Analýza bankovního sektoru v ČR aktuální stav, vývoj, perspektiva

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd Analýza bankovního sektoru v ČR aktuální stav, vývoj, perspektiva Bakalářská práce Autor: Kristýna Alexandrovová Bankovní management Vedoucí práce: PhDr. František Jirásek, CSc. Praha Březen, 2009

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne 31.3.2009 Kristýna Alexandrovová 1

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat PhDr. Františku Jiráskovi, CSc., který je vedoucí této práce, za cenné rady a odborné informace. 2

Anotace práce: Tato bakalářská práce se zabývá analýzou bankovního sektoru v České republice. Zaměřuje se na charakteristiku bankovního sektoru a na platnou legislativu, bez které by český bankovní sektor nemohl fungovat. Dále tato práce informuje o institucích, které na tuzemském bankovním trhu působí. Na základě analýzy bankovního sektoru v České republice, která je součástí této bakalářské práce, je proveden odhad budoucího vývoje. V současné době, kdy se svět potýká s globální krizí, je obtížné predikovat budoucí vývoj. Nicméně již dnes je jisté, že následky finanční krize se do české ekonomiky, stejně tak jako do českého bankovního sektoru, promítnou i v následujících měsících, pravděpodobně i letech. Thesis annotation: This bachelor thesis deals with the analysis of a Czech bank sector. It is focuses on the characteristic of the bank sector and established legislation which is necessary for a good function of the Czech bank sector. The thesis also gives information about institutions which exist on a domestic bank market. Based on the analysis of the Czech bank sector, which is included in this bachelor thesis, the future progress is forecast. At present when the world faces with a global crisis it is very difficult to predict the future development. Nevertheless, it is certain today that effects of financial crisis will probably display both in the Czech economy and in the Czech bank sector in following months or years. 3

Obsah Úvod... 5 1. Základní charakteristika a právní rámec bankovního sektoru v ČR... 7 1.1 Česká národní banka... 8 1.2 Obchodní banky... 10 1.3 Ostatní instituce působící v bankovním sektoru v ČR... 11 1.3.1 Hypoteční banky... 11 1.3.2 Stavební spořitelny... 11 1.3.3 Družstevní záložny... 12 1.3.4 Banky se státní účastí... 12 1.3.5 Ostatní subjekty... 14 1.4 Bankovní licence... 16 1.4.1 Vydávání bankovní licence... 16 1.4.2 Zánik bankovní licence... 17 1.5 Bankovní regulace a dohled... 17 1.6 Právní rámec bankovního sektoru v České republice... 19 2. Vývoj bankovního sektoru v ČR... 21 2.1 Bankovnictví v českých zemích... 21 2.2 Bankovní systém po roce 1945... 21 2.3 Bankovní soustava po roce 1989... 22 2.4. Bankovní sektor České republiky... 25 2.5 Integrace bank... 29 3. Aktuální situace v bankovním sektoru v ČR... 30 3.1 Vznik finanční krize... 30 3.2 Průběh finanční krize... 31 3.2.1 Počátky finanční krize (léto 2007 září 2008)... 31 3.2.2 Vývoj finanční krize v roce 2008... 31 3.2.3 Vývoj finanční krize v roce 2009... 38 4. Očekávaný vývoj v bankovním sektoru v ČR... 41 Závěr... 43 Seznam použité literatury... 45 Seznam použitých obrázků, grafů, tabulek, příloh... 49 Příloha č. 1... 50 Příloha č. 2... 51 Příloha č. 3... 52 Příloha č. 4... 53 Příloha č. 5... 54 Příloha č. 6... 56 Příloha č. 7... 59 4

Úvod V úvodu této bakalářské práce bych chtěla zdůvodnit, proč jsem si vybrala právě toto téma, které zní Analýza bankovního sektoru v ČR aktuální stav, vývoj, perspektiva. Již čtyři roky jsem zaměstnancem České spořitelny, a.s. Každý zaměstnanec by si měl uvědomit, že je součástí banky, která je součástí bankovního sektoru. A proto mě zajímalo, jaký je bankovní sektor v České republice a jak funguje. Cílem této bakalářské práce je na základě analýzy aktuálního stavu bankovního sektoru provést odhad jeho budoucího vývoje. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol a jejich podkapitol. Analýzu aktuálního stavu bankovního sektoru by nešlo provést bez základní charakteristiky bankovního sektoru. A proto jsem se v první kapitole zaměřila na charakteristiku bankovního sektoru v České republice. Jsou zde uvedeny instituce působící v bankovním sektoru na území ČR, jejich vstup na trh (popř. i výstup). Neboť i oblast bankovnictví je jako každá oblast regulována a je nad ní vykonáván dohled, je zde uvedena i podkapitola týkající se bankovní regulace a dohledu. K důležitému fungování je nutná legislativní úprava, a proto v poslední podkapitole je vymezen právní rámec českého bankovnictví, kde jsou uvedeny nejdůležitější zákony, kterými se banky musí řídit. Druhá kapitola pojednává o vývoji bankovního sektoru v České republice od jeho počátku. Vývoj bankovnictví má dlouholetou tradici. Zaměřila jsem se na vývoj bankovnictví především po roce 1989, kdy se udály velké změny a to nejen v oblasti bankovnictví. V letech 1990 1992 vzniklo na území České republiky mnoho nových bank. V roce 1993 se začínají objevovat první velké problémy a některé banky krachují. Třetí kapitolu jsem věnovala aktuálnímu stavu bankovního sektoru v České republice. V současné době se celý svět potýká s finanční krizí, a proto je tato kapitola zaměřena především na tuto krizi a její dopad na český bankovní sektor. Finanční krize vznikla ve Spojených státech amerických. Z krize americké se stala krize celosvětová - globální. Protože tato krize vznikla na území Spojených států amerických, nezaměřuji se v této bakalářské práci jen na finanční krizi na území České republiky, ale beru v úvahu finanční krizi jako celek. Proto v této práci zmiňuji názor na vznik této krize a její průběh. Jak již bylo uvedeno, americká krize se postupně rozšířila i na evropské finanční trhy, a proto jsou zde uvedeny i ostatní země, které krize zasáhla. Čtvrtou a zároveň závěrečnou kapitolou je odhad budoucího vývoje bankovního sektoru v České republice. Jak je uvedeno v názvu kapitoly, snažím se o odhad budoucího vývoje. S určitostí nelze říci, co se v brzké době odehraje v bankovním sektoru České republiky. 5

Důsledky finanční krize jsou velmi rozsáhlé. Pravděpodobně tyto důsledky pocítíme ještě v několika příštích letech, ale zejména v nastalém roce 2009. 6

1. Základní charakteristika a právní rámec bankovního sektoru v ČR Bankovní sektor v České republice lze charakterizovat jako odvětví, které sdružuje veškeré bankovní instituce. Jak uvádí Petr Dvořák ve své publikaci Bankovním systémem rozumíme souhrn bank působících v určitém teritoriu, zpravidla v určité zemi, jejich vzájemné vazby a vazby k okolí 1. Do bankovního systému se zahrnuje: 1. Banky působící v dané zemi 2. Pobočky zahraničních bank 3. Reprezentace zahraničních bank 4. Ostatní, nebankovní instituce 2. Existují dvě formy bankovního systému: jednostupňový bankovní systém dvoustupňový bankovní systém Jednostupňový bankovní systém V tomto bankovním systému neexistuje centrální banka, na trhu působí pouze plně univerzální banky. Tyto banky provádějí jak činnosti obchodních bank, tak i činnosti banky centrální např. emisi bankovek. Tento bankovní systém je typický pro centrálně řízené hospodářství. Na území Československa existoval v letech 1950-1990. Diagram č. 1: Jednostupňový bankovní systém BANKA BANKA BANKA 1 citát: zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání Praha: Linde Praha, a.s. Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X. 2 citát: zdroj: JIRÁSEK, František. Vybrané kapitoly z bankovnictví. 1.vydání Praha: Institut základů vzdělanosti UK ve spolupráci s vydavatelstvím Karolinum, 1995. 112 s. ISBN 80-7184-154-4. 7

Dvoustupňový bankovní systém Na trhu působí centrální banka (též nazývaná ústřední, cedulová, emisní, banka bank) a dále obchodní banky. Centrální banka plní své makroekonomické funkce (emise hotovostních bankovek a mincí, měnová politika, devizová činnost) a mikroekonomické funkce (regulace a dohled bankovního systému, banka bank, banka státu, reprezentace státu v měnové oblasti) 3. Obchodní banky provádějí podnikatelskou činnost za účelem dosažení zisku. Tento systém je typický pro tržní ekonomiky. Dvoustupňový bankovní systém v České republice funguje od roku 1993 (vznik ČR). Před vznikem České republiky existoval dvoustupňový bankovní systém od roku 1990. Diagram č. 2: Dvoustupňový bankovní systém CENTRÁLNÍ BANKA BANKA BANKA BANKA 1.1 Česká národní banka Česká národní banka je zřízena článkem 98 Ústavy České republiky 4. Činnost ČNB se řídí zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy. Tento zákon nabyl účinnost dne 1. ledna 1993 a ruší zákon č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé. Hlavním cílem České národní banky je péče o cenovou stabilitu. V souladu se svým hlavním cílem Česká národní banka: a) určuje měnovou politiku b) vydává bankovky a mince c) řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, poboček zahraničních bank a spořitelních a úvěrních družstev, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí 3 citát: zdroj: Jirásek, František. Prezentace z předmětu Repetitorium z ekonomie 4 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky 8

se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních systémů a na jejich rozvoji, d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu, provádí analýzy vývoje finančního systému, pečuje o bezpečné fungování a rozvoj finančního trhu v České republice a přispívá ke stabilitě jejího finančního systému jako celku, e) provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů. Českou národní banku tvoří: a) ústředí se sídlem v Praze b) pobočky c) účelové organizační jednotky Nejvyšším řídícím orgánem České národní banky je bankovní rada České národní banky. Bankovní rada je sedmičlenná. Jejími členy jsou guvernér České národní banky 5, 2 víceguvernéři České národní banky a další 4 členové bankovní rady České národní banky. 6 Členy bankovní rady jmenuje (na dobu 6 let) a odvolává prezident republiky. Česká národní banka je nezávislou institucí. Tato nezávislost vychází ze zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Česká národní banka a bankovní rada při plnění hlavního cíle České národní banky a při výkonu dalších činností nesmějí přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády, správních úřadů ani od jakéhokoliv jiného subjektu 7. Česká národní banka je od 1. května 2004 členem Evropského systému centrálních bank (dále jen ESCB ). Hlavním cílem ESCB je udržení cenové stability. Podle Smlouvy o založení Evropského společenství plní ESCB ty to základní úkoly: vymezuje a provádí měnovou politiku eurozóny, provádí devizové operace, drží a spravuje devizové rezervy států eurozóny (správa portfolií), podporuje plynulé fungování platebních systémů 8. 5 Guvernérem České národní banky je Zdeněk Tůma. 6 citát: zdroj: zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance 7 citát: zdroj: zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance 8 citát: zdroj: http://www.ecb.int/ecb/orga/tasks/html/index.cs.html (20.1.2009) 9

Do ESCB se řadí Evropská centrální banka (dále jen ECB ) a národní centrální banky všech členských států Evropské unie (přehled ESCB viz příloha č. 1). ECB vznikla dne 1.6.1998 a sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. V současné době je prezidentem Jean-Claude Trichet. Hlavním cílem ECB je cenová stabilita v eurozóně. Do eurozóny se řadí členské státy EU, které přijaly euro za svou národní měnu. Eurozónu tvoří 16 států EU Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko (Slovensko je zatím poslední zemí, která euro zavedla a to k 1.1.2009), Slovinsko a Španělsko. 1.2 Obchodní banky Na českém bankovním trhu dále působí obchodní banky. Činnosti obchodních bank se řídí zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Bankami se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické osoby se sídlem v České republice, založené jako akciová společnost, které a) přijímají vklady od veřejnosti, a b) poskytují úvěry, a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci 9. Obchodní banky uskutečňují i další činnosti, pokud tyto činnosti mají schváleny v bankovní licenci. Jedná se například o tyto činnosti: platební styk a zúčtování směnárenská činnost vydávání a správa platebních prostředků poskytování záruk otevírání akreditivů pronájem bezpečnostních schránek apod. Banky mají samozřejmě i mnoho dalších činností. Činnosti, které banka smí provádět, lze nalézt ve výpisu z obchodního rejstříku. Jedná se například o tyto činnosti: vydávání hypotečních zástavních listů výkon funkce depozitáře poskytování bankovních informací finanční makléřství 9 citát: zdroj: zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů 10

obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami a se zlatem 1.3 Ostatní instituce působící v bankovním sektoru v ČR Na českém bankovním trhu působí dva typy obchodních bank. Na jedné straně jsou to banky univerzální, které poskytují celou škálu produktů a služeb a na druhé straně jsou to banky specializované, které se zaměřují na poskytování specifických služeb. Mezi ně patří: hypoteční banky stavební spořitelny družstevní záložny banky se státní účastí ostatní subjekty 1.3.1 Hypoteční banky Hypoteční banky jsou banky, které poskytují hypoteční úvěry. Tedy úvěry dlouhodobé, které slouží k nákupu nemovitosti. Hypoteční úvěry nemusejí poskytovat pouze hypoteční banky, ale i banky univerzální, které mají tuto činnosti uvedenou v bankovní licenci. V případě, že banka má zájem vydávat hypoteční zástavní listy, musí mít pro tuto činnost speciální licenci. Seznam bank, které mají povoleno vydávat hypoteční zástavní listy je uveden v příloze č. 2. 1.3.2 Stavební spořitelny Na českém bankovním trhu působí ještě další finanční společnosti, a těmi jsou stavební spořitelny. Důvodem založení stavebních spořitelen bylo stavební spoření. Stavební spoření se řídí zákonem č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a dále zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Stavebním spořením se podle uvedeného zákona rozumí: přijímání vkladů od účastníků stavebního spoření, poskytování úvěrů účastníkům stavebního spoření, poskytování příspěvku (státní podpory) fyzickým osobám účastníkům stavebního spoření. 11

Účastníkem stavebního spoření může být fyzická osoba, která má trvalý pobyt na území ČR a má přidělené rodné číslo, nebo právnická osoba se sídlem na území ČR a přiděleným identifikačním číslem (IČO) 10. Seznam stavebních spořitelen je uveden v příloze č. 3. 1.3.3 Družstevní záložny Družstevní záložny nebo-li spořitelní a úvěrová družstva se řídí zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Družstevní záložny nejsou bankou dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách. Služby družstevních záložen nemohou využívat fyzické nebo právnické osoby. Mohly by je využívat pouze v případě, že se stanou členem družstevní záložny. Družstevní záložna je v rámci svého podnikání oprávněna vykonávat tyto činnosti: a) přijímání vkladů od členů, b) poskytování úvěrů členům, c) finanční leasing pro členy, d) platební styk, zúčtování a vydávání a správa platebních prostředků pro členy, e) poskytování ručení za půjčky a úvěry členů, f) otvírání akreditivů pro členy, g) obstarání inkasa pro členy, h) směnárenská činnosti pro členy po udělení licence podle zvláštního právního předpisu, i) pronájem bezpečnostních schránek členům 11. Družstevní záložny, které v současné době působí na území České republiky, jsou uvedeny v příloze č. 4. 1.3.4 Banky se státní účastí Na bankovním trhu v České republice figurují také banky se státní účastí. Mezi tyto banky patří: Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. Česká exportní banka, a.s. 10 citát: zdroj: KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. 1. vydání Brno: Computer Press, a.s., 2005. 148 s. ISBN 80-251-0882-1. 11 citát: zdroj: zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech 12

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. (dále jen ČMZRB ) je banka, která přispívá rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyžadujících veřejnou podporu, a to v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů. ČMZRB byla založena v roce 1992. Jejími akcionáři jsou Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj (vlastní 72% akcií) a dále jsou to Komerční banka, a.s., Česká spořitelna, a.s. a Československá obchodní banka, a.s. 12 Banka poskytuje především: podpory malým a středním podnikatelům formou záruk a zvýhodněných úvěrů s využitím prostředků státního rozpočtu, strukturálních fondů a krajů, podpory vlastníkům panelových bytových domů při jejich rekonstrukci, zvýhodněné úvěry pro vodohospodářské projekty 13. Česká exportní banka, a.s. (dále jen ČEB ) je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu přímo a nepřímo vlastněná státem. Vznikla v roce 1995 a tvoří nedílnou součást systému státní proexportní politiky. Posláním ČEB je poskytovat státní podporu vývozu, a to poskytováním a financováním vývozních úvěrů a dalších služeb s vývozem souvisejících. ČEB tak doplňuje služby nabízené domácí bankovní soustavou o financování vývozních operací vyžadující dlouhodobé zdroje financování za úrokové sazby a v objemech, které jsou pro vývozce na bankovním trhu ve stávajících tuzemských podmínkách jinak nedosažitelné. Umožňuje tím českým vývozcům vstupovat do soutěže na mezinárodním trhu za podmínek srovnatelných s těmi, které využívá jejich hlavní zahraniční konkurence 14. Akcionáři ČEB, a.s. jsou: stát (vlastní 75% akcií) Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. 15 (vlastní 25% akcií). 12 citace: zdroj: http://www.cmzrb.cz/app/o-bance/kdo-jsme/ (11.10.2008) 13 citát: zdroj: http://www.cmzrb.cz/app/o-bance/kdo-jsme/ (11.10.2008) 14 citát: zdroj: http://www.ceb.cz/content/view/92/35/ (11.10.2008) 15 Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s. (dále jen EGAP ) je státní úvěrová pojišťovna, která se zaměřuje na pojišťování vývozních úvěrů proti teritoriálním a komerčním rizikům spojeným s vývozem zboží a služeb z České republiky. 13

1.3.5 Ostatní subjekty Na území České republiky působí i další subjekty, které jsou pro bankovní sektor velice důležité. Mezi ně patří Česká bankovní asociace, Fond pojištění vkladů a Finanční arbitr. Od roku 1990 působí v České republice Česká bankovní asociace. Dříve se nazývala pouze Bankovní asociace. Od roku 1992 působí Česká bankovní asociace jako dobrovolné sdružení právnických osob, podnikajících v peněžnictví a v oblastech úzce navazujících 16. Existují dva druhy členství: plné členství přidružené členství Plné členství je určeno bankám a pobočkám zahraničních bank s licencí ČNB. Pro reprezentace zahraničních bank a pomocné organizace se vztahem k bankovnictví je vymezeno přidružené členství. Plného členství nyní využívá 35 bank, které představují přes 99% bankovního sektoru. Seznam členů je k dispozici v příloze č. 5. Předmětem činnosti asociace je zejména: zastupovat a prosazovat společné zájmy členů ve vztahu k Parlamentu, vládě, České národní bance a dalším právním subjektům; prezentovat roli a zájmy bankovnictví vůči veřejnosti a zahraničí; podílet se na standardizaci postupů v bankovnictví a na vytváření odborných usancí, podporovat harmonizaci bankovní legislativy s legislativou Evropské unie 17. Další institucí, která působí v České republice, je Fond pojištění vkladů. Činnost fondu se řídí zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách ( 41a - 41m). Do fondu jsou povinny přispívat všechny banky a pobočky zahraničních bank. Výše ročního příspěvku do Fondu je dle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách pro banky 0,1% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků a pro stavební spořitelny je výše 16 citát: zdroj: www.czech-ba.cz (26.1.2009) 17 citát: zdroj: www.czech-ba.cz (26.1.2009) 14

ročního příspěvku stanovena jako 0,05% z průměru objemu pojištěných pohledávek z vkladů za předchozí rok, včetně úroků, na jejichž připsání vznikl účastníkovi stavebního spoření nárok v předchozím roce. Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o pohledávky z vkladů bank, zahraničních bank, finančních institucí, zdravotních pojišťoven a státních fondů. Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů, které je banka oprávněna zčásti zahrnout do svého kapitálu (podřízený dluh) 18. Další subjekt, který má v rámci bankovního sektoru významné postavení, je finanční arbitr. Finanční arbitr je osoba, která je oprávněna k rozhodování konfliktů mezi institucemi (např. banky nebo instituce vydávající elektronické platební prostředky) a jejich klienty při provádění převodů peněžních prostředků, opravného zúčtování, inkasní formy placení nebo užívání elektronických platebních prostředků 19. Činnost finančního arbitra se řídí zákonem č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. Tato instituce vznikla k 1.1.2003. Finančního arbitra volí Poslanecká sněmovna na 5 let. Jak je uvedeno v zákoně o arbitrovi, arbitrem a zástupcem arbitra mohou být zvoleny pouze osoby, které jsou plně způsobilé k právním úkonům, mají dobrou pověst, dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti 20. Finanční arbitr je osoba nezávislá a nestranná. Řešení těchto sporů je rychlé a bezplatné a hlavní výhodou je, že obě strany se vyhnou soudnímu řízení. Finanční arbitr řeší pouze spory, které vznikly v členských státech EU, jejich výše nepřesahuje částku EUR 50.000,- a spor vznikl v době, kdy již byl účinný zákon o finančním arbitrovi. Řešení sporů se začíná tehdy, je-li podán návrh navrhovatele (Návrh na zahájení řízení viz Příloha č. 6). Celkem v kanceláři finančního arbitra pracuje šest osob (finanční arbitr ČR, zástupce finančního arbitra ČR, Právní expert finančního arbitra ČR, dva metodici specialisti finančního arbitra ČR a specialista finančního arbitra ČR) 21. V současné době je finančním arbitrem České republiky Dr. Ing. František Klufa, který byl zvolen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky. 18 citát: zdroj: zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů 19 citace: zdroj: http://www.finarbitr.cz/cs/financni-arbitr-poslani-a-ukoly-financniho-arbitra.html (21.1.2009) 20 citace: zdroj: zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi 21 citace: zdroj: http://www.finarbitr.cz/cs/ (21.1.2009) 15

Prvním finančním arbitrem v České republice byl JUDr. Ing. Otakar Schlossberger. Dne 1.1.2003 začal vykonávat svou funkci v tento den nabyl účinnost zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi. 1.4 Bankovní licence Banky potřebují k výkonu svých činností bankovní licenci. Bankovní licence je vydávána z důvodu ochrany bankovního sektoru před vstupem nekvalitních subjektů. Důsledky, které by mohly nastat v případě, že by na trh mohl vstoupit kdokoliv bez regulace pomocí bankovní licence, mohou být pro trh ohrožením. 1.4.1 Vydávání bankovní licence V České republice uděluje bankovní licence Česká národní banka a to na základě písemné žádosti. ČNB si před svým rozhodnutím vyžádá stanovisko Ministerstva financí. Licence se poskytuje na dobu neurčitou a není ji možno převést na jinou osobu. Bankou podle zákona o bankách může být pouze společnost, která je založená nebo již vznikla jako akciová společnost. Česká národní banka v zásadě při posuzování vhodnosti subjektu být bankou se zaměřuje na tyto základní oblasti, kterými jsou: hlavní akcionáři zakládané banky, výše základního kapitálu a jeho původ, vrcholový management zakládané banky, obchodní plán. Tyto oblasti nejsou posuzovány separátně, neboť kvalita každé z nich může ovlivnit činnost budoucí banky a v konečném důsledku i ohrozit stabilitu celého bankovního systému. Česká národní banka dále v rámci procesu licencování posuzuje: organizační a materiálně technické předpoklady činnosti budoucí banky, zpracování zásad pro vnitřní řídící a kontrolní systém, řízení rizik apod. 22 Z důvodu vstupu České republiky do Evropské unie (dne 1. května 2004) je také možno využít tzv. jednotnou licenci (lze se setkat i s jinými názvy, např. evropský pas, jednotná evropská licence, jednotná bankovní licence ). Podmínky pro udělení licence jsou stejné ve všech členských zemích EU. Vlastník této licence je oprávněn vykonávat 22 citát: zdroj: BABOUČEK, Ivan a kolektiv. Regulace činnosti bank. 1. vydání Praha: Bankovní institut, a.s., únor 2005. 318 s. ISBN 80-7265-071-8. 16

činnost nejen ve státě, kde licenci získal, ale mimo jiné i na území jiného členského státu Evropské unie, Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Jednotnou licenci může podle zákona o bankách využít banka, osoba oprávněná vydávat elektronické peněžní prostředky a některé finanční instituce. Finanční instituce hodlající využívat výhod jednotné licence však musí splnit současně několik podmínek, z nichž nejvýznamnější je vlastnictví této instituce alespoň 90% bankou nebo bankami a ručitelský závazek mateřské banky nebo bank se souhlasem domovského orgánu dohledu za její závazky (splnění této podmínky však bude zřejmě v praxi vzácností). Mluvíme proto o tzv. oprávněné finanční instituci 23. 1.4.2 Zánik bankovní licence V případě, že zanikne bankovní licence, zanikne i banka, protože bankovní licence je potřebnou podmínkou existence banky. Bankovní licence může zaniknout některým z následujících způsobů: odejmutí bankovní licence, zrušením banky s likvidací, rozhodnutím valné hromady, že dosavadní banka nadále nebude vykonávat činnost, ke které je třeba licence, výmazem banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace 24. 1.5 Bankovní regulace a dohled Aby bankovní sektor správně fungoval, je nutné ho kontrolovat, regulovat a dohlížet na něj. Existuje mnoho pravidel, kterými jsou činnosti banky regulovány (tzv. bankovní regulace). Bankovní dohled je kontrolou dodržování těchto pravidel. Bankovní dohled je v České republice věcně i institucionálně součástí České národní banky. Jeho práva a povinnosti vymezuje zákon o ČNB a zákon o bankách. Podle těchto zákonů bankovní dohled resp. ČNB: vydává bankovní licence, vydává opatření a vyhlášky definující pravidla obezřetného podnikání bank, 23 citát: zdroj: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_dohled/downlo ad/jednotna_licence.pdf (22.9.2008) 24 citát: zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. 3. přepracované a rozšířené vydání Praha: Linde Praha, a.s. Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, 2005. 681 s. ISBN 80-7201-515-X. 17

monitoruje činnost bank, poboček zahraničních bank a družstevních záložen, provádí dohlídky (kontroly) v bankách, včetně poboček zahraničních bank a v družstevních záložnách, vydává předchozí souhlasy podle zákona o bankách např. při nabývání podílu na bance, při prodeji podniku banky, sloučení banky, zrušení banky či ukončení bankovních aktivit, ukládá opatření k nápravě a sankce za zjištěné nedostatky v činnosti bank, rozhoduje o zavedení nucené správy a odnětí bankovní licence 25. Formy bankovního dohledu: 1) dohled na dálku nebo-li off-site Dohled na dálku je založen jednak na licencování a povolovací činnosti, tj. zejména na posuzování vstupu nových akcionářů do sektoru, jednak na monitoringu a analýze činnosti bank, tj. vyhodnocování finančních výkazů a hlášení obezřetného podnikání pro bankovní dohled a dalších dostupných informací o bance 26. 2) dohlídky na místě nebo-li on-site Dohlídky se uskutečňují přímo v bance. Protože jsou velmi náročné na počet osob, konají se většinou jen jednou za dva až tři roky. Dohled nad bankami je uskutečňován na tzv. individuálním i na tzv. konsolidovaném základě. V případě dohledu na individuálním základě se jedná o dohled nad jednotlivými bankami. Bankovním dohledem na konsolidovaném základě se pak rozumí sledování a regulace rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za účelem omezení rizik, kterým je banka vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku. Tento dohled není dohledem nad jednotlivými osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon bankovního dohledu na individuálním základě nad bankami. Spočívá v posuzování charakteru vlivu ostatních firem, které jsou členy konsolidačního celku, na banku člena konsolidačního celku. V závislosti na charakteru konsolidačních celků se rozlišují tři jejich 25 citát: zdroj: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_dohled/postaveni_bd/bank_regulace_dohle d/pravomoci_bd.html (5.11.2008) 26 citát: zdroj: BABOUČEK, Ivan a kolektiv. Regulace činnosti bank. 1. vydání Praha: Bankovní institut, a.s., únor 2005. 318 s. ISBN 80-7265-071-8. 18

typy skupina ovládající banky, skupina finanční holdingové společnosti nebo skupina smíšené holdingové společnosti (konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby) 27. 1.6 Právní rámec bankovního sektoru v České republice Aby vše mohlo správně fungovat, musí být bankovní sektor upraven legislativně. Bankovní sektor v České republice je vymezen především těmito zákony: Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance obsahuje základní charakteristiku České národní banky, její organizaci. Dále upravuje povinnosti a další činnosti, které ČNB vykonává, mezi které patří například emise bankovek a mincí, dohled nad bankami, pojišťovnami, obchodníky s cennými papíry a dalšími účastníky finančního trhu a její hospodaření. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách upravuje zejména vznik, podnikání, zánik bank, vydávání a zánik bankovní licence, organizaci banky, povinnost vést účetnictví, povinnost mlčenlivosti, informace o bankovním dohledu, který vykonává v České republice Česká národní banka, informace o zavedení nucené správy. Tento zákon zároveň upravuje zřízení a další činnosti Fondu pojištění vkladů. Mezi další zákony lze zařadit zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tento zákon by měl zabránit, aby finanční systém nebyl zneužíván k legalizaci výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu a dále obsahuje podmínky pro odhalování této činnosti. Zákon č. 87/1995 Sb. ze dne 20. dubna 1995, o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů upravuje vznik a zánik spořitelních a úvěrních družstvech a také dohled nad družstevními záložnami. 27 citát: zdroj: BABOUČEK, Ivan a kolektiv. Regulace činnosti bank. 1. vydání Praha: Bankovní institut, a.s., únor 2005. 318 s. ISBN 80-7265-071-8. 19

Dalším důležitým zákonem je zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku). Tento zákon upravuje: a) provádění převodů peněžních prostředků na území České republiky v české měně a provádění přeshraničních převodů, b) vydávání a užívání elektronických platebních prostředků, c) vznik a provozování platebních systémů v jakékoli měně a práva a povinnosti jejich účastníků, jestliže se tito účastníci dohodli, že se tyto platební systémy řídí právním řádem České republiky, a dále některé povinnosti účastníků platebních systémů provozovaných podle právního řádu některého z členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor 28. 28 citát: zdroj: zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku) 20

2. Vývoj bankovního sektoru v ČR Bankovnictví má ve světě dlouholetou tradici. První instituce, které se podobaly bankám, vznikly v Itálii přibližně ve 13. století. Pojem banka vznikl z italského slova banco, v překladu lavice. Od 13. století se začalo bankovnictví rozvíjet v Evropě. Nejprve se jednalo o malé finanční instituce, později začaly vznikat centrální banky. V roce 1657 vznikla ve Švédsku první centrální banka, dále následovalo v roce 1694 otevření anglické centrální banky Bank of England. Tato banka vykonává svou činnost i v dnešní době 29. 2.1 Bankovnictví v českých zemích Počátky českého bankovnictví jsou datovány do 19. století. Nejprve zde vznikaly filiálky velkých vídeňských bank (např. rakouská National Bank). Následně byly zakládány české banky. V roce 1824 česká šlechta založila Českou spořitelnu, dále v roce 1867 vznikla Živnostenská banka. Důležitým krokem pro rozvoj českého bankovnictví byl vznik Československé republiky dne 28. října 1918. Důležitým předpokladem vzniku nové republiky bylo vytvoření samostatné měny. Z tohoto důvodu vznikla na základě zákona č. 347/1920 Sb., a změněným a doplněným zákonem č. 102/1925 Sb. dne 1. dubna 1926 Národní banka československá. Jejími hlavními úkoly bylo vydávání bankovek a udržování kurzu k cizím měnám 30. 2.2 Bankovní systém po roce 1945 Nejdůležitější událostí v bankovním sektoru poválečného období bylo znárodnění akciových bank v roce 1945 a soukromých bankovních domů v roce 1948. V roce 1950 byla založena Státní banka československá (dále jen SBČS ). Její činnost byla velice rozsáhlá od emise bankovek, přes banku státu, až po poskytování služeb podnikům. Kromě SBČS zde působily i další peněžní instituce. Mezi ně patřily: Československá obchodní banka, a.s. 29 citace: zdroj: Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. přepracované vydání Praha: Bankovní institut, a.s., listopad 2005. 280 s. ISBN 80-7265-080-7. 30 citace: zdroj: Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. přepracované vydání Praha: Bankovní institut, a.s., listopad 2005. 280 s. ISBN 80-7265-080-7. 21

Živnostenská banka Investiční banka Česká státní spořitelna Slovenská státní spořitelna 31. 2.3 Bankovní soustava po roce 1989 Rok 1989 byl velice významný a zlomový - 17. listopad 1989 se zapsal do našich dějin jako den, kdy došlo k pádu socialismu. Základním institucionálním předpokladem realizace měnové politiky v nově vznikající tržní ekonomice bylo vytvoření dvoustupňové bankovní soustavy. Ještě v roce 1989 proto Federální shromáždění Československé socialistické republiky přijalo zákon č. 130/1989 Sb., o Státní bance československé, a zákon č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách. Na základě těchto zákonů došlo k oddělení emisní funkce Státní banky československé od ostatních funkcí komerčních bank 32. Od tohoto roku docházelo k důležitému rozvoji bankovnictví u nás. Lidé začali požadovat více nových bankovních služeb než doposud a proto již v roce 1990 začaly vznikat nové banky. Došlo k prudkému růstu počtu bankovních subjektů. Tabulka č. 1: Počet bank v České republice 1990-1992 1/90 12/90 12/91 12/92 Státní peněžní ústavy 4 4 5 1 Banky s rozhodujícím podílem státu 1 1 1 5 Soukromé tuzemské banky 0 3 13 17 Banky s minoritní zahraniční účastí 0 0 0 1 Banky s majoritní zahraniční účastní 0 1 5 5 Banky s plnou zahraniční účastí 0 0 4 7 Pobočky zahraničních bank 0 0 0 2 Celkem činných bank 5 9 28 38 Banky s licencí, které nezahájily činnost 1 12 5 8 Celkem bankovních licencí 6 21 33 46 Zdroj: Dějiny bankovnictví v českých zemích 31 citace: zdroj: Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. přepracované vydání Praha: Bankovní institut, a.s., listopad 2005. 280 s. ISBN 80-7265-080-7. 32 citát: zdroj: VENCOVSKÝ, František; JINDRA, Zdeněk; NOVOTNÝ, Jiří; PŮLPÁN, Karel; DVOŘÁK, Petr a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1.vydání Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. 22

V níže uvedeném grafu je zřetelný prudký růst bankovních subjektů. Graf č. 1: Celkem činných bank 1990-1992 Celkem činných bank 1990-1992 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1/90 12/90 12/91 12/92 Zdroj: Dějiny bankovnictví v českých zemích V tomto období vzniká mnoho nových bank, ale důležitou roli hraje na našem bankovním trhu pět bank. Mezi ně patří Komerční banka, a.s., Česká spořitelna, a.s., Investiční a Poštovní banka, a.s., Československá obchodní banka, a.s. a Živnostenská banka, a.s. Česká spořitelna, a.s. Česká spořitelna, a.s. vznikla v roce 1992 jako akciová společnost. Je největší bankou na českém trhu má téměř pět a půl milionu klientů. V roce 2000 se stala Česká spořitelna, a.s. členem Erste Group. Česká spořitelna, a.s. se zaměřuje na drobné klienty, firmy a na města a obce. Získala již řadu ocenění, mezi které patří například Nejdůvěryhodnější banka roku 2007 a Účet roku 2007. Komerční banka, a.s. Komerční banka, a.s. vznikla rozdělením Státní banky československé dne 1.1.1990. Po SBČS přebrala mnoho klientů. V souladu s privatizačním projektem schváleným vládou ČSFR 9.1.1992 byla transformována k 5.3.1992 na akciovou společnost 33. V říjnu roku 2001 se stala součástí skupiny Société Générale. Komerční banka patří k nejvýznamnějším bankovním institucím v České republice a v regionu střední a východní 33 citát: zdroj: VENCOVSKÝ, František; JINDRA, Zdeněk; NOVOTNÝ, Jiří; PŮLPÁN, Karel; DVOŘÁK, Petr a kolektiv. Dějiny bankovnictví v českých zemích. 1.vydání Praha: Bankovní institut, a.s., 1999. 594 s. ISBN 80-7265-030-0. 23

Evropy. Poskytuje komplexní služby drobného, podnikového a investičního bankovnictví. Další společnosti finanční skupiny Komerční banky nabízejí specializované služby, mezi které patří penzijní pojištění, stavební spoření, factoring, spotřebitelské úvěry a pojištění 34. Československá obchodní banka, a.s. Československá obchodní banka, a.s. působí jako univerzální banka v České republice. ČSOB byla založena státem v roce 1964 jako banka pro poskytování služeb v oblasti financování zahraničního obchodu a volnoměnových operací. V červnu 1999 byla privatizována jejím majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank, která je součástí Skupiny KBC. V červnu 2000 ČSOB převzala Investiční a poštovní banku 35. Investiční a poštovní banka, a.s. Investiční a poštovní banka, a.s. (dále jen IPB ) vznikla 1. ledna 1994 spojením Investiční banky, a.s. a Poštovní banky, a.s. IPB patřila k největším bankám v České republice a proto zavedení nucené správy v roce 2000 a její následný prodej ČSOB za Kč 1,- se stal velmi diskutabilním tématem. Živnostenská banka, a.s. Živnostenská banka zahájila činnost 1.3.1867 jako akciová společnost, zaměřená na krytí hospodaření menších českých podnikatelů. Zdroji byly prostředky drobných střádalů (živnostníků, řemeslníků a majitelů malých českých firem). Živnostenská banka vznikla jako zastřešující organizace sítě lidových záložen (kampeliček), které vznikaly v šedesátých letech 19. století. 36 Dne 5. listopadu 2007 se Živnostenská banka, a.s. sloučila s HVB Bank. Touto fúzí vznikla UniCredit Bank Czech Republic a.s. Z důvodu existence problémových úvěrů vznikla dne 25.2.1991 Konsolidační banka (dále jen KOB ). Byla založena Ministerstvem financí Československé federativní republiky. KOB neměla pobočkovou síť. Z důvodu rozdělení Československé federativní republiky zanikla i Konsolidační banka, s.p.ú a došlo ke vzniku Konsolidační banky Praha, s.p.ú. a 34 citát: zdroj: http://www.kb.cz/cs/com/profile/index.shtml (10.9.2008) 35 citát: zdroj: http://www.csob.cz/bankcz/cz/csob/o-csob/profil-csob/ (10.9.2008) 36 citát: zdroj: Kolektiv autorů. Bankovnictví. 5. přepracované vydání Praha: Bankovní institut, a.s., listopad 2005. 280 s. ISBN 80-7265-080-7. 24

Konsolidační banky Bratislava, š.p.ú. Dne 1. září 2001 skončilo působení KOBP z důvodu uplynutí lhůty, která byla daná zákonem, a proto vznikla nová instituce Česká konsolidační agentura (dále jen ČKA ). ČKA byla zřízena zákonem č. 239/2001 Sb., o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů. Byla právnickou osobou, hospodařila s majetkem státu a za závazky ručil stát. ČKA nesměla přijímat vklady od veřejnosti a poskytovat úvěry. Její fungování skončilo 31.12.2007. Tabulka č. 2: Objem úvěrů na TOZ převedených v roce 1991 na Konsolidační banku Banka Objem převzatých úvěrů v mil. Kč Komerční banka 79 275,00 ČSOB 408,10 Investiční banka 377,50 Státní banka československá 375,00 Čs. Státní spořitelna 28,20 Všeobecná úverová banka 30 425,30 Celkem 110 889,10 Zdroj: Dějiny bankovnictví v českých zemích 2.4. Bankovní sektor České republiky Již v roce 1992 bylo jisté, že se Česká a Slovenská federativní republika rozdělí na dva samostatné státy. Dne 31.12.1992 zanikla Česká a Slovenská federativní republika na základě zákona č. 542/1992 Sb., o zániku České a Slovenské federativní republiky. 1. ledna 1993 vznikly tudíž dva samostatné státy Česká republika a Slovenská republika. Z tohoto důvodu skončilo i působení Státní banky československé a ústřední bankou se stala v České republice Česká národní banky (dále jen ČNB ) a ve Slovenské republice Národná banka Slovenska. Činnost ČNB se řídí zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance a dalšími právními předpisy. V tomto roce se v bankovním sektoru ukázaly první významnější komplikace. Důvodem bylo předchozí nezkušené poskytování úvěrů. Mnoho úvěrů bylo také poskytováno jedincům, kteří měli blízko k členům vedení či vlastníkům bank. Tyto problémy například způsobily zavedení nucené správy v Kreditní a průmyslové bance. A proto v roce 1993 došlo k útlumu ve vydávání povolení a zakládání nových tuzemských univerzálních bank. 25

Z 10 nově povolených bank v tomto roce byly 4 stavební spořitelny, 4 pobočky zahraničních bank a 2 banky se zahraniční účastí 37. Rok 1994 nebyl také pro banky zrovna příznivý. Nejdříve byla v Bance Bohemia zavedena nucená správa z důvodu finančních skandálů a poté byla ukončena i její činnost. Jen tři roky po zahájení činnosti opustila trh další relativně velká banka AB banka, a.s. V roce 1995 získala licenci pouze Česká exportní banka, a.s. (dále jen ČEB). ČEB je specializovaná bankovní instituce pro státní podporu vývozu přímo a nepřímo vlastněná státem a řídí se zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a dalšími zvláštními předpisy upravujícími bankovnictví. V níže uvedené tabulce je uveden způsob řešení u problémových bank v roce 1996. Tabulka č. 3: Přístup ČNB k problémovým bankám v roce 1996 Název banky Způsob řešení Ekoagrobanka nucená správa, převzetí Union bankou COOP banka nucená správa, převzetí Foresbankou První slezská banka likvidace Podnikatelská banka nucená správa Realitbanka nucená správa Velkomoravská banka nucená správa Kreditní banka Plzeň likvidace Agrobanka nucená správa, garance vkladů centrální bankou Bankovní dům Skala převzetí Union bankou Evrobanka převzetí Union bankou Zdroj: Dějiny bankovnictví v českých zemích Jak je možné vidět v následující tabulce, počet bank v letech 1993-1998 neměl tendenci růst, ale oproti rokům 1990 1992 začal klesat. V prosinci roku 1993 působilo v České republice 57 bank a v prosinci roku 1998 už jen 45 bank, což znamená pokles o osm bank za šest let. Z tabulky lze také vypozorovat, že počet tuzemských obchodních bank klesal a počet bank s plnou zahraniční účastí, pobočky zahraničních bank a stavební spořitelny začal růst. 37 citace: zdroj: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/analyticke_pub/publikace_op_prehle d/publikace_op_prehled_1993.html (29.12.2008) 26

Tabulka č. 4: Počet bank v České republice 1993 1998 12/93 12/94 12/95 12/96 12/97 12/98 Státní peněžní ústavy 1 1 1 1 1 1 Tuzemské obchodní banky 24 15 12 12 10 6 Banky s částečnou zahraniční účastí 12 14 14 11 10 10 Banky s plnou zahraniční účastí 10 11 11 13 12 12 Pobočky zahraničních bank 8 8 9 10 10 10 Stavební spořitelny 2 6 6 6 6 6 Celkem činných bank 57 55 54 53 49 45 Ostatní banky s licencí 0 2 0 0 0 0 Celkem bankovních licencí 57 57 54 53 49 45 Zdroj: Dějiny bankovnictví v českých zemích K 31.12.1999 působilo na území České republiky 42 bank a poboček zahraničních bank. Během tohoto roku skončilo působení tří bank Universal banka, Moravia banka a Foresbanka. V tomto roce nebyla udělena žádná nová bankovní licence. V roce 1999 pokračoval proces privatizace bankovního sektoru. V polovině roku 1999 byl dokončen prodej státního podílu a podílu České národní banky v Čs. obchodní bance belgické KBC Bank. Intenzivně pokračovaly i práce na přípravě prodeje majoritního státního podílu v České spořitelně rakouské Erste Bank Sparkassen, který byl realizován na počátku roku 2000. Byly rovněž zahájeny práce na privatizaci státního podílu v Komerční bance, jehož prodej se předpokládá do konce roku 2000. Privatizací Komerční banky by měla být v zásadě dokončena privatizace bankovního sektoru, kdy stát si ponechá vlastnický podíl pouze v některých specializovaných bankách se specifickým zaměřením na financování vládních programů v oblasti exportu, podpory drobného podnikání, správy nekvalitních aktiv apod. 38 K 31.12.2000 tvořilo bankovní sektor České republiky 40 bank a poboček zahraničních bank. Počet bank oproti roku 1999 opět klesl. Důvodem byla fúze Erste Bank Sparkassen a České spořitelny k 30.9.2000. A k 1.12.2000 ukončila svoji činnosti Banka Haná. Během roku 2000 byla v Investiční a Poštovní bance zavedena nucená správa a po odsouhlasení ČNB byla většina aktiv převedena do Československé obchodní banky. V roce 2001 se v bankovním sektoru České republiky snížil počet bank o další dvě banky, tedy na 38 bank, což je zatím nejnižší počet bank, které působily v České republice od roku 1993. Důvodem bylo sloučení HypoVereinsbank CZ a Bank Austria Creditanstalt Czech 38 citát: zdroj: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/analytic ke_pub/download/bd_1999_c.pdf (29.12.2008) 27

Republic. Tyto dvě banky se sloučily ke dni 1.10.2001. Dne 31.8.2001 své působení ukončila Konsolidační banka a činnost zahájila Česká konsolidační agentura. K 31.12.2002 působilo na území České republiky 37 bank a poboček zahraničních bank. Oproti roku 2001 se počet bank snížil o jednu banku. V roce 2002 ukončila svou činnost IP banka a též zanikla pobočka Societe Generale v Praze (ta byla sloučena s Komerční bankou, a.s.). V tomto roce byla udělena bankovní licence a to Wüstenrot hypoteční bance, a.s. V českém bankovním sektoru vznikají v souladu s vývojovými trendy světového bankovnictví bankovní finanční skupiny. Banky usilují především o komplexní nabídku bankovních produktů a služeb pro své klienty v rámci možností své finanční skupiny. Druhou součást finančních skupin představují podniky pomocných bankovních služeb jako instituce poskytující servis pro bankovní podnikání. Bankovní finanční skupiny jsou tvořeny převážně tuzemskými velkými a středními bankami. Nejvýznamnější z nich představují finanční skupiny Československé obchodní banky, a.s., České spořitelny, a.s., a Komerční banky, a.s., které jsou současně členy zahraničních finančních skupin svých mateřských bank. Tyto celky zahrnují většinou investiční společnosti a fondy, pojišťovny, penzijní fondy, factoringové společnosti, stavební spořitelny, leasingové společnosti, poradenské firmy a v některých případech i další banky 39. V roce 2003 tvoří bankovní sektor České republiky 35 bank a poboček zahraničních bank. V tomto roce se počet bank opět snížil oproti minulému roku klesl počet bank o dvě banky. ČNB musela v tomto roce odejmout licenci Union bance, a.s. a Plzeňské bance, a.s. K 31.12.2004 nedošlo oproti konci roku 2003 k žádným změnám. Bankovní sektor České republiky tvořilo 35 bank a poboček zahraničních bank (26 bank a 9 poboček zahraničních bank). Ke konci roku 2005 se počet bank zvýšil o jednu banku. Celkem tedy na území České republiky působilo 36 bank a poboček zahraničních bank. V tomto roce se sloučila banka BAWAG Bank CZ a BAWAG International Bank CZ a začaly používat název BAWAG Bank CZ. V tomto roce začali svou činnost i dvě pobočky zahraničních bank rakouská PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, pobočka Česká republika a dále belgická Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika. 39 citát: zdroj: http://www.cnb.cz/m2export/sites/www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/analytic ke_pub/download/bd_2002_c.pdf (29.12.2008) 28

K 31.12.2006 působilo na území České republiky 37 bank a poboček zahraničních bank (24 bank a 13 poboček zahraničních bank). Tento rok se počet bank zvýšil o jednu pobočku zahraniční banky Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch. Na konci roku 2007 existovalo v České republice 37 bank a poboček zahraničních bank. Sice se počet bank nezměnil, ale v bankovním sektoru ČR došlo k některým změnám. V tomto roce se sloučila HVB Bank Czech Republic, a.s. a Živnostenská banka a tím vznikla UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Tato banka začala provozovat svou činnost dne 5.11.2007. Dne 25.11.2007 začala v České republice působit BRE Bank S:A pod značkou mbank. Na českém bankovním trhu působilo k 30.11.2008 37 bank (přesný přehled viz příloha č. 7). Z toho bylo 7 bank převážně s českou účastí, 14 bank převážně se zahraniční účastí a 16 poboček zahraničních bank. 40 2.5 Integrace bank V posledních letech si lze všimnout celosvětového trendu a tím je slučování finančních a bankovních skupin. A jaké důvody vedou banky ke slučování? Hlavním důvodem je pevnější postavení na trhu. V dnešní době je konkurence silná a malé nebo i střední banky nemohou na trhu obstát tak, jak by si představovaly. Dalším důvodem je rozšíření nabídky produktů a služeb. Klienti se dnes nespokojí se základní nabídkou produktů a služeb a proto požadují co nejvyšší standard za nejlepší cenu. Pokud se banky sloučí, jsou schopné vyhovět klientovi a splnit mu jeho požadavky. Oproti tomu malá banka na trhu neobstojí a ztrácí tak své klienty. Pokud se banky sloučí, disponují větší likviditou a proto mohou lépe dostát svým závazkům. V případě, že banky ovládají různé trhy, tak po sloučení se rozšíří i jejich působnost. Samozřejmě se zvýší jejich kapitál, počet klientů, zaměstnanců a také se rozšíří nabídka produktů a služeb. Na území České republiky se v posledních letech sloučilo několik bank. Například lze uvést sloučení Raiffeisenbank, a.s. a ebanky, a.s. nebo sloučení HVB Bank, a.s. s Živnostenskou bankou, a.s. 40 citace: zdroj: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/dnft_zpravy/download/dnft_2007_cz.pdf (29.12.2008) 29