Nadměrné daňové břemeno

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Nadměrné daňové břemeno"

Daniel Pokorný
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Nměrné ňové břemeno Nměrné ňové břemeno je efinováno jko ztrát přebytku spotřebitele přebytku výrobe, ke kterému ohází v ůsleku znění. Něky se tož nzývá jko ztrát mrtvé váhy. Připomenutí: Přebytek spotřebitele: rozíl, mezi enou, kterou je spotřebitel ohoten, z nou jenotku sttku pltit, enou, kterou skutečně pltí. Grfiky: ploh po poptávkovou křivkou po rovnovážnou enu. Přebytek výrobe: rozíl mezi enou, z který výrobe nou jenotku sttku vskutku proává, enou, z kterou by jej byl ohoten prot. Grfiky: ploh n nbíkovou křivkou po rovnovážnou enu. Prktiké příkly n nměrné ňové břemeno: Dň z krbů Anglie 16. století: vel k rušení krbů. Obyvtelům byl zim. Dň z oken Anglie 17. století: vel k zzívání oken.

Grfiky: ploh po poptávkovou křivkou po rovnovážnou enu.

2 Grfiké znázornění nměrného ňového břemene Příkl: Mějme jenotkovou ň, kterou je povinen pltit proávjíí. (Jenotková ň = z kžé proné jenotky sttku se pltí určitá pevná částk (npř. 5 Kč). Příklem jenotkové ně jsou některé spotřební ně, npř. ň n igrety). Poku se nejprve zboží proávlo bez jenotkové ně potom byl jenotková ň zveen, oje v tomto přípě k posunu nbíkové křivky, to o výši jenotkové ně nhoru, z polohy S0 o polohy S1. P D S1 S0 P0 b Dň t e f Půvoní rovnovážná en byl P0, prolo se při ní Q0 sttků. Po zveení jenotkové ně vzroste rovnovážná en n, při ní se proá Q1 sttků. Cen je všk en včetně ně, prouent obrží enu bez ně, tey enu -t, čili enu. Půvoní přebytek spotřebitele tvořil obsh ploh+b+e, přebytek výrobe obsh ploh ++f. Po zveení ně klesne přebytek spotřebitele n plohu, přebytek výrobe n plohu. Obsh ploh b+ tvoří příjem veřejnýh rozpočtů (je to součin ně*proného množství sttků), u tohoto příjmu přepoklááme, že je použit ve prospěh spotřebitelů i výrobů (npř. n veřejné sttky po.). Plohy e+f tvoří nměrné ňové břemeno, čili ztrátu mrtvé váhy. Co se stne, poku je jenotkovou ň povine pltit kupujíí? P D0 S b E P0 ň t F D1

Poku se nejprve zboží proávlo bez jenotkové ně potom byl jenotková ň zveen, oje v tomto přípě k posunu nbíkové křivky, to o výši jenotkové ně nhoru, z polohy S0 o polohy S1.

3 V tkovém přípě se neposouvá křivk nbíky, le křivk poptávky oprv olů z polohy D0 o polohy D1 (posun o jenotkovou ň t). Nová rovnovážná en je en bez ně pozn. Půvoní poptávková křivk D0 teď říká, kolik jsou spotřebitelé ohotni pltit z sttky včetně ně, nová poptávková křivk říká, kolik jsou ohotni pltit bez ně. Cen je tey en, kterou obrží poávjíí, enu včetně ně, kterou pltí kupujíí je en (=+t). Z hleisk ztráty přebytku spotřebitele výrobe se ni nezměnilo. To je logiký závěr, je jeno, n koho je ň uvlen. Jenotková ň není typikým příklem ně. Mnohem čstěji se setkáváme s ní vlorem, ky ň je určité proento z eny sttku. Typikým příklem ně vlorem je ň z přiné honoty pltíme 5 nebo 19 % z ně sttku. Dň je zhrnut v eně pltí ji proávjíí. V tomto přípě se tey opět při změnáh ně posunuje křivk poptávky, posunuje se le nikoliv ve všeh boeh o jenotkovou ň, le proporionálně o proento z eny. Z tohoto ůvou pltí, čím vyšší en, tím větší posun. N lšíh závěreh, z hleisk ztrát přebytku spotřebitele výrobe se ni nemění. Obr: Posun křivky poptávky po zveení ně vlorem P D0 S P0 b e f D1 S nměrným ňovým břemenem se setkáváme u nepřímýh ní. V přípě přímýh ní, se setkáváme s tkzvným ůhoovým efektem, ky při růstu přímé ně klesá množství sttků, které si může spotřebitel koupit. Důhoový efekt lze vyjářit pomoí iniferenčníh křivek linie příjmů. V ůsleku vyššího znění ohází k posunu linie příjmů z polohy LB2 o polohy LB1. Tím páem se spotřebitel posunuje n nižší iniferenční křivku (z IC2 n IC1) optimum spotřebitele je v boě, ke se iniferenční křivk linie příjmů otýkjí -, tkže si může koupit méně jenotek jk sttku Q2, tk sttku Q1.

Cen je tey en, kterou obrží poávjíí, enu včetně ně, kterou pltí kupujíí je en (=+t). Z hleisk ztráty přebytku spotřebitele výrobe se ni nezměnilo. To je logiký závěr, je jeno, n koho je ň uvlen.

4 Q2 IC2 LB1 IC1 LB2 Q1 Poznámk: poku se v ůsleku znění změní en pouze jenoho sttku. Můžeme zkoumt substituční efekt, jk tto změn bue mít vliv n spotřebu ného sttku i osttníh sttků. Vysvětlení obrázku: V ůsleku vyššího znění sttku Q2 se linie rozpočtu spotřebitele posouvá z lb2 o LB1. Spotřebitel se tk ostává n nižší iniferenční křivku (z IC2 n IC1) bue spotřebovávt jk méně jenotek sttku Q2, tk jenotek sttku Q1.

Vysvětlení obrázku: V ůsleku vyššího znění sttku Q2 se linie rozpočtu spotřebitele posouvá z lb2 o LB1.

5 Q2 LB2 IC1 IC2 LB1 Q1

Podobné dokumenty

Box diagram výroby Hranice produkčních možností

Box diagram výroby Hranice produkčních možností Přijímí řízení kemiký rok 2017/2018 NMg. stuium ompletní znění testovýh otázek mikroekonomie oš Znění otázky Opověď ) Opověď ) Opověď ) Opověď ) Správná opověď 1. 1 řivk zorzujíí všehny mximálně ostupné