Věkové a pohlavní složení obyvatelstva České republiky

Věkové a pohlavní složení obyvatelstva České republiky Jitka Langhamrová, Vysoká škola ekonomická, Praha Věková skladba obyvatelstva patří k nejdůležitějším demografickým strukturám. Složení populace České republiky je výsledkem předchozí úrovně reprodukce obyvatelstva a migrací za téměř sto let. Zároveň nám předurčuje budoucí demografický vývoj. Věková struktura obyvatelstva České republiky je značně nepravidelná, rozkolísaná, což s sebou zákonitě přináší nepravidelné nároky na zdravotnictví, školství, bytovou výstavbu, zaměstnanost, sociální a důchodovou politiku apod. Jednou vzniklé zářezy ve věkové struktuře se dále reprodukují, i když v dalších generacích ve zmírněné formě. Současná věková struktura obyvatelstva České republiky je poznamenána především změnami úrovně porodnosti a posunem již dříve vzniklých nepravidelností. Grafické zobrazení věkové struktury formou věkové pyramidy (viz další strana) nám vyjadřuje historii populace zhruba sto let zpět. Na vrcholu věkové pyramidy je výrazně vyšší zastoupení žen (1), což je výsledkem odlišné úrovně úmrtnosti mužů a žen. Souvisí to s mužskou nadúmrtností, takže i když se rodí více chlapečků než děvčat s rostoucím věkem přibývá žen v populaci. Navíc pro Českou republiku je typická vyšší úmrtnost mužů ve středním věku, než je tomu ve vyspělých zemích. V devadesátých letech se tato vyšší úmrtnost začala mírně zlepšovat. Ve vrcholu věkové pyramidy jsou také početně slabé ročníky narozených v době 1.světové války (2) a jejich vliv na počet osob v důchodovém věku postupně zaniká. Stagnuje také počet osob starších 60 let, což je způsobeno početně slabými ročníky narozených v době hospodářské krize ve třicátých letech (3). Tyto osoby již postupně vstoupily do důchodového věku. Na věkové pyramidě jsou patrné i silnější ročníky narozených z období po 2. světové válce (4), kdy dochází ke kompenzaci předchozí nízké porodnosti. Jde o početně silné ročníky osob narozených ve druhé polovině čtyřicátých let, které v brzké budoucnosti významně ovlivní počet osob v důchodovém věku. Dva malé zářezy ve věkové struktuře na přelomu padesátých a šedesátých let jsou způsobeny nižší porodností v tomto období, které byly způsobeny krátkodobými nepravidelnostmi ve věkové struktuře, v roce 1957 byl přijat potratový zákon (5), vliv měla i politická situace na konci šedesátých let (6). Významný je vzestup počtu narozených v sedmdesátých letech (7), kdy v době, kdy do reprodukčního věku vstupovaly silné poválečné ročníky stát přijal pronatalitní opatření. V osmdesátých letech se úroveň porodnosti stabilizuje na poměrně velmi nízké úrovni (8), v devadesátých letech se základna věkové pyramidy významně zužuje (9). Předpokládalo se, že při nezměněných vnějších podmínkách by měly ročníky narozených v sedmdesátých letech zajistit dostatečný počet narozených a zabezpečit zvýšení úrovně porodnosti v devadesátých letech. Po roce 1989 došlo však k tak významným změnám v demografickém chování mladých lidí, že se předpoklad nesplnil a naopak došlo k dalšímu snižování počtu narozených dětí.pro současnou Českou republiku je typický tzv. regresivní typ populace, kde dětská složka populace početně nenahrazuje nejstarší věkové skupiny. Věková skladba populace je průběžně trvale modifikována úrovní přirozené reprodukce a migracemi. Jak již bylo zmíněno populace České republiky je deformována důsledky první i druhé světové války, hospodářské krize třicátých let, ekonomickou recesí let šedesátých, případně dopady poválečné natalitní vlny a zvláště pak natalitní vlny let sedmdesátých. Ty formovaly počty narozených dětí v jednotlivých kalendářních letech. Úroveň lékařské a zdravotní péče spolu s životní úrovní a životním stylem určovaly úroveň úmrtnosti, politické a sociální poměry ovlivnily rozsah migrací. V průběhu devadesátých let se dříve vzniklé deformace ve věkové struktuře posunuly do vyššího věku a postupně tak více či méně ovlivňovaly počty sňatků, narozených dětí a zemřelých osob. Pokles úrovně plodnosti začal ve věkové struktuře vytvářet další hluboký zářez. Současným vývojem porodnosti se prohlubuje nová nepravidelnost ve věkovém složení obyvatelstva. 1

95 90 85 80 75 70 65 60 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Česká republika k 31. 12. 2000. muži ženy 1 2 3 4 5 6 7 8 9 100 000 75 000 50 000 25 000 0 25 000 50 000 75 000 100 000 2

Složení obyvatelstva České republiky podle hlavních věkových skupin (k 1.1. daného roku) Věková skupina 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Poč ty osob v tisících 0-14 2 176 2 121 2 065 2 010 1 948 1 893 1 843 1 795 1 752 1 707 15-59 6 292 6 346 6 406 6 466 6 526 6 571 6 609 6 647 6 674 6 698 60+ 1 837 1 846 1 855 1 858 1 859 1 857 1 857 1 857 1 864 1 873 Celkem 10 305 10 313 10 326 10 334 10 333 10 321 10 309 10 299 10 290 10 278 Podíl z úhrnu obyvatelstva 0-14 21,1 20,6 20,0 19,5 18,9 18,3 17,9 17,4 17,0 16,6 15-59 61,1 61,5 62,0 62,6 63,2 63,7 64,1 64,5 64,9 65,2 60+ 17,8 17,9 18,0 18,0 18,0 18,0 18,0 18,0 18,1 18,2 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Charakteristiky vě kové struktury Průměrný věk 36,3 36,5 36,6 36,8 37,0 37,3 37,6 37,9 38,2 38,5 Věkový medián 35,4 35,6 35,9 36,0 36,2 36,4 36,6 36,8 37,1 37,3 Indexy zatížení produktivní složky obyvatelstva Index stáří 84,4 87,0 89,8 92,4 95,4 98,1 100,8 103,5 106,4 109,7 Index závislosti I 34,6 33,4 32,2 31,1 29,8 28,8 27,9 27,0 26,0 25,5 Index závislosti II 29,2 29,1 29,0 28,7 28,5 28,3 28,1 27,9 27,9 27,9 Index ekon. zatíž. 63,8 62,5 61,2 59,8 58,3 57,1 56,0 54,9 54,2 53,4 Pramen: Populační vývoj České republiky v roce 2000, DemoArt, Praha 2001, vlastní výpočty Vysvětlivky: Index stáří- počet osob ve věku 60+na 100 dětí ve věku 0-14 let Index závislosti I počet dětí ve věku 0-14 let na 100 osob ve věku 15-59 let Index závislosti II počet osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 15-59 let Index ekonomického zatížení- počet dětí ve věku 0-14 let a počet osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 15-59 let Nejvýznamnějším dopadem populačního vývoje devadesátých let na věkovou skladbu byl pokles počtu narozených. Úbytek dětí je tak značný, že od roku 1997 žije v České republice více osob starších šedesáti let než dětí do 15 let a tato relace se v dalších letech bude trvale zvyšovat. Věkové složení obyvatelstva České republiky do 24 let věku (k 1. 1.daného roku) Věková skupina Počty osob v tisících Podíl z úhrnu obyvatelstva 1991 1994 1998 1999 2000 1991 1994 1998 1999 2000 0-2 384 369 276 271 270 3,7 3,6 2,7 2,6 2,6 3-5 392 383 347 322 291 3,8 3,7 3,4 3,1 2,8 6-9 548 526 512 503 498 5,3 5,1 5,0 4,9 4,9 10-14 852 732 661 656 648 8,3 7,1 6,4 6,4 6,3 15-18 711 720 598 565 549 6,9 7,0 5,8 5,5 5,3 19-23 699 820 909 889 853 6,8 7,9 8,8 8,7 8,3 Celkem 3586 3550 3303 3206 3109 34,8 34,4 32,1 31,2 30,2 Pramen: Populační vývoj České republiky v roce 2000, DemoArt, Praha 2001, vlastní výpočty 3

Devadesátá léta se vyznačovala mimo jiné přesouváním početně silných ročníků 1973-1979 z let povinné školní docházky do let studijních a do doby nástupu do zaměstnání. Z pohledu demografa je však významný fakt, že tyto generace jsou ve věku, pro který bylo ještě v osmdesátých letech typické mít nejvyšší úroveň sňatečnosti a plodnosti. Tyto početně silné ročníky se na konci devadesátých let nacházejí ve věku 20-25 let a jsou nositeli nového reprodukčního chování. Složení obyvatelstva České republiky staršího 15 let 1 980 1 991 2000 Věková skupina Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Poč ty osob v tisících 15-19 687,8 352,1 335,7 870,4 445,0 425,4 699,0 358,0 341,0 20-24 698,2 356,2 342,0 685,4 350,6 334,8 889,0 453,0 436,0 25-29 828,2 420,1 408,1 688,1 350,8 337,3 826,0 422,0 404,0 30-34 861,7 436,5 425,2 679,5 344,7 334,8 686,0 350,0 336,0 35-39 698,4 351,3 347,1 805,6 405,6 400,0 673,0 343,0 330,0 40-44 548,4 273,0 275,4 843,9 423,3 420,6 712,0 359,0 353,0 45-49 570,6 280,5 290,1 683,7 338,7 345,0 804,0 401,0 403,0 50-59 1242,8 584,4 658,4 1043,2 501,1 542,1 1409,0 686,0 723,0 60-69 844,9 372,1 472,8 1040,2 452,7 587,5 909,0 408,0 501,0 70-79 691,0 265,2 425,8 539,1 203,1 336,0 727,0 276,0 451,0 80+ 193,2 54,4 138,8 257,3 75,5 181,8 237,0 70,0 167,0 Celkem 7865,2 3745,8 4119,4 8136,4 3891,1 4245,3 8571,0 4126,0 4445,0 Podíl z úhrnu obyvatelstva staršího 1 5 let 15-19 8,7 9,4 8,1 10,7 11,4 10,0 8,2 8,7 7,7 20-24 8,9 9,5 8,3 8,4 9,0 7,9 10,4 11,0 9,8 25-29 10,5 11,2 9,9 8,5 9,0 7,9 9,6 10,2 9,1 30-34 11,0 11,7 10,3 8,4 8,9 7,9 8,0 8,5 7,6 35-39 8,9 9,4 8,4 9,9 10,4 9,4 7,9 8,3 7,4 40-44 7,0 7,3 6,7 10,4 10,9 9,9 8,3 8,7 7,9 45-49 7,3 7,5 7,0 8,4 8,7 8,1 9,4 9,7 9,1 50-59 15,8 15,6 16,0 12,8 12,9 12,8 16,4 16,6 16,3 60-69 10,7 9,9 11,5 12,8 11,6 13,8 10,6 9,9 11,3 70-79 8,8 7,1 10,3 6,6 5,2 7,9 8,5 6,7 10,1 80+ 2,5 1,5 3,4 3,2 1,9 4,3 2,8 1,7 3,8 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Populační vývoj České republiky v roce 2000, DemoArt, Praha 2001, vlastní výpočty Počty osob starších se v uplynulých letech zvyšovaly jen mírně. Na věkovou skladbu nejstarší generace má vliv pokles počtu narozených dětí během první světové války, který se v období po roce 1994 promítl v úbytku počtu osob starších 80 let. Pokles počtu nejstarších osob, tj. osob 80+ je však pouze dočasný. V nejbližších letech lze očekávat trvalý vzestup počtu starších osob. Z dlouhodobějšího pohledu počet i podíl starších obyvatel poroste. Zároveň se bude měnit i věková skladba starší populace, vzroste podíl osob starších 80 let, tedy osob, u kterých lze předpokládat vyšší potřebu sociální a zdravotní péče. 4

Složení obyvatelstva České republiky staršího 60 let (k 1.1.daného roku) Věková skupina 1 991 1 995 2000 Poč ty osob v tisících Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy Celkem Muži Ženy 60-64 535 241 294 503 230 273 455 210 245 65-69 507 212 295 477 203 274 454 198 256 70-79 538 203 335 594 225 369 726 276 450 80+ 257 75 182 285 85 200 238 71 167 Celkem 1837 731 1106 1859 743 1116 1875 755 1118 Složení v procentech 60-64 29,1 33,0 26,6 27,1 31,0 24,5 24,3 27,8 21,9 65-69 27,6 29,0 26,7 25,7 27,3 24,6 24,2 26,2 22,9 70-79 29,3 27,8 30,3 31,8 30,3 33,0 38,3 36,6 40,3 80+ 14,0 10,3 16,5 15,4 11,4 17,9 12,7 9,4 14,9 Celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Podíly z úhrnu obyvatelstva 60-64 5,2 4,8 5,5 4,9 4,6 5,1 4,4 4,2 4,6 65-69 4,9 4,2 5,6 4,6 4,0 5,2 4,4 4,0 4,9 70-79 5,2 4,1 6,3 5,7 4,5 6,9 7,1 5,5 8,5 80+ 2,5 1,5 3,4 2,8 1,7 3,8 2,3 1,4 3,2 Celkem 17,8 14,6 20,8 18,0 14,8 21,0 18,2 15,1 21,2 Pramen: Populační vývoj České republiky v roce 2000, DemoArt, Praha 2001, vlastní výpočty Dlouhodobý úbytek počtu narozených dětí a vzestup počtu starších osob prohlubuje již tak probíhající proces stárnutí populace České republiky. Deformace věkové struktury se postupně přesouvají do vyššího věku a dávají tak podněty nejenom pro sociální politiku. Znalost změn současných i budoucích ve věkové struktuře jsou důležité nejenom pro vlastní demografický vývoj, ale i pro sociální a ekonomický rozvoj České republiky. Jak se mění věková struktura z pohledu tří základních ekonomických generací je vidět i z předběžných výsledků SLDB 2001. Zatímco v roce 1961 byl podíl obyvatel ve věkové skupině 0 14 dokončených let 25,4%, v roce 2001 již jen 16,5% a naopak skupina osob nad 60 let se ze 14,9% v roce 1961 zvýšila na 18,3% v roce 2001. Hodnota indexu stáří vzrostla ze 58,7 na 110,9 osob ve věku nad 60 let připadajících na 100 dětí ve věku 0 14 dokončených let. Index závislosti I se mezi lety 1961 a 2001 snížil z 42,5 na 25,3, index závislosti II vzrostl ze 24,9 na 28,0. Index ekonomického zatížení klesl ze 67,4 na 53,2. Zajímavý je i pohled na změny věkové struktury podle velikostních skupin obcí. Je patrné, že rozdíly v demografické struktuře se trochu sbližují. V roce 1991 i 2001 byl nejmenší podíl dětí v obcích do 199 obyvatel a u obyvatel ve městech nad 100 000. Města nad 50 000 tisíc obyvatel a obce do 199 obyvatel jsou na tom hůře než Česká republika, mají nižší zastoupení dětské složky, jsou starší. K největšímu úbytku dětí proti roku 1991 došlo ve městech o velikosti 20000 49 999 obyvatel a 10000 19 999 obyvatel a to přibližně o jednu čtvrtinu. Malé obce a města nad 100000 obyvatel mají větší podíl starých lidí. To je ale obecně známý fakt. Zajímavé také je, že z pohledu variability se sledované ukazatele v roce 2001 liší méně, než v roce 1991. Rozdíly podle velikostních skupin obcí se mírně snižují. 5

Podíly základních ekonomických generací v ČR dle sčítání lidu Datum sčítání Podíly věkových skupin na obyvatelstvu Index Index Index Index 0-14 15-59 60+,nezj. celkem záv. I záv. II ekon.zat. stáří 1.3.1961 25,37 59,74 14,89 100,00 42,47 24,93 67,40 58,69 1.12.1970 21,22 60,42 18,35 100,00 35,13 30,37 65,50 86,47 1.11.1980 23,44 59,62 16,94 100,00 39,31 28,42 67,73 72,30 3.3.1991 21,01 61,15 17,84 100,00 34,36 29,17 63,53 84,91 1.3.2001 16,47 65,27 18,26 100,00 25,23 27,98 53,21 110,92 velikostní skupina obce s č ítání k 3. 3. 1 991 do 199 obyvatel 18,44 56,98 24,58 100,00 32,37 43,13 75,50 133,24 200-499 20,19 58,30 21,50 100,00 34,64 36,88 71,52 106,48 500-999 20,86 59,03 20,10 100,00 35,34 34,05 69,39 96,36 1 000-1 999 21,30 59,88 18,82 100,00 35,56 31,43 66,99 88,37 2 000-4 999 21,67 60,91 17,43 100,00 35,57 28,61 64,19 80,44 5 000-9 999 21,87 61,87 16,26 100,00 35,34 26,28 61,62 74,36 10 000-19 999 22,31 62,54 15,16 100,00 35,67 24,24 59,91 67,94 20 000-49 999 22,76 62,41 14,83 100,00 36,47 23,77 60,24 65,17 50 000-99 999 20,87 63,21 15,92 100,00 33,01 25,19 58,19 76,30 100 000 a více obyv. 19,40 61,05 19,55 100,00 31,78 32,02 63,80 100,76 CELKEM 21,01 61,15 17,84 100,00 34,36 29,17 63,53 84,91 velikostní skupina obce s č ítání k 1. 3. 2001 do 199 obyvatel 15,91 61,48 22,61 100,00 25,88 36,78 62,66 142,10 200-499 17,13 63,28 19,60 100,00 27,07 30,97 58,04 114,42 500-999 17,35 64,10 18,55 100,00 27,06 28,95 56,01 106,97 1 000-1 999 17,46 64,62 17,92 100,00 27,02 27,72 54,75 102,60 2 000-4 999 17,46 65,09 17,45 100,00 26,82 26,82 53,64 99,97 5 000-9 999 17,11 65,30 17,59 100,00 26,21 26,94 53,14 102,77 10 000-19 999 16,88 66,23 16,89 100,00 25,49 25,50 50,99 100,02 20 000-49 999 17,05 66,40 16,55 100,00 25,68 24,93 50,61 97,07 50 000-99 999 16,10 65,96 17,93 100,00 24,42 27,19 51,61 111,36 100 000 a více obyv. 14,41 65,61 19,97 100,00 21,97 30,44 52,40 138,56 CELKEM 16,47 65,27 18,26 100,00 25,23 27,98 53,21 110,92 velikostní skupina obce Indexy 2001 / 1 991 (v %) do 199 obyvatel 86,27 107,90 92,00 100,00 79,95 85,27 82,99 106,65 200-499 84,81 108,53 91,13 100,00 78,14 83,97 81,15 107,46 500-999 83,14 108,58 92,30 100,00 76,57 85,00 80,71 111,01 1 000-1 999 81,99 107,91 95,20 100,00 75,98 88,22 81,72 116,11 2 000-4 999 80,58 106,87 100,15 100,00 75,40 93,71 83,57 124,28 5 000-9 999 78,26 105,54 108,17 100,00 74,16 102,49 86,24 138,21 10 000-19 999 75,69 105,90 111,43 100,00 71,47 105,22 85,12 147,22 20 000-49 999 74,92 106,39 111,59 100,00 70,42 104,89 84,02 148,95 50 000-99 999 77,18 104,35 112,65 100,00 73,97 107,96 88,68 145,95 100 000 a více obyv. 74,29 107,47 102,17 100,00 69,13 95,06 82,14 137,53 CELKEM 78,37 106,74 102,38 100,00 73,43 95,92 83,75 130,63 Pramen: Předběžné výsledky SLDB 2001, vlastní výpočty Je nepochybné, že radikální změny v demografickém chování (strmý pokles porodnosti, snížení sňatečnosti, příznivý vývoj úmrtnosti), ke kterým došlo v průběhu devadesátých let, dlouhodobě ovlivní populační vývoj České republiky. Naše věková struktura bude stále více regresivní, stárnutí obyvatelstva bude dále pokračovat, dále bude docházet k přirozenému úbytku obyvatelstva. Stárnutí obyvatelstva se dále urychlí ve druhé polovině tohoto desetiletí, kdy se přesunou silné poválečné ročníky do důchodového věku, podíl starých lidí se bude zvyšovat a to 6

nejenom na úkor dětské složky, ale i vzhledem ke středním věkovým skupinám.budou růst nároky na ekonomicky aktivní obyvatelstvo v oblasti daňového zatížení, mnohem větší pozornost se bude muset věnovat konkrétní péči o staré občany. V této souvislosti si odborníci kladou řadu otázek: Je možno tento vývoj nějak ovlivnit? Jakými kroky? Má stát provádět propopulační politiku? Někteří odborníci si myslí, že problémy klesajícího počtu obyvatelstva, snižující se porodnosti a stárnutí obyvatelstva vyřeší imigrace ze zahraničí. Její význam však v žádném případě nelze přeceňovat. V každém případě postupně rostoucí význam České republiky jako cílové imigrační země bude klást nároky na připravenost státu v oblasti migrační politiky. Je třeba si uvědomit nejen přínosy, které imigrace ze zahraničí pro hostitelskou zemi přináší, ale také četná rizika s ní spojená. Proto je nutno takovouto imigraci státem regulovat. Nepříznivé demografické trendy v poslední době stále častěji otevírají diskuse o možnostech a o míře účasti státu na zlepšení postavení mladých rodin, o podpoře pronatalitní politiky. Podle odborníků by se měly vytvářet lepší podmínky pro vznik mladých rodin. Měla by být podpořena reprodukční funkce rodiny. Rodinná politika či populační politika by se neměla zužovat jen na poskytování finanční podpory (sociálních dávek) rodinám s dětmi. Její komplexní pojetí předpokládá spolupráci vládních i nevládních organizací v oblasti zaměstnanosti, bydlení, právní ochrany rodin s dětmi, zdravotní péče o matky a děti, rovnost pracovních příležitostí mužů a žen. To,že populace České republiky a většiny vyspělých zemí stárne, je skutečnost daná demografickým vývojem v průběhu první i druhé demografické revoluce. Tak jak se zlepšují životní podmínky obyvatelstva, prodlužuje se střední délka života, přibývá ve společnosti starých lidí. Je třeba si uvědomit, že právě střední délka života je jedním z měřítek, kterým se hodnotí vyspělost dané společnosti. Čím je země vyspělejší, tím má více prostředků, které může investovat do zdravotnictví, prevence, na zlepšení životního prostředí apod. Smyslem je, aby se lidé dožívali vysokého věku ve zdraví, aby ve stáří byli po co nejdelší dobu soběstační. Starší věkové skupiny obyvatelstva mají své specifické potřeby nejen ve zdravotnictví, bydlení, mají vzhledem k důchodovému věku jiný životní styl a potřeby. Společnost bude tedy v budoucnu na tyto osoby vynakládat více v oblasti důchodové, sociální, zdravotní, ale je třeba si znovu připomenout, že vyspělá společnost by se měla o své staré spoluobčany postarat tak, aby jejich stáří bylo důstojné a dnešní mladí lidé by si měli uvědomit skutečnost, že i oni se s největší pravděpodobností vyššího věku dožijí. Samozřejmě existuje řada možností, jak se na stáří zabezpečit a nespoléhat pouze na stát. Pro zajímavost v příloze uvádím tabulku středních délek života osob ve věku 60 let a hranice odchodu do důchodu ve vybraných zemích. Literatura: Populační vývoj České republiky v letech 1995,1996,1997,1998,1999, 2000, DemoArt, Praha 1996 2001 Časopis Demografie roč. 1990 2001 7

Střední délka života osob ve věku 60 let a věková hranice pro odchod do důchodu ve vybraných zemích Země Střední délka života ve věku 60 let Věková hranice odchodu do důchodu muži ženy muži ženy Dánsko 18 22 67 67 Island 20 24 67 67 Norsko 19 24 67 67 Finsko 18 23 65 65 Irsko 18 22 65 65 Japonsko 21 25 65 65 Kanada 20 25 65 65 Lucembursko 18 23 65 65 Německo 19 23 65 65 Nizozemí 19 24 65 65 Portugalsko 18 22 65 65 Španělsko 20 24 65 65 Švédsko 20 24 65 65 U.S.A. 1) 19 24 65 65 Švýcarsko 20 25 65 62 Belgie 2) 18 24 65 61 Estonsko 3) 15 20 65 60 Itálie 19 24 65 60 Polsko 16 21 65 60 Rakousko 19 23 65 60 Řecko 4) 20 23 65 60 Velká Británie 5) 19 23 65 60 Slovinsko 17 22 63 58 Česká republika 6) 16 21 62 57-61 Francie 7) 20 25 60 60 Litva 16 21 60 60 Lotyšsko 8) 14 20 60 60 Maďarsko 9) 15 20 60 60 Slovensko 16 21 60 53-57 Bělorusko 15 20 60 55 Chorvatsko 16 20 60 55 Rumunsko 16 19 60 55 Rusko 14 19 60 55 Ukrajina 15 19 60 55 Zdroj: Population aeing 1999 (Wallchart) - www.undp.org/popin 1) Věk postupně zvyšován na 67 v období 2000-2027 2) Věk žen je postupně zvyšován na 64 do roku 2004 3) Uvažuje se o zvýšení věku pro ženy 4) Věk žen je postupně zvyšován od 1993 na 65 5) Věk žen bude postupně zvyšován na 65 v letech 2010-20 6) Bude dokončeno 2007 7) Prodlužuje se povinná doba pojištění z 38 na 40 let do 2003 8) Uvažuje se o zvýšení věku pro ženy 9) Bude ukončeno 2003 8

Tab. 2.1 Obyvatelstvo podle věku, podle výsledků sčítání 1961-2001 a podle velikostních skupin obcí předběžné výsledky v tom v přibližném věku Datum sčítání, Obyva- 0-14 15-59 60 + nevelikostní skupina telstvo zjištěobce celkem muži ženy celkem muži ženy celkem no 1.3.1961 9 571 531 2 428 569 2 810 095 2 907 653 5 717 748 585 297 832 676 1 417 973 7 241 1.12.1970 9 807 697 2 081 666 2 936 166 2 989 909 5 926 075 743 131 1 051 521 1 794 652 5 304 1.11.1980 10 291 927 2 412 015 3 054 112 3 081 903 6 136 015 691 736 1 037 527 1 729 263 14 634 3.3.1991 10 302 215 2 164 436 3 159 847 3 140 090 6 299 937 731 280 1 105 205 1 836 485 1 357 1.3.2001 10 292 933 1 694 812 3 387 156 3 331 125 6 718 281 758 453 1 115 758 1 874 211 5 629 Přírůstek (úbytek) mezi sčítáními 1961-1970 abs. 236 166-346 903 126 071 82 256 208 327 157 834 218 845 376 679 x % 2,5-14,3 4,5 2,8 3,6 27,0 26,3 26,6 x 1970-1980 abs. 484 230 330 349 117 946 91 994 209 940-51 395-13 994-65 389 x % 4,9 15,9 4,0 3,1 3,5-6,9-1,3-3,6 x 1980-1991 abs. 10 288-247 579 105 735 58 187 163 922 39 544 67 678 107 222 x % 0,1-10,3 3,5 1,9 2,7 5,7 6,5 6,2 x 1991-2001 abs. -9282-469624 227309 191035 418344 27173 10526 37699 x % -0,1-21,7 7,2 6,1 6,6 3,7 1,0 2,1 x Velikostní skupina obce: k 3.3.1991 1) do 199 obyvatel 167 850 30 959 49 883 45 757 95 640 16 675 24 576 41 251. 200-499 640 038 129 255 194 094 179 058 373 152 55 074 82 557 137 631. 500-999 855 894 178 562 260 726 244 548 505 274 68 638 103 420 172 058. 1 000-1 999 892 605 190 094 274 405 260 125 534 530 66 642 101 339 167 981. 2 000-4 999 1 054 182 228 404 327 187 314 872 642 059 73 013 110 706 183 719. 5 000-9 999 911 130 199 238 283 642 280 096 563 738 59 725 88 429 148 154. 10 000-19 999 998 055 222 641 311 446 312 703 624 149 60 972 90 293 151 265. 20 000-49 999 1 198 617 272 796 371 882 376 151 748 033 71 286 106 502 177 788. 50 000-99 999 1 173 489 244 856 368 156 373 644 741 800 75 735 111 098 186 833. 100 000 a více obyv. 2 410 355 467 631 718 426 753 136 1 471 562 184 279 286 883 471 162. CELKEM 10 302 215 2 164 436 3 159 847 3 140 090 6 299 937 732 039 1 105 803 1 837 842. k 1.3.2001 do 199 obyvatel 203 640 32 402 65 903 59 292 125 195 18 935 27 080 46 015 28 200-499 663 848 113 698 219 449 200 607 420 056 53 091 76 855 129 946 148 500-999 895 275 155 293 297 325 276 545 573 870 67 320 98 557 165 877 235 1 000-1 999 910 062 158 913 303 147 284 957 588 104 66 178 96 699 162 877 168 2 000-4 999 1 134 947 198 152 377 150 361 557 738 707 80 269 117 616 197 885 203 5 000-9 999 888 274 152 015 292 651 287 377 580 028 63 285 92 810 156 095 136 10 000-19 999 960 339 162 143 317 891 318 124 636 015 65 650 96 315 161 965 216 20 000-49 999 1 246 442 212 534 411 963 415 630 827 593 83 103 122 910 206 013 302 50 000-99 999 1 243 485 200 262 408 381 411 827 820 208 90 403 131 764 222 167 848 100 000 a více obyv. 2 146 621 309 400 693 296 715 209 1 408 505 170 219 255 152 425 371 3345 CELKEM 10 292 933 1 694 812 3 387 156 3 331 125 6 718 281 758 453 1 115 758 1 874 211 5629 1) osoby s nezjištěným věkem jsou zahrnuty ve věkové skupině 60 + Pramen: Předběžné výsledky SLDB 2001 9