písma a jazyka 29 babylonský král Chammurabi sjednotil Mezopotámii (r. 2000 př. Kr.) doloženo že: nechal shromáždit do své knihovny tisíce hliněných tabulek, na nichž bylo shromážděno vše, co se týkalo lidského těla 30 Knihovny Aššurbanipalův palác knihovna asyrského krále Aššurbanipala (cca 668-631 př. Kr.) v Ninive - objeveno 30 tisíc fragmentů hliněných tabulek - osobní knihovna krále a státní archiv 31 32 8
Aššurbanipalova knihovna Aššurbanipalova knihovna obsah: díla babylónského písemnictví - eposy, mýty, bajky, přísloví, kultovní texty, hymny, modlitby, zaklínadla, rituály, věštby, zákony - díla gramatická, matematická, astronomická, lékařská, ekonomická, právní, geografická 33 plánovaná a dlouhodobá tvorba knihovny systematické a přesné opisování textů uchování: dvě místnosti při požáru se propadly stropy zpevnění hlíny požárem ale rozlomení tabulek 34 Aššurbanipalova knihovna Aššurbanipalova knihovna systém uchování - na každé tabulce název a pořadové číslo tabulky v rámci díla (některá díla obsahovala až 100 tabulek) - na větších tabulkách jméno písaře a označení vlastnictví (razítko knihovny!) 35 systém uchování - katalogy (soupisy) - tabulkový (počáteční slovo tabulky a počet řádků) - sériový (shrnuje tituly různých sérií) 36 9
Aššurbanipalova knihovna systém uchování - úlomky s názvem série: patrně označovaly umístění části fondu (rozřaďovače!) - systematické třídění (historie, zákon, věda, magie, dogma, legendy) Nipur chrám v Nippuru při něm archiv 100.000 dokumentů - výkazy o příjmech a vydáních, přijatých darech a obětech, stavbách a opravách domů, sázení stromů, zavlažování polí, nákupu a prodeji zvířat, výrobě oděvů apod. 37 38 Nippur Čína obrázkové písmo nejstarší písemné památky ze 14. stol. př. Kr. vládci jednotlivých čínských států měli zřejmě své knihovny (archivy) Lao-c - doloženo, že byl archivářem 39 40 10
Čína - psací látky a náčiní zvířecí kosti - rydla bambusové destičky tuš kovové desky - rydla hedvábí štětec z králičích chlupů, tuš (inkoust) papír - štětec a tuš (inkoust) Čína - písmo znaky se kladly do sloupce shora dolů sloupce se řadily zprava doleva 41 42 Čína Čína vyspělá civilizace kulturně i technicky nejstarší literární památky 1. tisíciletí př. Kr. hymny a klasické knihy (řada filozofických škol) knihovny a archivy 43 sjednocení Číny dynastie Čchin r. 213 př. Kr. zničení soukromých knihoven a následná likvidace konfuciánských myslitelů 2. stol. př. Kr. - 2. stol. n.l. dynastie Chan podpora konfuciánství 44 11
Čína Čínské knihovny 45 zakládání archivů císařská knihovna založena v pol. 2. stol. př. Kr. spojena s rozvojem vědy a vzděláváním papír jako psací látka (doloženo zprávou z r. 105) 46 Čínské knihovny Čínské knihovny od 3. stol. šíření buddhismu dovoz literatury z Indie jeskyně Tisíce Buddhů nalezeno množství svitků Démantová sútra nejstarší tištěná kniha na světě (z r. 868) 47 Soupisy dokumentů: - anotované bibliografie buddhistických textů - soupisy jejich překladů do čínštiny 48 12
Čínské knihovny Čínské knihovny dynastie Tchang (618-907) dynastie Sung (960-1279) - rozkvět země - rozvoj školství a vědy - vznik knihoven a knihkupectví - rozvoj katalogizační a klasifikační teorie - zpracován nový katalog císařské knihovny 49 50 Řecko a Řím Řecko v 1. tisíciletí př. Kr. těžiště vývoje z Předního východu do Středomoří využití předcházejících civilizací a kultur přetvoření do nové podoby svobodní občané x otroci demokracie podpora individuality člověka rozvoj řemesel a umění rozvoj vzdělanosti a vědy 51 52 13
Řecko Řecké knihovny převzetí fénického písma cca r. 800 př. Kr. + znaky pro samohlásky věrné zaznamenání řeči papyrus od pol. 7. stol. př. Kr. 53 nedochovaly se nálezy pozůstatků budov fondy byly rozptýleny hojné zprávy o knihovnách v soudobé literatuře knihovna běžnou součástí života 54 Řecká literatura Řecké knihovny Athény nejvýznamnější městský stát krásná literatura drama, básnictví vědecká literatura filozofie, matematika, astronomie vydávány: kuchařské knihy, recepty pro nemocné, anekdoty, magie 55 počátek sbírek 5. a 4. stol. př. Kr. doložena existence knihkupectví vývoz knih (svitků) soukromé knihovny vzdělanci a vědci, významné osobnosti politického života 56 14
Řecké knihovny Řecko vzdělávací ústavy - Platónova Akademie - Aristotelova škola při nich knihovny 57 úpadek městských států - na konci 4. stol. př. Kr. závislost na Makedonii výboje Alexandra Velikého zničení perské říše pronikání řecké civilizace na Přední východ a Středomoří 58 Řecko Múseion helénistická doba (ἑλληνoς = Hellén, Řek) dorozumívací řeč řečtina středisko Alexandrie (v Egyptě) = zasvěceno můzám, chrám múz - badatelská instituce a centrum soudobého vědění vůbec nejslavnější v Alexandrii součástí byla i proslulá alexandrijská knihovna 59 60 15
Alexandrie Múseion v Alexandrii první instituce, jejímž účelem bylo zajistit učencům příhodné podmínky pro bádání veškeré výdaje (včetně platů zaměstnanců) byly hrazeny státem 61 62 Múseion v Alexandrii Múseion v Alexandrii založeno na konci 4. nebo na počátku 3. století př. Kr. Ptolemaiem I. nebo Ptolemaiem II. z podnětu Démétria Falérského působili zde např.: Eukleidés, Archimédés, Hipparchos, chronograf a geograf Eratosthenés, lékaři Hérofilos a Eratostratos útočiště pohanství oproti dominujícímu křesťanství 63 64 16
Alexandrijská knihovna součást Músaionu věda bez knih není možná velkorysá akvizice nákup po celém tehdy známém světě r. 283 př. Kr. 200.000 svitků Alexandrijská knihovna knihovníci: Démétrios z Faléru Zénodotos z Efesu Kallimachos z Kyrény 65 66 Alexandrijská knihovna uspořádání: beletrie lyrika, epika, drama vědecká literatura podle oborů + pobočka v chrámu boha Serepida (pro duplikáty) 67 Alexandrijská knihovna v 1. stol. př. Kr. 700.000 svitků - patrně veškerá řecky psaná literatura - řecké překlady jiných literatur katalog vypracoval Kallimachos (pinakes = listiny, seznamy) seznamy všech ve vědě a vzdělání významných mužů a toho, co napsali 68 17
Alexandrijská knihovna Alexandrijská knihovna 69 70 Alexandrijská knihovna zánik r. 47 př. Kr. požár při obléhání Alexandrie Caesarem r. 389 rozbořena při náboženských bouřích (obnovena) r. 391 zničena pobočka r. 638 dobytí a zničení Araby 71 72 18
Alexandrijská knihovna vzkříšení - r. 1989 architektonickou soutěž na novou Alexandrijskou knihovnu - projekty předložilo 650 týmů architektů - norská firma Snøhetta - český architekt Martin Roubík 73 74 Alexandrijská knihovna Bibliotheca Alexandrina vzkříšení Bibliotheca Alexandrina - otevřena v r. 2002 - považována za jedno z nejvýznamnějších architektonických děl posledních desetiletí 75 76 19
Alexandrijská knihovna Knihovna v Pergamonu Pergamon v Malé Asii po vzoru Alexandrijské knihovny založil Eumenés II. r. 170 př. Kr. 200 000 papyrových svitků druhá největší knihovna na světě, hned po alexandrijské 77 78 Knihovna v Pergamonu Knihovna v Pergamonu skládala se ze 4 místností - největší měla rozměr 13 16 m (podle údaje Plinia Staršího) - bohatě zdobena sochami na nádvoří mramorová socha bohyně Athény Parthenos 3 m vysoká 79 80 20
Knihovna v Pergamonu Římská říše zánik r. 41 př. Kr. - odvezena do Alexandrijské knihovny, aby byl nahrazen fond, který byl zničen požárem v r. 47 př. Kr. s ní zničena v r. 638 při arabském vpádu 81 nové imperium na Apeninském poloostrově postupně ovládlo tehdy známý svět vliv řecké kultury písmo latinka papyrové svitky 82 Řím římská literatura beletrie naučná literatura Řím knihovny veřejné soukromé knižní trh desítky opisovačských dílen knižní obchody 83 84 21
Řím Řím Marcus Terentius Varro spis De bibliothecis = nejstarší známé pojednání o knihovnách (bohužel se nedochovalo) 85 G. Julius Caesar - úmysl založit veřejnou knihovnu - měl ji vést Terentius Varro - příkaz přivézt svitky z Alexandrijské knihovny - neuskutečněno 86 Řím Řím 1. veřejná knihovna v chrámu Svobody na Aventinském pahorku r. 39 př. Kr. - Asinius Pollio Stalo se pravidlem, že římští císaři za své vlády zakládali veřejné knihovny císař Augustus založil 2 knihovny na Palatinu na Martově poli 87 88 22
Řím císař Augustus Řím císař Augustus veřejná knihovna při Apollónově chrámu na Palatinu r. 33 př. Kr. sál pro 600 lidí (zasedání senátu) latinské a řecké oddělení později rozšířena za císařů Tiberia a Caliguly největší knihovna v Římě zničena požárem na konci 1. st. 89 knihovna Porticus Octaviae - na Martově poli - vznikla na počest císařovy sestry Octavie 90 Řím císař Tiberius - počátek 1. stol. - vybudoval dvě významné knihovny: - ve svém paláci na Palatinu - v novém Augustově chrámu Řím knihovna Ulpia - založil císař Traian při Caesarově chrámu na Traianově foru - r. 114 - dochovaly se zbytky měla 2 sály - cca 30.000 svitků - obsah: řecká i latinská literatura 91 92 23
Řím - knihovna Ulpia obsahovala: - oddělení řecké a latinské literatury - různé státní dokumenty, rozhodnutí senátu, císařské výnosy apod. poslední zprávy o ní máme z poloviny 5. stol., její pozdější osud je neznámý Řím - veřejné knihovny velké stavby - mramor + sloupoví umělecká výzdoba okna na východ (kvůli osvětlení četli dopoledne; ochrana svitků proti vlhkosti) 93 94 Řím veřejné knihovny Knihovna v Efezu zakládány knihovny i mimo Řím - v Massilii, Córdobě, Smyrně, Antiochii, Athénách dokončena r. 135 - Julius Aquila (římský konsul) pro svého otce Celsa Polemaena - římský architekt Vitruoya - rozměry knihovny 10,92 x 16,72 m - impozantní výzdoba 95 96 24
Knihovna v Efezu Knihovna v Efezu - 12 až 15 tisíc svitků - dobrá ochrana proti vysokým teplotám a vlhkosti (mezera mezi vnější a vnitřní zdí) - zničena při vpádu barbarů - zemětřesení r. 1000 97 98 Knihovna v Efezu Knihovna v Efezu 99 100 25
Řím soukromé knihovny Řím soukromé knihovny vlastní knihovna odznakem bohatství a vzdělanosti významné osobnosti Dům, kde není kniha, podobá se tělu bez duše - Cicero rekonstrukce knihovny (Villa Hadriana) 101 102 Řím soukromé knihovny Starověké knihovny - shrnutí dochovala se soukromá knihovna v Herkulaneu - samostatná místnost - 2 tisíce svitků - police u stěn i uprostřed místnosti - pouzdra na svitky kožená a cedrová 103 nedochovaly se víme o nich z literatury mnoho děl zničeno nedochovalo se papyrus málo trvanlivý pohnutlivé doby války, nájezdy, dobývání 104 26
Starověké knihovny - shrnutí Starověk ze 3.000 řeckých tragédií a komedií se zachovalo několik desítek texty knih římských autorů známe téměř výhradně z opisů knihovny byly ničeny častými požáry, válkami a přírodními katastrofami rozklad říše římské - časté války - vpády barbarů konečný pád r. 476 (západořímská říše) 105 106 27