Evropský parlament 2014-2019 Dokument ze zasedání A8-0178/2017 2.5.2017 ZPRÁVA o akčním plánu EU pro egovernment na období 2016 2020 (2016/2273(INI)) Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů Zpravodajka: Sabine Verheyen Zpravodajové (*): Angelika Mlinar, Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku Pavel Svoboda, Výbor pro právní záležitosti (*) Přidružené výbory článek 54 jednacího řádu RR\1124791.docx PE593.826v02-00 Jednotná v rozmanitosti
PR_INI OBSAH Strana NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU... 3 VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ... 14 STANOVISKO VÝBORU PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU... 19 STANOVISKO VÝBORU PRO PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI... 24 INFORMACE O PŘIJETÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU... 29 JMENOVITÉ KONEČNÉ HLASOVÁNÍ V PŘÍSLUŠNÉM VÝBORU... 30 PE593.826v02-00 2/30 RR\1124791.docx
NÁVRH USNESENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU o akčním plánu EU pro egovernment na období 2016 2020 (2016/2273(INI)) Evropský parlament, s ohledem na Chartu skupiny G8 o veřejně přístupných údajích, s ohledem na sdělení Komise nazvané Evropský akční plán egovernment na období 2011 2015 Využívání IKT na podporu inteligentní, udržitelné a inovativní veřejné správy (COM(2010)0743), s ohledem na své usnesení ze dne 20. dubna 2012 o konkurenceschopném jednotném digitálním trhu elektronické správě jako průkopnickém činu 1, s ohledem na sdělení Komise nazvané Akční plán EU pro egovernment na období 2016 2020. Urychlování digitální transformace veřejné správy (COM(2016)0179), s ohledem na srovnávací zprávu Komise z roku 2016 k elektronické veřejné správě, s ohledem na sdělení Komise nazvané Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě (COM(2015)0192) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2015)0100), s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 nazvané Směrem k Aktu o jednotném digitálním trhu 2, s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru, s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 nazvané Evropské normy pro 21. století (COM(2016)0358), s ohledem na sdělení Komise ze dne 31. března 2011 nazvané Ochrana kritické informační infrastruktury Dosažené výsledky a další kroky: směrem ke globální kybernetické bezpečnosti (COM(2011)0163), s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii, s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané Na cestě k prosperující ekonomice založené na datech (COM(2014)0442), s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2016 o cestě k prosperující ekonomice 1 Úř. věst. C 258E, 7.9.2013, s. 64. 2 Přijaté texty, P8_TA(2016)0009. RR\1124791.docx 3/30 PE593.826v02-00
založené na datech 1, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění zařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010, s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh na cestě k evropské gigabitové společnosti (COM(2016)0587) a na průvodní pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0300), s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (přepracované znění), předložený Komisí (COM(2016)0590) a na její přílohy 1 až 11 posouzení dopadu (SWD(2016)0303), souhrn posouzení dopadů (SWD(2016)0304) a hodnocení a shrnutí (SWD(2016)0305), s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014, pokud jde o podporu připojení k internetu v místních komunitách (COM(2016)0589), s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/37/EU ze dne 27. června 2013, kterou se mění směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru (směrnice o informacích veřejného sektoru), s ohledem na návrh Komise ze dne 10. ledna 2017 týkající se nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí evropský elektronický průkaz služeb a související správní prostředky (COM(2016)0824), s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 nazvané Výměna a ochrana 1 Přijaté texty, P8_TA(2016)0089. PE593.826v02-00 4/30 RR\1124791.docx
osobních údajů v globalizovaném světě (COM(2017)0007), s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 nazvané Budování evropské ekonomiky založené na datech (COM(2017)0009), s ohledem na návrh Komise ze dne 10. ledna 2017 týkající se nařízení o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích) (COM(2017)0010), s ohledem na návrh Komise ze dne 10. ledna 2017 týkající se nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (COM(2017)0008), s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází, s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech (COM(2016)0178), s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES, s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/55/EU ze dne 16. dubna 2014 o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek, s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané Nová agenda dovedností pro Evropu (COM(2016)0381/2), s ohledem na článek 52 jednacího řádu, s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro právní záležitosti (A8-0178/2017), A. vzhledem k tomu, že strategie modernizace orgánů veřejné správy musí být přizpůsobeny měnícímu se prostředí a umožňovat transformaci v digitální státní správu; B. vzhledem k tomu, že digitalizace služeb veřejné správy by měla přispět k dosažení plného potenciálu jednotného trhu, zlepšování aktivního občanství, zvyšování kvality života občanů, sociálnímu a hospodářskému rozvoji regionů, zlepšení porozumění občanů, pokud jde o služby veřejné správy, většímu zapojení občanů do nich a zvýšení jejich účinnosti a nákladové efektivnosti, ale i k podpoře účasti na politickém životě posílením dialogu mezi občany a orgány veřejné správy a zvýšením transparentnosti; vzhledem k tomu, že EU by měla povzbuzovat k výměně osvědčených postupů a technologií mezi členskými státy; C. vzhledem k tomu, že odvětví IKT by mělo tuto transformaci podporovat a za tím účelem poskytovat specializovaná řešení pro orgány veřejné správy; RR\1124791.docx 5/30 PE593.826v02-00
D. vzhledem k tomu, že transformace v digitální státní správu musí být zahájena na úrovni Unie a členských států, jakož i na regionální a místní úrovni; E. vzhledem k tomu, že plného potenciálu digitální veřejné správy lze dosáhnout pouze tehdy, pokud občané a podniky budou moci nabízeným službám plně důvěřovat; F. vzhledem k tomu, že unijní portál e-justice je klíčovým nástrojem přístupu k informacím a ke spravedlnosti a představuje důležitý krok na cestě k modernizaci veřejné správy EU; G. vzhledem k tomu, že lepší přístup k informacím a rozšířené využití zdokonalených digitálních nástrojů pro formální úkony spojené s právem obchodních společností v průběhu celého jejich životního cyklu by měly posílit právní jistotu a snížit náklady společností; H. vzhledem k tomu, že je v současnosti vyvíjena snaha propojit napříč Unií elektronické obchodní a insolvenční rejstříky, což je důležité pro transparentnost a právní jistotu na vnitřním trhu; I. vzhledem k tomu, že jednotný přístup do těchto rejstříků prostřednictvím portálu e- justice doposud není možný kvůli rozdílům v technických standardech uplatňovaných v jednotlivých členských státech; vzhledem k tomu, že je třeba vyvinout další úsilí k dosažení dostupných, interoperabilních a uživatelsky vstřícných elektronických nástrojů egovernment, které by byly k dispozici veřejnosti v EU; vzhledem k tomu, že míra zabezpečení a ochrany dat při jejich zpracovávání je základním předpokladem pro využití e-justice s ohledem na povahu údajů, které jsou při práci v justici využívány; 1. je přesvědčen, že vytvoření elektronické veřejné správy je klíčovou součástí jednotného digitálního trhu, a vyzývá Komisi, aby pro akční plán určila konkrétní, měřitelné cíle založené na ukazatelích výkonnosti a aby sledovala plnění těchto cílů a každoročně na toto téma předkládala Parlamentu zprávu; zdůrazňuje, že akční plán pro egovernment na období 2011 2015 vedl k pozitivním výsledkům jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni; vybízí Komisi a členské státy, aby v zájmu zvýšení míry využívání elektronických služeb rovněž hodnotily potřeby spotřebitelů; Digitalizace orgánů veřejné správy 2. domnívá se, že do roku 2022 by orgány veřejné správy měly být otevřené, transparentní a efektivní a měly by podporovat začlenění a všem občanům a podnikům by měly bez ohledu na hranice poskytovat personalizované, uživatelsky vstřícné, přístupné a komplexní digitální veřejné služby, čímž by snížily náklady, omezily překážky i administrativní zátěž pro občany a podniky, zejména malé a střední podniky, a využívaly by tak veškerých výhod digitální revoluce; má však za to, že by to měl jít ruku v ruce s odpovídající restrukturalizací veřejné správy; 3. podporuje záměr založit budoucí iniciativy na zásadě standardně digitalizované a zdůrazňuje význam uplatňování zásady pouze jednou, jež usnadní interakci občanů a podniků s orgány veřejné správy, neboť zamezí zbytečně časově náročným správním procesům a usnadní opětovné použití jednou poskytnutých informací pro jiné účely; zdůrazňuje, že se ve skutečnosti podle studií Komise očekává, že prováděním přístupu PE593.826v02-00 6/30 RR\1124791.docx
založeného na zásadě pouze jednou na úrovni EU se do 2017 ušetří přibližně 5 miliard EUR ročně; vyzývá Komisi, aby podala Evropskému parlamentu zprávu o výsledcích pilotního projektu velkého rozsahu pro zásadu pouze jednou zaměřeného na podniky a aby do konce roku 2017 zahájila pilotní projekt velkého rozsahu pro zásadu pouze jednou zaměřený na občany; 4. vítá záměr Komise zavést co nejdříve jednotnou digitální bránu, jež by občanům a podnikům poskytovala propojený a soudržný balíček online služeb jednotného trhu na vnitrostátní a evropské úrovni, který by obsahoval informace o předpisech EU a vnitrostátních předpisech, ale i asistenční služby, a dokončit nejdůležitější postupy pro občany a podniky v přeshraničních situacích a pomoci s uplatňováním zásady pouze jednou v EU; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily urychlené a plné provedení jednotné digitální brány a aby přijaly veškerá nezbytná opatření k tomu, aby bylo zaručeno její efektivní fungování a interoperabilita, a mohl tak být využíván její plný potenciál a přínosy; zdůrazňuje, že by měly být propagovány osvědčené postupy, které se již používají v některých členských státech; je přesvědčen, že tato iniciativa by měla zajistit, aby všechny členské státy poskytovaly jednotný oficiální portál elektronických služeb umožňující přístup ke všem jejich online službám a dostupným interoperabilním službám EU; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily urychlené a plné provedení portálů jednotných kontaktních míst; 5. vyzývá Komisi, aby zvážila, jak dále podporovat digitální řešení formalit v průběhu celého životního cyklu podniku, elektronické podávání podnikových dokumentů a zadávání přeshraničních a dalších informací do obchodních rejstříků; podotýká, že v této oblasti může být přijetí odpovídající legislativy jediným způsobem, jak vytvořit odpovídající právní rámec pro celounijní digitální řešení; 6. domnívá se, že by se na elektronické propojenosti obchodních a insolvenčních rejstříků členských států mělo pracovat intenzivněji, a vyzdvihuje důležitost této propojenosti pro vnitřní trh; zdůrazňuje, že odpovídající informace by měly být poskytovány na základě společného evropského vzoru nebo rámce; 7. zdůrazňuje význam podpory začleňování, přístupnosti a všeobecného přístupu k digitálním veřejným službám, což je základním faktorem pro tvorbu a provádění politik na podporu konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti, a vyzývá proto členské státy, aby v plném rozsahu provedly a uplatňovaly novou směrnici o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru pro osoby se zdravotním postižením a starší osoby; 8. zdůrazňuje význam veřejně přístupných dat, kdy jsou v rámci orgánů veřejné správy i mezi nimi volně využívány a opětovně využívány určité informace veřejného sektoru, a to i třetími stranami; zdůrazňuje, že je nezbytné zaručit dodržování autorských práv a zásad ochrany údajů; opakuje, že otevřený volný tok údajů podporující začlenění by umožnil další rozvoj a tvorbu nových inovativních řešení a podpořil by účinnost i transparentnost; zdůrazňuje, že tento druh údajů a veřejných informací by proto měl být pokud možno dostupný, aby se podpořily nové příležitosti k získání znalostí a přispělo se tak k rozvoji a posilování otevřené společnosti; připomíná, že orgány veřejné správy by měly co nejvíce zpřístupňovat informace, zejména pokud je objem získávaných dat velmi vysoký, jako je tomu v případě programu INSPIRE; domnívá se, RR\1124791.docx 7/30 PE593.826v02-00
že je třeba věnovat více úsilí uplatňování koordinovaných strategií v oblasti údajů jak v institucích EU, tak v členských státech, včetně širšího a rychlejšího zpřístupňování údajů veřejnosti, zlepšení kvality údajů, snadnějšího přístupu k údajům a poskytování elektronických právních předpisů ve strojově čitelném formátu; 9. zdůrazňuje výhody elektronické účasti (eparticipation) a upozorňuje, že by členské státy měly více využívat elektronické konzultace, elektronické informace a elektronické rozhodování; zdůrazňuje, že aby se zamezilo zneužívání systémů a aby byla zajištěna odpovědnost a transparentnost, musí být elektronická účast a zejména elektronické rozhodování v souladu s nařízením (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu; 10. vítá iniciativy všech institucí EU zaměřené na zkvalitnění mechanismů elektronické účasti na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni a žádá Komisi, aby dále rozvíjela a prosazovala digitální nástroje, jako jsou systémy elektronického hlasování a elektronické předkládání petic, s cílem motivovat občany a podniky k širší účasti na rozhodování EU; 11. konstatuje, že se v posledních pěti letech výrazně rozšířilo používání mobilních zařízení, zatímco použitelná pro mobilní zařízení je pouze jedna třetina veřejných webových stránek; vyzývá proto členské státy, aby posoudily možnosti rozvoje mobilních řešení pro služby egovernment a zajistily, aby byly uživatelsky vstřícné a přístupné pro všechny; zdůrazňuje, že je nutné zajistit průběžnou aktualizaci a modernizaci internetových stránek a nástrojů veřejné správy a naplňovat měnící se požadavky na kybernetickou bezpečnost, aby byly služby elektronické veřejné správy přístupné i v budoucích podmínkách; 12. vyzývá členské státy, aby při nákupu zboží a služeb nebo zadávání veřejných prací prosazovaly a využívaly elektronické zadávání veřejných zakázek, díky němuž budou veřejné výdaje transparentnější a účinnější a povedou ke snížení nákladů a byrokracie; vyzývá členské státy, aby ve svém veřejném sektoru rovněž ve větší míře využívaly rejstříků zakázek a interoperabilních elektronických podpisů; vyzývá Komisi a členské státy, aby vynaložily nezbytné úsilí na zajištění transparentnosti při zadávání veřejných zakázek a toho, aby měli všichni účastníci těchto veřejných soutěží k dispozici informace v reálném čase; vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby usnadnila výměnu osvědčených postupů týkajících se používání kritérií inovací ve veřejných nabídkových řízeních, zejména tak, že bude zajišťovat, aby nabídková řízení předem nestanovovala řešení, ale poskytovala prostor k tomu, aby jejich účastníci mohli navrhovat inovativní a otevřená řešení; vyzývá Komisi, aby dále pracovala na normách elektronické fakturace, elektronického podávání nabídek a elektronického oznamování a s cílem zvýšit odpovědnost a dohledatelnost veškeré činnosti v rámci těchto systémů podporovala používání elektronické identifikace v interních systémech veřejné správy; 13. zdůrazňuje, že je důležité vytvořit bezpečné, spolehlivé a interoperabilní přeshraniční veřejné služby, zabránit další fragmentaci a podporovat mobilitu; zdůrazňuje, že interoperabilita a normalizace patří k hlavním prvkům realizace struktur egovernment, a vítá proto sdělení Komise nazvané Evropské normy pro 21. století a v této souvislosti také revizi Evropského rámce interoperability; poukazuje na skutečnost, že k tomu, aby se občané EU mohli zapojit do platforem veřejné správy, je nezbytné PE593.826v02-00 8/30 RR\1124791.docx
používání otevřených standardů, a zdůrazňuje, že standardy musí sloužit zájmům celé společnosti tím, že budou inkluzivní, spravedlivé a schopné obstát i v budoucnu a budou vyvíjeny otevřeným a transparentním způsobem; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby při rozvoji veřejných digitálních řešení podporovaly otevřené standardy a aby věnovaly větší pozornost interoperabilitě a potenciálním přínosům účinného využívání digitálních technologií; 14. vyjadřuje politování nad tím, že pouze 28 % evropských domácností ve venkovských oblastech mělo v roce 2015 pevné rychlé internetové připojení, a nad tím, že ač průměrné pokrytí 4G v EU dosahuje v celé EU 86 %, ve venkovských oblastech jde jen o 36 %, a upozorňuje, že je naléhavě zapotřebí trvale podporovat rozšiřování širokopásmového připojení, zejména ve venkovských oblastech, neboť přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení je nezbytným předpokladem pro využívání služeb egovernmentu i jejich výhod; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby po roce 2020 nadále poskytovaly přiměřené finanční prostředky na rozšiřování širokopásmového připojení, infrastruktury digitálních služeb a přeshraniční interakci orgánů veřejné správy, a to v rámci Nástroje pro propojení Evropy či jiných vhodných programů EU, a tak zajišťovaly jejich dlouhodobou udržitelnost; v tomto ohledu vyzývá provozovatele, aby více investovali do infrastruktury s cílem zlepšit konektivitu ve venkovských oblastech a zajistili, že i venkovské oblasti budou těžit ze sítí s velmi vysokou kapacitou ve formě 5G, jelikož budou klíčovým stavebním kamenem naší digitální společnosti; 15. zdůrazňuje, že pro fungování služeb elektronické správy je stěžejní plošně zavést bezpečnou, přiměřenou, odolnou, spolehlivou a vysoce výkonnou infrastrukturu, např. telekomunikační sítě a superrychlé širokopásmové připojení; vyzývá proto k rychlému přijetí evropského kodexu pro elektronické komunikace s cílem dosáhnout evropských strategických cílů; považuje za klíčové, aby orgány veřejné správy sledovaly vývoj technologií a aby byly schopné zavádět inovativní technologie jako data velkého objemu a internet věcí nebo mobilní služby, např. 5G, v souladu s potřebami uživatelů; 16. domnívá se, že opětovné využití technických prvků Nástroje pro propojení Evropy (CEF) ve veřejném i soukromém sektoru má zásadní význam pro fungování infrastruktury digitálních služeb; zdůrazňuje, že je třeba zajistit dlouhodobou udržitelnost technických prvků CEF i výsledků rozsáhlých pilotních projektů a řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA2) i po roce 2020; zdůrazňuje potenciál iniciativy Wifi4EU pro podporu univerzálního přístupu k vysokorychlostním sítím; vyzývá proto Komisi, aby s cílem dosáhnout cílů jednotného digitálního trhu vytvořila společně s členskými státy dlouhodobou strukturu veřejné správy, jejíž prioritou by bylo reagovat na potřeby občanů a podniků a v maximální míře podporovat užívání společných norem; 17. konstatuje, že zavádění inovativních řešení pro datově náročné veřejné služby, například pro využívání cloudových služeb, je nadále pomalé a roztříštěné; připomíná, že služby jako INSPIRE produkují velké objemy dat, které vyžadují vyšší kapacitu výpočetní techniky; vítá v této souvislosti Evropskou iniciativu v oblasti cloud computingu navrženou Komisí a domnívá se, že je třeba rozšířit uživatelskou základnu evropského cloudu pro otevřenou vědu na veřejný sektor; RR\1124791.docx 9/30 PE593.826v02-00
18. vyzývá Komisi, aby zvýšila povědomí o významu portálu e-justice a o možnostech jeho využití a vytvořila z něj jednotné kontaktní místo poskytující veškeré relevantní právní informace a přístup ke spravedlnosti v jednotlivých členských státech; upozorňuje však na to, že ne všichni účastníci řízení mají stejný přístup a nezbytné dovednosti pro využívání informačních a komunikačních technologií, což by mohlo znamenat omezení jejich přístupu ke spravedlnosti; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost tomu, aby byl lidem se zdravotním postižením umožněn přístup k portálu e-justice; 19. vítá zavedení systému e-codex, který umožňuje přímou komunikaci mezi občany a soudy ve všech členských státech a je klíčovým krokem směřujícím k usnadnění přeshraničního přístupu k veřejným službám; 20. blahopřeje Radě a Komisi k jejich práci na zavedení evropského identifikátoru judikatury ECLI, který je velice užitečný pro právní výzkum a soudní dialog, a vítá vytvoření vyhledávače ECLI, jenž by měl usnadnit přístup k právním informacím napříč Unií; 21. opakuje, že je nezbytné zlepšovat digitální dovednost administrativních pracovníků, všech občanů a podniků, a sice rozvojem a podporou činností odborné přípravy na celostátní, regionální a místní úrovni, aby se minimalizovalo riziko digitálního vyloučení, a zavést specializované kurzy odborné přípravy týkající se služeb elektronické správy pro úředníky a veřejné činitele s rozhodovacími pravomocemi; zdůrazňuje, že digitální dovednosti jsou naprosto nezbytným předpokladem k zapojení do egovernmentu; vybízí k vytvoření osnov elektronického učení, které by byly uznány v rámci evropského systému přenosu a akumulace kreditů (ECTS); domnívá se, že jedním ze základních prvků pro rozvoj elektronické správy je soustavné rozvíjení digitálních dovedností; zdůrazňuje, že je potřebné řešit digitální propasti mezi zeměpisnými oblastmi, mezi lidmi z různých sociálně-ekonomických vrstev a mezi generacemi a předcházet jim; vyzývá členské státy, aby přijímaly podněty z akčního plánu pro egovernment s cílem umožnit zejména mladým občanům komunikaci se správou, která odpovídá jejich komunikačním zvyklostem v jiných oblastech, a dále zdůrazňuje, že vyučování digitálních dovedností má obzvláštní význam v případě starších osob, které se při používání elektronických služeb často potýkají s nedostatečnými dovednostmi a nejistotou; domnívá se, že členské státy by měly podporovat celoživotní učení a komunikační a vzdělávací kampaně, včetně vytváření sítí pro výuku mediální gramotnosti, s cílem umožnit občanům EU plně využívat možností, jež skýtají nové portály elektronické správy a služeb; 22. zdůrazňuje, že je potřebný inkluzivní, dvojí přístup (on-line i off-line), aby se zamezilo vyloučení, vezmeme-li v úvahu nynější míru digitální negramotnosti a skutečnost, že více než 22 % Evropanů, zejména starších osob, nechce při komunikaci s orgány veřejné správy využívat on-line služby; zdůrazňuje, že se vyskytují různé důvody a překážky k odmítání používat online služby, jako jsou neinformovanost, nedostatek dovedností, nedostatek důvěry a chybné vnímání, a že tyto důvody musí být řešeny či odstraněny; domnívá se, že aby se zabránilo digitálnímu vyloučení a prohlubování digitální propasti, je třeba zajistit přístup ke kvalitním službám elektronické správy občanům, kteří žijí ve venkovských, horských a vzdálených oblastech; 23. zdůrazňuje, že digitalizace může veřejné správě přinést úspory nákladů; usuzuje, že PE593.826v02-00 10/30 RR\1124791.docx
digitalizace a další výzvy plynoucí z balíčků opatření pro modernizaci jsou často řešeny v kontextu rozpočtových omezení a že zejména regionální a místní orgány čeká v nadcházejících letech ještě mnoho práce, která bude vyžadovat nejen přijetí digitálních opatření založených na otevřených standardech, čímž se sníží náklady na údržbu a stimulují inovace, ale také podporu partnerství veřejného a soukromého sektoru; zdůrazňuje, že časem se projeví nákladová efektivnost, neboť investice do digitalizace přispějí v budoucnu ke snížení administrativních nákladů; zdůrazňuje, že do té doby bude i nadále nezbytný přístup on-line i off-line; 24. poukazuje na to, že by při zvažování digitalizace jednotlivých správních postupů měly být zohledňovány námitky týkající se prvořadého veřejného zájmu; Přeshraniční egovernment na všech úrovních správy 25. zdůrazňuje, že je důležité vytvořit udržitelnou přeshraniční strukturu egovernment, a zjednodušit tak přístup ke čtyřem základním svobodám i jejich výkon; 26. zdůrazňuje význam přeshraničních služeb egovernment v každodenním životě občanů a upozorňuje na přínosy dalšího rozvoje elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení (EESSI) a Evropského portálu pracovní mobility (EURES), jakož i přeshraničních služeb elektronického zdravotnictví; 27. vítá rozličné iniciativy Komise zaměřené na vytváření přeshraničních digitálních předpisů, zejména pokud jde o interoperabilitu a standardizaci; zdůrazňuje však, že přejímání těchto řešení je příliš pomalé na to, jaká je hodnota a význam těchto služeb pro občany EU; vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude zaveden správný rámec na podporu důvěry mezi členskými státy, a urychlila vývoj přeshraničních digitálních předpisů od ochrany údajů, přes bezpečnost výměny dat až po zavádění nezbytné digitální infrastruktury a služeb; 28. žádá Komisi, aby dále rozvíjela a prosazovala využívání Evropského portálu pracovní mobility EURES prostřednictvím užší integrace a spolupráce mezi systémy veřejných služeb zaměstnanosti a portálem EURES, a to s cílem usnadňovat a zvyšovat mobilitu zaměstnavatelů a uchazečů o zaměstnání v Evropské unii; 29. zdůrazňuje, že elektronické zdravotnictví může významně zlepšit kvalitu života občanů tím, že bude pacientům poskytovat přístupnější, nákladově efektivnější a účinnější zdravotní péči; 30. domnívá se, že v zájmu řádného fungování přeshraničních služeb egovernment musí být odstraněny jazykové překážky a že orgány veřejné správy, zejména v příhraničních regionech, by měly poskytovat své informace a služby nejen v úředním jazyce svého členského státu, ale také v jiných příslušných evropských jazycích; 31. zdůrazňuje význam výměny osvědčených postupů, příkladů projektů a zkušeností s nimi mezi všemi úrovněmi správy jak v rámci členských států, tak i mezi jednotlivými státy; konstatuje, že výsledky pilotních projektů velkého rozsahu financovaných z prostředků EU, jako jsou esense, ecodex a TOOP, významně přispívají ke zlepšování přeshraničních služeb v Evropě; RR\1124791.docx 11/30 PE593.826v02-00
32. má za to, že by komplexní monitorování výkonnosti egovernmentu v členských státech mělo zajistit, aby metodika výkonnosti řádně zohledňovala specifické vnitrostátní faktory; zdůrazňuje přínosy, jež má spolehlivé měření výkonnosti v členských státech pro tvůrce politik a veřejné mínění; 33. upozorňuje, že interoperabilita, otevřené standardy a veřejně přístupná data mají nejen zásadní význam v přeshraničním kontextu, ale je jich také zapotřebí na celostátní, regionální a místní správní úrovni v každém členském státě, přičemž je nutné rovněž zohledňovat potřebu ochrany údajů při přenosu informací; 34. vyzývá Komisi a další orgány EU, aby šly v oblasti egovernment příkladem a nabídly občanům a podnikům transparentní a uživatelsky vstřícnou bránu a komplexní digitální služby, zejména pokud jde o žádosti o financování z prostředků EU a zadávání veřejných zakázek, a žádá Komisi, aby rovněž zintenzivnila své úsilí, pokud jde o překlad svých internetových stránek do všech úředních jazyků EU a vyzdvihování osvědčených postupů; Ochrana a zabezpečení údajů 35. zdůrazňuje, že důvěra občanů v ochranu osobních údajů má zásadní význam pro zajištění úspěchu akčního plánu EU v oblasti egovernment na období 2016 2020 a že orgány veřejné správy musí v zájmu budování důvěry v digitální služby nakládat s osobními údaji bezpečně a v plném souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů a předpisy EU týkajícími se soukromí; 36. zdůrazňuje, že by v rámci akčního plánu pro egovernment měl být rovněž zvažován plán pro elektronické zdravotnictví, jelikož je jeho důležitou součástí; domnívá se, že by měl být zlepšen sběr a přenos údajů a že přeshraniční přenos údajů by měl být možný jen v určitých případech, jelikož to usnadní poskytování zdravotnických služeb pro všechny občany EU; 37. upozorňuje, že předpisy o ochraně údajů by současně neměly být považovány za překážku, ale spíše za východisko k rozvoji inovativních řešení v oblasti egovernmentu, a proto zdůrazňuje, že je zapotřebí vypracovat účinné pokyny k uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů a zajistit průběžnou výměnu informací se zainteresovanými stranami; 38. konstatuje, že pouze 15 % Evropanů uvádí, že mají pocit úplné kontroly nad používáním svých osobních údajů; domnívá se, že je důležité dále zkoumat zásadu vlastnictví údajů, a věří, že budoucí opatření budou moci vycházet ze sdělení Komise nazvaného Budování evropské ekonomiky založené na datech a dalších souvisejících návrhů; 39. naléhavě vyzývá členské státy k zajištění toho, aby bylo urychleně a plně prováděno nařízení eidas, neboť elektronický podpis, elektronická identifikace a elektronická autentizace představují základní stavební prvky přeshraničních digitálních veřejných služeb; zdůrazňuje, že je důležité vybízet občany, podniky i veřejnou správu k přejímání systémů elektronické identifikace oznámených podle nařízení eidas; v tomto ohledu zdůrazňuje, že přijetí těchto klíčových faktorů by mělo při vývoji digitálních služeb být prioritou pro soukromý i veřejný sektor; vyzývá proto Komisi, aby podnikla kroky PE593.826v02-00 12/30 RR\1124791.docx
k usnadnění a podpoře spolupráce veřejného a soukromého sektoru v přeshraničním a meziodvětvovém používání elektronické identifikace a digitálních podpisů; vítá program ISA2, který pokrývá všechny politiky Unie, u nichž je nezbytná interoperabilita systémů fungujících na úrovni EU i jednotlivých států; 40. zdůrazňuje, že ochrana před kybernetickými útoky a schopnost odolnosti správních orgánů v případě kybernetického útoku velkého dosahu jsou velmi důležité a je třeba je rozvíjet; zdůrazňuje, že je k tomu nezbytný evropský přístup, zejména vzhledem k tomu, že zásada pouze jednou jako součást akčního plánu EU v oblasti egovernment na období 2016 2020 předpokládá výměnu údajů o občanech mezi evropskými správními orgány; 41. zdůrazňuje, že k zabezpečení údajů je nezbytné přihlížet již ve fázi návrhu aplikací, které musí být moderní a jednoduché z hlediska jejich používání, a správních procesů, které musí být účinné ( bezpečnost už od návrhu ), aby občané i podniky mohli plně využívat výhod moderních technologií; 42. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi. RR\1124791.docx 13/30 PE593.826v02-00
VYSVĚTLUJÍCÍ PROHLÁŠENÍ Zpravodajka vítá akční plán pro egovernment, v němž Evropská komise stanovila ambiciózní cíle, jež mají být v následujících letech naplněny. Na rozdíl od akčního plánu na období 2011 2015 jsou stávající opatření stanovena v obecnějším kontextu a jsou součástí strategie Komise pro digitální trh. Komise tak uznává, že digitální překážky způsobující roztříštěnost jednotného digitálního trhu existují nejen v soukromém, ale i veřejném sektoru. Ve skutečnosti se všechna odvětví potýkají se značnými problémy spojenými s transformací v digitální společnost. Udivující je nejen rychlost transformace, ale i technologické prostředky, které jsou dostupné nebo budou brzy k dispozici, a které zřejmě nabízejí dosud neobjevené možnosti. Orgány veřejné správy musí být připraveny aktivně se do tohoto procesu transformace zapojit a zajistit, aby jejich služby vyhovovaly budoucím potřebám. Digitalizace orgánů veřejné správy Orgány veřejné správy musí mít takové možnosti, aby mohly co nejlépe využívat potenciálu digitalizace spojeného s vnitřním i vnějším tokem pracovních činností ve veřejné správě, neboť zaměstnanci a občané i podniky očekávají, že budou svou činnost vykonávat v moderním digitalizovaném prostředí. Digitalizované orgány veřejné správy musí být otevřené a účinné a musí podporovat začlenění a občanům a podnikům bez ohledu na hranice poskytovat personalizované, uživatelsky vstřícné a komplexní digitální veřejné služby. Je-li to možné, musí být veřejné služby poskytovány digitálně (standardně digitalizované). Občané i podniky by současně neměli mít povinnost poskytovat několikrát tytéž informace (zásada pouze jednou). Vícečetné poskytování týchž informací by pro všechny zúčastněné strany znamenalo nejen další zátěž, ale také by naznačovalo, že orgány veřejné správy nevyužívají veškerých možností digitálních řešení, a interní procesy tudíž zbytečně opakují. Budoucí strategie však musí být zaměřeny nejen na poskytování údajů, ale také na přístupnost. Jak Komise správně uvádí, týká se to z hlediska Unie především informací o jednotném trhu. Vytvoření jednotné digitální brány by zajisté mělo usnadnit přístup občanů a podniků k informacím. Pokud jde o přístupnost, dosáhla již Unie i dalších kladných výsledků: V rámci nové směrnice o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací 1 posílily zákonodárné orgány EU přístupnost on-line veřejných služeb. Členské státy tak nyní musí zajistit, aby webové stránky byly uživatelsky vstřícnější nejen pro osoby se zdravotním postižením, ale v konečné fázi pro všechny uživatele. V této souvislosti je nezbytné uvést, že v současnosti má přístup k internetu více než 83 % evropských domácností a že pokračuje trend používat čím dál více mobilních zařízení. Zároveň však pouze jedna třetina veřejných webových stránek je přizpůsobená pro použití mobilními zařízeními. Tato analýza vede k závěru, že existuje značný prostor pro rozšíření 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1. PE593.826v02-00 14/30 RR\1124791.docx
mobilních řešení pro služby egovernment. Veřejně přístupná data mohou využívat i uživatelé. Veřejné i soukromé údaje lze považovat za nový zdroj 21. století. Je důležité, aby strategie v oblasti veřejně přístupných dat občanům i podnikům umožňovaly volně používat informace veřejného sektoru. Možnost volně používat tyto údaje by podpořila inovativní řešení, zvýšila účinnost i transparentnost a v konečném důsledku by přispěla k přechodu ke skutečné znalostní společnosti. Některé členské státy, například Estonsko, jež vytvořilo portál veřejně přístupných dat (opendata.riik.ee), dosáhly většího pokroku než jiné státy. Dalším příkladem je Německo, kde spolková vláda v současnosti realizuje pilotní projekt v rámci govdata. Členské státy se vyzývají, aby si za účelem dosažení pokroku v této oblasti vyměňovaly příslušné informace, je-li to možné. Předpokladem pro účast na formování veřejného mínění je opět přístupnost. Elektronická účast občanům umožňuje zapojit se snadno a aktivně do tvorby politik a členské státy by měly více využívat elektronické konzultace, elektronické informace a elektronické rozhodování. Komise správně oznamuje další podporu pro členské státy určenou pro přechod k využívání elektronického zadávání veřejných zakázek v plném rozsahu, včetně úsilí o stanovení norem elektronické fakturace, elektronického podávání nabídek a elektronického oznamování. Stanovený harmonogram je ambiciózní (2018 pro elektronické nabídky, 2019 pro přijetí elektronické fakturace), je však možné jej realizovat pouze v případě, budou-li Komise a členské státy v následujících dvou letech úzce spolupracovat. Transformace veřejného i soukromého sektoru probíhá v kontextu příliš vysoké míry negramotnosti v Evropě 1 a odporu části obyvatelstva, včetně starších osob, využívat při komunikaci s orgány veřejné správy on-line služeb. O veřejném sektoru to však platí mnohem více než o sektoru soukromém. Žádný občan nesmí být opomíjen. Zpravodajka se proto domnívá, že je nezbytné kombinovat on-line i off-line iniciativy, které občanům i podnikům nabízejí vysoce kvalitní služby a jež zamezují vyloučení částí společnosti. Úspěšný přechod k digitální budoucnosti musí být podpořen nejmodernějšími normami, které nejen zajistí předvídatelný a stabilní investiční rámec, ale také připraví půdu pro zvyšování kvality, bezpečnosti, transparentnosti a interoperability zboží a služeb. Výbor IMCO v současnosti připravuje zprávu z vlastního podnětu 2 jako odpověď na sdělení Komise nazvané Evropské normy pro 21. století 3. Stejně důležité jsou i další iniciativy, které Komise již zahájila nebo zahájí, včetně jejího záměru revidovat Evropský rámec interoperability. Bez náležitého připojení by řešení egovernment mohla zůstat bez povšimnutí. Kromě dalších opatření, například pokrytí 5G atd., má rozšiřování širokopásmového připojení rozhodující význam pro zajištění přístupu k digitálním veřejným službám zejména ve venkovských oblastech. Bez odpovídajícího veřejného financování ze strany Evropské komise a členských států nebude toto rozšíření realizováno. Je tudíž nanejvýš důležité podporovat investice prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy či jiných vhodných programů EU. 1 Viz například závěrečná zpráva skupiny odborníků EU na vysoké úrovni pro gramotnost, září 2012. 2 2016/2274(INI) Evropské normy provádění nařízení (EU) č. 1025/2012. 3 COM(2016) 358, 1.6.2016. RR\1124791.docx 15/30 PE593.826v02-00
Více finančních prostředků je zapotřebí i na řádnou odbornou přípravu administrativních pracovníků, občanů a podniků. Také pro účely přípravy ambiciózních programů odborné přípravy, jež by minimalizovaly riziko digitálního vyloučen, bude zapotřebí spolufinancování ze strany Unie a členských států. I přes veškerý optimismus však zpravodajka uznává, že digitalizace má své hranice. U většiny veřejných služeb může digitalizace skutečně zvýšit kvalitu a účinnost. Některé služby však budou nadále muset poskytovat vyškolení pracovníci na pracovišti. Například moderní technologie mohou být určitě přínosné pro veřejný dohled nad ekonomikou v otázce regulace finančních trhů. Pokud však jde o ověřování hygienických norem v restauracích, v nichž jsou kontroly na místě zatím naprosto nezbytné, je zvýšení účinnosti omezené. Opatření modernizace tudíž nesmí být stimulována pouze řešeními informačních technologií nebo obchodními aspekty, ale potřebou orgánů veřejné správy zajistit účinné, účelné a pro občany vstřícné služby, které budou poskytovat dobře proškolení pracovníci, jež na přepážkách zodpovídají dotazy občanů. Přeshraniční egovernment na všech úrovních správy Digitalizace se dotýká všech členských států a Unie, jakož i všech úrovní správy. Právě správa Unie by v procesu transformace měla jít příkladem. Uveďme jednoduchý příklad: mnoho občanů si stěžuje, že je někdy obtížné najít na webových stránkách Komise příslušné informace. Otevřený a transparentní přístup k informacím je nejen důležitý pro podporu evropské integrace, ale je také projevem vstřícnosti moderní správy. Tento impulz musí být využit k posílení přeshraničních služeb v rámci digitalizace orgánů veřejné správy, což je nejdůležitější pro stimulaci čtyř základních svobod na jednotném trhu (např. podpora a posílení mobility občanů a podniků). V případě veřejného sektoru si musíme rovněž uvědomit, že občané a podniky v celé Evropě očekávají, že budou požívat výhod digitálních technologií i v jiných členských státech, než v členském státě, kde mají bydliště či sídlo. Z toho důvodu je nezbytné dále rozvíjet elektronickou výměnu informací o sociálním zabezpečení, Evropský portál pracovní mobility (EURES), jakož i přeshraniční služby elektronického zdravotnictví. Závažnost jazykových překážek je zjevná především v příhraničních regionech. Nemůžeme od občanů jen neustále vyžadovat, aby zdokonalovali své jazykové dovednosti, ale musíme jít příkladem a, je-li to možné, nabízet služby v jednom či více dalších jazycích, než je jazyk používaný v členském státě bydliště či sídla, pokud je takový jazyk skutečně požadován. Ochrana a zabezpečení údajů Ochrana a zabezpečení údajů jsou velice citlivou oblastí, v níž mohou jít orgány veřejné správy příkladem a soukromému sektoru ukázat, jak při rozvoji nové technologické architektury respektovat tyto základní zásady. Ochrana údajů je základním právem, přičemž Unie zcela nedávno aktualizovala své právní předpisy novým nařízením o ochraně údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) 1, jež 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, Úř. PE593.826v02-00 16/30 RR\1124791.docx
bude uplatňováno od května 2018. Komise rovněž nedávno představila svou harmonizaci směrnice o soukromí a elektronických komunikacích a předpisů EU o ochraně údajů s obecným nařízením o ochraně osobních údajů při jejich zpracovávání orgány EU 1, jakož i návrh nařízení o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích) 2. Tímto novým balíčkem opatření Unie stanoví vzor pro bezpečné nakládání s osobními údaji. Vnitrostátní orgány veřejné správy, především pak místní orgány, však budou potřebovat účinné pokyny k uplatňování obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Tyto pokyny by měly být zajištěny jak na úrovni EU, tak i členských států a měly by být v případě potřeby aktualizovány. Důležitý přehled o tom, jakým způsobem najít vhodnou rovnováhu mezi dodržováním základního práva na ochranu údajů a podporou rozvoje inovativních řešení egovernment, poskytne především výměna názorů se zainteresovanými stranami. Tato řešení by měla reagovat i na otázku vlastnictví údajů. Komise ve svém sdělení nazvaném Budování evropské ekonomiky založené na datech 3 právě zahájila příslušné diskuse, zejména diskuse týkající se soukromého sektoru. Opatření týkající se vlastnictví údajů, která Komise v tomto dokumentu předjímá, a další opatření, jako je přístup k údajům a jejich přenos, budou rovněž hrát významnou úlohu při vytváření vhodného politického rámce pro orgány veřejné správy. Průvodní pracovní dokument útvarů poskytuje podrobnější informace o možném způsobu řešení této problematiky v budoucnu 4. Bezpečnost a důvěryhodnost jsou dva doplňkové pilíře moderních strategií egovernmentu. Všechny iniciativy musí vycházet ze zabezpečených opatření, která zase podpoří důvěru občanů a podniků, jež je nezbytná pro přijímání a využívání digitálních nabídek ze strany orgánů veřejné správy. Pokud jde o bezpečnost, opatření Unie již byla vypracována a mohou být přijata. Například nařízení eidas již stanoví právní prostředí, v němž orgány veřejné moci, občané a podniky mohou provádět bezpečnou elektronickou výměnu prostřednictvím systémů elektronické identifikace. Elektronický podpis, elektronická identifikace a elektronická autentizace jsou důležitými službami vytvářejícími důvěru, které budou orgány veřejné správy v budoucnu využívat. Bezpečnost už od návrhu se musí stát zásadou každé strategie digitalizace, včetně egovernment. Právě členské státy však bohužel zablokovaly začlenění orgánů veřejné správy do tzv. směrnice o bezpečnosti sítí a informací týkající se kybernetické bezpečnosti 5. Komise své zásady politiky v oblasti kybernetické bezpečnosti dále stanovila ve svém sdělení z roku 2016 o posílení evropského systému kybernetické odolnosti a podpoře konkurenceschopného a inovativního odvětví kybernetické bezpečnosti (COM(2016) 410, 5.7.2016), v němž se věst. L 119, 4.5.2016, s. 1. 1 Návrh nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES, který předložila Komise. 2 Návrh nařízení o respektování soukromého života a ochraně osobních údajů v elektronických komunikacích a o zrušení směrnice 2002/58/ES (nařízení o soukromí a elektronických komunikacích) (COM(2017)0010 final) 2017/0003(COD), který předložila Komise dne 10. ledna 2017. 3 Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2017 nazvané Budování evropské ekonomiky založené na datech (COM(2017) 009 final). 4 Pracovní dokument útvarů Komise o volném toku dat a vznikajících otázkách evropské ekonomiky založené na datech přiložený ke sdělení Budování evropské ekonomiky založené na datech (SWD(2017) 002 final). 5 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii, Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1. RR\1124791.docx 17/30 PE593.826v02-00
zásada bezpečnost už od návrhu prosazuje u všech rozsáhlých investic do infrastruktury. Nyní je vhodný čas zajistit, aby byla zásada bezpečnost už od návrhu dodržována ve fázi přípravy všech iniciativ egovernment. PE593.826v02-00 18/30 RR\1124791.docx
28.2.2017 STANOVISKO VÝBORU PRO PRŮMYSL, VÝZKUM A ENERGETIKU pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů k akčnímu plánu EU pro egovernment na období 2016 2020 (2016/2273(INI)) Navrhovatelka (*): Angelika Mlinar (*) Přidružený výbor článek 54 jednacího řádu NÁVRHY Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku vyzývá Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů jako věcně příslušný výbor, aby do svého návrhu usnesení začlenil tyto návrhy: 1. je přesvědčen, že vytvoření elektronické veřejné správy má pro jednotný digitální trh klíčový význam; vítá sdělení Komise nazvané Akční plán EU pro egovernment na období 2016 2020; podporuje základní zásady tohoto akčního plánu, díky nimž budou orgány veřejné správy konzistentnější a inkluzivnější, důvěryhodnější, výkonnější a transparentnější a budou poskytovat otevřené, interoperabilní a vzájemně propojené digitální služby zaměřené na uživatele, čímž se posílí postavení občanů; vítá skutečnost, že administrativní zátěž a výlohy se sníží zavedením zásady pouze jednou ; připomíná, že zavedení této zásady by na úrovni EU mohlo přinést roční čisté úspory ve výši 5 miliard EUR; vítá zahájení projektu TOOP, který by měl zavést tuto zásadu v přeshraničním kontextu, a žádá Komisi, aby do něj zapojila místní úřady v pohraničních regionech; 2. zdůrazňuje, že inkluzivní a dostupné digitální veřejné služby jsou základním faktorem pro tvorbu a provádění politik na podporu konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti; zdůrazňuje, že je třeba využít potenciál digitálních technologií, abychom dospěli k výkonnějšímu a účinnějšímu veřejnému sektoru a snížili administrativní zátěž intenzivnějším využíváním participativních nástrojů a užitečné zpětné vazby v případě digitálních platforem, která umožňuje přizpůsobit elektronickou veřejnou správu cílům rozvíjející se společnosti; konstatuje, že rozvoj digitálních technologií umožňuje mimo jiné zkrátit prodlení plateb dodavatelům, zlepšit výběr daní a systémy zdravotní péče a zvýšit výkonnost soudních systémů, například propojením obchodních rejstříků RR\1124791.docx 19/30 PE593.826v02-00
a rejstříků insolvence; žádá Komisi, aby podporovala průmyslový výzkum s cílem vytvořit výrobky, služby a postupy, které na trhu chybí a umožňují nalézt inovativní řešení tak, aby byly splněny požadavky na výkon a funkčnost veřejného sektoru; 3. vybízí Komisi, aby po zkušenosti se zjednodušeným jednotným správním místem pro DPH minimalizovala zátěž vyplývající z přeshraničního elektronického obchodování, která je důsledkem rozdílných systémů DPH, a zajistila tak větší soulad a rovné podmínky pro evropské podniky; 4. zdůrazňuje, že je důležité zvýšit informovanost občanů o dostupných nástrojích a službách elektronické správy; domnívá se, že aby se zabránilo digitálnímu vyloučení a prohlubování digitální propasti, je třeba zajistit přístup ke kvalitním službám elektronické správy občanům, kteří žijí ve venkovských, horských a vzdálených oblastech; vyzývá k inkluzivnímu přístupu při vytváření akčního plánu pro elektronickou veřejnou správu zaměřeného na starší občany, znevýhodněné skupiny a na osoby, které nemají dostatečné dovednosti nebo mají zdravotní postižení, jež snižuje jejich schopnost využívat obecně dostupné systémy nebo rozhraní; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zaujaly globální a komplexní přístup k elektronické veřejné správě s cílem zajistit bezproblémovou koordinaci online a offline služeb veřejné správy; 5. zdůrazňuje, že občané, kteří nemají potřebné dovednosti nebo nástroje pro práci v digitální oblasti, musí mít přístup k veřejným službám prostřednictvím standardních formulářů a postupů včetně osobního vyřízení; 6. zdůrazňuje význam akčního plánu EU pro egovernment pro pohraniční regiony, v nichž usnadní každodenní život občanů pracujících za hranicemi a malých a středních podniků působících obvykle v přeshraničním kontextu; 7. vyzývá k rychlému zavedení elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení s cílem posílit ochranu práv mobilních občanů v oblasti sociálního zabezpečení a dohled nad dodržováním těchto práv; 8. zdůrazňuje, že je třeba, aby přístup k údajům a jejich výměna byly bezpečné; poukazuje na to, že služby elektronické správy by měly být vytvořeny tak, aby zaručovaly bezpečnost informací a ochranu osobních údajů v souladu s právními předpisy EU; v případě potřeby by měly být vyvinuty nové a inovativní technologie, které by zajistily začlenění kybernetické bezpečnosti do těchto služeb; upozorňuje, že splnění těchto podmínek zvýší důvěru k digitálním službám a jejich používání; 9. zdůrazňuje, že pro fungování služeb elektronické správy je stěžejní plošně zavést bezpečnou, přiměřenou, odolnou, spolehlivou a vysoce výkonnou infrastrukturu, např. telekomunikační sítě a superrychlé širokopásmové připojení; vyzývá proto k rychlému přijetí evropského kodexu pro elektronické komunikace s cílem dosáhnout evropských strategických cílů; považuje za klíčové, aby orgány veřejné správy sledovaly vývoj technologií a aby byly schopné zavádět inovativní technologie jako data velkého objemu a internet věcí nebo mobilní služby, např. 5G, v souladu s potřebami uživatelů; 10. vítá dynamický a flexibilní přístup akčního plánu; vyzývá řídící výbor, aby soustavně stanovoval specifické, realistické a měřitelné cíle založené na ukazatelích výkonnosti za účelem podpory inovací a aby sledoval plnění těchto cílů a podával o něm zprávy; PE593.826v02-00 20/30 RR\1124791.docx