Integrovaná optika a optoelektronika

Podobné dokumenty
Integrovaná optoelektronika pro informatiku

CSc. FOT 2010

Optoelektronika. Katedra fyzikální elektroniky FJFI ČVUT

FTTX - pasivní infrastruktura. František Tejkl

Fotonické nanostruktury (nanofotonika)

Glass temperature history

Fotonické nanostruktury (alias nanofotonika)

Lasery optické rezonátory

Obnova signálu aktivní optické sítě na fyzické vrstvě pomocí erbiem dopovaného vláknového zesilovače EDFA a polovodičového zesilovače SOA


Integrovaná fotonika POČÁTKY INTEGROVANÉ OPTIKY

Cíl kapitoly Cílem kapitoly je sezn{mit se s principy fotonických spínacích prvků

TECHNOLOGIE OPTICKÝCH VLÁKEN A KABELŮ

Úloha č.6 Dvouvlnové směšování ve fotorefraktivním materiálu a fázová

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

Studijní opora pro předmět Technologie elektrotechnické výroby

ERBIEM DOPOVANÉ VLÁKNOVÉ ZESILOVAČE

CZ.1.07/2.2.00/ AČ (RCPTM) Spektroskopie 1 / 24

Optoelektronika. Zdroje. Detektory. Systémy

Historie vláknové optiky

Novinky pro výuku vláknové optiky a optoelektroniky

Optická vlákna a vláknové sensory. I. Kašík Ústav fotoniky a elektroniky, AVČR, v.v.i.

5. Optické počítače. 5.1 Optická propojení

Komplexní soubor měření optických tras při nasazování vysokorychlostních systémů xwdm

Integrovaná fotonika POČÁTKY INTEGROVANÉ OPTIKY

Kvantová informatika pro komunikace v budoucnosti

Planární výkonové odbočnice a další součástky pro PON sítě. Ing.Michael Písařík

SOUČÁSTKY ELEKTRONIKY

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTRÁLNÍCH PŘÍSTROJŮ

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5

Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně. Přístroje

Úvod, optické záření. Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014

Charakteristiky optoelektronických součástek

Mikro a nano vrstvy. Technologie a vlastnosti tenkých vrstev, tenkovrstvé sensory - N444028

Integrovaná fotonika

Fotonické sítě jako médium pro distribuci stabilních signálů z optických normálů frekvence a času

Fyzika pevných látek. doc. RNDr. Jan Voves, CSc. Fyzika pevných látek Virtual Labs OES 1 / 4

Jiří Oswald. Fyzikální ústav AV ČR v.v.i.

11. Polovodičové diody

optické vlastnosti polymerů

Zabezpečení pasivních optických sítí při aplikaci asymetrických rozbočovačů

Analýza a ověření metody měření indexu lomu vzduchu pro laserovou interferometrii

Přenos dat v počítačových sítích

NÁVODY PRO LABORATOŘE OBORU ANORGANICKÁ CHEMIE. Planární optické vlnovody

Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory

Jan Fait, Filip Grepl Jan Fait Datum Hodnocení

Optoelektronické senzory. Optron Optický senzor Detektor spektrální koherence Senzory se CCD prvky Foveon systém

Ústav fotoniky a elektroniky AVČR

Optické sítě. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY. OPTICKÝ SPOJ LR-830/1550 Technický popis

Fyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II

Využití komplementarity (duality) štěrbiny a páskového dipólu M

1. Pevnolátkový Nd:YAG laser v režimu volné generace a v režimu Q-spínání. 2. Zesilování laserového záření a generace druhé harmonické

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova)

Odolný LNA pro 1296 MHz s E-PHEMT prvkem

Ideální pedagogická koncepce výuky mikrovlnných planárních obvodů

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

DRUHY PROVOZU A ŠÍŘENÍ VLN

Testování a hledání závad na trase pasivních optických přípojek PON FTTx pomocí reflektometru OTDR. Oprava přerušených vláken svařovací soupravou.

I. Současná analogová technika

Mikrovlnná měření: výzkum a vzdělávání

Fyzika laserů. 4. dubna Katedra fyzikální elektroniky.

Modulační parametry. Obr.1

Materiálový výzkum na ústavu anorganické chemie. Ondřej Jankovský

13. Spektroskopie základní pojmy

Optoelektronické polovodičové součástky

Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou

6 Hybridní integrované obvody, tenkovrstvé a tlustovrstvé technologie a jejich využití

SPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová

Modulace vlnoplochy. SLM vytváří prostorově modulovaný koherentní optický signál

Otázky pro samotestování. Téma1 Sluneční záření

Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.

protony) se mohou chovat jako vlnění (tedy mohou interferovat) i jako částice (lze

ZÁKLADNÍ ČÁSTI SPEKTROMETRŮ

Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou

Polovodičové senzory. Polovodičové materiály Teplotní závislost polovodiče Piezoodporový jev Fotonové jevy Radiační jevy Magnetoelektrické jevy

ELEKTROTECHNICKÁ SCHÉMATA A ZAŘÍZENÍ, DESKY S PLOŠNÝMI SPOJI

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ

FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny

PB169 Operační systémy a sítě

ELEKTROTECHNICKÁ SCHÉMATA A ZAŘÍZENÍ,

Aspekty DWDM technologie.

Fotoelektronová spektroskopie Instrumentace. Katedra materiálů TU Liberec

Aktuální dění v optických komunikacích a jejich názorná výuka SEMINÁŘ PRO PEDAGOGY

Teoretická elektrotechnika - vybrané statě

SNÍMAČE OPTICKÉ, ULTRAZVUKOVÉ A RÁDIOVÉ

Stojaté a částečně stojaté vlny

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.2. Základní konstrukční součásti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Vlnovodn{ optika. 2 Vlnovodn{ optika. 2.1 Úvod. 2.2 Princip přenosu v optickém vl{kně

Elipsometrie. optická metoda pro určovani optickych parametrů systemů tenkych vrstev

5 Monolitické integrované obvody

PSK1-11. Komunikace pomocí optických vláken II. Mnohavidová optická vlákna a vidová disperze. 60μm 80μm. ϕ = 250μm

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda

Laserové technologie v praxi I. Přednáška č.1. Fyzikální princip činnosti laserů. Hana Chmelíčková, SLO UP a FZÚ AVČR Olomouc, 2011

Osnova přípravného studia k jednotlivé zkoušce Předmět - Elektrotechnika

Mikrorezonátory v integrované fotonice

Výzkum vybraných optoelektronických a optických integrovaných struktur pro informatiku

18-let ve vláknové optice a OK 8 let pobočka v Senici MIKROKOM SK laboratoř vláknové optiky. široké spektrum odborných kurzů

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Transkript:

Integrovaná optika a optoelektronika Ing.Vítězslav Jeřábek, CSc SIS 2009 jerabek@fel.cvut cvut.czcz

Základní pojmy, historie Historie v roce 1969 S. E. Miller z Bell Laboratories navrhl koncepci nového oboru Integrované optiky a optoelektroniky jako aplikační obor fotoniky. Tato koncepce vycházela z hybridního ho řešení integrace na dielektrických substrátech. tech. 1972 - První kongres o Integrované optice byl uskutečněn n v Salt Lake City. Zde byly rozvinuty dva základnz kladní technologické směry hybridní a monolitická integrovaná optika.

Základní pojmy Aplikační obory integrované fotoniky: Integrovaná optika se zabývá teoretickým, technickým a technologickým studiem vlastností dielektrických a polovodičových ových integrovaných optických součástek stek a systémů s planárn rní geometrií pro distribuci a ovládání optického zářenz ení. Metodami jejich realizace je integrace pomocí různých hybridních a monolitických vrstvových technik Integrovaná optoelektronika - se zabývá teoretickým, technickým a technologickým studiem vlastností optoelektronických a optických integrovaných součástek stek a systémů pro přenos, směrov rování,, záznam z znam a zobrazení elektrických a optických signálů,, jedno i vícerozmv cerozměrných. rných. Metodami jejich realizace je integrace pomocí různých hybridních a monolitických vrstvových technik

Součástky a systémy integrované fotoniky rozdělen lení Integrovaná optika - optické prvky pro distribuci a ovládání optického zářenz ení - multividové a monovidové optické děliče výkonu, vazební členy, vlnově selektivní MUX/DEMUX, elektrooptické modulátory EOM a absorpční modulátory AOM, elektrooptické přepínače e EOP a.p. Integrovaná optoelektronika - optoelektronické prvky pro generaci, ovládání,, zesilování a detekci optického zářenz ení optoelektronické generátory, optoelektronické vysíla lače e OEV a přijp ijímače e OEP, vlnové konvertory, vlnové routery,, optické zesilovače e, vlnové a časové MUX/DEMUX a.p.

Historie integrované optoelektroniky Přehled vývoje integrované optoelektroniky od roku 1969 až po rok 2007 [ 20 ]

Technologie integrované fotoniky Objemové mikrooptické integrované obvody Optické záření se šíří volným prostorem mezi mezi jednotlivými prvky obvodu. Využívaj vají mikrooptických prvků mikro-čočky, ky, kolimačmí čočky, optické mikromřížky ky,, optické mikrohranoly multividové vláknov knové a planárn rní vlnovody, zapouzdřen ené LD a FD a.p. Planárn rní fotonické integrované obvody Optické záření je rozváděno SM nebo MM planárn rními vlnovody na bezprostředn edně technologicky napojené na další planárn rní optické prvky. Využívaj vají planárn rních prvků- výkonové a interferenční děliče e výkonu a vidů,, WDM prvky, planárn rní optické přepínače e a modulátory, planárn rní optické mřížky, SS-LD, SS-SOA, SOA, WG-FD a.p.

Technologie integrované optoelektroniky Objemový mikrooptický integrovaný obvod pro ONT u sítí FTTH-PON [ 26 ]

Technologie integrované optoelektroniky Typy technologických řešení planárních OE integrovaných obvodů [ 17 ]

Technologie integrované optoelektroniky Hybridní planárn rní integrované optoelektronické obvody s optickými vláknovými vlnovody ( integrace v elektrické doméně): Složen ení dielektrická podložka s elektrickým tenkovrstvým nebo tlustovrstvým vodivým motivem a pasivními součástkami stkami osazené elektronickými a optoelektronickými polovodičovými ovými součástkami stkami v SMD provedení.. Optické vláknov knové vlnovody jsou navázány ny na OE prvky v závěrez rečné fázi. Tenkovrsvé IO vodivé motivy jsou realizovány vrstvami Au, Ag, Cr, NiCr a.p. napařenými enými nebo napráš ášenými na hlazené korundové podložky, skelné podložky, BeO, sklokeramiku. Tlustovrstvé IO vodivé motivy jsou realizovány vrstvami Pd,Au, Ag pasty vypálen lené na hrubozrnný nebo jemnozrnný korund.

Hybridní integrovaná optoelektronika na katedře mikroelektroniky FEL ČVUT Vnitřní uspořádání mikrovlnného optoelektronického přijp ijímače e 5 GHz

Technologie integrované fotoniky Planárn rní hybridní OE integrované obvody (integrace v elektrické i optické doméně) ) : Složen ení - optické dielektrické nebo organické planárn rní vlnovody a elektronické a optoelektronické polovodičov ové součástky stky Optické vlnovody - realizované technologií difuse Ti do podložek z LiNbO 3 nebo LiTaO 3, iontovou výměnou nou Li + - Na +, Ag + - Na +, K + - Na + ve skle, nebo technologií spin-countingu u organických materiálů PMMA, PS, některých n epoxypolymerů (SU 8) a.p. na podložce Si, GaAs Elektronické a OE polovodičov ové součástky stky - realizovány monoliticky z Si nebo materiálů A 3 B 5 (GaAs, GaInAs, InP. GaInAsP, GaN,, SiC a.p.) Planárn rní monolitické integrované obvody: Optické vlnovody a polovodičov ové elektronické a optoelektronické součástky stky jsou realizované stejnorodými polovodičovými ovými materiály skupiny A 3 B 5 v témže e technologickém m cyklu na podložkách GaAs,, nebo InP technologií MBE, MOCVD a.p.

Hybridní integrovaná optoelektronika na katedře mikroelektroniky FEL ČVUT Návrh WDM triplexního planárního hybridního ho optoelectronického transcieveru

Technologie integrované fotoniky Výhody dielektrických materiálů Skla velmi nízký n útlum řádu 0.5 aža 1 db/cm v oblasti 0,85nm, 1300 aža 1500 nm,, specielní polymery SU 8 mají útlum 1,5 aža 2.5 db/cm. Jednodušší technologická realizace u polymerů,, nevyužívaj vající těžkých technologií. Většina polymerů má útlumová minima pro optické záření viditelné oblasti 500 aža 650 nm.. Využit ití levnější ších a technologicky jednodušší šších optických zdrojů a detektorů Polárn rní materiály mají výrazný elektrooptický jev, modulátory kupř. LiNbO 3 nebo LiTaO 3 Výhody polovodičových ových materiálů řady A 3 B 5 : ady A 3 B 5 Vysoká pohyblivost nosičů čů v polovodičích řady Nízký šum předevp edevším m pokud jde o šum kanálu FE tranzistorů Vysoká pravděpodobnost podobnost zářivých z přechodp echodů využívan vaná v optoelektronických měnim ničích

Technologie integrované fotoniky Použit ití technologie : SMD technologie pro prvky pracující v oblasti kmitočtů stovek MHz Hybridní tlustovrstvá a tenkovrstvá technologie pro prvky pracující v oblasti kmitočtů jednotek aža několika desítek GHz Monolitická technologie pro jednotky, desítky aža stovky GHz

Prvky integrované optiky h= 5 μm b= 50 μm n su = 1.59 n sio2 = 1.46 n pmm = 1.49 n si = 3.5 λ= 1550 nm a=2.3db/cm Příčný ný řez MM planárn rním optickým polymerovým ovým vlnovodem z materiálu SU 8 realizovaným na katedře e mikroelektroniky 9

Prvky integrované optiky Rozbočnice optického výkonu (E a = E b = 1) [ 17 ] a) Optický výkon přicházejicí z větve A, b) Optický výkon přicházejicí ve fázi z větve A a B, c) Optický výkon přicházejicí v protifázi z větve A a B

Prvky integrované optiky Rozložení optického výkonu ve slučovacím symetrickém členu [ 1 ]

Prvky integrované optiky Závislost výstupního výkonu planární rozbočnice na úhlu větvení θ [17 ]

Integrovaná optika Dělič s mnohavidovou interferencí [ 1 ]

Integrovaná optika Integrovaná optika Směrová odbočnice optického výkonu princip [ 17 ] L c je vazební délka rozbočnice k je vazební koeficient

Integrovaná optika Směrová odbočnice optického výkonu [ 1 ]

Integrovaná optika Směrová odbočnice rozložení optického výkonu [ 1 ]

Integrovaná optika Vlnová fázová mřížka AWG směrování vlny lit. [ 3 ] 1 - vstupní vlnovod, 2 - dělič výkonu, 3 - mřížkové pole, 4 - vlnovodné pole, 5 - refokusační oblast, 6 - výstupní vlnovody

Princip zm Elektrooptický jev změna indexu lomu Δn OE vlnovodné vrstvy působením m vnější šího elektrického pole E Vlastnosti: Elektro-optický optický jev (EO jev) u materiálů s anizotropními vlastnostmi (závislost mezi vektorem polarizace P a intenzitou elektrického pole E je popsána tenzorem pro ε resp. μ ) Zahrnuje Pockelsův lineárn rní jev a současn asně i Kerrův nelineárn rní jev druhé třídy Pro konstrukci modulátor torů na principu EO jevu se u běžb ěžně využívaných vaných materiálů ( GaAs, GaP,, LiNbO 3, LiTaO 3, Si) využívá Pockelsův jev, který je výraznější a negeneruje nelineárn rní produkty

Elektrooptický jev Princip změny elektrické permitivity Δε v závislosti na intenzitě el. pole E, kde nastává Pockelsův a současně i Kerrův jev [ 1 ]

Elektro-optický optický jev EO EO Elektro-optický fázový modulátor, změny Δn < 1.6 x 10-3 [ 1 ]

Elektro-optický optický jev Mach-Zehenderův interferometr využitý jako elektrooptický modulátor [ 1 ]

Elektroabsorpční jev Pásový enegetický diagram vykazující Franz-Keldyshův jev v silném el. poli Franz-Keldyshův posuv absorpční hrany GaAs s koncentrací nosičů pro n=3x10 16 cm -3 resp. n=5,3x10 16 cm -3 pro intenzitu pole 1,3x 10 5 V/cm [ ]

Elektro-absorp absorpční jev Elektro-absorpční modulátor - princip

Hybridní integrovaná optoelektronika Přímá vazba optoelektronické součástky na planární optický vlnovod, kde S je řád vidu navazovaného do planárního vlnovodu [19]

Hybridní integrovaná optoelektronika Pravoúhlá vazba FD přes Au zrcadlo na planární optický vlnovod [ 22]

Hybridní integrovaná optoelektronika a) Montáž a optická vazba flip-chip FD na optický planární vlnovod PLC HIO [ 4 ] b) Detail čipu fotodetektoru s rozměry aktivní plochy

Hybridní integrovaná optoelektronika Technologie výroby podložky přijímací části PLC HIO [4]

Hybridní integrovaná optoelektronika a) Vazba z planárn rního vlnovodu do optického vlákna přes p Braggovskou optickou mřížkum b) Závislost vazební účinnosti na vlnové délce [ 25]

Hybridní integrovaná optoelektronika Vazba využívaj vající neuniformní Braggovské optické mřížky [ 25]

Hybridní integrovaná optoelektronika SS-LD ( spot-size laser diode) laserová dioda s úhlovým konvertorem [16]

Hybridní integrovaná optoelektronika Příčné rozložen ení pole v úhlovém m přechodu p SS LD [ 25]

Hybridní integrovaná optoelektronika Technologie osazování čipu SS-LD na planární hybridní IO [16]

Hybridní integrovaná optoelektronika Multivlnový SS - LD vysílač jako hybridní optoelektronický IO [16]

Hybridní integrovaná optoelektronika SS SOA ( spot-size SOA ) polovodičový planární optický zesilovač [16]

Hybridní integrovaná optoelektronika Závislost zesílení SS-SOA na injekovaném proudu [16]

Hybridní integrovaná optoelektronika Rozložení optického výkonu SS SOA [16]

Hybridní integrovaná optoelektronika WG FD ( Waveguid- fotodetector) vlnovodný fotodetektor pro hybridní planární OE přijímač [16]

Hybridní integrovaná optoelektronika Hybridní optoelektronický planární modul pro sítě FTTH - PON

Hybridní integrovaná optoelektronika Hybridní polymerový optoelektronický planární modul pro sítě FTTH PON [ 21 ]

Hybridní integrovaná optoelektronika Optický časový multiplexer pro OTDM [ 16 ]

Monolitická integrovaná optoelektronika Přeladitelný WDM laserový vysilač s EA modulátorem od fy. Agility Com. [ 18 ]

Monolitická integrovaná optoelektronika Charakteristiky WDM laserového vysilače s EA modulátorem [ 18 ]

Monolitická integrovaná optoelektronika Schematické provedení MFL MFL multifrekvenční laser pro WDM lit. [ 2 ]

Monolitická integrovaná optoelektronika Optické spektrum MFL [ 2 ]

Monolitická integrovaná optoelektronika WG FD ( Waveguid- fotodetector) vlnovodný fotodetektor pro planární OE přijímač [ 17 ]

Monolitická integrovaná optoelektronika Nárys a řez strukturou integrovaného transcieveru 40 Gb/s [23]

Monolitická integrovaná optoelektronika Optický polovodičový zesilovač SOA s QW tečkami v aktivní oblasti [24]

Monolitická integrovaná optoelektronika Závislost zisku, saturačního optického výkonu a šumu SOA QW na vlnové délce [23]

Literatura [1 ]j.čtyroký:součástky pro distribuci a ovládání optického svazku, přednášky FEL ČVUT, Praha, 2007 [ 2 ] IEEE Communications Magazine, vol.36, N 12, 1998 [ 3 ] IEE Electronics Communication Journal, vol.5, 2000 [ 4 ] T.Y.Han at all.: IEEE J.of Lightewave Technology, vol.24, No. 12, 2006, p.5031-5038 [ 5 ] J.Gowar : Optical Communication Systems, Prentice-Hall International,, London, 1984 [ 6 ] L.B.Jeunhomme : Single Mode Fiber Optics,, Marcel Dekker, inc., NewYork,, 1990 [7 ]K.Novotný: Optickákomunikační technika, ČVUT, Praha, 1998 [ 8 ] Optical Fiber Telecommunications II, Academic Press,Inc., London, 1988 [ 9 ] Technická dokumentace DSC, Danmark, 1994 [ 10 ] Technická zpráva Tesla VÚST, Praha, 1989 [ 11 ] IEEE Transactions on Microwave Theory and Techniques, vol.49, N 10, 2001,p.1921 [ 12 ] H.Hatakeyama Hatakeyama : IEEE J. of Selected Topics in QE, N 6, 2002, p.1341-1348 1348 [ 13 ] T.Kasamatsu,Y.Yano: IEEE J. of Lightwave Technology, vol.20,n 1, 2002, p.1826-1837 [14]M.Potenza: IEEE Communications Magazine,, vol.34, N 82, 1996, p.96-102 [ 15 ] S.Saito, T.Kimura at all.: IEEE J.of Lightewave Technology, vol.21, N 1, 2003, p.170-175 [ 16 ] K.Kato at all.: IEEE J.of Selected Topics in QE,vol. 6, No. 1, 2000, p.4-13 [ 15 ] A.E.Willner: IEEE Spectrum, April 1997, p.32-41 [ 16 ] P.Toliver, I.Glesk at all.: IEEE J.of Lightewave Technology, vol.16, No. 12, 1998, p.170-175 [ 17 ] H.Nishihara at all.: Optical Integrated Circuits, McGraw-Hill, 1989 [ 18 J.Hansryd. P.A.Anderson: IEEE LEOS Newsletter, vol.16, N 4, 2002,p.36-38 [ 19 ] T.Hashimoto at all.: IEEE J.of Lightewave Technology, vol.16, No. 7, 1998, p.1249-1256 [ 20 ] R.Vagarajan at all.: IEEE LEOS News, vol.21, No. 3, 1998, p.4 [ 21 ]W.Reden at all.: Lightwave Europe,, Q 3, 2007, p.29-31 [ 22 ] T.Y.Han at all.: IEEE J.of Lightewave Technology, vol.24, No. 12, 2006, p.5031-5038 [ 23 ] J.W.Raring, L.A.Coldren : IEEE J.of Selected Topics in QE,vol. 13, No. 1, 2007, p.3-14 [ 24 ] T.Akiyama at all.: IEEE LEOS News, vol.20, No. 1, 2006, p.11-13 [ 25 ] L.Zimmerman at all.: IEEE LEOS News, vol.22, No. 6, 2008, p.4-14 [ 26 ] A.Brillant : Digital and AnalogCoomunications for CATV and FTTx Application,J.Wiley, Washington,2008