CSc. FOT 2010 jerabek@fel.cvut



Podobné dokumenty
Novinky pro výuku vláknové optiky a optoelektroniky

Charakteristiky optoelektronických součástek

Integrovaná optika a optoelektronika

Měření vlastností optického vlákna

ELEKTRONIKA. Maturitní témata 2018/ L/01 POČÍTAČOVÉ A ZABEZPEČOVACÍ SYSTÉMY

ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY

JRxx. Jednotky rozhraní PCM30U. Popis produktu.

Optoelektronika. elektro-optické převodníky - LED, laserové diody, LCD. Elektronické součástky pro FAV (KET/ESCA)

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV RADIOELEKTRONIKY. OPTICKÝ SPOJ LR-830/1550 Technický popis

íta ové sít baseband narrowband broadband

Jméno a příjmení. Ročník. Měřeno dne Příprava Opravy Učitel Hodnocení. Charakteristiky optoelektronických součástek

Optoelektronika. Katedra fyzikální elektroniky FJFI ČVUT

ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ

Měřená veličina. Rušení vyzařováním: magnetická složka (9kHz 150kHz), magnetická a elektrická složka (150kHz 30MHz) Rušivé elektromagnetické pole

Hlavní parametry rádiových přijímačů

ednáška Ing. Bc. Ivan Pravda

1. Zdroje a detektory optického záření

Historie vláknové optiky

11. Polovodičové diody

FTTX - pasivní infrastruktura. František Tejkl

PB169 Operační systémy a sítě

Obnova signálu aktivní optické sítě na fyzické vrstvě pomocí erbiem dopovaného vláknového zesilovače EDFA a polovodičového zesilovače SOA

2. kapitola: Přenosová cesta optická (rozšířená osnova)

Seznam témat z předmětu ELEKTRONIKA. povinná zkouška pro obor: L/01 Mechanik elektrotechnik. školní rok 2018/2019

Aktuální dění v optických komunikacích a jejich názorná výuka SEMINÁŘ PRO PEDAGOGY

Přenosová technika 1

FEKT VUT v Brně ESO / P5 / J.Boušek 3 FEKT VUT v Brně ESO / P5 / J.Boušek 4

Měření závislosti přenosové rychlosti na vložném útlumu

teorie elektronických obvodů Jiří Petržela analýza šumu v elektronických obvodech

MĚŘENÍ Laboratorní cvičení z měření Měření optoelektronického vazebního členu, část

Moderní měřicí technika v optických komunikacích,

I. Současná analogová technika

ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ

Úvod do laserové techniky KFE FJFI ČVUT Praha Michal Němec, Energie elektronů v atomech nabývá diskrétních hodnot energetické hladiny.

Mini RF laboratoř. Nabídkový list služeb. Kontakt: Ing. Tomáš Kavalír, Ph.D. Tel:


popsat princip činnosti základních zapojení čidel napětí a proudu samostatně změřit zadanou úlohu

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech

Modulace a šum signálu

100G konečně realitou. Co a proč měřit na úrovni 100G

Fotodioda ve fotovodivostním a fotovoltaickém režimu OPTRON

Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113

Polovodičové senzory. Polovodičové materiály Teplotní závislost polovodiče Piezoodporový jev Fotonové jevy Radiační jevy Magnetoelektrické jevy

11-1. PN přechod. v přechodu MIS (Metal - Insolator - Semiconductor),

Spínače s tranzistory řízenými elektrickým polem. Používají součástky typu FET, IGBT resp. IGCT

Přenos dat v počítačových sítích

Výukové soubory pro vláknovou optiku, optoelektroniku a optické komunikace

Bipolární tranzistory

VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_13_Nekoherentní zdroje záření

1 U Zapište hodnotu časové konstanty derivačního obvodu. Vyznačte měřítko na časové ose v uvedeném grafu.

Optoelektronika. Zdroje. Detektory. Systémy

λ hc Optoelektronické součástky Fotorezistor, Laserová dioda

VY_32_INOVACE_ENI_2.MA_05_Modulace a Modulátory

Komplexní soubor měření optických tras při nasazování vysokorychlostních systémů xwdm

FEKT VUT v Brně ESO / P9 / J.Boušek 1 FEKT VUT v Brně ESO / P9 / J.Boušek 2. Uzemněné hradlo - závislost na změně parametrů

Strukturovaná kabeláž počítačových sítí

výkonovou hustotu definovat lze (v jednotkách W na Hz). Tepelný šum (thermal noise) Blikavý šum (flicker noise)

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Druhy sdělovacích kabelů: kroucené metalické páry, koaxiální, světlovodné

Zdroje optického záření

Laserová technika prosince Katedra fyzikální elektroniky.

Tel-30 Nabíjení kapacitoru konstantním proudem [V(C1), I(C1)] Start: Transient Tranzientní analýza ukazuje, jaké napětí vytvoří proud 5mA za 4ms na ka

OPTOELEKTRONIKA SNELLOVY ZÁKONY

Počítačové sítě. Lekce 5: Základy datových komunikací

Dioda - ideální. Polovodičové diody. nelineární dvojpól funguje jako jednocestný ventil (propouští proud pouze jedním směrem)

4.2. Modulátory a směšovače

Osnova přípravného studia k jednotlivé zkoušce Předmět - Elektrotechnika

Analýza optické trasy optickým reflektometrem

Kompenzovaný vstupní dělič Analogový nízkofrekvenční milivoltmetr

Přenosová média. rek. Petr Grygárek Petr Grygárek, FEI VŠB-TU Ostrava, Počítačové sítě (Bc.) 1

Zesilovače. Ing. M. Bešta

Základní komunikační řetězec

Modulační parametry. Obr.1

Optické transceivery x Optické trasy

Světlo jako elektromagnetické záření

Profilová část maturitní zkoušky 2016/2017

Optické sítě. RNDr. Ing. Vladimir Smotlacha, Ph.D.

Výkon komunik. systémů

PCM30U-OCH. JRxx. Jednotky optického a elektrického rozhraní. TTC Telekomunikace, s.r.o. Třebohostická 5, , Praha 10 Česká republika

Oscilátory. Oscilátory s pevným kmitočtem Oscilátory s proměnným kmitočtem (laditelné)

1 SENZORY V MECHATRONICKÝCH SOUSTAVÁCH

Praktikum III - Optika

Měřicí řetězec. měřicí zesilovač. převod na napětí a přizpůsobení rozsahu převodníku

Řídicí obvody (budiče) MOSFET a IGBT. Rozdíly v buzení bipolárních a unipolárních součástek

18-let ve vláknové optice a OK 8 let pobočka v Senici MIKROKOM SK laboratoř vláknové optiky. široké spektrum odborných kurzů

SOUČÁSTKY ELEKTRONIKY

Fotoelektrické snímače

Otázka 22(42) Přístroje pro měření signálů, metody pro měření v časové a frekvenční doméně. Přístroje

OTDR Optical time domain reflection

1 Elektrotechnika 1. 14:00 hod. R 1 = R 2 = 5 Ω R 3 = 10 Ω U = 10 V I z = 1 A R R R U 1 = =

9. ČIDLA A PŘEVODNÍKY

Profilová část maturitní zkoušky 2015/2016

INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Tato prezentace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI

Analogové modulace. Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206

Test RF generátoru 0,5-470MHz

Optoelektronické polovodičové součástky

Úloha č. 7 - Disperze v optických vláknech

Přenosová média KIV/PD Přenos dat Martin Šimek

Integrovaná optoelektronika pro informatiku

Transkript:

Optické přenosové součástky stky a systémy Ing.Vítězslav Jeřábek, CSc FOT 2010 jerabek@fel.cvut cvut.czcz

Principy přenosu p optické informace Obecné blokové schéma optického spoje lit. [ 1 ]

Principy přenosu p optické informace Základní principy - výhody Odolnost vůčv ůči i rušivým elektromagnetickým signálům Malé vyzařov ování optické energie mimo vlnovod Galvanické oddělen lení koncových zařízen zení Velká kapacita optických spojů daná vysokou frekvencí záření 10 14 Hz Pásmo dnes využívaných vaných vlnových délek d obsahuje pásmo p viditelných vlnových délek d a blízk zké infračerven ervené pásmo 0,4 až 1,6 µm Nízká cena výchozího materiálu, nízkn zká hmotnost a rozměry ry

Principy přenosu p optické informace Základní principy nevýhody Nelze přenp enášet energii kupř.. pro napájen jení mezilehlých komunikačních systémů Náročnější technologie pro výrobu a spojování optických vlnovodů a integrovaných obvodů Náročnější technologie pro nastavování a kontrolu parametrů optických a optoelektronických systémů

Optické komunikační systémy Rozdělen lení podle typu modulace: Systémy s intenzitní modulací optické nosné a přímou p detekcí Systémy koherentní s heterodynní detekcí optické nosné Systémy koherentní s homodynní detekcí optické nosné Rozdělen lení podle funkce: Systémy přenosovp enosové Systémy pro přepojovp epojování okruhů Systémy pro přepojovp epojování paketů Rozdělen lení podle násobnosti n využit ití optických cest: Optické jednokanálov lové systémy Optické vícekanálové ( multiplexní ) přenosovp enosové systémy

Systémy přenosovp enosové s intenzitní modulací Blokové schéma optického přenosového systému s intenzitní modulací

Koherentní přenosové systémy Blokové schéma optického komunikačního systému lit. [ 1 ]

Koherentní přenosové systémy Porovnání citlivosti opticky nekoherentního a koherentního sdělování lit. [ 1 ]

Systémy pro přepojovp epojování okruhů Aktivní vlnový router s prostorovým přepínáním typu vlnový vydělovač OADM lit. [ 2 ]

Systémy pro přepojovp epojování paketů Aktivní vlnový router s vlnovým směrováním typu OXC lit. [ 3 ]

Optické vícekanálové systémy Blokové schéma přenosového systému WDM

Optické vícekanálové systémy Optický přenosový systém OTDM - princip

OE vysíla lače e pro optické sdělov lování Obecné požadavky na optoelektronický vysilač : Velký vyzařovaný výkon ve vlákn kně s malým podílem šumu RIN určuje uje dosah optického spoje Výborné modulační vlastnosti velká šířka pásma, p lineárn rní modulační charakteristika, malé relaxační oscilace u LD Dobré spektráln lní vlastnosti úzká spektráln lní charakteristika, malá závislost spektra na teplotě a na modulačním m proudu podmiňují dosah optického spoje a počet multiplexovaných kanálů Malý podíl l spontánn nní emise zářenz ení u LD určuje uje šumovou úroveň Vysoká životnost a stabilita vyzařov ování,, dobré vysokofrekvenční přizpůsobení vstupních obvodů modulátoru při p i injekční modulaci a minimáln lní zkreslení při i použit ití vnější šího modulátoru, malá spotřeba energie

Typy optoelektronických zářičůz Polovodičové zdroje záření, technologické uspořádání ( LED, F.-P. LD, DFB -LD, VCSEL )

Typy optoelektronických zářičůz Převodní charakteristiky LD, SLED, LED lit. [ 1 ]

Elektroluminiscenční komunikační diody ( LED ) Vyzařovací diagramy LED lit. [ 4 ]

Laserové diody - LD Vyzařování LD blízké pole lit. [ 4 ]

Elektroluminiscenční komunikační diody ( LED ) Účinnost vazby : η c = P vlákno / P celk. = ( NA ) 2 Navázání záření do optického vlákna lit. [ 4 ]

Elektroluminiscenční komunikační diody ( LED ) a) Vazba přímá lepidlem s indexovým přizpůsobením b) Vazba s kónickou čočkou na konci vlákna c) Vazba se sférickou čočkou lit. [ 5 ]

Laserové diody - LD SM čočka vytvořená tavením SM čočka vytvořená broušením a tavením lit. [ 6 ]

Elektroluminiscenční komunikační diody ( LED ) Dynamické vlastnosti: Difuzní kapacita C d a difuzní odpor R d. Součin pak udává efektivní dobu života spontánn nně rekombinujících ch nosičů τ τ d = C d R d Bimolekulárn rní rekombinační mechanismy- na DH dochází procesům, které způsobuj sobují závislost τ b na proudové hustotě a technologickém m provedení podle vztahu: τ b = (ed( ed/ / 2J ) (n 0 + p 0 ) {[ 1+4J/ eb r d (n 0 + p 0 ) 2 ] 1/2-1}

Elektroluminiscenční komunikační diody ( LED ) Závislost pro efektivní dobu života nosičů v aktivní vrstvě DH pro slabě dotovanou aktivní vrstvu a vysokou proudovou hustotu J τ = ( qd/ / JB ) 1/2 DH pro silně dotovanou aktivní vrstvu τ = ( B(n 0 + p 0 ) ) -1 τ - efektivní doba života volných nosičů n 0 + p 0 - koncentrace dotace v aktivní oblasti J - proudová hustota d - tloušťka aktivní vrstvy B rekombinační konstanta pro spontánn nní přechody Mezní frekvence LED f m = 1/ 2πτ2

Elektroluminiscenční komunikační diody ( LED ) Analogová a digitální modulace LED, princip lit. [ 7 ]

Elektroluminiscenční komunikační diody ( LED ) Modulační charakteristika: P r (ω) = [ 1 + ( ω τ ) ] 1/ 1/ 2 Měřené a sim ulované am plitudové m o dulační chrakteristiky ko m unikačních L E D pro d = 0,2 µm, 0,7 µ m a pro ss. proudo vo u husto tu J = 1,5 a 2,25 ka / cm 2

Dynamické vlastnosti Laserové diody - LD Numerickým výpočtem z rychlostních rovnic dostáváme časovou odezvu pro velké změny signálu Linearizací rychlostních rovnic dostáváme odezvu LD na buzení malým signálem dn/ dt = I/ ev a - g. ( N N g ). S - N ( 1/ τ ns + B. N ) ds/ dt = g. ( N N g ). S - S/ τ p + α N ( 1/ τ ns + B. N ) kde N je středn ední koncentrace elektronů,, S je středn ední koncentrace fotonů,, I je čerpající proud, g je zisková konstanta, N g je prahová koncentrace, τ ns je doba života elektronů, τ p je doba života fotonů,, B je konstanta spontánn nních bimolekulárn rních rekombinací, α je konstanta spontánn nního příspp spěvku do laserového vidu

Laserové diody - LD P r ( ω) = ω 2 ο / ( ω 2 o ω 2 ) + j β ω kde ω ο2 = ( Ι ο I th )/τ sp τ ph I th a β = Ι ο /τ sp I th E le k t r ic k ý n á h r a d n í o b v o d L D p r o m a lé z mě n y s ig n á lu

Laserové diody - LD Analogová a digitální modulace LD, princip lit.[ 7 ]

Laserové diody - LD Závislost amplitudové modulační charakteristiky LD na proudovém buzení lit.[4]

Laserové diody - LD Impulzní časová odezva LD

Dynamika spekter OE zdrojů záření při modulaci lit. [ 1 ] LED,multividová LD ( MV LD ), jednovidová LD (JV LD), jednofrekvenční LD (JF LD)

OE vysilač s injekčním m modulátorem Výhody injekčních modulátor torů LD : Obvodová a technologická jednoduchost provedení Dobrá elektrická linearita modulátor torů,, která umožň žňuje realizovat analogové modulátory s vysokým odstupem intermodulačních produktů Dobré elektrické vysokofrekvenční přizpůsobení na vstupu modulátoru

OE vysilač s injekčním m modulátorem Nevýhody injekčních modulátor torů LD: Modulační šířka pásmap je závislz vislá na transportních vlastnostech fotonů a elektronů modulátoru LD a je omezena tzv. foton-elektronovou rezonanací Optické spektrum MV LD a JV LD je rovněž modulováno v závislosti na změnách injekčního proudu, vzniká tzv. chirpping Poměr r signál/ l/šum je zhoršov ován šumem modulačního tranzistoru

Injekční intenzitní modulátory Typy injekčních modulátorů pro OE vysílače

Injekční intenzitní modulátory Typy injekčních modulátor torů LD, LED s tranzistorem: Sériový modulátor sériové spojení modulačního tranzistoru s OE prvkem užití pro injekční modulaci LD, SLD a LED šířky pásma p do 1 GHz Bočníkový modulátor paralelní spojení modulačního tranzistoru a OE prvku vhodně kompenzuje horší dynamické parametry LED využit ití pro modulaci LED aža do 300 MHz Emitorově vázaný modulátor sériové spojení OE prvku s dvojicí emitorově vázaných tranzistorů užití pro injekční modulaci LD využit ití v planárn rních MMIO pro modulace nad 1 GHz

Injekční intenzitní modulátory OEV integrovaný logický obvod na GaAs vyrobený společností Lockheed Research Laboratory lit. [8]

Injekční intenzitní modulátory a) Monolitický integrovaný gigabitový OE vysílač lit. [ 8 ] b) Elektrické schéma zapojení

OE vysilač s vnější ším m modulátorem Princip OE vysílače s vnějším modulátorem

OE vysilač s vnější ším m modulátorem Výhody OE vysíla lače: Modulační šířka pásma p není závislá na transportních vlastnostech elektronů a fotonů v LD. Neuplatní se foton-elektronov elektronová rezonance Neuplatní se rovněž parazitní indukčnosti nosti a kapacity LD a modulátoru Nedochází k parazitní modulaci optického spektra LD tzv. chirppingu

OE vysilač s vnější ším m modulátorem Nevýhody OE vysíla lače: Je třeba t kompenzovat nelineárn rní převodní charakteristiku EO modulátoru teplotně kompenzovaným ekvalizačním obvodem Na EO modulátoru dochází k optickým ztrátám, které je třeba t kompenzovat vyšší šším m výkonem LD Vysoká cena vyplývající ze složitých a teplotně stabilizovaných obvodů OE vysíla lače

OE vysilač s vnější ším m modulátorem Blokové schéma OE vysílače CM 7130 společnosti DSC lit. [ 9 ]

Stabilizace optického výkonu OE vysíla lače Typy obvodů pro stabilizaci zářivz ivého výkonu: Integrující zpětn tná vazba stabilizující středn ední zářivý výkon Integrující zpětn tná vazba stabilizující středn ední zářivý výkon a středn ední extinkci modulace Integrující zpětn tná vazba stabilizující středn ední zářivý výkon a maximáln lní zářivý výkon modulace

Laserové diody - LD Závislost W A charakteristiky LD na teplotě lit. [4]

Stabilizace optického výkonu OE vysíla lače Princip zapojení optické zpětn tná vazba stabilizující středn ední zářivý výkon

Stabilizace optického výkonu OE vysíla lače Integrující zpětn tná vazba stabilizující středn ední zářivý výkon a středn ední extinkci modulace

Stabilizace optického výkonu OE vysíla lače Integrující zpětn tná vazba stabilizující středn ední zářivý výkon a maximáln lní zářivý výkon modulace

Příklady zapojení OE vysíla lače Zapojení HIO OE vysílače s emitorově vázaným FET modulátorem a optickou stabilizací na střední výkon lit. [ 10 ]

OE přijp ijímače e pro optické sdělov lování Obecné požadavky na OE přijp ijímač Vysoká citlivost vyjádřen ená poměrem V/W do definované zátěže Velký odstup signál/ l/šum OE přijp ijímače Vhodnou vlnovou délku d vzhledem k přijp ijímanému mu zářenz ení Dobrou dynamiku vzhledem k typu požadovan adované modulace Linearitu vzhledem k rozsahu intenzity optického zářenz ení na vstupu OE přijp ijímače P s / P š = ( msp ) / [ 2q( I d + sp ) + 4kTF / R ] f

OE přijp ijímače e pro optické sdělov lování Porovnání odstupu signál/ šum pro různé typy OEP při BER 10-9

Komunikační fotodiody - PIN FD- PIN s homopřechodem a heteropřechodem lit. [ 5 ]

Komunikační APD fotodiody FD lavinové Si, Ge a GaAlAs pro pásma 0,8 až 1,6 µm

Komunikační fotodiody - PIN Dynamické vlastnosti Časová konstanta τ RC = (R d +R z ) (C( s + C z ) kde τ RC časová konstanta, R d je dynamický odpor, C s je kapacita prostorového náboje, n R z a C z je odpor a kapacita zátěžz ěže Driftové časy nosičů ve vyčerpan erpané oblasti τ d = L/ v s kde L = x 1 x 2 tloušťka intrinsické oblasti PIN, v s je saturační rychlost Celková časová konstanta a šířka pásmap τ C = (τ( 2 RC + τ d2 ) 1/2 z toho f m = 1/ 2π 2 τ C

Komunikační fotodiody - PIN Závislost mezní frekvence PIN FD pro vysoké rychlosti komunikace na tloušťce intrinsické vrstvy. Parametrem je průměr aktivní plochy fotodetektoru lit. [ 8 ]

OE přijp ijímače e základnz kladní zapojení a) Nízkoimpedanční typ, b) Transimpedanční typ, c) Vysokoimpedanční typ s ekvalizérem

OE přijp ijímače e pro optické sdělov lování Kaskodový SS-SB-SE transimpedanční OE přijímač pro modulační pásma do 150 MHz lit. [ 8 ]

OE přijp ijímače e pro optické sdělov lování Hybridní transimpedanční OE přijímač s šířkou pásma 700 MHz lit. [ 10 ]

OE přijp ijímače e pro optické sdělov lování Monolitický obvod PIN FET pro gigahertzové pásmo lit. [ 8 ]

OE přijp ijímače e pro optické sdělov lování Monolitický DHBT InP/ InGaAs OE přijímač pro šířku pásma do 40 GHz lit. [10]

Návrh optické trasy Závislost optického výkonu OE vysílače ve světlovodu a citlivosti OE přijímače na přenosové rychlosti digitálního spoje lit. [1]

Návrh optické trasy Parametry optického spoje: Šum BER (Bit Error Rate) ) pro digitáln lní přenos SNR (Signal( to Noise Ratio) ) pro analogový přenosp Útlum α (db, ( dbm) Disperze σ (ns ( ns) ) rozší šíření středn ední šířky přenp enášených impulsů Šířka pásma p B (MHz, GHz) Modulační rychlost v m (Baud) rychlost přenosu p informace kde v m odpovídá B Přenosová rychlost v p (bit/s) rychlost kódovk dování použit ité k přenosu, kde v p odpovídá Bn v p = v m lg 2 n kde n je počet stavů modulace

Návrh Návrh optické trasy Vstupní údaje Vzdálenost v km je 5 km s MM vláknem GI Požadovan adovaná modulační rychlost 100 MBaud Optický výkon vysilače e LD 10mW t.j. 10dBm, disperze σ LD = 1ns Optický přijp ijímač 200 Mbaud má citlivost 48 dbm pro APD na Si. Lze odečíst z grafu viz lit. [ 10 ] Výpočet σ vlákna = ( (1/5v m,pren ) 2 σ 2 LD (1/5v m,det ) 2 ) ½ σ vlákna = (2) 1/2 ns z toho šířka pásma p optického vlákna B vl = 1/5 σ vlákna vl = 141 MHz B vl

Činitel jakosti vlákna: Návrh optické trasy B vlčj = B vl L 1-γ B vlčj = 211 MHz.km Lze použít t GI 62,5/125 vlákno, útlum α vl λ=850 nm a B vlčj = 600 MHz.km, Σ α spojek =1 db, Σ α děli ličů = 6 db Útlum trasy: kna = 3,5dB/km pro vlákna α C = Σ α spojek + Σ α děli ličů + α vlákn L α C = 1 + 6 + 17,5 = 24,5 db Výkonová bilance P rezerva = P zisk P ztráty ty = 10 dbm ( - 48 dbm) 24,5 dbm = 33,5 dbm

Literatura [ 1 ] A.Kuchar, M.Khodl:Optické systémy pro přenos informace, KH servis, Praha, 1995 [ 2 ] IEEE Communications Magazine, vol.1, 1998 [ 3 ] IEE Electronics Communication Journal, vol.5, 2000 [ 4 ] H.Kressel Kressel: Semiconductor Devices for Optical Communication, Springer Verlag, Berlin, 1982 [ 5 ] J.Gowar : Optical Communication Systems, Prentice-Hall International,, London, 1984 [ 6 ] L.B.Jeunhomme : Single Mode Fiber Optics,, Marcel Dekker, inc., NewYork,, 1990 [ 7 ] K.Novotný: Optická komunikační technika, ČVUT, Praha, 1998 [ 8 ] Optical Fiber Telecommunications II, Academic Press,Inc., London, 1988 [ 9 ] Technická dokumentace DSC, Danmark, 1994 [ 10 ] Technická zpráva Tesla VÚST, Praha, 1989 [ 11 ] IEEE Transactions on Microwave Theory and Techniques, vol.49, N 10, 2001,p.1921 Děkuji za pozornost