VIRY obecná charakteristika



Podobné dokumenty
Obsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Obsah př. ky: obecná charakteristika. VIRY: obecná

Obsah přednášky: RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

NEBUNĚČNÁ ŽIVÁ HMOTA VIRY

Klinické formy sezónn. M.Havlíčková, H.Jiřincová, J.Kynčl

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název školy. Moravské gymnázium Brno, s.r.o. Autor. Mgr. Martin Hnilo. Biologie 1 Nebuněční viry.

Virus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Elektronoptický snímek viru mozaikové choroby tabáku. Mozaiková choroba tabáku. Schéma viru mozaikové choroby tabáku

VY_32_INOVACE_07_B_18.notebook. July 08, 2013

CHŘIPKA. Mgr. Marie Vilánková. Joalis s.r.o. Všechna práva vyhrazena

Autoři: Jana Kučerová Zdeňka Vlahová Gymnázium J.G. Mendela, Brno Maturitní téma č. 6.

Nebuněční Viry, viroidy, priony

Nebuněčné organismy - viry

Chřipka jako zoonóza

Neb Nebuněčná forma živé hmoty živé / neživé

Bonusové přednášky dle časových možností

Cytosin Thymin Uracil

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

VYBRANÉ KAPITOLY VIRO R LO L GIE

Buněčné jádro a viry

KOTVA CZ.1.07/1.4.00/

Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup

Co je prasečí chřipka?

Antivirotika. Včetně léčby AIDS

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Herpetické viry. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Chlíbek Roman. Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králov. lové

Magnetické částice, izolace a detekce chřipky (hemaglutininu)

Fatální forma influenzy drůbeţe v chovu krůt

Obsah. IMUNOLOGIE Imunitní systém Anatomický a fyziologický základ imunitní odezvy... 57

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Nebuněč. Vira) Milan Dundr

ZDRAVOTNICKÉ INFORMACE ECDC

Martina Havlíčková Helena Jiřincová. NRL pro chřipku, Státní zdravotní ústav

Název: Viry. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

Mediální odraz pandemické chřipky. Prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D.

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

SAMOSTATNÁ PRÁCE 2012 jmeno a prijmeni

V roce 1981 byly v USA poprvé popsány příznaky nového onemocnění, které později dostalo jméno AIDS /Acquired Immune Deficiency Syndrome/ neboli

Co jsou imunodeficience? Imunodeficience jsou stavy charakterizované zvýšenou náchylností k infekcím

Proč nemáme vakcínu proti HIV-1?

Infekce, patogenita a nástroje virulence bakterií. Karel Holada

Základní charakteristika virů

Respirační viry. MUDr. Jana Bednářová, Ph.D. OKM FN Brno

The cell biology of rabies virus: using stealth to reach the brain

MATERIÁLY - BIOLOGIE PŘÍRODNÍ VĚDY AKTIVNĚ A INTERAKTIVNĚ CZ.1.07/1.1.24/ AIDS

Chřipka prasat z pohledu veterinárního lékaře

Nebuněčné živé soustavy viry virusoidy viroidy

Hrozba epidemie, pandemie chřipka, HIV

Nebuněčné organismy Viry

Papillomaviry. Eva Hamšíková. ÚHKT, oddělení experimentální virologie

Příslušníci čeledi Retroviridae mají neobvyklou, komplexní strukturu. Částice měří v průměru nm. Mají lipidový obal, na jehož zevní straně

Přednáška byla vytvořena za finanční podpory společnosti GlaxoSmithKline, s. r. o. výrobce vakcín CZ/VAC/0067/13

Prasečí chřipka (mexická, Swine Flu, Novel Flu H1N1) MUDr. František BEŇA

Digitální učební materiál

Očkování cestovatelů. 1. infekční klinika 2. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

CHŘIPKOVÉ VIRY STRUKTURA, REPLIKACE, ANTIGENY, GENETICKÉ ZVLÁŠTNOSTI EMIL PAVLÍK

VIRY - PŮVODCI NEMOCÍ ČLOVĚKA, ZVÍŘAT A ROSTLIN. Růžičková Vladislava

2) Vztah mezi člověkem a bakteriemi

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Očkování proti pandemickému viru chřipky v kontextu ostatních opatření. Jan Kynčl, Martina Havlíčková

Změna klimatu a lidské zdraví. Brno, 4. května 2010

Viry Základy biologie 2013

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. RNDr K.Roubalová NRL pro herpetické viry

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

ZDRAVOTNICKÉ INFORMACE ECDC Vybrané otázky a odpovědi týkající se vakcín a očkování v souvislosti s pandemií chřipky (H1N1) 2009

Jan Máca ARK FN Ostrava. Chřipka-up to date 2013

IMUNOGENETIKA I. Imunologie. nauka o obraných schopnostech organismu. imunitní systém heterogenní populace buněk lymfatické tkáně lymfatické orgány

Vývoj VZV vakcín. Chlíbek Roman Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové

Rozbor epidemiologické situace v Armádě České republiky v letech 2010 a Libor Píša Ústřední vojenský zdravotní ústav Praha

Kapitola III. Poruchy mechanizmů imunity. buňka imunitního systému a infekce

- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité

Světový týden očkování

CZ.1.07/1.5.00/

Mgr. Marcela Křiváková Ph.D. SZŠ Jaselská, Brno

Příprava na pandemii chřipky status quo

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

CZ.1.07/1.5.00/

Lékařská orální mikrobiologie I VLLM0421p

Co nového přinesl chřipkový kongres Toronto VI.2007

Antivirotika Úvod. DNA - viry. RNA viry

NÁZEV/TÉMA: Virová onemocnění dětského věku

PNEUMOKOKOVÉ INFEKCE A MOŽNOSTI PREVENCE aneb CO MŮŽE ZPŮSOBIT PNEUMOKOK

PRŮKAZ PACIENTA. užívajícího přípravek Amgevita (určeno dospělým i dětským pacientům) Verze 2 Shváleno SÚKL březen 2019

MUDr Zdeněk Pospíšil

Specifická imunitní odpověd. Veřejné zdravotnictví

OCHRÁNIT. VAKCÍNU, VAŠE BUDOUCNOST JE JEN JEDNA. ZEPTEJTE SE NA KTERÁ VÁS MÙ E POMOCI

Seminář GPS IV. ročník NEMOCI A EPIDEMIE referát

Pandemický plán Ústeckého kraje. MUDr. Josef Trmal Ph.D.

AIDS. BIOLOGIE 1.Ročník ZA,SC,OS BIO/ZA+SC+OS/01/01 BIO/ZA+SC+OS/01/01/06-20 Mgr.Petra Siřínková

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. kroubalova@vidia.cz

Transkript:

Ivana Fellnerová VIRY obecná charakteristika velmi malé nebuněčné formy života (~20-900nm) obligátní intracelulární parazité mají vlastní NK schopnou ovládnout genetický mechanismus hostitelské buňky nemetabolizují, nerostou, nedělí se 1

KLASIFIKACE VIRŮ podle typu NK templát pro DNA templát pro mrna slouží jako mrna Retroviry HIV RNA-onkoviry (v. leukémie) Orthomyxovirus chřipka Paramyxoviry spalničky příušnice Rabdoviry vzteklina Pikornaviry rýma Togaviry v. zarděnek v. žluté zimnice v. encefalitidy Papilomavaviry Rakovina děložního čípku Genitální bradavice Adenovirus běžná respirační n. - nachlazení Herpeviry Herpes simples-opar Varicela zoster-plané neštovice Epstein-Barr virus- Poxvirus Pravé neštovice Reoviry Průjem, lehká respirační onemocnění Parvoviry Roseola (růžovka) Chřipka (Orthomyxoviridae) 2

VIRUS CHŘIPKY obecná charakteristika čeleď Orthomyxoviridae - RNA obalený virus oválný tvar velikost: 80 nm Pozn. Anglický název influenza,zkráceně flu je odvozen od slova influences (vliv) věřilo se, že astrologické vlivy mají význam při šíření nemoci. VIRUS CHŘIPKY symptomy Akutní respirační onemocnění, přenášené z osoby na osobu kapičkami slin vznikajícími při kašlání SYMPTOMY: horečka bolest hlavy únava, malátnost bolesti svalů a kloubů suchý kašel bolest v krku kýchání podrážděné oči zimnice 3

ZÁKLADNÍ TYPY chřipkových virů Typ A Vysoká variabilita Lehčí sezónních respirační onemocnění, i vážnější nemoci, epidemie a pandemie Typ B Lehčí typy sezónních respiračních onemocnění; Nižší schopnost mutací Typ C Lehčí typy sezóních respiračních onemocnění; Nižší schopnost mutací Virus chřipky a buňky tracheální sliznice 4

Poškození buněk tracheální sliznice normální tracheální sliznice Chřipkové viry TYPU A Specifické vlastnosti: RŮZNÍ HOSTITELÉ (savci vč. člověka, ptáci) RŮZNÉ CÍLOVÉ TKÁNĚ (horní a dolní dýchací cesty, trávicí trakt aj.) Četné BODOVÉ MUTACE (tzv. antigenní drift) RE-ASORTMENT segmentů RNA při infekci jedné buňky dvěma různými viry (tzv. antigenní shift) Podle povrchových glykoproteinů dále klasifikujeme do podtypů: 5

Virus chřipky TYP A: chemické složení LIPIDOVÁ DVOJVRSTVA (z napadené buňky) IONTOVÝ KANÁL MATRIXOVÝ PROTEIN (klíčová role při tvorbě kapsidy) MOLEKULY RNA (9 jednovláknových molekul RNA kódujících 11 typů proteinů virionu HEMAGLUTININ (kód H) (povrchový protein, shlukuje červené krvinky) NEURAMINIDÁZA (kód N) (povrchový protein, pomáhá novým virionům vstoupit a opustit hostitelskou buňku) HEMAGLUTININ (H) H Transmembránový protein vystupující z povrchu viru (Název je odvozen od schopnosti shlukovat erytrocyty) Hemaglutinin se specificky váže na membránové glykoproteiny hostitelských buněk Je známo více jak 15 typů hemaglutininů u viru chřipky (H1, H2.atd.) Různé typy hemaglutininů jsou specifické ke konkrétním glykoproteinům určitých tkání resp. živočišných druhů 6

SPECIFICITA HEMAGLUTININU H1 H2 H3 H5 Specifické ke sliznici horních ( 2-6) a dolních ( 2-3) dýchacích cest Specifické k trávicí sliznici ptáků: Vazba 2-3 Kyselina sialová 2-6 galaktóza Kyselina sialová galaktóza 2-3 2-3 NEURAMINIDÁZA obecná charakteristika Povrchový membránový protein (Synonyma: sialidáza, acetylneuraminidáza, acetylneuraminyl hydroláza) VLASTNOSTI-FUNKCE: Enzym, štěpící glykosidické vazby mezi terminální kyselinou sialovou a subterminálním cukrem, nejčastěji galaktózou v oligosacharidech, glykoproteinech a glykolipidech VÝSKYT: Savčí buňky, hl. v lyzozomech podílí se na degradaci glykoproteinů (pozn. Vrozený defekt neuzaminidázy vede ke vzácné tzv. střádací chorobě sialidáze) Povrch řady virů např. v. chřipky (Orthomyxoviridae) 7

NEURAMINIDÁZA u virů chřipky Povrchový membránový protein faktor virulence (Synonyma: sialidáza, acetylneuraminidáza, acetylneuraminyl hydroláza) N FUNKCE při chřipkové nákaze: Štěpení hlenu dýchací sliznice (obnažením se stávají buňky pro virus přístupnější) Štěpení kys. sialové z obalu při uvolňování nově se tvořícího viru (nezbytné k oddělení nových virionů a zároveň proti shlukování oddělených virů) TAMIFLU inhibuje virovou neuraminidázu. Tím blokuje uvolnění viru z hostitelské buňky a jeho šíření. Užití antivirotika má efekt jen v počátku infekce http://www.pharmasquare.org/flash/tamiflu.html#virus Animace: princip účinku antivirotik typu Tamiflu TAMIFLU web http://www.tamiflu.com/ VIRUS CHŘIPKY antigenní posun (rekombinace) Virus ptačí chřipky Viry napadající člověka: Prase je možným hostitelem jak lidských tak ptačích virů. Pokud se v jedné buňce hostitele sejde více typů virů, může dojít k rekombinaci a vzniku nového typu viru s antigeny, proti kterým nejsou v populaci hostitele protilátky Virus mexické (prasečí, nové) chřipky 8

VIRUS CHŘIPKY epidemie v lidské populaci H2N2 H2N2 H1N1 Panika (USA) H1N1 H3N8 H3N2 Pandemic H1N1 1895 1905 1915 1925 1955 1965 1975 1985 1995 2005 2010 2015 1889 Russian influenza H2N2 1900 Old Hong Kong influenza H3N8 1918 Spanish influenza H1N1 50-100 mil 1957 Asian influenza H2N2 1-1,5 mil 1968 Hong Kong influenza H3N2 0,7-1 mil 2009 Pandemic influenza H1N1 Recorded new avian influenzas H7 1980 H9 * H5 1999 1997 2003 1996 2002 1955 1965 1975 1985 1995 2005 9

Pandemic H1N1/09 - synonyma Mexická chřipka Prasečí chřipka Nová A(H1N1) chřipka English speaking countries: swine influenza (SI) new flu pig flu H1N1/09 PANDEMIE? Nová genetická kombinace Infikuje lidskou populaci s možností těžšího průběhu onemocnění (např. zápal plic) Snadno se šíří mezi lidmi Zasahuje více kontinentů http://www.sukl.cz/ Důležité informace a upozornění SUKL Pandemie chřipky Pandemický webový portál 10

H1N1/09 GENETIKA lidská sezónní chřipka H3N2 ptačí severoamerická línie severoamerická línie euroasijská línie Obsahuje geny virů: lidského ptačího prasečího HA hemagglutinin prase(h1) NA neuraminidáza prase (N1) PA RNA polymeraza podjednotka PA ptačí PB1-RNA polymeraza podjednotka PB1 lidká PB2- RNA polymeraza podjednotka PB2 ptačí NP-nucleoprotein prase M-Matrix protein M1, M2 prase NS non-struktural protein NS1 prase NEP nuklear export protein prase 11

Chřipkové vakcíny obecné složení Obsahují: štěpené inaktivované viry Před použitím se míchají s rozpouštědlem, jehož součástí je adjuvans (zvyšuje efektivitu imunitní odpovědi popř. snižuje množství potřebného viru) Rozpoštědlo (adjuvans) Inaktivované viry VIROVÁ VAKCÍNA 12

Pandemické vakcíny Tzv. mock-up vakcíny vyvíjí se před vznikem pandemie s náhradním kmenem blízkým potenciálnímu pandemickému viru (H5N1) Po objevení se pandemického viru se jím nahrazuje původní virus, použitý při vývoji vakcíny (při zachování adjuvans) VÝVOJ PANDEMIE H5N1 Adjuvans XY pracovní vakcína H1N1 Adjuvans XY vakcína pro využití ADJUVANS v chřipkových vakcínách SKVALEN Přirozená látka živočišného a rostlinného původu (metabolická dráha cholesterolu) U člověka se vyskytuje v mozku i periferním nervovém systému aj. Skvalen mužeme přijímat např. v olivovém oleji (má přiznivé antioxidační účinky) SKVALEN ASO3 je jako adjuvans použit ve vakcínách PANDEMRIX (firmy GlaxoSmithKline) FOCETRIA (firmy Novartis) Přítomnost skvalenu ve vakcinách je podle řady odborných zdrojů kontroverzní. Kromě iniciace tvorby antivirových protilátek, mohou vznikat protilátky proti skvalenu ve vakcině, tak proti skvalenu přirozeně se nacházejícímu v těle. To může být příčinou autoimunitních onemocnění 13

SKVALEN: pro a proti Pochybnosti o riziku použití skvalenu v očkovacích vakcínách se objevily v souvislosti s vakcinací proti antraxu (vojáci ve válce 1990-1991 v Perském zálivu) U válečných veteránů se objevila řada závažných zdravotních problémů. (tzv. nemoc zálivu Gulf War Syndrome). U nemocných byly prokázány protilátky proti skvalenu. O přítomnosti skvalenu ve vakcině proti antraxu a přímé souvislosti s výskytem anti-skvalen protilátek a nemoci zálivu informují odborné časopisy: Experimental and Molecular Pathology, Vol. 73, 19-27 (2002) Dynamic Chiropractic, Vol. 18, Issue 24 (2000) Autoimmune Technologies: http://www.autoimmune.com/gwsgen.html http://www.whale.to/vaccine/h1n1_weapon.html Video-souvislost GWS a vakcíny proti antraxu obsahující skvalen http://www.youtube.com/watch?v=ue0pesvqwfo http://www.militarycorruption.com/squalene.htm Stanovisko GlaxoSmithKline-výrobce vakcíny Pandemrix proti viru H1N1/09 - vyjádření o bezpečnosti vakcíny obsahující skvalen http://gsk.cz/pandemicka-chripka/otazky-a-odpovedi.html Vakcíny v rámci EU a České republiky Léky v rámci EU schvaluje: Výbor pro humánní léčiva CHMP (Committee for Medicinal Products for Human Use ) http://www.emea.europa.eu/htms/general/contacts/chmp/chmp.html Evropské lékové agentury EMEA (The European Medicines Agency ). http://www.emea.europa.eu/htms/aboutus/emeaoverview.htm CELVAPAN (fy Bartex) FOCETRIA (fy Novartis) PANDEMRIX (firmy GlaxoSmithKline) Vakcína v ČR: PANDEMRIX SKVALEN jako adjuvans 14

RTUŤ jako ADJUVANS ve vakcínách RTUŤ: Vakcíny proti chřipce obsahují thimerosal-antiseptickou látku obsahující rtuť (25-30μg v jedné dávce vakcíny). Rtuť se přidává do vícedávkových balení vakcín jako konzervans (zabraňuje mikrobiální kontaminaci vakcíny po jejím otevření). Thiomersal (INN) (C9H9HgNaO2S), or sodium ethylmercurithiosalicylate, commonly known in the United States as thimerosal, is an organomercury compound (approximately 49% mercury by weight) used as an antiseptic and antifungal agent. Podle WHO je povolená norma rtuti 0,1 μg / kg hmotnosti za den!!! Vliv rtuti na živý organizmus: http://www.zbynekmlcoch.cz/info/ostatni_obory/otrava_intoxikace_rtuti_priznaky_ projevy_lecba_prevence_amalgam.html http://wiki.medik.cz/wiki/intoxikace_olovem_a_rtut%c3%ad http://hygiena.gastronews.cz/tezke-kovy-v-zivotnim-prostredi-a-jejich-vliv-na-lidsky-organismus SÚKL webový portál, navigace Státní Ústav pro Kontrolu Léčiv (SÚKL) http://www.sukl.cz/ 15

SÚKL: navigace složení léků Databáze léků Jméno léku: Vyhledat SÚKL: navigace složení léků SPC léku: Info pro veřejnost ve zvoleném jazyce vč. CZ: 16

SÚKL: navigace složení léků Info pro veřejnost ve zvoleném jazyce vč. českého: PREVENCE chřipky Jediné místo proniknutí viru chřipky H1N1 do organizmu je sliznice horních resp. dolních cest dýchacích. Prevence: základní hygiena rukou a obličeje; omezení kontaktu rukou s obličejem Virus potřebuje min 1-2 dny k invazi do buněk a iniciaci onemocnění. Prevence: proplachoání nosu a úst slanou, popř. ústní vodou (např. Listerin). V žaludku virus nepřežije. Prevence: pitím většího množství teplých nápojů zvyšujeme pravděpodobnost spláchnutí do zažívacího traktu Dr. Vinay Goyal http://www.livewellamerica.o rg/blog/?p=478 Centers for disease control and preventation http://www.cdc.gov/h1n1flu/ TAMIFLU web http://www.tamiflu.com/ 17

Plané neštovice Pásový opar (Varicella zoster ) Varicella zoster VZV : obecná charakteristika čeleď Herpesviridae podčeleď: Alphaherpesvirinae ds DNA (lineární nesegmentovaná) obalený virus velikost: 150-200 nm Původce onemocnění: Plané neštovice Pásový opar 18

Plané neštovice ( Varicella ) primární akutní forma nákazy Varicella zoster infekční virové onemocnění, typické pro dětský věk šíří se kapénkovou nákazou po odeznění akutní fáze latentní fáze v nervových gangliích (při reaktivaci vyvolává pásový opar) V dětství mírný průběh: vyrážka doprovázená svěděním a horečkou U dospívajících má infekce těžší průběh Zvlášť nebezpečná pro těhotné hl. v pokročilé fázi těhotenství Pásový opar ( Herpes zoster ) reaktivovaná sekundární nákaza virem Varicella zoster probuzeni VZV při lokálním poškození příslušného nervového ganlia při oslabení obranyschopnosti (např. stres) popř. při imunosupresi Výsev puchýřků v oblasti kůže, inervované postiženým nervem Nejčastěji v oblasti břicha, zad a hrudníku 19

Pásový opar fáze infekce 1. Drobné hrbolky 2. Přeměna hrbolků v puchýřky 3. Puchýřky naplněné lymfou praskají 4. Postupné překrytí otevřených puchýřků strupy 5. Vznik puchýřků je někdy způsoben poškozením periferních nervů (Postherpetic neuralgia - PHN) Opar (Herpes simplex ) 20

Herpes simplex HSV : obecná charakteristika čeleď Herpesviridae podčeleď: Alphaherpesvirinae ds DNA, obalený virus způsobuje slizniční vředy a kožní puchýřky nákaza je celoživotní, opakující se v cyklech; vakcina neexistuje Původce onemocnění: HSV-1 (HHV-1 Human Herpes v. ) opar (typicky na rtech) HSV-2 (HHV-1 Human Herpes v. ) genitální opar BoHV-2 (Bovine Herpes v. ) HSV cyklus: http://darwin.bio.uci.edu/~faculty/wagner/movieindex.html AIDS (Human Immunodeficiency Virus ) 21

RETROVIRY (+RNA ) Human Immunodeficiency Virus Acquired Immune Deficiency Syndrome (nemoc, způsobená virem HIV) RETROVIRY (+RNA ): HIV Fosfolipidová dvojvrstva Transmembránový gp 41 protein RNA Reverzní transkriptáza Kapsid CD4 koreceptor Povrchový gp 120 protein T lymfocyt 22

Povrchové glykoproteiny viru HIV gp160 - komplex glykoproteinů, který zprostředkovává přichycení HIV k T-lymfocytům. Tvořený dvěma řetězci povrchový protein gp120 a transmembránový protein gp41. gp120 - povrchový protein, na kterém jsou specifická vazebná místa, která zprostředkovávají kontakt mezi virem a CD4 receptorem T-lymfocytů. gp41 - transmembránový protein gp140 - ektodoména povrchová vysoce afinitní část celého komplexu celý gp120 + část gp41. Je to místo se všemi potenciálními neutralizačními epitopy. gp160 gp120 gp140 gp41 4a. REPLIKACE: +RNA RETROVIRY 1 2 3 +RNA vlákno virové je přepsáno reverzní transkriptázou (součást virionu) do komplementárního vlákna DNA. Vzniká přechodně hybridní RNA-DNA dvouvlákno a následně odbouráním RNA vlákna jen ssdna. Jedna z metod léčby infekce HIV 4 5 6 Virová RNA Virová reverzní transkriptáza Přepisující RNA do DNA Látka blokující reverzní transkriptázu K ssdna je syntetizováno komplementární vlákno DNA. Vzniklne dvouvláknová molekula DNA, která se cirkularizuje. 23

4b. REPLIKACE: +RNA RETROVIRY 7 8 9 Cirkulární dddna vstupuje do jádra hostitelské buňky a je zabudována do jejího genomu. Zabudovanou DNA v hostitelském genomu nazýváme provirovou DNA nebo provirus. 10 11 12 Přepisem provirové DNA pomocí buněčné RNA polymerázy vzniká mrna a také nová virová RNA. 4c. REPLIKACE: +RNA RETROVIRY 13 14 15 Translace probíhá v cytoplazmě. Primárním produktem jsou polyproteiny, které jsou proteázami štěpeny na konečné funkční peptidy. 16 17 18 Jedna z metod léčby infekce HIV Nově syntetizované virové polyproteiny Proteázy štěpící primární produkty translace Zpět na přehled Látka blokující proteázy Genová RNA vzniká přepisem provirové DNA. Tvorba nových virionů zahrnuje interakci virové RNA, Proteinů a glykoproteinů s cytoplazmatickou membránou. Viriony se uvolňují pučením. 24

Papilomaviry Papilomaviry čeleď Papillomaviridae ds DNA, neobalené viry napadají epitel kůže a sliznic (keratinocyty) savců, ptáků, plazů popsáno více než 100 typů z hlediska lidského zdraví má význam cca 40 typů 25

Human papilomavirus HPV Nejčastější pohlavně přenosné onemocnění (přenos pohl. stykem, popř. z rukou či úst) Řada infekcí probíhá asymptomaticky Některé typy vyvolávají kožní bradavice ( hl. na genitáliích, konečníku popř. na končetinách) Human papilomavirus HPV rizikové typy Některé typy mají schopnost v hostitelských buňkách (vagina, zevní rodidla, děložní čípek) vyvolat abnormální změny, jež mohou iniciovat nádorové bujení. Z hlediska onkogenního rizika dělíme HPV viry do dvou skupin: Vysoce rizikové typy: 16, 18, 31, 33, 35, 39, 45, 51, 52, 56, 58, 59, 68, 73, 82 Nízko rizikové typy: 6, 11, 40, 42, 43, 44, 54, 61, 70, 72, 81, 89 26

Západonilská horečka (West Nile virus) Západonilská horečka Původce choroby: West Nile virus-wnv ( čeleď Flaviviridae) (+)ssrna Přenos komáry Průběh většinou asymptomatický popř. chřipkové příznaky U menšího počtu nakažených ohrožení života (meningoencefalitida) 27

Západonilská horečka - přenos hlavní přenašeč původce choroby se do hostitele dostává ze slinných žláz infikovaného komára hlavní rezervoár Pro krkavcovité ptáky virus smrtelný; ale např. vrabci či holubi odolnější a virus přenáší zpět na komáry. Přenos mezi lidmi byl již prokázán. Západonilská horečka - šíření Západonilský virus poprvé izolován v r. 1937 (Uganda) epidemie v Evropě v 60. letech (J. Francie, J. Rusko) následně šíření do dalších zemí 1999: choroba se poprvé dostala do Severní Ameriky (stěhovavé ptactvo, transport komárů s nákladem ovoce) vzácně i v ČR (poslední případ z r. 1997, J. Morava, povodně 5 infikovaných) 28