Zpravodaj ochrany lesa SVAZEK 18 2015 20 let činnosti LOS Škodliví činitelé v lesích Česka 2014/2015
Lesní ochranná služba Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Jíloviště Strnady Škodliví činitelé v lesích Česka 2014/2015 Průhonice, 23. 4. 2015 sborník referátů z celostátního semináře s mezinárodní účastí Sestavil: Miloš Knížek
Zpravodaj ochrany lesa 2015 SVAZEK 18 ISSN 1211-9342 ISBN 978-80-7417-091-1 Sborník referátů z celostátního semináře s mezinárodní účastí Škodliví činitelé v lesích Česka 2014/2015 Průhonice, 23. 4. 2015 Pořadatel semináře: Lesní ochranná služba, VÚLHM, v. v. i., Jíloviště-Strnady Odborní a organizační garanti semináře: Miloš Knížek (knizek@vulhm.cz), Jan Liška (liska@vulhm.cz) Vydává: Lesní ochranná služba Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., Strnady 136, Jíloviště Redakce: Ing. Miloš Knížek, Ph.D., tel.: 257 892 341, 602 351 910, e-mail: knizek@vulhm.cz útvar Lesní ochranné služby, VÚLHM, v. v. i., Strnady 136, 252 02 Jíloviště Doručovací adresa: 156 00 Praha 5 Zbraslav tel.: 257 892 222, http://www.vulhm.cz Náklad: 700 ks Vyšlo v dubnu 2015. Neprodejné. Pořizování a rozšiřování kopií jen se souhlasem vydavatele. Za obsah příspěvků zodpovídají autoři. Texty neprošly jazykovou úpravou. Snímek na obálce: Lesnaté svahy kaňonovitého údolí Dyje (NP Podyjí/Thayatal). Foto: J. Liška Doporučený způsob citace (příklad): Lubojacký J., Knížek M., Liška J., Modlinger R. 2015: Živočišní škůdci v lesích Česka v letech 2013/2014. In: Knížek M. (ed.): Škodliví činitelé v lesích Česka 2014/2015. Sborník referátů z celostátního semináře s mezinárodní účastí. Průhonice, 23. 4. 2015. Zpravodaj ochrany lesa, p. 11-16.
svazek 18/2015 Zpravodaj ochrany lesa Historie a poslání Lesní ochranné služby - LOS Bohumír Lomský Obor ochrany lesa má v našem výzkumném ústavu dlouholetou tradici. Oddělení pro ochranu lesů vytvořené rozhodnutím Ministerstva zemědělství z 31. října 1921 a později Ústav pro ochranu lesů se stal základním kamenem Státních výzkumných ústavů lesnických a následně i současného Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. A stojí za zaznamenání, že hlavním důvodem vlastního vzniku Ústavu pro ochranu lesů byla tehdejší rozsáhlá mnišková kalamita v českých zemích, jejíž řešení bylo i prvním významným úkolem nově zřízeného ústavu. Přednostou ústavu byl Ministerstvem zemědělství jmenován J. Komárek (obr. 1), který postupně kolem sebe soustředil celou řadu specialistů. Od samého počátku existence ústavu bylo poradenství jednou z nejdůležitějších činností, což přesvědčivě dokládají výroční zprávy (vydávané tehdejší Zemědělskou akademií), v nichž jsou sumarizovány dosažené výsledky v hodnocených obdobích. Na ústav se obracely subjekty z celého území Československa, torza dochované korespondence přitom prokazují, že pracovníci byli nuceni vyřizovat poradenskou službu v několika jazycích (žádosti přicházely v češtině, němčině a slovenštině, v menší míře také v maďarštině a rusínštině). Většina poradenství se týkala určování příčin poškození, zejména pak z oboru lesnické entomologie. Vedle J. Komárka působila v meziválečném období na ochraně lesa celá řada dalších specialistů, z nichž se někteří později stali váženými a uznávanými odborníky. Zmínit je možno např. Antonína Pfeffera či Augustina Kalandru. Během druhé světové války byla v protektorátních podmínkách činnost Státních výzkumných ústavů lesnických silně utlumena, což se týkalo i poradenství v ochraně lesa. Po roce 1945 došlo k postupnému obnovení činnosti ústavu a poradenství se soustředilo především na odstraňování válečných škod a obranu proti šířící se kůrovcové kalamitě, jež vznikla v důsledku zanedbávání zásad ochrany lesa, společně s působením klimaticky nepříznivých let (hl. sucha v závěru 40. let). Přednostou ústavu se stal A. Kalandra, a zaměření činnosti se postupně rozšiřovalo, společně s posilováním personálního obsazení. V průběhu 50. let došlo k několika reorganizacím a k sjednocení celého lesnického výzkumného ústavu, který se již teritoriálně omezoval pouze na vlastní české země. Po zřízení VÚLHM, v jehož organizační struktuře zaujímal útvar ochrany lesa důležité místo, docházelo postupně během 60. let i k nárůstu poradenské Obr. 1: Julius Komárek (1892 1955) činnosti, která se zabývala širokou škálou problémů, zahrnující kromě tradičních hmyzích škůdců ve stále větší míře i problematiku fytopatologie, herbologie a tzv. abiotického poradenství. Po nástupu imisního poškození v 70. a 80. letech se pochopitelně i poradenství v ochraně lesa ve stále větší míře zabývalo vazbami a vztahy mezi výskytem biotických škodlivých činitelů a imisním poškozením lesa. Na ochraně lesa v té době působila celá řada známých odborníků, kteří se přirozeně věnovali také poradenství. Bez nároku na úplnost je možno jmenovat např. Richarda Hochmuta, Vlastislava Jančaříka, Jiřího Kudlera, Vladislava Martinka, Vladimíra Nováka, Miroslava Šrota, Bronislava Uroševiče či Olgu Válkovou. V té době měl také útvar nejvíce zaměstnanců, jejichž počet výrazně přesáhl dvě desítky osob. Po roce 1989 se obsahově činnost útvaru ochrany lesa zpočátku příliš nezměnila, což se týkalo zejména poradenství, které bylo poskytováno trvale v plné šíři. Postupné snižování počtu zaměstnanců ale nutně vyvolalo potřebu přehodnocení výzkumných priorit, které se začaly zaměřovat na provozně nejpalčivější problémy, jež byly výzkumně pokrývány v potřebném rozsahu. Poradenství se postupně z celoútvarové úrovně přesunulo do nově ustavené skupiny Kontroly, evidence a prognózy (KEP), která představovala jakýsi předstupeň vzniku LOS. K 1. 1. 2007 došlo zatím k poslední zásadní změně, kdy byl ústav převeden z příspěvkové organizace na veřejnou výzkumnou instituci. Změnil se systém financování, došlo k redukci počtu pracovníku a nikoliv oborů. V současné době se útvar Lesní ochranné služby (do roku 2007 útvar Ochrany lesa) zabývá kromě poradní a expertní činnosti také výzkumnou činností. Výzkum v oblasti ochrany lesa je, v rámci ústavního výzkumného projektu a grantových projektů, zaměřen především na vývoj moderních kontrolních a obranných metod, a to nejen pro lesnicky významné biotické škůdce, ale také pro druhy šířící se v souvislosti se změnami přírodních podmínek. Významnou součástí činnosti útvaru je také monitoring biotických lesních škodlivých činitelů a zpracování prognózy jejich výskytu. LOS Lesní ochranná služba (LOS) byla formálně ustanovena na počátku roku 1995 jako samostatná pracovní činnost v rámci organizačního členění útvaru ochrany lesa. U jejího 3
Zpravodaj ochrany lesa svazek 18/2015 zrodu a jejím prvním vedoucím byl Petr Zahradník, (obr. 2). V průběhu následujících 20 let se ve vedení vystřídalo několik pracovníků, v současnosti je jejím dlouholetým vedoucím Miloš Knížek (obr. 3), který současně řídí i celý stejně nazvaný útvar. LOS vznikla na základě podnětu Ministerstva zemědělství, které se inspirovalo zřízením obdobné služby na Slovensku v roce 1993 (pod názvem Lesnícka ochranárská služba ). Založením LOS došlo k jakési institucionalizaci (završení) dosavadní dlouhodobě provozované poradenské praxe na útvaru Ochrany lesa. Po transformaci lesního hospodářství a navazujících restitucí majetku vzniklo velké množství malých a středně velkých subjektů hospodařících v lesích, jimž bylo potřebné poskytovat kvalifikované a operativní poradenství. Došlo tak k jasnému nasměrování poradenské činnosti na nové vlastníky lesa. Ke vzniku LOS také přispěly probíhající organizační změny v LH a zhoršující se situace v lesích v 1. polovině 90. let vyvolaná několika po sobě jdoucími klimaticky nepříznivými (suchými a teplými) roky. Mezi hlavní náplně činnosti LOS bylo zařazeno: - bezplatné poradenství v ochraně lesa pro všechny držitele lesů, - sledování zdravotního stavu lesa, - instruktáže a expertízy, - zpracovávání, tisk a distribuce metodických pokynů, - spolupráce s orgány SSL, - celostátní shromažďování podkladů o výskytu lesních škodlivých faktorů, - testování přípravků na ochranu lesa a pravidelné zpracovávání jejich seznamů, - mezinárodní výměna informací a spolupráce v ochraně lesa. Je tedy zřejmé, že ustanovení LOS je potřebné chápat v širokém kontextu existence poradenství v ochraně lesa. V tomto smyslu jde o činnost, která má v lesnickém výzkumném ústavu velmi dlouhou tradici, sahající k samým počátkům jeho existence, jak bylo konstatováno v úvodu příspěvku. Cílem stručného příspěvku není podrobnější hodnocení vlastní činnosti LOS v uplynulých dvaceti letech, neboť toto období je doposud historicky mladé a je proto přítomno jak v myslích většiny současných pracovníků, zabývajících se lesnictvím a lesním hospodářstvím, tak i v příslušných písemnostech, které jsou navíc snadno dostupné. Z nastíněné stručné historie LOS vyplývá, že během již více jak devadesátiletého období poskytování poradenství v ochraně lesa byly pravděpodobně pouze dvě období, kdy byla tato činnost významně omezena či dokonce pozastavena. V jednom případě se tak stalo během let druhé světové války, podruhé k tomu došlo v minulém roce, jako důsledek nekoncepčního omezení služeb určených vlastníkům lesa v předcházejícím období. V současnosti je činnost LOS v plném rozsahu obnovena. Lze si proto jen přát, aby stoleté výročí faktického zahájení činnosti, od něhož nás dělí již pouze několik málo let, tato lesnicky významná služba úspěšně završila a pokračovala i v dalším období. Obr. 2: Petr Zahradník Obr. 3: Miloš Knížek Adresa autora: doc. RNDr. Bohumír Lomský, CSc. VÚLHM, v. v. i. Strnady 136 252 02 Jíloviště Doručovací pošta: 156 00 Praha 5 Zbraslav e-mail: lomsky@vulhm.cz 4
svazek 18/2015 Zpravodaj ochrany lesa Činnost Lesní ochranné služby v roce 2014 Miloš Knížek V souvislosti s aktivací Lesní ochranné služby až k 25. 9. 2014 došlo k významnému omezení činností pracovníků LOS v roce 2014. Nicméně, v období platnosti smlouvy, tedy v posledním čtvrtletí roku, byla činnost LOS obnovena a zabezpečována v obdobném odborném rozsahu, jako tomu bylo v minulosti. Z výčtu činností (viz níže) jednoznačně vyplývá zájem majitelů a uživatelů lesa o tyto služby. Věříme, že uživatelé našich výsledků budou i v následujících obdobích moci plně využívat našich služeb. Lesní ochranná služba VÚLHM Jíloviště-Strnady byla zřízena jako organizační složka útvaru ochrany lesa na základě pověření MZe ČR v roce 1995. Regionálně byla až do roku 2012 rozdělena do tří pracovišť: Strnady (oblast Čech), Znojmo (oblast jižní Moravy) a Frýdek-Místek (oblast severní Moravy a Slezska), od roku 2013 máme jen dvě pracoviště, Strnady a Frýdek-Místek. V roce 2014 proběhla následující činnost: V rámci PORADENSKÉ ČINNOSTI (pro všechny uživatele lesa na území ČR) bylo zpracováno 162 případů. Z řad majitelů lesů se největším počtem dotazů na využití možností poradenské činnosti LOS podíleli majitelé lesů soukromých a obecních (cca po 30 %), zbylé případy náležely státním lesům, institucím a ostatním drobnějším zájemcům o poradní službu.v souvislosti s plněním poradní služby bylo uskutečněno 18 výjezdů pracovníků LOS pro terénní šetření na místě poškození. Přibližně 50 % případů řešené poradní služby spadalo do oboru lesnické entomologie, cca 30 % lesnické fytopatologie, zbylé případy byly celkového charakteru týkající se abiotických příčin poškození či větší šíře problematiky ochrany lesa. K jedné z hlavních náplní činnosti pracovníků LOS patřilo ZPRACOVÁVÁNÍ ODBORNÝCH STANOVISEK PRO POTŘEBY PŘIZNÁNÍ DOTACÍ (zejm. Operační program rozvoje venkova ČR na období 2007 2013). Pravidla a podmínky pro poskytování dotace v roce 2013 (19. kolo příjmu žádostí o dotaci) umožňovala žádat o stanovisko LOS až dodatečně po podání žádosti o dotace a výzvě SZIF na doložení povinných příloh. Na základě těchto žádostí o poskytnutí dotací držitelů pozemků určených k plnění funkcí lesa, které byly postiženy kalamitou, bylo na počátku roku 2014 uzavřeno 20 případů, ve kterých bylo vydáno stanovisko LOS. Ke všem žádostem byly shromážděny příslušné podklady potřebné k posouzení žádostí a byla provedena terénní šetření na místě poškození. Proběhly rovněž operativní konzultace zástupců MZe s pracovníky LOS k upřesnění Pravidel připravovaného dalšího kola příjmu žádostí z programu PRV a také byly projednávány očekávané změny v souvislosti s přípravou nového programu na období let 2014 2020. Pravděpodobně právě z důvodu znovuotevření služeb LOS až v posledním čtvrtletí roku byl velký zájem o semináře a školení LOS k problematice ochrany lesa před biotickými činiteli. Celkem bylo v rámci této ŠKO- LICÍ ČINNOSTI uspořádáno 7 školení a seminářů. Hlavními tématy přednášek byla problematika obrany porostů zejména proti podkornímu hmyzu. Ze semináře Integrovaná ochrana lesa v legislativě a praxi byl vydán sborník referátů. Pravidelný celostátní seminář LOS se zahraniční účastí Škodliví činitelé v lesích Česka, pořadatel LOS, Průhonice, se z důvodu neaktivní LOS v roce 2014 nekonal. V rámci VYHODNOCOVÁNÍ POČETNOSTI A STUP- NĚ VÝVOJE ŠKŮDCŮ bylo provedeno vyhodnocení odchytů lýkožrouta smrkového do feromonových lapačů na LS Opava (Lesy ČR, s.p.) a LS Potštát (VLS, s.p.). Dále byla provedena kontrola výskytu kůrovců (l. smrkový, l. severský), pilatek na smrku, bekyně velkohlavé a píďalky podzimní. V průběhu OVĚŘOVÁNÍ A OPTIMALIZACE KON- TROLNÍCH A OBRANNÝCH OPATŘENÍ A METO- DICKÝCH POSTUPŮ bylo hodnoceno prosychání až odumírání náhradních porostů modřínů na LS Litvínov, zdravotní stav smrku pichlavého na LS Litvínov a LS Klášterec nad Ohří a účinnost ošetření sazenic přípravkem Sanatex a Vaztak Active proti žíru klikoroha borového na LS Třebíč, pro optimalizaci kontroly a prognózy výskytu dospělců v podzimním období. Při plnění úkolů TESTOVÁNÍ BIOLOGICKÉ ÚČIN- NOSTI PESTICIDŮ bylo jednáno s řadou dodavatelských nebo výrobních firem o možnostech zařazení prostředků na ochranu lesa do registračních pokusů. Byly aktualizovány standardní operační postupy a vypracována nová metodika pro hodnocení biologické účinnosti repelentů proti škodám způsobeným zajíci a králíky na lesních porostech. Byl vydán Seznam povolených přípravků a dalších prostředků na ochranu lesa 2014 jako příloha č. 1 Metodické příručky integrované ochrany rostlin pro lesní porosty (říjen 2014). Tento seznam byl dán k dispozici rovněž na webových stránkách LOS. Pracovníci LOS zpracovali pro potřeby MZe ČR následující ZPRÁVY LOS: Zhodnocení výskytu lesních škodlivých činitelů v roce 2013 a jejich očekávaný stav v roce 2014 5
Zpravodaj ochrany lesa svazek 18/2015 Informaci o celkovém stavu hmyzích škůdců a houbových chorob k termínu 30. 9. 2014 Informaci o stavu lýkožrouta smrkového k termínu 30. 9. 2014 Byly zpracovány PODKLADOVÉ MATERIÁLY pro: Zprávu o stavu lesa a lesního hospodářství ČR Statistickou ročenku životního prostředí ČR Statistickou ročenku ČR PROPAGACE ČINNOSTI LOS A PUBLIKAČNÍ ČIN- NOST zahrnovala: Formou samostatných odborných článků nebo ve stálé rubrice LOS informuje pod redakcí Lesnické práce vyšlo: Knížek M. 2014: Nabídka činností Lesní ochranné služby. LOS Informuje. Lesnická práce, 93 (10): 49 Liška J. 2014: Výskyt bekyně velkohlavé. LOS Informuje. Lesnická práce, 93 (11): 46-47 Pešková V., Modlinger R. 2014: K poškození modřínů v Krušných horách v roce 2014. LOS Informuje. Lesnická práce, 93 (12): 46-47 Zahradník P. (ed.) 2014: Metodická příručka integrované ochrany rostlin pro lesní porosty. Kostelec nad Černými lesy, Lesnická práce: 376 s. Ve Zpravodaji SVOLu: Knížek M. 2014: LOS aktuálně. Zpravodaj pro vlastníky, správce a přátele lesa, 24: 3-4 Adresa autora: Ing. Miloš Knížek, Ph.D. VÚLHM, v. v. i. Strnady 136 252 02 Jíloviště Doručovací pošta: 156 00 Praha 5 Zbraslav e-mail: knizek@vulhm.cz 6
svazek 18/2015 Zpravodaj ochrany lesa Povětrnostní podmínky a abiotická poškození v roce 2014 Radek Novotný, Vít Šrámek Průběh počasí v roce 2014 Rok 2014 byl charakteristický velmi teplým počátkem, kdy průměrné měsíční teploty byly výrazně nadnormální. Nedostatek srážek a chybějící zásoby vody ze sněhové pokrývky hrozily v některých oblastech suchem a v nižších polohách představovaly rizikový faktor při ujímání jarních výsadeb. Počátkem června bylo kvůli teplému a suchému počasí zvýšené riziko lesních požárů. Letní období bylo teplé a vzhledem k převládajícímu dostatku srážek i příznivé pro vegetaci. Kromě lokálních přívalových srážek spojených někdy se silným větrem a krupobitím se nevyskytovaly zásadní extrémní jevy ohrožující výrazněji stav lesních porostů. Výjimkou je extrémní výskyt ledovky 1. a 2. 12. 2014. Vývoj průměrných měsíčních teplot a měsíčních úhrnů srážek ve srovnání s dlouhodobým normálem je uveden na obr. 1 a 2. Počátek roku 2014 byl výrazně teplotně nadnormální, průměrná lednová ani únorová teplota za ČR neklesla pod nulu. Srážky byly naopak podnormální. Vzhledem k velmi teplému konci roku 2013 se sněhová pokrývka držela pouze ve vyšších horských oblastech a i tam byla rekordně nízká. Ke krátkému ochlazení s teplotami pod bodem mrazu i v nižších polohách došlo ve třetí lednové dekádě, ochlazení bylo výraznější v severní a východní části území ČR. Kolem 27. 1. se sněhová pokrývka vyskytovala krátce i v nížinách. Nejchladnějším dnem 20 15 Průměrná teplota 10 Normál ºC C 5 0 5 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Obr. 1: Průměrné měsíční teploty vzduchu v ČR v roce 2014 ve srovnání s dlouhodobým normálem (1961 1990). Zdroj: ČHMÚ 120 100 80 Měsíční úhrn Normál mm 60 40 20 Obr. 2: 0 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII Měsíční úhrny srážek v ČR v roce 2014 ve srovnání s dlouhodobým normálem (1961 1990). Zdroj: ČHMÚ 7
Zpravodaj ochrany lesa svazek 18/2015 zimního období byl 26. leden, kdy byly minimální teploty na Smědavě a Lysé hoře pod hranicí -20 C, na části stanic byl překonán rekord minimální teploty. Zatímco v jižní části Alp byl únor charakteristický extrémními přívaly sněhu, v České republice pokračovalo velmi teplé a suché počasí. Na počátku měsíce byl zaznamenán velmi silný vítr, který v hřebenových oblastech Jeseníků překračoval rychlost 100 km.h -1. Vzhledem k vysokým teplotám a nedostatku srážek se nízká sněhová pokrývka držela stále pouze v nejvyšších horských polohách. Teplý konec února, kdy v nižších polohách teploty neklesaly pod bod mrazu, již prakticky předznamenal počátek vegetačního období. Zcela jarní, slunečné počasí přinesla již druhá dekáda března, kdy maximální teploty stoupaly k 15 C, před 23. březnem i přes 20 C. Po 23. 3. došlo k rychlému ochlazení až o 12 C. Srážky byly velmi slabé, výrazněji pršelo až při přechodu zvlněného frontálního rozhraní 23. 3. Počátek dubna znamenal návrat k vysokým teplotám, v maximech i přes 20 C., 3. 4. se objevily první bouřky. V dubnu docházelo k častějšímu střídání teplot a výskytu srážek. Silnější studená fronta přecházející naše území 14. 4. přinesla silné bouřky, místy i s krupobitím, a následné ochlazení s výskyty přízemních mrazů. Na horách při přechodu fronty napadlo ještě několik cm sněhu. Závěr dubna byl opět v proudění teplého vzduchu a časté bouřkové činnosti. Na počátku května přišla další výrazná studená fronta, která přinesla během několika dnů výrazné ochlazení. Minimální teploty klesaly místy i pod -5 C. (Jizerka 4. 5. -8,2 C), na horách sněžilo. Ještě v první dekádě však došlo k oteplení a nárůstu teplot až k 20 C. V polovině měsíce přinesla tlaková níže Yvette silný vítr a vytrvalý déšť. Nejvyšší úhrny byly zaznamenány v oblasti severních a severovýchodních Čech a východní Moravy. Došlo k vzestupu hladin toků (3. stupeň povodňové aktivity na horním Labi), vzhledem k předchozímu suchému období však nedošlo k povodním. Konec května pak byl charakteristický až letními teplotami (22. 5. první tropický den s max. teplotou přes 30 C naměřenou na stanici Plzeň Bolevec) a také výskytem velmi silných bouřek, doprovázených krupobitím a přívalovými dešti, které místy působily bleskové záplavy. Nejsilnější bouřky byly ve Středočeském kraji a v Praze 27. 5. Na některých místech byl díky květnovým bouřkám i výrazně překročen dlouhodobý srážkový normál, jinde byly naopak srážky podnormální. Červen začal teplým a slunečným počasím, v závěru první dekády v přílivu teplého vzduchu byly dosaženy na mnoha místech nejvyšší teploty roku 2014 (10. 6. byla ve Strážnici naměřena maximální teplota 35,9 C, 11. 6. v Praze na Karlově 35,8 C). Toto období opět prohlubovalo deficit srážek a zejména na jihu a v centrální části Moravy stouplo riziko lesních požárů. Na Blanensku byl zaznamenán požár lesa na rozloze cca 0,5 ha. Tropické počasí bylo ukončeno zvlněnou studenou frontou přecházející 11. 6. s výskytem bouřek, které byly nejsilnější na Českomoravské vrchovině. Počasí v dalších dvou dekádách června bylo letní, již bez tropických teplot, s výjimečnými srážkami. Další bouřky se objevily kolem 25. 6., nebyly však tak výrazné jako bouřky květnové. Na počátku července zejména v oblasti jižní Moravy panovaly obavy z narůstajícího sucha. Teploty opět vystoupily až k tropickým teplotám, vyskytly se i tropické noci, kdy teploty neklesaly pod 20 C. V závěru první dekády se vyskytly silné bouřky. Počátkem druhé dekády se ochladilo, ale v přílivu teplého a vlhkého vzduchu teploty pak opět stoupaly a teplé počasí s častými bouřkami a místním výskytem přívalových srážek trvalo až do konce měsíce. V přívalových srážkách opět místně vznikaly bleskové povodně. Tato situace trvala víceméně i po celou první srpnovou dekádu. Silné bouřky s přívalovými dešti byly zaznamenány zejména 3. 8. a 4. 8. Teplé období bylo ukončeno po přechodu zvlněné studené fronty 11. 8., za kterou se kromě ochlazení vyskytly i plošné srážky. Denní teploty v některých dnech již nedosahovaly ani 20 C. Deštivo s podnormálními teplotami trvalo do 28. 8., poté následovalo částečné oteplení. Slunečné počasí se vyskytlo ve druhé polovině první zářijové dekády, v prvních dvou dekádách byly ještě poměrně časté bouřky. Září bylo teplotně i srážkově nadprůměrné. To platí i pro říjen, který byl velmi teplý, výraznější srážky byly pozorovány v období po 6. 10. Velmi teplý byl i začátek listopadu, např. ve Vimperku byla 2. 11. naměřena maximální teplota 19,6 C. První část měsíce měla charakter inverzního počasí. V průběhu měsíce docházelo k postupnému ochlazování. 1. a 2. 12. se na území České republiky objevil mrznoucí déšť, který vedl k silné tvorbě ledovky a způsobil rozsáhlou kalamitu v dopravě a energetice i škody na dřevinách a lesních porostech. Celkově byl prosinec opět teplotně nadprůměrný. 19. 12. byly překračovány rekordy maximálních teplot, na Břeclavsku byla naměřena maximální teplota 14,8 C. Sněhová pokrývka byla zaznamenána pouze v nejvyšších částech horských poloh. K výraznému ochlazení spojenému i se sněžením došlo až v období od 26. 12. Nahodilé těžby a abiotická poškození 2014 Hodnoty uváděné dále v textu zahrnují pouze údaje sumarizované z došlých hlášení. Tyto hodnoty mohou být doplněny v dalších publikacích vydávaných Lesní ochrannou službou v průběhu roku 2015. Podle evidence zaslané Lesní ochranné službě činil v roce 2014 celkový objem nahodilých těžeb 3,01 mil. m 3. Z toho tvoří abiotické vlivy přibližně tři pětiny (59 %, 1,78 mil. m 3 ), biotické vlivy zbývající dvě pětiny (41 %, 1,23 mil. m 3 ). Údaje přinášejí srovnatelné hodnoty s předchozím obdobím cca od roku 2010 podíl abiotických a biotických vlivů na nahodilých těžbách kolísá právě kolem uvedeného procentního poměru. Mění se výše evidovaných těžeb, ve srovnání s rokem 2013 došlo k mírnému nárůstu o cca 0,2 mil. m 3. Abiotickým příčinám poškození dominoval podle dostupné evidence vítr, který poškodil více než 1,31 mil. m 3 dřeva. Z abiotických poškození to představuje 73 %, což je stejný podíl jako v roce 2013 a zhruba o pět procent vyšší podíl, než byl v letech 2010 2012. V roce 2014 do stavu lesních porostů zasáhl nedostatek vody již od začátku roku byly srážkové úhrny nízké, často hluboko pod dlouhodobým normálem, což bylo už v lednu a v únoru a také v průběhu jarních měsíců (březen, duben) spojeno s obdobím vysokých teplot, které překračovaly hodnoty dlouhodobého normálu o 2 3 C. Tyto podmínky ohrožovaly zejména jarní výsadby. Pro rok 2014 bylo charakteri- 8
svazek 18/2015 Zpravodaj ochrany lesa stické rychlé a časté střídání počasí objevovaly se periody sucha a horka, střídané bouřkami a přívalovými dešti, docházelo k teplotním zvratům, objevily se bleskové povodně, část republiky byla zaplavena, jinde bylo výrazné sucho, objevila se také epizoda mrznoucího deště s následnou masivní tvorbou ledovky apod. Ke škodám větrem tak docházelo nejvíce právě v průběhu jarních i letních bouřek. Některé z bouřek a přívalových srážek byly tak intenzivní, že vyvolaly i lokální bleskové povodně. Podrobněji je průběh počasí v roce 2014 komentován v první části tohoto příspěvku. Z hlediska nahodilých těžeb, jejich objemu i podílu na celkových těžbách nelze rok 2014 zatím hodnotit. Nicméně lze očekávat, že jej budeme nakonec moci řadit spíše k letům příznivým, přestože byl zaznamenán mírný nárůst objemu těžeb. V posledních zhruba pěti letech došlo k poklesu výše těžeb dřeva poškozeného větrem v letech 2009 až 2012, roky 2013 a 2014 znamenaly v tomto směru opět nárůst objemu poškozeného dřeva působením větru. V roce 2014 došlo k výraznému poklesu výše těžeb dřeva poškozeného sněhem ve srovnání s předchozími roky, a to na hodnotu necelých 42 tis. m 3. To je 3,7krát méně, než bylo v roce 2013 a představuje to přibližně jednu třetinu objemu dřeva poškozeného sněhem v roce 2012. Poškození námrazou bylo v roce 2014 evidováno necelých 87 tis. m 3, zde došlo k nárůstu objemu poškozeného dřeva zhruba trojnásobně ve srovnání s roky 2012 a 2013. Objem evidovaných těžeb v důsledku poškození abiotickými vlivy (vítr, sníh, námraza, sucho a ostatní příčiny včetně antropogenních faktorů) činil v roce 2014 1,78 mil. m 3 (2013: 1,71 mil. m 3, 2012: 1,25 mil. m 3, 2011: 1,61 mil. m 3, 2010: 2,87 mil. m 3 ). Znovu upozorňujeme, že se nejedná o konečný údaj, a tak i srovnání s předchozími roky je třeba brát pouze orientačně. Dominantní (73 %) je poškození větrem v objemu 1,31 mil. m 3 (2013: 1,284 mil. m 3, 2012: 857 tis. m 3, 2011: 1,097 mil. m 3, 2010: 2,042 mil. m 3 ). V roce 2014 tedy došlo k mírnému nárůstu evidovaného objemu dřeva poškozeného větrem, přičemž podíl na poškození dřeva abiotickými faktory se zvýšil o cca 5 % v porovnání s roky 2010 až 2012 a zůstal zhruba stejný jako v roce 2013. Sněhem bylo podle dosud zaslané evidence v roce 2014 poškozeno 41,6 tis. m 3 (2013: 155 tis. m 3, 2012: 139 tis. m 3, 2011: 290 tis. m 3, 2010: 607 tis. m 3 ). Jedná se tedy o významný pokles v porovnání s předchozím obdobím. Námrazou bylo v roce 2014 poškozeno 86,7 tis. m 3 dřeva, v porovnání s roky 2012 a 2013 (bylo poškozeno 26, resp. 29 tis. m 3 dřeva) se jedná o trojnásobný nárůst. O nárůst se jedná také v porovnání s roky 2010 a 2011, kdy bylo v evidenci uvedeno poškození 52 tis. m 3 dřeva. Po období se zlepšením situace se tedy jedná o posun k vyšším hodnotám. Suchem bylo podle dostupné evidence v roce 2014 poškozeno téměř 319 tis. m 3 dřeva a jedná se tak zhruba o poloviční nárůst (2013: 206 tis. m 3, 2012: 171 tis. m 3, 2011: 140 tis. m 3, 2010: 127 tis. m 3 ). Objemy těžeb dřeva poškozeného suchem v posledním desetiletí klesaly až stagnovaly od roku 2006 (295 tis. m 3 ) až do roku 2011, od roku 2012 jejich objem narůstá. Vzhledem k průběhu počasí, k častému kolísání teplot i srážek lze bohužel očekávat další nárůst objemu dřeva vytěženého po periodách sucha. Ohroženy jsou především smrkové porosty v nižších nadmořských výškách (3. 5. LVS). Ostatní abiotické faktory (exhalace, mráz, požáry, jiné) poškodily v roce 2014 přibližně 27,5 tis. m 3 dřeva (2013: 33 tis. m 3, 2012: 58 tis. m 3, 2011: 27,6 tis. m 3, 2010: 40 tis. m 3 ). U této kategorie dochází ke kolísání hodnot podle aktuálních podmínek během každého roku. Např. ke zvýšení objemu poškozeného dřeva v roce 2012 došlo v důsledku rozsáhlého požáru borových porostů na jižní Moravě. Hodnotíme-li rozložení nahodilých abiotických těžeb v rámci České republiky podle krajů, evidenci v roce 2014 dominují kraje Olomoucký (470 tis. m 3 ) a Moravskoslezský (276 tis. m 3 ). Téměř stejná situace byla i v předchozím období: Moravskoslezský kraj (2013: 190 tis. m 3, 2012: 217 tis. m 3, 2011: 310 tis. m 3, 2010: 850 tis. m 3 ), Olomoucký kraj (2013: 202 tis. m 3, 2012: 182 tis. m 3, 2011: 177 tis. m 3, 2010: 249 tis. m 3 ). V roce 2013 byly nejvyšší hodnoty evidovaných nahodilých abiotických těžeb hlášeny z kraje Vysočina (241 tis. m 3 ) a z kraje Jihočeského (200 tis. m 3 ), 94 % těchto těžeb bylo dřevo poškozené větrem. Tím se tyto dva kraje liší od krajů moravských, kde je velký podíl vytěženého dřeva poškozený suchem. Za rok 2014 jsou hodnoty převyšující 100 tis. m 3 dále hlášeny z kraje Zlínského (174 tis. m 3 ), Jihočeského (112 tis. m 3 ) a také z Vysočiny (104 tis. m 3 ). Vysočina přitom patří dlouhodobě ke krajům, kde jsou evidovány spíše nejnižší objemy nahodilých těžeb, takže rok 2014, stejně jako rok 2013, byl v tomto kraji nepříznivý, ke škodám zde v těchto letech docházelo dominantně vlivem větru. Ke zlepšení situace došlo naopak v kraji Karlovarském (60 tis. m 3 ), což je zhruba polovina přechozích let (2013: 127 tis. m 3, 2012: 119 tis. m 3 ) a čtvrtina ve srovnání s rokem 2011 (237 tis. m 3 ). V ostatních krajích ČR se evidovaná výše nahodilých těžeb způsobených abiotickými vlivy v roce 2014 pohybuje od 137 m 3 (Praha) až po 96 tis. m 3 (Plzeňský kraj). Nejnižší objemy jsou hlášeny z kraje Ústeckého (16 tis. m 3 ), Libereckého (25 tis. m 3 ) i v předchozím období zde byly nízké objemy nahodilých těžeb a dále z Pardubického (48 tis. m 3 ) a Královéhradeckého kraje (51 tis. m 3 ). Problematika smrkových (jehličnatých) porostů rostoucích mimo svoje ekologické optimum (tj. především výše zmiňovaný 3. 5. LVS) je připomínána a diskutována opakovaně v souvislosti se škodami, které vyvolává sucho. Sucho je faktor, který ovlivňuje lesní porosty dlouhodobě v regionech s opakovaným nedostatkem srážek nebo v podobě chřadnutí, které se objevuje po jarních nebo letních přísušcích. Regionem, ze kterého již několik let přichází nejvíce hlášení o škodách suchem je střední a severní Morava (Opavsko, Šternberk apod.). V roce 2014 bylo z Olomouckého kraje hlášeno 197 tis. m 3 dřeva poškozeného suchem, což je další poměrně výrazný nárůst! Olomoucký kraj: 2013: 99 tis. m 3, 2012: 62 tis. m 3, 2011: 50 tis. m 3, 2010: 24 tis. m 3, 2009: 47 tis. m 3, 2008: 67 tis. m 3. Také v Moravskoslezském kraji došlo k nárůstu evidovaného dřeva poškozeného suchem v roce 2014 na 28 tis. m 3 (2013: 26 tis. m 3, 2012: 29 tis. m 3, 2011: 22 tis. m 3, 2010: 28,5 tis. m 3, 2009: 50,5 tis. m 3, 2008: 68 tis. m 3 ). V tomto kraji není nárůst tak výrazný. Na třetím místě v objemu evidovaného dřeva poškozeného suchem je další moravský kraj (Jihomoravský), kde bylo v roce 2014 9
Zpravodaj ochrany lesa svazek 18/2015 evidováno necelých 25 tis. m 3 vytěženého dřeva. Hodnotu 10 tis. m 3 překračují ještě kraje Zlínský (18,1 tis. m 3 ) a Středočeský (11,6 tis. m 3 ). Ve čtyřech moravských krajích (Olomoucký, Moravskoslezský, Zlínský a Jihomoravský) bylo v roce 2014 evidováno celkem 268 tis. m 3 dřeva poškozeného suchem, což je 84 % celkového objemu dřeva poškozeného suchem v celé ČR! Situace se příliš nezměnila, v roce 2013 bylo v celé republice evidováno necelých 206 tis. m 3 dřeva poškozeného suchem, čtyři moravské kraje dosáhly v součtu objem téměř 167 tis. m 3, což je opět obrovský podíl 81 % z celkového objemu suchem poškozeného dřeva. Mezi abiotické poškození lesa je řazeno také žloutnutí stromů, které je patrné nejvíce na jehličnatých dřevinách, konkrétně na smrku, ale i na dalších dřevinách (jedle, borovice). V evidenci je vykazováno jako žloutnutí smrku. Zpravidla se jedná o chřadnutí způsobené nedostatkem důležitých živin, zejména hořčíku, dále také draslíku, vápníku nebo fosforu. Rozsah žloutnutí se mění jednak v závislosti na dostupnosti živin v půdě a jednak v závislosti na průběhu počasí. K výraznému zviditelnění problémů s výživou stromů ve formě žloutnutí jehlic nebo listů často přispívá souběžný nebo předcházející stres suchem. Se žloutnutím dřevin se tradičně Obr. 3: Evidované poškození porostů větrem, sněhem a námrazou v roce 2014 setkáváme také v regionech se zvýšenou imisní zátěží, kde došlo v průběhu předchozích let k ochuzení půd o bazické prvky, které byly v období silné imisní zátěže používány na neutralizaci kyselého vstupu a v současnosti chybí dřevinám pro jejich výživu. Může k němu samozřejmě docházet také u porostů rostoucích na přirozeně velmi chudých půdách. V roce 2014 bylo hlášeno na necelých 31 tis. ha lesních porostů, což je hodnota srovnatelná s rokem 2012 (30 tis. ha), ve srovnání s rokem 2013 (27 tis. ha) došlo k mírnému nárůstu. Evidenci dominuje Moravskoslezský kraj s 18,6 tis. ha, což je méně, než bylo v předchozím období a z celkové plochy to představuje 60 %. Další větší plochy žloutnutí jsou hlášeny z kraje Karlovarského (3,6 tis. ha Krušné hory), Libereckého (2,5 tis. ha Jizerské hory) a Olomouckého (3,8 tis. ha chřadnutí smrku Opavsko, Šternberk, Libavá). Výhled situace pro rok 2015 je jako obvykle složitý. Zásoba vody ze zimních měsíců je vyšší, než tomu bylo v předchozích 1 2 letech, ale zda bude dostatečná nebo optimální nelze říci. Pro dobrý start vegetační sezóny tak bude rozhodující průběh srážek a teplot v jarních měsících. V uplynulých letech se opakovala situace s nadprůměrnými teplotami a podprůměrnými srážkami v období únor duben, což mělo na lesní porosty, zejména na výsadby, negativní vliv. Této situaci se již řada hospodářů Evidováno [m 3 ] přizpůsobila a výsadby provádí převážně na podzim, protože v průběhu jara je výsledek velmi nejistý. Suché a teplé jaro by svědčilo rozvoji podkorního hmyzu. Ve druhé polovině roku lze spíše očekávat příznivou situaci i zde vycházíme z údajů předchozích let, kdy v průběhu léta byly sice vyšší teploty, ale zároveň také dostatek srážek, který překračoval dlouhodobý normál, a to zpravidla v průběhu celého léta. Problémem zůstává kolísání počasí ve smyslu rychlých a častých změn teplot a srážek, doprovázený přívalovými srážkami, bouřkami nebo bořivým větrem a také výrazné regionální rozdíly v průběhu meteorologických podmínek během roku. Adresa autorů: Ing. Radek Novotný, Ph.D. doc. Ing. Vít Šrámek, Ph.D. VÚLHM, v. v. i. Strnady 136 252 02 Jíloviště Doručovací pošta: 156 00 Praha 5 Zbraslav e-mail: novotny@vulhm.cz, sramek@vulhm.cz 10
svazek 18/2015 Zpravodaj ochrany lesa Živočišní škůdci v lesích Česka v letech 2013/2014 Jan Lubojacký, Miloš Knížek, Jan Liška, Roman Modlinger Podobně jako počátek tohoto desetiletí lze z pohledu ochrany lesa označit i uplynulé roky 2013 a 2014 jako období spíše příznivá. I přes méně častý výskyt větrných disturbancí došlo k mírnému nárůstu objemu kůrovcových těžeb. Hlavní škodlivé faktory byly obdobné jako v předchozích letech. Z abiotických faktorů se jednalo o větrné polomy, sucho (zejména na Moravě a ve Slezsku) a námrazu (závěr roku 2014). Mezi biotickými činiteli i nadále dominoval podkorní hmyz. Chod povětrnostních podmínek byl rovněž celkově vyrovnanější než v minulém decéniu. Výše evidovaných nahodilých těžeb činila v roce 2013 cca 2,6 mil. m 3 a v roce 2014 cca 3 mil. m 3 (po přepočtu na celkovou plochu cca 3,7 mil. m 3, resp. 4,3 mil. m 3 ), což je nárůst oproti roku 2012 až o ¼. Představovala tak přibližně 25 % těžeb celkových. Přehled poškození lesních porostů v letech 2013 a 2014 je podobně jako v předchozích letech zpracován na základě obdržených hlášení lesnického provozu a údajů získaných v rámci poradenské činnosti Lesní ochranné služby (LOS) Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Prezentované číselné údaje jsou vztaženy na cca 70 % výměry lesů v České republice, pokud není uveden přepočet na celkovou plochu lesa. Jsou zde zahrnuty všechny organizace hospodařící ve státních lesích. Lesy obecní, soukromé a lesní družstva jsou zastoupeny pouze částečně (příslušné číselné údaje uvedené v článku je proto třeba chápat ve smyslu tohoto omezení). Pro přehlednost je v textu většina číselných údajů zaokrouhlena. Graf1 Biotičtí škodliví činitelé Působením biotických škodlivých činitelů bylo podle evidence poškozeno téměř shodně v obou letech cca 1,2 mil. m 3 dřevní hmoty. Pro srovnání, v roce 2012 se jednalo o cca 0,9 mil. m 3, v roce 2011 o cca 1,0 mil. m 3 a ještě v roce 2009 dokonce o 2,1 mil. m 3 (obr. 1). Dominantní roli hrál jako již tradičně v celé řadě posledních letech podkorní hmyz, jenž se podílel na více než 70 % poškození. Hmyzí škůdci Roky 2013 a 2014 lze z pohledu ochrany lesa proti hmyzím škůdcům hodnotit převážně příznivě, zejména ve srovnání s lety jako např. 2009 a 2010. U podkorního hmyzu byl v roce 2013 zaznamenán meziroční nárůst evidovaných těžeb o cca 1/3, v roce 2014 byly těžby v obdobné výši jako v roce předchozím. Listožravý hmyz je i nadále evidován ve velmi nízkých početnostech, zpravidla pod prahem hospodářské škodlivosti. Výskyt tzv. ostatního hmyzu je podobný stavu v minulých letech. Podkorní hmyz Podkorní hmyz na smrku V roce 2013 i 2014 bylo evidováno shodně přibližně 0,9 mil. m 3 tzv. kůrovcového dříví. Jednalo se téměř výhradně o dříví napadené smrkovými druhy kůrovců. Dominantní role náleží i nadále lýkožroutu smrkovému Ips typographus, 14 12 abiotické biotické 10 8 mil. m 3 6 4 2 0 1964 1966 1968 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 2012 2014 Obr. 1: Evidovaný objem nahodilých abiotických a biotických těžeb v letech 1963 2014 Page 1 11
Zpravodaj ochrany lesa svazek 18/2015 který je doprovázen lýkožroutem lesklým Pityogenes chalcographus a lýkožroutem menším Ips amitinus. V oblasti severní a střední Moravy a Slezska se na objemu smrkového kůrovcového dříví významně podílí také lýkožrout severský Ips duplicatus. Pro srovnání, v roce 2012 bylo evidováno 0,6 mil. m 3 kůrovcového dříví, v roce 2011 0,8 mil. m 3 a v roce 2010 1,3 mil. m 3 (obr. 2). Pokud objem evidovaný v roce 2013, resp. v roce 2014 přepočteme na celkovou rozlohu lesů v Česku (hlášení pokrývají cca 70 % rozlohy lesů), dostaneme se na hodnotu cca 1,3 mil. m 3 kůrovcového dříví. I když se na většině území Česka kůrovci na smrku vyskytují stále ještě ve zvýšeném až kalamitním stavu (nejhorší situace trvá na severní a střední Moravě a ve Slezsku), objevují se i lokality s nízkým až základním stavem. Jak včasné nasazení obranných opatření a jejich řádný management, tak zejména pro vitalitu stromů relativně příznivý průběh počasí (zejména v oblasti Čech), přispěly k setrvalému zlepšení situace. Naopak v oblasti Moravy a Slezska, vzhledem k častým periodám nízkých srážkových úhrnů trvajících od podzimu roku 2011, došlo na většině území v lepším případě k zachování stávajícího nepříznivého stavu, v horším případě pak k dalšímu prohloubení nepříznivé situace a šíření podkorního hmyzu na přilehlá území (nižší a střední polohy střední a severní Moravy a Slezska = oblast fenoménu chřadnutí smrku ). U hlavního škodlivého druhu I. typographus došlo na většině území v roce 2013 k vývoji dvou úplných generací (v nejteplejších polohách byla založena i generace třetí). První rojení započalo koncem dubna, vrcholilo však až v druhé polovině května (obr. 3). Začátek letního rojení byl situován do první poloviny července, přičemž rojení kulminovalo na přelomu července a srpna. Druhá generace brouků pod kůrou vývoj převážně dokončila, ale většinou se již nevyrojila nebo létala pouze za účelem přezimování. V roce 2014 byl počet generací l. smrkového stejný jako v roce předchozím, avšak počátek letové aktivity byl situován v nižších a středních polohách již do začátku dubna (obr. 4). Kulminace jarní letové aktivity však nastala až na přelomu května a června. Chladné periody zpomalily vývoj pod kůrou, takže brouci nové generace se začali objevovat opět až začátkem července a již v druhé polovině tohoto měsíce došlo ke kulminaci letní letové aktivity. Následně docházelo k permanentnímu pokle- 2 000 1 800 1 600 1 400 1 200 tis.m 3 1 000 800 600 400 200 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Obr. 2: Evidovaný objem smrkového kůrovcového dříví v letech 2001 2014 Procento z celkového odchytu 30 25 20 15 10 5 0 13.5. 20.5. 27.5. 3.6. 10.6. 17.6. 24.6. 1.7. 8.7. 15.7. 22.7. 29.7. Ips typographus 600 m n. m. n = 8 177 5.8 12.8. 19.8. 26.8. Procento z celkového odchytu 30 25 20 15 10 5 0 28.4. 5.5. Ips typographus 620 m n. m. n = 265 109 12.5. 19.5. 26.5. 2.6. 9.6. 16.6. 23.6. 30.6. 7.7. 14.7. 21.7. 28.7. 4.8. 11.8. 18.8. 25.8. 1.9. 8.9. Obr. 3: Letová aktivita lýkožrouta smrkového (Ips typographus) v roce 2013 na základě odchytů do feromonových lapačů v nadmořské výšce 600 m Obr. 4: Letová aktivita lýkožrouta smrkového (Ips typographus) v roce 2014 na základě odchytů do feromonových lapačů v nadmořské výšce 620 m 12
svazek 18/2015 Zpravodaj ochrany lesa su letové aktivity z důvodu častých dešťových srážek spojených s ochlazením. Populace nižších a středních poloh však zimovala převážně ve stadiu dospělého brouka, takže jarní rojení roku 2015 očekáváme opět masivní. Z regionálního hlediska je nejvážnější situace s kůrovci vázanými na dřevinu smrk monitorována i nadále v oblasti severní a střední Moravy a Slezska (obr. 5). Nejvíce postiženy byly kraje Moravskoslezský a Olomoucký (zde evidováno v roce 2013 i 2014 více jak 2/3 celostátního objemu kůrovcového dříví), dále pak kraje Plzeňský (2013 i 2014 50 tis. m 3 ) a Jihočeský (2013 41 tis. m 3, 2014 47 tis. m 3 ). Obecně ale došlo k mírnému zhoršení stavu téměř na celém území Česka. Zatímco v oblasti Šumavy a přilehlých územích se situace rok od roku lepší, v oblasti střední a severní Moravy a Slezska došlo k nárůstu objemu stojících napadených stromů a dalšímu rozvoji přemnožení. Rozhodující příčinu lze spatřit zejména v oslabení zdejších smrkových porostů suchem, v související aktivizaci václavky a nedostatcích ve výživě. Zatímco v západní polovině Česka byly srážkové úhrny v druhé polovině roku 2011, v roce 2012 a 2013 spíše normální až nadnormální (viz např. povodně v roce 2013), v oblasti Moravy a Slezska byly úhrny po většinu této doby výrazně podnormální, s výjimkou části první poloviny roku 2013. Nejvýraznější zhoršení situace s podkorním hmyzem je zde situováno v polohách do 600 700 m n. m. Často zde vznikají i rozsáhlejší kůrovcová ohniska, přičemž výskyt jednotlivých druhů lýkožroutů je zpravidla společný jak v rámci území, tak v rámci jednoho stromu (I. typographus preferuje bazální a střední část kmene, zatímco I. duplicatus a P. chalcographus zejména střední a vrcholové partie stromů). Vzhledem k poměrně mírnému průběhu zimy 2014/2015 s povětšinou nadprůměrnými teplotami a nízkými úhrny srážek v její první polovině lze předpokládat, že opět proběhne úspěšné přezimování podkorního hmyzu. V závislosti na průběhu počasí v letošním roce může dojít k dalšímu šíření, resp. nárůstu velkoplošné gradace podkorního hmyzu. Podle evidence bylo v roce 2013, resp. 2014 provedeno následující množství obranných a ochranných opatření: bylo položeno 233 tis., resp. 274 tis. m 3 lapáků, instalováno bylo 39 tis., resp. 42 tis. feromonových lapačů, z napadené hmoty bylo odkorněno 24 tis., resp. 26 tis. m 3 a chemicky bylo asanováno 197 tis., resp. 98 tis. m 3. Podkorní hmyz na ostatních dřevinách Relativně uspokojivý stav panuje v rámci napadení borovic podkorním hmyzem (lýkohub borový Tomicus piniperda, lýkožrout vrcholkový Ips acuminatus, krasec borový Phaenops cyanea a smoláci rodu Pissodes). Celkové těžby borového kůrovcového dříví se v posledních letech snižují a tomuto odpovídá i situace zjišťovaná v terénu. Borové souše byly pozorovány jen ojediněle. V roce 2013 došlo ale ke značnému nárůstu (o cca 1/3 objemu), s teritoriální vazbou na prostor Moravy a Slezska. Nárůst přemnožení se nejvíce projevil v oblasti Bzenecka a Valticka na jižní Moravě. Situace v roce 2014 byla obdobná jako v roce 2013. K určitému nárůstu evidovaného objemu napadení došlo v roce 2013 také u podkorního hmyzu na modřínu (hlavně lýkožrout modřínový Ips cembrae). Významnější výskyt podkorního hmyzu na dalších jehličnanech nebyl v uplynulých dvou letech opět pozorován. Šetření LOS nepotvrdily významnější výskyt podkorního hmyzu ani na listnatých dřevinách. I nadále však bude potřeba věnovat zvýšenou pozornost výskytu odumírajících stromů nebo jejich částí, případně symptomům napadení krasci (rod Agrilus) zamokvané černavé skvrny na kůře Evidováno [m 3 ] Obr. 5: Evidovaný výskyt smrkového kůrovcového dříví v roce 2014 13
Zpravodaj ochrany lesa svazek 18/2015 kmenů dubů (místa kladení vajíček) a včasné asanaci. Pokračuje častější napadání odumírajících nebo oslabených jasanů po působení houbových onemocnění lýkohuby rodu Hylesinus (l. jasanový H. varius a l. zrnitý H. crenatus). I když napadení těmito druhy je zpravidla až druhotné, svým působením a zvýšením početnosti mohou působit jako mortalitní faktor jednotlivých stromů. Listožravý a savý hmyz Výskyt listožravého a savého hmyzu byl v roce 2013 evidován na celkové rozloze pouhých cca 700 ha, v roce 2014 na rozloze kolem 950 ha (obr. 6), což v úhrnu představuje méně než jedno promile z celkové výměry lesa. Většina plochy byla v obou letech vázána na jehličnaté porosty (především v souvislosti s výskytem ploskohřbetek a pilatek na smrku), u listnatých porostů se promítlo lokální přemnožením obalečů a píďalek na dubech. Obranné zásahy se podle evidence v roce 2013 uskutečnily na rozloze kolem 100 ha (proti klíněnce jírovcové v oborách), v roce 2014 na rozloze cca 30 ha (dominantně rovněž proti klíněnce). Celkově se tedy opět jednalo o jedny z nejnižších výskytů této skupiny hmyzu v posledních desetiletích, z čehož je patrné, že většina druhů listožravého a savého hmyzu nadále setrvává v hluboké latenci. Na připojeném grafu je zřejmý vývoj výskytu listožravého hmyzu v posledních více než dvaceti letech (v období let 1990 2014), odděleně pro jehličnaté a listnaté porosty. Listožravý hmyz na jehličnatých dřevinách Podobně jako v minulých letech byl evidován především výskyt ploskohřbetek a pilatek na smrku, v menší míře také pouzdrovníčka modřínového a bekyně mnišky. V roce 2013 se jednalo o zhruba 450 ha, z čehož 350 ha bylo vázanáno na lokální přemnožení ploskohřbetky smrkové v jižních Čechách a na západní Moravě. V roce 2014 se jednalo o zhruba 800 ha (polovina plochy je přitom reprezentována tzv. slabým výskytem mnišky, zjištěným prostřednictvím odchytů do feromonových pastí). 25000 20000 Jehličnaté Listnaté 15000 ha 10000 5000 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Obr. 6: Evidovaný výskyt listožravého hmyzu v jehličnatých a listnatých porostech v letech 1990 2014 Obr. 7: Vzrostlá housenice hřebenule Diprion similis (Bzenecko, květen 2014) V obou letech nebyl ve smrkových porostech zjištěn prokazatelný nárůst početnosti bekyně mnišky ani obaleče modřínového, podobně jako v dlouhé řadě předcházejících let. Stejně tak ani v borových porostech nebyl zaznamenán nárůst početnosti některého z minulosti známého škůdce (překvapivé přemnožení hřebenule Diprion similis, k němuž došlo na slovenském Záhorí, se na moravské straně neprojevilo housenice zde byly zatím nalezeny pouze sporadicky, srov. obr. 7). V menším měřítku byl zaznamenán žír pouzdrovníčka modřínového (Coleophora laricella), podobně jako v letech minulých. Většina vykázané plochy se tedy tak jako každoročně vztahovala především na smrkové porosty. V roce 2015 není u jehličnatých dřevin očekáván nárůst výskytu defoliátorů, pouze nelze vyloučit šíření žírů pouzdrovníčka modřínového a v oblasti tzv. vátých písků na jihovýchodní Moravě vznik lokálních žírů hřebenule D. similis. 14
svazek 18/2015 Zpravodaj ochrany lesa Listožravý hmyz na listnatých dřevinách V listnatých porostech byl v obou letech výskyt této skupiny hmyzu zaznamenán pouze na zanedbatelné rozloze. V roce 2013 se jednalo o cca 300 ha, v roce 2014 o zhruba 150 ha. Naprostá většina vykázané plochy byla vázána na výskyt obalečů a píďalek na dubech (Operophtera brumata, Agriopis spp., Tortrix viridana), zejména v oblasti středních a východních Čech. Z dalších druhů byla hlášena především klíněnka jírovcová (Cameraria ohridella). Provedené kontroly bekyně velkohlavé (Lymantria dispar) prokázaly, že tento druh se ve všech oblastech historického výskytu přemnožení nalézá v latenci. V roce 2015 není ani u listnatých dřevin očekáván rozsáhlý nárůst výskytu defoliátorů, u dubových porostů je však pravděpodobné, že lokálně dojde opět ke vzniku slabých až středních žírů. Nasvědčují tomu mimo jiné i výsledky podzimního sledování výskytu tzv. podzimních píďalek, u nichž bylo ve více oblastech zjištěno intenzivní rojení. Savý hmyz Z této skupiny škůdců byl v obou letech evidenčně podchycen především výskyt korovnic na jedli (20 a 20 ha). Na základě poradenské činnosti LOS je stejně jako v několika posledních letech možno konstatovat, že u korovnic na jedli došlo k zřetelnému nárůstu výskytu v celé řadě oblastí. Je zřejmé, že hlášená (evidovaná) plocha reprezentuje pouze malou část plochy skutečně v obou letech napadené. Na ostatních jehličnatých dřevinách byl zvýšený výskyt korovnic hlášen pouze na smrku (10 a 35 ha). Modřín opět evidován nebyl, přestože se na jeho nápadném pozdně letním a podzimním chřadnutí, stejně jako v několika letech předcházejících, podílelo rovněž sání korovnic rodu Sacchiphantes a Adelges. Na listnatých dřevinách nebyl silnější výskyt savého hmyzu hlášen ani zaznamenán. V roce 2015 se významnější nárůst populačních hustot savého hmyzu rovněž neočekává, s výjimkou uvedené korovnice kavkazské (v opodstatněných případech jsou proti tomuto druhu zcela namístě lokální cílené obranné zásahy). Ostatní hmyz Poškození jehličnatých kultur klikorohem borovým (Hylobius abietis) bylo v roce 2014 evidováno na ploše okolo 2,4 tis. ha, což představuje obdobnou hodnotu jako v roce 2012 a mírný nárůst oproti roku 2013. Největší rozsah poškozených ploch byl vykázán z území Jihočeského kraje (540 ha) a Plzeňského kraje (414 ha), tedy z oblastí nejvíce zasažených polomy v minulých letech (obr. 8). Ošetření výsadeb proti klikorohu se uskutečnilo na cca 6 tis. ha (stejně jako v předchozích letech), přičemž značná část sadebního materiálu byla navíc preventivně ošetřena máčením. Poškození kultur ponravami chroustů se v roce 2014 významně zvýšilo. Celkem bylo evidováno 105 ha (v roce 2013 je jednalo o 34 ha), což však představuje pouze část skutečně vzniklého poškození v daných letech. V oblastech písčitých borů ve středních a východních Čechách a na jihovýchodní Moravě je v současnosti chroust maďalový přemnožen na více než 10 tis. ha porostů, pokud jako kritérium přemnožení použijeme výskyt alespoň jedné ponravy na metr čtvereční. Závažné poškození žírem ponrav se však projevuje pouze u porostů nejmladšího věkového stupně, zejména pak ve vlastních nově zakládaných kulturách. V roce 2015 je v souvislosti s vývojovými cykly očekáváno masivní (kalamitní) rojení chrousta maďalového především v oblasti tzv. vátých písků dolního Pomoraví (Bzenecko, Hodonínsko). Evidováno [m 3 ] Obr. 8: Evidovaný výskyt poškození hlodavci v lesních kulturách v roce 2014 15
Zpravodaj ochrany lesa svazek 18/2015 Při podzimních kontrolách pomocí půdních sond zde byly na mnoha místech zjištěny násobně překročené kritické počty jedinců chrousta na jednotku plochy (výjimkou nebyly počty překračující 5 10 exemplářů/m 2 ). Hlodavci Výskyt poškození výsadeb a kultur drobnými hlodavci v roce 2013 opět poklesl, když bylo evidováno cca 460 ha poškozených ploch (v roce 2012 se jednalo o cca 520 ha). Naopak, v roce 2014 došlo k výraznému nárůstu evidovaného poškození, které bylo zjištěno na úhrnné ploše cca 1 430 ha, což je třikrát více, než v roce předchozím. Největší rozsah poškozených ploch byl v roce 2014 vykázán z území Ústeckého kraje (453 ha), kraje Vysočina (211 ha) a Jihočeského kraje (188 ha) kraje. Hlavní oblast výskytu poškození se tak opět vrací do širšího okolí Krušných hor (obr. 8). Prognóza budoucího vývoje situace je obtížná, nelze však vyloučit, že relativně mírná zima 2014/2015 bude stimulovat další nárůst početnosti hrabošovitých hlodavců. Zvěř Trend vývoje poškození lesa (spárkatou) zvěří je dlouhodobě neměnný. Nadále pokračuje spíše mírné zhoršování stavu, byť v jednotlivých regionech není situace stejná. Početnost zvěře, jako faktor, který má v současné době největší vliv na výši poškození, se u většiny druhů spárkaté zvěře zvyšuje (nepřímo to potvrzují i data týkající se ročních úhynů a odstřelů v rámci myslivecké statistiky). Poškození okusem je na většině území republiky stále významným (limitujícím) faktorem přirozené obnovy listnatých dřevin a jedle, umělá obnova je pak v současné době zpravidla nemyslitelná bez ochrany oplocením nebo repelenty. Na základě úlovků a hlášených jarních kmenových stavů lze zpětně propočítat, že tzv. normované stavy jsou u spárkaté zvěře často i několikanásobně překročeny. V době zpracovánání tohoto stručného přehledu ještě nejsou k dispozici informace o výši uplatňovaných náhrad v roce 2014, jejich vyčíslení bude obsahem až celkové zprávy za rok 2014, publikované každoročně v Supplementu ZOL. Výhled na rok 2015 Také v letošním roce bude pravděpodobně největší hrozbu v ochraně lesa představovat nebezpečí regionálního zesílení přemnožení podkorního hmyzu na jehličnanech, především v severovýchodní části území (Olomoucký a Moravskoslezský kraj), postiženém mnohem citelněji následky sucha z předchozích období a výskytem václavky. Z hlediska ostatních škodlivých činitelů živočišného původu je výhled do letošního roku většinou příznivý, s určitou výjimkou obtížně předvídatelného dalšího vývoje početnosti drobných hlodavců. Samostatnou kapitolou je pak problematika poškozování lesa spárkatou zvěří, jež představuje trvalý vážný problém ochrany lesa. Pozn.: Předložený přehled je stručnou verzí podrobnější zprávy, která jako každoročně vyjde ve Zpravodaji ochrany lesa Supplementu 2015 (vydavatel VÚLHM, v. v. i.) a bude k dispozici i na internetových stánkách LOS: www.vulhm.cz/los Adresy autorů: Ing. Bc. Jan Lubojacký, Ph.D. 1 Ing. Miloš Knížek. Ph.D. 2 Ing. Jan Liška 2 Ing. Roman Modlinger, Ph.D. 2 1 VÚLHM, v. v. i.; pracoviště Frýdek-Místek Na Půstkách 39 738 01 Frýdek-Místek e-mail: lubojacky.j@seznam.cz 2 VÚLHM, v. v. i. Strnady 136 252 02 Jíloviště Doručovací pošta: 156 00 Praha 5 Zbraslav e-mail: knizek@vulhm.cz, liska@vulhm.cz, modlinger@vulhm.cz 16
svazek 18/2015 Zpravodaj ochrany lesa Houbové choroby v lesích Česka v roce 2014 Vítězslava Pešková, František Soukup Výskyt houbových onemocnění každoročně do značné míry závisí na průběhu počasí. Sypavky na borovici působené houbami Lophodermium pinastri a L. seditiosum byly především v roce 2013 v některých oblastech Česka zjišťovány ve zvýšené míře. Hlášený výskyt sypavky borové (Lophodermium pinastri, L. seditiosum) v roce 2014, jak na sazenicích, tak i na dřívějších výsadbách či přirozeném zmlazení byl nepatrně nižší než v předchozích letech. Škody působené sypavkou borovou byly hlášeny z méně než 1 500 ha, což představuje zhruba průměr posledního desetiletí. Nejvíce poškozených borovic bylo hlášeno z kraje Jihočeského (cca 495 ha), Středočeského (cca 240 ha) a Jihomoravského (cca 200 ha) viz obr. 1. Na borovici lesní a černé jsme registrovali častěji sypavky rodu Cyclaneusma. U karanténní červené sypavky borovic působené houbou Mycosphaerella pini zůstává situace v posledních letech víceméně stabilní, přičemž Mycosphaerella pini se v Česku vyskytuje prakticky výhradně ve svém anamorfním stadiu (Dothistroma septosporum) a je již široce rozšířená. Byl registrován i zvýšený výskyt jedlových sypavek Hypodermella nervisequia, Herpotrichia parasitica. V roce 2014 jsme zaznamenali častější odumírání bukových výsadeb. U většiny sazenic bylo patrné zasychání kůry i s lýkem na bázích kmínků, tato odumírající část tvořila nápadnou zaškrcenou zónu. Sazenice nad místem zúžení kmínku postupně odumíraly, neboť docházelo k omezení, resp. přerušení příjmu vody a živin (prvotní příčinu však zpravidla představoval zhoršený fyziologický stav sazenic ve vazbě na abiotická poškození). Z potenciálně parazitických hub byly na odumřelých bázích kmínku nejčastěji zjišťovány rody Phomopsis, Fusarium a Verticillium. Ze spíše saprofytických zástupců jsme nejčastěji po kultivaci determinovali houby rodu Trichothecium a Trichoderma. V roce 2013 a především pak roce následujícím jsme zaznamenali výrazné poškození modřínů v Krušných horách. V roce 2013 docházelo k zasychání čerstvě, ne vždy však úplně vyrašeného jehličí a následně i celých větévek. Významný podíl biotických škůdců však zjištěn nebyl, pouze jednotlivě byly registrovány nálezy hub Lachnellula willkommii a Mycosphaerella laricina. Na podzim v roce 2014 bylo možné v postižených porostech najít silně zasažené jedince, kterým zůstalo živých (zelených) pouze několik málo větví. Na odumřelých větévkách, větvích, popř. slabších partiích kmínků bylo patrné nekrotizované kambiální pletivo (pod vpadlou kůrou), na povrchu kůry s podélnými prasklinami a rakovinným zduřením, na kterém docházelo k významnému nárůstu houby Lachnellula willkommii. Na řadě odumírajících nebo již odumřelých stromech bylo na bázi kmenů nalezeno syrrocium václavky. Hmyzími škůdci byly obsazeny pouze jednotlivé stromy, zjištěny byly pouze larvy, resp. kukly tesaříků. Chřadnutím až odumíráním modřínů byly s různou intenzitou poškozeny prakticky všechny porosty na náhorní plošině Krušných hor, tj. 6. a 7. lesní vegetační stupeň, což představuje jen na LS Litvínov redukovanou plochu kolem 1 200 ha. Modřín zde byl používán v porostech náhradních dřevin (PND), a to často i monokulturně. Jedná se tedy o porosty ve věku 20-50 let. První příznaky odumírání modřínů se v roce 2013 objevily v údolních polohách. Na těchto lokalitách je situace stále nejvážnější, avšak poškození modřínů se nyní projevuje celoplošně bez výrazného vlivu stanoviště či hustoty porostu. 3500 3000 2500 2000 ha 1500 1000 500 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Obr. 1: Evidovaný výskyt sypavky borové v letech 2001 2014 17
Zpravodaj ochrany lesa svazek 18/2015 m 3 Na základě žádosti LČR, s. p., KŘ Teplice jsme provedli v období od 2. 7. do 3. 9. 2014 šetření zdravotního stavu smrku pichlavého v lesních porostech na lesních správách LČR, s. p., Litvínov a Klášterec nad Ohří. Celkem bylo v roce 2014 provedeno šetření zdravotního stavu smrku pichlavého v 39 porostech (24 na LS Litvínov, 15 na LS Klášterec). Na všech lokalitách byla zjištěna přítomnost kloubnatky smrkové (Gemmamyces piceae). Celkové výsledky z šetření v Krušných horách vykazovaly mírné zlepšení zdravotního stavu porostů, pravděpodobně především díky poměrně příznivému průběhu počasí ve vegetační sezóně, kdy stromy vizuálně působily lepším dojmem. V šetřených oblastech však nelze předpokládat, že by v dohledné době mohlo dojít k výraznému samovolnému zlepšování zdravotního stavu smrku pichlavého. Na řadě lokalit komplikuje situaci mimořádně silný výskyt sypavky smrkové (Lophodermium piceae) a houby Sirococcus conigenus obzvláště na lokalitách se stabilně vysokou vzdušnou vlhkostí. Kombinace těchto typů poškození na stejné lokalitě může chřadnutí stromů a jejich odumírání významně urychlit. V rámci hodnocení jsme zaměřili pozornost na vyhledávání smrků ztepilých napadených kloubnatkou smrkovou. V roce 2014 došlo k nárůstu počtu stromů, u kterých byl zjištěn vyšší podíl napadených pupenů, 500000 450000 400000 350000 300000 250000 200000 150000 100000 50000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Obr. 2: Evidovaný objem smrkového václavkového dříví v letech 2001 2014 především na LS Litvínov, kde byl patogen zjištěn v 7 porostech. S výjimkou porostu 107 B5a, kde bylo nalezeno více napadených jedinců, se zatím stále jedná o jednotlivé pupeny a nedochází k prosychání korun stromů. Četnější nálezy kloubnatky smrkové na smrku ztepilém mohou vzbuzovat obavu o další vývoj, neboť infekční tlak houby je v postižených porostech stále vysoký. V roce 2014 pokračovalo odumírání jasanů. Hub, které se podílely na prosychání až odumírání jasanů, je celá řada: zástupci rodů Armillaria, Phoma, Phomopsis, a především Hymenoscyphus fraxineus. Poškození jasanů se vyskytuje prakticky na celém území Česka, v porostech všech věkových tříd (ale i u mimolesní zeleně), avšak až na výjimky zde zatím nedocházelo k masivnímu odumírání napadených stromů. Významnější poškození jsme zaznamenali v mlazinách, tyčovinách a na vlhčích stanovištích, příznivější situace byla v roztroušených výsadbách. Z informací lesních školkařů vyplývá, že se patogen v posledních letech častěji vyskytuje i ve školkách, a proto také podíl pěstování jasanů každoročně klesá (významnou roli však sehrává i nezájem o nákup sadebního materiálu). Z řady míst republiky bylo nadále hlášeno odumírání olší, kde je za rozhodujícího původce považována Phytophthora alni. Nejvíce zasaženým ekosystémem jsou břehové porosty společenstev jasanovo olšových luhů. Oproti loňskému roku je patrný nárůst poškození olší tímto patogenem. Zasažené olše byly často také defoliovány mandelinkou Agelastica alni. Prosychání až odumírání smrkových porostů napadených václavkami (především václavkou smrkovou Armillaria ostoyae) bylo v roce 2014 druhé nejvyšší v tomto tisíciletí. Celkové množství vytěženého václavkového dříví dosáhlo hodnoty téměř 330 000 m 3. Nejvyšší těžby byly zaznamenány jako již tradičně na území Moravskoslezského kraje (cca 205 000 m 3 ), a v kraji Olomouckém (cca 89 000 m 3 ) viz obr. 2. Adresa autorů: Ing. Vítězslava Pešková, Ph.D. Dr. František Soukup, CSc. VÚLHM, v. v. i. Strnady 136 252 02 Jíloviště Doručovací pošta: 156 00 Praha 5 Zbraslav e-mail: peskova@vulhm.cz 18
svazek 18/2015 Zpravodaj ochrany lesa Problémy ochrany lesa na Slovensku v roku 2014 a prognóza na rok 2015 Andrej Kunca, Marcel Dubec, Slavomír Finďo, Juraj Galko, Andrej Gubka, Peter Kaštier, Bohdan Konôpka, Roman Leontovyč, Valéria Longauerová, Miriam Maľová, Christo Nikolov, Slavomír Rell, Jozef Vakula, Milan Zúbrik Priebeh počasia na Slovensku Zima 2013/2014 patrila medzi 3 najteplejšie od začiatku merania meteorologických údajov na Slovensku. 1. polrok 2014 bol až na niekoľko chladnejších epizód veľmi teplý a až do konca júna prevažne suchý, máj bol ale veľmi vlhký vďaka niekoľkým mimoriadne zrážkovo bohatým dňom v strede mesiaca. 1. polrok 2014 bol v Hurbanove o 2,7 C teplejší ako DP 1951-1980, v Košiciach o 3,3 C teplejší ako DP, v Poprade o 3,1 C teplejší ako DP, v Oravskej Lesnej o 3,5 C teplejší ako DP a na Chopku o 2,7 C teplejší ako DP 1951-1980. Bol to 2. najteplejší 1. polrok od začiatku pozorovaní, po 1. polroku 2007. Úhrn zrážok dosiahol v Hurbanove iba 216 mm (81 % DP 1901 1990), v Košiciach 337 mm (116 %), v Poprade 352 mm (129 %), v Oravskej Lesnej 480 mm (94 %) a na Slovensku v priemere predbežne 394 mm (112 % DP 1901-1990). Jeseň 2014 bola na Slovensku teplotne nadnormálna. V jeseni spadlo na Slovensku predbežne v priemere asi 200 mm zrážok (112 % DP 1901-1990). http://www.dmc.fmph.uniba.sk/public_html/main8.html Náhodné ťažby Náhodné ťažby v značnej miere ovplyvnila vetrová kalamita Žofia z 15.5.2014. Najviac kalamitnej hmoty vzniklo pri tejto udalosti v regiónoch Gemera, Nízkych Tatier a Vysokých Tatier. Spolu je odhadovaných 5,23 mil. m 3 kalamitnej hmoty, z toho 3,15 mil. m 3 v listnatých porastoch a 2,08 mil. m 3 v ihličnatých porastoch. Na novo otvorených porastových stenách následne pribúdali vývraty aj v priebehu roka 2014. Predpokladáme nárast populácie podkôrnych druhov hmyzu od roku 2015, odumieranie porastov po masívnom nálete imág podkôrnych druhov hmyzu od roku 2016. Vetrová kalamita Žofia z 15.5.2014 Intenzívne zrážky a silný vietor s rýchlosťou v nárazoch až 140 km/hod. spôsobili poškodenie ihličnatých aj listnatých drevín. Z predbežných hlásení k 15.6.2014 objem poškodeného dreva z vetrovej kalamity bol 4 072 279 m 3, v polovici júla NLC-ÚLZI Zvolen upravili toto číslo na 5,23 mil. m 3. Približne 56 % pripadá na ihličnatú a 44 % na listnatú kalamitnú hmotu. Podiel zlomov a vývratov je približne 30:70, sústredenej a rozptýlenej kalamitnej hmoty 47:53. Z uvedených čí- siel vyplýva, že ide o druhú najväčšiu kalamitu za posledných 20 rokov (najväčšia bola Alžbeta z 19.11.2004 s 5,3 mil. m 3 ). Regionálne boli najviac poškodené porasty v okresoch Rimavská Sobota, Poprad, Brezno a Liptovský Mikuláš. Na internetovej stránke www.los.sk je zverejnené Usmernenie LOS k opatreniam ochrany lesa v oblastiach postihnutých touto kalamitnou udalosťou. Ochrana lesa okolo území s 5. stupňom ochrany Vo februári 2014 inšpektori LOS Banská Štiavnica posudzovali Návrhy opatrení ochrany lesa okolo chránených území v zmysle Spoločného usmernenia z r. 2008 (http://www.los. sk/spol.html). Pre rok 2014 bolo zhodnotených a odsúhlasených Návrhov opatrení ochrany lesa pre 46 chránených území (NPR, PR) od 25 subjektov. Kalamita lykožrúta smrekového Po extrémne teplom lete 2013 a teplej a suchej zime 2013/14 sa situácia so zdravotným stavom smrečín opäť zhoršila. V porastoch zostali do jari chrobačiare, ktoré niekedy nebolo možné identifikovať, pretože mali v zime stále zelené koruny. Identifikované boli až v jarných mesiacoch, kedy z nich začala opadávať kôra. Jarné rojenie podkôrnych druhov hmyzu (všeobecne) začalo skoro, v nižších polohách už od začiatku apríla. V stredných polohách Kysúc boli zaznamenané vysoké odchyty už v termíne 17. 27.4., keď len za týchto 10 dní odchyty lykožrúta smrekového dosahovali hodnoty až 5000 ks chrobákov na lapač. Najhoršia situácia pretrváva na Kysuciach, Orave, v Tatrách, na Hornom Považí a Liptove. Po vetrovej kalamite Žofia pribudlo veľké množstvo atraktívnej hmoty pre podkôrny hmyz. Ak táto hmota bola spracovaná až po neletení, ale zároveň ešte pred vyrojením chrobákov, stiahla sa z lesov veľká časť populácie nebezpečného podkôrneho hmyzu. V každom prípade predpokladáme, že situácia s podkôrnym hmyzom sa v najbližších rokoch zhorší! Kalamity lykožrúta lesklého Kalamitné premnoženie lykožrúta lesklého pretrvávalo aj v jarnom období 2014. Po diskusiách sme odporúčali, aby sa prerezávky a prebierky, po ktorých sa vypílená hmota ponecháva v poraste a nie je možné ju bezpečne asanovať, vykoná- 19