řijímí řízení kemiký rok 2013/2014 NvMg. stuium Kompletní znění testovýh otázek mkroekonomie Koš Znění otázky Opověď ) Opověď ) Opověď ) Opověď ) Správná opověď 1. 1 Ekonomiké veličiny, které jsou měřeny v ěžnýh enáh, ývjí oznčovány jko: 2. 1 Největší část gregátníh výjů tvoří: normální reálné nominální srovntelné spotření výje investie vlání výje n sttky služy čistý export 3. 1 Mezi přepokly jenouhého výjového moelu neptří: ekonomik se nhází v expnzní proukční mezeře enová hlin je konstntní úroková mír je konstntní peníze jsou exogenní veličinou 4. 1 Jenouhá keynesiánská spotření funke vyjřuje vzth mezi výji n spotřeu : 5. 1 Zvýšení čistého exportu povee v moelu AS- k: úrokovou szou enovou hlinou úspormi isponiilním ůhoem negtivnímu poptávkovému šoku negtivnímu níkovému šoku pozitivnímu poptávkovému šoku pozitivnímu níkovému šoku 1
6. 1 Dlouhooá mkroekonomiká rovnováh nstává, kyž: ekonomik je ve stvu plné změstnnosti 7. 1 ojmem efle rozumíme: trvlý růst enové hliny 8. 1 Stgfle znmená: pokles enové hliny součsné zvýšení 9. 1 Jestliže reálný HD roste, poptávková křivk po reálnýh penězíh se posune: olev úrokové míry vzrostou množství poptávného reálného HD je vyšší než nízené množství reálného HD trvlý pokles enové hliny zvýšení enové hliny součsné snížení olev úrokové míry klesnou křivk protíná křivku SRAS v její vertikální části snižování temp růstu enové hliny stilní enovou hlinu součsně žánou změnu oprv úrokové míry vzrostou ekonomik vyráí n hrnii svýh fyzikýh výroníh kpit zvyšování temp růstu enové hliny zvýšení enové hliny součsně žánou změnu oprv úrokové míry klesnou 10. 1 Co z násleujíího není funkí peněz: 11. 1 Jestliže je enová hlin 1,5; reálný HD 120 ml. Kč v ekonomie 30 ml. Kč, potom ryhlost oěhu peněz je: prostřeek směny mír likviity zúčtoví jenotk uhovtel honoty 2,6 4 5 6 12. 1 Keynesiánský moel n trhu práe přepokláá: 13. 1 Frikční nezměstnnost souvisí zejmén s: rovnováhu n trhu práe z přepoklu pružnýh mez en, ky rozlišujeme orovolnou neorovolnou nezměstnnost nesoulem níky práe poptávky po prái z hleisk jejih struktury rovnováhu n trhu práe z přepoklu nepružnýh mez en, ky rozlišujeme orovolnou neorovolnou nezměstnnost nízkou moilitou provní síly rovnováhu n trhu práe z přepoklu pružnýh mez en, ky rozlišujeme pouze orovolnou nezměstnnost hospoářským yklem rovnováhu n trhu práe z přepoklu nepružnýh mez en, ky rozlišujeme pouze orovolnou nezměstnnost ni jen opověď není správná 2
14. 1 Negtivní vzth mezi mírou nezměstnnosti tempem růstu nominálníh mez vyjřuje: 15. 1 Co z násleujíího uává správné poří fází hospoářského yklu: půvoní hillipsov křivk vrhol, no, kontrke, expnze moifikovná hillipsov křivk vrhol, kontrke, no, expnze Friemnov verze hillipsovy křivky vrhol, expnze, no, kontrke Lusov verze hillipsovy křivky vrhol, expnze, kontrke, no 16. 1 Který z násleujííh nástrojů není vestvěným stilizátorem: progresivní ůhoová ň suvene k enám zeměělské prouke opere n volném trhu popor v nezměstnnosti 17. 1 Sníží-li entrální nk iskontní szu, potom z jink nezměněnýh pomínek: v ekonomie vzroste úrokové szy klesnou v ekonomie klesne úrokové szy klesnou v ekonomie vzroste úrokové szy vzrostou v ekonomie klesne úrokové szy vzrostou 18. 1 Mezi přímé nástroje monetární politiky ptří: 19. 1 Co z uveeného může mít teneni posilovt omáí měnu: 20. 1 oku přírůstek reálného HD o 400 ml. Kč vyvolá přírůstek importu o 120 ml. Kč, mezní sklon k ovozu (mpi) ue: opere n volném trhu růst omáího iskontní nástroje evizové opere ohle n komerčními nkmi růst zhrničního růst omáí enové hliny pokles omáí úrokové szy 0,3 3,3 2,8 4 3
21. 1 Grf znázorňuje: ůhoovou funki investiční funki spotření funki úsporovou funki S 0 SA S 22. 1 Násleujíí grf třísektorové ekonomiky znázorňuje: růst mezního sklonu ke spotřeě zvýšení szy ůhoové ně snížení szy ůhoové ně snížení investi 45º 2 1 1 2 23. 1 Který z uveenýh grfů zhyuje růst čistého exportu (NX)? E, 1 E, 2 LRAS1 LRAS2 SRAS1 E2 E,1= * E,2= * SRAS2 E, 2 E, 1 LRAS2 LRAS 1 SRAS2 E2 SRAS1 E,2= E,1= * E,2 E,1 * E, 1 E, 2 E2 LRAS SRAS E, 2 E, 1 E2 E,1 E,2 * LRAS SRAS 2 1 4
24. 1 Grf znázorňuje: snížení investi snížení mez snížení prouktivity práe E, 1 E, 2 LRAS E2 SRAS1 SRAS2 zvýšení spotřeníh výjů * E,1 E,2 25. 1 Grf znázorňuje: přeytek n trhu peněz v krátkém MS ooí i i1 neosttek n trhu peněz v krátkém ooí přeytek n trhu peněz v louhém ooí neosttek n trhu peněz v louhém ooí MD MD MS M 26. 2 Užití HD vyjřuje násleujíí meto propočtu HD: 27. 2 řičteme-li k ukzteli hruý omáí proukt slo zhrničníh ůhoů, získáme ukztel: 28. 2 Dohází-li v jenouhém keynesiánském výjovém moelu k čerpání záso, pltí, že: výjová ůhoová ovětvová výjová i ůhoová čistý omáí proukt čistý omáí ůho hruý nároní ůho isponiilní ůho klesá výše jenouhého multiplikátoru nároohospoářský proukt je větší než gregátní poptávk gregátní poptávk je rovn nároohospoářském u gregátní poptávk je větší než vytvořený nároohospoářský proukt 5
29. 2 Která z uveenýh rovni nezhyuje rovnii spotření funke v třísektorové ekonomie: 30. 2 V třísektorové ekonomie pltí, že: 31. 2 Ve čtyřsektorové ekonomie vee růst mezního sklonu k importu k: 32. 2 Jenouhý výjový multiplikátor nám říká: 33. 2 Jenouhý peněžní multiplikátor: 34. 2 Centrální nk zvyšuje množství peněz v ekonomie: 35. 2 Která z uveenýh typů infle nemá vliv n proukt jeho přerozělení? 36. 2 Znehonoení kurzu omáí měny má op n křivku gregátní poptávky i křivku gregátní níky. Uvžujemeli krátkooou pozitivně skloněnou C = C A + mp. D C = C A mp.t A + mp.tr + (1 t).mp. funke spotřey je rovnoěžná s funkí gregátníh výjů růstu rovnovážného jk reguje utonomní položk n jenotkovou změnu rovnovážného je závislý n výši úrokové szy proejem vláníh ennýh ppírů infle nentiipovná součsně nevyrovnná posunu křivky gregátní poptávky oprv křivky gregátní níky olů funke úspor je rovnoěžná s funkí spotřey růstu importu jk reguje spotře n jenotkovou změnu isponiilního ůhou není ovlivněn povinnými minimálními rezervmi zvýšením szy povinnýh minimálníh rezerv infle nentiipovná součsně vyrovnná posunu křivky gregátní poptávky oprv křivky gregátní níky nhoru C = C A + mp.t A + mp.tr + (1 t).mp. funke spotřey je strmější než funke gregátníh výjů rovnoěžnému posunu funke gregátníh výjů jk reguje rovnovážný proukt n jenotkovou změnu utonomníh výjů slouží k výpočtu elkové výše epozit (peněžní zásoy) zvýšením iskontní szy infle ntiipovná součsně nevyrovnná posunu křivky gregátní poptávky olev křivky gregátní níky olů C = C A;3 + (1 t).mp. funke gregátníh výjů protíná vertikálu níž než funke spotřey tomu, že funke gregátníh výjů se stává strmější jk reguje rovnovážný proukt n změnu úspor určuje výši úrokové szy, z kterou si uou moi komerční nky půjčovt peníze o entrální nky nákupem eviz infle ntiipovná součsně vyrovnná nepltí žáná z uveenýh možností 6
křivku gregátní níky, znehonoení měny omáí země, povee v krátkém ooí k: 37. 2 Klsiká křivk gregátní níky je zložen n násleujííh přepokleh: 38. 2 Který z uveenýh přístupů k trhu práe přepokláá, že nominální mzy eny jsou pružné, o sujekty n trhu práe sleují vývoj reálnýh mez připouští krátkooou orovolnou yklikou nezměstnnost? 39. 2 Negtivní nelineární vzth mezi mírou nezměstnnosti mírou infle v přípě neočekávného poptávkového či níkového šoku v ekonomie vyjřuje: flexiilní nominální i reálné mzy, fixní enová hlin proukt je vžy n úrovni poteniálního klsiko-neoklsiký přístup půvoní hillipsov křivk fixní nominální i reálné mzy, flexiilní enová hlin proukt je vžy n úrovni poteniálního flexiilní nominální i reálné mzy, flexiilní enová hlin proukt je vžy n úrovni poteniálního nepltí žáná z výše uveenýh možností keynesiánský přístup monetristiký přístup neokeynesiánský přístup moifikovná hillipsov křivk Friemnov verze hillipsovy křivky Lusov verze hillipsovy křivky 7
40. 2 Honotu solutního inexu sklíčenosti můžeme zpst jko: 41. 2 Mezi příčiny níkové infle ptří: 42. 2 V oji s inflčním neezpečím monetristé převážně oporučují: 43. 2 Okunův zákon zhyuje vzth mezi: 44. 2 Z konepe Lfferovy křivky nevyplývá, že: 45. 2 Jestliže je efiit státního rozpočtu finnován proejem vláníh luhopisů soukromým osoám, jená se o: 46. 2 Neutrlit peněz znmená, že zvýší-li entrální nk jenorázově peněžní zásou: 47. 2 Který z přístupů k monetární politie uváí, že poku je monetární politik očekávná, je neúčinná? MI = π + u MI A = 0,5π + 0,5u UI = π 3g HDr UI A = 0,13π + 0,87u investiční oom restriki ve vláníh nákupeh reálným prouktem mírou nezměstnnosti při zvýšení ňové szy se může výnos z ní zvyšovt i snižovt ryhlý růst výroníh náklů zmrzení růstu mez en ministrtivním optřením reálným prouktem mírou infle při zvyšování výnosu z ní se proukt nemůže snižovt efiitní státní rozpočet zveení stilního temp růstu peněžní zásoy n úrovni temp růstu poteniálního reálným prouktem mzovými požvky oorů při snížení ňové szy se může výnos z ní zvyšovt i snižovt ně nepltí žáná z uveenýh možností reálným poteniálním prouktem klesá-li výnos z ní, měl y vlá ňovou szu snížit iskontní finnování luhové finnování monetizi luhu rezervní finnování zvýší se reálné mzy reálný proukt zvýší se jen nominální mzy, nominální proukt enová úroveň nezmění se ni reálné, ni nominální veličiny mez v krátkém i v louhém ooí se změstnnost zvýší monetristiký přístup keynesiánský přístup klsiký přístup teorie rionálníh očekávání 8
48. 2 ři expnzi způsoené pozitivním níkovým šokem ohází k: 49. 2 Dlouhé Konrtěvovy vlny (v éle 50 ž 60 let) jko příkl yklikého vývoje ekonomiky jsou zpříčiněny: 50. 2 okles prouke rostouí nezměstnnost spojená s růstem míry infle je nzýván: poklesu prouke růstu enové hliny poklesu míry infle růstu nezměstnnosti válkmi rozšiřováním světového trhu význmnými inovemi pltí vše výše uveené stgne stgfle slumpfle reese 9