POJEM SOUKROMÉHO PRÁVA jedno/dvě z právních odvětví kořeny v římském právu soukromoprávní charakter OP převaha dispozitivních norem smluvní autonomie subsidiarita a specialita perspektivy vývoje OP
ČLENĚNÍ SOUKROMÉHO PRÁVA 1. občanské právo hmotné - dosavadní úprava (do 31.12.2013; 879): OZ (zák.č. 40/1964) + samostatné zákoníky, resp. zákony, zejména obchodní zákoník (zák.č. 513/1991 Sb.), zákon o rodině (zák.č. 94/1963 Sb.), zákon o vlastnictví bytů (zák. č. 72/1994 Sb.) a další - nová úprava (od 1.1.2014; 3081): nový OZ (zák. č. 89/2012 Sb.) + zákon o obchodních korporacích (zák.č. 90/2012 Sb.) 2. občanské právo procesní - i nadále dosavadní OSŘ, tj. zák.č. 99/1963 Sb.
PRAMENY SOUKROMÉHO PRÁVA ústavní zákony (zejména Listina základních práv a svobod) mezinárodní smlouvy (včetně příslušných smluv, nařízení, směrnic evropského práva) zákony - občanský zákoník (zák.č. 64/1964 Sb.; zák.č. 89/2012) - občanský soudní řád (zák.č. 99/1963 Sb.) - obchodní zákoník (zák.č. 513/1991) - zákon o obchodních korporacích (zák.č. 90/2012 Sb.) - zákon o rodině (zák.č. 94/1963) - zákon o vlastnictví bytů (zák.č. 72/1994 Sb.) - zákon o nájmu nebytových prostor (zák.č. 116/1990 Sb.) podzákonné předpisy (např. nařízení vláda provádějící OZ) nálezy ústavního soudu právní zásady (viz 3 nového OZ)
SOUKROMOPRÁVNÍ VZTAH A JEHO SLOŢKY 1. kdo: subjekt občanskoprávních vztahů - fyzické osoby - právnické osoby 2. co: předmět občanskoprávních vztahů - věci hmotné vs. nehmotné - věci movité vs. nemovité 3. o čem: obsah občanskoprávních vztahů - práva - povinnosti 4. na základě čeho: právní skutečnosti - právní jednání - právní události - protiprávní jednání - protiprávní stavy
KDO: SUBJEKTY SOUKROMOPRÁVNÍCH VZTAHŮ fyzické vs. právnické osoby - právnické osoby dle stávající úpravy ( 18 OZ): - sdruţení fyzických nebo právnických osob (soukromoprávní korporace) - účelová sdruţení majetku (nadace) - jednotky územní samosprávy (veřejnoprávní korporace) - jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon - právnické osoby dle nové úpravy ( 20 OZ): organizovaný útvar, o kterém zákon stanoví, ţe má právní osobnost, nebo jehoţ právní osobnost zákon uznává - právnické osoby dle NOZ: - korporace ( 210, společenství osob) - fundace ( 303, účelově vyčleněný majetek) - ústavy ( 402, určené k provozování činnosti společensky nebo hospodářsky uţitečné) způsobilost k právům, resp. právní osobnost způsobilost k právním úkonům, resp. svéprávnost
ZPŮSOBILOST K PRÁVŮM A POVINNOSTEM PRÁVNÍ OSOBNOST U FYZICKÝCH OSOB stávající právní úprava způsobilosti k právům a povinnostem u fyzických osob - od narození do smrti - i nasciturus, narodí-li se ţivý - řízení o prohlášení za mrtvého nová právní úprava právní osobnosti u fyzických osob - od narození do smrti - i nasciturus, vyhovuje-li to zájmům nenarozeného - řízení o prohlášení za nezvěstného ( 66 an. nového OZ) - řízení o prohlášení za mrtvého ( 71 an. nového OZ) - lhůty tří-, pěti- a sedmileté k prohlášení za mrtvého
ZPŮSOBILOST K PRÁVNÍM ÚKONŮM SVÉPRÁVNOST U FYZICKÝCH OSOB stávající právní úprava způsobilosti k právním úkonům u fyzických osob - dosaţením zletilosti (18 let) - před dosaţením zletilosti jen sňatkem (min. 16 let) - zbavení jen pro duševní poruchu - omezení jak pro duševní poruchu, tak nadměrné uţívání omamných látek nová právní úprava svéprávnosti u fyzických osob - dosaţením zletilosti (18 let) - před dosaţením zletilosti přiznáním svéprávnosti (min. 16 let) - pracovní způsobilost od 15 let - jen omezení, nikoli zbavení svéprávnosti - jen v mezích omezení duševní poruchou - nejdéle na tři roky, poté opětovné rozhodnutí soudem
ZPŮSOBILOST K PRÁVŮM A K PRÁVNÍM ÚKONŮM PRÁVNÍ OSOBNOST A SVÉPRÁVNOST U PRÁVNICKÝCH OSOB způsobilost k právům i k právním úkonům od vzniku do zániku p.o. dvoufázový vznik, resp. zánik p.o. obdobně dle nového o.z. má p.o. právní osobnost i svéprávnost od svého vzniku do svého zániku zaloţení p.o., resp. vznik ze zákona, z rozhodnutí orgánu veřejné moci vznik dnem zápisu do veřejnoprávního rejstříku před zánikem p.o. likvidace p.o. zánik výmazu z veřejnoprávního rejstříku
SOUKROMOPRÁVNÍ VZTAH A JEHO SLOŢKY 1. kdo: subjekt občanskoprávních vztahů - fyzické osoby - právnické osoby 2. co: předmět občanskoprávních vztahů - věci hmotné vs. nehmotné - věci movité vs. nemovité 3. o čem: obsah občanskoprávních vztahů - práva - povinnosti 4. na základě čeho: právní skutečnosti - právní jednání - právní události - protiprávní jednání - protiprávní stavy
CO: PŘEDMĚT SOUKROMOPRÁVNÍCH VZTAHŮ věci hmotné vs. nehmotné věci movité vs. nemovité co nelze povaţovat za věc: fyzickou osobu, lidské tělo a jeho části, v novém občanském zákoníku i zvíře (ţivý tvor) co můţe být předmětem občanskoprávních vztahů jen v případě státu, resp. jen omezeně: veřejné statky, nerostné bohatství, zbraně, omamné látky pojem nemovitosti ve stávajícím občanském zákoníku: pozemky + stavby spojené se zemí pevným základem; stavba není součásti pozemku pojem nemovitosti v novém občanském zákoníku: pozemky + podzemní stavby; stavba včetně všeho, co je zapuštěno do pozemku nebo upevněno v jeho zdech je součástí pozemku specifické věci: ovladatelné přírodní síly, byty, nebytové prostory, podnik, nově obchodní závod (organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouţí k provozování činnosti) pojem příslušenství a součásti věci
SOUKROMOPRÁVNÍ VZTAH A JEHO SLOŢKY 1. kdo: subjekt občanskoprávních vztahů - fyzické osoby - právnické osoby 2. co: předmět občanskoprávních vztahů - věci hmotné vs. nehmotné - věci movité vs. nemovité 3. o čem: obsah občanskoprávních vztahů - práva - povinnosti 4. na základě čeho: právní skutečnosti - právní jednání - právní události - protiprávní jednání - protiprávní stavy
NA ZÁKLADĚ ČEHO: PRÁVNÍ SKUTEČNOSTI právní jednání: právní úkony, právní akty právní úkony: - jednostranné - oboustranné jednostranně závazné - oboustranné oboustranně závazné - vícestranné právní akty: deklaratorní vs. konstitutivní právní události: plynutí času, narození, smrt protiprávní jednání protiprávní stavy - soukromoprávní delikty - kárná provinění - správní delikty - přestupky - trestné činy
PROMLČENÍ vs. PREKLUZE pojem promlčení a jeho dopad na právo, resp. právní nárok obecné promlčecí lhůty ve stávajícím občanském, resp. obchodního zákoníku (3, 4) speciální promlčecí doby ve stávajícím obč. zákoníku: práva z přepravy (1), právo na náhradu škody, na vrácení bezdůvodného obohacení (2, 3), práva z věcných břemen, práva soudně přiznaná, práva písemně uznaná (10) nepromlčitelná práva: právo vlastnické, práva z bankovních vkladů, práva na výživné promlčecí lhůty v novém občanském zákoníku: obecná (3); maximální majetková (10); možnost sjednání kratší, resp. delší promlčecí lhůty při zachování minimální (1) a maximální (15); nelze však sjednat v neprospěch slabší strany; speciální lhůty v novém OZ: právo na náhradu škody a vrácení bezdůvodného obohacení (10, 15), práva soudně přiznaná, práva písemně uznaná (10), právo na pojistné plnění z životního pojištění (10) pojem prekluze a jeho dopad na právo, resp. právní nárok
POJEM VLASTNICKÉHO PRÁVA pojem věcných práv (absolutní práva, vůči všem) druhy věcných práv (právo vlastnické, práva k věci cizí: práva odpovídající věcným břemenům, právo zadrţovací, právo zastávaní) pojem vlastnictví (neomezené právní panství nad věcí dominium, elasticita vlastnického práva) oprávnění vlastníka: - oprávnění věc držet (ius possidendi) - oprávnění s věcí nakládat (ius disponendi) - oprávnění věc užívat (ius utendi) - oprávnění věc požívat (ius fruendi) - oprávnění věc zcizit (ius alienandi) - oprávnění věc zničit (ius destruendi)
NABYTÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA nabytí vlastnického práva: - původní (originární), tedy přechodem vlastnictví - odvozené (derivativní), tedy převodem vlastnictví - dvoufázovost převodu vlastnictví (právní titul, právní způsob nabytí) - nemo ad alienum plus iuris transferre potest, quam ipse habet originární způsoby nabytí vlastnického práva: - vydržení - zhotovení věci - zpracování věci - smísení věci - přírůstek - ze zákona - děděním ze zákona - z rozhodnutí soudu derivativní způsoby nabytí vlastnického práva: - děděním ze závěti - kupní smlouvou - darovací smlouvou - směnnou smlouvou
OCHRANA A OMEZENÍ VLASTNICKÉHO PRÁVA ochrana vlastnického práva: - ochrana svépomocí - ochrana zásahem orgánu státní správy - ochrana soudní: - žaloba na vydání věci - žaloba na vyklizení nemovitosti - žaloba zápůrčí - žaloba na určení vlastnictví omezení vlastnického práva: - zákaz zneuţití vlastnického práva (čl. 11/3 LZPS) - přečin zneuţívání vlastnictví ( 229 TZ) - zákonná věcná břemena (povinnost umoţnit vstup k údrţbě) - omezení z rozhodnutí státního orgánu (zákonné podmínky omezení) - zákaz imisí - zákaz ohrožení stavby souseda - zákaz obtěžování souseda nadmíru hlukem, prachem atd.
SPOLUVLASTNICTVÍ podílové spoluvlastnictví: - pojem podílového spoluvlastnictví - způsob nabývání podílového spoluvlastnictví - princip majorizace ve vztahu spoluvlastníků - zákonné předkupní právo spoluvlastníka - zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví - reálné rozdělení věci - přikázání do vlastnictví za náhradu - zpeněžení a rozdělení výtěžku společné jmění manţelů - vznik společného jmění manţelů - předmět společného jmění manţelů: jmění + závazky - výjimky za společného jmění manţelů: výlučný majetek + závazky manţelů - smluvní modifikace společného jmění manţelů - zánik společného jmění manţelů - vypořádání společného jmění manţelů - dohodou bývalých manželů - rozhodnutím soudu - uplatněním zákonné domněnky
VLASTNICTVÍ BYTŮ pojem bytové jednotky dle zákona o vlastnictví bytů vznik spoluvlastnictví budovy a vlastnictví jednotky - vkladem prohlášení vlastníka budovy do katastru nemovitostí - výstavbou jednotky na základě smlouvy o výstavbě - dohodou spoluvlastníků budovy, příp. dohodou o vypořádání sjm - rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví příp. rozhodnutím soudu o vypořádání společného jmění manželů vznik společenství vlastníků jednotek - v domech s nejméně pěti bytovými jednotkami - z toho nejméně tři ve vlastnictví různých vlastníků - právnická osoba, jenž se zapisuje do obchodního rejstříku - společenství je způsobilé právně jednat jen ve věcech souvisejících s nakládáním s bytovými jednotkami, resp. společnými prostory budovy - orgány společenství: shromáždění vlastníků, výbor společenství, další dle stanov výstavba domu: - zápis vlastnického práva do katastru záznamem - právní titul: smlouva o výstavbě - zákonné věcné břemeno k pozemku převody jednotek u bytových druţstev: - v případě člena družstva a současně nájemce převod jen jemu - v případě nájemce, nečlena družstva zákonné předkupní právo
DRŢBA + DETENCE pojem drţby: vydrţení: - faktický, právem chráněný stav - drţení věci (corporalis possessio) + vůle věc vlastnit (animus possidendi) - drţba oprávněná (v dobré víře) vs. drţba neoprávněná (ve zlé víře) - drţba věci vs. drţba práva - pojem vydrţení - vydrţecí lhůta u movitých, nemovitých věcí (3, 10 let) zadrţovací právo: - pojem zadrţovacího práva, jen u věcí movitých - nezákonná detence (v případě zmocnění se věci násilně, či lstí) - zpeněţení zadrţené věci
VĚCNÁ BŘEMENA pojem věcných břemen: - práva k věci cizí a pojem věcných břemen - věcná břemena osobní - věcná břemena věcná nabytí věcných břemen - originární nabytí: vydrţením, ze zákona, z rozhodnutí státního orgánu, děděním - derivativní nabytí: převodem smlouvou,děděním ze závěti další - předkupní právo jako věcné právo - zánik věcných břemen: smrtí f.o., či zánikem p.o. jen v případech, kdy právo náleţelo výlučně této osobě; splynutím, zánikem nemovitosti; promlčením, není-li po dobu 10 let vykonáváno; smlouvou, rozhodnutím státního orgánu, ze zákona
NÁHRADA ŠKODY vznik nároku na náhradu škody: - obecná prevenční povinnost; tři složky - porušení právní, zákonné či smluvní povinnosti ze strany škůdce - prokázání příčinné souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou - existence škody na zdraví, majetku vzniklá v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce - moderační právo soudu druhy odškodnění, které je škůdce povinen hradit: - náklady na odstranění hmotné škody (skutečná škoda) - zisk ušlý poškozenému v důsledku vzniklé škody (ušlý zisk) - bolestné a ztížení společenského uplatnění při škodě na zdraví (vyhl. č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a zsu; hodnota bodu 120,-Kč) - odškodnění pozůstalých při usmrcení poškozeného (jednorázové částky od 85.000,-Kč do 240.000,-Kč podle stupně příbuzenského vztahu) - účelně vynaložené náklady spojené s léčením - ztráta na výdělku vč. ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti - náhrada nákladů na výživu pozůstalým poškozeného
ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY NÁHRADY ŠKODY škoda způsobená těmi, kteří nemohou posoudit následky svého jednání: - odpovědnost v závislosti na rozumových a volních schopnostech, společně a nerozdílně odpovídají zákonní zástupci - zproštění se odpovědnosti zákonných zástupců při prokázání, že náležitý dohled nezanedbali - odpovědnost za škody způsobené osobou, která se sama uvedla do stavu vylučující schopnost ovládat své jednání, resp. posoudit jeho následky škoda způsobená provozem dopravního prostředku: - odpovědnost za škodu způsobenou zvláštní povahou provozu - odpovědnost provozovatele ( 427 OZ) i řidiče ( 420 OZ) - rozdělení škody podle podílů při střetu provozu více provozovatelů škoda způsobená na vnesených nebo odloţených věcech: - odpovědnost za škodu za věci vnesené do ubytovacích zařízení - odpovědnost za škodu na odložených věcech na místech k tomu určených, resp. místech obvyklých - nemožnost zprostit se odpovědnosti jednostranným prohlášením ani dohodou - odpovědnost za peníze, klenoty, cennosti do výše stanovené nař. vlády č. 258/1995 Sb. (5.000,-Kč)
BEZDŮVODNÉ OBOHACENÍ kdo se na úkor jiného obohatí, je povinen obohacení vydat obohacení je majetkový prospěch získaný plněním - bez právního důvodu - z neplatného právního důvodu - z právního důvodu, který odpadl - z nepoctivých zdrojů bezdůvodně se obohatil i ten, za nějţ bylo plněno, co po právu měl plnit sám bezdůvodným obohacením není plnění z promlčeného dluhu je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je kaţdý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením, není-li to moţné, peněţitá náhrada, vč. uţitků z bezdůvodného obohacení
DĚDICKÉ PRÁVO obecná ustanovení: - dědictví se nabývá smrtí zůstavitele - dědí se ze zákona, ze závěti nebo z obou důvodů - nenabude-li dědic dědictví ze závěti, nastupují místo něho dědici ze zákona - dědictví, jehož nenabude žádný dědic, připadne státu - dědic může dědictví odmítnout, ale jen do jednoho měsíce ode dne, kdy byl soudem o právu dědictví odmítnout vyrozuměn - k odmítnutí dědictví nemůže dědic připojit výhrady nebo podmínky; taktéž nelze dědictví odmítnout zčásti - prohlášení o odmítnutí dědictví nelze odvolat - nedědí, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli nebo jeho blízkým vydědění: - nedědí ten, kdo se vůči zůstaviteli a jeho blízkým dopustil úmyslného trestného činu - zůstavitel může vydědit potomka, jestliže - v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli pomoc v nemoci nebo ve stáří - o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, který by projevovat měl - byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku - zůstavitel může vydědit potomka, jestliže trvale vede nezřízený život
DĚDĚNÍ ZE ZÁKONA vs. ZE ZÁVĚTI dědění ze zákona: - 1. dědická skupina: zůstavitelovi děti a manžel, každý stejným dílem; nedědí-li děti, nabývají dědictví stejným dílem děti dětí - 2. dědická skupina: manžel, rodiče, spolubydlící se zůstavitelem po dobu min. jednoho roku, odkázáni výživou na zůstavitele, resp. o něj pečovali - 3. dědická skupina: zůstavitelovi sourozenci, spolubydlící (jako ve 2. sk.) - 4. dědická skupina: prarodiče zůstavitele, příp. jejich děti dědění ze závěti: - vlastnoruční závěť (náležitosti závěti) - závěť v písemné formě za účastni svědků (2 sv., 3 sv.) - závěť uzavřená před notářem - závěť a podíly zákonných dědiců vypořádání dědictví: - dědická dohoda, potvrzení nabytí dědictví soudem - ochrana oprávněného dědice
vznik závazkového vztahu: ZÁVAZKOVÉ PRÁVO - smluvní vznik závazkového vztahu - mimosmluvní vznik závazkového vztahu (náhrada škody, bezdůvodné obohacení) změny závazkového vztahu: - dohoda stran - prodlení dlužníka - prodlení věřitele - postoupení pohledávky - převzetí dluhu - přistoupení k dluhu zajištění závazků: - smluvní pokuta - ručení - dohoda o srážkách ze mzdy - zástavní smlouva - zajištění převodem práva - složení jistoty - uznání dluhu zánik závazků: - splnění dluhu - dohoda, narovnání - nemožnost plnění - uplynutí doby - smrt dlužníka, věřitele - započtení - výpověď - splynutí
KUPNÍ SMLOUVA, NÁJEMNÍ SMLOUVA kupní smlouva: - podstatné náležitosti kupní smlouvy - přechod nebezpečí nahodilé zkázy či zhoršení na kupujícího - předkupní právo, právo zpětné koupě - odpovědnost za vady prodané věci (práva kupujícího, povinnosti prodávajícího) - odpovědnost z prodlení s úhradou ceny (práva prodávajícího, povinnosti kupujícího) - spotřebitelská kupní smlouva (na dálku, elektronicky, mimo obvyklé prostory, právo na odstoupení, nikoli však neomezené, výčet nepovolených ujednání v neprospěch spotřebitele) nájemní smlouva: - vznik nájmu bytu, podstatné náležitosti nájemní smlouvy - práva a povinnosti z nájmu bytu (vady, zpřístupnění, počet osob v bytě atd.) - přechod nájmu bytu (příbuzní vs. jiné osoby, písemný souhlas pronajímatele) - společný nájem bytu, společný nájem bytu manžely (obecní vs. družstevní byt) - zánik nájmu bytu (dohoda, výpověď, uplynutí doby) - výpovědní důvody z nájmu bytu (bez přivolení, s přivolením soudu) - zánik společného nájmu bytu manžely (obecní vs. družstevní byt) - bytové náhrady (náhradní byt, náhradní ubytování, přístřeší)
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBČANSKÉHO PRÁVA PROCESNÍHO I. soudní soustava ČR - okresní soudy (celkem 86, v Praze s názvem obvodní soudy) - krajské soudy (celkem 8, v Praze s názvem Městský soud v Praze) - vrchní soudy (celkem dva, v Praze a v Olomouci) - Nejvyšší soud (v Brně) - Nejvyšší správní soud (v Brně) mimo soudní soustavu: Ústavní soud pravomoci soudů: - občanskoprávní spory (občanské, obchodní, rodinné spory) - pracovněprávní spory - správně soudní věci (přezkum správních rozhodnutí) - trestní věci (řízení před soudem navazující na přípravné řízení) - řízení před Ústavním soudem (abstraktní, konkrétní kontrola ústavnosti)
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBČANSKÉHO PRÁVA PROCESNÍHO II. věcná příslušnost soudů - v občanskoprávních věcech: na krajských soudech spory týkající se duševního vlastnictví, jinak zbytek aţ na výjimky na okresních soudech - v pracovněprávních věcech: na krajských soudech věci týkající se zákonnosti stávky, či kolektivních smluv, jinak zbytek na okresních soudech - ve správně právních věcech: některé otázky týkající se volebního práva přímo u NSS, zbytek na krajských soudech - v trestních věcech: věci s dolní hranicí od pěti let výše, zbytek na okresních soudech ţaloba a její základní náleţitosti (označení účastníků řízení, ţalobní iterace, ţalobní petit) průběh soudního jednání (zahájení, dokazování, koncentrace, rozhodnutí, poučení) dokazování a druhy důkazů (svědecká výpověď, listiny, ohledání, znalecké posudky aj.) druhy soudních rozhodnutí (usnesení, rozsudek vč. jeho zvláštních forem, platební rozkaz) řádné opravné prostředky (odvolání, odpor) mimořádné opravné prostředky (dovolání, obnova řízení, ţaloba pro zmatečnost)
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBČANSKÉHO PRÁVA PROCESNÍHO III. místní příslušnost soudů - v občanskoprávních věcech soud místa bydliště ţalovaného, resp. sídlo právnické osoby - v trestních věcech soud, v jehoţ obvodu došlo ke spáchání trestného činu základní zásady soudního řízení - zásada apelační - zásada suspenzívní - zásada devolutivní - zásada kasační - zásada dispozitivní - zásada oficiality - zásada akuzační - zásada veřejnosti a ústnosti
OBECNÁ USTANOVENÍ OBCHODNÍHO ZÁKONÍKU pojem obchodního práva: - povaha obchodního práva, působnost obchodního zákoníku (relativní vs. absolutní obchody) - struktura obchodního zákoníku, obchodní právo po 1.1.2014 - prameny obchodního práva (obchz, ŽZ, ZIŘ aj.; po 1.1.2014 zák. č. 89+ 90/2012) - vztah občanského a obchodního zákoníku (zásada subsidiarity vs. Speciality) pojem podnikání, podniku, podnikatele, obchodní firmy: - podnikání: soustavná činnost, samostatně prováděná podnikatelem, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku - podnik: věc hromadná, soubor hmotných, nehmotných i osobních složek podnikání - podnikatel: osoba zapsaná v obchodním rejstříku, osoba podnikající na základě živnostenského oprávnění, osoba podnikající na základě jiných oprávnění, osoba provozující zemědělskou činnost - obchodní firma: pojem, firma u fyzických osob, firma u právnických osob, náležitosti obchodní firmy (např. nezaměnitelnost), přechod, resp. převod firmy (vždy jen s podnikem)
OBECNÁ USTANOVENÍ O OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTECH pojem a druhy obchodních společností: - právnická osoba založená za účelem podnikání - znaky obchodní společnosti: sdružení osob, smluvní základ, za účelem dosažení zisku - osobní (osobní forma účasti společníků na podnikání, nepovinné vklady, ručení za závazky celým majetkem) vs. kapitálové obchodní společnosti (majetková účast společníků na podnikání, povinné vklady, vytváření základního kapitálu, omezená forma ručení) - druhy společností: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s r.o., akciová společnost; družstvo zaloţení a vznik společnosti: - dvoufázový charakter založení společnosti; společenská smlouva vs. zakladatelská listina; - zápis do obchodního rejstříku (návrh nutné podat do 90 dnů od založení); vše formou notářského zápisu; - zpětné uznání jednání společníků před vznikem společnosti za jednání společnosti za předpokladu schválení tohoto jednání do tří měsíců od vzniku společnosti základní kapitál a vklad společníka: - základní kapitál: souhrn všech peněžitých a nepeněžitých vkladů společníků do společnosti - vklad společníka: souhrn peněžních prostředků (peněžitý vklad) a jiných penězi ocenitelných hodnot vložených společníkem do společnosti s výjimkou závazku v podobě provedení prací či služeb (nepeněžitý vklad), vše za účelem nabytí či zvýšení účasti ve společnosti formou podílu - nepěněžitý vklad: věci movité (např. výrobní prostředky) i nemovité, nehmotné statky (např. know-how, průmyslová práva)
OBECNÁ USTANOVENÍ O OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTECH podíl společníka: - podíl společníka: vyjádření účasti společníka ve společnosti a z ní plynoucích práv a povinností - oceňuje se mírou účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl - podíl může být předmětem občanskoprávních vztahů, může být převeden na jiného, může být předmětem zástavního práva, předmětem dědictví, může být rozdělen - kvalitativní stránka podílu: majetková práva a povinnosti (právo na podíl na zisku, právo na vypořádání, vkladová povinnost, povinnost kompenzovat ztráty společnosti) - nemajetková práva a povinnosti (právo podílet se na řízení společnosti, právo na informace, povinnost zdržet se konkurenčního jednání, povinnost účastnit se jednání orgánů společnosti) - kvantitativní stránka podílu: velikost podílu jako procentuelně vyjádřený rozsah, v němž společník vykonává svoje společenská práva - při zániku účasti společníka ve společnosti mu vzniká nárok na vypořádací podíl zánik společnosti: - zánik s likvidací - zánik bez likvidace při přeměnách společností (fúze, rozdělení) - převod jmění na společníka
OSOBNÍ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI veřejná obchodní společnost: - společnost, kde alespoň dvě osoby podnikají pod společnou firmou a ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem - společníkem v.o.s. může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba - vhodná pro drobné, střední formy podnikání, kde společníci spojují své individuální znalosti a dovednosti - vznik společenskou smlouvou a zápisem do obchodního rejstříku - statutární orgán: všichni společníci - zisk se dělí mezi společníky rovným dílem, ztrátu nesou společníci rovněž rovným dílem; komanditní společnost: - společnost, v níž jeden nebo více společníků ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu zapsaného v obchodním rejstříku (komanditisté) a jeden nebo více společníků celým svým majetkem (komplementáři) - forma společnosti s dlouhou tradicí (již od 12. stol.), využívaná zejména v SRN a v Rakousku; bývá občas zařazována mezi tzv. smíšené společnosti s prvky jak osobních, tak kapitálových společností - statutární orgán: všichni komplementáři - komanditisté jsou povinni vložit do základního kapitálu společnosti vklad určený společenskou smlouvou, minimálně však 5.000 Kč
KAPITÁLOVÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI společnost s ručením omezeným: - společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků - společníci ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně do výše souhrnu nesplacených části vkladů všech společníků - výše základního kapitálu: 200.000,-Kč, výše vkladu společníka min. 20.000,-Kč - vznik společenskou smlouvou a zápisem do obchodního rejstříku - statutární orgán: jeden nebo více jednatelů - další orgány: valná hromada jakožto nejvyšší orgán společnosti, dozorčí rada jakožto kontrolní orgán, stanoví-li tak společenská smlouva akciová společnost: - společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě - společnost odpovídá za závazky celým svým majetkem, jednotliví akcionáři za závazky společnosti svým majetkem neručí - pojem akcie: cenný papír, s nimž jsou spojeno majetková práva akcionáře, tj. právo podílet se na zisku společnosti (právo na dividendu) i nemajetková práva akcionáře, tj. právo podílet se na řízení společnosti - druhy akcií: listinné vs. zaknihované akcie; na jméno vs. na majitele - výše základního kapitálu u a.s. bez veřejné nabídky akcii 2.000.000 Kč, s veřejnou nabídkou akcii 20.000.000 Kč - statutární orgán: představenstvo společnosti - další orgány: valná hromada jakožto nejvyšší orgán společnosti, dozorčí rada jakožto povinný kontrolní orgán společnosti dohlížející na výkon působnosti představenstva