Ptáci (Aves) Ptáci. Znaky ptáků. Znaky ptáků 9.12.2015. cvičení zoologie 2015



Podobné dokumenty
Aves 2 ČR. systém ptáků V ČR se vyskytuje cca 410 druhů ptáků. cca 200 druhů v ČR hnízdí. Letci:

PRACOVNÍ LISTY K PRAKTICKÝM CVIČENÍM Z BIOLOGIE ZVÍŘAT

SOVY. Obecné informace. - masožravci - noční ptáci

DRUH HNÍZDĚNÍ TAH/ZIMOVÁNÍ Poznámky LABUŤ VELKÁ X HUSA VELKÁ X HUSA BĚLOČELÁ X HUSA POLNÍ X HUSICE LIŠČÍ X HUSICE NILSKÁ X KACHNA DIVOKÁ

PTÁCI, ŘÁDY POZNÁVAČKA

strunatci Chordata: obratlovci Vertebrata ptáci - Aves vrubozobí (Anseriformes)

Ptáci Aves Neognathae Galloanseres hrabaví Galliformes bažantovití Phasianidae

strunatci Chordata: obratlovci Vertebrata ptáci - Aves vrubozobí (Anseriformes)

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. kriticky ohrožení (1) bukač velký (Botaurus stellaris)

lov / sběr potravy lov / sběr potravy Janské Lázně TU KH 50,6 15,8 Jiří Franc lov / sběr potravy

Ornitologický průzkum přírodní památky Černíč v letech

jsou poměrně početný řád třídy ptáků obsahujícím více než 200 druhů jsou to většinou samostatně žijící noční živočichové, kteří se živí malými savci,

Ornitologický průzkum přírodní rezervace V pískovně

Břehové porosty a vodní plocha. Stručná charakteristika prostředí na Mosteckém jezeře

PEXESO HRÁDECKÁ ZVÍŘENA NA DVORKU, NA LOUCE, NA POLI, V LESE A VE VODĚ

PTÁCI ČR ( 1.) Gaviiformes - Galliformes

PTÁCI zástupci. 1. Běžci 2. Tučňáci 3. Brodiví 4. Vrubozobí 5. Potápky 6. Veslonozí 7. Dravci

PTÁCI Inovace výuky terénních zoologických cvičení a exkurzí FRVŠ G4/1772/2012 Jaroslav Koleček

Ptáci vázaní na lesní prostředí a stromové porosty ( lesní ptáci )

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Povrch těla kryt peřím. Velký a pevný hrudní koš Úplně rozdělené srdce, pravý oblouk aorty. Dokonalá trávicí soustava Homoiotermie

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_07. Ptáci

Stanice pro zraněné a handicapované živočichy

Egg size in birds of southern Bohemia: an analysis of Rudolf Prázný s collection. Velikost vajec u ptáků jižních Čech: analýza sbírky Rudolfa Prázného

Ornitologicky významné mokřady Vysočiny I.

Inventarizační průzkum lokality Vranovice z oboru ornitologie (ptáci)

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Upozornění. Determinace a biologie chráněných a CITES živočichů. Informace Koroptev polní (Perdix perdix) (3)

ptáci Aves Neognathae Neoaves pěvci Passeriformes Neognathae Neoaves pěvci Passeriformes skřivanovití Alaudidae

Ptactvo mokřadu Za pilou (okres Most, severozápadní Čechy)

Ptáci (AVES) Orgány a orgánové soustavy: kůží !!! kostra !!! svaly !!!

Fauna obratlovců ČR a SR. 9. Aves Ptáci III

Ptáci list č. 1. 1/ Doplň chybějící text:

VY_52_INOVACE_ / Ptačí obři a trpaslíci. Vývoj ptáků

MINIATLAS NAŠICH PĚVCŮ S POHLAVNÍ DVOJTVÁRNOSTÍ. Vratislav Sedlák, 6.A

Název: Ptáci. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

VY_32_INOVACE_13_OPAKOVANI_PTACI. Časová dotace: 45 minut Datum ověření:


TEST PTÁCI III (správná je vždy pouze jedna odpověď, pokud není uvedeno jinak)

Řád: Měkkozobí (Columbiformes) Čeleď: Holubovití (Columbidae)

Základní škola a Mateřská škola, Moravský Písek

Ptactvo mokřadu Bettynka u Vtelna (severozápadní Čechy, Most)

Název materiálu: Vodní ptáci

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Český svaz ochránců přírody Základní organizace 09/07, Pátek 56, Poděbrady

Ornitologický průzkum na území PR Palkovické hůrky OBSAH

*** INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNí. KUPNí SMLOUVA

Název projektu: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo projektu : CZ.1.07/1.4.00/ ZŠ Břeţany zpracovala v rámci

Petr Machacek - zamecky rybnik.qxd :45 Page 3 Příroda Příroda 3

Základní škola Kaznějov, příspěvková organizace, okres Plzeň-sever

Řád: Sovy (Strigiformes)

Název materiálu: Ptáci otevřené krajiny

Ornitologická pozorování na Tovačovsku

ZOO report Profi 4/02 Vývoj kolekce ptáků v Zoo Brno Přehled druhů ptáků v Zoo Brno (Část 1)

Řád: KRÁTKOKŘÍDLÍ (Gruiformes)

NATURA PTAČÍ OBLASTI

PTÁCI, TEST A. Škola: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Zuzana Staňková VY_32_INOVACE_MGV_B_SS_1S3_D14_Z_ZOO_Ptaci_test_A_a_ B_T.

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 0,5 + 2 hodiny (teorie + samostudium v učebnici, literatuře, internetu)

TERÉNNÍ PRŮ VODCE. pro ochranářská a přírodovědná praktika a exkurze v CHKO Litovelské Pomoraví. kapitola ptáci. Karel Poprach

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Monitoring ptáků rybníka Černíč

Řád: DROPI (Otidiformes) Čeleď: DROPOVITÍ (Otididae)

Jakubov - sady společenstvo ptáků lokality

5. Uveď čtyři druhy domestikovaných ptáků, kteří jsou chováni pro užitek.

STOPAR I. stupeň Teoretická část ryby: Úhoř říční Štika obecná Pstruh obecný Okoun říční obojživelníci:

Myslivecká zoologie zvěř pernatá

temeno hrdlo křídlo hruď břicho ocas běhák

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou těla ptáků. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Obojživelníci České republiky

Rozměry vajec a velikost ptačích snůšek v okolí Pardubic

EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS. Ročník: 6. Autor: Mgr. Martina Kopecká

Český svaz ochránců přírody

25. Jak se stát ornitologem

Hnízdní rozšíření ptáků na Vysočině A) Nepěvci

MASARYKOVA UNIVERZITA

ČESKÁ BAGDETA. Plemenné znaky:

Panurus 17 (2008): VVT Králicko 2007

Rozlišovací znaky vybraných zástupců našich obojživelníků. (pomůcka k přípravě na poznávačku )

Zpráva o 6. víkendovém výzkumném táboře z okolí Semína (okr. Pardubice)

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA

Lokalita Boč společenstvo ptáků lokality

Třída: AVES. Řád: PASSERIFORMES (PĚVCI)

Systematická část I. Třída: ptáci (Aves) Některá úskalí determinace ptáků v

ZPRÁVA ZE ZOOLOGICKÉHO PRŮZKUMU ( ORNITOLOGIE ) NA EVIDOVANÉ LOKALITĚ HEJNICE V KRAJI VYSOČINA V ROCE 2006 FILIP HRUŠKA

Cíle projektu. vytvoření vhodných podmínek pro existenci zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí

Ornitologický a herpetologický průzkum na území PR Les na Rozdílné OBSAH

Poznámky k určování larev obojživelníků ČR

Budníček menší. Drozd zpěvný. Kos černý

Řád: PĚVCI (Passeriformes)

Původ: Před stoletím se dostal z orientu do severní Afriky a odtud přes Kypr do Holandska, Anglie a Německa.

Řád: HRABAVÍ (Galliformes)

Vertebratologické hodnocení území CHÚ Žlunické polesí. Cílem tohoto hodnocení je vytvořit podklady pro sepsání plánu péče pro CHÚ Zlunické polesí.

Pracovní list č. 4 Pozorování rostlin a živočichů v okolí vody

Základní barvy holuba domácího

Jméno: Vylušti slovo napsané morseovkou a napiš ho na volný řádek.

Ptáci našich zahrad. Přítkovská 1689, Teplice, , ,

Hnízdní rozšíření ptáků na Vysočině B) Pěvci

Základní údaje o honitbách, stavu a lovu zvěře 2015

Transkript:

Ptáci (Aves) cvičení zoologie 2015 Ptáci nejmladší a nejmodernější skupina obratlovců teplokrevná vývojová větev plazů (podtřída Archosauria) Značně specializovaná a evolučně úspěšná skupina Přestože vznikli relativně nedávno, jejich diverzita (zejména pěvců) je obrovská a přesahuje jiné skupiny suchozemských obratlovců Ing. Jakub Hlava Ph.D. Znaky ptáků Znaky ptáků znaky společné s plazy: Speciální znaky ptáků: suchá kůže (jediná žláza kostrční), rohovitá kůže plazího typu (zobák, běhák), rozmnožovaní plazího typu (vejce), ledviny plazího typu- odpadním produktem je kyselina močová znaky společné se savci: péče o vejce a mláďata (nidifugní vs. nidikolní), regulovaná tělesná teplota, čtyřdílné srdce, zcela oddělené komory, jediná aorta, vnitřní ucho podobné savčímu tělo kryto peřím, přední končetiny změněny v křídla, zadní končetiny nejsou nikdy redukovány, pouze přeměněny k různé funkci, koncový mozek dobře vyvinut (včetně bazalních ganglií instinkty), funkce mozečku let, dokonalý zrak (nejvyšší ostrost vidění), vejce s vápnitou skořápkou, pneumatizace kostry 1

Některá přizpůsobení zadních končetin způsobu života - kostra anizodaktylní (původní) palec (1. prst) dozadu, ostatní 3 prsty dopředu zygodaktylní 4. prst směřuje také dozadu šplhání (papoušci, datli, tukani, kukačky) s vratiprstem (4. prst otáčivý) - (sovy, orlovci) pamprodaktylní (závěsná) všechny prsty směřují dopředu syndaktylní částečné srůsty prstů (ledňáčci, zoborožci) redukce prstů (běh) někteří běžci pouze 3 - palec chybí pštros 2 prsty - 3.silný (vnitřní) a 2. anatomické modifikace nohou uchvacovací (dravci) (sovy) hrabavé (často s ostruhou) modifikace akvatické a semiakvatické kožní lem (potápky, někteří dlouhokřídlí a krátkokřídlí) částečná plovací blána (dlouhokřídlí) Systematika plovací blána (vrubozobí) plovací blána spojená i s palcem (veslonozí) 2

systém ptáků Všichni naši ptáci patří mezi Letce (Neognathae) Běžci - pštrosi (pštros, kiwi, emu, kasuár, nandu), tinamy samostatná vývojová linie zahrnuje hrabavé a vrubozobé (Galloanserae) Společné znaky těchto skupin jsou: extrémně nidifugní mláďata častý pohlavní dimorfismus Letci (ostatní) řád: Hrabaví (Galliformes) anizodaktylní noha kráčivá, hrabavá silné tupé drápy zobák krátký, špičatý samec může mít na běháku ostruhu častý pohlavní dimorfismus Významné domestikované druhy 3

Významné domestikované druhy kur bankivský (Gallus gallus) perlička (Numida meleagris) páv korunkatý (Pavo cristatus) páv korunkatý (Pavo cristatus) významný introdukovaný druh krocan (Meleagris gallopavo) bažant obecný (Phasianus colchinus) koroptev polní (Perdix perdix) Naše původní druhy stepní menší než slepice (29-32 cm) zavalité tělo s krátkými křídly i ocasem červenohnědé (šedohnědé až rezavé) zbarvení s hnědými pruhy přes křídla, spodek šedý, rezavá maska samec hnědá podkovovitá skvrna na hrudi 4

křepelka polní (Coturnix coturnix) malá (17-19 cm) peří s krycí barvou: spodek pískový hřbet hnědý s bělavými a rezavými skvrnami samec s tmavou skvrnou nad zobákem tetřev hlušec (Tetrao urogallus) Původní lesní druhy velikost husy samec (82-90 cm): většina těla černá nebo černohnědá křídla hnědá vějířovitý ocas červený půlkruh nad okem samice (58 64 cm) rezavě hnědý podklad s tmavými skvrnami červená skvrna nad okem silný bílý zobák 5

tetřívek obecný (Tetrao tetrix) velikost větší slepice samec (51-56 cm) převážně černé zbarvení s modrým leskem bílý pruh na křídlech lyrovitě stočená ocasní pera červené ozdoby (poušky) nad očima samice (40 44 cm) : jednotvárně hnědá s tmavším skvrněním, kratší ocas a menší než bažantice jeřábek lesní (Tetrastes bonasia) velikost malé slepice (35-37 cm) nenápadné zbarvení přední část výrazněji skvrnitá nad okem červený půlkruh černá skvrna pod zobákem řád: Vrubozobí (Anseriformes) krátký zobák s nehtem husté prachové peří dlouhý krk a kratší nohy noha s plovací blánou 6

široký nehet Husy (Anserini) opeření na krku se rozděluje na praménky relativně dlouhý krk i nohy 76-89 cm husa velká (Anser anser) šedohnědé zbarvení těla bílé zadní partie masově červený zobák s bílým nehtem růžové anizodaktylní končetiny s plovací blánou husa polní (Anser fabalis) menší než husa velká (71-89 cm) zbarvení těla více dohněda dvoubarevný zobák: černý s růžovým pruhem před špičkou, horní část vyklenutá, spodní rovná, u kořene vysoký a směrem dopředu se rychle zužuje, na bočních okrajích s tvrdými lamelami (trhání trávy) 7

berneška velká (Branta canadensis) Kachny (Anatinae) krátký krk nízký zobák obě pohlaví se zbarvením liší délka těla 55-110 cm rozpětí křídel 1,2-1,8 m zbarvení: černá hlava a krk s čistě bílými tvářemi a hrdlem zajímavé hnízdění Kachny plovavé (Anatini) užší nehet než polovina šířky zobáku palec bez kožovitého lemu potápění jen přední část těla se zrcátky kachna divoká (Anas platyrhynchos) největší kachna (55-62 cm) samec: svatební šat (většina roku) - kovově leskle zelená hlava, bílý obojek kolem krku, hnědá hruď černá srpovitě stočená ocasní pera (kačírky) bílé břicho samice: ochranné nevýrazné hnědošedé zbarvení, světlé břicho široký a dorzoventrálně zploštělý žlutozelený zobák krátké žlutavé končetiny s plovací blánou obě pohlaví: fialové bíle lemované zrcátko 8

kopřivka obecná (Anas strepera) O málo menší než kachna divoká Samec nenápadně zbarven šedohnědý jemně kropenatý se sametově černou zadní části těla, velmi podobný samici kachny divoké má modrošedý zobák na rozdíl od samice má kačer bílé zrcátko Nohy jsou oranžově žluté s tmavou plovací blánou. samice hnědá Kachny potápivé Poláci (Aythini) palec s kožovitým lemem nohy posunuty dozadu dobře se potápějí (potrava více živočišná) bez zrcátek polák velký (Aythya ferina) polák chocholačka (Aythya fuligula) střední kachna (44-48 cm) samec: svatební šat - rezavě hnědá hlava a krk, červená oční duhovka, černá hruď, hřbet a boky světle šedé s tmavým vlnkováním, zobák černý přerušený světle šedým pruhem samice: nenápadně světle hnědá s šedohnědým hřbetem Obě pohlaví mají tmavě šedý zobák, přední polovina je modrá Menší než kachna divoká, 43 cm Má kulatou hlavu s delší tenkou chocholkou v týle, žluté oči, modrošedý zobák, šedé až černé nohy krátký téměř na vodě položený ocas Samec ve svatebním šatě má bílé boky a leskle černé zbývající části těla včetně hlavy Samice je tmavě hnědá s temnými boky a téměř bílým břichem, chocholka je jen naznačena. 9

Morčáci (Mergini) úzký dlouhý zobák nehet na zobáku přesahuje chocholka morčák velký (Mergus merganser) větší než kachny (f57 62, m63-69 cm) dlouhý a úzký červený zobák s přesahujícím nehtem krátké červené končetiny s plovací blánou samec: svatební šat - zelenočerná hlava s chocholkou, prsa a boky bělavé, červená oční duhovka samice: rezavě hnědá hlava s chocholkou velcí ptáci Labutě (Cygnini) dlouhý krk a rel.krátké nohy labuť velká (Cygnus olor) velký pták (145-160 cm) sněhobílé zbarvení těla dlouhý ladný krk oranžově zbarvený zploštělý zaoblený zobák s černými obrysy a černou skvrnou okolo dýchacích otvorů, při bázi s nápadným kožovitým hrbolem krátké černé anizodaktylní končetiny s plovací blánou 10

labuť zpěvná (Cygnus cygnus) tělo i rozpětí křídel menší než labuť velká sněhobílé zbarvení těla žlutě zbarvený zploštělý zobák klínovitého tvaru s černými obrysy a černou špičkou, absence kožovitého hrbolu krátké černé anizodaktylní končetiny s plovací blánou Řád: potáplice (Gaviiformes) Ostatní naši ptáci patří k vývojové linii tzv. moderních letců (Neoaves) končetiny posunuty extrémně dozadu s krátkým běhákem nohy plovavé, mezi prsty blána větší delší špičatý zobák 11

potáplice lední (Gavia immer) velikost menší husy (69-81 cm) tmavě zelená hlava (ve svatebním šatě) s vysokým čelem červená oční duhovka silný štíhlý přímý špičatý zobák hřbet a křídla kropenaté bílé břicho Řád: potápky (Podicipediformes) nohy posazeny extrémně vzadu absence plovací blány, mezi prsty přítomen kožní lem (determinační znak potápek) krátká úzká křídla krycí peří má větve daleko od sebe a paprsky spirálovité (vzhled kožíšku ) potápka malá (Tachybaptus ruficolis) velikost kosa (25-29 cm), nejmenší z potápek tmavě hnědé zbarvení těla svatební šat: tváře a strany krku kaštanově hnědé a při kořeni zobáku výrazná žluto (zelená) skvrna malá hlava bez chocholky krátký tenký krk potápka roháč (Podiceps cristatus) téměř velikost kachny (45-51 cm) rezavý, černě lemovaný límec na krku dorzální část hnědočerná, břišní strana bílá svatební šat: na hlavě obou pohlaví přítomny peříčkovité chvostky (růžky) prostý šat: absence veškerých ozdob na hlavě štíhlý a dlouhý krk dlouhý špičatý zobák 12

Řád: veslonozí (Pelecaniformes) veslovací noha, plovací blanou připojen i palec hrdelní vak mohutný rozeklaný zobák redukované nozdry kormorán velký (Phalacrococax carbo) velikost husy (84-98 cm) černé zbarvené těla žlutá skvrna u kořene zobáku zasahující až k oku dlouhý krk protáhlý, široce rozevíratelný, laterálně zploštělý zobák zakončený ostrým háčkem anizodaktylní končetiny s plovací blánou posunuty kaudálně Řád: brodiví (Ciconiiformes) dlouhý zobák dlouhý krk dlouhé nohy nohy s nízko nasazeným dlouhým palcem bez blány (brodivé) Čeleď: Volavkovití (Ardeidae) esovitě prohnutý krk (i let) klínovitý zobák se zoubky před špičkou vysoké anizodaktylní končetiny s volnými prsty s dlouhými drápy, dráp prostředního prstu na vnitřní straně s hřebínkem 13

volavka popelavá (Ardea cinerea) velikost čápa (90-100 cm) šedavé zbarvení těla s černými okrsky 2 černé pruhy na hlavě přecházející v dlouhé ozdoby z peří vyčnívající za hlavu žlutá oční duhovka esovité prohnutí krku dlouhý, špičatý nažloutlý zobák kvakoš noční (Nycticorax nycticorax) velikost vrány (58-65 cm) špinavě bílé zbarvení černý hřbet a temeno hlavy na velké hlavě dlouhá bílá pera vytvářející ozdobu sahající až na záda silný zobák krátký krk - charakteristické přikrčené držení těla červená oční duhovka bukač velký (Botaurus stellaris) velikost bažanta (70-80 cm) světle hnědé ochranné zbarvení těla s tmavě hnědými podélnými pruhy a skvrnami mohutný krk krátké končetiny Čeleď: Čápovití (Ciconiidae) v letu natažený krk (plachtí) slabě vyvinutý palec 14

95-105 cm čáp bílý (Ciconia ciconia) převážně bílé zbarvení těla černé letky dlouhý špičatý červený zobák vysoké červené (nažloutlé) končetiny černá skvrna okolo oka čáp černý (Ciconia nigra) menší než čáp bílý (90-100 cm) téměř celý černý s bílým břichem dlouhý špičatý červený zobák vysoké červené končetiny červená skvrna kolem oka řád: krátkokřídlí (Gruiformes) velmi různorodý vzhled drobní až mohutní ptáci krátká křídla vysoko posazený či zakrnělý palec silné nebo dlouhé nohy velký zobák chřástal vodní (Rallus aquaticus) dorzální strana hnědá, zdobená černými skvrnami ventrální strana pestřejší, hlava, krk a hruď šedomodré delší červený zobák červená oční duhovka dlouhé prsty 15

chřástal polní (Crex crex) podobný chřástalu vodnímu kratší růžový zobák krycí zbarvení, různě hnědě kropenatý hnízdění na zemi mezi trsy vysoké trávy, či obilí slípka zelenonohá (Gallinulla chloropus) tělo do 38 cm hlava, krk a hřbet šedohnědé až černé dorzálně černošedá (hnědá) ventrálně tmavošedá podél boků se táhnou bílé pruhy spodní ocasní pera bílá zelené končetiny nad zobákem červená lysina špička zobáku žlutá, zbytek červený, červená barva zasahuje i nad zobák lyska černá (Fulica atra) (šedo) černé zbarvení celého těla bílý špičatý zobák nad zobákem bílá rohovitá destička zasahující daleko na čelo ( bílá lysinka nad zobákem ) červená oční duhovka přítomnost širokých kožovitých lemů 16

drop velký (Otis tarda) samec přes 100 cm, samice 75 cm šedá hlava, u samců v době toku s dlouhým ostnitým vousem dorzální strana okrově hnědá s černými skvrnami ventrální strana bílá vysoké, velmi silné končetiny se 3 krátkými prsty (palec chybí) jeřáb popelavý (Grus grus) Velký pták (rozpětí: 180-200 cm) dlouhý černo-bílý krk krátký zobák dlouhé nohy červená skvrna na temeni hlavy řád: Dlouhokřídlí (Charadriiformes) dlouhá křídla dlouhé přední prsty někdy s částečnou nebo úplnou plovací blánou palec zkrácen nebo schází 17

Bahňáci čejka chocholatá (Vanellus vanellus) často dlouhý, štíhlý zobák kratší křídla, více u vody než při letu černo(šedo)bílé zbarvení dorzálně tmavé zbarvení - zelenavě šedé, krk a vole tmavší (černé) břicho bílé na hlavě nápadná, tmavě zbarvená chocholka z prodloužených pírek kulík říční (Charadrius dubius) velikost vrabce dorzálně žlutohnědý prsa a břicho bílé na hlavě černý pruh kolem oka tenký žlutý kroužek vole se širokým černým pruhem letky a ocasní pera tmavohnědá zobák černý, krátký a špičatý 18

sluka lesní (Scolopax rusticola) 33-35 cm zavalité tělo s krátkými končetinami celá rezavě hnědá, pokrytá černými a světlými proužky a skvrnami velké oči posunuty nápadně dozadu dlouhý rovný zobák koliha velká (Numenius arquata) největší evropský bahňák dlouhý zobák ohnutý dolů hnědé krycí zbarvení 19

Rackové racek chechtavý (Larus ridibundus) kratší vřetenovitý, často háčkovitě zahnutý zobák mezi prsty plovací blána bílošedé zbarvení peří většina těla bílá hlava tmavošedá (v hnízdní době) konce křídel černé tmavě červený vřetenovitý, na konci mírně zahnutý zobák končetiny tmavě červené prsty s plovací blánou rybák obecný (Sterna hirundo) 32-39 cm, rozpětí křídel 80 cm celobílé zbarvení peří dorzální strana šedavá na hlavě černá čepička konce křídel černé špičatý červený zobák s černou špičkou končetiny tmavě červené hluboce vykrojený ocas 20

řád: měkkozobí (Columbiformes) tenký, při kořeni měkký, mírně zduřelý zobák holub skalní (Columba livia) 29-35 cm červená oční duhovka předkem všech plemen domácích holubů holub hřivnáč (Columba palumbus) největší evropský holub celošedé zbarvení těla hlava výrazněji šedá na křídlech bílé proužky na konci ocasu široký černý pruh po stranách krku bělavé skvrny zobák a končetiny červené žlutá oční duhovka hrdlička divoká (Streptopelia turtur) dorzálně skořicově hnědá s černými skvrnami hlava a část krku šedohnědá červená oční duhovka spodek béžový prsa narudlá 2 bílé skvrny po stranách krku protkány černými peříčky dlouhý, bílým pruhem lemovaný ocas 21

hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) řád: kukačky (Cuculiformes) světlejší než hrdlička divoká peří jednobarevně hnědošedé, nahřbetě poněkud tmavší úzký, černý proužek na krku bílý koncový lem na ocasu štíhlý hluboce otevíratelný zobák zygodaktylní noha (dopředu směřuje 2. a 4. prst, dozadu 1. a 4.) kukačka obecná (Cuculus canorus) svrch těla, hlava a hrdlo šedé nebo hnědé ocas tmavý a bíle skvrnitý břišní strana téměř bílá, příčně vlnkovaná tmavými proužky (podobně jako krahujec) 22

Řád: dravci (Falconiformes) hákovitý zobák s měkkým ozobím silné anizodaktylní nohy s ostrými dlouhými drápy (spáry, pařáty) čeleď: sokolovití (Falconidae) na zobáku zejk dlouhá úzká křídla kořist napadají především v letu pohlavní dimorfismus poštolka obecná (Falco tinnunculus) malý dravec (33 36 cm), rozpětí křídel 68-78 cm dlouhá a úzká křídla, srpovitě zahnutá, na konci zašpičatělá výrazný pohlavní dimorfismus: černé oko lemované žlutým kroužkem černý zobák se žlutým ozobím, u kořene bílý, přecházející v modrou, špička černá samice: nevýrazné hnědavé zbarvení, světlé břicho s hnědými skvrnami samec: většina těla hnědorezavá s tmavě šedými skvrnami, na hrudi světle hnědá, šedá přilbička, šedé špičky křídel a šedá ocasní pera s černými konci sokol stěhovavý (Falco peregrinus) f 46-51, m 38-45 cm, rozpětí křídel 104-113 cm hřbet modrošedý spodek bělavý a vlnkovaný černými proužky na hlavě charakteristická tmavá přilbička a tmavý proužek od kořene zobáku až na hrdlo tmavě hnědé až černé oko orámované žlutým kroužkem žluté ozobí, šedý zobák u kořene bělavý žluté pařáty s černými drápy 23

ostříž lesní (Falco subbuteo) miniatura sokola stěhovavého menší než poštolka (30-36 cm, rozpětí 70-84 cm) dlouhá štíhlá křídla krátký úzký ocas nápadná tmavá kresba hlavy zrzavá pírka okolo nohou až k ocasu sokol stěhovavý ostříž lesní čeleď: Krahujcovití (Accipitridae) zobák bez zejku široká křídla káně lesní (Buteo buteo) největší z běžných dravců velikost 50-56 cm, rozpětí křídel 110-132 cm zbarvení variabilní: hřbetní strana tmavě hnědá, spodní bělavá s hnědými a rezavými skvrnami černý zobák se žlutým ozobím tmavě hnědá oční duhovka žluté končetiny (pařáty) s černými drápy široká zakulacená křídla, krátký a široce vějířovitý ocas 24

káně rousná (Buteo lagopus) větší a světlejší než káně lesní bílý ocas se širokou černou koncovou páskou běháky opeřené až k prstům krahujec obecný (Accipiter nisus) velikost holuba (f 35 41, m 29-34 cm) hřbet břidlicově šedý spodina bělavá s příčně vlnkovanými rezavými (samci) nebo tmavě šedými proužky (samice) žlutá oční duhovka černý zobák se žlutým ozobím žluté pařáty široká křídla a dlouhý ocas jestřáb lesní (Accipiter gentilis) větší než krahujec (f 58-64, m 49-56 cm) podobný krahujci hřbet hnědošedý spodina bělavá s podélnými nebo příčnými hnědými skvrnami žlutooranžová oční duhovka žluté pařáty s černými drápy černý zobák se žlutým ozobím krahujec obecný X jestřáb lesní zploštělá hlava 25

moták pochop (Circus aeruginosus) velikost káněte (48 56 cm) štíhlý s dlouhými křídly a vysokými žlutými pařáty s černými drápy okolo očí soví závoj převládající barvou je hnědá ocas a plochy na křídlech šedé tmavě hnědá oční duhovka krémová kápě a pruh pod zobákem černý zobák se žlutým ozobím orel skalní (Aquila chrysaetos) 76 90 cm, rozpětí křídel 190-225 cm celkově tmavě hnědé zbarvení zlatožlutá pírka na týle černý zobák se žlutým ozobím žluté pařáty s velkými černými drápy orel mořský (Haliaeetus albicilla) až 90 cm, rozpětí křídel až 240 cm celkově šedohnědé zbarvení bílý klínovitý ocas žlutý zobák neopeřené pařáty 26

krátký krk řád: sovy (Strigiformes) charakteristický vzpřímený postoj zobák hákovitý načechrané, velmi jemné peří kolem očí závoj uchvacovací nohy s vratiprstem sova pálená (Tyto alba) pravidelně srdcovitý bílý závoj (u sov kolem očí vytvořen závoj = vějíř štětinatých peříček obklopující oči) ventrální strana těla krémová, posetá tmavými skvrnkami hřbet šedohnědě pálený, postříkaný jemnými perleťovými kapičkami sovice sněžní (Nyctea scandiaca) 50-68 cm, rozpětí křídel až 158 cm velmi světlá 27

výr velký (Bubo bubo) veliké, oranžové ohnivé oči! na hlavě péřové chvostky (ouška) dodávající vzhled růžků peří má žlutavý základ, hnědě skvrnité na hřbetě tmavší, na břiše světlejší naše největší sova kalous ušatý (Asio otus) 28-40 cm velmi podobný výru velkému barva peří stejná jako kůra stromů svrch těla rezavě hnědý s tmavými skvrnami a vlnkováním spodek žlutavý až bílý na hlavě přítomna ouška připomínající 2 krátké větvičky 28

kalous pustovka (Asio flammeus) 33-43 cm růžky na hlavě menší puštík obecný (Strix aluco) peří hnědobíle nebo šedobíle skvrnité tmavohnědé oči (pouze puštík a sova pálená, ostatní sovy oranžové nebo žluté) závoj kolem očí poměrně velký a bělošedý (není moc výrazný) naše nejhojnější sova 29

kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) 16-18 cm dorzálně tmavohnědý, bělavě skvrnitý ventrálně šedobílý s hnědými skvrnami závoj nevýrazný žlutá oční duhovka hnědobíle pruhovaný ocas řád: srostloprstí (Coraciformes) ledňáček říční (Alcedo atthis) pestře zbarvení ptáci prodloužený nebo zvětšený zobák částečný srůst prstů při bázi -noha syndaktylní k poměru těla velká hlava dlouhý, rovný zobák svrch těla zářivě zelenomodrý hlava zelenomodrá s rezavým pruhem od zobáku k hrdlu bílý pruh hruď a celá spodní strana zářivě rezavá 30

dudek chocholatý (Upupa epops) červenavě hnědé odstíny na většině těla (krk, hruď, světlejší hlava) na hlavě přítomna vysoká chocholka křídla a ocas jsou černobíle pruhovaná vlha pestrá (Merops apiaster) velmi pestré zbarvení: skořicově hnědý hřbet žlutě a černě orámované hrdlo na hlavě černá škraboška ( Zoro mstitel ) modrá ventrální strana těla a částečně ocas zelené konce křídel dvě prostřední ocasní pera delší než ostatní dlouhý, mírně kzemi zahnutý zobák 31

řád: lelkové (Caprimulgiformes) noční hmyzožraví ptáci dlouhá křídla a ocas krátký široce rozevíratelný zobák velmi krátké nohy s krátkými prsty jemné peří - tichý let lelek lesní (Caprimulgus europaneus) dokonalé mimikry: hnědorezavě a černě skvrnité peří 2 bílé skvrny na konci ocasních per avkřídlech velké oči vibrysy kolem zobáku na větev nikdy neusedá příčně, ale podélně 32

řád: šplhavci (Piciformes) datel černý (Dryocopus martius) silný přímý zobák, většinou delší tvrdé peří na úzkých pernicích šplhavá noha 2 a 3. prst bývá otočený dopředu (a bývají při bázi spojené), 4. prst bývá trvale otočený dozadu (noha zygodaktylní) peří celé černé na hlavě sytě červená čepička žlutá oční duhovka strakapoud velký (Dendrocopus major) svrch těla černý křídla s velkými skvrnami spodek bílý břicho červené na temeni malá červená skvrna po stranách krku černá kresba 33

žluna zelená (Picus viridis) zelenavé zbarvení těla: svrch těla zelený spodek šedozelený červená čepička na hlavě od zobáku se táhne černá maska střed zdoben červenými příčky řád: svišťouni (Apodiformes) pamprodaktylní končetina (všechny prsty dopředu) krátké končetiny s krátkými prsty 34

rorýs obecný (Apus apus) celočerné zbarvení čelo a hrdlo šedé nebo našedlé pod zobákem bílá skvrna neobyčejně dlouhá a srpovitě zahnutá křídla vidlicovitě vykrojený ocas řád: pěvci (Passeriformes) rozmanití ptáci většinou drobní stromoví anizodaktylní noha prsty posazeny stejně vysoko prsty stejně dlouhé jiřička obecná (Delichon urbicha) svrchu leskle černomodrá kostřec (zadeček) bílý spodek těla bílý ocas mělce vykrojen běháky i prsty bíle opeřené 35

vlaštovka obecná (Hirundo rustica) hřbetní strana černá s kovovým leskem bříško bílé na čele anakrku přítomna rudohnědá skvrna na hrdle černomodrý pás dlouhý, vidlicovitě vykrojený ocas dlouhá úzká křídla červenka obecná (Erithacus rubecula) hřbetní strana olivově hnědozelená velká cihlově červená skvrna pokrývající čelo, tváře, hrdlo a hruď zbytek ventrální části béžový velké černohnědé oči 36

rehek domácí (Phoenicurus ochrurus) rezavý ocas sameček černá skvrna okolo očí bříško černé samička rezavý ocas a světlé bříško oba rehci potřásají ocáskem rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) rezavý ocas sameček černá skvrna okolo očí bříško rezavé samička podobná samičce r. domácího 37

brhlík lesní (Sitta europanea) šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) šedomodrý hřbet načervenalé bříško černý proužek přes oči bílé líce kratičký ocásek dlouhý tenký zobák ohnutý dolů prsty přizpůsobené šplhání po kůře stromů lesní druh žluva hajní (Oriolus oriolus) sýkora koňadra (Parus major) zlatožlutě zbarvené peří černá barva křídel a ocasu hlava od oka po špičku černá pod okem bílá skvrna hrdlo černé hřbet olivově zelený kostřec modrošedý břicho žluté rozdělené černým pruhem na 2 poloviny 38

sýkora modřinka (Parus caerulens) hlava modrá hřbet modrozelený tváře bílé přes oko černý pruh na krku modročerný pásek spodek těla světle žlutý velká sýkora sýkora babka (Parus palustris) černá (celočerná) skvrna na hlavičce šedé zbarvení s černými skvrnami na koncích křídel a ocasu, světlé bříško 39

sýkora uhelníček (Parus ater) podobná sýkoře babce, menší na černém temeni přítomna bílá skvrna pěnkava obecná (Fringilla coelebs) makově šedá hlava a šíje ( přilbička ), rezaté líce hnědý hřbet zelený kostřec hnědočerný ocas lemovaný po stranách bílými pruhy hnědozelená křídla se 2 bílými pásky celá spodní strana rudohnědá tmavé oko králíček obecný (Regulus regulus) zbarvení zelenavé na hřbetě tmavší spodek světlejší na temeni hlavy ohnivě oranžová skvrna lemovaná po stranách černými nadočními proužky jeden z nejmenších ptáků na světě nejmenší zástupce avifauny ČR 40

ťuhýk obecný (Lanius collurio) vrabec domácí (Passer domesticus) zajímavě upravený zobák: silný, na špičce zahnutý, na horní čelisti výrazný vroubek (zejk) šedé zbarvení většiny těla spodek světlejší (až bílý) křídla rudohnědá přes oko černý pruh konce křídel a ocasních per černé hlava popelavá týl hnědý hřbet proužkovaný černě kostřec šedý břicho světlé na prsou a bradě černá skvrna charakteristického tvaru obráceného trychtýře vrabec polní (Passer montanus) kos černý (Turdus merula) hlava a šíje čokoládově hnědé svrch těla žlutohnědý na bradě charakteristické 3 černé skvrny: laterálně po jedné černé tečce, mediálně od zobáku delší černý proužek celé tělo leskle černé nebo černohnědé zobák žlutý samice hnědá, nenápadná 41

drozd zpěvný (Turdus philomelos) drozd kvíčala (Turdus pilaris) menší a štíhlejší než kos hřbet olivově hnědý spodek béžový posetý drobnými hnědými kapkami rezavá náprsenka špaček obecný (Sturnus vulgaris) černé peří blyštící se různými barvami (zelenou, modrou, purpurovou) kovově lesklý a hustě světle kropenatý nažloutlý zobák čeleď: Krkavcovití (Corvidae) sojka obecná (Garrulus glandarius) rudošedý trup oddělen od černého ocasu čistě bílým kostrcem na hlavě černobílá pírka pod zobákem černý proužek v ohbí černobílých křídel skupina modře, bíle a černě pruhovaných pírek 42

straka obecná (Pica pica) břicho, lopatky a vnitřní strana letek bílé zbytek těla černý dlouhý stupňovitý ocas kavka obecná (Corvus monedula) jeden z nejmenších krkavcovitých ptáků jednoduché šedočerné zbarvení: hlava, hrdlo a zátýlí šedavé ostatní peří šedočerné temeno hlavy modročerné s kovovým leskem modrá oční duhovka havran polní (Corvus frugilegus) celočerné peří s namodralým leskem na nohou přítomny kalhotky (jako u dravců) kořen zobáku olysalý a je vidět světlou pokožku oko velice blízko kořene zobáku 43

vrána obecná (Corvus corone spp.) 2 poddruhy: vrána obecná černá (Corvus corone corone) celočerné zbarvení peří s lehkým purpurovým leskem peří, zobák u kořene opeřený vrána obecná šedá (Corvus corone cornix) černá hlava, hrdlo, křídla a ocas, zbytek šedý krkavec velký (Corvus corax) vrána x havran x krkavec největší z čeledi krkavcovitých peří skovově modrým nádechem vysoký a mohutný zobák dlouhá a široká křídla klínovitě utvářený ocas 44

stehlík obecný (Carduelis carduelis) velmi pestré zbarvení: na hlavě bíločervené peří s červenou maskou bříško bílé svrch těla rezavěhnědý křídla černá se žlutou skvrnou ocas černý hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) hřbetní strana šedá hlava, ocas, křídla černá kostřec bílý hruď i bříško červenorůžové zvonek zelený (Carduelis chloris) větší, celý zelenavý dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) hnědavý pták černé letky nápadně silný zobák 45

slavík obecný (Luscinia megarhynchos) strnad obecný (Emberiza citrinella) nenápadné zbarvení: hřbetní strana rezavohnědá prsa a bříško s okrově světlým nádechem užší zobák a hlavička než pěnkavovití žlutavé zabarvení skřivan polní (Alauda arvensis) větší než vrabec hnědý pták hřbetní strana šedohnědá, posetá temnými podélnými skvrnami břicho bělavé, lehce stříkaný na hrudi vnější ocasní pera bílá s černou vnitřní obrubou malá chocholka na hlavě 46

bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) konipas bílý (Motacilla alba) výrazný bílý kostřec světlý podklad někdy do hněda tmavá páska přes oko hřbet šedý, ale letky černé drobný pták štíhlého těla výrazná kresba peří, střídání černé, šedé a bílé barvy: hřbet šedý spodek těla bílý na hrudi černá podkovovitá skvrna štíhlý a dlouhý ocásek, kterým po dosednutí pokyvuje nahoru a dolů 47