Rituál - Typy náboženských skupin - Náboženské autority - Religiozita, spiritualita - Transnacionalismus
RITUÁL Viditelná složka náboženství Vzhledem k velké diverzitě problém s definicí V komparativní religionistice tradičně rituálem označováno kultické chování věřících ve vztahu k jimi postulovaným nadlidským bytostem (bez vnějšího teoretického rámce) Posléze zkoumání rituálních aktivit kvůli analýze společnosti a podstaty sociálních jevů V antropologii rituál jako základní prvek kultury Rituál jako základní lidská zkušenost V sociologii viděn jako základní součást sociální dimenze náboženství (důležitější než věroučný systém)
Émile Durkheim (1858-1917) Náboženské představy jsou kolektivní rituály jsou druhem jednání, ke kterému dochází uprostřed shromážděné skupiny - podněcují, udržují či proměňují mentální stavy skupiny - jsou pravidly chování v přítomnosti posvátného - posvátno je vyjádřením klasifikačního systému (protiklad posvátné vs profánní produkty kolektivního myšlení) Problém při studiu nábožensky pluralitních společností, rituály také mohou být inovativní a jednorázové, mohou sledovat i skryté záměry
Henri Hubert (1872-1927), Marcel Mauss (1872-1950) (1898): Essai sur la nature et la fonction du sacrifice - rituál jako základní sociologický koncept, univerzální kategorie sociálního života - skrze rituální aktivity sakralizování předmětů, účastníků rituálu, událostí samotných - Esej o daru, podobě a důvodech směny v archaických společnostech (1924, 1999) - fenomén daru jako komplexní síť závazků a reciprocity - zkoumání sociálních důsledků rituálních aktivit vytváření a udržování sociálních vazeb, socializace jednotlivce (zprostředkování obecných hodnot a kategorií poznání), uvolňování a řešení sociálních konfliktů, obnova či proměna sociálních struktur
S existencí rituálů spojeny další otázky analýza změn rituálních struktur v čase a interpretace rituálu jako symbolického systému (rituál nemůže být jen odrazem sociálního řádu) komunikace obsažená v rituálních úkonech důsledkem interdisciplinarita Victor Turner (1920-1983) 2004, 1969 Průběh rituálu - rituály zachovávají a konsolidují, ale také transformují sociální realitu - rituál jako překračování prahů či hranic (přechodové rituály) - tři fáze: oddělení (preliminalita), přechod, pomezí (liminalita), opětovné začlenění (postliminalita) - liminalita má transformační potenciál, stírají se sociální role (communitas) - člověk střídá prožitky struktury a communitas (stavy a přechody)
Clifford Geertz (Interpretace kultur. Vybrané eseje, 2000, 1973) náboženství je systémem symbolů, které v lidech ustavují silné, pronikavé a dlouhotrvající nálady a motivace tím, že formulují pojmy obecného řádu bytí a obdařují tyto pojmy takovým nádechem skutečnosti, že se tyto nálady a motivace zdají jedinečně realistické - spojení náboženství s kulturou (systém symbolů vyjadřujících a zároveň tvořících realitu) - hlavní funkce je ve vytváření vzoru pro ideje, hodnoty, životní styly - náboženské symboly nejsou jen modely něčeho (reprezentace věcí), ale také modely pro něco (usměrňují jednání) 1926-2006
Náboženský rituál je symbolickou aktivitou spolu se symboly náboženských představ vytváří systém hodnot ( modelů něčeho, pro něco ) Symbolický systém je odpovědí na problémy smyslu vznikající v souvislosti s reálnou lidskou zkušeností v rituálu jsou představy a postoje k podstatě existence spojovány s aktuálními zkušenostmi reálné existence v rituálu nějakým způsobem vzniká přesvědčení, že náboženské pojmy jsou pravdivé a náboženská přikázání správná Při rituálu působením jednotného souboru symbolických forem splývají svět prožitků a svět představ, stávají se tak jedním a tímtéž světem, a tak vytvářejí onu zvláštní přeměnu našeho smyslu pro realitu = rituál zprostředkovává spojení dvou rovin kulturních představ a sociálních zkušeností = rituál jako prostředek adaptace a obnovování (vytváří komunitu)
Jonathan Smith, 1987 To Take Place. Toward Theory in Ritual. Odmítnutí chápání rituálu jako pokusu o kontakt s bohy s cílem magicky zprostředkovat jejich moc, jako opětovné vykonání zázračné události počátku (vs Mircea Eliade 1907-1986, Mýtus o věčném návratu. Archetypy a opakování, Posvátné a profánní), rituál také není dramatizací posvátna, mystifikací účastníků či prostředkem osobní transformace rituál je obyčejným způsobem lidské sociální práce, prostředkem pro zaměření pozornosti k významné aktivitě, události odkaz na starobylost rituálů legitimizuje jejich používání - - - Rituály mají funkce pro jednotlivce, skupiny, prosazují způsoby chování, podporují nebo narušují status quo, mají léčivou úlohu, jsou dramatické, jsou specifickým pohledem na svět
Rituál v antropologické perspektivě Bobby Alexander (1997, Ritual and current studies of ritual: overview) Rituál definovaný těmi nejobecnějšími a nejzákladnějšími pojmy je představení či předvedení, naplánované nebo improvizované, kterým se realizuje přechod od každodenního života k alternativnímu kontextu, v jehož rámci je proměněn všední den. tradiční náboženské obřady otevírají obyčejný život definitivní skutečnosti či nějaké transcendentní bytosti nebo síle, aby se z ní získala její transformační schopnost. Victor Turner (1982, From Ritual to Theater and Back: the Human Seriousness of Play) Předepsané formální chování pro příležitosti neodkázané na technickou rutinu; odkazuje na víru v mystické (nebo neempirické) bytosti či síly pokládané za první a poslední příčiny všech účinků. Talal Asad jde o symbolickou činnost na rozdíl od instrumentálního chování v každodenním životě
Audrey Richards (1982, Chisungu. A Girl s Initiation Ceremony among the Bemba of Zambia) Jednotlivá vysvětlení rituálního chování, ať jsou pro pozorovatele sebeuspokojivější, popírají podle mého názoru povahu symbolismu samého a jeho použití v lidské společnosti. Vyjadřuje se jím, co se přijímá a co se schvaluje, stejně jako co je skryté a co se popírá, společenská pravidla a občasná revolta proti nim, společné zájmy celého společenství a protichůdné zájmy jejích různých částí. Používání symbolů při rituálu zajišťuje jakýsi emocionální kompromis, který uspokojuje většinu jednotlivců tvořících určitou společnost a který podporuje její hlavní instituce. rituál má mnoho stránek (verbální a nonverbální, emocionální ), nelze předem určit reakci množství individuálních reakcí
Tambiah, S.J. (1979, A Performative Approach to Ritual) Rituál je kulturně zkonstruovaný systém symbolické komunikace. Je tvořen strukturovanými a uspořádanými sledy slov a činů, často vyjadřovanými více prostředky, jejichž obsah a uspořádání se vyznačují různým stupněm formálnosti (konvenciálnosti), stereotypů (strnulosti), kondenzace (syntézy) a redundance (opakování). představa, že rituální symboly musejí něco znamenat, že jde o prostředky sociální symbolické komunikace Můžete narazit na nepochopení či nemožnost získat potřebná data u informantů při výzkumu - pro účastníky může být hlavním tématem jednání samo, ne jeho symbolický význam
Catherine Bell (1997, Ritual Perspectives and Dimensions) 6 kategorií rituálního jednání: Přechodové rituály při obřadech spjatých s klíčovým okamžikem života Kalendářní a vzpomínkové obřady Obřady výměny a společenství Obřady působení trýzně Postní obřady, půst a slavnosti Politické rituály
TYPY NÁBOŽENSKÝCH SKUPIN Max Weber důležitým aspektem členství církev, sekta Církev inkluzivní organizace, členství není spojeno s vědomým výběrem, důležitá role tradice jako zdroje posvátné autority Sekta exkluzivní sociální skupina, členství výsledkem volby dospělého, přísná kritéria pro vstup členů, požadavek aktivní participace, důraz na emocionalitu - protestní skupina (u Webera protestantská reformace) Ernst Troeltsch 1865-1923 (1912, Sociální učení křesťanských církví) Přesunutí důrazu z formy organizace na náboženské chování Třetí typ mystická religiozita Církev je institucí, která se identifikuje se společenským řádem a snaží se o jeho udržení s privilegovanými soc. skupinami mocenská skupina, ustupování od původních morálních zásad
Sekta je malou skupinou vzniknuvší díky polarizaci s majoritou snaha o nápravu, o autentické rozvinutí původního učení - opozice vůči stávajícímu sociálnímu řádu realizace vlastních nábožensko-etických ideálů Mystické skupiny syntéza individuálního náboženského postoje a konfliktu mezi náboženstvím a společností Navázal Richard H. Niebuhr (1894-1962) - církev a sekta jako dva póly kontinua, jako přirozený vývoj všech skupin - sekta jako nestabilní typ náboženské organizace s tendencí transformovat se do podoby církve (díky dalším generacím, lepšímu ekonomickému postavení proces vzniku náboženských skupin jako produkt třídního konfliktu)
Rodney Stark a William Bainbridge Církev jako konvenční náboženská organizace Sekta jako deviantní náb. organizace ( takové odchýlení od kulturních norem, které způsobuje výjimečné náklady ) + typ skupiny zcela nové v daném kulturním kontextu = kult (vzniklý kulturní inovací nebo kulturním importem) Další klasifikace kultů na základě organizovanosti skupin: audienční kulty nesystematická práce, osobní setkávání, žádná misie, žádné komplexní učení a malá organizovanost klientské kulty větší míra participace členů, vztah klient získaná služba kultovní hnutí organizace uspokojující všechny náboženské potřeby, vysoká úroveň sociálních vazeb, angažovanosti
Problémy s typologií církev sekta Pojmy s hodnotícími konotacemi - sekta jako autoritativní a totalitně fungující skupina (např. v psychologii náboženství) - kult v anglosaském prostředí postupně ekvivalentem výrazu sekta v negativním smyslu Význam kulturního kontextu - církev podle kulturního kontextu konkrétní skupina (zejm. katolická církev), komplikace při přenosu kategorie do jiného kulturně-náboženského kontextu
Nová náboženská hnutí Důsledek demonopolizace náboženského života v moderní sekularizované pluralitní společnosti Tradiční církve konfrontovány se svobodou volby Existuje pluralitní trh s náboženskými idejemi a institucemi V pluralitní společnosti klesá věrohodnost každé skupiny tři typy odpovědí na situaci (Roy Wallis): NNH odmítající svět NNH přijímající svět NNH obývající svět
NÁBOŽENSKÉ AUTORITY Klíčový pojem autorita je připisována organizacím, tradicím, hierarchické struktuře, posvátným textům, rituálům, konkrétním osobám Max Weber v rámci terminologie panství (herrschaft) ideální typy: charismatické, tradiční, legální (různé prostředky legitimizace) Většina náboženských kultur vytvořila sacerdotální ( kněžskou ) vrstvu - odborníci na zacházení s posvátnem komunikace s transcendentnem, ovšem různých forem: - osobní zkušenost, schopnost dodržovat správná pravidla jednání, schopnost výkladu pravého učení
Joachim Wach (1945, Sociology of Religion) typologie sacerdotálních vrstev Zakladatelé náboženství reformátoři upadlého stavu, prostředkované charisma je silnější než vědomí tradiční náb. identity, vede k rozluce s existující náb. skupinou - stávají se předmětem náboženské úcty, napodobování (nezávisle na charismatu) Reformátoři jsou také nositeli posvátnosti, neruší však vazbu na stávající náboženství, nemusí být charismatiky Proroci charismatická autorita, která je ale sekundární - naplňují, co jim bylo uloženo( jsou prostředníky), nedochází k jejich zbožnění - silný emocionální náboj, vize, sny, transy, extáze
Zbožní menší autorita, naplňují stávající zjevení, nedoplňují jej - jejich výklad transcendentna se neopírá o nový vhled, ale o důsledné zachovávání statu quo (preference náboženského práva či etiky před teologií) Kouzelníci či šamani mimo formalizované instituce, prestiž závisí na úspěchu (léčení, magické praktiky), působení v rámci přirozených skupin, kmenů apod. Věštci nemění stav, neinterpretují minulost, proroctví zaměřené na konkrétní skutečnosti Světci menší, pasivní autorita (často až po smrti) Kněží autorita plyne z z jejich úřadu - výkon moci nezáleží na morální kvalifikaci nebo na kvalitě vztahu k transcendentnu - úkolem je udržovat spojení mezi lidmi a transcendentnem ( v rovině rituálu, praktického konání, doktríny)
RELIGIOZITA A SPIRITUALITA Religiozita (náboženskost) označení pro vztah člověka k transcendentnu a závazky, které z něj vyplývají (náboženské myšlení, cítění, jednání) - individuální a sociální fungování náboženské víry a praxe - antropologická konstanta nebo specifický rys společností v určitých podmínkách? Religiozita uvnitř i vně církví Gabriel Le Bras 4 typy církevní religiozity 1 disidenti mimo církev 2 příležitostní konformisté 3 konformisté 4 devóti bojovníci za vlastní náboženství
Spiritualita různé kategorizace - ideální typy katolické, pravoslavné, protestantské spirituality - různá spiritualita v rámci jedné církve (řády) - spiritualita venkovská, městská, různých sociálních skupin Religiozita někdy používána jako synonymum ke spiritualitě spiritualita nemusí být vázána k transcendentnímu objektu může odkazovat na možnosti rozvoje lidského ducha, osobnosti, Já - termínem se často odkazuje na necírkevní, alternativní formy
NÁBOŽENSTVÍ A TRANSNACIONALISMUS Transnacionalismus formy společenské organizace a mobilizace přesahující národní státy - vytváření sociálních sítí na základě společně sdílené identity (etnické, jazykové, regionální, náboženské) Předpokladem globalizace, migrační procesy, pohyb kapitálu a informací, rozvoj nadstátních organizačních celků Důležitá role v hostitelských zemích migrace po II. válce důsledkem např. projekt multikulturalismu v Evropě Globalizace vede ke zdůrazňování kulturních rozdílů
Transnationalism: the case of tariqa Naqshbandiyya Haqqaniyya www.sufilive.com
Transnationalism Generally transnationalism refers to multiple ties and interactions linking people or institutions across the borders of nation-states major concept in academic and policy discourse, within study of globalization enhanced transnational connections between social groups represent a key manifestation of globalization Definition Transnationalism describes a condition in which, despite great distances and notwithstanding the presence of international borders certain kinds of relationships have been globally intensified and now take place paradoxically in a planetspanning yet common however virtual arena of activity. (Vertovec 2009: 3)
Transnationalism as theoretical framework reflects the fact that we cannot study cultures (social groups) as isolated wholes - increasing migration in globalized world as a main factor migrants act in qualitatively different social worlds or social networks simultaneously projects of minorities free themselves from narrow cultural and geographical frameworks religious communities may be seen as prototypes of transnational phenomena communities tend to create new group identity that is no more based on inherited affiliation to specific ethnic group but on chosen, universal, transnational affiliation to binding, uncompromising truth (that is often the case of second generation of European Muslims revolting against their parents and in the same time against host society)
Transnationalism seen as: social morphology type of consciousness mode of cultural reproduction avenue of capital site of political engagement (re)construction of place or locality - all these aspects are relevant to the research on NH - in all of them modern technologies (esp. internet) play significant role
Literature Roy, O. (2004): Globalized Islam: The Search for a New Ummah. New York: Columbia University Press. Gardner, K. and Grillo, R. (2002): Transnational households and ritual: an overview. Global Networks 2: 179-190. Grillo, R. (2004): Islam and Transnacionalism. Journal of Ethnic and Migration Studies 30: 861-878. Werber, P. (2002): Imagined Disapora among Manchester Muslims: the Cultural Performance of Transnational Identity Politics. Oxford: James Currey. Vertovec, S. (1999): Conceiving and Researching Transnationalism. Ethnic and Racial Studies 22: 447-462. Vertovec, S. (2009): Transnationalism: Key Ideas. London: Routledge. Umma United: the social network of the Muslim world
Transnational characteristics of Naqshbandiyya Haqqaniyya Naqshbandiyya Haqqaniyya as Transnational Community
Lefke: the centre of the tariqa
The Haqqani tariqa clearly has a transnational presence [but] this community is only marginally constructed around migration (Nielsen et. al 2006: Transnational Sufism: the Haqqaniyya. In: Malik, J., Hinnels, J. eds. Sufism in the West. Oxford: Routledge, p. 113) three interconnected key pillars of T character: ٠ existence of central charismatic authority (unique position in social network) ٠ social network (physical and virtual) identity, religiosity, proper knowledge, organization ٠ use of internet
Concept of Diaspora to a certain extant useful in the case of NH for related issue of conflict between adaptation to new environment and need to preserve a specific religious identity - in the case of NH maybe pragmatic but obvious acceptation of certain Western cultural norms or ideas Modification process (in terms of religious practice) again pragmatic, sometimes ex post legitimization of certain practices, (rituals etc.)
Internet and Naqshbandiyya Haqqaniyya
internet as a unique social space potential: - to create and transform specific nets of social relations - to organize religious communities on transnational level - to support creation of given religious identity Two categories introduced by sociologist of religion Christopher Helland: religion online - one to many communication, web pages presents teachings or ideas of authority, offers theological interpretations and so on, refers to activities taking place outside the internet online religion - far more interactive, important part of daily religious life of individual, online ceremony
Haqqani web pages belong generally to the first category (SufiLive, e-shaykh etc.) but they in the same time comprise some elements associated with the second one some of pages are not primarily religious Internet has great significance for Haqqaniyya: support for mission (da c wa) maintenance and intensification of T ties and relations support for construction and keeping identity spread and propagation of leader s message, strengthening of his charisma platform for ideological conflict with wahhabis Authority and personal qualities of shaykhs Nazim and Kabbani are preeminent aspects of tariqa s web pages These pages represent successful connection of traditional messages with modern technologies
Thank you very much for your attention! Have a nice day!
And do not forget