LONGTERM TREND OF INDEX OF AGING AND DEPENDENCY RATIO IN THE DEVELOPED COUNTRIES. Lucie Vítková

Transkript

1 DLOUHODOBÝ VÝVOJ INDEXU STÁŘÍ A INDEXU EKONOMICKÉ ZÁVISLOSTI VE VYSPĚLÝCH ZEMÍCH LONGTERM TREND OF INDEX OF AGING AND DEPENDENCY RATIO IN THE DEVELOPED COUNTRIES Lucie Vítková Abstract Paper turns to longterm trends in development of aging index and dependency ratio taken as a significant indicators of age structure and population aging. The research has been carried out on data set of 34 developed countries in period from 1950 to Population aging has been considered as a characteristic feature of demographic development in the second phase as well as after demographic revolution. Inspite of divergences in ratio development among three main aging groups, the two significant trends may be described: Increasing predominance of senior population above children and slightly positive developement of dependency ratio. Keywords: Age Structure, Population Aging, Index of Aging, Dependency Ratio, Demographic Window Klíčová slova: věková struktura, stárnutí populace, index stáří, index ekonomického zatížení, demografické okno Úvod Cílem příspěvku je identifikace trendů vývoje věkové struktury, resp. stárnutí populace, a to konkrétně pomocí indexů stáří a ekonomického zatížení ve vyspělých zemích od roku 1950 do současnosti a srovnání vývoje ve sledovaných zemích. Stárnutí populace je imanentním projevem populačního vývoje po demografické revoluci. Prodlužování naděje dožití a nízká úroveň porodnosti vedou ke změnám ve věkové struktuře, především k poklesu podílu dětské složky a nárůstu podílu seniorské složky. Vývoj věkové struktury, která je živou historií populací, odráží dlouhodobý vývoj procesů přirozené i mechanické měny. Ve věkové struktuře populace lze číst jaké intenzity i absolutní hodnoty hlavních demografických procesů daná populace v minulosti prožívala. A věková struktura je podobně jako historií také budoucností populace, protože tvoří absolutní předpoklad budoucího populačního vývoje (ve smyslu počtu osob, nositelů demografického chování). Stárnutí populací je věnována zasloužilá pozornost i mimo rámec demografie, a to především vzhledem k ekonomickému vývoji, resp. k podílu osob ekonomicky aktivních a osob v důchodovém věku. Veřejné a politické diskuse reflektují také projevy a souvislosti demografického stárnutí v ostatních složkách společenského života např. otázky zdravotní a sociální péče, bydlení, spotřebitelského chování či voličských preferencí. Příspěvek se věnuje dlouhodobému vývoji dvou souhrnných ukazatelů věkové struktury (indexu stáří a indexu ekonomického zatížení) ve vyspělých zemích. Tyto indexy zachycující poměr mezi hlavními věkovými skupinami a jsou standardně používanými 1

2 ukazateli stupně demografického stárnutí, spolu s ukazateli např. průměrného věku, věkového mediánu či indexů ekonomické závislosti 1. Pro hodnocení věkové struktury z hlediska příznivosti pro ekonomický rozvoj je v textu diskutován koncept tzv. demografického okna. Sledované období začíná rokem 1950, kdy u většiny zemí ze sledované skupiny již lze konstatovat ukončený či končící proces demografické revoluce. Z tohoto hlediska je skupina vyspělých zemí relativně homogenní skupinou (vzhledem k ostatním zemím), i když nejen časování, ale i konkrétní průběh demografické revoluce a z ní následně plynoucí populační vývoj a výsledná věková struktura tuto skupinu vnitřně diferencují, což je způsobeno rozdílnými společenskými podmínkami 2 v jednotlivých zemích či skupinách zemí. Index stáří i index ekonomického zatížení jsou jednoduché ukazatele poměru mezi třemi hlavními složkami populace. Krajními složkami jsou složky dětské a seniorské, třetí skupinou je složka prostřední, v závislosti na tom, jaké kritérium pro vymezení věkových skupin použijeme, hovoříme o složce reprodukční či produktivní 3. Zvolené ukazatele přes nebo spíše pro svou jednoduchost a tedy snadnou datovou dostupnost, naráží na klíčovou otázku, do jaké míry zvolené hranice hlavních věkových skupin reprezentují skutečné vymezení těchto životních etap u osob v jednotlivých populacích a jednotlivých historických obdobích. Prvotnější otázkou však je, jaký aspekt života mají hranice oddělovat, zda spíše hranice reprodukční aktivity a potenciálu či hranice ekonomické aktivity (kdy hovoříme o produktivním obyvatelstvu nebo přesněji o obyvatelstvu ve věku ekonomické aktivity). V moderních společnostech se počátky a konce životních etap v jednotlivých složkách života mohou lišit i o desetiletí. A je nutno si uvědomit, že hledáme hranice pro celou populaci (či dokonce pro soubor populací) a pohybujeme se v rozdílných společenských podmínkách. Dětskou složku, tedy složkou která není aktivní ani z reprodukčního hlediska ani z hlediska ekonomické aktivity, zpravidla vymezujeme věkem 15 let, i když stále častěji se v demografii i statistice setkáváme s hranicí 20 let. Druhou hranici, pokud máme na mysli ne reprodukční aktivitu 4, ale aktivitu ekonomickou, zpravidla klademe do věku 60 let, i když s ohledem na postupné prodlužování věku odchodu do důchodu, bude pro aktuální vývoj validnější hranice 65 let. Vzhledem ke sledovanému období byly zvoleny jednotně hranice 15 a 60 let. Protože předmětem našeho zájmu nejsou přesné hodnoty v jednotlivých zemích a jednotlivých obdobích, ale postižení trendů dlouhodobého vývoje a srovnání těchto trendů v jednotlivých zemích a protože se zabýváme obdobím minulých téměř 60 let, domníváme se, že použití těchto (dnes už pomalu zastarávajících ) věkových hranic je pro naše účely vhodnější. Data Index stáří (udávající počet osob starších 60 let na 100 osob ve věku do 15 let) a index ekonomického zatížení (udávající počet osob ve věku do 15 let plus počet osob ve věku nad 60 let na 100 osob ve věku let) byly vypočítány z podílů jednotlivých věkových skupin v populaci publikovaných OSN (2009b). Vývoj v letech 1950 až 2005 je zobrazen pomocí hodnot těchto indexů vždy po 5 letech (pro roky končící 0 nebo 5). Pro analýzy byl zvolen soubor 34 rozvinutých zemí (more developed podle klasifikace OSN). Nebyly zařazeny některé malé státy (např. Andora, Malta) a státy bývalého socialistického bloku, které nejsou členy EU s výjimkou Ruska, které pro srovnání zařazeno bylo. V každé tabulce jsou země řazeny jednotně a to v prvním kroku podle tří skupin (země bývalého 1 Indexy ekonomické závislosti, na rozdíl od námi zvoleného indexu ekonomického zatížení, vystihují poměr obou závislých věkových skupin na skupině ve věku ekonomické aktivity zvlášť, určuje se tak index ekonomické závislosti dětské složky a index ekonomické závislosti seniorské složky. 2 Společenské podmínky chápeme v širokém slova smyslu, zahrnují všechny stránky společenského života, od politických, ekonomických po kulturní aj. 3 Někteří autoři používají označení biologická a ekonomická generace (Fiala - Langhamrová 2008). 4 Pro vymezení reprodukčního věku se používají hranice ženské reprodukční schopnosti let. 2

3 socialistického bloku neboli východní země, jihoevropské země a ostatní západní země) a v druhém kroku v rámci těchto skupin pak vzestupně podle hodnoty úhrnné plodnosti v roce Kromě hodnot pro jednotlivé země je pracováno s hodnotami pro svět a pro soubor všech rozvinutých zemí 5 vymezený podle OSN (2009a). Vývoj indexu stáří Vývoj indexu stáří (is, udávající počet osob starších 60 let připadajících na 100 osob mladších 15 let) od roku 1950 dokládá postupné výrazné stárnutí populací vyspělých zemí, avšak v rámci sledovaného souboru pozorujeme relativně heterogenní vývoj dynamiky tohoto vývoje. Poměr dětské a seniorské složky je důsledkem dlouhodobého i aktuálního vývoje obou hlavních procesů demografické reprodukce, tedy důsledkem vývoje úrovně porodnosti a úmrtnosti. Od roku 1950 došlo ve všech sledovaných vyspělých zemích k nárůstu hodnoty is, který se v roce 1950 pohybovat okolo rozmezí a na konci sledovaného období, v roce 2005 v rozmezí Index stáří ve skupině rozvinutých zemí jako celku vzrostl z hodnoty 43 v roce 1950 na hodnotu 120 v roce Ve většině rozvinutých zemí na počátku 21. století počet seniorů (starších 60 let) převyšoval počet dětí (mladších 15 let). Tab. 1: Index stáří (počet osob ve věku 60+ na 100 osob ve věku 0 14), Česká republika 51,4 49,8 56,6 71,1 85,4 84,6 71,5 74,4 83,2 96,3 110,9 135,4 Slovensko 34,3 31,3 32,3 37,0 51,5 52,7 51,3 51,3 58,5 66,1 77,7 95,8 Slovinsko 38,2 39,9 44,9 53,1 61,8 65,0 62,5 66,7 77,6 97,8 121,4 143,7 Bulharsko 38,1 39,8 43,7 53,7 64,5 73,2 71,0 82,2 95,1 119,6 141,4 167,2 Lotyšsko 61,7 65,0 68,5 73,0 80,1 84,4 80,9 78,3 81,3 93,2 119,7 153,8 Polsko 27,9 27,4 28,1 35,5 47,4 57,5 54,3 54,1 59,4 69,3 86,5 105,5 Litva 48,7 47,9 44,2 49,8 55,6 59,2 60,6 63,6 71,6 80,3 96,0 120,8 Rumunsko 30,6 35,6 37,6 46,2 51,0 56,7 49,8 58,3 66,5 85,4 103,3 122,9 Maďarsko 45,0 48,4 55,3 67,2 82,7 90,1 78,5 84,2 94,1 107,7 120,2 137,4 Rusko 31,8 33,7 31,0 34,8 44,7 58,4 62,5 61,2 69,6 78,0 101,1 113,9 Estonsko 57,8 62,0 66,5 70,3 76,0 78,4 73,7 72,9 77,5 92,3 116,0 142,8 Itálie 44,9 51,4 55,8 61,5 67,1 72,8 78,4 98,4 127,4 152,3 170,6 177,5 Řecko 34,8 40,8 45,7 51,8 65,5 72,8 76,8 83,6 104,2 127,4 146,4 159,7 Španělsko 40,2 42,3 44,9 46,9 50,9 54,6 59,8 73,3 96,0 125,3 145,9 149,0 Portugalsko 35,6 37,3 39,2 42,8 49,1 54,0 60,5 70,9 92,2 114,7 133,5 142,9 Japonsko 21,8 24,2 29,0 37,4 44,0 48,1 54,2 67,6 95,1 127,5 159,6 192,0 Německo 62,9 74,5 81,2 82,1 85,8 94,9 104,3 124,4 126,7 127,6 148,7 174,1 Rakousko 68,0 74,9 82,7 83,3 82,4 87,1 93,2 108,2 115,4 111,9 121,2 136,9 Švýcarsko 58,9 59,0 62,9 64,3 68,9 78,1 92,9 108,5 114,1 111,4 117,3 134,2 Kanada 38,0 34,6 31,9 32,6 37,9 46,9 58,6 68,5 74,9 78,9 87,4 101,1 Belgie 76,1 76,1 74,9 77,3 80,9 86,1 91,1 102,6 113,8 119,6 125,7 128,7 Lucembursko 72,9 78,2 76,1 78,2 83,7 92,0 94,7 105,8 109,2 105,5 101,6 101,1 Švédsko 63,7 66,4 78,6 87,6 94,2 101,4 111,7 134,9 127,4 116,4 120,1 133,9 Velká Británie 69,5 70,7 72,5 75,9 78,0 84,5 95,2 107,8 109,5 106,7 109,5 118,3 Nizozemí 39,2 41,1 43,7 49,1 53,1 59,7 70,4 86,6 95,1 96,7 97,8 104,9 Austrálie 47,2 42,8 40,5 41,2 42,7 46,4 53,8 62,7 70,5 74,4 80,7 89,3 Finsko 34,0 34,0 36,8 45,0 57,7 70,5 80,8 89,7 95,9 100,0 109,3 123,0 Dánsko 51,0 53,6 61,5 68,9 75,5 82,7 93,8 110,3 120,0 113,8 107,0 112,8 Norsko 57,0 57,4 62,5 69,0 74,3 80,3 91,4 106,0 111,1 102,6 96,0 100,0 Francie 71,4 66,8 64,3 69,0 73,0 76,6 77,6 86,3 96,0 104,1 110,1 113,6 Nový Zéland 45,0 40,4 37,1 36,2 39,3 42,3 50,4 58,5 66,2 67,0 69,6 76,7 Irsko 51,2 49,7 50,8 49,7 50,5 49,7 48,4 48,8 55,7 62,6 69,6 74,5 Island 34,1 32,2 32,9 33,4 38,4 42,2 49,1 52,5 58,6 61,9 64,4 71,5 USA 46,3 44,4 43,2 44,6 49,8 58,7 69,3 75,9 76,5 74,1 75,0 80,3 Rozvinuté země 42,7 44,3 45,2 49,3 56,2 64,0 69,2 77,1 85,9 93,9 106,6 118,2 Svět 23,8 22,8 22,0 21,8 22,5 23,1 24,1 26,0 27,7 29,5 32,7 35,9 Pozn.: Barevně jsou zvýrazněny hodnoty nižší nebo rovno 50 (modře), mezi (světle oranžově) a vyšší nebo rovno než 140 (oranžově). 5 Sledovaných 34 zemí zaujímalo v roce 2005 počtem obyvatel 89% celého souboru rozvinutých zemí. 3

4 Země východní skupiny měly na počátku sledovaného období is spíše nižší než země ze skupiny západní (kromě České republiky a pobaltských zemí měl v těchto zemích index stáří hodnotu nižší než 50). Podobných hodnot jako ve východních zemích nabýval is také v zemích jižní Evropy. V západních zemích byl index stáří v roce 1950 v širším rozpětí, na jedné straně zde nalezneme země, které měly index stáří nižší než 50 (zámořské země, Nizozemí, Finsko, Island) a na druhé straně země s indexem stáří přes 70 (Belgie, Lucembursko, Velká Británie a Francie). Země, které měly index stáří v roce 1950 relativně nízký (do 50), si tuto úroveň udržely i po období 60. a některé země i 70. let, ale na konci sledovaného období lze mezi země s relativně nižším indexem stáří (do 100) řadit pouze země s aktuálně vyšší úrovní porodnosti, a to Nový Zéland, Irsko, Island, USA a Austrálii. Ty západní země, jejichž index stáří na počátku sledovaného období, tedy v 50. letech 20. století, převyšoval hodnotu 70 (Německo, Rakousko, Belgie, Lucembursko, Švédsko, Velká Británie a Francie), dosáhly už během 80. let 20. století hodnot indexu stáří přes 100. Avšak s výjimkou Německa (které je zemí s aktuálně velmi nízkou porodností), nepatří tyto země na počátku 21. století mezi země s nejvyššími (přes 140) hodnotami indexu stáří. Ty jsou pozorovány v některých zemích východní skupiny (Slovinsko, Bulharsko, Lotyšsko, Estonsko), ve všech 4 zemích jižní Evropy, v již zmíněném Německu, ale především v Japonsku, které vykazuje aktuálně nejvyšší hodnotu indexu stáří (192 pro rok 2005). Obr. 1: Vývoj indexu stáří ve vybraných zemích (počet osob ve věku 60+ na 100 osob ve věku 0 14) Měřeno změnou indexu stáří došlo k nejdynamičtějšímu vývoji stárnutí populace v rámci sledované skupiny rozvinutých zemí jednoznačně v Japonsku, kde index stáří vzrostl v roce 2005 oproti roku 1950 o 880 % (z hodnoty 22 seniorů na 100 dětí na hodnotu 192). Japonsko však na počátku sledovaného období bylo mezi vyspělými zeměmi výjimkou, charakteristiky jeho populačního vývoje se od většiny ostatních sledovaných zemí lišily, Japonsko bylo v té době relativně opožděno v demografickém vývoji, o to rychlejší změny však v následujících desetiletích v této zemi proběhly. Všechny 4 jihoevropské země zaznamenaly během sledovaného období také velmi výrazné zvýšení indexu stáří. Jeho hodnota v roce 2005 byla zhruba o 300 % vyšší než v roce 1950 (z hodnot vzrostl na hodnoty v rozmezí ). O něco méně intenzivní nárůst hodnot indexu stáří vykazuje (větší a heterogennější) skupina východních zemí, kde došlo během 55 sledovaných let k nárůstu indexu stáří zhruba o % (pouze v Bulharsku o něco více). 4

5 Země západní skupiny jako celek zaznamenaly relativně méně intenzivní nárůst indexu stáří než výše zmíněné země. S výjimkou Finska (a samozřejmě již uvedeného Japonska) byl nárůst indexu stáří od roku 1950 do roku 2005 v těchto zemích nižší než o 180 %. V Irsku a Lucembursko dokonce počet seniorů starších 60 let připadajících na jedno dítě do 15 let vzrost o méně než 50 %. Tab. 2: Index vývoje indexu stáří , základ indexu rok Česká republika Slovensko Slovinsko Bulharsko Lotyšsko Polsko Litva Rumunsko Maďarsko Rusko Estonsko Itálie Řecko Španělsko Portugalsko Japonsko Německo Rakousko Švýcarsko Kanada Belgie Lucembursko Švédsko Velká Británie Nizozemí Austrálie Finsko Dánsko Norsko Francie Nový Zéland Irsko Island USA Rozvinuté země Svět Pozn.: Barevně jsou zvýrazněny hodnoty nižší nebo rovno 100 (modře), mezi (světle oranžově) a vyšší nebo rovno než 200 (oranžově). Vývoj indexu ekonomického zatížení a tzv. demografické okno Index ekonomického zatížení (iez) zhruba udává, kolik ekonomicky neaktivních osob připadá na 100 osob ekonomicky aktivních, přesněji na 100 osob zhruba ve věku ekonomické aktivity. Konkrétně byl použit index s věkovými hranicemi 15 a 60 let 6. Tento ukazatel je používaný pro posouzení věkové struktury z hlediska ekonomického vývoje, avšak nezohledňuje poměr mezi oběma skupinami ekonomicky neaktivních osob, přičemž dětská složka populace je složkou, do které se investuje a která bude v budoucnu složkou ekonomicky aktivní, kdežto osoby v poproduktivním věku již svůj ekonomický status 6 Hranice ukončující ekonomicky aktivní věk byla opět určena na 60 let, neboť je podle našeho názoru vhodnější pro delší sledované období než druhá zvažovaná hranice 65 let, viz diskuze v úvodu textu. 5

6 nezmění. Z hlediska makroekonomické zátěže osob v produktivním věku jsou výhodné nízké hodnoty indexu ekonomického zatížení. Význam příznivé věkové struktury pro ekonomický rozvoj, tzv. demografické okno (demograhic window) připomíná např. Vallin (2005). Demografické okno je přímým důsledkem demografické revoluce (Vallin 2005). Vymezení demografického okna se uvádí buď jednoduše bez zohlednění podílu dětské a seniorské složky jako hodnoty iez nižší než 100 (případně jiná hranice iez např. 90). Druhý, složitější způsob vymezení je založen na zohlednění podílu složky dětské a seniorské, kdy podíl dětské složky v populaci musí být nižší než 30 % a zároveň podíl seniorské složky musí být nižší než 15 %, v tomto případě je iez nižší než 90 a zároveň is (zohlednění poměru dětské a seniorské složky) nižší než (OSN 2004) Hodnoty iez se ve sledovaném období vyvíjely dlouhodobě příznivě, v naprosté většině zemí hodnota tohoto indexu byla v roce 2005 nižší než v roce Po celé sledované období také všechny země zaznamenávaly hodnotu iez nižší než 100 a dokonce nižší než 90. Podle jednoduššího vymezení demografického okna (nezohledňujícího poměr dětí a seniorů v závislé složce obyvatelstva) by tedy všechny země po celé sledované období mohly být hodnoceny jako země s věkovou strukturou příznivou pro ekonomický vývoj. Podle složitějšího vymezení demografického okna, však už většina sledovaných zemí příznivou věkovou strukturu ztratila v průběhu druhé poloviny 20. století, viz výše vývoj indexu is 8. Připomínáme, že pracujeme s hranicemi 15 a 60, pokud bychom vzali v úvahu hranici 65 let, byla situace tzv. demografického okna ve vyspělých zemích prodloužena zhruba o 20 let a některé země by i v roce 2005 mohly být označeny za země stále zažívající tzv. demografické okno. Obr. 2: Vývoj indexu ekonomického zatížení ve vybraných zemích (počet osob ve věku 0-14 a 60 a více let na 100 osob ve věku let), V zemích východní skupiny byla hodnota iez v 50. letech zhruba v rozmezí 60 70, stejně tak v zemích jižní Evropy. Také v západních zemích byla v 50. letech hodnota indexu ekonomického zatížení vyšší než 60 (s výjimkou Lucemburska). Řada zemí západní skupiny však na rozdíl od zemí východu a jihu už na počátku sledovaného období vykazovala hodnotu 7 I vymezení demografického okna s sebou nese otázky ohledně stanovaní věkových hranic ekonomické aktivity, podobně jako bylo diskutováno výše u iez. 8 V první polovině sledovaného období (zhruba v letech) také v některých zemích podíl dětské složky přesáhl 30 %, tuto situaci však z dlouhodobého ekonomického zatížení neposuzujeme tak negativně. Jednalo se o tyto země: Slovensko, Polsko, Rusko, Japonsko, Kanadu, Austrálii, Finsko, Nový Zéland, Irsko, Island, USA. 6

7 indexu ekonomického zatížení vyšší než 70, bylo to především Japonsko, Irsko (a dále Nový Zéland, Island a Kanada). Během 2. poloviny 20. století se index ekonomického zatížení v zemích východní skupiny příliš neměnil a jeho hodnota se udržovala blízko rozpětí Pouze Slovensko a Polsko zaznamenali v 60. letech vyšší hodnoty tohoto ukazatele (okolo 75). Na začátku 21. století hodnota indexu ekonomického zatížení v těchto zemích poklesla, v roce 2005 byla ve všech sledovaných zemích východní skupiny nižší než 60, v případě Slovenska a Ruska dokonce nižší než 50. Také země jižní Evropy během druhé poloviny 20. století nezaznamenaly výraznou změnu hodnoty tohoto indexu, i když i zde pozorujeme, zhruba o 10 let později než u zemí východní skupiny, přechodný nárůst hodnoty tohoto indexu nad hodnotu 70. Na počátku 21. století měly jihoevropské země hodnotu indexu ekonomického zatížení zhruba okolo 60, tedy vyšší než ve skupině východních zemí. Tab. 3: Index ekonomického zatížení (počet osob ve věku 0-14 a 60 a více let na 100 osob ve věku let), Česká republika 58,2 65,0 66,9 65,8 65,3 68,9 67,5 68,9 64,5 58,0 53,4 52,9 Slovensko 63,4 69,8 75,4 76,4 70,1 66,7 65,3 67,8 66,9 60,5 53,8 49,0 Slovinsko 61,3 62,9 65,8 66,1 63,9 64,2 60,5 60,0 59,5 56,3 54,3 52,9 Bulharsko 58,7 59,2 60,0 59,2 60,0 61,6 60,8 63,4 65,6 64,7 61,0 57,7 Lotyšsko 69,2 62,9 58,5 62,3 63,7 63,7 58,5 60,8 63,4 66,7 64,2 58,2 Polsko 60,3 65,3 75,1 72,4 66,1 60,8 60,0 64,7 66,7 62,9 56,3 50,4 Litva 68,4 65,3 63,4 70,1 72,4 68,4 61,0 60,8 62,9 64,7 64,5 59,0 Rumunsko 59,0 59,5 63,4 62,9 64,2 65,3 66,7 64,2 64,7 61,3 59,7 53,8 Maďarsko 57,2 61,3 64,7 63,4 61,3 62,9 64,2 65,6 64,5 60,8 58,7 58,2 Rusko 61,6 56,5 64,7 67,5 62,6 58,5 54,1 57,7 63,9 61,6 57,7 47,7 Estonsko 67,8 62,3 60,8 63,9 63,7 63,7 60,5 61,8 65,0 66,1 64,2 58,5 Itálie 63,1 61,3 63,4 65,0 69,8 72,4 65,6 62,1 59,5 60,3 63,1 65,0 Řecko 63,1 59,5 62,9 63,1 70,1 70,4 67,5 64,2 64,5 61,8 60,5 59,7 Španělsko 61,3 63,1 65,8 66,9 72,7 73,0 70,6 67,2 63,4 59,7 57,2 56,5 Portugalsko 66,7 65,0 68,9 70,6 74,8 73,9 70,6 68,1 64,5 61,3 60,3 61,0 Japonsko 75,7 71,2 64,2 54,6 53,1 56,3 57,2 56,7 55,5 57,2 61,0 67,5 Německo 60,8 58,7 62,9 71,5 75,7 72,1 60,8 56,0 57,5 59,0 63,4 64,5 Rakousko 62,1 63,9 67,2 74,5 80,2 77,3 65,6 61,6 60,5 60,0 60,3 61,0 Švýcarsko 60,0 63,4 64,2 65,6 67,2 66,4 61,3 58,0 57,2 59,2 60,3 60,5 Kanada 69,5 76,1 79,2 79,5 70,9 62,6 56,3 56,0 56,7 57,5 55,8 54,8 Belgie 58,2 62,3 69,8 73,0 73,9 70,9 62,9 62,6 63,1 64,7 65,3 64,2 Lucembursko 52,4 54,1 60,0 66,9 68,4 62,3 57,7 54,8 57,2 59,2 61,0 59,2 Švédsko 62,1 65,6 64,7 64,5 67,8 71,5 70,9 69,8 68,6 69,2 68,1 68,6 Velká Británie 60,8 64,2 67,2 68,9 75,1 75,4 69,5 66,4 66,1 66,9 66,1 64,7 Nizozemí 68,9 73,0 75,7 73,0 71,8 67,8 61,3 56,7 55,0 56,3 58,2 60,0 Austrálie 63,9 70,6 73,3 71,8 69,8 67,8 63,7 62,3 60,0 60,0 59,7 59,5 Finsko 67,2 69,5 71,2 64,7 63,4 60,0 58,0 58,2 60,8 61,3 61,6 63,4 Dánsko 65,8 68,6 68,6 67,2 69,2 70,4 67,5 63,1 59,7 59,2 62,1 66,7 Norsko 62,1 67,5 72,7 72,1 74,5 75,1 73,9 70,1 66,4 65,3 64,5 64,5 Francie 63,7 68,6 76,1 75,7 75,1 73,0 65,6 65,3 65,0 66,1 65,3 64,7 Nový Zéland 73,0 77,9 82,1 79,9 79,5 74,5 69,2 63,9 62,3 62,3 62,6 61,3 Irsko 77,6 81,5 88,3 87,6 88,0 87,6 83,2 79,2 73,9 65,3 58,2 55,3 Island 70,4 79,5 85,5 84,8 80,8 74,8 69,5 67,8 65,3 65,3 62,1 61,0 USA 65,3 74,2 78,9 77,9 73,6 66,7 61,6 61,3 62,1 62,1 60,8 60,0 Rozvinuté země 64,2 65,0 68,9 69,2 68,4 65,8 61,0 61,0 62,1 61,3 60,8 59,0 Svět 73,0 77,3 81,8 84,8 84,5 82,8 77,9 74,2 72,4 70,4 67,2 62,9 Pozn.: Barevně jsou zvýrazněny hodnoty nižší nebo rovno 55 (modře), mezi (světle oranžově) a vyšší nebo rovno než 75 (oranžově). Země západní skupiny také zaznamenaly během druhé poloviny 20. století přechodný nárůst hodnot iez a na počátku 20. století opět jeho hodnoty poklesly na ekonomicky 7

8 neaktivních osob připadajících na 100 ekonomicky aktivních. V řadě zemí této skupiny hodnota iez v 60., 70. letech (a v Irsku i později) překročila či se blížila hodnotě 80 (Rakousko, Kanada, Nový Zéland, Irsko, Island a USA). Významně odlišný byl vývoj iez v Japonsku, kde na začátku druhé poloviny 20. století rychle klesl z hodnot přes 70 na hodnoty nižší než 60, aby se na začátku 21. století jeho hodnota opět zvedla a v roce 2005 mělo Japonsko ze sledovaných zemí druhou nejvyšší hodnotu indexu ekonomického zatížení 67,5. Vyšší hodnotu v roce 2005 už mělo pouze Švédsko, o něco nižší pak i Dánsko, Itálie a dále Německo, Belgie, Velká Británie, Finsko, Norsko a Francie. Tab. 4: Index vývoje indexu ekonomického zatížení , základ indexu rok Česká republika Slovensko Slovinsko Bulharsko Lotyšsko Polsko Litva Rumunsko Maďarsko Rusko Estonsko Itálie Řecko Španělsko Portugalsko Japonsko Německo Rakousko Švýcarsko Kanada Belgie Lucembursko Švédsko Velká Británie Nizozemí Austrálie Finsko Dánsko Norsko Francie Nový Zéland Irsko Island USA Rozvinuté země Svět Pozn.: Barevně jsou zvýrazněny hodnoty nižší nebo rovno 90 (modře), mezi (světle oranžově) a vyšší nebo rovno než 120 (oranžově). Závěr Postupující stárnutí populací rozvinutých zemí je v příspěvku posuzováno z hlediska vývoje indexu stáří a indexu ekonomického zatížení, vzhledem k posuzovanému období uplynulých od roku 1950 do roku 2005 byly jako hranice vymezující hlavní věkové skupiny zvoleny věky 15 a 60 let. Během sledovaného období 55 let byl pozorován v zásadě postupný růst hodnot indexu stáří, a to v postatě ve všech sledovaných zemích. Ve skupině rozvinutých zemí jako celku vzrostla hodnota indexu stáří během sledovaného období trojnásobně, v roce 1950 byl 8

9 index stáří zhruba 40 let a v roce 2005 už téměř 120. Přestože byl vývoj v jednotlivých zemích diferencován, hlavní trend postupující převahy starších osob nad dětmi je společný všem rozvinutým zemích. Pouze ve zemích, které v rámci sledované skupiny patří k zemím s relativně vyšší úrovní porodnosti ke konci sledovaného období, pozorujeme v roce 2005 index stáří nižší než 90 (Austrálie, Nový Zéland a USA, Irsko a Island). Na opačném pólu je skupina zemí, kde v roce 2005 index stáří přesáhl hodnotu 140 (kromě jihoevropských zemí Itálie, Španělska, Portugalska a Řecka se dále jedná o Slovinsko, Bulharsko Lotyšsko a Německo). Nejvýrazněji se stárnutí populace projevuje v Japonsku, kde index stáří na počátku sledovaného období v roce 1955 měl hodnotu pouze 22, avšak do roku 2005 se zvýšil o 880 % a přesáhl hodnotu 190 seniorů starších 60 let nad 100 dětí do věku 15 let. Vývoj v Japonsku však v rámci sledované skupiny nemá obdoby, Japonsko od druhé poloviny 20. století prožilo velice intenzivní společenský a s tím související i demografický vývoj ze země patřící mezi zaostalé k dnešní situaci jedné z nejvyspělejších zemí. Vývoj indexu ekonomického zatížení nebyl v porovnání s vývojem indexu stáří tak plynulý, a to právě díky vývoji zastoupení obou ekonomicky závislých věkových skupin (skupiny dětské a seniorské, jež jsme sledovali výše pomocí indexu stáří). U všech sledovaných zemí byla hodnota indexu ekonomického zatížení na konci sledovaného období v roce 2005 nižší než na počátku v roce U skupiny rozvinutých zemí jako celku byl index ekonomického zatížení v roce a v roce 2005 dosáhl hodnoty 59. Důležitým rysem vývoje věkové struktury je skutečnost, že většina rozvinutých zemí zaznamenala v 60., 70. (a některé země i v 80.) letech dočasné zvýšení hodnot indexu ekonomického zatížení. Po celé sledované období všechny země zaznamenávaly relativně příznivou hodnotu iez nižší než 90. K hodnocení věkové struktury z hlediska makroekonomického je možno použít také koncept tzv. demografického okna, jak je nazvána přechodná situace, kdy populace má věkovou strukturu velice příznivou pro ekonomický rozvoj. Podle jednoduššího vymezení demografického okna (iez nižší než 90 bez rozlišení zastoupení dětské a seniorské složky v populaci) by všechny země po celé sledované období mohly být hodnoceny jako země s věkovou strukturou příznivou pro ekonomický vývoj. Podle složitějšího vymezení demografického okna, kdy zároveň podíl dětské složky musí být nižší než 30 % a podíl seniorské složky nižší než 15 %, by však už většina sledovaných zemí příznivou věkovou strukturu ztratila v průběhu druhé poloviny 20. století a období demografického okna již v těchto zemích bylo ukončeno. Literatura a zdroje dat ČSÚ Vývoj obyvatelstva České republiky v roce Online < zveřejněno , dostupné FIALA, T. J. LANGHAMROVÁ Věková struktura obyvatelstva ČR a vybraných zemí perspektivy budoucího vývoje. Online < dostupné UNITED NATIONS POPULATION DIVISION World Population to Online < dostupné UNITED NATIONS POPULATION DIVISION 2009a. World Population Prospects: The 2008 Revision. Population Database. Online < zveřejněno , dostupné UNITED NATIONS STATISTICS DIVISION 2009b. Standard Country and Area Codes Classification. Online < zveřejněno , dostupné

10 VALLIN, J The Demographic Window. An opportunity to be seized. Asian Population Studies, č. 2, s Adresa autorky: Mgr. Lucie Vítková Katedra sociologie, Filozofická fakulta Univerzita Hradec Králové Náměstí Svobody Hradec Králové 10