Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení ve Švédsku
Informace obsažené v tomto průvodci byly připraveny a aktualizovány v úzké spolupráci s korespondenty vzájemného informačního systému sociálního zabezpečení (MISSOC) z jednotlivých států. Více informací o síti MISSOC je k dispozici na internetové stránce http://ec.europa.eu/social/main.jsp?langid=en&catid=815. Tento průvodce obsahuje obecný popis předpisů v oblasti sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích. Více informací lze získat z dalších publikací sítě MISSOC, přičemž všechny tyto publikace jsou k dispozici na výše uvedené internetové adrese. Můžete rovněž kontaktovat příslušné orgány a instituce uvedené v příloze tohoto průvodce. Evropská komise ani žádná osoba, která jedná jejím jménem, nenesou odpovědnost za způsob využití informací v této publikaci. Evropská unie, 2012 Reprodukce je povolena pod podmínkou uvedení zdroje. červenec 2012 2
OBSAH Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování... 4 Obecné informace... 4 Organizace sociální ochrany... 5 Financování... 5 Kapitola II: Zdravotní péče... 7 Kdy máte nárok na zdravotní péči?... 7 Pojistné krytí... 7 Jak získat přístup ke zdravotní péči?... 7 Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci... 9 Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci?... 9 Pojistné krytí...10 Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci?...11 Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky...12 Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky?...12 Pojistné krytí...13 Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám?...13 Kapitola V: Dávky v invaliditě...14 Kdy máte nárok na dávky v invaliditě?...14 Pojistné krytí...15 Jak získat přístup k dávkám v invaliditě?...17 Kapitola VI: Starobní důchod a starobní dávky...18 Kdy máte nárok na starobní dávky?...18 Pojistné krytí...19 Jak získat přístup ke starobním dávkám?...20 Kapitola VII: Dávky pro pozůstalé...21 Kdy máte nárok na dávky pro pozůstalé?...21 Pojistné krytí...22 Jak získat přístup k dávkám pro pozůstalé?...22 Kapitola VIII: Dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání...23 Kdy máte nárok na dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání?...23 Pojistné krytí...23 Jak získat přístup k dávkám při pracovních úrazech a nemocech z povolání?...24 Kapitola IX: Rodinné dávky...25 Kdy máte nárok na rodinné dávky?...25 Pojistné krytí...25 Jak získat přístup k rodinným dávkám?...27 Kapitola X: Nezaměstnanost...28 Kdy máte nárok na dávky v nezaměstnanosti?...28 Pojistné krytí...28 Jak získat přístup k dávkám v nezaměstnanosti?...29 Kapitola XI: Minimální zdroje...30 Kdy máte nárok na dávky vázané na minimální zdroje?...30 Pojistné krytí...30 Jak získat přístup k dávkám vázaným na minimální zdroje?...31 Kapitola XII: Dlouhodobá péče...32 Kdy máte nárok na dlouhodobou péči?...32 Pojistné krytí...32 Jak získat přístup k dlouhodobé péči?...32 Příloha: Užitečné kontaktní údaje a internetové stránky...33 červenec 2012 3
Kapitola I: Obecné informace, organizace a financování Obecné informace Všeobecný systém sociálního zabezpečení ve Švédsku zahrnuje následující oblasti: zdravotní pojištění, dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání, dávky v invaliditě, starobní a pozůstalostní důchody, pojištění pro případ nezaměstnanosti, rodinné dávky a rodičovské pojištění. Na koho se pojištění vztahuje? Všeobecný systém sociálního zabezpečení je povinný s výjimkou té části pojištění pro případ nezaměstnanosti, která je založena na příjmu. Sociální pojištění se skládá z pojištění založeného na místu trvalého pobytu, z něhož se poskytuje zaručená minimální částka a dávky, a z pojištění založeného na příjmu z výdělečné činnosti, z něhož se kryje ztráta příjmů. Toto pojištění se vztahuje na všechny osoby, které mají ve Švédsku trvalý pobyt (bydliště) nebo tam pracují. Osoba, která má ve Švédsku skutečně bydliště, se považuje za trvalého obyvatele. Pro každého, kdo se ve Švédsku usadí, se tato země obvykle pokládá za jeho trvalé bydliště, pokud se dá předpokládat, že tam bude pobývat déle než po dobu jednoho roku. Pro každého, kdo má ve Švédsku trvalý pobyt a zemi opustí, se nadále Švédsko pokládá za jeho trvalé bydliště, pokud lze předpokládat, že délka jeho pobytu v zahraničí bude jeden rok nebo kratší. Švédský systém sociálního zabezpečení je založen na zásadě státního pojištění. Okruh osob, kterým systém zajišťuje ochranu, tak není vymezen na základě postavení v systému sociálního zabezpečení a významně se nerozlišuje se mezi zaměstnanci a osobami samostatně výdělečně činnými. Osoby samostatně výdělečně činné tedy požívají ochrany v rámci všeobecného systému. Podmínky pro vznik nároku V oblasti vyplácení na pojistné dávky se neuplatňuje odklad a pro některé dávky je třeba splňovat určité podmínky. Určité podmínky týkající se minimálního pojistného období platí pro rodičovské pojištění a pojištění pro případ nezaměstnanosti. Pokud jde o dávky v invaliditě, starobní a pozůstalostní důchod, je vznik nároku buď vázán na požadavek určité délky trvalého pobytu, nebo závisí na příjmu. Opravné prostředky Pokud nejste spokojeni s rozhodnutím pojišťovací instituce nebo fondu nezaměstnanosti, můžete požádat o jeho revizi. Pokud vás nové rozhodnutí stále neuspokojuje, můžete se obrátit na správní soud. Proti rozhodnutím vydaným tímto soudem můžete za určitých podmínek následně podat žádost o přezkoumání k odvolacímu správnímu soudu. V některých případech lze proti rozhodnutím tohoto soudu podat žádost o přezkoumání k Nejvyššímu správnímu soudu. červenec 2012 4
Organizace sociální ochrany Švédský systém sociálního zabezpečení s výjimkou pojištění pro případ nezaměstnanosti a příspěvků na studium spadá do pravomoci ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí (Socialdepartementet). K základním složkám pojištění patří nemocenské a rodičovské pojištění (sjuk- och föräldraförsäkring), starobní důchod (ålderspension), pozůstalostní důchod (efterlevandepension), podpora v nemoci (sjukersättning) a pracovní neschopnosti (sjuk- och aktivitetsersättning) a pojištění pro případ pracovního úrazu (arbetsskadeförsäkring). Podle zákoníku sociálního pojištění, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2011, se sociální pojištění dělí na složku založenou na trvalém pobytu, která zaručuje určitou výši a druh dávek, a složku založenou na příjmu z výdělečné činnosti. Obě kategorie se vztahují na všechny osoby, které ve Švédsku obvykle trvale pobývají nebo pracují. Švédské občanství již není jednou z podmínek pojištění. Za oblast sociálního pojištění odpovídá Správa sociálního zabezpečení (Försäkringskassan).s výjimkou starobních a pozůstalostních důvodů, za které odpovídá švédská důchodová správa (Pensionsmyndigheten). Za zdravotní péči odpovídají okresy nebo kraje (v jednom případě obec), které mají pravomoc určovat výši daňových odvodů. Pojištění pro případ nezaměstnanosti spadá do pravomoci ministerstva práce (Arbetsmarknadsdepartementet). Toto pojištění se skládá ze dvou složek: základního pojištění a pojištění na základě příjmu. Základní pojištění se vztahuje na osoby starší 20 let, které se neúčastní nepovinného pojištění. Pojištění na základě příjmu je nepovinné. Pojišťovací fondy pro případ nezaměstnanosti odpovídají za toto pojištění. Sociální pomoc, která se ve Švédsku nepovažuje za součást sociálního pojištění, spadá do pravomoci ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí. Dohled zajišťuje Státní zdravotní a sociální úřad (Socialstyrelsen). Za správu sociální pomoci na místní úrovni, včetně péče a služeb pro děti a rodiny a péče o seniory a postižené, odpovídají obce. Za vyplácení finančních příspěvků pro studenty odpovídá Ústřední komise pro studijní podporu (Centrala studiestödsnämnden, CSN). Financování Systém sociálního zabezpečení je financován z daní a z příspěvků vycházejících z příjmů z výdělečné činnosti. Největší část nákladů kryjí příspěvky hrazené zaměstnavatelem, které představují celkem 31,42 % objemu mzdových prostředků. Osoby samostatně výdělečně činné hradí příspěvky ve výši 28,97 % svého příjmu. Příspěvky hrazené osobami samostatně výdělečně činnými lze mírně snížit, pokud osoba u nemocenského pojištění zvolí delší karenční dobu. Nedávno byly navíc toho zavedeny příspěvky pojištěnců na částečné financování důchodového pojištění. Příspěvky pokrývají okolo 60 % veškerých výdajů na pojištění. Zbývající část je hrazena z výnosů fondů a z daní prostřednictvím státního rozpočtu. Příspěvky na důchodové pojištění jsou zaměstnavatelem sráženy ze mzdy a odváděny přímo daňovému úřadu. Pokud jste evidováni u fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti, musíte také sami platit příspěvek tomuto fondu. červenec 2012 5
V případě osob starších 65 let je příspěvek zaměstnavatele odváděn v nižší sazbě. Regionální zdravotnický systém je financován z okresních daní a do určité míry také ze státních dotací a poplatků hrazených pacienty. Sociální pomoc se financuje převážně z místních daní. červenec 2012 6
Kapitola II: Zdravotní péče Kdy máte nárok na zdravotní péči? Na zdravotní péči mají nárok všechny osoby pobývající trvale ve Švédsku. Není stanoveno žádné rozhodné období. Ve Švédsku byl zaveden regionální systém zdravotní péče, který je z velké části nezávislý na sociálním pojištění. Každá krajská rada (landsting) nebo region (region) a v jednom případě obec (kommun) musí dbát na to, aby všechny osoby, které mají na jejich území bydliště, mohly využívat kvalitní lékařské péče. Krajské rady nebo regiony zajišťují většinu lékařské péče, ale existují také soukromí lékaři, kteří s krajskými radami uzavřeli smlouvu. Za část zdravotní péče, především pokud jde o péči o osoby žijící v domovech pro seniory, odpovídají také obce. Pojistné krytí Zdravotní péče zahrnuje lékařskou péči (včetně návštěv u lékaře a specializované péče), nemocniční péči, fyzioterapii a jiná lékařská ošetření, stomatologickou péči a léky. Orgán odpovědný za zdravotní služby musí uhradit náklady na přepravu pacienta vynaložené v souvislosti s některými druhy léčby a zdravotní péče. Náhrada těchto nákladů se provádí podle interních pravidel, která daný orgán stanoví. Krajské rady nebo regiony hradí za určitých podmínek také různé zvláštní pomůcky (např. protézy, naslouchadla apod.) Jak získat přístup ke zdravotní péči? Lékařská péče Pokud onemocníte a musíte ambulantně navštívit lékaře, krajská rada hradí většinu výdajů; vy však musíte uhradit poplatek ve výši 100 SEK (11 EUR) až 200 SEK (23 EUR) (na pohotovosti až 400 SEK (46 EUR)). U specialistů pacient hradí poplatek ve výši 230 SEK (26 EUR) až 320 SEK (37 EUR). Většina lékařů je přímo zaměstnána příslušnou krajskou radou, ale své služby nabízejí rovněž soukromí lékaři, a to zejména ve velkých městech. Pokud se obrátíte na soukromého lékaře, který je na základě smlouvy uzavřené s krajskou radou spjat s veřejnou zdravotní službou, musíte zaplatit poplatek podobné výše jako ve veřejném zařízení. Základní částka k úhradě se pohybuje od 0 do 100 SEK (0 11 EUR), přičemž poplatek se vybírá také za návštěvy u jiných praktických zdravotních pracovníků, například u okrskové zdravotní sestry nebo u fyzioterapeuta. červenec 2012 7
Hospitalizovaní pacienti hradí paušální poplatek, který v současnosti představuje maximální částku 80 SEK (8,76 EUR) za každý den pobytu v nemocnici. Poplatky hrazené pacienty pojišťovací systémy neproplácejí. Léky a další farmaceutické přípravky Pacient hradí plnou cenu léků až do výše 1 100 SEK (126 EUR) za období 12 měsíců. Poté úhrada v cenovém rozmezí 1 101 SEK (126 EUR) 2 100 SEK (241 EUR)činí 50 %, 25 % v rozmezí 2 101 SEK (241 EUR) 3 900 SEK (448 EUR) a 10 % v rozmezí 3 901 SEK (448 EUR) 4 400 SEK (505 EUR). Z toho vyplývá, že pokud celkové náklady na vaše léky, tj. vaše osobní výdaje plus dotace, překročí částku 4 400 SEK (505 EUR) za období 12 měsíců, máte nárok na bezplatné léky po celý zbytek tohoto období. Jde o stanovení horní hranice platby, která jde k tíži pacienta, aby tak za období 12 měsíců celková částka těchto nákladů nepřesáhla 2 200 SEK (252 EUR). Tato horní hranice se vztahuje také na spotřební materiál předepsaný lékařem po gastroenterostomii. Spotřební materiál nezbytný pro podání léků je poskytován zdarma. Pokud si kupujete léky, které se prodávají bez předpisu, musíte uhradit cenu v plné výši. Totéž platí o lécích, na které se nevztahuje systém pojištění. Některé dietní potraviny určené dětem do 16 let, například v případě alergie na lepek, můžete získat za sníženou cenu. Poplatek placený v lékárně je vaší osobní finanční spoluúčastí a neproplácí se. Stomatologická péče Pokud potřebujete zubní péči, můžete navštívit soukromého zubního lékaře nebo zubního hygienika nebo se můžete obrátit na veřejného poskytovatele stomatologické péče. Stomatologická péče o děti a mládež (až do kalendářního roku, kdy daná osoba dosáhne věku 19 let, včetně) je bezplatná. Součástí pojištění je pojištění pro případ nákladného ošetření v kombinaci s poukázkami na stomatologickou péči, které mají pacienty motivovat, aby docházeli na preventivní prohlídky. V rámci pojištění pro případ nákladného ošetření se péče proplácí na základě tzv. referenčních cen. Pokud pacient hradí částku 3 000 SEK (344 EUR) 15 000 SEK (1 721 EUR), proplácí se 50 % této částky, nad 15 000 SEK (1 721 EUR) se proplácí 85 %. Finanční spoluúčast pacienta se v případě různých typů výkonů může lišit, neboť stomatologičtí odborníci (například zubaři, zubní hygienici atd.) sami rozhodují o cenách za poskytovanou péči. Náklady na zubní péči jsou odborníkovi nahrazeny pouze v případě výkonů provedených akreditovaným zubním lékařem nebo hygienikem, kterému není více než 70 let. Ve vztahu k této věkové hranici lze požádat o výjimku. červenec 2012 8
Kapitola III: Peněžité dávky v nemoci Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci? Peněžitá dávka v nemoci (sjukpenning) nebo nemocenské (sjuklön) mají za cíl nahradit částečně ztrátu příjmu, která vám vznikne, pokud kvůli nemoci nemůžete pracovat. Zaměstnanci i osoby samostatně výdělečně činné, které chtějí uplatnit nárok na dávky v nemoci, musejí být povinně pojištěni. Předpisy související s dávkami v nemoci se však v obou skupinách mírně liší: zatímco pro zaměstnance platí jednodenní karenční lhůta a dávky se tak vyplácejí od 2. dne nemoci, osoby samostatně výdělečně činné si mohou vybrat z několika kategorií pojištění, k nimž se vážou karenční lhůty 7, 14, 30, 60 nebo 90 dní. Zaměstnanec, který nemůže z důvodu nemoci vykonávat výdělečnou činnost, pobírá nemocenské, které od 2. do 14. dne včetně nemoci hradí zaměstnavatel; poté zaměstnanec pobírá dávku v nemoci, kterou vyplácí Švédská správa sociálního zabezpečení. Nezaměstnaní evidovaní jako uchazeči o zaměstnání u Švédského úřadu práce a osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na dávky v nemoci vyplácené Švédskou správou sociálního zabezpečení od druhého dne nemoci. Osoby samostatně výdělečně činné od prvního dne zvolené karenční doby. Peněžní dávku v nemoci mohou v některých případech získat i studenti. Podmínky pro vznik nároku Ke vzniku nároku na dávky v nemoci není stanovena žádná podmínka minimálního příjmu, avšak osoby zaměstnané po dobu kratší než 1 měsíc musejí mít odpracovány nejméně 2 týdny, jinak jim nárok na tyto dávky nevzniká. Abyste mohli pobírat dávky v nemoci, musí váš příjem z výdělečné činnosti dosahovat alespoň 24 % aktuální cenové základní částky a vaše pracovní schopnost musí být z důvodu nemoci snížena alespoň o 25 %. Rehabilitace K tomu, aby se osobám, které nemohou z důvodu nemoci vykonávat výdělečnou činnost, umožnil návrat do aktivního života, je občas nezbytné poskytnout zvláštní rehabilitační opatření. Za různá nezbytná opatření odpovídají různé veřejné orgány a instituce. Švédská správa sociálního zabezpečení koordinuje rehabilitační opatření pokládaná za nezbytná pro osoby, které nejsou práceschopné. Může rovněž po dobu rehabilitace vyplácet dávku nahrazující ztrátu příjmů. V první řadě je za tato rehabilitační opatření odpovědný zaměstnavatel. Po dohodě se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen stanovit potřeby rehabilitačních opatření. Po dobu rehabilitace máte nárok na rehabilitační příspěvek. Tuto dávku vyplácí Švédská správa sociálního zabezpečení a skládá se ze dvou částí. První tvoří náhrada ztráty příjmu v důsledku účasti na rehabilitaci. Tato dávka může být vyplácena v plné výši nebo zčásti (1/4, 1/2 nebo 3/4 plné sazby), přičemž sazba je červenec 2012 9
stejná jako u peněžité dávky v nemoci. Druhá část dávky je speciální příspěvek určený k pokrytí zvláštních nákladů vyplývajících z rehabilitace. Pojistné krytí Za první den nemoci se neposkytuje náhrada (jedná se o karenční lhůtu, v tomto případě jednodenní odklad), což platí jak pro nemocenské hrazené zaměstnavatelem, tak pro dávku v nemoci hrazenou Švédskou správou sociálního zabezpečení. Osoby samostatně výdělečně činné si délku karenční lhůty mohou zvolit (viz výše oddíl Kdy máte nárok na peněžité dávky v nemoci? ). Nemocenské se vypočítává na základě mzdy, kterou byste pobírali, pokud byste nebyli nemocní, a představuje minimálně 80 % této mzdy. Výše peněžité dávky v nemoci se vypočítává na základě příjmu zakládajícího nárok na peněžitou dávku v nemoci (příjmový základ). Tento příjem odpovídá ročnímu finančnímu příjmu, který dotyčná osoba očekává za práci odvedenou alespoň za 6 po sobě jdoucích měsíců nebo za pravidelnou sezónní či obdobnou práci, a to až do výše maximálního ročního limitu, který odpovídá 7,5násobku minima vázaného na cenovou základní částku, která představuje 330 000 SEK (37 868 EUR). (7,5 x 44 000 SEK (5 049 EUR)). V okamžiku, kdy o tuto dávku žádáte, musí být tento příjem nahlášen Švédské správě sociálního zabezpečení. Dávka může být uhrazena v plné výši, nebo ve výši 3/4, 1/2 nebo 1/4 plné sazby v závislosti na tom, do jaké míry musí dotčená osoba v důsledku nemoci omezit svou výdělečnou činnost. Peněžité dávky v nemoci ve výši 80 % příjmového základu násobeného 0,97 lze vyplácet po dobu 364 dní za každé období v délce 450 dní. Toto období se nazývá rámcové období. Pokud nemoc trvá déle než 364 dní, můžete zažádat o prodloužené vyplácení peněžité dávky v nemoci. Vyplácení lze prodloužit maximálně na 550 dní. Dávka vyplácená během této prodloužené doby dosahuje 75 % příjmového základu vynásobeného 0,97. Pokud trpíte vážným onemocněním, můžete žádat o dlouhodobou peněžitou dávku v nemoci. Takovým vážným onemocněním jsou například určité druhy nádorových onemocnění, nervová onemocnění (např. ALS) nebo situace, kdy pacient čeká na transplantaci životně důležitého orgánu. Doba vyplácení dlouhodobé peněžité dávky v nemoci není omezena. Výše dávky je stejná jako v prvních 364 dnech (přibližně 80 %). Po 550 dnech prodloužené výplaty peněžité dávky v nemoci vám veřejná služba zaměstnanosti nabídne účast v individuálním programu zaměřeném na návrat na trh práce. Pokud váš zdravotní stav účast v programu neumožňuje, je možné žádat o tzv. zvláštní prodlouženou výplatu peněžité dávky v nemoci. Tato dávka se vyplácí bez časového omezení ve výši přibližně 75 %. Pokud nemůžete vykonávat svou výdělečnou činnost, protože jste přenašečem nakažlivé choroby, i když sami nemocní nejste, nebo pokud trpíte nakažlivou chorobou, která vám však nebrání ve výkonu povolání, můžete namísto dávky v nemoci obdržet tzv. dávku pro bacilonosiče. červenec 2012 10
Pokud osoba pobírala dočasnou dávku v nemoci (tidsbergränsad sjukersättning) po maximálně možný počet měsíců a jeho/její příjem nedostačuje na splnění podmínek pro peněžní dávku v nemoci nebo je tento příjem příliš nízký, může získat nárok na peněžní dávku v nemoci pro zvláštní případy (sjukpenning i särskilda fall). Jak získat přístup k peněžitým dávkám v nemoci? Oznámení nemoci Pokud máte nárok na nemocenské, musíte v den, kdy onemocníte, o nemoci uvědomit svého zaměstnavatele. Pokud máte nárok na peněžitou dávku v nemoci, musíte uvědomit Švédskou správu sociálního zabezpečení. Od 8. dne nemoci je nutné lékařské potvrzení. Pokud zaměstnanec pobírá nemocenské a nemoc trvá déle než 2 týdny, musí zaměstnavatel 15. den nahlásit nemoc Švédské správě sociálního zabezpečení. Oznámení návratu do zaměstnání Osoba pobírající nemocenské a peněžitou dávku v nemoci musí návrat do zaměstnání oznámit zaměstnavateli nebo Švédské správě sociálního zabezpečení. červenec 2012 11
Kapitola IV: Dávky v mateřství a otcovské dávky Kdy máte nárok na dávky v mateřství nebo otcovské dávky? Péče o matku a dítě Všechny ženy, které ve Švédsku trvale pobývají, mají nárok na zdravotní péči související s těhotenstvím a porodem. Peněžité dávky v těhotenství Těhotné zaměstnankyně mají nárok na peněžité dávky v těhotenství, pokud vykonávají fyzicky náročnou práci, kterou nemohou nadále vykonávat z důvodu těhotenství, a pokud nemohou být přeřazeny zaměstnavatelem na méně náročnou práci. Dávky mohou být vypláceny nejdříve od 60. dne před předpokládaným dnem porodu. Na peněžité dávky v těhotenství mají ženy nárok také tehdy, pokud je jejich pracovní činnost těhotným ženám zakázána a nemohou být přeřazeny na jinou práci. Dávky před narozením dítěte se vyplácejí za každý den, kterého se takový zákaz týká. Peněžité rodičovské dávky Peněžité rodičovské dávky se vyplácejí rodičům po narození nebo adopci dítěte. Po narození dítěte se dávky vyplácejí po dobu celkem 480 dní. V případě vícečetného porodu se dávky vyplácejí po dobu dalších 180 dní za každé další dítě. Aby rodič mohl pobírat peněžité rodičovské dávky vyšší než 180 SEK (21 EUR)denně, musel být po dobu alespoň 240 po sobě jdoucích dní před narozením dítěte pojištěn v tom smyslu, aby měl na peněžitou dávku v nemoci vyšší než 180 SEK (21 EUR) nárok. Tato podmínka se vztahuje na prvních 180 dní pobírání dávky, pro zbývající dny neplatí. Dávky nemusí být nutně vypláceny nepřetržitě; mohou být rozděleny do několika období, dokud dítě nepřekročí věk 8 let, nebo až do konce prvního roku jeho školní docházky, pokud je mu v tom okamžiku více než 8 let. Adoptivní rodiče mohou výplatu peněžitých rodičovských dávek rozložit do několika období v průběhu 8 let ode dne, kdy jim bylo dítě svěřeno do péče. Žádná dávka se nevyplácí pro osvojené děti, které překročily věk 10 let. Pokud rodiče pečují o dítě společně, má každý z nich nárok na polovinu celkové doby, po kterou se dávka vyplácí. Každý z rodičů se však může vzdát svého nároku na rodičovské dávky ve prospěch druhého rodiče, ovšem s výjimkou jednoho 60denního období. Pokud rodiče pečují o dítě společně, ale jeden z nich nemá na peněžité rodičovské dávky nárok, druhému rodiči vzniká nárok na celé období 480 dní. Matka má nárok začít pobírat peněžité rodičovské dávky od 60. dne před předpokládaným datem narození dítěte. Oba rodiče mohou peněžité rodičovské dávky pobírat současně, aby se mohli účastnit programu předporodní nebo porodní přípravy. Každý z rodičů může také využít 30 volných dnů společně a starat se tak o své dítě. červenec 2012 12
Těchto 60 dní (30 za každého rodiče) lze využít pouze v průběhu prvního roku života dítěte. Po narození dítěte se peněžité rodičovské dávky vyplácejí tomu rodiči, který přeruší výdělečnou činnost, aby se o dítě mohl starat. Matka má však na peněžité rodičovské dávky nárok po dobu 4 týdnů od porodu, a to i tehdy, když sama o dítě nepečuje. Otec má navíc při narození nebo osvojení dítěte nárok na dalších 10 dní pobírání dávek. Tyto dávky je třeba vybrat do 2 měsíců ode dne, kdy je dítě propuštěno z porodnice nebo kdy je adoptivní dítě předáno rodičům. Těchto 10 dní pobírání dávek může za zvláštních okolností využít i jiná osoba než otec. Pokud je dítě nemocné a rodič musí přerušit výdělečnou činnost, aby o ně mohl pečovat, vyplácí se dočasné peněžité rodičovské dávky (tillfällig föräldrapenning). Pojistné krytí Péče o matku a dítě Preventivní péče poskytovaná v rámci ochrany pro matku a dítě, jakož i konzultace v rámci plánovaného rodičovství jsou obvykle bezplatné. Peněžité dávky v těhotenství Peněžité dávky v těhotenství se vyplácejí po dobu maximálně 50 dní během posledních 60 dní před očekávaným termínem porodu. Pokud má žena z výše uvedených důvodů zakázáno pracovat, je možné tuto dávku pobírat déle než 50 dní. Výše dávky se rovná výši peněžité dávky v nemoci, kterou by daná žena pobírala, tj. 97 % z 80 % příjmu zakládajícího nárok na peněžitou dávku v nemoci. Peněžitá dávka v těhotenství se vyplácí až do maximální výše 7,5násobku minima vázaného na index cen, tj. 330 000 SEK (37 868 EUR). Peněžité rodičovské dávky Peněžité rodičovské dávky se vyplácejí po dobu celkem 480 dní na každé dítě. Z toho se 390 dní vyplácí podle sazby peněžité dávky v nemoci, tj. ve výši 97 % z 80 % příjmu zakládajícího nárok na peněžitou dávku v nemoci. Minimální výše je 180 SEK (21 EUR) denně (minimální zaručená dávka), maximální výše se rovná 10násobku cenové základní částky, tj. 440 000 SEK (50 491 EUR). Po zbývajících 90 dní se dávky vyplácejí na základě minima. Rodičovské dávky se mohou vyplácet v plné výši, ze 3/4, z 1/2, z 1/4 nebo z 1/8 plné sazby podle toho, v jakém rozsahu se rodič vzdal výdělečné činnosti, aby se věnoval péči o dítě. Dočasné peněžité rodičovské dávky lze pobírat maximálně po dobu 120 dní ročně, dokud dítě nedosáhne 12 let věku (v některých případech lze dobu pobírání dávky prodloužit). Jak získat přístup k dávkám v mateřství a otcovským dávkám? Musíte podat žádost u Švédské správy sociálního zabezpečení. červenec 2012 13
Kapitola V: Dávky v invaliditě Kdy máte nárok na dávky v invaliditě? Podpora v nemoci a pracovní neschopnosti Pokud je vaše pracovní schopnost z důvodu nemoci nebo fyzického či mentálního postižení snížena o 25 % nebo více, můžete získat podporu při nemoci (sjukersättning) nebo pracovní neschopnosti (aktivitetsersättning). Abyste mohli pobírat podporu při pracovní neschopnosti, musí být ztráta pracovní schopnosti dlouhodobá. Podpora v nemoci a podpora v pracovní neschopnosti se skládají ze dvou částí: podpory v nemoci a v pracovní neschopnosti založené na příjmu, která se financuje z příspěvků, které hradí ekonomicky aktivní obyvatelstvo (zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné), podpory v nemoci a pracovní neschopnosti v podobě zaručené minimální podpory, která je financována z daní a mají k ní přístup všechny osoby pobývající trvale ve Švédsku, které nepobírají podporu v nemoci nebo pracovní neschopnosti založenou na příjmu, nebo je tato podpora příliš nízká. Podpora v nemoci a pracovní neschopnosti založená na příjmu Každý, kdo ve Švédsku pracuje, je účastníkem pojištění, které zakládá nárok na dávky založené na příjmu, přičemž jeho příjem zakládá nárok na důchod. Má tedy také nárok na podporu v nemoci nebo pracovní neschopnosti (pokud v referenčním období pobírá příjem zakládající nárok na důchod po dobu alespoň 1 roku). Pokud je vám mezi 30 a 64 lety, můžete získat podporu v nemoci, a pokud je vám mezi 19 a 29 lety, můžete získat podporu v pracovní neschopnosti. Zaručená minimální podpora Pokud nemáte nárok na podporu v nemoci nebo pracovní neschopnosti založenou na příjmu, můžete pobírat zaručenou minimální podporu odpovídající výši vaší minimální záruky. Pokud podpora založená na příjmu nedosahuje minimální výše, bude vám rozdíl kompenzován formou výplaty zaručené minimální podpory. Zaručená minimální podpora se poskytuje na základě trvalého pobytu. Nárok na tuto podporu má každý, kdo ve Švédsku pobývá alespoň po dobu 3 let. Příspěvek v invaliditě Nárok na dávky v invaliditě (handikappersättning) mají osoby, které utrpěly trvalé snížení funkčních schopností. Dávku lze vyplácet buď souběžně s podporou nahrazující ztrátu příjmu, například podporou v nemoci, nebo pracovní neschopnosti, nebo samostatně. Pro získání nároku na dávku v případě postižení je nutno být starší 19 let a být před dosažením věku 65 let postižen alespoň po dobu jednoho roku takovým omezením funkčních schopností, kdy: daná osoba potřebuje po většinu doby péči a pomoc s běžnými denními činnostmi, osoba nemůže pracovat nebo studovat bez pomoci, nebo červenec 2012 14
postižení v současné době vede nebo v blízké budoucnosti povede ke značnému zvýšení výdajů. Příspěvek na péči o postižené dítě Pokud se jako rodič staráte o nemocné nebo postižené dítě, můžete získat příspěvek na péči (vårdbidrag), pokud dítě potřebuje zvláštní dohled a péči po dobu alespoň 6 měsíců a/nebo pokud nemoc či postižení dítěte vede ke značnému zvýšení výdajů. Příspěvek na asistenci/osobní asistence Osoba s těžkým postižením, která potřebuje každodenní asistenci, může mít nárok na příspěvek na asistenci (assistansersättning) nebo osobní asistenci (personling assistans). Pokud daná osoba potřebuje asistenci při základních úkonech více než 20 hodin týdně, má nárok na příspěvek na asistenci od státu. Pokud je počet hodin nižší, příspěvek poskytují obecní úřady pod názvem osobní asistence. Asistence při základních úkonech znamená pomoc při: osobní hygieně, oblékání, přijímání potravy, komunikaci s okolím a dalších úkonech vyžadujících dobrou znalost konkrétního postižení dané osoby. K tomu, abyste mohli pobírat tyto příspěvky na asistenci, musíte patřit do jedné z těchto kategorií: osoby, které trpí mentálním postižením, například autismem nebo obdobným postižením, osoby, které trpí závažnou dlouhodobou duševní poruchou v důsledku poškození mozku v dospělosti vnějším zásahem nebo tělesným onemocněním, osoby, které trpí jiným duševním nebo tělesným postižením, které není obvyklým důsledkem stárnutí, pokud je toto postižení závažné a způsobuje značné obtíže v každodenním životě. Příspěvek na motorové vozidlo pro osoby s funkčním postižením K tomu, abyste měli nárok na tento příspěvek, musíte mít značně omezenou pohyblivost a výrazné obtíže při používání hromadných dopravních prostředků. Tento nárok lze uplatnit pouze jednou za 7 let. Pojistné krytí Podpora v nemoci a pracovní neschopnosti Podpora v nemoci a pracovní neschopnosti založená na příjmu Tato podpora se vypočítává na základě hypotetického příjmu vycházejícího z výše příjmů zakládajících nárok na důchod, které dotyčná osoba ve Švédsku pobírala v referenčním období předcházejícím okamžiku, kdy byla její pracovní schopnost snížena minimálně o 25 %, přičemž tento stav trval minimálně po dobu 1 roku. červenec 2012 15