Jan Fait, Filip Grepl Jan Fait Datum Hodnocení
|
|
- Stanislav Bláha
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Název a číslo úlohy Dvouvlnové směšování ve fotorefraktivním materiálu a fázová konjugace úloha č. 6 Datum měření Měření provedli Vypracoval Jan Fait, Filip Grepl Jan Fait Datum Hodnocení Během úlohy jsme se seznámili s chováním optického záření ve fotorefraktivním prostředí. Fotorefraktivní krystal BaTiO3 jsme využili k realizaci dvouvlnového směšování zesílení signálního svazku interakcí s čerpacím svazkem ve fotorefraktivním prostředí. Dále jsme využili krystal BaTiO3 pro reverzibilní záznam holografických struktur. Nakonec jsme krystal využili pro fázovou konjugaci laserového svazku. 1. Použité pomůcky Odpružený stůl Melles Griot, He-Ne laser (λ = 633 nm) o výkonu 15 mw, λ/2 destička, dělič svazku (s proměnným dělícím poměrem), čočka f = 150 mm, zdroj intenzivního bílého světla, zrcadla, fotodetektor (Newport), fotorefraktivní krystal BaTiO3, transparentní maska, clony, teleskop, magnetické držáky 2. Teoretický úvod Fotorefraktivní materiály se vyznačují tím, že mění po dopadu záření svůj index lomu. V těchto materiálech se obvykle vyskytují příměsi (např. ionty železa), které vytvářejí hladiny v zakázaném pásu. Tyto příměsi slouží jako donory a akceptory elektronů. Dopadá-li záření s dostatečnou intenzitou (obvykle postačují jednotky µw/cm 2 ) na fotorefraktivní krystal, je částečně absorbováno na příměsích. Při tom dochází k excitaci elektronů z iontů železa Fe 2+ do vodivostního pásu (obr. 1A). Elektron se následně pohybuje krystalem v důsledku tří možných efektů difúze, driftu a fotovoltaického proudu (převládající efekt je závislý na konkrétním materiálu). V oblastech s nižší intenzitou světla jsou elektrony z vodivostního pásu opět zachytávány ionty železa Fe 3+ v zakázaném pásu. Vlivem dopadajícího záření tak dochází k přerozdělení náboje uvnitř krystalu a vzniku vnitřního elektrického pole. Toto pole je zodpovědné (díky nelineárnímu Pockelsovu jevu) za změnu indexu lomu (obr. 1B). Oproti ostatním procesům nelineární optiky stačí k pozorování fotorefraktivního jevu o mnoho řádů nižší intenzita světla. Fotorefraktivní materiály jsou díky tomu schopné detekovat a uložit rozložení optické intenzity ve formě prostorového rozložení změny indexu lomu (difraktivní struktury). V případě interference dvou vln vzniká uvnitř krystalu interferenční pole. Změny indexu lomu indukované světlem vedou na vznik objemové difrakční mřížky. Difrakcí na této objemové mřížce dochází k výměně energie mezi dvěma interferujícími vlnami. Tento efekt je označován jako dvouvlnové směšování. Nese-li jedna z vln informaci o nějakém předmětu, lze tento předmět zapsat do difraktivní struktury vytvořit hologram. K vymazání difraktivní struktury lze využít bílé světlo, kterým je ozářen celý krystal. 1
2 A) B) Obr. 1: A) Pásový model rozložení energetických hladin ve fotorefraktvním materiálu a přesun elektronů v materiálu. B) Odezva fotorefraktivního materiálu na dopadající nehomogenní osvětlení. Obrázky převzaty z [1]. Obr. 2: Schématické znázornění dvouvlnového směšování. Obrázek převzat z [1]. 2
3 Při procesu dvouvlnového směšování vytvářejí vlny (obvykle označované jako signálová Is a čerpací Ip) v krystalu interferenční pole. V krystalu pak vzniká objemová mřížka s periodou Λ a vlnovým vektorem K (obr. 2). Perioda mřížky je shodná s periodou interferenčního pole. Periodu (vlnový vektor) interferenčního pole lze určit podle vztahu = 2sin ; = 2, (1) kde λ0 je vlnová délka záření, n je index lomu prostředí a úhel θ je znázorněn na obr. 2. Takto lze vypočítat periodu interferenčního pole vně krystalu. Vzhledem ke složitému určování indexu lomu uvnitř krystalu (krystal se chová jako dvojlomné prostředí a index lomu závisí na směru vlnění) je výhodnější vypočítat pomocí tohoto vzorce periodu vně krystalu. Interferenční pole je na rozhraní mezi krystalem a vnějším prostředím spojité. Jeho perioda se tak při kolmém dopadu bude zachovávat také uvnitř krystalu. Při natočení krystalu o úhel β (obr. 3) se perioda interferenčního pole (a tedy i mřížky) bude prodlužovat. Přitom bude stále platit, že interferenční pole na rozhraní je spojité. Vztah pro periodu interferenčního pole je v takovém případě složitý (závislý na úhlech β i θ a indexu lomu). Při vypracování protokolu jsem, s uvážením že se oba paprsky lámou směrem ke kolmici a výsledné pole je tedy uvnitř krystalu blíže kolmici na rozhraní, použil pro výpočet periody vztah = cos/2, (2) kde Λo je perioda pole vně krystalu a Λ perioda pole uvnitř krystalu. Pro změnu indexu lomu platí vztah = 1 2 ; =! "# sin & % $ 1+%cos & ;% = 2 ( ) ) * cos, ) +) * kde Esc popisuje modulaci vnitřního elektrického pole, m je modulace mřížky, Is a Ip jsou intenzity signální resp. čerpací vlny, úhel θ je vynesen na obr. 2, T je teplota a kb je Boltzmanova konstanta. reff je efektivní elektrooptický koeficient, který závisí na typu krystalu a natočení krystalu. Pro námi použitý krystal BaTiO3 s grupovou symetrií 4mm je efektivní elektrooptický koeficient pro extraordinární vlnu dán vztahem (3) = cos 2 +, - +. cos2 cos sin cos2 +cos21. (4) Parametry krystalu BaTiO3 jsou vypsány v Tab. 1. index lomu ne 2,424 elektro-optické koeficienty r m/v no 2,488 r m/v r m/v Tab. 1: Parametry krystalu BaTiO 3. 3
4 Výměnu energie mezi vlnami lze za předpokladu pomalu proměnných amplitud popsat soustavou vázaných rovnic 3) 3& = 4 ) ) * ) +) * 5) (5) 3) * 3& = 4 ) ) * ) +) * 5) * (6) kde α je koeficient ztrát a γ je koeficient vazby. Indexy s a p označují signální resp. čerpací vlnu. Koeficient vazby γ (označovaný také jako zisk dvouvlnové interakce) je závislý na natočení krystalu β (obr. 3). Experimentálně lze určit koeficient vazby z poměru intenzity signálního svazku na výstupu z krystalu (Is OFF (L)) k intenzitě signálního svazku se zapnutým čerpáním (Is ON (L)) ) 67 8 ) = :;<48 (7) kde L je délka optické dráhy v krystalu. Vztah (5) je platný za následujících předpokladů: optické svazky jsou rovinné, extraordinárně polarizované hloubka modulace interferenční struktury je malá intenzita signální vlny na konci krystalu je výrazně menší než počáteční intenzita čerpací vlny (Is(L) << Ip(0)). Obr. 3: Schéma použité pro sledování procesu dvouvlnového směšování. Byl měřen koeficient vazby při různých hodnotách úhlu β. Na obrázku jsou vyznačeny rozměry schématu v centimetrech. Obrázek převzat z [1]. 4
5 Fotorefraktivní krystal lze využít k efektu tzv. samofázové konjugace. Fázově konjugovaná vlna má vzhledem k původní vlně opačný směr šíření a opačnou křivost vlnoplochy (např. pro kulovou divergující vlnu je fázově konjugovaná kulová konvergentní vlna s opačným směrem šíření). Jednoduché vlny (rovinná, kulová) lze fázově konjugovat pomocí (zakřivených) zrcadel. Složitější vlny lze fázově konjugovat pomocí hologramu či využitím nelineárních efektů jako je právě fotorefraktivní jev nebo Brillouinův rozptyl. Fázová konjugace je obecně čtyřvlnový proces. Ve fotorefraktivních materiálech je zapotřebí pouze jedné vlny dopadající na krystal pod správným úhlem. K vytvoření fázově konjugované vlny dochází za využití odrazů od vnitřních stěn krystalu. 3. Zpracování Na odpruženém stolu jsme sestavili schéma dvouvlnové interference (obr. 3). Úhel θ byl roven přibližně 15. Úhel β jsme měnili od 0 po 40 s intervalem 10. Polarizace laserového záření o vlnové délce 633 nm (He-Ne laser výstupní záření je polarizováno vertikálně) byla pomocí λ/2 destička převedena na horizontální (p-polarizace). Celkový naměřený výkon laseru byl 16,7 mw. Záření bylo rozděleno pomocí děliče svazku na dva svazky signálový s výkonem 0,1 mw a čerpací s výkonem 14,3 mw. Část výkonu byla ztracena při odrazu na zrcadle a průchodu děličem svazku. Výkon signálního svazku na výstupu z krystalu při vypnutém čerpání byl nižší než na vstupu (0,06 0,07 mw). To je způsobeno útlumem svazku v krystalu a ztrátami na rozhraních. Útlum v krystalu se nepatrně lišil pro různé hodnoty natočení krystalu (úhlu β). Po odkrytí čerpacího svazku došlo k okamžitému růstu výkonu signálního svazku. Výkon v signálním svazku postupně rostl po dobu několika desítek sekund, dokud nedosáhl maximální hodnoty. Při tomto růstu docházelo k vytváření mřížky, která je zodpovědná za dvouvlnovou interakci. Po dosažení maximální hodnoty výkonu v signálním svazku docházelo k mírným oscilacím výkonu. Při strčení do stolu došlo k poklesu výkonu v signálním svazku o desítky procent a jeho postupném růstu zpět na maximální hodnotu. Při tom pravděpodobně docházelo k přepisování již vytvořené mřížky. Několik sekund po dosažení maximálního výkonu v signálním svazku jsme krystal osvítili intenzivním bílým světlem. Při tom došlo k vymazání vytvořené mřížky. Během několika sekund došlo k snížení výkonu na hodnotu několika desetin mw. I při osvětlování bílým světlem tak docházelo k několikanásobnému zesílení výkonu signálního svazku. Po zakrytí čerpacího svazku se výkon v signálním svazku vrátil okamžitě na původní hodnotu 0,06 0,07 mw. Výsledky měření koeficientu vazby v závislosti na úhlu β jsou vypsány v tab. 2 a vyneseny v grafu na obr. 4. Časový průběh výkonu signálního svazku pro různé úhly β je vynesen v grafu na obr. 5. Délku interakční oblasti jsme uvažovali 6 mm. Tak dlouhá byla oblast, na které se čerpací a signální svazek v krystalu překrývaly. Perioda mřížky byla určena pomocí vztahů (1) a (2). Koeficient vazby byl určen pomocí vztahu (7). Největšího výkonu signálního svazku 6,02 mw bylo dosaženo při natočení krystalu o β = 30. Koeficient vazby byl největší při natočení krystalu o β = 20. Koeficient vazby byl v tomto případě vyšší, protože signální svazek na výstupu z krystalu bez zapnutého čerpání měl nižší výkon (než v případě natočení krystalu o β = 30 ). 5
6 β [ ] Λ [nm] Is OFF [mw] Ismax ON [mw] γ [cm -1 ] ,06 2,69 6, ,06 2,80 6, ,06 5,24 7, ,07 6,02 7, ,07 4,90 7,08 Tab. 2: Koeficient vazby (γ) v závislosti na úhlu natočení krystalu (β). Perioda mřížky (Λ) byla určena pomocí vztahů (1) a (2). Koeficient vazby byl určen experimentálně z poměru intenzity signálního svazku na výstupu z krystalu při vypnutém čerpání (I s OFF ) k maximální naměřené intenzitě signálního svazku se zapnutým čerpáním (I smax ON ) dosazením do vztahu (7). Interakční oblast byla uvažována L = 6 mm. 7,60 7,40 7,20 4[cm -1 ] 7,00 6,80 6,60 6,40 6, β[ ] Obr. 4: Závislost koeficientu vazby (γ) na úhlu natočení krystalu (β). 6
7 7 6 β=0 β=10 β=20 5 β=30 β=40 P[mW] t[s] Obr. 5: Časová závislost výkonu (P) v signálním svazku měřeného na výstupu z krystalu pro různé úhly β. Čas byl měřen od okamžiku odkrytí čerpacího svazku. Po zapnutí mazání došlo k rychlému poklesu výkonu v signálním svazku. Obr. 6: Schéma použité pro zápis hologramů do krystalu BaTiO3. Obrázek převzat z [1]. 7
8 V dalším úkolu jsme fotorefraktivní krystal využili pro zápis holografických struktur. Pro zápis hologramů jsme využili schéma vyobrazené na obr. 6. Díky vysoké selektivitě objemové mřížky na úhel je možné zapsat do krystalu více struktur najednou. Struktury byly zapisovány pod úhlem β blízkým 30, při kterém se do signální svazku navázal největší výkon. Úhel β se u jednotlivých zapsaných struktur lišil o jednotky stupňů. Úhel θ byl zachován na přibližně 15. Výkon v obou svazcích jsme pro zápis nastavili pomocí děliče svazku přibližně stejný. Hologramy jsme rekonstruovali pomocí čerpacího svazku (fotografie na obr. 7). První hologram (na obrázku vlevo) byl zapisován po dobu 60 s, druhý hologram 7 s a třetí hologram 5 s. Dříve zapsané struktury byly částečně přemazány a jejich obraz tak není ostrý. Obr. 7: Rekonstrukce hologramů, které byly zapsány v krystalu BaTiO3. Nakonec jsme pozorovali efekt samofázové konjugace na krystalu BaTiO3. Schéma experimentu i s naměřenými výkony v jednotlivých svazcích je nakresleno na obr. 8. S uvážením ztrát na rozhraních a absorpce a rozptylu ve vodě dosahovala samofázová konjugace účinnosti až 30%. Této maximální účinnosti bylo dosaženo až po několika (asi 5) minutách od počátku osvětlování krystalu. Během této doby docházelo k vytváření mřížky ve fotorefraktivním krystalu. 8
9 Obr. 8: Schéma experimentu, při kterém byl pozorován efekt samofázové konjugace. 3. Diskuze a závěr Během měření jsme realizovali dvouvlnové směšování v krystalu BaTiO3. Největšího koeficientu vazby γmax = 7,45 cm -1 bylo dosaženo při natočení krystalu o úhel β = 20. Zesílení signálního svazku bylo v takovém případě téměř stonásobné. Perioda mřížky určená podle vztahu (2) byla v případě největšího koeficientu vazby Λ = 1242 nm. Skutečná perioda se pravděpodobně od této hodnoty nepatrně lišila. Perioda pole mimo krystal byla Λ0 = 1223 nm. Při úhlu natočení β = 0 byla perioda interferenčního pole (a tedy i mřížky) uvnitř krystalu shodná s periodou pole vně krystalu. Je tomu tak díky spojitosti interferenčního pole na rozhraní. Při natočení krystalu se perioda interferenčního pole mírně zvětšovala, nikdy však nemohla být menší než perioda interferenčního pole vně krystalu. Největšího výkonu signálního svazku na výstupu z krystalu Pmax = 6,02 mw bylo dosaženo při natočení krystalu o β = 30 (perioda mřížky 1266 nm). V tomto případě byl však nepatrně vyšší také výkon v signálním svazku na výstupu z krystalu bez zapnutého čerpání. Je to pravděpodobně způsobeno snížením koeficientu reflexe na rozhraních krystalu. Postupně při vyšších hodnotách úhlu β se úhel blížil Brewsterovu úhlu a koeficient reflexe tedy klesal. Při větším natočení krystalu byl již maximální výkon v zesíleném signálním svazku nižší. Koeficient vazby se v tomto případě snížil natolik, že snížení ztrát na rozhraní (úhel ještě bližší Brewsterovu) nehrálo významnou roli. Při zapisování holografických struktur do krystalu bylo poměrně složité najít vhodné délky expozice jednotlivých hologramů. Expozice při záznamu prvního obrazu musela být výrazně delší než expozice při dalších dvou záznamech. Jinak byl první hologram přemazán při dalších záznamech. Pro úspěšný zápis bylo také nutné vyladit výkony v jednotlivých svazcích tak, aby čerpací svazek nebyl příliš intenzivní. Rovněž bylo obtížné trefit se ohniskem svazku nesoucího informaci o zachyceném objektu do krystalu poblíž místa protnutí s čerpacím svazkem. Celkově byla kvalita prvních dvou hologramů špatná (obr. 7). Při vyladění podmínek (délka expozic, změna poměru výkonu svazků) by byly výsledky lepší. K lepším výsledkům by mohlo vést natočení krystalu o větší úhel mezi jednotlivými záznamy. Při vytváření fázově konjugované vlny pomocí fotorefraktivního krystalu jsme byli překvapeni účinností tohoto procesu. Účinnost dosahovala až 30%, pokud nebyly uvažovány ztráty na rozhraních a děliči svazku. Maximálního výkonu ve fázově konjugované vlně bylo dosaženo až po přibližně pěti minutách. 9
10 Reference [1] FJFI ČVUT, KFE: Návod k pokročilému praktiku z optiky: Úloha č. 6 Dvouvlnové směšování ve fotorefraktivním materiálu a fázová konjugace, URL: ( ) 10
Úloha č.6 Dvouvlnové směšování ve fotorefraktivním materiálu a fázová
Úloha č.6 Dvouvlnové směšování ve fotorefraktivním materiálu a fázová konjugace 1 Teoretický úvod Dvouvlnové směšování neboli dvouvlnová interference ve fotorefraktivním (FRV) materiálu je proces, který
Více1 Zadání. 2 Úvod. Název a číslo úlohy 6 - Dvouvlnové směšování ve fotorefraktivním materiálu a fázová konjugace. Měření provedli Marek Vlk Vypracoval
Název a číslo úlohy 6 - Dvouvlnové směšování ve fotorefraktivním materiálu a fázová konjugace Datum měření 7.12.2015 Měření provedli Marek Vlk Vypracoval Marek Vlk Datum 2.1.2016 Hodnocení 1 Zadání 1.
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VícePraktikum školních pokusů 2
Praktikum školních pokusů 2 Optika 3A Interference a difrakce světla Jana Jurmanová Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno I Interference na dvojštěrbině Odvod te vztah pro polohu interferenčních
VícePodle studijních textů k úloze [1] se divergence laserového svaku definuje jako
Úkoly 1. Změřte divergenci laserového svazku. 2. Z optické stavebnice sestavte Michelsonův interferometr. K rozšíření svazku sestavte Galileův teleskop. Ze známých ohniskových délek použitých čoček spočtěte,
VíceZákladním praktikum z optiky
Úloha: Základním praktikum z optiky FJFI ČVUT v Praze #1 Polarizace světelného záření Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 10.3.2016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr Špaček FE / E Klasifikace:
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VíceSvětlo jako elektromagnetické záření
Světlo jako elektromagnetické záření Základní pojmy: Homogenní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti jsou ve všech místech v prostředí stejné. Izotropní prostředí prostředí, jehož dané vlastnosti
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů
VíceZeemanův jev. Michael Jirásek; Jan Vejmola Gymnázium Český Brod, Vítězná 616 SPŠE V Úžlabině 320, Praha 10
Zeemanův jev Michael Jirásek; Jan Vejmola Gymnázium Český rod, Vítězná 616 SPŠE V Úžlabině 320, Praha 10 m.jirasek@seznam.cz; vejmola.jan@seznam.cz Abstrakt: Zeemanův jev je významný yzikální jev, který
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 18.4.2012 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 2 Hodina: Po 7:30 Spolupracovníci: Viktor Polák Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem Abstrakt V
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 1.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Měření s polarizovaným světlem
VíceLaboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech
Laboratorní úloha č. 7 Difrakce na mikro-objektech Úkoly měření: 1. Odhad rozměrů mikro-objektů z informací uváděných výrobcem. 2. Záznam difrakčních obrazců (difraktogramů) vzniklých interakcí laserového
Více2. Vlnění. π T. t T. x λ. Machův vlnostroj
2. Vlnění 2.1 Vlnění zvláštní případ pohybu prostředí Vlnění je pohyb v soustavě velkého počtu částic navzájem vázaných, kdy částice kmitají kolem svých rovnovážných poloh. Druhy vlnění: vlnění příčné
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Mikrovlny
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 25.3.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Mikrovlny Abstrakt V úloze je
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III. úlohač.20 Název: Stavba Michelsonova interferometru a ověření jeho funkce Pracoval: Lukáš Ledvina stud.skup.14 dne:3.3.2010
VíceAkustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou
Úloha č. 8 pro laserová praktika (ZPLT) KFE, FJFI, ČVUT, Praha v. 2017/2018 Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou Akustooptické modulátory (AOM), někdy též nazývané Braggovské
VíceDualismus vln a částic
Dualismus vln a částic Filip Horák 1, Jan Pecina 2, Jiří Bárdoš 3 1 Mendelovo gymnázium, Opava, Horaksro@seznam.cz 2 Gymnázium Jeseník, pecinajan.jes@mail.com 3 Gymnázium Teplice, jiri.bardos@post.gymtce.cz
VíceDifrakce elektronů v krystalech, zobrazení atomů
Difrakce elektronů v krystalech, zobrazení atomů T. Sýkora 1, M. Lanč 2, J. Krist 3 1 Gymnázium Českolipská, Českolipská 373, 190 00 Praha 9, tomas.sykora@email.cz 2 Gymnázium Otokara Březiny a SOŠ Telč,
VíceÚloha 10: Interference a ohyb světla
Úloha 10: Interference a ohyb světla FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 29.3.2010 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 5 Ročník a kroužek: 2. ročník, pond. odp. Spolupracovník: Štěpán
Více2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou
2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou 15. května 2011 Základní praktikum laserové techniky Zpracoval: Vojtěch Horný Datum měření: 12. května 2011 Pracovní skupina: 1 Ročník: 3. Naměřili: Vojtěch Horný,
VíceStudium ultrazvukových vln
Číslo úlohy: 8 Jméno: Vojtěch HORNÝ Spolupracoval: Jaroslav Zeman Datum měření: 12. 10. 2009 Číslo kroužku: pondělí 13:30 Číslo skupiny: 6 Klasifikace: Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Studium ultrazvukových
Více27. Vlnové vlastnosti světla
27. Vlnové vlastnosti světla Základní vlastnosti světla (rychlost světla, šíření světla v různých prostředích, barva tělesa) Jevy potvrzující vlnovou povahu světla Ohyb a polarizace světla (ohyb světla
VíceBalmerova série. F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3
Balmerova série F. Grepl 1, M. Benc 2, J. Stuchlý 3 Gymnázium Havlíčkův Brod 1, Gymnázium Mnichovo Hradiště 2, Gymnázium Šumperk 3 Grepl.F@seznam.cz Abstrakt: Metodou dělených svazků jsme určili lámavý
VíceAkustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou
Úloha č. 8 pro laserová praktika KFE, FJFI, ČVUT v Praze, verze 2010/1 Akustooptický modulátor s postupnou a stojatou akustickou vlnou Akustooptické modulátory (AOM), někdy též nazývané Braggovské cely,
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Balrmerova série Datum měření: 13. 5. 016 Doba vypracovávání: 7 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
Více1. Pevnolátkový Nd:YAG laser v režimu volné generace a v režimu Q-spínání. 2. Zesilování laserového záření a generace druhé harmonické
Úloha č. 1 pro laserová praktika KFE, FJFI, ČVUT v Praze, verze 2010/1 1. Pevnolátkový Nd:YAG laser v režimu volné generace a v režimu Q-spínání. 2. Zesilování laserového záření a generace druhé harmonické
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 9: Měření s polarizovaným světlem Datum měření: 29. 4. 2016 Doba vypracovávání: 8 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání
Více= , = (1) (2)
Název a číslo úlohy Nelineární jevy v ultrarychlé optice úloha č. 9 Datum měření 30. 11. 2015 Měření provedli Jan Fait, Marek Vlk Vypracoval Jan Fait Datum 4. 12. 2015 Hodnocení Během úlohy jsme se seznámili
VíceRovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí
Rovinná monochromatická vlna v homogenním, neabsorbujícím, jednoosém anizotropním prostředí r r Další předpoklad: nemagnetické prostředí B = µ 0 H izotropně. Veškerá anizotropie pochází od interakce elektrických
VíceModulace vlnoplochy. SLM vytváří prostorově modulovaný koherentní optický signál
OPT/OZI L06 Modulace vlnoplochy prostorové modulátory světla (SLM) SLM vytváří prostorově modulovaný koherentní optický signál řízení elektronicky adresovaný SLM opticky adresovaný SLM technologie fotografická
VíceRTG difraktometrie 1.
RTG difraktometrie 1. Difrakce a struktura látek K difrakci dochází interferencí mřížkou vychylovaných vln Když dochází k rozptylu vlnění na různých atomech molekuly či krystalu, tyto vlny mohou interferovat
Více3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění
3..5 Odraz, lom a ohyb vlnění Předpoklady: 304 Odraz a lom vlnění na rozhranní dvou prostředí s různou rychlostí šíření http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=16.0 Rovinná vlna dopadá šikmo
VíceFyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky
Fyzika 2 - rámcové příklady vlnová optika, úvod do kvantové fyziky 1. Vysvětlete pojmy kulová a rovinná vlnoplocha. 2. Pomocí Hyugensova principu vysvětlete konstrukci tvaru vlnoplochy v libovolném budoucím
VíceÚloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory
Úloha č. 8 Vlastnosti optických vláken a optické senzory Optické vlákna patří k nejmodernějším přenosovým médiím. Jejich vysoká přenosová kapacita a nízký útlum jsou hlavní výhody, které je staví před
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
VíceŘešení: Nejdříve musíme určit sílu, kterou působí kladka proti směru pohybu padajícího vědra a napíná tak lano. Moment síly otáčení kladky je:
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium - 16 Studijní program Fyzika - všechny obory kromě Učitelství fyziky-matematiky pro střední školy, Varianta A Příklad 1 (5 bodů) Jak dlouho bude padat
VíceÚloha 3: Mřížkový spektrometr
Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 3: Mřížkový spektrometr 1 Zadání 1. Seřiďte spektrometr pro kolmý dopad světla(rovina optické mřížky je kolmá k ose kolimátoru) pomocí bočního osvětlení nitkového kříže.
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Cavendishův experiment Datum měření: 3. 1. 015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě odvoďte vztah pro
VíceTeorie rentgenové difrakce
Teorie rentgenové difrakce Vlna primárního záření na atomy v krystalu. Jádra atomů zůstanou vzhledem ke své velké hmotnosti v klidu, ale elektrony jsou rozkmitány se stejnou frekvencí jako má primární
VíceNeživá příroda I. Optické vlastnosti minerálů
Neživá příroda I Optické vlastnosti minerálů 1 Charakter světla Světelný paprsek definuje: vlnová délka (λ): vzdálenost mezi následnými vrcholy vln, amplituda: výchylka na obě strany od rovnovážné polohy,
VíceFabry Perotův interferometr
Fabry Perotův interferometr Princip Dvě zrcadla jsou sestavena tak aby tvořila tzv. Fabry Perotův interferometr, s jehož pomocí je vyšetřován svazek paprsků vycházejících z laseru. Při experimentu se pohybuje
VíceMikrovlny. K. Kopecká*, J. Vondráček**, T. Pokorný***, O. Skowronek****, O. Jelínek*****
Mikrovlny K. Kopecká*, J. Vondráček**, T. Pokorný***, O. Skowronek****, O. Jelínek***** *Gymnázium Česká Lípa, **,*****Gymnázium Děčín, ***Gymnázium, Brno, tř. Kpt. Jaroše,**** Gymnázium Františka Hajdy,
VíceOdraz světla na rozhraní dvou optických prostředí
Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný
VíceCharakteristiky optického záření
Fyzika III - Optika Charakteristiky optického záření / 1 Charakteristiky optického záření 1. Spektrální charakteristika vychází se z rovinné harmonické vlny jako elementu elektromagnetického pole : primární
VíceLasery základy optiky
LASERY Lasery se staly jedním ze základních nástrojů moderních strojírenských technologií. Optimální využití laserových technologií předpokládá znalosti o jejich principech a o vlastnostech laserového
VíceYoungův dvouštěrbinový experiment
Youngův dvouštěrbinový experiment Cíl laboratorní úlohy: Cílem laboratorní úlohy je pochopit princip dvouštěrbinové interference a určit vlnovou délku světla na základě rozteče pozorovaných interferenčních
VíceJaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením.
Jaký význam má kritický kmitočet vedení? - nejnižší kmitočet vlny, při kterém se vlna začíná šířit vedením. Na čem závisí účinnost vedení? účinnost vedení závisí na činiteli útlumu β a na činiteli odrazu
VíceVypracoval Datum Hodnocení. V celé úloze jsme používali He-Ne laser s vlnovou délkou λ = 632, 8 nm. Paprsek jsme nasměrovali
Název a číslo úlohy - Difrakce světelného záření Datum měření 3.. 011 Měření proveli Tomáš Zikmun, Jakub Kákona Vypracoval Tomáš Zikmun Datum. 3. 011 Honocení 1 Difrakční obrazce V celé úloze jsme používali
Více13. Spektroskopie základní pojmy
základní pojmy Spektroskopicky významné OPTICKÉ JEVY absorpce absorpční spektrometrie emise emisní spektrometrie rozptyl rozptylové metody Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VícePodpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii
VLNOVÁ DÉLKA A FREKVENCE SVĚTLA 1) Vypočítejte frekvenci fialového světla, je-li jeho vlnová délka 390 nm. Rychlost světla ve vakuu je 3 10 8 m s 1. = 390 nm = 390 10 9 m c = 3 10 8 m s 1 f=? (Hz) Pro
VíceMaticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010
Maticová optika Lenka Přibylová 24. října 2010 Maticová optika Při průchodu světla optickými přístroji dochází k transformaci světelného paprsku, vlnový vektor mění úhel, který svírá s optickou osou, paprsek
Více1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin.
1 Pracovní úkoly 1. Ze zadané hustoty krystalu fluoridu lithného určete vzdálenost d hlavních atomových rovin. 2. Proměřte úhlovou závislost intenzity difraktovaného rentgenového záření při pevné orientaci
VíceNázev a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA
VíceZadání. Pracovní úkol. Pomůcky
Pracovní úkol Zadání 1. Najděte směr snadného průchodu polarizátoru užívaného v aparatuře. 2. Ověřte, že zdroj světla je polarizován kolmo k vodorovné rovině. 3. Na přiložených vzorcích proměřte závislost
VíceFYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška
FYZIKA II Marek Procházka 1. Přednáška Historie Dělení optiky Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení
VíceMěření šířky zakázaného pásu polovodičů
Měření šířky zakázaného pásu polovodičů Úkol : 1. Určete šířku zakázaného pásu ze spektrální citlivosti fotorezistoru pro šterbinu 1,5 mm. Na monochromátoru nastavujte vlnovou délku od 200 nm po 50 nm
VíceLom světla na kapce, lom 1., 2. a 3. řádu Lom světla na kapce, jenž je reprezentována kulovou plochou rozhraní, je složitý mechanismus rozptylu dopada
Fázový Dopplerův analyzátor (PDA) Základy geometrické optiky Index lomu látky pro světlo o vlnové délce λ je definován jako poměr rychlosti světla ve vakuu k rychlosti světla v látce. cv n = [-] (1) c
VícePolarizace čtvrtvlnovou destičkou
Úkol : 1. Proměřte intenzitu lineárně polarizovaného světla jako funkci pozice analyzátoru. 2. Proměřte napětí na fotorezistoru ozářenou intenzitou světla za analyzátorem jako funkci úhlu mezi optickou
Více7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA. Interference Ohyb Polarizace. Co je to ohyb? 27.2 Ohyb
1 7 FYZIKÁLNÍ OPTIKA Interference Ohyb Polarizace Co je to ohyb? 27.2 Ohyb Ohyb vln je jev charakterizovaný odchylkou od přímočarého šíření vlnění v témže prostředí. Ve skutečnosti se nejedná o nový jev
VíceOPTIKA - NAUKA O SVĚTLE
OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 10: Interference a ohyb světla
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 8.4.2011 Jméno: Jakub Kákona Pracovní skupina: 4 Ročník a kroužek: Pa 9:30 Spolupracovníci: Jana Navrátilová Hodnocení: Úloha 10: Interference a ohyb
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 8 : Studium ultrazvukových vln
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 8 : Studium ultrazvukových vln Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 6 Kruh: ZS 6 Datum měření: 26.10.2012 Klasifikace: 1 Zadání 1. Změřte velikost přijímaného
VíceElektromagnetické vlnění
Elektromagnetické vlnění kolem vodičů elmag. oscilátoru se vytváří proměnné elektrické i magnetické pole http://www.walter-fendt.de/ph11e/emwave.htm Radiotechnika elmag vlnění vyzářené dipólem můžeme zachytit
VíceSvětlo x elmag. záření. základní principy
Světlo x elmag. záření základní principy Jak vzniká a co je to duha? Spektrum elmag. záření Viditelné 380 760 nm, UV 100 380 nm, IR 760 nm 1mm Spektrum elmag. záření Harmonická vlna Harmonická vlna E =
Více1 Úvod. 2 Požadované výsledky. 1.1 Pomůcky. Datum měření: 30. března 2011 Měření provedli: Vojtěch Horný, Jaroslav Zeman
Název a číslo úlohy: 4 Holografie Datum měření: 30. března 2011 Měření provedli: Vojtěch Horný, Jaroslav Zeman Vypracoval: Vojtěch Horný Datum: 2. dubna 2011 Hodnocení: Abstrakt Cílem úlohy bylo realizovat
Více2. Difrakce elektronů na krystalu
2. Difrakce elektronů na krystalu Interpretace pozorování v TEM faktory ovlivňující interakci e - v krystalu 2 způsoby náhledu na interakci e - s krystalem Rozptyl x difrakce částice x vlna Difrakce odchýlení
VíceLaboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test
VícePostupné, rovinné, monochromatické vlny v lineárním izotropním nemagnetickém prostředí
Postupné, rovinné, monochromatické vlny v lineárním izotropním nemagnetickém prostředí Rovinné vlny 1 Při diskusi o řadě jevů je výhodné vycházet z rovinných vln. Vlny musí splňovat Maxwellovy rovnice
VíceAnizotropie fluorescence
Anizotropie fluorescence Pokročilé biofyzikální metody v experimentální biologii Ctirad Hofr 6 1 Jev anizotropie Jestliže dochází k excitaci světlem kmitajícím v jedné rovině, emise fluorescence se často
VíceJméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Vlnové vlastnosti světla difrakce, laser
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Ústav fyziky FEKT VUT BRNO Jméno a příjmení Petr Švaňa Ročník 1 Předmět IFY Kroužek 38 ID 155793 Spolupracoval Měřeno dne Odevzdáno dne Lukáš Teuer 8.4.2013 22.4.2013 Příprava Opravy
VíceVÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ
VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ P. Novák, J. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán výukový software pro
VíceObrázek 2: Experimentální zařízení pro E-I. [1] Dřevěná základna [11] Plastové kolíčky [2] Laser s podstavcem a držákem [12] Kulaté černé nálepky [3]
Stránka 1 ze 6 Difrakce na šroubovici (Celkový počet bodů: 10) Úvod Rentgenový difrakční obrázek DNA (obr. 1) pořízený v laboratoři Rosalindy Franklinové, známý jako Fotka 51 se stal základem pro objev
Více- Ideálně koherentním světelným svazkem se rozumí elektromagnetické vlnění o stejné frekvenci, stejném směru kmitání a stejné fázi.
P7: Optické metody - V klasické optice jsou interferenční a difrakční jevy popisovány prostřednictvím ideálně koherentních, ideálně nekoherentních, později také částečně koherentních světelných svazků
VíceZákladním praktikum z laserové techniky
Úloha: Základním praktikum z laserové techniky FJFI ČVUT v Praze #6 Nelineární transmise saturovatelných absorbérů Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 30.3.016 Spolupracoval: Obor / Skupina: 1. Úvod Alexandr
VíceZáklady Mössbauerovy spektroskopie. Libor Machala
Základy Mössbauerovy spektroskopie Libor Machala Rudolf L. Mössbauer 1958: jev bezodrazové rezonanční absorpce záření gama atomovým jádrem 1961: Nobelova cena Analogie s rezonanční absorpcí akustických
VíceLaboratorní práce č.9 Úloha č. 8. Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem:
Truhlář Michal 3.. 005 Laboratorní práce č.9 Úloha č. 8 Závislost indexu lomu skla na vlnové délce světla Měření indexu lomu refraktometrem: T p 3, C 30% 97,9kPa Úkol: - Proveďte justaci hranolu a změřte
Více28 NELINEÁRNÍ OPTIKA. Nelineární optické jevy Holografie a optoelektronika
336 28 NELINEÁRNÍ OPTIKA Nelineární optické jevy Holografie a optoelektronika Světelná vlna (jako každá jiná vlna) vyjádřená ve tvaru y=y o sin (út - ) je charakterizována základními charakteristikami:
Vícerychlostí šíření světla v tomto prostředí ku vakuu, n = c/v. Pro vzduch je index lomu přibližně 1, voda má 1.33, sklo od 1.5 do 1.9.
1 Transport světla Pro popis šíření světla se může použít více metod v závislosti na okolnostech. Pokud je vlnová délka zanedbatelně malá nebo překážky, které klademe světlu do cesty, jsou mnohem větší
VíceLasery optické rezonátory
Lasery optické rezonátory Optické rezonátory Optickým rezonátorem se rozumí dutina obklopená odrazovými plochami, v níž je pasivní dielektrické prostředí. Rezonátor je nezbytnou součástí laseru, protože
VíceSystémy pro využití sluneční energie
Systémy pro využití sluneční energie Slunce vyzáří na Zemi celosvětovou roční potřebu energie přibližně během tří hodin Se slunečním zářením jsou spojeny biomasa pohyb vzduchu koloběh vody Energie
VíceZeemanův jev. 1 Úvod (1)
Zeemanův jev Tereza Gerguri (Gymnázium Slovanské náměstí, Brno) Stanislav Marek (Gymnázium Slovanské náměstí, Brno) Michal Schulz (Gymnázium Komenského, Havířov) Abstrakt Cílem našeho experimentu je dokázat
Vícez ), který je jejím Fourierovým obrazem. Naopak obrazová funkce g ( y, objeví v obrazové rovině bude Fourierovým obrazem funkce E(µ,ν).
Prostorová filtrace Uvažujme uspořádání na obr. PF-1. Koherentně osvětlený předmět leží v předmětové rovině yz yz. Optickým systémem je v rovině yz (obrazová rovina) vytvořen obraz tohoto předmětu. V ohniskové
VíceVypracoval. Jakub Kákona Datum Hodnocení
Úloha č. 1 - Polarizace světelného záření Název a číslo úlohy Datum měření 4. 5. 2011 Měření provedli Tomáš Zikmund, Jakub Kákona Vypracoval Jakub Kákona Datum Hodnocení 1 Zjištění polarizace LASERu Pro
VíceFyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole
Fyzika II, FMMI 1. Elektrostatické pole 1.1 Jaká je velikost celkového náboje (kladného i záporného), který je obsažen v 5 kg železa? Předpokládejme, že by se tento náboj rovnoměrně rozmístil do dvou malých
Více1 Teoretický úvod. 1.2 Braggova rovnice. 1.3 Laueho experiment
RTG fázová analýza Michael Pokorný, pok@rny.cz, Střední škola aplikované kybernetiky s.r.o. Tomáš Jirman, jirman.tomas@seznam.cz, Gymnázium, Nad Alejí 1952, Praha 6 Abstrakt Rengenová fázová analýza se
VíceMODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5
MODERNÍ METODY CHEMICKÉ FYZIKY I lasery a jejich použití v chemické fyzice Přednáška 5 Ondřej Votava J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry AS ČR Opakování z minula Light Amplifier by Stimulated
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceINVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka
Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka Příklad 01 Spočtěte odrazivost prostého rozhraní dvou izotropních homogenních materiálů s indexy lomu n 0 = 1 a n 1 = 1,52 v závislosti na úhlu dopadu pro
VíceCharakteristiky laseru vytvářejícího světelné impulsy o délce několika pikosekund
Charakteristiky laseru vytvářejícího světelné impulsy o délce několika pikosekund H. Picmausová, J. Povolný, T. Pokorný Gymnázium, Česká Lípa, Žitavská 2969; Gymnázium, Brno, tř. Kpt. Jaroše 14; Gymnázium,
VíceJednoduchý elektrický obvod
21 25. 05. 22 01. 06. 23 22. 06. 24 04. 06. 25 28. 02. 26 02. 03. 27 13. 03. 28 16. 03. VI. A Jednoduchý elektrický obvod Jednoduchý elektrický obvod Prezentace zaměřená na jednoduchý elektrický obvod
VíceVznik a šíření elektromagnetických vln
Vznik a šíření elektromagnetických vln Hlavní body Rozšířený Coulombův zákon lektromagnetická vlna ve vakuu Zdroje elektromagnetických vln Přehled elektromagnetických vln Foton vlna nebo částice Fermatův
VíceMěření charakteristik pevnolátkového infračerveného Er:Yag laseru
Měření charakteristik pevnolátkového infračerveného Er:Yag laseru Ondřej Ticháček, PORG, ondrejtichacek@gmail.com Abstrakt: Úkolem bylo proměření základních charakteristik záření pevnolátkového infračerveného
VíceViková, M. : MIKROSKOPIE II Mikroskopie II M. Viková
II Mikroskopie II M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz Osvětlovac tlovací soustava I Výsledkem Köhlerova nastavení je rovnoměrné a maximální osvětlení průhledného preparátu, ležícího
VíceElektromagnetické pole je generováno elektrickými náboji a jejich pohybem. Je-li zdroj charakterizován nábojovou hustotou ( r r
Záření Hertzova dipólu, kulové vlny, Rovnice elektromagnetického pole jsou vektorové diferenciální rovnice a podle symetrie bývá vhodné je řešit v křivočarých souřadnicích. Základní diferenciální operátory
VíceTabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy
Pracovní úkol 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte
VíceMikrovlny. 1 Úvod. 2 Použité vybavení
Mikrovlny * P. Spáčil, ** J. Pavelka, *** F. Jareš, **** V. Šopík Gymnázium Vídeňská Brno; ** Gymnázium tř. Kpt. Jaroše; *** Arcibiskupské gymnázium; **** Gymnázium Jeseník; pavelspacil@tiscali.cz; **
Více