EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci 25. 6. 2013 PRACOVNÍ DOKUMENT o systému vstupu/výstupu pro registraci údajů o vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí překračujících vnější hranice členských států Evropské unie Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Zpravodajka: Renate Sommer DT\941239.doc PE514.706v01-00 Jednotná v rozmanitosti
Úvod Návrh na zavedení systému vstupu/výstupu (EES) je součástí navrhovaného balíčku opatření pro inteligentní hranice, obsahujícího i návrh programu registrovaných cestujících (RTP) a návrh na změny Schengenského hraničního kodexu (SBC), která by zohlednila oba navrhované systémy na hranicích. Tento pracovní dokument poskytuje stručné shrnutí návrhu a předkládá některé politické otázky k rozpravě. Souvislosti Státní příslušníci třetích zemí, kteří nejsou držiteli dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, mohou obvykle pobývat v schengenském prostoru po dobu až tří měsíců za období šesti měsíců (čl. 5 SBC, čl. 1 odst. 1 vízového kodexu (nařízení č. 810/2009). Stávající metoda zjišťování, zda státní příslušníci třetích zemí tato ustanovení dodržují, spočívá v opatřování cestovních dokladů těchto příslušníků otiskem razítka a následné kontrole. Podle článku. 10 SBC se cestovní doklady státních příslušníků třetích zemí [...] při vstupu a výstupu systematicky opatřují otiskem razítka. Na hranicích jsou státní příslušníci třetích zemí podrobeni důkladné kontrole, která zahrnuje kontrolu vstupních a výstupních razítek v cestovním dokladu dotyčného státního příslušníka třetí země, aby se porovnáním data vstupu a výstupu ověřilo, zda již daná osoba nepřekročila maximální délku povoleného pobytu na území členských států (čl. 7 odst. 3 písm. a) bod iii). Tato metoda je hodnocena jako časově náročná a obtížná. V posouzení dopadů se například uvádí, že kontrola cestujícího, který navštívil v posledních měsících schengenský prostor desetkrát, vyžaduje ověření 20 otisků razítek. Kromě toho zachování kvality a bezpečnosti razítek vyžaduje zdroje i úsilí, protože se mohou stát předmětem padělání a pozměňování (SWD(2013) 47, s. 11). Další slabé místo je spatřováno v tom, že neexistuje žádná ucelená evidence vstupů a výstupů osob překračujících hranice schengenského prostoru, a tudíž nejsou k dispozici ani žádné spolehlivé údaje o osobách překračujících délku povoleného pobytu. U státních příslušníků třetích zemí, jejichž biometrické údaje nejsou zaneseny v systému VIS, je identifikace v případě, kdy dojde ke zničení jejich cestovních dokladů, nemožná. Navrhovaný systém EES Navrhovaný systém EES by právě tyto slabiny řešil. Jednalo by se o systém pro zaznamenávání a uchovávání informací o času a místě vstupu a výstupu státních příslušníků třetích zemí, který by vypočítal délku jejich pobytu a vydával výstražná upozornění v případě překročení povolené délky pobytu (článek 1). O účelu navrhovaného systému EES podrobně informuje obsah článku 4; zahrnuje např. cíl poskytnout vnitrostátním orgánům členských států nástroj ke zjištění osob překračujících povolenou délku pobytu a k přijímání odpovídajících opatření a shromažďovat statistické údaje týkající se vstupů a výstupů státních příslušníků třetích zemí pro účely analýzy. V případě, že by byl státnímu příslušníkovi třetí země povolen vstup do schengenského prostoru, v systému EES by se vytvořil individuální soubor. Tento soubor by obsahoval základní osobní údaje včetně jména, druhu a čísla cestovního dokladu a případně čísla PE514.706v01-00 2/5 DT\941239.doc
vízového štítku (čl. 11 odst. 1). Pro osoby, na které se nevztahuje vízová povinnost, tj. osoby, jejichž otisky prstů nejsou uloženy v systému VIS a které nemají žádný předchozí záznam, by byl vytvořen individuální soubor s otisky všech deseti prstů. Děti mladší 12 let jsou od této povinnosti osvobozeny. Komise navrhuje, aby po dobu tří let systém EES pracoval pouze s alfanumerickými údaji (článek 12). Při každém vstupu dané osoby by se do záznamu o vstupu/výstupu vložily údaje o datu a času vstupu, místě vstupu a výpočet délky povoleného pobytu (čl. 11 odst. 2). Navrhované úpravy SBC obsahují podrobnější pravidla pro provádění kontrol na hranicích pomocí systému EES, zajišťující v podstatě ověření délky povoleného pobytu prostřednictvím systému EES. Předpokládá se rovněž, že příslušník pohraniční stráže informuje státního příslušníka třetí země na jeho žádost o maximálním počtu dnů povoleného pobytu (čl. 1 odst. 3 písm. c) návrhu SBC). Kapitola III návrhu obsahuje ustanovení o využívání systému vstupu/výstupu jinými orgány než pohraničními orgány. Vízové orgány by měly povinnost nahlížet do systému EES za účelem posuzování žádostí o víza (článek 16); vízové a pohraniční orgány by měly povinnost nahlížet do systému EES za účelem posuzování žádostí o přístup do programu RTP (článek 17); příslušné orgány členských států by měly přístup k ověření totožnosti státního příslušníka třetí země a/nebo ověření splnění podmínek pro vstup či pobyt (článek 18); pohraniční orgány a orgány členských států příslušné k provádění kontrol, zda jsou splněny podmínky pro pobyt na území členských států, by měly přístup za účelem zjištění totožnosti osob (článek 19). Použití pro účely vymáhání práva Komise nenavrhuje. Navrhuje však, aby první hodnocení systému EES dva roky po zahájení provozu konkrétně zkoumalo, jak by systém EES mohl přispívat k boji proti teroristickým a jiným závažným trestným činům, a zabývalo se otázkou přístupu pro účely vymáhání práva [ ]. (čl. 46 odst. 5) Návrh systému EES dále obsahuje ustanovení týkající se ukládání údajů v databázi EES. Navrhovaná doba uchovávání uložených údajů je 181 dnů (článek 20). Je navržen obecný zákaz sdílet údaje EES se třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi a soukromými subjekty, jež by umožňoval výjimky při splnění určitých podmínek, včetně zásady přiměřenosti, a je-li to v konkrétním případě nutné k prokázání totožnosti státních příslušníků třetích zemí, i pro účely navrácení (článek 27). Návrh rovněž předpokládá přijetí ustanovení o bezpečnosti údajů (článek 28), odpovědnosti (článek 29), vlastní kontrole (článek 31), sankcích (článek 32) a o právech subjektu údajů a dozoru v oblasti ochrany údajů (kapitola VI). Tato ustanovení jsou velmi podobná ustanovením, s nimiž se počítá pro systémy SIS II a VIS. Návrh také popisuje technickou architekturu systému (článek 6) a předpokládá se, že odpovědnost za její technický vývoj po dokončení legislativního procesu by měla převzít agentura eu-lisa (článek 24). Zkušenosti členských států s vnitrostátními systémy EES Podle posouzení dopadů má vnitrostátní systém EES v současné době zavedeno těchto 13 členských států: Finsko, Estonsko, Španělsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Kypr, Portugalsko a Malta. Všechny uvedené státy shromažďují pouze DT\941239.doc 3/5 PE514.706v01-00
alfanumerické údaje a jejich hlavním cílem je poskytnout orgánům vymáhání práva možnost ukládat záznamy o cestování státních příslušníků některých třetích zemí v souladu s vnitrostátními právními předpisy v oblasti bezpečnosti (SWD(2013) 47, s. 14). Členské státy obecně hodnotí své zkušenosti s EES kladně, ale státy, které jsou součástí schengenského prostoru, také poukazují na nemožnost spolehlivé kontroly výstupu státních příslušníků třetích zemí vzhledem k neexistenci evropského systému nebo výměny údajů mezi členskými státy. Otázky k diskusi Než bude vypracován návrh zprávy, zpravodajka by chtěla projednat dvě často kladené obecné otázky: 1) Potřebujeme systém EES, a v čem by spočívala jeho přidaná hodnota? a 2) Je podoba systému EES, jak jej navrhuje Komise, přiměřená, nebo by měla být pozměněna? Pokud jde o první otázku: jak je uvedeno výše, současná situace se vyznačuje řadou problémů. Pravidlo týkající se povolené délky pobytu (tři měsíce za období šesti měsíců) nelze pomocí stávající metody otisků razítek a kontroly cestovních dokladů náležitě prosazovat. Chceme-li, aby bylo toto pravidlo dodržováno, je třeba nalézt nové nástroje kontroly a prosazování. Navíc je podle všeho odůvodněné usilovat o získání spolehlivých informací o tom, kdo vstupuje do schengenského prostoru, kdo z něj vystupuje, kdy a kde. Tyto informace nejsou k dispozici dokonce ani vpřípadě státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje vízová povinnost, protože pohraniční orgány mají k VIS přístup výhradně za účelem ověření totožnosti držitele víza či pravosti víza nebo zjištění, zda jsou splněny podmínky pro vstup (čl. 18 nařízení o VIS (ES) č. 767/2008). Pokud by byly k dispozici biometrické údaje všech státních příslušníků třetích zemí, kteří vstoupili do schengenského prostoru, nejen těch, na něž se vztahuje vízová povinnost, systém EES by rovněž umožňoval identifikaci osob překračujících povolenou délku pobytu. Na druhou u byly vysloveny obavy ohledně nezbytnosti a přiměřenosti navrhovaného systému EES. V článku 29 si pracovní skupina např. nejen klade otázku, zda může systém EES účinně splnit vlastní stanovené cíle, jak předpokládá, ale vyjadřuje rovněž přesvědčení, že přidaná hodnota systému EES pro dosažení stanovených cílů nesplňuje kritérium nezbytnosti, jež by odůvodňovalo zásah do práv podle článku 8 Listiny základních práv EU. Zpravodajka nicméně považuje tento systém za užitečný a nezbytný. Pokud jde o druhou otázku: Otázkami, které byly ve vztahu k návrhu Komise dosud nejčastěji projednávány, jsou využití systému EES pro účely vymáhání práva a používání biometrických údajů už od počátku. Jedná se rovněž o otázky, které byly analyzovány v rámci posouzení dopadů. V posouzení dopadů se jednoznačně uvádí, že používání biometrických údajů a přístup orgánů vymáhání práva do systému mají značný pozitivní dopad v boji proti nedovolenému přistěhovalectví a v boji proti terorismu a závažné trestné činnosti. Právě díky doplnění těchto PE514.706v01-00 4/5 DT\941239.doc
dvou prvků bude možné prokázat potenciál tohoto systému. [P]okud by byly biometrické údaje shromažďovány a ukládány i o státních příslušnících třetích zemí, kteří nejsou držiteli víza, je pravděpodobné, že tato alternativa by měla významný dopad na omezení nedovoleného přistěhovalectví, neboť by umožňovala odhalit veškeré státní příslušníky třetích zemí, kteří se nachází na území Unie bez dokladů (SWD(2013) 47, s. 33). Argumentem ve prospěch přístupu orgánů vymáhání práva je, že [p]orovnávání otisků prstů představuje spolehlivý a rychlý způsob kontroly totožnosti podezřelého (SWD(2013) 47, s. 36). Vzhledem k tomu, že EES bude poměrně nákladným systémem s rozsáhlou databází, měly by být údaje využívány co nejefektivněji; zpravodajka zdůrazňuje, že další přidanou hodnotou systému EES by mohlo být poskytování přístupu orgánům prosazování práva hned od počátku. Důvodem je nejen to, že řada členských států již tuto možnost využívá a má s ní kladné zkušenosti, ale především skutečnost, že tento přístup napomáhá předcházení a stíhání trestné činnosti, zejména té nadnárodní (terorismu, pašování drog apod.). Závěr Zpravodajka vyzývá poslance, aby projednali otázky uvedené v pracovním dokumentu a vyjádřili svá stanoviska dříve, než bude připraven návrh zprávy. DT\941239.doc 5/5 PE514.706v01-00