DATA Z ATMOSFÉRICKÉ A EKOSYSTÉMOVÉ STANICE KŘEŠÍN U PACOVA VYUŽITELNÁ PŘI STUDIU CHEMICKÝCH PROCESŮ V ATMOSFÉŘE

Podobné dokumenty
Porovnání výstupů z modelu Aladin s výsledky měření na LMS Mošnov a MS Lysá hora

VLIV METEOROLOGICKÝCH PODMÍNEK NA KONCENTRACE PM 2,5 V BRNĚ ( ) Dr. Gražyna Knozová, Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Meteorologické minimum

METODIKA PRO PŘEDPOVĚĎ EXTRÉMNÍCH TEPLOT NA LETECKÝCH METEOROLOGICKÝCH STANICÍCH AČR

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

Rozptyl emisí. Ochrana ovzduší ZS 2012/2013

u Pacova Metoda pro validaci koncentrace přízemního ozónu kontinuálně měřené na Atmosférické 1 / 23sta

Bezpečnostní inženýrství - Šíření škodlivých plynů v atmosféře-

PROJEKT DOPRAVA prezentace výsledků

Vliv emisí z měst ve střední Evropě na atmosférickou chemii a klima


Kvalita ovzduší a emisní inventury v roce 2007

Základy meteorologie pro aplikaci při řešení problému rozptylu znečišťujících látek v ovzduší. Josef Keder ČHMÚ Praha

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

Protokol o měření. Popis místa měření: Fotografie z měření:

Vliv města na interakce mezi klimatem a kvalitou ovzduší

Otázky k předmětu Globální změna a lesní ekosystémy

Atmosféra - složení a důležité děje

Jak se projevuje změna klimatu v Praze?

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

17. Celá čísla.notebook. December 11, 2015 CELÁ ČÍSLA

Je větrná růžice potřeba pro zpracování rozptylové studie?

Seminář I Teplota vzduchu & Městský tepelný ostrov..

Základní škola, Ostrava Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Protokol o měření. Popis místa měření:

Atmosféra, znečištění vzduchu, hašení

Návrh akumulačního systému

Klimatická změna minulá, současná i budoucí: Příčiny a projevy

Požadavky na programové vybavení synoptických stanic. Jiří Bednařík, ČHMÚ - OPSS Lysá hora,

Cvičení: APLIKOVANÁ BIOKLIMATOLOGIE. Ing. Petr Hlavinka, Ph.D. Dveře č. N5068 (tel.: 3090)

Fyzikální podstata DPZ

Brána do vesmíru. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline

Protokol o měření. Popis místa měření:

KYSLÍKOVÉ DEFICITY - PROJEV NESTABILITY RYBNIČNÍHO EKOSYSTÉMU? Ing. Ivana Beděrková Ing. Zdeňka Benedová doc. RNDr. Libor Pechar, CSc.

Rozptyl emisí. Ochrana ovzduší LS 2014/2015

Modelování znečištění ovzduší. Nina Benešová

Experimentáln. lní toků ve VK EMO. XXX. Dny radiační ochrany Liptovský Ján Petr Okruhlica, Miroslav Mrtvý, Zdenek Kopecký.

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY A PASTI PŘI VÝPOČTU ROZPTYLOVÝCH STUDIÍ z pohledu tvůrce rozptylových studií. Lenka Janatová

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

VLIV ENVIRONMENTÁLNÍCH A KONSTRUKČNÍCH PODMÍNEK NA KOROZNÍ RYCHLOST PATINUJÍCÍCH

Příloha č. 1: Základní geometrické charakteristiky výzkumných povodí

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Sledování prašnosti v městském prostředí pomocí čítače prachových částic v Olomouci. Martin JUREK

Hydrometeorologický a klimatický souhrn měsíce Meteoaktuality2014 LISTOPAD 2014

Koncentrace tuhých částic v ovzduší v bezesrážkových epizodách

Hydrická rekultivace v Podkrušnohoří jezero Most. Jana Říhová Ambrožová (VŠCHT ÚTVP Praha)

Ing. Eva Pohanková Růstové modely nástroj posouzení dopadů změny klimatu na výnos polních plodin

PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY ANALÝZY VZTAHŮ METEOROLOGICKÝCH FAKTORŮ A IMISNÍCH KONCENTRACÍ V OKOLÍ DOPRAVNÍ KOMUNIKACE

ZMĚNY METEOROLOGICKÝCH VELIČIN NA STANICI VIKÝŘOVICE BĚHEM ZATMĚNÍ SLUNCE V BŘEZNU 2015

DYNAMIKA PROMĚNLIVOSTI KONVERZNÍHO FAKTORU ZA TYPICKÝCH DNŮ

Konference Ochrana ovzduší ve státní správě, teorie a praxe VIII Plzeň

Práce s větším objemem meteorologických a klimatologických dat v rámci projektů ve vědeckém centru CzechGlobe

Metody hodnocení sucha v lesních porostech. Kateřina N. Hellebrandová, Vít Šrámek, Martin Hais

K MOŽNOSTI IDENTIFIKACE PŮVODU ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ POMOCÍ KOMBINACE IMISNÍCH A METEOROLOGICKÝCH MĚŘENÍ. Josef Keder

Hodnocení roku 2013 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ

Představení partnerů projektu

AKTUALIZACE 2009 Programu zlepšení kvality ovzduší Pardubického kraje včetně Programového dodatku. (Aktualizace PZKO PK)

Josef Keder, Lenka Janatová Český hydrometeorologický ústav

Tepelný ostrov v Praze a možnosti zmírnění jeho negativních dopadů. Michal Žák (Pavel Zahradníček) Český hydrometeorologický ústav

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

Nabídka vybraných pořadů

Problematika rušení meteorologických radarů ČHMÚ

PROFESIONÁLNÍ METEOROLOGICKÁ STANICE OREGON SCIENTIFIC

VEGETAČNÍ BARIÉRY Mgr. Jan Karel

Sníh a sněhová pokrývka, zimní klimatologie

Atmosférická chemie a její interakce s procesy v atmosféře

ZPRACOVÁNÍ ROZPTYLOVÉ STUDIE REFERENČNÍM MODELEM SYMOS S UVEDENÍM PŘÍPADOVÉ STUDIE. RNDr Josef Keder, CSc.

Příprava meteorologických dat pro zkoumané oblasti

Údaje jsou odečítány ve 14 hod Teplota... ve C Vlhkost... v % Srážky... mm /dešťové/... 1 mm = l litr/lm 2 cm... množství sněhové pokrývky

Atmosféra Země a její složení

Verifikace modelu Symos. Mgr. Ondřej Vlček Mgr. Zdenka Chromcová, Ph.D. Oddělení modelování a expertiz Úsek ochrany čistoty ovzduší, ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav Úsek ochrany čistoty ovzduší Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR LEDEN 2015

Český hydrometeorologický ústav Pobočka České Budějovice Antala Staška 32, PSČ REGIONÁLNÍ PŘEDPOVĚDNÍ PRACOVIŠTĚ

Meteorologická stanice - GARNI 835 Arcus (Garni technology)

Vliv Mosteckého jezera na teplotu a vlhkost vzduchu a rychlost větru. Lukáš Pop Ústav fyziky atmosféry v. v. i. AV ČR

Systémy pro využití sluneční energie

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Hodnocení let 2013 a 2014 a monitoring sucha na webových stránkách ČHMÚ možnosti zpracování, praktické výstupy

KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln

Hodnocení smogové situace v Ostravě Listopad 2011

PŘÍČINY ZMĚNY KLIMATU

Český hydrometeorologický ústav

Protimrazová ochrana rostlin

23.Počasí Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

VY_52_INOVACE_VK31. Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen únor Ročník, pro který je VM určen. 8. ročník

Extrémní imisní situace RNDr. Zdeněk Blažek, CSc., Mgr. Libor Černikovský Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava

Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský

Rozvoj tepla v betonových konstrukcích

Vyhodnocení smogových situací v Jihomoravském kraji v lednu a únoru 2017

Měření parametrů vnitřního prostředí v pasivní dřevostavbě MSDK

UNIVERZÁLNÍ TEPELNÝ KLIMATICKÝ INDEX UTCI PRVNÍ TESTY

10.1 Šíření světla, Fermatův princip, refrakce

STUDIUM ELEKTROCHEMICKÝCH PARAMETRŮ PODZEMNÍCH VOD VE VELKÝCH HLOUBKÁCH POMOCÍ SONDY YSI EXO1. Mgr. Jan Holeček.

Analýza vertikálních profilů základních meteorologických veličin na meteostanici v Dukovanech

Spojte správně: planety. Oblačnost, srážky, vítr, tlak vzduchu. vlhkost vzduchu, teplota vzduchu Dusík, kyslík, CO2, vodní páry, ozon, vzácné plyny,

Transkript:

DATA Z ATMOSFÉRICKÉ A EKOSYSTÉMOVÉ STANICE KŘEŠÍN U PACOVA VYUŽITELNÁ PŘI STUDIU CHEMICKÝCH PROCESŮ V ATMOSFÉŘE Pavel Sedlák, Kateřina Komínková, Martina Čampulová, Alice Dvorská 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 1

ZAMĚŘENÍ PŘÍSPĚVKU Tento příspěvek je předběžným rozborem vybraných případů, které se navzájem liší vývojem vertikálního profilu koncentrace ozonu na atmosférické stanici Křešín u Pacova. Omezuje se na letní období a na případy s jasnou oblohou nebo malou oblačností během noci. Při interpretaci výsledků předpokládá depozici a chemický rozklad ozonu, a tedy pokles [O 3 ] u zemského povrchu v noci. Výhodou je možnost využít data nejen z atmosférické, ale i ekosystémové stanice. 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 2

ATMOSFÉRICKÁ STANICE, KONTROLA KVALITY DAT Atmosférická stanice byla představena v příspěvku K. Komínkové. Kontrole kvality měřené koncentrace přízemního ozonu se ve svém příspěvku věnovala M. Čampulová. Navrhli jsme systém kontroly kvality meteorologických dat ze stožárové stanice Křešín u Pacova. Systém má automatický stupeň, na který navazuje krok manuální kontroly. Tento systém nyní používáme a po získání zkušeností ho případně upravíme. 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 3

POUŽITÁ DATA Z ATMOSFÉRICKÉ STANICE Měřené veličiny v hladinách 50, 125 a 230 m: [O 3 ] Měřené veličiny v hladinách 10, 50, 125 a 240 m: teplota a relativní vlhkost vzduchu směr a rychlost větru tlak vzduchu Odvozené veličiny pro vrstvy mezi sousedními měřicími hladinami: teplotní gradient Richardsonovo číslo (Zvýrazněny jsou veličiny zobrazené v grafech.) 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 4

EKOSYSTÉMOVÁ STANICE Stanice slouží ke studiu místního agroekosystému. Měří se zde především: turbulentní toky tepla a látek eddy kovarianční metodou radiační toky biometeorologické a ekofyziologické parametry 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 5

POUŽITÁ DATA Z EKOSYSTÉMOVÉ STANICE globální sluneční záření radiační bilance zemského povrchu turbulentní tok zjevného tepla turbulentní tok latentního tepla stabilitní parametr z/l turbulentní kinetická energie (Tučně zvýrazněny jsou veličiny zobrazené v grafech.) 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 6

ČASOVÝ ROZSAH DAT, ZOBRAZENÍ VELIČIN letní období 20. 6. - 19. 9. 2014 půlhodinové průměry v grafech zobrazena vždy doba 30 hodin (06 SEČ 12 SEČ následujícího dne) na obrázcích pro porovnání jedné veličiny mají grafy stejný rozsah na vertikálních osách na obrázcích pro jednotlivé případy nemají grafy stejné veličiny jednotný rozsah na vertikálních osách 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 7

PŘÍPADY S ODLIŠNÝM PRŮBĚHEM [O 3 ] 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 8

VYBRANÉ PŘÍPADY SE LIŠÍ ZEJMÉNA BĚHEM NOCI 1. pokles [O 3 ] v celém vertikálním rozsahu stožáru, po celou noc se udržuje velmi malý vertikální gradient [O 3 ] (17./18. září) 2. velikost nočního poklesu [O 3 ] se s výškou zmenšuje (19./20. července) 3. velikost nočního poklesu [O 3 ] se s výškou zmenšuje, ale v hladině 230 m zůstává [O 3 ] po většinu noci přibližně konstantní (21./22. července) 4. v 50 m [O 3 ] během noci prakticky konstantní, velikost nočního nárůstu [O 3 ] se s výškou zvětšuje (27./28. června) 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 9

PŘÍPAD 1 VĚTRNÁ NOC BEZ PŘÍZEMNÍ INVERZE 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 10

PŘÍPAD 1 VĚTRNÁ NOC BEZ PŘÍZEMNÍ INVERZE dostatečně velké turbulentní promíchávání v celém vertikálním rozsahu stožáru po celou noc, a proto pokles [O 3 ] ve všech měřicích hladinách po celou noc turbulentní přenos tepla k zemskému povrchu 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 11

PŘÍPAD 2 INVERZE S DOSTATEČNÝM PROMÍCHÁVÁNÍM 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 12

PŘÍPAD 2 INVERZE S DOSTATEČNÝM PROMÍCHÁVÁNÍM větší stabilita než v 1. případě v celém vertikálním rozsahu měření postupný nárůst tloušťky inverzní vrstvy během noci, a proto vertikální gradient [O 3 ] se zvětšuje rychlý nárůst rychlosti větru v podvečerních hodinách ve výškách nad 100 m, ale malý vertikální gradient rychlosti způsobuje větší stabilitu v této vrstvě v první polovině noci 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 13

PŘÍPAD 3 MALÁ TLOUŠŤKA INVERZNÍ VRSTVY 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 14

PŘÍPAD 3 MALÁ TLOUŠŤKA INVERZNÍ VRSTVY výrazná noční přízemní radiační inverze o malé tloušťce na ni je vázáno maximum v profilu rychlosti větru turbulentní výměna (toky tepla) u povrchu velmi malá velká variabilita směru větru v 10 m reziduální vrstva nad inverzí je do značné míry bez kontaktu se zemským povrchem tím vysvětlujeme udržení přibližně konstantní [O 3 ] v 230 m během noci 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 15

PŘÍPAD 4 INVERZE + VLIV ADVEKCE 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 16

PŘÍPAD 4 INVERZE + VLIV ADVEKCE podle meteorologických map teplá advekce od JZ (projevuje se i na teplotních křivkách ve výšce nad 100 m) po zeslabení větru ve druhé polovině noci zesiluje inverzní zvrstvení a gradient rychlosti větru pod hladinou 125 m, vytváří se maximum ve vertikálním profilu rychlosti a vrstvy vzduchu nad inverzí ztrácejí kontakt s povrchem z průběhu křivek [O 3 ] usuzujeme, že došlo k advekci vzduchu s vyšší koncentrací ozonu 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 17

SHRNUTÍ A DALŠÍ POSTUP PRACÍ Poukázali jsme na některé způsoby zjišťování, kdy mohou být koncentrace naměřené na atmosférické stanici Křešín u Pacova v noci ovlivněny blízkým okolím. Analýzu novějších dat rozšíříme o chemické veličiny (jako je [CO 2 ]), jejichž měření v roce 2014 ještě neprobíhalo. Využijeme ceilometr pro stanovení výšky mezní vrstvy. Posoudíme aplikovatelnost jednoduchých modelů mezní vrstvy pro lokalitu Křešín u Pacova. 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 18

PODĚKOVÁNÍ Tento příspěvek byl vytvořen s finanční podporou MŠMT v rámci programu NPU I, číslo projektu LO1415, s institucionální podporou RVO:68378289 a s podporou projektu specifického výzkumu SV14-FEM-K101-01-MICH. Děkuji vám za pozornost. 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 19

APPENDIX: PRŮBĚH TEPLOTY 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 20

APPENDIX: PRŮBĚH TEPLOTNÍCH GRADIENTŮ 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 21

APPENDIX: PRŮBĚH SMĚRU VĚTRU 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 22

APPENDIX: PRŮBĚH RYCHLOSTI VĚTRU 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 23

APPENDIX: PRŮBĚH TURBULENTNÍCH TOKŮ TEPLA 21. září 2015 Výroční seminář ČMeS 24