Vznik a vývoj písma Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)
Co nás dnes čeká? Počátky vizuální komunikace Historie písma (petroglyfy, geoglyfy,...) Vznik písma a nejstarší písmové soustavy (Čína, Babylón, Egypt) Vývoj alfabe3ckých písem Západní řecká písma vývoj la3nky Národní písma Názvosloví Charakteris3cké vlastnos3 písma Druhy písma Klasifikace 3skových písem
Užité umění Architektura Grafický design Nejmladší Průmyslový design Typografie Od r. 1440 Logotyp Písmo 5 3síc let
Počátky vizuální komunikace Memogramy = značky určené k zapamatování první značka: šipka lovci si ukazovali směr (později také obrázky) Nejstarší mnemo3cké prostředky: zářezy do stromů vrubové hůlky (vrubořez) uzly (Inkové, Aztékové) šňůrky mušlí kameny s vrypy vlastnické značky (k označení dobytka) zvíře3 se do kůže vypaloval znak
Počátky vizuální komunikace Nástěnné malby v jeskyních a na skalních stěnách období pravěku (paleolitu) cca 40.000 let staré oblast Francie (Lascaux) a Německa (Hohle Fels) tématem velká volně žijící zvířata a lov, ale i abstraktní vzory
Petroglyfy Období pravěku (neolitu) cca 10.000 let př. n. l. Petroglyf = obraz vytvořený opracováním povrchu kamene řezáním, dlabáním, tesáním a obrušováním Stály u zrodu písma jako takového Symboly s určitým významem (používají se do dnešní doby) Závislost na kultuře a umístění Hluboký kulturní a náboženský význam pro společnost Podobnost některých petroglyfů na různých kon3nentech
Geoglyfy Geoglyf = velká kresba na zemském povrchu (obecně větší než 4 m) Vzniká aranžováním, vrstvením a skládáním kamenů, štěrku nebo vyrylm do země Nejznámější jsou obrazce na planině Nazca v Peru (200 př. n. l. až 600 n. l.) Většinou znázorňují zvířata (kolibřík, pavouk, opice, ještěrka atd.) Lidé tehdy nemohli vidět svou práci z výšky (spekulace o technice a zejména mo3vaci) Další v Austrálii, USA, Skandinávii, Islandu, Laponsku, Rusku
Piktogramy Piktogram = stylizovaný schéma3cký obrázek reálného předmětu jeho smysl je jasný i bez znalos3 jazyka (neváží se na konkrétní jazyk) možnost vyjádření abstraktních slov označuje zároveň slovo, větu, myšlenku, zážitek Objevují se už v mezolitu i v neolitu mladší doba kamenná (9000-5000 let) V minulos3 se malovaly na hroby významných osob nebo v jeskyních Používají se dodnes (např. značka pro zákaz kouření)
Piktogramy Stály na začátku každého pokusu o písmo (piktograf je pak forma psaní pomocí obrázků) Postupně se z nich vyvíjelo pojmové (ideogra- ma3cké) a znakové (logografické) písmo, pak další formy Některé národy zůstaly ve vývoji písma na této úrovni až do 19. stolel (např. severoameričl indiáni) Používají se i v dnešní době (např. orientační značky)
Ideogramy Ideogram = symbol s určitým významem, který má konvencí ustálenou podobu obrázku (např. šipka = směr, kříž = zákaz) znak pro slovo nebo slovní spojení reprezentuje ideu, nápad, koncept či myšlenku (typicky např. arabské číslice, matema3cká notace) vznikaly z piktogramů, ale odlišují se od nich (např. piktogram noha, ideogram jí3)
Ideogramy Oblast Mezopotámie a Středomoří vývoj obrázkových ideogramů pro určitý pojem, který bylo možno vyjádřit mluvenou řečí Opro3 piktografům složitější na čtení i psaní Vznik pojmového písma znaky nabývaly významu až s kontextem Postupně se začaly rozvíjet v systémy psaní (např. Egyptské hieroglyfy vyšší forma ideogramů)
Logogramy Logogram = jediný napsaný znak (grafém), který reprezentuje kompletní grama3cké slovo nebo smysluplnou jednotku jazyka (morfém) Logogramy dnešní doby (např. %, $, &) Většina čínských znaků je klasifikována jako logogramy
Vznik písma V historii písma rozeznáváme dvě hlavní období: Předhistorické období vznik předchůdců písma (skalní kresby, petroglyfy, geoglyfy, piktogramy, ideogramy) Historické období vznik ručně psaných, kreslených nebo jinak utvářených písem vznik kovových 3skových písem a 3sku vznik nových 3skových technik v 19. a 20. stolel
Co je písmo? Písmo = soubor organizovaných znaků, které mají sloužit k trvalému zaznamenávání myšlenek a skutečnosl (ústní předávání zpráv nestačilo) Je časově i místně nezávislé na osobě sdělujícího Předpokladem čtení a porozumění je nejen znalost znaků, ale také znalost jazyka, v němž je písmo psáno 3 kategorie písma: Logografické (znakové znaky reprezentující slova) Sylabické (slabičné/zvukové) při čtení nutno znát jazyk a výslovnost Alfabe3cké (abecední/hláskové) tvoří ho znaky pro všechny hlásky (fonémy) Seznam písem podle mezinárodního standardu ISO 15924 (hxp://cs.wikipedia.org/wiki/seznam_písem)
Základní pojmy Grafém (znak) obecný pojem pro symbol v písmu Morfém slovo nebo smysluplná jednotka jazyka Glyf (písmeno) grafická reprezentace znaku Lineární (čárové) písmo glyfy většiny písem tvoří linie (čáry) Nelineární písmo glyfy tvořené jinými typy značek Foném hláska Fone3ka hláskosloví
Nejstarší písmové soustavy První písmové soustavy vznikaly nezávisle na sobě: v Číně (logografické) v Babylónu (sylabické) v Egyptě (logografické) Sousední národy od nich převzaly již hotové písmo a přizpůsobili jej vlastním potřebám
Čínské logografické písmo Kompletní systém zápisu čínských znaků vyvinut před 3500 lety (nejstarší dochovaný psací systém) Na vývoj evropského písma nemělo přímý vliv Malovalo se štětcem, později se 3sklo kolmo dolů (od roku 1956 i zleva doprava) Čínské znaky jsou odvozené z piktogramů nebo piktogramů a fone3ckých znaků (tzv. séman3cko- fone3cké) obsahují: element reprezentující význam element reprezentující výslovnost Opro3 tomu v jiných systémech psaní (např. alfabe3ckých) reprezentuje znak (písmeno) zvuk nebo kombinaci zvuků
Čínské písmo v dnešní době Nevýhoda logografických systémů: velký počet logogramů a memorování jejich významu Počet čínských znaků ve slovníku Kangxi: cca 47.035 (gramotnost pro pracujícího občana: 4-5 3síc znaků) Nejdůležitější moderní logografické písmo je čínské jeho znaky jsou s různým stupněm modifikace použity také v písmu japonském, korejském a vietnamském Japonsko používá vlastní zjednodušené logogramy od roku 1946 Korea omezila používání čínských znaků Vietnam je zrušil úplně
Kaligrafie Kaligrafie = umění krasopisu, kombinace dovednos3 a představivos3 Zahrnuje ručně malované funkční nápisy i výtvarné umění (ručně psaný znak může mít přednost před čitelnosl textu) Pohyby: zápěslm, loktem, paží Jednotlivé znaky jsou improvizované, proměnlivé a spontánní Každý kaligrafický styl je velmi individuální Nejedná se pouze o cvik v dobrém rukopise, ale především o uměleckou formu Orientu Znalost kaligrafie je důležitým krokem k pochopení východoasijské kultury
Babylonské klínové písmo Babylon Sumerové, území jižního Iráku Psalo se na hliněné tabulky rákosem seříznutým do špičky Popsané des3čky se usušily na slunci nebo vypalovaly Psalo se zleva doprava Fonogramy sumerové měli několik znaků, které odpovídaly slabikám Po pádu Babylonu (539 př. n. l.) znalost písma klesala Kolem roku 100 klínové písmo zaniklo Mělo přímý vliv na vznik a vývoj mladších forem písma ve starém Egyptě
Egyptské obrázkové písmo V Egyptě se objevily tři písmové soustavy: slovní obrázkové (logografické) později slabičné (sylabické, zvukové) nakonec hláskové (alfabe3cké) Nejstarší bylo obrázkové písmo (tzv. hieroglyfy) stáří: 5 3síc let postupně se výtvarně zdokonalovalo a zjednodušovalo použil: na zdech paláců, chrámů a hrobek faraónů 1822 hieroglyfy rozluš3l francouz J. F. Champollion
Hieroglyfy Písmo posvátných ry3n Vynalezeney před 5 3síci lety jako obrázkové slovní písmo (asi 3 3síce znaků) V závislos3 na kontextu jej lze vykládat různými způsoby Skládají se ze tří druhů glyfů: fone3cké prvky (zvukový záznam), včetně souhláskových znaků, které fungovaly jako abeceda Ideogramy logogramy
Hiera3cké a démo3cké písmo Hiera3cké písmo Pro zjednodušení vytvořili písaři písmo hiera3cké (kněžské) Mělo asi 600 znaků Použil velmi široké (ry3ny na kamenech, papyrové svitky) Démo3cké písmo Z hiera3ckého písma se postupně vyvinulo písmo démo3cké (lidové) Mělo už pouze 24 znaků pro souhlásky, samohlásky bylo nutno při čtení doplňovat podle smyslu a kontextu Používalo se v běžném životě (obchodní smlouvy, dlužní úpisy, nařízení, vyhlášky) Jeho kresba plně podřízena materiálu, na který se psalo (papyrus) Jednotlivé znaky se postupně změnily na písmenové
Vznik a historie alfabe3ckého písma Historie abecedy začíná ve starověkém Egyptě první čisté abecedy se zde objevily kolem roku 2000 př. n. l. Démo3cké písmo se stalo základem pro fénický abecední systém 3. stolel př. n. l. vedle sebe existovaly v Egyptě Hieroglyfy, hiera3cké písmo i řecká abeceda Na obrázku starověký egyptský artefakt, který pomohl rozluš3t hieroglyfy (tzv. Rosexův kámen, 196 let př. n. l.)
Fénické alfabe3cké písmo Velká fénická písmová revoluce Asi 1400 př. n. l. vzniká fénická abeceda mezi Eufratem a Tigridem Féničané vytvořili souhláskovou (tzv. severosemitskou) abecedu, která měla 22 písmen (jedno písmeno = jeden zvuk) Písmo se psalo zprava doleva Z fénického písma vzniklo 80 procent známých abecedních soustav (např. řecké, hebrejské, arabské, syrské, berberské atd.) Féničané měli kolonie kolem Středozemního moře byli zdatnými obchodníky a mořeplavci (nutnost zápisů) dostali se i do Řecka dovršení abecedního systému
Řecké alfabe3cké písmo 10. stolel př. n. l. Řekové přijali písmo fénických obchodníků (nemohli však přijmout metodu použil, která řeč3ně nevyhovovala) Některé znaky (souhlásky) přeměnili na samohlásky, jiné vypus3li Řecké písmo archaické vzniklo z něj několik variant písem pro různá nářečí: východní řecké abecedy (tzv. jónské) písma slovanská (hlaholice cyrilice azbuka) západní řecké abecedy (tzv. dórské) písmo la3nské (la3nka), arménské, gruzinské, koptské atd. porovnáním la3nky a azbuky je vidět, že se vyvíjely ze stejného základu
Řecké alfabe3cké písmo Fénická souhlásková abeceda řeč3ně nevyhovovala nahradili levosměrné písmo (zprava doleva) tzv. bustrofédou (obousměrný zápis), který nakonec nahradili směrem zleva doprava převzali 16 znaků přebytečné znaky přeměnily pro samohlásky např. pro O zavedli znak Ω (omega)
Řecké alfabe3cké písmo Původ řecké abecedy je jasně sémický (fénický) alef = alfa, beth = beta, gimel = gamma, daleth = delta atd. (v řeč3ně už však žádný význam nemají, pouze znaky pro písmena) Důkazy: shody tvaru osmi písmen pořadí písmen je stejné orientace zprava doleva je stejná Velká řecká písmová revoluce 10. stolel od Řeků přijala písmo celá Evropa Konec vývoje písmového znaku
Východní řecká písma Hlaholice Hlaholice nejstarší slovanské písmo (tvůrcem soluňský učenec Konstan3n Filosof Kyrillos: Cyril) malé řecké písmo doplnil několika hebrejsko- samuritskými znaky 43 znaků, oblžná čitelnost měla dvě formy: okrouhlou hranatou 855 s bratrem Metodějem přišli do Velkomoravské říše, aby šířili křesťanství mezi západními Slovany Hlaholice se udržela v Čechách do 11. stolel
Východní řecká písma Kyrilice, Azbuka Cyrilice rozšířila se ve starém Velkém Bulharsku prak3čtější než hlaholice název na počest Cylila (prohlášen za svatého) z Bulharska se rozšířila do Srbska, na Ukrajinu a do Ruska Ruská azbuka vychází z cyrilice dříve sloužila hlavně k psaní náboženských knih 1708 car Petr Veliký nechal písmo zjednodušit podle la3nkových vzorů (tzv. graždanka) používá se dodnes
Západní řecká písma La3nka Řekové dokončili vývoj písma po stránce schématu, Římané po stránce este3cké La3nka (300 let př. n. l. Etruskové a Italikové) pouze velká písmena (malá písmena až v 10. stol.) la3nská abeceda měla 24 písmen (chyběly znaky J, K, U, Y, W) některá písmena měla dvojí význam: I (i,j), C (c,k), V (v,u) (např. CATVLLVS se četlo jako katulus) vznik patky (tzv. serif) silné a tenké tahy (písmo mělo rytmus), světlo a sln
Západní řecká písma La3nka Archaická la3nka vycházela z řeckého písma (orientální ráz) Římská nápisová kapitála písmo tesané do kamene (slnované s výraznými serify) Psaná nebo malovaná kapitála pro veřejné i soukromé dokumenty (jinak také písmo dokumentární) Elegantní kapitála význam v dalším vývoji la3nky
Římská písma knižní Vznik dalších písem pro potřeby poli3ky, obchodu i umění (vycházela z nápisových písem) Materiál: plech, papyrus, pergamen Nástroj: rydlo, tř3nové či rákosové pero, později brkové pero Inkoust: ze sazí nebo z duběnek, příp. jiná barviva Vývoj kurzivních písem (italiky) se šikmo skloněnou osou 479 po pádu římské říše začala vznikat písma národní
Národní písma Složitý vývoj, vycházejí z římských vzorů Písma raného středověku: Středověké modifikace římských písem Písmo papežských a císařských lis3n Písma francká Karel Veliký (768-814) vládl francké říši a vyhlásil reformu písma vznik dobře čitelných rukopisných forem malých písem tzv. karolínská miniskula
Zjednodušený model vývoje písma Etruské písmo Latinka Římské písmo Latinská unciála Karolínská minuskula Gotické písmo Egyptské hieroglyfy Fénické písmo Řecké písmo Švabach Hlaholice Cyrilice Fraktura Srbské písmo Azbuka Bulharská hlaholice
Lomená písma go3cká 11. stolel období go3ky Tři skupiny: Majuskulová písma nápisová (např. go3cká majuskule, románsko- go3cká majuskule, ornamentální a kaligrafické formy) Formální písma knižní (např. go3cká knižní majuskule, textura tzv. písmo misálové první 3skové písmo, rotunda) Běžná písma kurzivní (go3cká kurzíva italského či francouzského typu, bastardy okrouhlá a hro3tá)
První písma knih3sku Nejprve 3sková textura, rotunda a bastarda V 16. stolel se vyvinul švabach a fraktura Období renesance: vznik tzv. humanis3ckých písem (an3kva, litera romana) Období baroka a klasicismu: nedochází již k žádným podstatným změnám písmo se pouze přizpůsobuje novému vkusu a používání nových psacích technik (např. ocelového pera)
Názvosloví Verzálky (majuskule) velká písmena Minusky (minuskule) malá písmena Kapitálky malé verzálky na střední výšku písma (x- výška) Italika nakloněné písmo Kurzíva nakloněné písmo (řez) vycházející dnes kresebně ze základního písma (v praxi se nerozlišuje od italiky) Akcent diakri3cké znaménko (čárka, háček, kroužek, tečka aj.) Duktus poměr tloušťky tahů písmene k jeho výšce a šířce (celková světlost nebo tmavost obrazu písmene)
Názvosloví Písmová osnova systém linek, na kterých je písmo utvořeno Řez písma varinta (verze) daného typu písma (např. polotučná, tučná, kurzivní, slnovaná atd.) Rodina jeden typ písma ve všech dostupných řezech Serify (patky) příčná zakončení písmových tahů Font v počítači úplný soubor znaků jednoho typu písma Stupeň velikost písma
Názvosloví Ligatura (slitek) spojení dvou (tří) znaků, které se chápe jako jeden grafický celek (dvě písmena na jednom kuželu)
Druhy písma Písmo psané rukopisné, kaligrafické Písmo kreslené vytvářené kaligraficky plochým perem nebo štětcem, obrysy je možné ocelovým špičatým perem dokreslovat Písmo konstruované vytvářené pomocí technických pomůcek (např. pravítka, kružítka) Písmo typografické 3skové (knih3sk, počítačová sazba)
Klasifikace 3skových písem Dynamická (psaná) Přechodová Statická (kreslená) Kolmost a šikmost osy Renesanční Barokní Klasicistní Šířková proporce Proměnná Stejná Hlavní a vedlejší tahy Nediferencované Spojení prvků dynamické i statické Výrazně diferencované Napojení serifů Plynulé Ostré Další Vztah verzálek a mínusek, původ, doba, autor,...
Klasifikace 3skových písem Tisková písma la3nková písma jsou tříděna podle mezinárodní klasifikace do deví3 tříd Mezinárodní typografické asociace (ATYPI) nemůže vyhovovat všem jazykům a národním odlišnostem V ČR se používá klasifikace typografa J. Solpery (oborová norma 88 1101) tato klasifikace 3skových písem obsahuje 11 klasifikačních skupin
Klasifikace 3skových písem La3nková písma an3kvové, lineární, psané, lomené Nela3nková písma pravosměrná slovanské a řecké Nela3nková písma levosměrná orientální Ostatní písma exo3cká 11 skupin 3skových písem se dále dělí na 3 podskupiny: písma základního řezu písma vyznačovací nakloněná písma zdobená (např. písmena tučného a velmi tučného duktu)
Klasifikační skupiny 3skových písem 1. Dynamická an3kva (tzv. renesanční) 2. Přechodová an3kva (tzv. baroková) 3. Sta3cká an3kva (tzv. klasicis3cká) 4. Lineární písmo serifové (tzv. egyp3enka) 5. Lineární bezserifové sta3cké písmo (tzv. grotesk) 6. Lineární bezserifové geometricky konstruované písmo (tzv. grotesk) 7. Lineární bezserifové dynamické písmo (tzv. grotesk) 8. Lineární an3kva (tzv. grotesková an3kva groteskan3kva) 9. Kaligrafické písmo (tzv. psané) 10. Volně psané písmo (tzv. psané) 11. Lomené písmo
Antikva Jedno z nejstarších (la3nkových) 3skových písem (základ v římské kapitále) Částečně převzalo prvky psaného písma (humanis3ckého knižního písma, tvary majuskul římské nápisové kapitály a karolínských minuskulí) Odlišuje se od Grotesku měnící se šířkou tahu písma (písmo slnované) Základní 3skové písmo se slnovanými tahy, zakončenými serify (lineární písmo serifové) např. Computer Modern Roman Používá se dodnes na celém světě
Antikva Dynamická an3kva: Garamond, Pala3no, Times Roman Přechodová an3kva: Baskerville Sta3cká an3kva: Bodoni, Didot, Century Schoolbook Lineární an3kva: Friz Quadrata, Op3ma
Grotesk" Tiskové písmo, které vzniklo poč. 19. stolel v Anglii jako jedna z odnoží an3kvy Písmena mají všechny tahy stejně široké Bez slnování a bez patek (lineární bezserifové písmo) Obyčejný grotesk patří k nejjednodušším typům písma Příklady: Helve3ca, Arial, Univers atd.
Zdobená písma Tvoří zvláštní skupinu Podle normy je zařazujeme vždy do té skupiny, ze které jsou odvozené Akcidenční písmo = písmo pro zvláštní příležitost (např. reklamní 3skoviny, 3tulky novin)
Charakteris3cké vlastnos3 písma Čitelnost Tvarová dokonalost Dlouhý text z minusek je čitelnější než z verzálek Krátký text z verzálek je čitelnější z dálky než nápisy z minusek Nejvýraznějším a nejčitelnějším písmem na krátké nápisy je grotesk (v delších textech unavuje) An3kvové písmo neunavuje čitelnost ani po delší době Nejdůležitější pro čitelnost je horní část písmen, kterou oči sledují nejvíc
Rozpal písma Písmena uzavřená: I, H, M, N, U, B, D, R, O Písmena z pravé strany otevřená: C, G, E, L, K, P, F Písmena z levé strany otevřená: J Písmena otevřená: A, V, X, T, Z, S, Y, W Pravidla: Čím uzavřenější písmo, lm menší část jeho plochy se stává součásl plochy mezi písmeny, mezera mezi písmeny bude větší Čím otevřenější písmeno, lm větší část vnitřní plochy písmene se stává součásl plochy mezi písmeny, mezera mezi písmenu bude menší
Rozpal písma Rozpal = vzájemné vyrovnávání mezi písmeny tak, aby vzdálenos3 mezi písmeny byly op3cky stejné Při tvorbě mezery mezi písmeny je nutno pamatovat na seskupení nejchoulos3vějších písmen: LAJ, VT, VY, TY, RA, LJ, KA, VZ, VJ Při seskupování kulatých písmen musí být mezera menší, jinak dochází k oddalování Pozor na poslední písmeno ve slově (dává se blíž)
Děkuji za pozornost
Použité zdroje The History of Visual Communica3on (hxp://www.citrinitas.com/history_of_viscom/) Beran Vladimír & kol.: Aktualizovaný typografický manuál Kočička Pavel, Blažek Filip: Prak3cká typografie