NÁVRH SYSTÉMU MONITORINGU A HODNOCENÍ HYDROGICKÉHO SUCHA

Podobné dokumenty
Ztráta vody výparem z volné vodní hladiny

Metodika pro stanovení mezních hodnot indikátorů hydrologického sucha. Radek Vlnas a kol.

Informace o řešení problematiky sucha z pohledu MŽP Ing. Tereza Davidová, Ph.D. Odbor ochrany vod, oddělení ochrany před povodněmi

Bilance aktivity tritia na vybraných profilech pod zaústěním odpadních vod JETE a JEDU

Minimální průtoky ve vodohospodářské bilanci

Pavel Balvín, Magdalena Mrkvičková, Jarmila Skybová. Návrh postupu ke stanovení minimálního zůstatkového průtoku

Problematika sucha a vody zhodnocení vývoje od roku září 2018

MOŽNOSTI DETEKCE VÝSKYTU TRITIA VE SRÁŽKÁCH A POVRCHOVÝCH VODÁCH NEOVLIVNĚNÝCH PROVOZEM JADERNÝCH ZAŘÍZENÍ

Disponibilní vodní zdroje a jejich zabezpečenost

Možnosti zadržení vody v krajině. Jan Unucka, OH ČHMÚ Ostrava

Zkoušení malých čistíren odpadních vod ve VÚV TGM, v.v.i.

K PROBLEMATICE MÍCHÁNÍ ODPADNÍCH VOD Z EDU V PODÉLNÉM PROFILU MORAVY

Vztahy mezi indikátory sucha

Vodní nádrže jako silně ovlivněné vodní útvary aneb co po nás Evropa vlastně chce?

Ing. Libor Ansorge. Vodní stopa představení ISO 14046

Hodnocení povodňových rizik

Martin Hanel DOPADY ZMĚN KLIMATU NA NEDOSTATKOVÉ OBJEMY A MOŽNOST JEJICH KOMPENZACE POMOCÍ TECHNICKÝCH OPATŘENÍ

Nejdůležitější výsledky modelů proudění podzemních vod. M. Martínková

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 61/2003 Sb. VE ZNĚNÍ NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 229/2007 Sb. A NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 23/2011 Sb. V UKAZATELI TRITIA

Vymezení oblastí vysychání vodních toků v ČR Defining areas of drying up streams in the Czech Republic

Ekologický a chemický stav útvarů povrchových vod v MOPO

OBDOBÍ SUCHA. Období nedostatku atmosférických srážek, které ovlivňuje vývoj vegetace, živočichů a komunální zásobování vodou.

Návrh obsahu plánu pro zvládání sucha a nedostatku vody v ČR

ÚKOL: Činnosti k podpoře výkonu státní správy v problematice SUCHO v roce 2016, úkolový list 31

ČSN RYCHLÁ METODA STANOVENÍ CELKOVÉ OBJEMOVÉ AKTIVITY ALFA

MOŽNOSTI ŘEŠENÍ NEGATIVNÍCH DOPADŮ SUCHA NA VODNÍ REŽIM KRAJINY A SPOLEČNOST APLIKACÍ PREVENTIVNÍCH A ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ

Mikrobiální kontaminace sedimentů. Dana Baudišová

ČISTÁ VODA ZDRAVÉ MĚSTO Cizorodé látky ve vodách podzemních, povrchových a odpadních jako důsledek lidské činnosti

NORMY PRO STANOVENÍ RADIOAKTIVNÍCH LÁTEK VE VZORCÍCH VODY A SOUVISEJÍCÍ NORMY

Na květen je sucho extrémní

Povodňové ohrožení v ČR

Zvyšování potenciálu škod v územích nejvíce ohrožených povodněmi

Z znam workshopu k projektu QJ Program workshopu: 4. Diskuse. s metodice. H

PŘÍSPĚVEK K HODNOCENÍ SUCHA NA JIŽNÍ MORAVĚ

Možné dopady změny klimatu na zásoby vody Jihomoravského kraje

Vztahy mezi základním a celkovým odtokem z povodí v závislosti na hydrogeologickém typu horninového prostředí

VÝZKUM PLAVEBNÍHO STUPNĚ DĚČÍN

RYCHLÉ STANOVENÍ CELKOVÉ OBJEMOVÉ AKTIVITY BETA VE VODÁCH I. ČÁST

Návrhové srážky pro potřeby hydrologického modelování

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik a mapování povodňového nebezpečí a rizik

Popis vzniku a vývoje sucha 2015, jeho velikosti a trvání, srovnání s ostatními významnými epizodami sucha

CHARAKTERISTIKY M-DENNÍCH A MINIMÁLNÍCH PRUTOKŮ POSKYTOVÁNÍ HYDROLOGICKÝCH DAT DLE ČSN HYDROLOGICKÉ ÚDAJE POVRCHOVÝCH VOD

KATALOG PŘÍRODĚ BLÍZKÝCH OPATŘENÍ PRO ZADRŽENÍ VODY V KRAJINĚ A WEBOVÁ APLIKACE TYPOVÁ OPATŘENÍ. Miriam Dzuráková, Pavla Štěpánková

Pavel Richter, Silvie Semerádová, Jiří Picek, Petr Vyskoč HEIS VÚV heis.vuv.cz

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 401/2015 Sb., RADIOAKTIVNÍ LÁTKY

Dana Baudišová. Mikrobiologický rozbor podle novely vyhlášky o pitné vodě

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2017

HODNOCENÍ SUCHA NA ÚZEMÍ ČR V LETECH

Monitoring sucha z pohledu ČHMÚ. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav pobočka Brno

VYBRANÉ PATOGENNÍ BAKTERIE V SEDIMENTECH. Dana Baudišová, Andrea Benáková

Tušil, P., Vyskoč, P., Kodeš, V., Borovec, J. a kol. Doporučení pro optimalizaci procesu hodnocení stavu povrchových vod pro 3.

ANALÝZY HISTORICKÝCH DEŠŤOVÝCH ŘAD Z HLEDISKA OCHRANY PŮDY PŘED EROZÍ

N-LETOST SRÁŽEK A PRŮTOKŮ PŘI POVODNI 2002

veličin, deskriptivní statistika Ing. Michael Rost, Ph.D.

Výzkum v oblasti povodňové ochrany v České republice

IDENTIFIKÁCIA PAMIATKOVÝCH LOKALÍT POTENCIÁLNE DOTKNUTÝCH PREJAVMI RIEČNYCH POVODNÍ. Miriam DZURÁKOVÁ, Igor KONVIT, Libor CHLUBNA

Ing. Věra Jelínková. Zkoušení domovních čistíren odpadních vod a jejich specifika

Předpovědní povodňová služba Jihlava února 2018

(zejména na tocích a v příbřežních zónách)

Studie migrace ryb přes kartáčovérybípřechody na řece Sázavě

Hydrologické sucho v ČR

Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody

METODA HODNOCENÍ SUCHA

Máme se dál obávat sucha i v roce 2016?

KLIMATOLOGICKÉ HODNOCENÍ SUCHA A SUCHÝCH OBDOBÍ NA ÚZEMÍ ČR V LETECH

2. Použitá data, metoda nedostatkových objemů

Extrémní teploty venkovního vzduchu v Praze a dalších vybraných městech ČR

Odvození základních hydrologických údajů za referenční období Ladislav Budík, Petr Šercl, Pavel Kukla, Petr Lett, Martin Pecha

Srážko-odtokový vztah Metody popisu srážko-odtokového vztahu Hydrologické extrémy

Ing. Dagmar Sirotková. Přístupy k hodnocení BRO

Změny klimatu za posledních 100 let

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

Sucho z pohledu klimatologie a hydrologie. RNDr. Filip Chuchma Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno

Indikace vysychání toků

Hydrologické sucho v podzemních a povrchových vodách na jižní Moravě. Ing. Eva Soukalová, CSc.

Stav sucha pokračuje i v říjnu

POPISNÁ STATISTIKA Komentované řešení pomocí programu Statistica


Ing. Jana Zuberová, Ing. Dagmar Vološinová ZÁKAZ UKLÁDÁNÍ RECYKLOVATELNÝCH A VYUŽITELNÝCH ODPADŮ NA SKLÁDKY

Průběh průměrných ročních teplot vzduchu (ºC) v období na stanici Praha- Klementinum

Zaměření ústavu: Podbabská 2582/30, Praha 6 Tel.: (+420)

Dana Baudišová. Novinky v mikrobiologii vody 2016

ODHADY NÁVRATOVÝCH HODNOT

ROZVOJ PŘEDPOVĚDNÍ POVODŇOVÉ SLUŽBY V ČESKÉ REPUBLICE PO POVODNI RNDr. Radek Čekal, Ph.D. RNDr. Jan Daňhelka, Ph.D.

Degradace půd erozí v podmínkách změny klimatu a možnosti jejího omezení

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

odlehlých hodnot pomocí algoritmu k-means

Hydrologická bilance povodí

METODA KLIMATOLOGICKÉHO HODNOCENÍ SUCHA A SUCHÝCH OBDOBÍ

Pravděpodobný vývoj. změn n klimatu. a reakce společnosti. IPCC charakteristika. Klimatický systém m a. Teplota jako indikátor. lní jev.

Regionalizace nedostatkových objemů v České republice

Role malých obcí v koloběhu fosforu a jejich význam při eutrofizaci vod v povodí VN Švihov

Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais

Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 5 / Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Aktuální výsledky současného hydrologického výzkumu

HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU A POTENCIÁLU TEKOUCÍCH VOD V ČESKÉ REPUBLICE APLIKACE AKTUÁLNÍCH METOD HODNOCENÍ

2. Základní typy dat Spojitá a kategoriální data Základní popisné statistiky Frekvenční tabulky Grafický popis dat

SUCHO A JAK MU ČELIT

Sucho na území ČR a jeho dopady

Použití radarových dat pro mapování povodní. Lena Halounová ISPRS Congress Director, České vysoké učení technické v Praze

Transkript:

NÁVRH SYSTÉMU MONITORINGU A HODNOCENÍ HYDROGICKÉHO SUCHA Radek Vlnas, Vojtěch Havlíček, Pavel Treml, Ladislav Kašpárek Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30/ 2582, 160 00 Praha 6 +420 220 197 111 info@vuv.cz, www.vuv.cz, Pobočka Brno Mojmírovo náměstí 16, 612 00 Brno-Královo Pole +420 541 126 311 info_brno@vuv.cz, Pobočka Ostrava Macharova 5, 702 00 Ostrava +420 596 134 181 info_ostrava@vuv.cz

Indikátory sucha Jsou nástrojem k detekci, sledování a hodnocení epizod sucha Neexistuje univerzálně platný způsob stanovení sucha >> ani indikátor Niemayer (2008) nalezl v literatuře více než 80 takových indikátorů (meteo, hydro, agro, ) Nejčastěji reprezentují vztah mezi pozorovanými hodnotami sledované veličiny a jejich normálami Obvykle se nejedná přímo o samotnou fyzikální veličinu indikátor je bezrozměrný Může se jednat i o kombinaci více typů dat

Indikátory sucha Liší se především ve: způsobu jakým je odchylka od normálu stanovována v jakém časovém kroku je indikátor vyhodnocován jak dlouhé období indikátor charakterizuje (časový interval)

Indikátory - požadavky Účelem indikátorů je zprostředkovat popis a mapování případů sucha. Musí tedy umožnit stanovení hlavních charakteristik sucha: délku trvání (počátek, konec) velikost intenzitu četnosti výskytu plošný rozsah Indikátory by měly splňovat následující požadavky: být snadno srozumitelné být založené na snadno dostupných datech obsahovat fyzikální základ být citlivé na širokou škálu podmínek sucha být nezávislé na místě použití detekovat sucho s krátkým odstupem od jeho výskytu (xpdsi)

Používané indikátory (hydrol.) ADI c Aggregate Drought Index RDI h Reclamation Drought Index Am m De Martonne Aridity Index RDI h Reconnaissance Drought Index API m Antecedent Precipitation Index RSDI h Regional Streamflow Deficiency Index BFI g Base Flow Index SAI m Standardized Anomaly Index BMDI m Bhalme-Mooly Drought Index SDI m Sperling Drought Index CMI c Crop Moisture Index SDI h Streamflow Drought Index DECILES m-h-g Deciles spdsi c Selfcalibrated Palmer Drought Severity Index EDI m Effective Drought Index SPEI m-h Standardized Precipitation Evaporation Index GRI g Groundwater Resource Index SPI m Standardized Precipitation Index PHDI c Palmer Hydrological Drought Index SWI g Standardized Water Level Index PMDI c Palmer Modified Drought Index SWSI c Surface Water Supply Index Q90 g Low Flow Index h Threshold Level (nedostatkové objemy) %N m-h-g Percentage of Normal h WMO PAI m Palfai Aridity Index WD m Climatic Water Deficit PDSI c Palmer Drought Severity Index Z-Index c Palmer Moisture Anomaly Index RAI m Rainfall Anomaly Index Sucho meteorologické (m), hydrologické v povrchových (h) nebo podzemních (g) vodách či zda se jedná o indikátor komplexní (c)

U.S. Drought Monitor aktualizace 1x týdně Stupeň Sucho Index PDSI CPC Model půdní vlhkosti (kvantil) USGS Týdenní průtoky (kvantil) Index SPI Objective Short and Long-term Indicator Blends (kvantil) D0 Mírné 1 až 1.9 21 30 21 30 0.5 až 0.7 21 30 D1 Střední 2 až 2.9 11 20 11 20 0.8 až 1.2 11 20 D2 Závažné 3 až 3.9 6 10 6 10 1.3 až 1.5 6 10 D3 Extrémní 4 až 4.9 3 5 3 5 1.6 až 1.9 3 5 D4 Mimořádné < 5.0 0 2 0 2 < 2.0 0 2

U.S. Seasonal Drought Outlook

Bavorsko SPI; počet dnů beze srážek Průtok Q75, Q 355, abs. minimum podzemní voda Q75, Q90

Standardized Precipitation Index (SPI) SPI Charakter p 2 Extrémně vlhký 2,3 % 1,5 až 1,99 Velmi vlhký 4,4 % 1 až 1,49 Mírně vlhký 9,2 % 0 až 0,99 Slabě vlhký 34,1 % 0 až 0,99 Slabě suchý 34,1 % 1 až 1,49 Mírně suchý 9,2 % 1,5 až 1,99 Silně suchý 4,4 % 2 Extrémně suchý 2,3 % relativně jednoduchý založen pouze na jedné pozorované veličině variabilní časové měřítko (1, 3, 6, 9, 12, 24, 48 měsíců) popis srážkového deficitu pro účely meteorologického, agronomického i hydrologického sucha standardizace frekvence extrémů v jakékoli lokalitě v libovolném časovém měřítku konzistentní (extrémní hodnoty se vyskytují se stejnou pravděpodobností) rozšíření ve světě (doporučení WMO)

Standardized Precipitation Index (SPI) Nevýhoda: časové měřítko (z hlediska monitoringu) >> kumulativní SPI >> DMPI (Drought Magnitude)

Odvozené indikátory SRÁŽKY SPI1 >> (DMP) >> DMPI ODTOK SRI >> (DMR) >> DMRI PRAMENY a VRTY SGI >> (DMG) >> DMGI Distribuční funkce Použití Gamma funkce u některých stanic silně podhodnocuje SPI Posuzovali jsme vhodnost Gamma rozdělení (G), Pearson III (P3), dvou a tříparametrické log-normální (LN, LN3), Gamma (LG) a Pearson III (LP3) na logaritmicky transformovaných datech, General Extreme Value (GEV) a General Logistic (GLO) Sezonalita byla korigována podílem dlouhodobé měsíční střední hodnoty Parametry distribučních funkcí byly hledány metodou L-momentů

Distribuční funkce Pro SPI (srážky) tak lze doporučit rozdělení LP3, P3 a LN3 Pro SRI (odtok) rozdělení GEV nebo LG Pro SGI (podzemní vody) GLO nebo GEV Pro všechny veličiny je pro kumulativní variantu indexu (DMPI, DMRI, DMGI) nejvhodnější rozdělení P3 a G SRI DMRI

SRI a DMRI

Vztahy mezi indikátory (GP) GP: obecná optimalizační metoda slouží k automatickému vyvíjení funkčních vztahů s využitím simulovaného evolučního procesu manipulaci nejen s hodnotami argumentů, ale i se samotnými funkcemi či soubory funkcí Povodí M-ALL: DMRI= 0148 SMA(SEP,a)+b^SEP 0180 CSUM(SEP/a,(DMPEI+b)) 0240 (SEP+a)/(DMPEI+b) 0250 CSUM(SEP/a,(SEP+b)) 0490 SMA(DMPEI,a)+SEP/b 0520 CSUM(SEP/a,CSUM(SEP,b)) 0590 SMA(DMPEI,a)+SEP/b 0665 SMA(DMPEI/a,b) 1900 SMA(SEP-DMPEI,SEP*a) 1901 SMA(a/SEP,b) 2175 CSUM(SEP/a,CSUM(SEP,b))

DMR v. Nedostatkové objemy

Struktura ovlivnění

Schema návrhu monitoringu sucha