POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Evropský parlament 2014-2019 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 6.4.2017 2016/0230(COD) POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY 16-234 Návrh zprávy Norbert Lins (PE599.777v01-00) Evropského parlamentu a Rady o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu (COM(2016)0479 C8-0330/2016 2016/0230(COD)) AM\1122973.docx PE602.735v02-00 Jednotná v rozmanitosti

AM_Com_LegReport PE602.735v02-00 2/141 AM\1122973.docx

16 Nicola Caputo Bod odůvodnění 3 (3) Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen UNFCCC ) 10. 10 http://www4.unfccc.int/submissions/indc/s ubmission%20pages/submissions.aspx (3) Rada ratifikovala Pařížskou dohodu dne 5. října 2016 v návaznosti na souhlas, který Evropský parlament udělil dne 4. října 2016. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016 a jejím cílem je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, a to takovým způsobem, který neohrožuje produkci a zabezpečení potravin. Tato dohoda zároveň zdůrazňuje úlohu, kterou plní udržitelné obhospodařování lesů při plnění cíle, kterým je dosažení rovnováhy mezi emisemi a jejich pohlcováním. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen UNFCCC ). 10 http://www4.unfccc.int/submissions/indc/s ubmission%20pages/submissions.aspx Or. it 17 Annie Schreijer-Pierik AM\1122973.docx 3/141 PE602.735v02-00

Bod odůvodnění 3 (3) Dne 10. června 2016 předložila Komise návrh na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen UNFCCC ) 10. 10 http://www4.unfccc.int/submissions/indc/s ubmission%20pages/submissions.aspx (3) Rada ratifikovala Pařížskou dohodu dne 5. října 2016 v návaznosti na souhlas, který Evropský parlament udělil dne 4. října 2016. Pařížská dohoda vstoupila v platnost dne 4. listopadu téhož roku a jejím výslovným cílem je udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a usilovat o to, aby nárůst teploty nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, a to takovým způsobem, který neohrožuje produkci potravin ani potravinové zabezpečení v EU ani ve světě. Tento legislativní návrh je součástí provádění závazku Unie v oblasti snižování emisí na úrovni celého hospodářství, jak bylo potvrzeno v zamýšleném vnitrostátně stanoveném příspěvku Unie a jejích členských států, který byl dne 6. března 2015 předložen sekretariátu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen UNFCCC ) 10. 10 http://www4.unfccc.int/submissions/indc/s ubmission%20pages/submissions.aspx Or. nl 18 Annie Schreijer-Pierik Bod odůvodnění 4 (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné PE602.735v02-00 4/141 AM\1122973.docx

dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Má rovněž za cíl zvyšovat schopnost přizpůsobit se negativním dopadům změny klimatu a podporovat odolnost vůči změně klimatu a rozvoj minimalizovaných emisí skleníkových plynů takovým způsobem, který neohrozí udržitelný průmysl a další vývoj produkce potravin v domovském prostředí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. Or. nl 19 Nicola Caputo Bod odůvodnění 4 (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Má rovněž za cíl zvyšovat AM\1122973.docx 5/141 PE602.735v02-00

smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. schopnost přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilovat odolnost vůči změně klimatu a rozvoj nízkých emisí skleníkových plynů takovým způsobem, který neohrozí produkci potravin. V zájmu dosažení cíle Pařížské dohody by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. Or. it 20 Jytte Guteland Bod odůvodnění 4 (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle je nutné, aby smluvní strany zvýšily své společné úsilí s cílem zmírnit změnu klimatu a omezit globální oteplování. Evropská unie musí jít i nadále příkladem a zvýšit své úsilí v oblasti klimatu v zájmu dosažení úrovní v souladu s cíli Pařížské dohody. Smluvní strany by měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné PE602.735v02-00 6/141 AM\1122973.docx

snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. 21 Paul Brannen, Seb Dance, Biljana Borzan, Jo Leinen Bod odůvodnění 4 (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. Smluvní strany uznávají, že adaptační opatření by se měla řídit přístupem, který je plně transparentní a AM\1122973.docx 7/141 PE602.735v02-00

Text z článku 7 Pařížské dohody, kterou členské státy podepsaly. který zároveň bere v úvahu ekosystémy, a měla by vycházet z nejlepších dostupných vědeckých poznatků. 22 Luke Ming Flanagan, Lynn Boylan, Merja Kyllönen Bod odůvodnění 4 (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, což, jak se vědci shodují, vyžaduje, aby svět vstoupil do období negativních emisí, přičemž při dosahování tohoto cíle budou klíčovou úlohu hrát lesy, zemědělská půda a mokřady/rašeliniště. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. PE602.735v02-00 8/141 AM\1122973.docx

Větší míra ambicí. 23 Sirpa Pietikäinen Bod odůvodnění 4 (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, což, jak se vědci shodují, vyžaduje, aby svět vstoupil do období negativních emisí, přičemž klíčovou úlohu při dosahování tohoto cíle budou hrát lesy. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. 24 Piernicola Pedicini, Eleonora Evi, Marco Zullo, Dario Tamburrano AM\1122973.docx 9/141 PE602.735v02-00

Bod odůvodnění 4 (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, což, jak se vědci shodují, vyžaduje, aby svět vstoupil do období negativních emisí, přičemž klíčovou úlohu při dosahování tohoto cíle budou hrát lesy. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. V zájmu udržení oteplování pod hodnotou 1,5 stupně bude třeba zvýšit pohlcení oxidu uhličitého z ovzduší. Nejjednodušším způsobem, jak toho v EU dosáhnout, je zvýšit pohlcení z odvětví LULUCF. Jedním z hlavních nástrojů, který EU má pro zajištění toho, aby lesy a půda zvýšily svůj příjem CO2, je prostřednictvím nařízení o využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). 25 Estefanía Torres Martínez Bod odůvodnění 4 PE602.735v02-00 10/141 AM\1122973.docx

(4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. Pro dosažení tohoto cíle bude podle zpráv IPCC nutné, aby svět vstoupil do období negativních emisí, přičemž klíčovou úlohu při dosahování tohoto cíle budou hrát lesy. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. 26 Benedek Jávor Bod odůvodnění 4 (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou AM\1122973.docx 11/141 PE602.735v02-00

revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. revolucí, což vyžaduje, aby svět vstoupil do období negativních emisí, v němž ústřední úlohu budou hrát lesy. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. Aby oteplování nepřesáhlo 1,5 stupně a aby pokud nebude dosaženo radikálních změn na cestě ke snižování emisí nad rámec ohlášených vnitrostátně stanovených příspěvků zůstalo pod úrovní 2 stupňů, bude nezbytné najít způsoby, jak odstraňovat emise CO2 z atmosféry, což je označováno jako negativní emise. Nejjednodušším způsobem, jak toho v EU dosáhnout, je zvýšit pohlcení z odvětví LULUCF. Toto nařízení je proto zásadním pilířem pro EU s cílem provádět tento závazek vyplývající z Pařížské dohody. 27 Jadwiga Wiśniewska, Bolesław G. Piecha, Urszula Krupa Bod odůvodnění 4 (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně (4) Pařížská dohoda stanoví mimo jiné dlouhodobý cíl v souladu s cílem udržet globální nárůst teploty výrazně pod úrovní 2 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí. V zájmu dosažení tohoto cíle by smluvní strany měly připravit, oznámit a zachovat vzájemně návazné vnitrostátně PE602.735v02-00 12/141 AM\1122973.docx

stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. stanovené příspěvky. Pařížská dohoda nahrazuje přístup přijatý v rámci Kjótského protokolu z roku 1997, jehož platnost skončí v roce 2020. Pařížská dohoda vyžaduje rovněž rovnováhu mezi antropogenními emisemi ze zdrojů a snížením skleníkových plynů pomocí propadů v druhé polovině tohoto století a vyzývá smluvní strany, aby podle potřeby přijaly opatření k ochraně a zvyšování propadů a rezervoárů skleníkových plynů, včetně lesů. K dosažení těchto cílů by měly politiky EU podněcovat k zalesňování a odpovědným postupům obhospodařování lesů. 28 Nils Torvalds, Fredrick Federley, Pavel Telička, Liisa Jaakonsaari, Merja Kyllönen, Petri Sarvamaa, Anneli Jäätteenmäki Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a) Měl by být zajištěn soulad mezi tímto nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady [(EU)... o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021 2030 pro potřeby odolné energetické unie a za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu, směrnicí [(EU)... za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií] a dlouhodobými cíli Pařížské dohody. AM\1122973.docx 13/141 PE602.735v02-00

29 Benedek Jávor Bod odůvodnění 4 a (nový) (4a) Aby bylo dosaženo negativních emisí požadovaných pro plnění cílů Pařížské dohody, musí docházet k ambicióznímu pohlcování CO2 z ovzduší v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF), které by nemělo být používáno jako kompenzace snižování emisí z jiných zdrojů. Vzhledem k tomu, že pohlcování pomocí LULUCF je vratné, nemělo by být využíváno jako kompenzace za emise a mělo by se pojímat jako zvláštní pilíř rámce politiky Unie v oblasti klimatu. 30 Benedek Jávor Bod odůvodnění 4 b (nový) (4b) Zemědělství a využívání půdy přímo a významně ovlivňují unijní biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby. Je třeba, aby významným cílem veškeré politiky týkající se tohoto odvětví bylo zajištění soudržnosti s cíli strategie Unie v oblasti biologické rozmanitosti, včetně zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, a také se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES 1a a se směrnicí Rady 92/43/EHS 1b. PE602.735v02-00 14/141 AM\1122973.docx

1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7). 1b Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7). 31 Annie Schreijer-Pierik Bod odůvodnění 5 (5) Evropská rada na zasedání ve dnech 23. a 24. října 2014 uznala rovněž četné cíle odvětví zemědělství a využívání půdy s nižším potenciálem pro zmírňování změny klimatu, jakož i nutnost zajistit soudržnost cílů Unie v oblastech zabezpečení potravin a změny klimatu. Evropská rada Komisi vybídla, aby prozkoumala nejlepší způsob podpory udržitelného zintenzivnění produkce potravin, při zajištění optimálního příspěvku daného odvětví k omezování emisí skleníkových plynů a k jejich pohlcování, a to včetně zalesňování, a aby jakmile to technické podmínky umožní a v každém případě do roku 2020 stanovila politiku týkající se způsobu zahrnutí využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (dále jen LULUCF ) do rámce pro omezování emisí skleníkových plynů do roku 2030. (5) Evropská rada na zasedání ve dnech 23. a 24. října 2014 uznala rovněž četné cíle odvětví zemědělství a využívání půdy s nižším potenciálem pro zmírňování změny klimatu, jakož i nutnost zajistit soudržnost cílů Unie v oblastech zabezpečení potravin a změny klimatu. Evropská rada Komisi vybídla, aby prozkoumala nejlepší způsob podpory udržitelného zintenzivnění a rozvoje produkce potravin v Unii, při zajištění optimálního příspěvku daného odvětví k omezování emisí skleníkových plynů a k jejich pohlcování, a aby jakmile to technické podmínky umožní a v každém případě do roku 2020, stanovila politiku týkající se způsobu zahrnutí využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (dále jen LULUCF ) do rámce pro omezování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Or. nl AM\1122973.docx 15/141 PE602.735v02-00

32 Paul Brannen, Seb Dance, Biljana Borzan Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a) Úlohou ostatních politik, např. SZP, je motivovat postupy překračující právní základ a dobré osvědčené postupy a představující skutečné přizpůsobení se změně klimatu, její zmírňování a zachování propadu uhlíku, jakožto zajišťování veřejných statků. Měla by být přijata opatření pro zavedení a podporu, mimo jiné prostřednictvím poplatků orientovaných na výsledky, činností souvisejících s přístupy přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování pro nedílné a udržitelné obhospodařování lesů, včetně zvážení neintervenčních kroků i bezuhlíkových výhod souvisejících s těmito přístupy, např. řízení povodňových rizik, odolnost a biologická rozmanitost. Měla by být přijata opatření pro zavedení a podporu zemědělských činností, mimo jiné prostřednictvím poplatků orientovaných na výsledky, souvisejících s přístupy přizpůsobování se změně klimatu a její zmírňování pro nedílné a udržitelné obhospodařování orné půdy, pastvin a mokřadů, při současném zvážení bezuhlíkových výhod souvisejících s těmito postupy, např. řízení sucha a povodňových rizik, odolnost a biologická rozmanitost. Tento pozměňovací návrh znovu potvrzuje, že toto nařízení stanovuje pouze pravidla započítávání. Ostatní politiky tak musí, s přihlédnutím ke spolehlivějším pravidlům započítávání, vhodně reagovat poskytováním pobídek k postupům, jejichž pomocí lze dosáhnout cílů Pařížské dohody. Článek 5 říká Smluvní strany se vyzývají, aby přijaly opatření k uplatňování a podpoře, mimo jiné prostřednictvím finanční podpory vázané na výsledky, politických přístupů a pozitivních pobídek pro činnosti týkající se snižování emisí, a potvrdily přitom význam výhod bezuhlíkových řešení, které jsou spojovány s takovými PE602.735v02-00 16/141 AM\1122973.docx

přístupy. 33 Annie Schreijer-Pierik Bod odůvodnění 5 a (nový) (5a) Aby bylo možné optimálně využít potenciál odvětví LULUCF pro zmírnění a případně snižování emisí skleníkových plynů v EU, je nezbytné poskytnout podporu a využít vyspělé technologie ve vztahu k přesnému zemědělství, přesnému lesnictví, agridigitalizaci a monitorování prostřednictvím geoinformací a pozorování Země; Or. nl 34 Annie Schreijer-Pierik Bod odůvodnění 6 (6) Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. (6) Samo odvětví LULUCF je ve velké míře vystaveno důsledkům celosvětové změny klimatu. Toto citlivé odvětví má však zároveň schopnost významně přispět k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a udržitelnosti. Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Hospodářství založené na biotechnologiích a odvětví bioenergie tvoří základní součásti cesty EU směrem k zelenějšímu hospodářství AM\1122973.docx 17/141 PE602.735v02-00

s nízkým zastoupením fosilních materiálů, které pokud je to možné snižuje emise fosilního CO2 a zabraňuje úniku uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. Or. nl 35 Michel Dantin, Angélique Delahaye, Françoise Grossetête, Anne Sander Bod odůvodnění 6 (6) Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. (6) Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku prostřednictvím nahrazení fosilních paliv energií z obnovitelných zdrojů z lesní biomasy a využití absorpčního potenciálu organických materiálů z udržitelného obhospodařování lesů a jejich potenciálu jako náhrady za fosilní paliva s ohledem na celý životní cyklus těchto materiálů, produkcí surovin počínaje až po fázi jejich zpracování a výroby. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. Or. fr 36 Christofer Fjellner Bod odůvodnění 6 PE602.735v02-00 18/141 AM\1122973.docx

(6) Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. (6) Odvětví LULUCF přispívá ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i prostřednictvím udržitelného řízení propadů a zásob uhlíku. Toto odvětví hraje klíčovou úlohu při přechodu na bezfosilní hospodářství a společnost, kde hrají biohospodářství a bioenergie ústřední úlohu. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. Dlouhodobé strategie jsou nezbytné proto, aby byly udržitelné investice realizovatelné v dlouhodobém horizontu, neboť odvětví LULUCF podléhá dlouhým časovým rámcům. 37 Nicola Caputo Bod odůvodnění 6 (6) Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. (6) V rámci boje proti změně klimatu je úkolem snížit současnou úroveň CO2 v ovzduší. Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Biohospodářství a bioenergie proto představují nezbytný způsob, jak dosáhnout ekologického růstu. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. 1a Přechod na nízkouhlíkové oběhové AM\1122973.docx 19/141 PE602.735v02-00

hospodářství vyžaduje, aby byly nalezeny alternativy fosilních surovin a energie (z různých druhů paliv). Udržitelné využívání biomasy, jako je dřevo, je jedním z řešení. Potřebujeme proto jednoznačně rozlišovat mezi ekologickým a fosilním CO2. Or. it 38 Jytte Guteland Bod odůvodnění 6 (6) Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. (6) Odvětví LULUCF představuje v postupném úsilí v boji proti globálnímu oteplování cenný zdroj a může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, usnadňováním nahrazování fosilních materiálů s vysokými emisemi obnovitelnou biomasou z lesů s nízkým obsahem uhlíku, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. 39 Nils Torvalds, Fredrick Federley, Pavel Telička, Ulrike Müller, Liisa Jaakonsaari, Petri Sarvamaa, Anneli Jäätteenmäki, Hannu Takkula Bod odůvodnění 6 (6) Odvětví LULUCF může přispívat (6) Odvětví LULUCF může přispívat PE602.735v02-00 20/141 AM\1122973.docx

ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku a nahrazením fosilních nebo vysokouhlíkových surovin a energie. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam udržitelné obhospodařování lesů a řízení zdrojů a dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. 40 Jytte Guteland Bod odůvodnění 6 (6) Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. (6) Odvětví LULUCF představuje v boji proti globálnímu oteplování cenný zdroj a může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. 41 Jadwiga Wiśniewska, Bolesław G. Piecha, Urszula Krupa Bod odůvodnění 6 (6) Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož (6) Odvětví LULUCF může přispívat ke zmírňování změny klimatu několika způsoby, zejména snižováním emisí, jakož AM\1122973.docx 21/141 PE602.735v02-00

i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. i zachováváním a posilováním propadů a zásob uhlíku. Pro účinnost opatření, jejichž hlavním cílem je zvýšit pohlcování uhlíku, a pro dosažení souladu s Pařížkou dohodou mají zásadní význam dlouhodobá stabilita a adaptabilita zásobníků uhlíku. 42 Paul Brannen, Biljana Borzan, Seb Dance Bod odůvodnění 6 a (nový) (6a) Měl by být posílen výzkum zaměřený na úlohu odumřelého dřeva, zejména hrubých úlomků dřeva nad zemí a odumřelého dřeva uloženého v zemi jak v neobhospodařovaných, tak v obhospodařovaných lesích, s cílem zvýšit přesnost započítávání uhlíku v lesích a kalkulaci rovnováhy uhlíku v rámci čistého ekosystému. K dispozici jsou jen omezené důkazy, ale tyto dostupné důkazy nasvědčují tomu, že odumřelé dřevo může představovat velké úložiště uhlíku a ponechání odumřelého dřeva na místě by mohlo mimo jiné hrát významnou úlohu, pokud jde o biologickou rozmanitost, a musí být zřejmé, že v rámci strategie pro omezování emisí skleníkových plynů hraje důležitou úlohu. To je důležité vzhledem k tomu, že obhospodařování lesů může podporovat odstranění odumřelého dřeva, například pro energetické účely, a každé rozhodnutí o správném zmírňování a přizpůsobování by mělo být podloženo informacemi a vědeckým rozhodnutím. Vyhrazené prostředky by měly být přiděleny na výzkum v období od roku 2017 do roku 2020. PE602.735v02-00 22/141 AM\1122973.docx

Nové důkazy naznačují, že hrubé úlomky dřeva mohou být součástí strategie pro snižování emisí skleníkových plynů. (např. 1 -Moroni, Morris... 2015: Buried Wood: A common yet poorly documented form of deadwood (Uložené dřevo pod zemí: Společná, nicméně špatně dokumentovaná forma odumřelého dřeva) 2-Runa Magnusson, Albert Tietema,..., 2016: Tamm Review: Sequestration of carbon from coarse woody debris (Uchovávání uhlíku z hrubých úlomků dřeva)). 43 Annie Schreijer-Pierik Bod odůvodnění 6 a (nový) (6a) Konkrétní zavedení devátého rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj, což je výzkumný a inovativní program EU, na období 2021 2028 v rámci odvětví LULUCF by mohlo podstatně navýšit přínos tohoto odvětví ke zmírňování změny klimatu, a to zejména získáním ekonomických a vědeckých poznatků s ohledem na dobré výsledky tohoto odvětví, stimulací udržitelných inovací, podporou rychlého přechodu do digitálního věku, modernizací odborné přípravy a vzdělávání, jakož i posilováním odolnosti odvětví LULUCF vůči celosvětové změně klimatu. Or. nl 44 Merja Kyllönen Bod odůvodnění 6 a (nový) (6a) Vyspělé postupy řízení přínosné pro vlastníky půdy a respektující AM\1122973.docx 23/141 PE602.735v02-00

biologickou rozmanitost mohou významně přispět ke snížení emisí skleníkových plynů v odvětví LULUCF. Podpora rozvoje inovačních postupů a povzbuzování vlastníků půdy, aby využívali moderní manažerské postupy, jako je přesné zemědělství, lesnictví a inteligentní zemědělství, jsou potenciálně užitečnými nástroji pomoci členským státům při plnění jejich cílů. The Universal Declaration of Human Rights (UDHR) proclaimed by the United Nations General Assembly in Paris on 10 December 1948 states in the article 17 that Everyone has the right to own property alone as well as in association with others. No one shall be arbitrarily deprived of his property. European Convention on Human Rights, first protocol, article 1 states that every natural or legal person is entitled to the peaceful enjoyment of his possessions. No one shall be deprived of his possessions except in the public interest and subject to the conditions provided for by law and by the general principles of international law. Respecting property rights is a prerequisite for long-term investments needed to contribute to advanced management practices and for landowners to engage on them. 45 Nils Torvalds, Fredrick Federley, Pavel Telička, Ulrike Müller, Liisa Jaakonsaari, Petri Sarvamaa, Anneli Jäätteenmäki, Hannu Takkula Bod odůvodnění 6 a (nový) (6a) Vyspělé postupy řízení mohou přispět ke snížení emisí skleníkových plynů v odvětví LULUCF. Podpora výměny osvědčených postupů v této oblasti může pomoci členským státům při plnění jejich cílů v souladu s tímto nařízením. 46 Paul Brannen, Seb Dance, Biljana Borzan PE602.735v02-00 24/141 AM\1122973.docx

Bod odůvodnění 6 b (nový) (6b) Agroekologie umožňuje posun od lineárních potravinových systémů k oběhovým, které napodobují přírodní cykly a snižují uhlíkovou a ekologickou stopu potravin a zemědělství. Podpora takových postupů musí být začleněna do politik EU, aby se dosáhlo přechodového potenciálu agroekologie, s cílem řešit naléhavou potřebu přizpůsobování, zmírňování a zvrácení změny klimatu. Doporučení týkající se agroekologie vyšla ze sympozia o agroekologii pro udržitelné zemědělství a potravinářské systémy v Evropě a Střední Asii (Budapešť, 23. 25. listopadu 2016) a byla předložena Radě pro zemědělství a rybolov na zasedání, které se konalo ve dnech 12. 13. prosince 2016. Navržený pozměňovací návrh kopmenzuje návrhy na přesné zemědělství a udržitelné zintenzivnění jakožto alternativní přístupu k zemědělství, klimatickým výhodám, které nejsou sporné. 47 Paul Brannen, Seb Dance, Biljana Borzan, Jo Leinen Bod odůvodnění 6 c (nový) (6c) Vzhledem k tomu, že potenciální dostupnost jednotek propadů ze zemědělské půdy (tj. orné půdy a pastvin) zemí EU28 na období 2021 2030 je podle výpočtů ve výši 437 megatun CO2, odvětví zemědělství musí pro dosažení tohoto potenciálu učinit maximum, s cílem dosáhnout svého spravedlivého podílu příspěvku ke zmírňování změny klimatu a jeho omezeného potenciálu pro snížení emisí netýkajících se CO2. Toho lze AM\1122973.docx 25/141 PE602.735v02-00

dosáhnout prostřednictvím zvýšení sklizně za účelem zvýšení organického obsahu uhlíku v půdě prostřednictvím zavádění agrolesnicví nebo prostřednictvím obnovy přírodních stanovišť, často prioritních stanovišť, uvedených v příloze I směrnice 92/43/EHS týkajících se agrolesnictví. 48 Paul Brannen, Seb Dance, Biljana Borzan Bod odůvodnění 6 d (nový) (6d) Účel tohoto nařízení, pokud jde o emise a pohlcení v odvětví LULUCF, by neměl být narušen prostřednictvím návrhů na nepřiměřený tlak na správce či provozovatele půdy, na které se právní předpisy nevztahují, tedy se jich netýkají. Tento bod odůvodnění považuje za nutné zdůraznit skutečný účel tohoto právního předpisu. Například nestanovuje úroveň těžby lesů, pouze odpovídá za to, co úroveň těžby lesů v pravomoci daného členského státu představuje z hlediska emisí a pohlcení CO2 ve srovnání s praxí z minulé/předpokládané těžby založené na předchozí praxi a intenzitě. 49 Peter Liese, Karl-Heinz Florenz Bod odůvodnění 7 (7) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU 11 stanovilo jako první krok pravidla započítávání týkající se (7) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU 11 stanovilo jako první krok pravidla započítávání týkající se PE602.735v02-00 26/141 AM\1122973.docx

emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení způsobených odvětvím LULUCF, a tím přispělo k tvorbě politik směřujících k zařazení odvětví LULUCF do závazku Unie v oblasti snižování emisí. Toto nařízení by mělo navazovat na stávající pravidla započítávání a pro období 2021 2030 je aktualizovat a zlepšit. Mělo by stanovit povinnosti členských států při uplatňování těchto pravidel započítávání a povinnost zajistit, aby odvětví LULUCF celkově neprodukovalo čisté emise. Nemělo by stanovit žádné povinnosti v oblasti započítávání či podávání zpráv pro soukromé subjekty. 11 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 80). emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení způsobených odvětvím LULUCF, a tím přispělo k tvorbě politik směřujících k zařazení odvětví LULUCF do závazku Unie v oblasti snižování emisí. Toto nařízení by mělo navazovat na stávající pravidla započítávání a pro období 2021 2030 je aktualizovat a zlepšit. Mělo by stanovit povinnosti členských států při uplatňování těchto pravidel započítávání a povinnost zajistit, aby odvětví LULUCF celkově neprodukovalo čisté emise. Nemělo by stanovit žádné povinnosti v oblasti započítávání či podávání zpráv pro soukromé subjekty, včetně zemědělců a lesníků. 11 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 80). 50 Piernicola Pedicini, Eleonora Evi, Marco Zullo, Dario Tamburrano Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a) Zemědělství a využívání půdy přímo a významně ovlivňují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby Unie. Důležitým cílem tohoto odvětví je proto zajistit trvalou soudržnost s cíli Unie v oblasti biologické rozmanitosti, které se zaměřují na zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb. S ohledem na to by opatření AM\1122973.docx 27/141 PE602.735v02-00

v odvětví LULUCF přijatá členskými státy a zaměření zejména na dosažení zmírnění změny klimatu rovněž měly být v souladu s cíli Unie v oblasti biologické rozmanitosti, včetně cílů stanovených ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti a ve směrnici o ochraně ptáků a o ochraně přírodních stanovišť. Změny v pobídkách pro lesnictví a využívání půdy s cílem udržet nebo zvýšit ukládání uhlíku mají potenciál buď negativních, nebo pozitivních důsledků pro biologickou rozmanitost, přičemž mají významný dopad na cíle EU v oblasti biologické rozmanitosti. Ochrana biologické rozmanitosti má zásadní význam pro zachování života na Zemi prostřednictvím důležitých služeb, jako je zajištění odpovídající dodávky potravin regulováním opylování plodin, čištění vzduchu a vody. 51 Sirpa Pietikäinen Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a) Zemědělství a využívání půdy přímo a významně ovlivňují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby Unie. Důležitým cílem tohoto odvětví je proto zajistit trvalou soudržnost s cíli Unie v oblasti biologické rozmanitosti, které se zaměřují na zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb. S ohledem na to by opatření v odvětví LULUCF přijatá členskými státy a zaměření zejména na dosažení zmírnění změny klimatu rovněž měly být v souladu s cíli Unie v oblasti biologické rozmanitosti, včetně cílů stanovených ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti a ve směrnici o ochraně ptáků a o ochraně přírodních stanovišť. PE602.735v02-00 28/141 AM\1122973.docx

52 Luke Ming Flanagan, Lynn Boylan, Merja Kyllönen, Estefanía Torres Martínez Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a) Zemědělství a využívání půdy přímo a významně ovlivňují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby Unie. Důležitým cílem tohoto odvětví je proto zajistit trvalou soudržnost s cíli Unie v oblasti biologické rozmanitosti, které se zaměřují na zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb. S ohledem na to by opatření v odvětví LULUCF přijatá členskými státy a zaměření zejména na dosažení zmírnění změny klimatu rovněž měly být v souladu s cíli Unie v oblasti biologické rozmanitosti, včetně cílů stanovených ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti. Lesnictví a využívání půdy mají významný dopad na biologickou rozmanitost a ekosystémové služby EU. Změny v pobídkách pro lesnictví a využívání půdy s cílem udržet nebo zvýšit ukládání uhlíku mají tudíž potenciál buď negativních, nebo pozitivních důsledků pro biologickou rozmanitost, přičemž mají významný dopad na cíle EU v oblasti biologické rozmanitosti. Ochrana biologické rozmanitosti má zásadní význam pro zachování života na Zemi prostřednictvím důležitých služeb, jako je zajištění odpovídající dodávky potravin regulováním opylování plodin, čištění vzduchu a vody. 53 Paul Brannen, Seb Dance, Biljana Borzan, Jo Leinen, Daciana Octavia Sârbu Bod odůvodnění 7 a (nový) AM\1122973.docx 29/141 PE602.735v02-00

(7a) Mokřady, zejména rašeliniště, jsou v oblasti ukládání CO2 nejúčinnějšími ekosystémy na Zemi. Zhoršování kvality mokřadů v EU proto není jen problémem pro biologickou rozmanitost, je rovněž významným problémem pro klima. Naopak ochrana a obnova mokřadů, zejména rašelinišť, by mohla jednak prospět úsilí o zachování mokřadů a jednak v odvětví LULUCF vytvářet členským státům obrovské kladné uhlíkové zůstatky. Kategorie obhospodařovaných mokřadů by se proto měla stát součástí povinného započítávání, aby Unie započítávala skutečnou rovnováhu uhlíku v odvětví LULUCF. 54 Paul Brannen, Seb Dance Bod odůvodnění 7 b (nový) (7b) Vzhledem k tlaku na naše lesní zdroje a ekosystémy, a to jak v případě zpracovávání dřeva, tak v případě energie, by příležitosti na zavedení agrolesnických systémů v oblasti obhospodařované zemědělské půdy měly být využity v rámci společné zemědělské politiky. To by mohlo jít ruku v ruce s rozvojem certifikačního systému pro správu agrolesnictví, aby dřevo vyrobené v rámci těchto systémů mohlo být certifikováno. PE602.735v02-00 30/141 AM\1122973.docx