Genealogický exkurz do historie starobylého rodu Majerů vedený chronologicky od roku 1746 do roku 2008

Genealogický exkurz do historie starobylého rodu Majerů vedený chronologicky od roku 1746 do roku 2008 Na žádost pana Tomáše Majera (*1980) zpracováno v Praze roku 2011

Ţivot zemřelých je uloţen v paměti ţijících. Cicero Marcus Tullius

Přímá linie starobylého rodu Majerů 1715? - 2008 Roman Majer * 1995 Václav Majer * 2001 Votěch Majer * 2008 Roman Majer * 1969 Tomáš Majer řezník * 1980 Václav Majer řezník * 1942 Klatovy Václav Majer řezník 1907-1992 Ústaleč Antonín Majer domkář * 1860 Hnačov Augustin Majer mlynář 1822-1884 Stará Dobev Jan Majer mlynář 1775-1827 Horažďovice Valentin Majer mlynář asi 1745-1809 Písek Jakub Majer hostinský asi 1715

Rodové příjmení, jeho původ a četnost v současné populaci Samotná historie rodu Majerů začíná sice dávno v minulosti, avšak teprve s prvním výskytem jména Majer v historických pramenech lze odpovědně pátrat po historii rodu Majerů. V dřívějších dobách měli lidé v českých zemích pouze jméno křestní, tedy to, které získali při křtu. Časem, jak vzrůstal počet obyvatel jednotlivých vsí a městeček, se tato místa hemţila Václavy, Josefy, Matěji, Dorotami, Kateřinami, Mariemi atd. Bylo třeba je od sebe odlišit. Začala vznikat různá přízviska, která měla osoby stejného křestního jména odlišit. Přízviska, z nichţ se později vyvinula dnešní příjmení, se tvořila různými metodami. Mnohá vznikla z osobních jmen, mnohá z geografických souvislostí, za vznikem přídomku mohla stát povahová či tělesná vlastnost, činnost, kterou se dotyčný zabýval. Četná příjmení pocházejí či jsou odvozena z cizích jmen. Kam však zařadit příjmení Majer? Publikace zabývající se původem příjmení jsou v naprosté shodě. Příjmení Meier, Meyer, Maier a Mayer mají svůj původ u německého podstatného jména Meier ; původně šlo o člověka, který spravoval panský dvůr, později jej měl jako léno, 9

poté nabyl významu velký sedlák. U nás mnohdy vznikly podoby s -aj- na místě -ej-. 1 V zápisech, týkajících se sledované rodové linie, nacházíme různé varianty příjmení - Maier, Majer, Mayer; vzhledem k tomu, ţe pravopis nebyl ustálen, vţdy záleţelo pouze na osobě pisatele, který zápis vyhotovoval, jakou podobu zvolí. V přepisech tohoto zpracování sjednocujeme na dnes uţívanou podobu - Majer. Příjmení Majer/Majerová se v současné české populaci vyskytuje poměrně hojně. Začátkem roku 2010 ţilo v České republice 2378 nositelů příjmení Majer a 2540 drţitelek ţenské varianty Majerová. 2 Pro úplnost dodejme, ţe povinnost pouţívat příjmení zavedla v českých zemích císařovna Marie Terezie (ţila v letech 1717 aţ 1780) v rámci svých reforem. 1 Beneš, J. Německá příjmení u Čechů. 1. vyd. 1998. s. 244. Stejné stanovisko zastává i profesorka Dobrava Moldanová v knize Naše příjmení. 2 Zdroj: internetové stránky Ministerstva vnitra České republiky. 10

Přímá linie rodu Majerů, vedená postupně od nejstarších dob směrem k současnosti 1. generace Valentin Majer (asi 1745-1809), mlynář v Horaţďovicích a Písku O tom, odkud Valentin pocházel, ţádný z nalezených zápisů nehovoří. Víme pouze to, ţe jeho otec se jmenoval Jakub Majer a ţivil se jako šenkýř. Kde však Jakub své povolání vykonával a kde a kdy se mu narodil syn Valentin, zůstává zahaleno tajemstvím. Valentin se musel narodit někdy kolem roku 1745. První nalezenou písemnou zmínkou o jeho ţivotě je latinský zápis z úterý 10. února 1767 (příloha 1), kdy se konala Valentinova první svatba. U oltáře s ním stála dvacetiletá Eva Kulhánková, dcera mlynáře Václava Kulhánka z Vodňan. Eva se narodila o Vánocích roku 1746. Pokřtěna byla 25. prosince 1746 v kostele Narození Panny Marie ve Vodňanech (příloha 2). Zatímco svatba se konala tradičně v místě nevěstina bydliště, po svatbě se novomanţelé usadili na Horaţďovicku, kde Valentin působil jako mlynář. Kde konkrétně novomanţelé bydleli několik let po sňatku, nevíme. V roce 1775 je však zastihujeme 11

v Horaţďovicích, kde se jim narodily čtyři děti: pokračovatel rodu Jan (10. května 1775), Anna Kateřina (4. listopadu 1777), Josef (17. března 1780) a Marie Anna (16. srpna 1782). Následně se rodina přestěhovala do Písku, kde přišly na svět další čtyři děti: Jakub Filip (28. dubna 1785), Josef Martin (6. listopadu 1786), Marie Josefa (21. února 1790) a Eva (25. prosince 1793) 3. Valentinova manţelka Eva skonala 23. února 1806 (příloha 3). Ovdovělý Valentin se však pár měsíců poté znovu oţenil. Dne 2. června 1806 pojal za choť o třicet let mladší Alţbětu Pergrovou (příloha 4). V tomto svazku se narodil pouze syn Josef (26. března 1807). První Valentinovo manţelství trvalo bezmála 40 let, druhé 2 a půl roku. Váţený mlynář Valentin Majer zemřel 9. ledna 1809 a o dva dny později byl pochován na hřbitově u kostela svaté Trojice v Písku (příloha 5). Se jménem Valentina Majera je spojen písecký mlýn, kterému se dodnes říká Majerův (také Nový mlýn ). Jeho historie sahá před rok 1500. Od roku 1785 se začala psát nová a úspěšná historie Nového mlýna v Písku. To mlýn koupil Valentin Majer, zakladatel mlynářského rodu Majerů, jehoţ potomci tu hospodařili aţ do roku 1947. Mimochodem, z rodu Karolíny Majerové pocházel spisovatel Josef Holeček. 3 Všimněme si, že Eva Majerová porodila své poslední dítě, dceru Evu, v poměrně vysokém věku 47 let. 12

Mlynářský rod Majerů na mlýně v Písku dobře hospodařil a jiţ počátkem první republiky postavil kolem mlýna rozsáhlou, prosperující usedlost, tvarem a uspořádáním otevřenou směrem k řece Otavě. 4 2. generace Jan Majer (1775-1827), svobodný mlynář v Dobevi Jan přišel na svět na jaře roku 1775 v Horaţďovicích v čísle popisném 116 jako syn Valentina a Evy Majerových. Ve středu 10. května 1775 jej kaplan Václav Čermák pokřtil ve zdejším kostele svatého Petra a Pavla (příloha 6). Kdyţ bylo Janovi deset let, rodina se přestěhovala do Písku, kde jeho otec koupil mlýn. Rovněţ budoucí Janova manţelka Anna Magdalena Stulíková se narodila v Horaţďovicích, a sice 3. července 1779 jakoţto dcera měšťana a mlynáře Václava Stulíka a jeho ţeny Anny (příloha 7). Do manţelského svazku vstoupili mladí snoubenci v sobotu 18. května 1799 (příloha 8). Jan Majer, stejně jako jeho otec, zasvětil svůj ţivot mlynářskému řemeslu, které s sebou často přinášelo stěhování. Kde ţili manţelé Majerovi těsně po svatbě, nevíme. Aţ 26. dubna 1806 zaznamenáváme, ţe se jim v Písku narodila dcera 4 Klempera, J. Vodní mlýny v Čechách V. 1. vyd. 202. s. 204. 13

Marie Kateřina a 30. dubna 1808 syn Antonín Vincenc. Poté rodina přesídlila do Dobevi 5, kde se narodily další děti: Jan Křtitel (30. června 1810), dvojčata Antonín a Antonie (5. června 1813), Josefa (14. března 1816) a pokračovatel rodu Augustin (29. srpna 1822). Následujícího roku Jan ovdověl. Anna Majerová, suţovaná tuberkulózou, skonala ve věku 44 let dne 13. listopadu 1823 (příloha 9). Jan, aby zajistil péči svým dětem, se znovu oţenil. V úterý 23. srpna 1825 si padesátiletý Jan Majer vzal za manţelku osmnáctiletou Voršilu Ouškovou z Nových Kestřan (příloha 10). Zdá se, ţe manţelství zůstalo bezdětné; ostatně skončilo po dvou letech Janovou smrtí. O ţivot jej 19. prosince 1827 připravila stejná nemoc jako jeho první ţenu souchotiny (příloha 11). V pátek 21. prosince 1827 se za asistence duchovního Kašpara Mikušky konal Janův pohřeb. 5 Též uváděna jako Stará Dobev. Jedná se obec ležící asi 10 km západně od Písku. 14

3. generace Augustin Majer (1822-1884), mlynář z Hnačova a Klementic Augustin se narodil coby poslední dítě svých rodičů ve čtvrtek 29. srpna 1822 ve Staré Dobevi 17 (příloha 12). Rodičce, které tou dobou bylo jiţ 43 let, asistovala Kateřina Machatá z Nových Kestřan. Augustinovo dětství nebylo nejšťastnější. Kdyţ mu byl rok, zemřela mu matka. V pěti letech zemřel i otec a jeho výchova tak spočívala na starších sourozencích a nevlastní matce. Jak dokládají pozdější zápisy (narození Augustinových dětí), jméno své skutečné matky neznal. 6 Augustinovou vyvolenou se stala Marie Hanzlíková, narozená 12. ledna 1826 v Kvaseticích. Byla dcerou domkáře Vojtěcha Hanzlíka a Anny Vaněčkové z Kvasetic. Svatba Augustina a Marie proběhla někdy před rokem 1852 ve farnosti Plánice, kam Kvasetice spadaly. 7 Augustin byl, věrný rodinné tradici, mlynářským tovaryšem, ale je zmiňován i jako domkář. Usídlil se v Hnačově 8, kde se mu narodili následující 6 Od poloviny 19. století je chybně jako jeho matka uváděna jistá Josefa Šmídová, dcera mlynáře Josefa Šmída a Anny Procházkové z Volyně. 7 V době provádění výzkumu byly matriční knihy farnosti Plánice digitalizovány, proto nebylo zjištěno přesné datum uzavření manželství. 8 Nachází se východně od Klatov. 15

potomkové: Josef (13. února 1852), Václav (14. října 1854), Františka (2. srpna 1857), pokračovatel rodu Antonín (11. července 1860) a Petr (14. prosince 1866) 9. Narození syna Vojtěcha, který působil jako mlynář v Klementicích a který se oţenil s Rozálií Morčanovou, nebylo nalezeno. Právě do Klementic z Hnačova přesídlil i Augustin s rodinou. V Klementicích číslo popisné 14 jej také 26. prosince 1884 zastihla smrt (příloha 13). Manţelka Marie ho přeţila o mnoho let. Zemřela ve věku 81 let dne 5. dubna 1907 v Klementicích 14 (příloha 14). 4. generace Antonín Majer (1860- ), domkář v Ústalči Ve středu 11. července 1860 se v hnačovském stavení číslo 24 narodil manţelům Majerovým syn Antonín (příloha 15). O tři dny později byl za přítomnosti kmotrů manţelů Trnkových z Hnačova a faráře Petra Němce pokřtěn. Budoucí Antonínova choť, Karolína Harantová, se narodila 11. května 1864 v Ústalči 8 (příloha 16). Jejich manţelství bylo uzavřeno 24. dubna 1883 (příloha 17) a není bez zajímavosti, ţe oba 9 Zemřel 17. dubna 1874. 16

snoubenci byli tou dobou (dle tehdejších zákonů) nezletilí. 10 Po svatbě se manţelé usadili v Karolínině rodišti Ústalči, kde se jim během následujích více neţ dvaceti let narodilo 11 dětí: František (2. prosince 1883), Tomáš (12. července 1885) 11, Augustin (24. května 1887), Rozálie (28. srpna 1889), Marie (14. listopadu 1891), Amálie (8. června 1894), Karolína (21. června 1896), Bedřich (3. července 1898), Vojtěch (6. prosince 1900), Aneţka (16. ledna 1905) a pokračovatel rodu Václav (16. září 1907). 5. generace Václav Majer (1907-1992), řezník Václav Majer, jímţ pokračuje sledovaná rodová linie, byl v pořadí jedenáctým dítětem svých rodičů. Světlo světa spatřil 16. září 1907 (příloha 18). Mezi lety 1923 a 1926 se učil řezníkem a uzenářem (příloha 19 a 20). Roku 1930 působil u řezníka Hynka Chaloupky v Plánici, od něhoţ Václav řeznictví o tři roky později odkoupil (příloha 21). 10 Na začátku 17. století nabýval chlapec plnoletosti ve 20 letech a dívka v 15 letech. Všeobecný občanský rakouský zákoník, který platil od roku 1811 až do první republiky, stanovil hranici plné zletilosti na 24 let. V období první republiky byla tato hranice snížena na 21 let. Od 1. ledna 1950 došlo zákonem č. 266/1949 ke snížení hranice nabývání zletilosti na 18 let. 11 Zemřel 9. listopadu 1887. 17

Václav Majer je zakladatelem rodinné firmy řeznictví a uzenářství Majer. Jeho ţena se jmenovala Růţena Bohunková (1915-1993). 6. generace Václav Majer (1942), řezník Narodil se jako druhé dítě Václava a Růţeny Majerových dne 18. března 1942; před ním se jim v roce 1935 narodila dcera Zdeňka. Obě děti se narodily v Klatovech Václavova ţena Anna Majerová (rozená Brašnová) se narodila 28. října 1948 v Klatovech, jejich svatba proběhla v klatovském kostele. Václav Majer se vyučil řezníkem a uzenářem v Karlových Varech a studoval na střední průmyslové škole Technologie masa v Praze a celý ţivot se věnuje řeznickému řemeslu. Zaloţil řeznicko-uzenářskou firmu v Třemošné u Plzně. Od roku 1975 ţije Václav se svou rodinou v Třemošné u Plzně. Jejich děti, synové Roman a Tomáš, představují 7. generaci rodu. Roman Majer (1969) se vyučil kuchařemčíšníkem na střední škole hotelové v Mariánských Lázních. Nyní bydlí v Horní Bříze. Jeho manţelka Lenka (rozená Šimicová) pochází z Třemošné a narodila se v roce 1971. Mají spolu syny Romana (1995) a Václava (2001). 18

Tomáš Majer (narozený 15. prosince 1980) ţije ve Třemošné a vystudoval Střední průmyslovou školu technologie masa v Praze. Je pokračovatelem v rodinné firmě řeznictví a uzenářství Majer. Tomášova manţelka Zuzana (rozená Lavičková) pochází ze Třemošné č.p.1017 a narodila se 28. září 1984. Jejich syn Vojtěch přišel na svět 16. září 2008. 19

PŘÍLOHY

Příloha 1 Sňatek Valentina Majera s Evou Kulhánkovou 10. února 1767 Latinský zápis o sňatku Valentina Majera Přepis do češtiny: Z mlýna zvaného Kulhánkův, snoubenci Valentin a Eva Dne 10. února 1767 bylo uzavřeno manţelství mezi Valentinem Majerem, vlastním synem Jakuba Majera, hostinského zvaného novohospodský, a Evou Kulhánkovou, vlastní dcerou Václava Kulhánka, mlynáře a občana Vodňan, oba svobodní. V kostele Narození Panny Marie oddal Maxmilián Mazakarini, místní duchovní. Svědkové: Jan?; František Stoţický; panna Magdalena Pláničková, všichni z Vodňan. Trojí ohlášky proběhly: 3., 4. a 5. neděli po Zjevení Páně. Neshledáno překáţek. Matrika oddaných, farní úřad Vodňany, č. 6, s. 260. SOA Třeboň. Duchovní Maxmilián Mazakarini byl vodňanským rodákem, ţil v letech 1739-1799. Ze zápisu se rovněţ dozvídáme, ţe snoubenci pocházeli ze svobodných rodin, nebyli tedy klasickými poddanými, svázanými povinnostmi vůči vrchnosti.

Příloha 2 Křest Evy Kulhánkové 25. prosince 1746, narozené v tzv. Kulhánkově mlýnu Latinský zápis o křtu Evy Kulhánkové Přepis do češtiny: Kulhánkův mlýn Dne 25. /prosince 1746/ bylo pokřtěno dítě jménem Eva, vlastní dcera Václava Kulhánka, občana, a Ludmily. Levans: Alţběta Řídká. Testes: Jan Kopfstein. Křtil Antonín Wolf. Matrika narozených, farní úřad Vodňany, č. 2, s. 470. SOA Třeboň. Levans latinský výraz pro hlavního kmotra, který drţel při křtu dítě na rukou. Vţdy byl téhoţ pohlaví jako křtěné dítě. Testes ostatní kmotrové.

Příloha 3 Úmrtí Evy Majerové 23. února 1806 v Písku-Předměstí 150 Zápis o úmrtí Evy Majerové Přepis: Dne 23. /února 1806/ zemřela a dne 25. února byla pochována Eva Majerová, manţelka Valentina Majera, měšťana z Předměstí 150, katolička, 62 let. Příčina smrti: na větry ( am Windtsucht ). Pochoval Emmanuel Švancara, kooperátor. Matrika zemřelých, farní úřad Písek, č. 52, s. 278. SOA Třeboň. Duchovní očividně věk zemřelé odhadoval. Ve skutečnosti bylo Evě v době smrti 59 let. Kooperátor - kaplan, pomocník katolického faráře v duchovní správě.

Příloha 4 Sňatek Valentina Majera s Alţbětou Pergrovou 2. června 1806 Zápis o druhém sňatku Valentina Majera Přepis: Datum sňatku: 2. června /1806/ Ţenich: Valentin Majer, mlynář a měšťan zdejší, katolík, 58 let, vdovec. (Předměstí, v mlýně 84) Nevěsta: Alţběta, dcera zemřelého Antonína Pergra, měšťana a mistra hrnčířského zde, katolička, 28 let, svobodná. Svědkové: Dominik Němeček a Václav Blahna, měšťané. Oddal: Josef Číţek, kaplan. Matrika oddaných, farní úřad Písek, č. 36, s. 117. SOA Třeboň.

Příloha 5 Úmrtí Valentina Majera 9. ledna 1809 v Písku-Předměstí Zápis o úmrtí Valentina Majera Přepis: Dne 9. /ledna 1809/ zemřel a 11. ledna byl pochován Valentin Majer, měšťan a mlynář zdejší; katolík, 60 let. Příčina smrti: vleklá horečka. Zaopatřil kaplan Jakub Vondráček. Pochoval děkan Karel Řídký (u kostela svaté Trojice). Matrika zemřelých, farní úřad Písek, č. 53, s. 76. SOA Třeboň. Je pravděpodobné, ţe i Valentinův věk byl odhadnut. Kdyby se narodil v roce 1749 či 1750, ţenil by se ve věku 17 let, coţ nebývalo u muţů zvykem. Jeho manţelka se narodila roku 1746. Je tedy pravděpodobnější, ţe se Valentin narodil někdy mezi lety 1740 a 1745 a věk při úmrtí se pohyboval kolem 65 let.

Příloha 6 Křest Jana Majera 10. května 1775, narozeného v Horaţďovicích 116 Latinský zápis o křtu Jana Majera Přepis do češtiny: Dne 10. května /1775/ byl pokřtěn Jan, otce Bernarda Majera, měšťana, a jeho ţeny Evy z Horaţďovic 116. Kmotrové: Hynek Malkovský, Anna, manţelka Matěje Vorla, oba měšťané z Horaţďovic. Křtil: Idem /kaplan Václav Čermák/. Matrika narozených, farní úřad Horaţďovice, č. 7, s. 120. SOA Plzeň. Do roku 1770 byly všechny zápisy v matrikách větnými celky. Roku 1770 však bylo zavedeno jednotné vedení matrik praktičtějším kolonkovým způsobem. Od tohoto roku jsou uváděna také popisná čísla. Zápis obsahuje chybně uvedené jméno Janova otce. Jmenoval se Valentin, nikoli Bernard. To, ţe jde skutečně o Valentina, dokazuje jméno manţelky, jména kmotrů a číslo popisné, které je i u křtů dalších Janových sourozenců totoţné.

Příloha 7 Narození Anna Magdaleny Stulíkové 3. července 1779 v Horaţďovicích 64 Latinský zápis o narození Anny Magdaleny Stulíkové Přepis do češtiny: Dne 3. /července 1779/ se narodila i byla pokřtěna Anna Magdalena, dcera Václava Stulíka, horaţďovického měšťana z čísla 64, a jeho ţeny Anny, katolíků. Kmotrové: Anna Vidrichová, vdova; Jiří Melan, měšťan z Horaţďovic. Křtil: Idem /farář František Chmelíček/. Matrika narozených, farní úřad Horaţďovice, č. 8, s. 10. SOA Plzeň.

Příloha 8 Sňatek Jana Majera s Annou Stulíkovou 18. května 1799 Zápis o sňatku Jana Majera Přepis: Sňatek uzavřen 18. května /1799/ Ţenich: Jan, syn Valentina Majera, mlynáře z Písku 150; katolík, 24 let, svobodný. Nevěsta: Anna, dcera Václava Stulíka, mlynáře, a matky Anny z města Horaţďovic; katolička, 17 let, svobodná. Svědkové: Jan Hanzlovský, mlynář; Jan M?, truhlář. Matrika oddaných, farní úřad Volyně, č. 15, s. 9. SOA Třeboň. Jan se ţenil týden po svých 24. narozeninách, Anně bylo jiţ téměř 20 let.

Příloha 9 Úmrtí Anny Majerové 13. listopadu 1823 v Dobevi 17 Zápis o úmrtí Anny Majerové Přepis: Dne 13. /listopadu 1823/ zemřela a 15. listopadu byla pohřbena Anna, manţelka Jana Majera, svobodného mlynáře v Dobevi 17; katolička, 42 let. Příčina smrti: souchotiny. Zaopatřil kooperátor Kašpar Mikuška a pochoval farář Josef Körner. Matrika zemřelých, farní úřad Kestřany, č. 15, s. 19. SOA Třeboň.

Příloha 10 Sňatek Jana Majera s Voršilou Ouškovou 23. srpna 1825 Zápis o druhém sňatku Jana Majera Přepis: Sňatek uzavřen 23. srpna 1825 Ţenich: Jan, syn Valentina Majera, mlynáře z Písku, a Evy Kulhánkové z města Vodňan; katolík, 54 let, vdovec. Nevěsta: Voršila, vlastní dcera Šimona Ouška, plavce z Nových Kestřan 14, a Kateřiny Korbelové z Haderšlaku?, panství Novohradské; katolička, 18 let, svobodná. Svědkové: Vojtěch Klíma, rychtář z Nové Dobevi; +++ Matěj Jirášek, rychtář z Nových Kestřan. Otec nezletilé nevěsty byl přítomen a svolil k oddání, nač se také vlastní rukou tuto podepsal: Šimon Ouško. Matrika oddaných, farní úřad Kestřany, č. 12, s. 11. SOA Třeboň.

Příloha 11 Úmrtí Jana Majera 19. prosince 1827 v Dobevi 17 Zápis o úmrtí Jana Majera Přepis: Dne 19. /prosince 1827/ zemřel a 21. prosince byl pochován Jan Majer, mlynář ze Staré Dobevi 17, katolík, 56 let. Příčina smrti: souchotiny. Zaopatřil a pochoval kooperátor Kašpar Mikuška. Matrika zemřelých, farní úřad Kestřany, č. 17, s. 7. SOA Třeboň. Opět nepřesně uvedený věk zemřelého. Janovi bylo v době smrti 52 let. Odhadování věku zemřelých (i snoubenců) bývalo pravidlem. Lidé o konkrétním datu svého narození (resp. křtu) neměli většinou ponětí. Farář jejich věk odhadoval podle informací pozůstalých či stavu tělesné schránky.

Příloha 12 Narození Augustina Majera 29. srpna 1822 ve Staré Dobevi 17 Zápis o narození Augustina Majera Přepis: Dne 29. /srpna 1822/ se narodil i byl pokřtěn Augustin Majer, katolík, z manţelského loţe. Otec: Jan Majer, mlynář ze Staré Dobevi 17, poddaný k Protivínu. Matka: Anna, dcera Václava Stulíka z Horaţďovic a Anny? z Volyně. Kmotrové: +++ Tomáš Čára a +++ Ludmila Říhová, špitálnice, oba z Písku. Křtil: Jan Pichler, kaplan z Písku. Bába: Kateřina Machatá z Nových Kestřan 15. Matrika narozených, farní úřad Kestřany, č. 7, s. 63. SOA Třeboň.

Příloha 13 Úmrtí Augustina Majera 26. prosince 1884 v Klementicích 14 Zápis o úmrtí Augustina Majera Přepis: Dne 26. prosince /1886/ zemřel a 28. prosince byl pohřben Augustin Majer, mlynář a výměnkář z Klementic 14, manţel Marie Hanzlíkové z Kvasetic, v manţelství 36 let, katolík, 62 let. Příčina smrti: sešlost věkem, č. 87, dle starosty Antonína Frančíka. Pochoval a dne 23.12.1884 zaopatřil farář Václav Vlček. Matrika zemřelých, farní úřad Zavlekov, č. 15/4515, s. 120. SOA Plzeň. Výměnek byla smlouva, kterou si odstupující drţitel hospodářství pro sebe vymiňoval zaopatření a jiné výhody od svého nástupce; odtud označení výminkář (nebo výměnkář).

Příloha 14 Úmrtí Marie Majerové 5. dubna 1907 v Klementicích 14 Zápis o úmrtí Marie Majerové Přepis: Dne 5. dubna 1907 zemřela a dne 7. dubna byla pohřbena Marie Majerové, vdova po zemřelém Augustinu Majerovi, mlynáři v Klementicích 14, politický okres Klatovy; katolička, 81 let 2 měsíce a 23 dní (nar. 12.1.1826). Příčina smrti: marasmus, lístek číslo 47/15. Pohřbena na zavlekovském hřbitově. Pochoval farář Jan Šimeček. Nezaopatřena (zemřela náhle). Matrika zemřelých, farní úřad Zavlekov, č. 15/4515, s. 125. SOA Plzeň. Marasmus - vysílení stářím, sešlost věkem, stařeckost.

Příloha 15 Narození Antonína Majera 11. července 1860 v Hnačově 24 Zápis o narození Antonína Majera Přepis: Dne 11. července 1860 se narodil a 14. července byl pokřtěn Antonín Majer, katolík, z manţelského loţe. Otec: Augustin Majer, mlynářský tovaryš a domkář z Hnačova 24, syn Jana Majera, mlynáře z Dobevi 17 (syn Hynka Majera, šenkýře z Nové Hospody 16 a Anny Pohankové z Plánice), a matky Josefy, dcery Josefa Šmída, mlynáře ve Volyni, a Anny Procházkové z Volyně. Matka: Marie, dcera Vojtěcha Hanzlíka, domkáře z Kvasetic 21 (syna a matky Anny, dcery Vojtěcha Vaněčka, sedláka z Kvasetic 9, a Terezie Hanzlíkové z Kvasetic 5). Kmotrové: Antonín Trnka, domkář v Hnačově 6; Josefa, jeho manţelka. Podepsal farář Petr Němec. Křtil: Farář Petr Němec. Bába: Anna Radová, domkářka z Hnačova 19. Matrika narozených, farní úřad Nicov, č. 8, s. 90. SOA Plzeň. Informace o Antonínově matce, která zemřela, kdyţ mu byl rok, i údaje o jeho prarodičích, jsou zcela chybné. Jeho skutečnou matkou byla Anna Stulíková (1779-1823).

Příloha 16 Narození Karolíny Harantové 11. května 1864 v Ústalči 8 Zápis o narození Karolíny Harantové Přepis: Dne 11. května /1864/ se narodila a 12. května byla pokřtěna Karolína Harantová, katolička, z manţelského loţe. Otec: Jakub Harant, polodvorník v Ústalči 8, syn zemřelého Josefa Haranta, statkáře v Tajanově, a matky Terezie, dcery Václava Haslingera, sedláka v Schlösselwaldu 36, okres Kašperské Hory. Matka: Josefa, dcera Hynka Buriana, sedláka v Ústalči 8, a matky Josefy, dcery Václava Matějovice, sedláka v Ústalči 8. Kmotrové: Karolína Wirthová, Josef Wirth, sedlák v Merklíně 4, manţel výšepsané. Křtil: farář Augustin Vondra. Bába: / Josefa Burianová z Ústalče, nezkoušená/. Matrika narozených, farní úřad Zavlekov, č. 10, s. 46. SOA Plzeň. Polodvorník - půlláník, sedlák, který hospodařil na polovině lánu. Bába pomocnice při porodu; existovaly dva druhy porodních bab : zkoušené (zkoumané), které absolvovaly zaškolení na radnici své obce, a to lékaři a chirurgy, kteří byli k tomuto účelu určeni lékařským kolegiem. Nezkoušené báby provozovaly svou ţivnost bez jakéhokoli osvědčení.

Příloha 17 Sňatek Antonína Majera s Karolínou Harantovou 24. dubna 1883 Zápis o sňatku Antonína Majera Datum sňatku: 24. dubna 1883. Ţenich: Antonín Majer, manţelský syn Antonína Majera, mlynáře z Klementic 14, a Marie, dcery Vojtěcha Hanzlíka, domkáře z Kvasetic 21; katolík, 22 let, svobodný. Nevěsta: Karolína, manţelská dcera Jakuba Haranta, sedláka v Ústalči 8, a Josefy, dcery Ignáce Buriana, sedláka v Ústalči 8; katolička, 18 let, svobodná. Svědkové: Josef Kůta?, polodvorník z Klementic 5; Emanuel Liška, sedlák v Ústalči 10. Oddal: farář Václav Vlček. Pozn.: My, otcové těchto nezletilých snoubenců, ku sňatku jejich svolujeme před dvěma zde podepsanými svědky. Ţenich dle křestního listu fary Nicov narozen 11.7.1860, nevěsta dle místní matriky svazek V. str. 46 dne 11.5.1864, oba nezletilí obdrţeli otcovské svolení. Prohlášky vykonány 1., 2. a 3. neděli po Velikonocích 1883. Protokol č. 4. zaveden 31.3.1883 1 příloha. Matrika oddaných, farní úřad Zavlekov, č. 14, s. 25. SOA Plzeň. Prohlášky - jiţ 4. lateránský koncil v roce 1215 stanovil závaznost trojích ohlášek. Cílem ohlášek bylo zveřejnit úmysl uzavřít manţelství, aby se prověřilo, ţe svazku nestojí v cestě ţádné překáţky.

Příloha 18 Křestní list Václava Majera, narozeného 16. září 1907 v Ústalči 2

Příloha 19 Výuční list Václava Majera (1907) Výuční list Václava Majera, který se od 4. května 1923 do 4. května 1926 učil řeznickému a uzenářskému řemeslu.

Příloha 20 Vysvědčení o tovaryšské zkoušce Václava Majera (1907)

Příloha 21 Vysvědčení na odchodnou Václava Majera (1907)