A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia Hlavní závûry Nové ãlenské státy (NâS) jsou optimistiãtûj í ohlednû EU, zatímco staré ãlenské státy jsou angaïovanûj í v záleïitostech EU. Ze ãtyfiech nov ch ãlensk ch státû Bulharska, âeské republiky, Loty ska a Polska obãané Bulharska a Polska cítí, Ïe získali ze vstupu do EU maximum. Reprezentanti NâS jsou (v prûmûru) vnímáni jako více aktivní, entusiastiãtí a s lep í perspektivou. Nové ãlenské státy mají men í zastoupení v pfiedsednictví v borû Evropského parlamentu, ve vedení politick ch stran Evropského parlamentu a mezi lobbisty v Bruselu. V chozí studie míry integrace nov ch ãlensk ch státu a angaïovanosti v rozhodovacích procesech EU Autor: Iveta KaÏoka, Centrum pro vefiejnou politiku PROVIDUS, Loty sko, 29. dubna 2014 V chozí studie byla provedena v rámci PASOS projektu,,roz ífiení a obãanství: Pohled do budoucna financovaného z programu Evropa pro obãany. Partnery projektu jsou: PASOS (âeská republika), Evropsk institut (Bulharsko), Centrum pro vefiejnou politiku PROVIDUS (Loty sko), Centrum pro demokracii a lidská práva CEDEM (âerná hora), Institut pro vefiejné otázky (Polsko), Centrum pro Euro-Atlantická studia (Srbsko). Podrobnûj í komparativní studie bude provedena v roce 2014. Úãelem této studie je prezentovat v sledky prûzkumu o mífie integrace a angaïovanosti nov ch ãlensk ch státû (NâS) v rozhodovacích procesech Evropské unie a formovat základy hlub í srovnávací studie. Závûry byly formulovány na základû: 1) Dvou dotazníkû: Nejnovûj ího Eurobarometru (jaro 2013) a prûzkumu vefiejného mínûní uskuteãnûného pro úãely této studie ve ãtyfiech nov ch ãlensk ch státech v záfií 2013. 2) PrÛzkum existujících zdrojû v oblasti koncepce a indikátorû mûfiení angaïovanosti NâS a star ch ãlensk ch státû (SâS). 3) Rozhovory vedené se tfiemi rûzn mi stál mi pfiedstaviteli (Loty sk, Polsk a Bulharsk ) v Bruselu, dvûma poradci dvou rûzn ch stran Evropského parlamentu (zelen ch, liberálû), jedním pfiedstavitelem kabinetu Evropské komise, dfiíve zamûstnancem Evropského parlamentu, s jedním dlouholet m lobbistou (30 let), s jedním ãlenem Rady ministrû, ãtyfimi pfiedstaviteli Evropského hospodáfiského a sociálního v boru EHSV (ãlenové a administrativní pracovníci). Pro úãely této studie byla stanovena hranice mezi NâS a SâS rokem 2004, kdy probûhlo roz ífiení o zemû stfiední a v chodní Evropy. PfiiãemÏ Chorvatsko není zahrnuto do této kategorie, neboè vstoupilo do EU v roce 2013 a zatím o jeho ãlenství neexistuje dostatek relevantních dat. PASOS je mezinárodní síè think-tankû 28 zemí v Evropû a stfiední Asii. Tû nov 1699/3, 110 00 Praha 1, Czech Republic Tel: +420 2223 13644 Email: info@pasos.org www.pasos.org PASOS 2014, ISBN 978-80-87804-06-3 Projekt je financován z programu Evropské unie Evropa pro občany. Obsah této publikace je výhradní odpovědností autorů.
Srovnávací zpráva, která bude vytvofiena na základû této v chozí studie se bude zab vat také dvûma pfiidruïen mi státy âernou horou a Srbskem. Komparativní prûzkum se bude dále zab vat také problémem, kter byl zmínûn v nûkolika rozhovorech a to tím, Ïe kategorie NâS a SâS nemusí b t relevantní pro vyjádfiení rozdílû mezi státy EU, tak jako napfiíklad rozdíl mezi a)mal mi/velk mi státy, b)bohat mi/chud mi státy, c) se seversk m stylem fungování/ jin mi styly fungování státu. I Vefiejné mínûní 1.1 Eurobarometr Anal za dat poskytnutá Standardním Eurobarometrem 79 (zaloïená na dotaznících vefiejného mínûní z kvûtna 2013) 1 ukazuje nûkteré rozdíly mezi SâS a NâS. NâS jsou v prûmûru více optimistické ohlednû EU (více dûvûfiují EU, vidí ji v lep ím svûtle, ãastûji vûfií, Ïe se vûci ubírají tím správn m smûrem a pfiedpovídají lep í budoucnost pro EU). Zatímco, SâS jsou více angaïovány v záleïitostech EU: obãané SâS v prûmûru vûfií ãastûji, Ïe ovlivàují EU (jako obãané i jako ãlenské státy), mají jasnûj í pfiedstavu o obãanské náleïitosti k EU a diskutují záleïitosti EU ãastûji se sv mi pfiáteli a pfiíbuzn mi. Mezi SâS a NâS nejsou velké rozdíly ohlednû postojû k vystoupení z EU, ani jednotlivé kategorie nemají rozdílné povûdomí o základní institucionální struktufie EU. SâS 2 (medián v ech odpovûdí) NâS 3 (medián v ech odpovûdí) Diskutuje Evropské politické záleïitosti 72% s pfiáteli a pfiíbuzn mi (odchylka: 51% panûlsko; 78% Rakousko, Nûmecko, ecko, Nizozemí, védsko) Optimistick ohlednû budoucnosti EU 55% 66% (odchylka: 46% Rumunsko; 76% Kypr) 59,5% Souhlasí, Ïe jeho/její hlas se v EU poãítá Souhlasí, Ïe jeho/její zemû by mohla lépe ãelit budoucnosti mimo EU (odchylka: 28% Portugalsko; 72% Dánsko) 33% (odchylka: 11% ecko; 56% Dánsko) 30% (odchylka: 21% Dánsko; (odchylka: 28% Kypr; 64% Estonsko, Litva) 24% (odchylka: 9% Kypr; 45% Malta) 30% (odchylka: 17% Bulharsko; 1 Standardní Eurobarometr, Jaro 2013. Tabulky v sledkû. http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb/eb79/eb79_anx_en.pdf 2 Pro úãely tohoto ukazatele, nov ãlensk stát je Bulharsko, Kypr, âeská republika, Estonsko, Maìarsko, Loty sko, Litva, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko. 3 Pro úãely tohoto ukazatele, star ãlensk stát je Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Nûmecko, ecko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemí, Portugalsko, panûlsko, védsko, Velká Británie. 2
53% Velká Británie) 46% Kypr) Cítí se b t obãanem EU 68% 61,5% Vûfií, Ïe se EU ubírá správn m smûrem (odchylka: 44% ecko; 88% Lucembursko) 23% (odchylka: 13% ecko, Portugalsko; 35% Dánsko) Inklinuje k dûvûfie v Evropskou unii 34% (odchylka: 17% panûlsko, Portugalsko; 51% Dánsko) EU vyvolává pozitivní dojem 29% (odchylka: 45% Kypr; 81% Malta) 29% (odchylka: 12% Kypr; 48% Litva) 45% (odchylka: 13% Kypr; 54% Bulharsko) 34% Myslí si, Ïe zájmy jeho/její zemû jsou brány v úvahu v EU Správnû odpovûdûlo na mal test t kající se institucí EU (prûmûr správn ch odpovûdí) ( odchylka: 16% ecko; 38% Lucembursko) 44% (odchylka: 14% ecko; 66% Lucembursko) 67% (odchylka: 53% panûlsko, 77% ecko, Lucembursko) (odchylka: 17% Kypr; 54% Bulharsko) 34% (odchylka: 13% Kypr; 53% Malta) 68% (odchylka: 54% Kypr; 75% Slovinsko) Bûhem jara 2013 bylo zkoumáno vefiejné mínûní Eurobarometrem v esti pfiidruïen ch zemích (Chorvatsku - nyní ãlensk stát EU - Turecku, Makedonské republice, Islandu, âerné hofie a Srbsku). Z tûchto esti zemí se tato studie zamûfiila na Srbsko a âernou horu. Nejzajímavûj í zji tûní o tûchto dvou zemích byla tato: - V Srbsku 39% a v âerné hofie 55% vûfií, Ïe ãlenství jejich zemû v EU bude k dobru - V Srbsku 46% a v âerné hofie 61% lidí vûfií, Ïe jejich zemû získá v hody z ãlenství v EU - V Srbsku 68% a v âerné hofie 56% diskutuje Evropské politické záleïitosti s pfiáteli a pfiíbuzn mi (NâS 66%, SâS 72%) - V Srbsku 59% a v âerné hofie 66% správnû odpovûdûlo na drobn test ohlednû institucí EU (NâS - 68%, SâS - 67%) - V Srbsku 39% a v âerné hofie 51% je toho názoru, Ïe EU buduje pozitivní obraz (NâS - 34%, SâS - 29%) PrÛzkum mínûní ve 4 NâS Pro úãely hlub í studie, byly v záfií 2013 provedeny prûzkumy vefiejného mínûní ve ãtyfiech NâS: Bulharsku, âeské republice, Loty sku a Polsku. 3
PrÛzkum ukázal, Ïe z tûchto ãtyfi národû jsou Loty i a âe i nejvíce pesimistiãtí ohlednû v sledkû jejich vstupu do EU. Tito také nejhûfie hodnotí aktivity Evropského parlamentu a Evropské komise a nevûfií, Ïe EU bere ohledy na zájmy obãanû jejich zemí a priority jejich národû. Pouze tfietina populace tûchto dvou národû je obeznámena s tím, jak získávají své posty ãlenové Evropského parlamentu (oproti 40% v Polsku a 57% v Bulharsku). Loty i a âe i vyuïijí Evropskou obãanskou iniciativu jen v malé mífie. Loty ská populace je nejménû spokojená s snahami její vlády hájit zájmy Loty Û na úrovni EU, a jak pfiedstavitelé Evropského parlamentu z Loty ska prosazují zájmy jejich obãanû na úrovni EU, zatímco Poláci jsou spokojeni nejvíce. Bulharsko âeská republika Loty sko Polsko Vûfií, Ïe vstup do EU pfiinesl více nev hod 17% 34,9% 29,3% 12% neï v hod Vûfií, Ïe vstup do EU pfiinesl více ztrát v 13% 27,5% 25,8% 12% oblasti demokracie v pfiíslu né zemi Vûfií, Ïe vstup do EU pfiinesl více nev hod 13% 29,2% 20,3% 12% neï v hod v oblasti kvality Ïivota v této zemi Vûfií, Ïe vstup do EU pfiinesl více nev hod 14% 26,2% 16,3% 10% neï v hod v postavení zemû na mezinárodní úrovni Vûfií, Ïe aktivity Evropského parlamentu 52% 31% 27,1% 48% byly dobré Vûfií, Ïe aktivity Evropské komise byly 47% 32,9% 21,2% 47% dobré Spokojenost se snahami EU brát ohledy na 33% 25,4% 21% 43% zájmy obãanû a na priority pfiíslu né zemû Spokojenost se snahami pfiedstavitelû 30% 27,1% 17,2% 42% Evropského parlamentu pfiíslu né zemû prosazovat jejich zájmy jako obãanû na úrovni EU Spokojenost se snahami národní vlády 26% 26,6% 12,4% 39% prosazovat jejich zájmy jako obãanû na úrovni EU Sly elo o Evropské obãanské iniciativû 20% 16,1% 13,6% 15% Zúãastnili se jako signatáfii Evropské 1% 4,7% 2,9% 9% obãanské iniciativy Rádi by se zúãastnili / vyuïili Evropské 27% 15,9% 22,8% 31% obãanské iniciativy Správnû odpovûdûli na otázku: Jak 57% 32,3% 34,8% 40% získávají své posty ãlenové Evropského parlamentu ve va í zemi 4
II Ostatní indikátory 2.1. AngaÏovanost v záleïitostech EU na národní úrovni. Jedním z ukazatelû, kter mûïe b t pouïit k porovnání NâS a SâS v otázkách EU na národní úrovni je: jak ãasto národní parlamenty pfiedkládají námitky Evropské komisi ohlednû kontroly subsidiarity. 4 Pro úãely této studie, byl porovnán poãet takov chto reportû zaslan ch v letech 2010-2012. V sledky ukazují, Ïe parlamenty SâS byly relativnû více angaïované neï parlamenty NâS: pouze dva parlamenty NâS zaslaly pût ãi více námitek, pfiiãemï zde bylo deset SâS, které vyuïily takto ãasto kontrolní mechanismus subsidiarity. A samozfiejmû jsou zde státy v obou kategoriích, které jen zfiídka zasílají námitky ohlednû subsidiarity. 2 nebo ménû reportû bylo prezentováno ze 3 SâS a 7 NâS. Dal ím ukazatelem je, zda postoje formulované na národní úrovni v NâS jsou stejnû kvalitnû zpracovány jako postoje pfiipravené v SâS. Pro tento ukazatel nejsou data je tû k dispozici, takïe by to mûlo b t zkoumáno dále v hloubkové studii. Z odpovûdí získan ch bûhem rozhovorû v Bruselu vypl vá, Ïe NâS trpí z malé a ménû vzdûlané pracovní síly, která je tû není zku ená v pfiípravû kvalitních námitek (jaké jsou schopné pfiipravit napfiíklad francouzská ãi britská státní správa). Pfietrvává nedostatek podloïené argumentace z NâS. 4 Zdroj dat: Report Evropské komise: Vztahy mezi Evropskou komisí a národními parlamenty v roce 2010,2011,2012. Brusel, 30.7.2013 http://ec.europa.eu/dgs/secretariat_general/relations/relations_other/npo/ 5
2.2 AngaÏovanost na úrovni EU Nûkteré problémy s utváfiením politiky EU jsou jak charakteristické pro reprezentanty NâS, tak pro reprezentanty SâS. Bûhem rozhovorû byly zmínûny tfii takovéto faktory: 1) ÚroveÀ znalostí anglického jazyka (v prûmûru NâS jsou vnímány jako o nûco lep í neï SâS); 2) Problémy spolupracovat dohromady jako t m (takov to problém je moïné identifikovat jak v NâS tak SâS); 3) VlaÏné pfiispívání kvûli nedostateãn m finanãním pobídkám (více charakteristické pro SâS) nebo z jin ch dûvodû (napfiíklad sezení v Bruselu po nûkolik desetiletí a trpût syndromem,, vyhofiení coï je spí e charakteristické pro SâS). Vesmûs v sledky rozhovorû ukazují, Ïe NâS jsou povaïovány v prûmûru za více aktivní, entuziastické a s pozitivnûj í perspektivou toto bylo zmínûno pfiedev ím v kontextu s Evropsk m parlamentem a EHSV. Podle rozhovorû, to vypadá, Ïe NâS mají dostateãnou kapacitu k pfiispívání v bûïném rozhodovacím procesu EU. Mnoho dobr ch zpravodajû v Evropském parlamentu a EHSV pochází z NâS. 2.2.1 Hlasovaní, utváfiení koalice KvÛli specifikûm institucionální struktury EU je tûïké získat relevantní data k porovnání angaïovanosti v NâS a SâS. Legislativní iniciativa je v rukou Evropské komise, která je zavázána reprezentovat zájmy EU jako celku, spí neï jednotliv ch státû. Hlasovaní v Evropském parlamentu mûïe b t zfiídka analyzováno v kategoriích ãlensk ch státû (spí e podle transevropsk ch politick ch skupin). TakÏe jedin m ukazatelem, kter je k dispozici, je: jak ãasto rûzné ãlenské státy volí v men inû v Radû ministrû. JestliÏe porovnáme tato data 5 (z 07.13.2009-01.01.2012), zaznamenáme, Ïe je zde rozdíl mezi NâS a SâS: byl zde medián 6-ti men inov ch hlasû NâS a 10- ti z SâS. TakÏe NâS se zdají b t více orientovány na konsensus neï SâS, alespoà co se Rady ministrû t ãe. DÛvody pro tento rozdíl jsou v souladu s tím co bylo zji tûno bûhem rozhovorû s pfiedstaviteli EU: NâS se zdají b t více flexibilní v Radû ministrû (vãetnû COREPERu, tj. V bor stál ch zástupcû), zatímco v Evropském parlamentu je tomu naopak. 6 5 Údaje z 399 specifick ch odevzdan ch hlasû v tomto období jsou agregovány na webov ch stránkách: www.votewatch.eu. http://www.votewatch.eu/en/council-minority-votes.html 6 Nûkteré z osob, se kter mi byl pofiízen rozhovor pro tuto studii uvedli, Ïe v Evropském parlamentu se NâS více strachují o národní zájmy, jejich kampanû jsou zaloïeny na jejich národních problémech, které nemohou b t vyfie eny Evropsk m parlamentem, a tak pl tvají ãasem na otázkách, které nejsou produktivnû fie eny v EP. 6
2.2.2. Reprezentace v Bruselu Podle toho, co vypl vá z rozhovorû veden ch v Bruselu, je poãet pracovníkû témûfi rovnocenn pro v echny ãlenské státy (okolo 80-120). âlenové Evropského parlamentu voleni z NâS jsou nyní pod-reprezentováni v kfieslech pfiedsedû v borû Evropského parlamentu. Ze 23 stál ch v borû je jen jeden pfiedseda z NâS. 7 7 Údaje o Evropském parlamentu (sloïení v borû, politick ch stran 14.10.2013), zdroj: webová stránka Evropského parlamentu http://www.europarl.europa.eu 7
Mezi místopfiedsedy v borû je situace opaãná: NâS jsou pfie reprezentovány relativnû k poãtu obyvatel, které pfiedstavují. Reprezentanti v Evropském parlamentu, ktefií byli zvoleni z NâS, mají zastoupení v o nûco ménû neï tfietinû ze v ech místopfiedsedû doãasn ch v borû, i kdyï reprezentují pouze o nûco více neï pûtinu populace EU. Toto je také nûco, co bylo zmínûno bûhem rozhovorû v Bruselu systém kvót uïívan v nûkter ch institucích EU preferuje malé ãlenské státy (a NâS jsou pfieváïnû mal mi státy), takïe mohou získat relativnû více reprezentace a více ãasu pro diskusi. V souãasné dobû je 7 politick ch stran v Evropském parlamentu. V echny jsou vedeny lidmi, ktefií byli zvoleni v SâS. Je tû není jasné proã je jen jeden MEP z NâS mezi pfiedsedy parlamentního v boru a proã nejsou Ïádní pfiedsedové politick ch stran v parlamentu z NâS. Podle rozhovorû s nûkolika lidmi, které byly pofiízeny pro úãely této studie, je to kvûli tomu, Ïe,,Evropu je moïno navigovat lépe, ãím déle jste u kormidla, takïe SâS mají pfiirozenou v hodu v jejich del ím pûsobení v institucích a v kontaktech. Co se t ká administrativních kanceláfií v Evropské komisi: je otázkou zda potenciální zamûstnanci pocházející z NâS mají disproporcionálnû men í anci získat zde zamûstnání. Podle dat ohlednû administrativních pracovníkû v Evropské komisi 8 (vyjma asistentû) ukazují, Ïe zde naopak NâS témûfi v echny jsou mal mi státy - mají v hody. Z top 10 zemí, které mají nejvíce sv ch pfiíslu níkû zamûstnan ch v Evropské komisi (na hlavu, ne v absolutních ãíslech), est z nich jsou nové ãlenské státy. To souhlasí i s rozhovory, které byly vedeny v Bruselu: v pfiípadû ucházení se o administrativní 8 Evropská komise, Statistick bulletin. Národnost & ÚroveÀ. 01/10/2013 http://ec.europa.eu/civil_service/docs/europa_sp2_bs_nat_x_grade_en.pdf 8
místa mají pfiedstavitelé NâS stejné moïnosti jako reprezentanti, ze kteréhokoli jiného státu - kromû tûch pfiípadû, kdy tyto posty mají siln politick vliv a jsou pfiedmûtem politického vyjednávání (v tûchto pfiípadech mají vût í státy v hody). Dvû osoby, se kter mi byly vedeny rozhovory pro úãely této studie, vyzvaly k prûzkumu rûznorodosti národností pfiedstavitelû na vrcholu generálních fieditelství Evropské komise do vût í hloubky. âlensk stát Poãet obyvatel (Eurostat 2013) Administrativní pracovníci Komise (vãetnû G ) Poãet obyvatel na jednoho administrativního pracovníka v Komisi Malta 417546 112 3728 Belgie 11094850 1320 8405 Estonsko 1294486 129 10035 Lucembursko 524853 43 12206 Slovinsko 2055496 160 12847 Kypr 862011 65 13262 Loty sko 2041763 148 13796 Litva 3003641 189 15892 Finsko 5401267 321 16826 Irsko 4582707 232 19753 Bulharsko 7327224 353 20757 ecko 11290067 535 21103 Dánsko 5573894 248 22475 Maìarsko 9932000 388 25598 Slovensko 5404322 200 27022 védsko 9482855 330 28736 Rakousko 8443018 276 30591 âeská 10505445 312 33671 republika Portugalsko 10542398 291 36228 Nizozemí 16730348 436 38372 Rumunsko 21355849 538 39695 panûlsko 46196276 1030 44851 Itálie 59394207 1263 47026 Francie 65327724 1314 49717 Polsko 38538447 725 53156 Nûmecko 81843743 1382 59221 Velká Británie 63456584 709 89502 Transparency register data 9 ukazuje jasnû, Ïe SâS jsou lépe reprezentovány v soukrom ch lobbistick ch snahách neï NâS, jak v absolutních ãíslech, tak v poãtu organizací na hlavu. Nûkolik osob, se kter mi byly vedeny rozhovory pro úãely této studie, vysvûtlovaly tento rozdíl jako objektivní míru toho, kde dochází k nejvût í ekonomické aktivitû v EU a kde jsou,,nezadatelné zájmy : 9 Transparency register. 14.10.2013. http://ec.europa.eu/transpaencyregister/info/homepage.do 9
pfieváïnû v SâS. Jeden z parlamentních poradcû se je tû nesetkal s lobbistou z NâS. Tento faktor by mûl b t dále prozkoumán v komparativní studii. âlensk stát Poãet obyvatel (Eurostat 2013) Poãet organizací registrovan ch v Transparency Register (se sídlem v pfiíslu ném ãlenském státu) 1 lobbistická organizace v Bruselu na poãet obyvatel Belgie 11094850 1475 7522 Lucembursko 524853 31 16931 Malta 417546 10 41755 Nizozemí 16730348 284 58910 Dánsko 5573894 88 63340 Finsko 5401267 81 66682 Irsko 4582707 68 67393 Kypr 862011 12 71834 Rakousko 8443018 116 72785 védsko 9482855 103 92067 Velká Británie 63456584 599 105938 Francie 65327724 605 107980 Nûmecko 81843743 715 114467 Itálie 59394207 475 125040 panûlsko 46196276 330 139989 Maìarsko 9932000 65 152800 Loty sko 2041763 13 157059 Portugalsko 10542398 61 172826 Slovinsko 2055496 10 205550 Bulharsko 7327224 35 209349 âeská 10505445 46 228379 republika ecko 11290067 45 250890 Estonsko 1294486 5 258897 Litva 3003641 9 333738 Rumunsko 21355849 62 344449 Slovensko 5404322 13 415717 Polsko 38538447 69 558528 10