Program rozvoje obce Přestanov

Program rozvoje obce Přestanov 2016 2021 Program rozvoje obce byl schválen na zasedání zastupitelstva obce dne, usnesením č.

Úvodní slovo Vážené spoluobčanky, vážení spoluobčané, dostává se Vám do rukou plán rozvoje naší obce do roku 2021, na jehož přípravě jste měli možnost se podílet, a to formou vyplnění dotazníkového šetření, které proběhlo na konci minulého roku. Jsem velmi ráda, že jste se vyjádřili také k investičním záměrům, které nás čekají v nejbližší době. Předkládaný rozvojový plán je základní dokument, jehož zpracování obecně vychází z platného právního rámce zákona o obcích (zákon č. 128/2000 Sb.) a zejména stále důležitější a obecnější potřeby naší obce shrnout to kde jsme i vytvořit si představu o tom, kam by vývoj naší obce měl směřovat v následujících letech. Obecným cílem dokumentu je, aby se nám v naší obci dobře žilo, abychom mohli rozvíjet to, co se nám dobře daří a lépe si poradili s tím, co nás trápí. Šíři i závažnost jednotlivých problémů, s kterými se naše obec potýká, si uvědomujeme. Řešení některých problémů je dobře zvládnutelné, řešení jiných je naopak velmi obtížné a vyžaduje nejen naše nasazení, ale také určité chování aktérů, které nemůžeme ovlivnit přímo. Na základě výše uvedeného zákona je zřejmé, že ačkoliv priority, které jsou v tomto dokumentu vyjádřeny, nezahrnují celou šíři témat, která jsou pro naši obec důležitá, nemůžeme a nechceme opomíjet nic, byť se dané téma dnes nemusí jevit jako aktuální a urgentní. Cílem naší obce je rozvíjet se všestranně. Budeme využívat všech vhodných příležitostní a možností, které se budou pro naši obec nabízet, ať se již jedná o využívání našich vlastních či dotačních prostředků, aktivitu nás občanek a občanů obce nebo organizací, které na území naší obce fungují nebo do budoucna fungovat budou. Časový rámec tohoto dokumentu vymezuje relativně dlouhé období, které přinese naší obci i nám jako jednotlivcům mnoho nového. V této souvislosti chceme ještě jednou poděkovat všem, kteří se na tvorbě tohoto dokumentu podíleli, zejména pak Vám občankám a občanům naší obce, kteří jste prostřednictvím dotazníkového šetření vyjadřovali vaše názory, přání a doporučení k tomu, jak by se mělo naše obec rozvíjet. Některé otázky rozvoje můžeme řešit vlastními silami, realizace jiných není výlučně v našich možnostech a musíme spoléhat na dostupnost dotačních prostředků, některá přání by si vyžádala změnu legislativy nebo takový rozsah finančních prostředků, které nejsou k dispozici. Podle vašich odpovědí v rámci provedených dotazníkových šetření, oceňujeme klid, blízkost přírody i vzhled obce. Naopak kritika zazněla na veřejnou dopravu a dostupnost obchodů a služeb. Už jen tyto oblasti nám dávají mnoho úkolů pro budoucí činnost. Věříme, že také tento dokument může přispět k tomu, že Přestanov bude příjemným a radostným místem pro život. Víme, že cesta k tomuto cíli bude obtížná a čeká nás velké množství práce a budeme muset překonat řadu problémů. Věříme, že společně s Vámi se nám to může podařit. Děkuji, vaše starostka

1. Území Dle Historického lexikonu obcí pochází první písemná zmínka o obci Přestanov z roku 1348, kdy byl zdejší dvůr (léno hradu Most) s Chuderovem a Stradovem zničen Ústečany na příkaz krále. V 16. a 17. století náležela vesnice ke chlumeckému panství. Za napoleonských válek v roce 1813 u nedalekého Chlumce proběhla bitva, která znamenala Napoleonovu porážku. V průběhu bojů bylo zničeno přes 600 domů, tři dvory a kaple na vrchu "Horka" u Chlumce. Samotný Chlumec se proměnil ve spáleniště. Týž osud potkal i Stradov, Přestanov, Chabařovice, Žandov a Dolní Varvažov. Přestanov byl následně celý postaven znovu (zbylo jen č. 29). Za vsí ve směru na Teplice byl v roce 1837 odhalen velký Ruský pomník za účasti panovníků císaře Ferdinanda Habsburského, cara Mikuláše Ruského a krále Bedřicha Viléma Pruského. U křižovatky silnic Stradov-Unčín-Přestanov dala obec v roce 1911 postavit tzv. "francouzský" pomník. V roce 1925 bylo ve vsi vybudováno 30 domů hornické kolonie, což vedlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel obce. Během druhé světové války spadala obec pod Německou, resp. Velkoněmeckou říši. Samostatnou obcí byl Přestanov až do roku 1980, kdy se stal součástí Chabařovic, a to až do konce roku 1985. Poté splynuly Chabařovice, Chlumec i Přestanov s Ústím nad Labem. V listopadu 1990 se Chlumec osamostatnil a Přestanov se stal jeho součástí, ale pouze na dva roky. Od 1. 1. 1993 je znovu samostatnou obcí. V současnosti tvoří obec jedna část a jedno katastrální území s celkovou rozlohou 2,1 km 2 a je součástí okresu Ústí nad Labem a Ústeckého kraje. Na počátku roku 2015 měl Přestanov 401 obyvatel, takže na 1 km 2 připadalo 196 obyvatel, což bylo více než v ČR (133) i v Ústeckém kraji (155), ale podstatně méně než v okrese Ústí nad Labem (295 obyvatel na km 2 ). Průměrná nadmořská výška obce je 220 m n. m (200-525 m n. m.). Tab. 1.1: Základní informace o obci Přestanov Název: Obec Přestanov Přestanov 18 40317 Chabařovice Počet obyvatel: 401 Sídlo: Rozloha: 2,05 km 2 IČ: 44227531 Hustota osídlení: 196 obyvatel/ km 2 Telefon: 475 225 064 Počet částí obce: 1 E-mail: obec.prestanov@iol.cz Počet katastrálních území: 1 Oficiální www: http://www.prestanov.cz/ Pramen: Malý lexikon obcí 2015, ČSÚ, Praha, 2015; http://www.prestanov.cz/

Počet obyvatel 2. Obyvatelstvo Důležitým údajem pro každou obec je počet obyvatel v obci žijících a jeho vývoj včetně demografických charakteristik, jako je pohyb a struktura populace. Cílem vedení každé obce by měl být spokojený život obyvatel, tedy dostatečná vybavenost obce infrastrukturou i službami, zdravé životní prostředí, dostupnost pracovních příležitostí a bezpečnost. To by mělo být zárukou toho, že se počet obyvatel nebude snižovat migrací, v lepším případě zde bude jejich počet růst a struktura bude příznivá (převaha dětí nad seniory, vysoký podíl produktivní složky obyvatel, kvalitní vzdělanostní struktura, vysoká ekonomická aktivita, nízká nezaměstnanost, pestrá spolková činnost apod.). 2.1 Vývoj počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel lze do úrovně obcí sledovat i z dlouhodobého hlediska, a to díky českým statistikám již od roku 1869, kdy proběhlo první moderní sčítání lidu v českých zemích. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že se počet obyvatel v obci Přestanov v době moderního statistického zjišťování podstatně měnil. Do roku 1921 se pohyboval mezi 300-350 obyvateli s výjimkou sčítání v roce 1910, kdy dosáhl tehdejšího maxima 359 obyvatel. Jak již bylo zmíněno, v souvislosti s těžbou uhlí zde bylo v roce 1925 vybudováno bydlení pro horníky, které vedlo k navýšení počtu obyvatel na 608 při sčítání v roce 1930. Válečné i poválečné události (odsun německého obyvatelstva) způsobily výrazné snížení počtu obyvatel až pod hranici 400 osob v roce 1950. Od té doby počet obyvatel v obci ubýval až do počátku devadesátých let. V roce 1991 bylo dosaženo minima 219 obyvatel. V následujících dvou dekádách počet obyvatel v obci však začal rychle růst a při posledním sčítání lidu dosáhl 400 obyvatel, tedy nejvíce od roku 1930. V roce 2011 žilo v obci o 165 obyvatel více než v roce 1869 (nárůst o 70 %). Obr. 2.1: Vývoj počtu obyvatel v obci Přestanov v letech 1869-2011 700 600 608 500 400 300 235 327 317 320 359 312 398 390 342 309 219 290 400 200 100 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 2005, ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2011 předběžné výsledky, Praha, 2011

Počet obyvatel Bazický index (rok 1869=100 %) Obr. 2.2: Vývoj počtu obyvatel v obci Přestanov, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 1869-2011 (bazický index rok 1869=100%) 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok Přestanov Okres Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 2005, ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů 2011 předběžné výsledky, Praha, 2011; vlastní výpočty Obr. 2.3: Vývoj počtu obyvatel v obci Přestanov v letech 2005-2014 (vždy k 31.12.) 450 400 350 300 338 339 351 364 373 399 416 415 408 401 250 200 150 100 50 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Rok Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015

Bazický index (rok 2005=100 %) V obrázku č. 2.2 lze sledovat vývoj počtu obyvatel v kontextu vývoje jejich počtu v okrese, kraji a ČR. Dynamika vývoje v obci Přestanov dosahovala zdaleka největší intenzity ve srovnání s ostatními celky, a to především v sedmdesátých letech 19. století, ve dvacátých letech minulého století a také v posledních dvaceti letech, kdy byl růst velmi intenzivní i ve srovnání se situací v okrese Ústí nad Labem, kde se počet obyvatel zvyšoval rychleji než v Ústeckém kraji a v ČR. Poválečný propad počtu obyvatel byl v celém Ústeckém kraji mnohem výraznější než na úrovni celé ČR. Zatímco na vyšších územních úrovních docházelo od padesátých let k více (okres) či méně (kraj, ČR) intenzivnímu nárůstu počtu obyvatel, v Přestanově, jak již bylo zmíněno, ubýval počet obyvatel až do konce osmdesátých let minulého století, kdy klesl pod stav z roku 1869, k čemuž nedošlo v žádném jiném sledovaném územním celku. V posledních deseti letech (obr. 2.3) vykazoval vývoj počtu obyvatel rostoucí tendenci až do roku 2011, kdy bylo dosaženo maximálního počtu osob trvale žijících v Přestanově (416 obyvatel), a to i přes mírné snížení (o 6 osob) způsobené statistickou úpravou údajů o počtu trvale bydlících související se sčítáním lidu. V posledních čtyřech letech docházelo k mírnému úbytku počtu obyvatel, který se na konci roku 2014 i přes to udržel nad hranicí 400. Jak ukazuje následující graf (obr. 2.4), jsou výkyvy v počtu obyvatel v malých obcích mnohem výraznější než ve větších územích. Rovněž v okrese, kraji i v ČR počet obyvatel do roku 2010 rostl a po poklesu v roce 2011 (zapříčiněném částečně statistickou opravou) spíše stagnoval, ale veškeré změny se odehrávaly v rozmezí do 3 %. V případě obce Přestanov šlo však o nárůst počtu obyvatel o více než 23 % do roku 2011 a o následný pozvolný pokles, takže za posledních deset let došlo k nárůstu počtu obyvatelstva o 19 %, což bylo podstatně více než v ostatních územích vyššího řádu. Obr. 2.4: Vývoj počtu obyvatel v obci Přestanov, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2005-2014 (bazický index rok 2005=100%) 124,0 122,0 120,0 118,0 116,0 114,0 112,0 110,0 108,0 106,0 104,0 102,0 100,0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Rok Přestanov Okres Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty

Průměrná hrubá míra porodnosti a úmrtnosti (v ) 2.2 Pohyb obyvatel Vývoj počtu obyvatel měřený ke konci jednotlivých let se odvíjí od přirozeného a mechanického pohybu obyvatel, tedy od počtu živě narozených, zemřelých, přistěhovalých a vystěhovalých v daném území. Tabulka č. 2.1 ukazuje vývoj přirozené měny v letech 2005-2014 v obci Přestanov včetně hrubých měr, tedy přepočtu absolutních hodnot na počet obyvatel středního stavu. Tab. 2.1: Vývoj počtu živě narozených, zemřelých a přirozeného přírůstku obyvatel v obci Přestanov v letech 2005-2014 Rok Počet živě narozených Počet zemřelých Přirozený přírůstek porodnosti Hrubá míra (v ) úmrtnosti přirozeného přírůstku 2005 3 2 1 9,0 6,0 3,0 2006 4 3 1 11,8 8,9 3,0 2007 4 3 1 11,6 8,7 2,9 2008 3 6-3 8,4 16,8-8,4 2009 4 7-3 10,9 19,0-8,1 Průměr 2005-2009 3,6 4,2-0,6 10,3 11,8-1,5 2010 6 2 4 15,5 5,2 10,4 2011 2 1 1 4,9 2,5 2,5 2012 2 3-1 4,8 7,2-2,4 2013 3 5-2 7,3 12,2-4,9 2014 1 4-3 2,5 9,9-7,4 Průměr 2010-2014 2,8 3,0-0,2 6,9 7,4-0,5 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty Obr. 2.5: Změna hrubé míry porodnosti a úmrtnosti v obci Přestanov, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2005-2014 14,0 12,0 10,0 8,5 11,4 10,8 10,7 10,7 10,1 9,6 10,2 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 HMP HMÚ Přestanov Okres Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty

Za posledních deset let se v Přestanově narodilo celkem 32 dětí (bráno dle trvalého bydliště matky v době narození dítěte), takže průměrně více než 3 děti za rok. Zemřelo celkem 36 osob, tzn. průměrně téměř 4 osoby za rok. Přirozený přírůstek byl tedy za celé období v absolutním vyjádření v podstatě nulový, v relativním vyjádření byl naměřen mírný úbytek ve výši -1,1 promile. Srovnání s vývojem v okrese Ústí nad Labem, Ústeckým krajem a ČR nabízí obrázek č. 2.5. Je z něho patrné, že v obci Přestanov panují horší podmínky z hlediska porodnosti, ale o něco lepší úmrtnostní podmínky než v ostatních sledovaných územních celcích. Následující tabulka zachycuje vývoj počtu přistěhovalých, vystěhovalých a migračního salda (rozdíl mezi přistěhovalými a vystěhovalými) v Přestanově v letech 2005-2014. Je patrné, že migrace se na změnách v počtu obyvatel podílí mnohem více než přirozený přírůstek. Během posledních deseti let se do obce přistěhovalo 173 osob, tj. průměrně 17 ročně, kdežto vystěhovalo se pouze 93 obyvatel obce, tedy 9 ročně. První pětileté období bylo migračně příznivější než posledních pět let. Zatímco v letech 2005-2009 vzrostl počet obyvatel v důsledku pozitivní migrace o 45 osob, tedy průměrně ročně přibylo do obce 9 obyvatel, v letech 2010-2014 vzrostl o 35 osob, tj. pouze o 7 obyvatel ročně. Hrubá míra migračního salda činila v prvních pěti letech téměř 26 promile, v posledních pěti pak již jen 17,3 promile. Je tedy zřejmé, že intenzita migrace se v obci snižuje, což může být dáno i zhoršenou situací na trhu práce v okrese v důsledku ekonomické krize probíhající v ČR v letech 2009-2013. Tab. 2.2: Vývoj počtu přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel v obci Přestanov v letech 2005-2014 Migrační saldo Rok Přistěhovalí Vystěhovalí absolutně relativně 2005 12 6 6 17,9 2006 8 8 0 0,0 2007 24 13 11 31,9 2008 20 4 16 44,8 2009 19 7 12 32,6 Průměr 2005-2009 17 8 9 25,8 2010 34 12 22 57,0 2011 26 4 22 54,4 2012 15 15 0 0,0 2013 7 12-5 -12,2 2014 8 12-4 -9,9 Průměr 2010-2014 18 11 7 17,3 Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty Porovnání hrubých měr podílejících se na změnách v počtu obyvatel v obci Přestanov, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR zachycuje následující obrázek. Hrubá míra přirozeného přírůstku byla v posledních deseti letech v Přestanově na rozdíl od ostatních územních celků záporná. Nesrovnatelně vyšší však byla v obci intenzita migrace vyjádřená průměrnou výší migračního salda, které za posledních deset let přesahovalo 21 promile, zatímco v okrese i v kraji pouze 1 promile a v ČR, kde jde však pouze o zahraniční stěhování, činila hrubá míra 3 promile. Migrační přírůstek v Přestanově byl tedy za posledních deset let mnohem výraznější než v jiných územích ČR, což hovoří o značné atraktivitě obce pro život. A je to právě migrace, která změny v počtu obyvatel ovlivňuje v obci především.

Průměrné hrubé míry (v ) Obr. 2.6: Změna hrubé míry přirozeného přírůstku, migračního salda a celkového přírůstku v Přestanově, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2005-2014 25,0 20,0 21,2 20,2 15,0 10,0 5,0 0,0-5,0-1,1 3,1 3,6 2,2 1,2 1,0 1,1 1,2 0,1 0,5 HMPP HMMS HMCP Pramen: Databáze demografických údajů za obce ČR, ČSÚ, Praha, 2015, vlastní výpočty 2.3 Struktura obyvatelstva Přestanov Okres Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR Důležité pro ekonomický rozvoj obce je nejen to, kolik obyvatel v ní žije, ale také jaká je struktura obyvatelstva např. z hlediska věku, vzdělání a ekonomické aktivity, neboť právě složení populace obce je rozhodující i pro formulování aktivit, které by měly být v obci realizovány. 2.3.1 Struktura obyvatelstva podle věku Jednou z nejdůležitějších charakteristik obyvatelstva je jeho věková struktura, která pomáhá stanovit potřeby obyvatel obce, např. zda mají být podporovány aktivity zaměřené spíše na děti nebo zda bude potřeba posilovat služby orientované na seniory apod. Následující tabulka zachycuje věkovou strukturu obyvatel obce Přestanov v roce 2011 a v roce 2001, tedy v letech, kdy proběhla celostátní sčítání lidu, neboť to jsou jediné zdroje, ze kterých lze věkovou strukturu do úrovně obcí analyzovat a sledovat, k jakým změnám v daném časovém období došlo. Celkový počet obyvatel mezi oběma sčítáními vzrostl v Přestanově o 38 % (v okrese o 10,8 %, v kraji o 1,2 % a v ČR o 3,2 %). V roce 2011 žilo v Přestanově dle sčítání lidu celkem 400 obyvatel, z nichž 83 bylo dětí, což představovalo 20,8 %. Od roku 2001 se počet i podíl dětí v obci zvýšil (o 66 %), což je velmi pozitivní a neodpovídá to trendům zjištěným v případě okresu Ústí nad Labem, Ústeckého kraji ani celé ČR, kde se počet i podíl dětí snížil. Shodně s vývojem na ostatních územních úrovních klesl v Přestanově podíl obyvatel ve věku 15-64 let, i když v absolutním vyjádření se jejich počet ve všech sledovaných územích zvýšil. Příčinou poklesu podílu produktivního obyvatelstva na celkové populaci je především nárůst významu složky seniorů, tedy osob starších 65 let, kterých v ČR dlouhodobě přibývá. V Přestanově byl však nárůst jejich podílu minimální ve srovnání s ostatními celky (o 0,9 procentního bodu), takže došlo k tomu, že se snížil index stáří, tedy poměr mezi osobami ve

věku do 15 let a těmi staršími 65 let. Ve všech ostatních územních celcích došlo k výraznému nárůstu indexu stáří, což odpovídá současným trendům stárnutí populace. Ani v okrese, ani v kraji však index stáří nepřekročil hranici 100,0, neboli počet dětí stále převyšuje počet seniorů, a z hlediska věkové struktury populace je zde situace prozatím mnohem příznivější než v jiných částech republiky (hodnota 100 indexu stáří však byla v okrese i kraji překročena dle údajů ČSÚ v demografických ročenkách již v roce 2012). Tab. 2.3: Struktura obyvatelstva v obci Přestanov, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR podle věkových skupin 1.3.2001 26.3.2011 Území/věková kategorie/ukazatel abs. % abs. % Přestanov okres Ústí nad Labem Ústecký kraj Česká republika 0 14 let 50 17,2 83 20,8 15 64 let 205 70,7 265 66,3 65 a více let 35 12,1 52 13,0 celkem 290 100,0 400 100,0 index stáří 70,0 62,7 index ekonomického zatížení 41,5 50,9 0 14 let 19 854 16,9 18 922 15,6 15 64 let 83 443 70,8 84 364 69,8 65 a více let 14 483 12,3 17 657 14,6 celkem 117 780 100,0 120 943 100,0 index stáří 72,9 93,3 index ekonomického zatížení 41,2 43,4 0 14 let 138 864 16,9 127 079 15,3 15 64 let 581 261 70,9 582 885 70,2 65 a více let 100 094 12,2 120 407 14,5 celkem 820 219 100,0 830 371 100,0 index stáří 72,1 94,7 index ekonomického zatížení 41,1 42,5 0 14 let 1 654 862 16,2 1 527 670 14,5 15 64 let 7 161 144 70,0 7 360 249 69,7 65 a více let 1 414 054 13,8 1 674 295 15,9 celkem 10 230 060 100,0 10 562 214 100,0 index stáří 85,4 109,6 index ekonomického zatížení 42,9 43,5 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, Praha, 2003, Sčítání lidu, domů a bytů 2011 předběžné výsledky, ČSÚ, Praha, 2012, vlastní výpočty V případě ukazatele index ekonomického zatížení, který vyjadřuje poměr předproduktivní a poproduktivní složky obyvatel na obyvatelstvu ve věku 15-64 let, lze sledovat nárůst hodnoty u všech sledovaných území, avšak nejvýrazněji vzrostl právě v Přestanově, kde překročil hranici 50 osob ekonomicky závislých na 100 osobách ekonomicky nezávislých. Počet dětí a seniorů se tedy zvýšil intenzivněji než počet obyvatel v produktivním věku a zároveň významněji než v jiných částech okresu, kraje i ČR. 2.3.2 Struktura obyvatelstva podle vzdělání Sčítání lidu opět jako jediný zdroj umožňuje analyzovat populaci obce z hlediska vzdělání. Následující tabulka zachycuje vzdělanostní strukturu podle hlavních čtyř kategorií v roce 2011 a je z ní zřejmé, že vzdělanostní struktura v Přestanově není příliš odlišná

od republikového či krajského průměru. Počet osob s nejvýše základním vzděláním bylo z celkového počtu 317 obyvatel starších 15 let zjištěno 71, což představuje 22,5 % (v roce 2001 se jednalo o 26,7 %), tedy o něco méně než v kraji, ale více než v okrese i v ČR. Od roku 2001 ubyl počet osob s nejvýše základním vzděláním ve všech sledovaných územích zhruba stejným tempem (v ČR bylo tehdy 23,7 % obyvatel s nejvýše základním vzděláním, v kraji 28,7 % a v okrese 25,3 %). Více než v okrese a na republikové úrovni a zhruba stejně jako na té krajské je mezi obyvateli Přestanova osob s výučním listem; ty tvoří největší skupinu a představují téměř dvě pětiny všech obyvatel obce (v roce 2001 to bylo ještě o něco více 45,0 %). Jejich podíl je vyšší než v ostatních územích a bylo tomu tak i v roce 2001, neboť osoby se středním vzděláním bez maturity tvořily v okrese pouze 37,5 %, v kraji 40,1 % a v ČR 38,6 %. Ve všech sledovaných územích však tato kategorie dle vzdělání kumuluje stále největší podíl obyvatel. Tab. 2.4: Struktura obyvatel obce Přestanov, okresu Ústí nad Labem, Ústeckého kraje a ČR k 26.3.2011 podle vzdělání Vzdělanostní kategorie obec abs. % okres Ústí nad Labem (%) Ústecký kraj (%) základní 71 22,5 21,8 24,1 19,1 střední bez maturity 121 38,3 34,2 37,2 34,9 střední s maturitou 102 32,2 33,1 30,3 32,9 vysokoškolské 22 7,0 10,9 8,4 13,2 celkem 317 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 předběžné výsledky, vlastní výpočty Srovnatelné procento občanů obce dosáhlo středoškolského vzdělání s maturitou (32,2 %, v roce 2001 to bylo pouze 22,1 %, což bylo výrazně méně v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji 25,7 % - i v ČR 28,7 %). Velmi nízký byl zde však podíl vysokoškoláků, kteří tvoří pouze 7 % obyvatel starších 15 let (v roce 2001 to bylo jen 3,3 %, tedy méně než v kraji 5,5 %, v okrese 7,6 % - i na republikové úrovni 8,8 %). To je však charakteristické pro menší obce. 2.3.3 Struktura obyvatelstva podle náboženského vyznání Zajímavou charakteristikou obyvatelstva je i jeho struktura dle náboženského vyznání. Z níže uvedené tabulky vyplývá, že religiozita v Ústeckém kraji, okrese Ústí nad Labem i v Přestanově je velmi nízká ve srovnání s průměrem ČR. Věřících žije v obci necelá desetina (v roce 2001 bylo věřících 13,4 %, tedy o něco méně než v okrese i kraji přes 15 %, ale rovněž mnohem méně než v ČR 32,1 %). Z věřících se nejvíce obyvatel hlásí k římskokatolické církvi (38,9 % věřících, v roce 2001 to bylo 92,3 %, v okrese i kraji více než ¾ věřících a v ČR 83,4 %). V ČR je podíl věřících zhruba dvojnásobný a rovněž členů římskokatolické církve je dvakrát více (asi polovina všech věřících). Naopak v okrese i kraji tvoří věřící zhruba desetinu a příznivců římskokatolické církve je zde pouze 25-30 %. ČR (%) Zatímco v Přestanově je počet obyvatel bez náboženské víry poloviční, v ČR tvoří nevěřící zhruba třetinu. V roce 2001 byla situace výrazně odlišná, neboť vyznání neuvedlo méně než desetina obyvatel, takže bez vyznání tehdy byla více než ¾ obyvatel okresu i kraje a v případě celé ČR šlo o necelých 60 %. Vysoké procento respondentů neudalo při sčítání 2011 svůj

vztah k náboženství a církvím, avšak v Přestanově to bylo podstatně méně než v okrese, kraji i ČR. Tab. 2.5: Struktura obyvatel obce Přestanov, okresu Ústí nad Labem, Ústeckého kraje a ČR k 26.3.2011 podle náboženského vyznání Náboženské vyznání obec abs. % okres Ústí nad Labem (%) Ústecký kraj (%) Věřící nehlásící se k církvi 11 2,8 4,9 4,8 6,7 Věřící hlásící se k církvi 25 6,3 5,1 5,2 13,9 Církev římskokatolická 14 3,5 2,7 2,8 10,3 Českobratrská církev evangelická 0 0,0 0,2 0,2 0,4 Církev československá husitská 0 0,0 0,2 0,2 0,5 Bez náboženské víry 205 51,3 43,7 43,8 34,2 Neuvedeno 159 39,8 46,3 46,1 45,2 Celkem 400 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 předběžné výsledky, vlastní výpočty ČR (%)

Počet domů 3. Bydlení Moderní sčítání lidu, domů a bytů umožňuje zpětně až do úrovně obce analyzovat vývoj počtu domů. Počet domů v Přestanově rostl do roku 1921 velmi pozvolna. Při sčítání v roce 1921 překročil poprvé hranici 50 domů. Poté však došlo k již zmiňované intenzivní výstavbě domů pro horníky, takže během dvacátých let minulého století se počet domů zvýšil na 84, tedy o téměř dvě třetiny. Zhruba stejný počet domů měla obec i v roce 1950, kdy stálo v obci 85 domů. Od roku 1961 byly sledovány pouze trvale obydlené domy, takže došlo statisticky ke snížení počtu vykazovaných domů. Jejich počet se až do roku 1991 velmi pomalu snižoval, takže při posledním československém sčítání bylo sečteno 76 domů. V devadesátých letech začaly být do počtu domů započteny i ty trvale neobydlené, takže počet domů v Přestanově vzrostl na 83 při sčítání v roce 2001. Až v posledním desetiletí začala intenzita bytové výstavby růst a počet domů v obci dosáhl svého dosavadního maxima (100 domů). Obr. 3.1: Vývoj počtu domů v obci Přestanov v letech 1869-2011 120 100 100 80 84 85 81 78 77 76 83 60 40 38 44 45 48 50 51 20 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Rok Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 2005, ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012 Následující graf zachycuje vývoj počtu domů ve srovnání s vývojem v okrese, kraji a ČR. Je patrné, že růst počtu domů ve dvacátých letech v obci neodpovídal vývoji v ostatních územních celcích. Do roku 1930 se počet domů v Přestanově více než zdvojnásobil, což nenastalo v jiných částech okresu, kraje ani ČR. Naopak pokles počtu domů v padesátých letech nebyl v Přestanově tak výrazný jako v okrese či v kraji. Avšak zatímco od počátku osmdesátých let začal v ČR počet domů intenzivně růst, v Ústeckém kraji a jeho okresech tomu tak nebylo, takže od počátku sledovaného období vzrostl do roku 2011 počet domů v kraji pouze o 50 %, v okrese pak zhruba o 80 %, kdežto v ČR se více než zdvojnásobil. V Přestanově se počet domů od roku 1991 zvýšil zhruba o 60 %, takže na konci sledovaného období měla obec 2,6krát více domů než v roce 1869.

Bazický index (rok 1869=100 %) Obr. 3.2: Vývoj počtu domů v obci Přestanov v letech 1869-2011 (bazický index, rok 1869 = 100 %) 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 Pramen: Historický lexikon obcí České republiky 1869 2005, ČSÚ, 2007; Sčítání lidu, domů a bytů, Praha, 2012 Intenzitu bytové výstavby v posledních deseti letech zachycuje následující tabulka. Celkový počet bytů dokončených za posledních deset let bylo 19, takže průměrný počet bytů postavených v obci Přestanov za rok činil 1,9 bytů a v přepočtu na 1000 obyvatel středního stavu to představovalo 5 bytů. To bylo výrazně více než v případě okresu Ústí nad Labem a Ústeckého kraje, ale také podstatně více než v průměru v ČR. Lze tedy říci, že území obce je pro bydlení v rámci kraje i okresu atraktivní a je vyhledáváno, i když ekonomická krize měla dopad i na bytovou výstavbu v Přestanově, kde se v letech 2011-2013 postavily pouze 4 nové bytové jednotky. V Ústeckém kraji došlo k propadu především v posledních dvou letech, a to k velmi výraznému (v roce 2014 se v kraji postavila zhruba polovina bytů, co v roce 2012). Obdobný vývoj nastal i v ČR, kde byl však pokles zřejmý již v roce 2011. Dle územního plánu má obec vyčleněn dostatek zastavitelných ploch pro bydlení. Tab 3.1: Vývoj počtu dokončených bytů v obci Přestanov, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2005-2014 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 Intenzita Přestanov - - 7 3 3 2 1 1-2 5,0 Okres ÚL 115 317 201 161 187 141 143 121 126 117 1,4 Ústecký kraj 1 042 1 119 1 153 993 1 087 1 097 1 239 1 271 935 743 1,3 ČR 32 863 30 190 41 649 38 380 38 473 36 442 28 630 29 467 25 238 23 954 3,1 Pramen: Veřejná databáze Dokončené byty v obcích (správních obvodech), ČSÚ, Praha, 2015 Rok Přestanov Okres Ústí nad Labem Ústecký kraj ČR

4. Hospodářství a trh práce Hospodářská situace v území se odvíjí od využití půdy (zemědělství, lesnictví, rybářství) a od koncentrace ekonomických subjektů (průmysl, služby) a ekonomicky aktivních obyvatel žijících v obci, kteří přispívají do rozpočtu obce z daní a podílejí se na jejím rozvoji. Využití půdy v Přestanově zachycuje následující tabulka. Největší plochu obce zaujímá z celkové plochy 204,6 ha orná půda (33,6 %) a její podíl je pouze o něco nižší než v kraji a v ČR, ale podstatně vyšší než v okrese. Asi čtvrtinu území obce tvoří lesní půdy, avšak zde nejsou dosahovány průměrné hodnoty za okres, kraj, ani ČR, kde lesní plochy tvoří vždy více než 30 % území. Obdobně jako v okrese i kraji je v Přestanově vysoký podíl tzv. ostatních ploch (téměř pětina, tzn. dvakrát více než v průměru v ČR). Více než desetinu území obce zaujímají už jen trvalé travní porosty (13,3 %) a jejich podíl je výrazně nižší než v případě okresu Ústí nad Labem, nicméně srovnatelný s průměrem kraje i ČR. Tab 4.1: Struktura půdního fondu v obci Přestanov, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v roce 2014 Území Orná půda Sady a zahrady TTP Lesní plochy Vodní plochy Zast. plochy Ostatní plochy Celková výměra (ha) Přestanov (abs.) 68,5 10,4 27,2 51,0 1,7 8,1 37,8 204,6 Přestanov (%) 33,6 5,1 13,3 24,9 0,8 3,9 18,4 100,0 Okres ÚL (%) 12,4 2,9 29,5 32,0 2,5 2,2 18,5 40 475 Ústecký kraj (%) 34,0 4,0 13,6 30,4 1,9 1,8 14,3 533 457 ČR (%) 37,8 3,0 12,6 33,8 2,1 1,7 9,0 7 886 619 Pramen: Souhrnné přehledy o půdním fondu z údajů katastru nemovitostí ČR, ČZÚK, Praha, 2015, vlastní výpočty Téměř zanedbatelný je v Přestanově podíl vodních ploch (0,8 %), které jinde tvoří okolo 2 % území. Zemědělská půda, tedy v úhrnu orná půda, sady a zahrady a také TTP tvoří v obci celkem 52 % plochy, což je více než v okrese Ústí nad Labem, ale zhruba stejně jako v kraji (51,6 %) i v ČR (53,4 %). Bilance půdy tedy nasvědčuje, že je území obce vhodné pro zemědělskou výrobu spíše než např. pro cestovní ruch. Na konci osmdesátých let minulého století fungoval na území obce Přestanov závod státního podniku Prefa se sídlem v Ústí nad Labem, který zpracovával materiál vzešlý z těžby uhlí do materiálu stavebního (škvárobetonové stavební tvárnice i velké panely). V Přestanově tehdy zaměstnávala přes 200 osob. Na území obce Přestanov má v současnosti sídlo jen jeden podnik s více než 100 zaměstnanci (Jansen Display s.r.o.) a dva podniky s 25-49 zaměstnanci, a to T - P R O T E C H, spol. s r.o. a Minda KTSN Plastic Solutions s.r.o. Jansen Display s.r.o. je firma s německým kapitálem, která se zabývá vizuální komunikací, konkrétně výrobou poutačů a reklamních panelů, orientačních systémů apod. V ČR působí od roku 1995, v Přestanově má sídlo i výrobu od roku 2011. Další výrobní závody jsou v Krupce a v Košťanech. T - P R O T E C H, spol. s r.o. se zabývá opravami silničních vozidel a kromě Přestanova působí také v Ústí nad Labem a Chomutově. Sídlo v Přestanově má firma od roku 2009, kdy zde vyrostla nová budova tzv. na zelené louce. Vlastníkem je česká firma HESTI, spol. s r. o., která se zaměřuje na prodej vozidel a další služby v oblasti logistiky. Minda KTSN Plastic Solutions s.r.o. vznikla v roce 2014 rovněž na zelené louce a má německého vlastníka. Zabývá se výrobou plastových a pryžových výrobků. Firmy jsou situovány v tzv. průmyslovém parku Přestanov (celkem 17,8 ha). V dubnu roku 2015 zde byla zahájena výstavba nového výrobního závodu americké společnosti SSI Technologies, která se zaměřuje na výrobu magnetických snímačů, snímačů tlaku a hladiny,

na senzory monitorovacích systémů, digitálních tlakoměrů a digitálních měřičů hladiny pro automobilový průmysl a strojírenský trh. Výrobní závod společnosti SSI Technologies bude naplňovat požadavky evropských zákazníků např. firem Daimler, Bosch, Scania, MAN, Volvo. V první fázi by mělo vzniknout 250 pracovní příležitosti. Zahájení výroby je plánováno na rok 2016. V současnosti zde má také sídlo více než 100 ekonomických subjektů, z nichž však žádný nemá více než 20 zaměstnanců (nebo jejich počet neuvádí). Většina z nich jsou fyzické osoby a 7 je společností s ručením omezeným. Z hlediska ekonomické činnosti se jich pět a více zabývá zpracovatelským průmyslem, stavebnictvím, obchodem a také peněžnictvím a pojišťovnictvím. Na sto ekonomicky aktivních obyvatele tak připadá 50,9 podniků, což je podstatně více než na úrovni okresu (22,5), kraje (21,1) i ČR (28,0) a není to obvyklé pro venkovské obce. Tab. 4.2 Struktura zaměstnaných v obci Přestanov, v okrese Ústí nad Labem, Ústeckém kraji a v ČR dle odvětví ekonomické činnosti k 1.3.2001 Přestanov Okres Kraj ČR Odvětví abs. % % % % I. sektor 0 0,0 1,0 3,3 4,7 - z toho zemědělství 0 0,0 0,7 2,6 3,8 II. sektor 51 36,6 33,4 41,2 40,4 Průmysl 32 22,8 24,1 32,4 31,3 Těžba nerostných surovin 2 1,6 0,4 3,8 1,2 Zpracovatelský průmysl 26 18,7 20,3 25,0 27,9 - potravinářský 11 8,1 4,8 3,6 3,6 - TOK* 0 0,0 0,9 3,3 3,5 - dřevozpracující 3 2,4 0,7 1,1 2,0 - papírenský a polygrafický 0 0,0 1,3 1,4 1,3 - chemický 0 0,0 4,8 3,1 1,8 - sklářský a stavebních hmot 2 1,6 0,3 2,7 1,4 - hutnický a kovozpracující 1 0,8 3,2 3,5 4,1 - elektrotechnický 0 0,0 0,6 0,8 1,8 - strojírenský 8 5,7 2,2 3,2 5,9 - ostatní zpracovatelský 0 0,0 1,4 2,2 2,4 Výroba a rozvod energií a vody 3 2,4 3,3 3,5 2,2 Stavebnictví 19 13,8 9,4 8,9 9,1 III. sektor 88 63,4 65,6 55,5 54,9 Obchod 20 14,6 11,6 10,7 11,3 Ubytování a stravování 3 2,4 3,1 3,4 3,8 Doprava a skladování 14 9,8 12,0 8,7 7,3 Finančnictví 3 2,4 2,9 1,9 2,3 Služby pro podniky 3 2,4 5,8 4,7 5,7 Veřejná správa a obrana 14 9,8 8,9 7,7 6,9 Vzdělávání 11 8,1 6,3 6,0 6,0 Zdravotní a sociální péče 7 4,9 8,4 6,6 6,2 Ostatní služby 12 8,9 6,7 5,6 5,4 Celkem 139 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001, ČSÚ, Praha, 2002, vlastní výpočty * TOK textilní, oděvní a kožedělný průmysl

S výskytem ekonomických subjektů v obci a okolí souvisí také struktura obyvatelstva dle sektorů a odvětví ekonomiky, ve kterém pracují, a ta se během vývoje mění. Jiná byla na začátku devadesátých let a jiná je v současnosti 1. V roce 2001, kdy byla ekonomická transformace v ČR téměř ukončena, žilo v obci 139 zaměstnaných, z toho pouze 32 pracovalo v průmyslu, tedy o něco více než pětina všech zaměstnaných žijících v obci. To bylo o něco méně než v okrese Ústí nad Labem a podstatně méně než v kraji a v ČR. Pouze potravinářský a strojírenský průmysl zaměstnával více než 5 % obyvatel obce. V ostatních sledovaných územních celcích již žádné průmyslové odvětví nekoncentrovalo více než 5 % zaměstnaných, pouze strojírenský průmysl na úrovni celé ČR. Sektor služeb poskytoval práci téměř dvěma třetinám zaměstnaných s trvalým bydlištěm v Přestanově, což bylo podstatně více než v průměru v celé ČR i v Ústeckém kraji. Tato situace není pro venkovské obce příliš obvyklá, nicméně zde se jedná o vyjížďku do zaměstnání především do krajského města (v obci tehdy pracovalo pouze 38 obyvatel, kdežto do jiných obcí v okrese jich vyjíždělo z obce 101, tedy 72,7 %). Nadprůměrný podíl osob byl zaměstnán z odvětví terciéru v obchodě, ve veřejné správě a také ve vzdělávání. Do roku 2011 již nenastaly ve struktuře zaměstnanosti významné změny. Počet osob zaměstnaných s trvalým bydlištěm v obci činil 187. Počet zaměstnaných tedy vzrostl, a to o 34,5 % (celkový počet obyvatel vzrostl o 38 %). Nikdo s trvalým bydlištěm v Přestanově nepracoval v primárním sektoru. Počet zaměstnaných v sekundéru se zvýšil a stal se srovnatelný s ostatními územími. Průmysl však zůstal na nižší úrovni. Oproti roku 2001 se snížil význam většiny průmyslových odvětví, takže hranici 5 % překračoval již pouze strojírenský průmysl. Význam terciárního sektoru se téměř nezměnil. Přes deset procent zaměstnaných pracovalo v odvětví obchodu, služeb pro podniky a ve veřejné správě. Podstatně klesl význam vzdělávání pro zaměstnanost v obci. Tab. 4.3: Struktura zaměstnaných v obci Přestanov, v okrese Ústí nad Labem, Ústeckém kraji a v ČR dle odvětví ekonomické činnosti k 26.3.2011 Přestanov Okres Kraj ČR Odvětví abs. % % % % I. sektor 0 0,0 0,7 2,1 3,0 - z toho zemědělství 0 0,0 0,6 1,7 2,4 II. sektor 66 35,5 30,8 38,8 36,2 Průmysl 46 24,5 22,5 30,9 28,5 Těžba nerostných surovin 0 0,0 0,3 2,6 0,8 Zpracovatelský průmysl 37 20,0 19,2 25,4 25,6 - potravinářský 6 3,2 2,3 2,3 2,6 - TOK* 0 0,0 0,5 1,4 1,3 - dřevozpracující 6 3,2 0,3 0,5 0,8 - papírenský a polygrafický 1 0,6 1,0 1,0 0,8 - chemický 1 0,6 3,7 3,2 2,5 - sklářský a stavebních hmot 1 0,6 0,5 2,0 1,1 - hutnický a kovozpracující 6 3,2 3,1 4,1 4,7 - elektrotechnický 3 1,6 2,4 3,3 3,4 - strojírenský 10 5,4 4,7 6,3 6,9 - ostatní zpracovatelský 2 1,3 1,0 1,3 1,6 1 Při sčítání v roce 1991 byl Přestanov ještě součástí Chlumce, takže nelze zjistit strukturu zaměstnanosti dle odvětví.

pokračování Výroba a rozvod energií a vody 8 4,5 3,0 2,9 2,0 Stavebnictví 20 11,0 8,3 7,9 7,7 III. sektor 121 64,5 68,5 59,1 60,8 Obchod 23 12,3 11,7 10,6 11,5 Ubytování a stravování 2 1,3 2,9 3,1 3,6 Doprava a skladování 12 6,5 8,8 7,6 6,3 Finančnictví 7 3,9 2,7 2,2 2,8 Služby pro podniky 23 12,3 12,2 9,8 12,0 Veřejná správa a obrana 19 10,3 9,3 7,7 6,6 Vzdělávání 11 5,8 7,6 6,8 6,8 Zdravotní a sociální péče 18 9,7 9,4 7,8 7,4 Ostatní služby 5 2,6 3,8 3,4 3,8 Celkem 187 100,0 100,0 100,0 100,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011, ČSÚ, Praha, 2012 předběžné výsledky * TOK textilní, oděvní a kožedělný průmysl V následujícím obrázku je zachycena struktura zaměstnaných ve sledovaných územích dle hlavních odvětví ekonomiky, tedy v zemědělství, lesnictví a rybářství, v průmyslu, stavebnictví a ve službách při posledním sčítání lidu v roce 2011. Obr. 4.1: Struktura zaměstnaných v obci Přestanov, v okrese Ústí nad Labem, Ústeckém kraji a v ČR dle hlavních odvětví ekonomické činnosti k 26.3.2011 Přestanov Okres Ústí nad Labem služby; 64,5 služby; 68,5 zemědělství, lesnictví a rybářství; 0,0 stavebnictví; 11,0 průmysl; 24,5 stavebnictví; 8,3 průmysl; 22,5 zemědělství, lesnictví a rybářství; 0,7 Ústecký kraj ČR služby; 59,1 služby; 60,8 stavebnictví; 7,9 průmysl; 30,9 zemědělství, lesnictví a rybářství; 2,1 stavebnictví; 7,7 průmysl; 28,5 zemědělství, lesnictví a rybářství; 3,0 Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (předběžné výsledky), ČSÚ, Praha, 2012, vlastní zpracování: Katedra regionálního rozvoje a veřejné správy, UJEP v Ústí nad Labem, 2015 Jak již bylo řečeno, v Přestanově mají sídlo tři firmy s více než 25 zaměstnanci, z nichž jedna zaměstnává dokonce více než 100 osob, nicméně tato pracovní místa nejsou všechna koncentrována v Přestanově. Existuje zde však také významná dojížďka do zaměstnání mimo obec, která je logicky nejvyšší do Ústí nad Labem. V roce 2001 dle tehdejšího sčítání lidu

vyjíždělo mimo obec za prací 101 všech zaměstnaných trvale bydlících v Přestanově (tj. 72,7 % z celkového počtu 139 zaměstnaných), přičemž do Ústí nad Labem jich vyjíždělo 61 a do Chabařovic 16. V roce 2011 však udalo pouze 53 osob, tj. 28,3 % všech zaměstnaných osob, že za prací vyjíždí mimo její hranice. Hlavní směr dojížďky představovalo opět Ústí nad Labem (75,5 % všech vyjíždějících). Kromě zaměstnanosti je třeba sledovat ve vybraných územích také stav a vývoj nezaměstnanosti. Data ze sčítání lidu umožňují vyjádřit míru nezaměstnanosti až do úrovně obcí, která však platí pouze ke dni sčítání. V roce 2001 činila míra nezaměstnanosti ke dni sčítání v Přestanově 12,0 % a byla tak o něco nižší než v okrese (13,6 %) a Ústeckém kraji (15,5 %), ale vyšší než v ČR (9,3 %). Při sčítání v roce 2011 byly rozdíly větší v obci bylo nezaměstnaných 15,8 %, tedy opět podstatně více než v ČR (9,8 %), ale tentokrát také více než v okrese (13,1 %) i kraji (13,4 %). Následující údaje však pochází z průběžné evidence uchazečů o zaměstnání registrovaných na Úřadě práce ČR v letech 2008, který lze považovat za poslední rok před nástupem ekonomické krize, až 2015 (vždy k 31.12.) 2. Následující tabulka zachycuje přehled hlavních charakteristik trhu práce v obci Přestanov. Je z ní patrné, že během ekonomické krize se počet nezaměstnaných i podíl nezaměstnaných osob (PNO) výrazně zvýšil. Nejvyšší počet nezaměstnaných byl pravděpodobně evidován na konci roku 2013, neboť v březnu 2014, což je první údaj, který lze za obce od počátku roku 2012 zjistit, bylo na úřadech práce evidováno 25 uchazečů a PNO činil 9 %. Nebylo tehdy evidováno žádné volné pracovní místo a to byl začátek jarní sezóny, kdy počet míst v evidenci přibývá, zatímco nezaměstnaných ubývá. Do konce roku 2014 však počet uchazečů podstatně ubyl i PNO se snížil na 7,4 %, což bylo již méně než na konci roku 2009. K dalšímu zlepšení došlo i v roce 2015. Tab. 5.3: Vývoj hlavních charakteristik nezaměstnanosti v Přestanově v letech 2008-2015 (vždy k 31.12.*) Rok Obyvatelstvo ve věku 15-64 let Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání Podíl nezaměstnaných osob Počet volných pracovních míst Počet uchazečů o 1 volné pracovní místo 2008 255 11 4,3 7 1,6 2009 260 22 8,5 0-2010 269 22 8,2 3 7,3 2011 278 24 8,6 3 8,0 2013 279 25 9,0 0-2014 270 20 7,4 6 3,3 2015 270 19 7,0 12 1,6 Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Portál MPSV ČR, 2015 * k roku 2013 se vztahuje údaj k 31.3.2014 Ekonomickou krizi provázel také pokles počtu volných pracovních míst hlášených na místně příslušných pobočkách Úřadu práce ČR. V Přestanově na konci roku 2009 nebylo evidováno žádné volné pracovní místo a jejich počet začal růst až v roce 2014. To se odráželo i v ukazateli počet uchazečů připadajících na jedno volní pracovní místo, který dosáhl maxima v roce 2011, ale v posledních dvou letech prudce klesl a lze říci, že na konci roku 2015 byla nabídka pracovní síly a poptávka po ní v Přestanově téměř vyrovnaná. Je potřeba si uvědomit, že absolutní počet uchazečů vzhledem k velikosti obce je velmi malý, a proto i malý počet 2 Vlivem změn v monitorovacím systému registrujícím nezaměstnané v letech 2012-2014 nejsou zveřejněny do úrovně obcí údaje za žádný měsíc v období 1.1.2012-28.2.2014.

Podíl nezaměstnaných osob (v %) volných míst registrovaných v místě způsobí, že hodnota tohoto ukazatele nedosáhne vysokých hodnot. Z níže uvedeného grafu plyne, že ekonomická krize neměla na obec Přestanov z hlediska nezaměstnanosti tak negativní vliv jako v případě okresu Ústí nad Labem i Ústeckého kraje. Podíl nezaměstnaných osob se držel blíže průměru ČR. Obr. 4.2: Vývoj podílu nezaměstnaných osob v Přestanově, v okrese Ústí nad Labem, v Ústeckém kraji a v ČR v letech 2008-2015 (vždy k 31.12.*) 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Přestanov Okres Ústí n. L. Ústecký kraj ČR Pramen: Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska, Portál MPSV ČR, 2016 * k roku 2013 se vztahuje za Přestanov údaj k 31.3.2014 Z hlediska trhu práce lze shrnout, že v obci Přestanov se nachází významní zaměstnavatelé, kteří poskytují pracovní místa místním obyvatelům, a to by mělo mít do budoucna pozitivní dopad na trh práce v obci. Zároveň vlivem intenzivní dojížďky do zaměstnání především do Ústí nad Labem se nezaměstnanost i v době ekonomické krize udržela na průměrných republikových hodnotách.

5. Dopravní a technická infrastruktura Obec Přestanov leží u na křižovatce silnic I/13 vedoucí z Karlových Varů do Děčína, dále na východ do Liberce a na sever přes Frýdlant na hranice s Polskem a II/253, která spojuje centrum Ústí nad Labem s Chabařovicemi, Krupkou a Dubím. Dle výsledků sčítání dopravy v roce 2010 průměrně za 24 hodiny projíždělo obcí po silnici č. 13 téměř 12,7 tis. vozidel, z toho 10,6 tis. osobních a 2,0 tis. nákladních. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku 2005 nedošlo k výrazným změnám i tehdy projelo obcí více než 12 tis. vozidel za 24 hodin, a to na obou měřených úsecích, které dělí křižovatka se silnicí č. 253. Po té projíždělo v roce 2010 ve směru od Teplic před křižovatkou se silnicí č. 13 celkem 2,7 tis. vozidel denně, z toho 2,4 tis. osobních (od roku 2005 zde došlo k mírnému zvýšení intenzity dopravy o více než 200 vozidel) a od křižovatky směrem na Chabařovice pak 6,2 tis. vozidel denně (výrazný pokles z 9 tis. aut naměřených při sčítání v roce 2005). Podstatný byl především pokles počtu těžkých vozidel z 3,4 tis. na něco přes 500 denně. Snížením intenzity dopravy nákladních vozidel na tomto úseku se ulevilo především Chabařovicím. Obec je propojena silnicí IV. třídy č. 01321 se sousedním Stradovem. Ostatní místní komunikace slouží k obsluze zastavěného území. Pro rok 2016 počítá obec s vybudováním kruhového objezdu. Jihovýchodní hranice katastru obce sousedí s železniční tratí č. 130 (Ústí nad Labem Teplice Chomutov) a železniční stanicí Chabařovice, která však byla zrušena a slouží jako odstavné nádraží pro společnost ČD Cargo. Územím obce Přestanov prochází na severu železniční trať č. 132 označována jako Kozí dráha, která vede z Děčína do Oldřichova u Duchcova. V Přestanově však není na této trase železniční stanice ani nádraží. Jde o jednokolejnou regionální trať, která je od roku 2007 mimo provoz. Napojení na železnici tedy v obci ani poblíž neexistuje. Do obce lze však intenzivně cestovat autobusovou dopravou (zhruba 120 projíždějících spojů ve všední den, asi polovina o víkendu), kterou zde provozuje především Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s., společnost BusLine a.s. a ARRIVA TEPLICE s.r.o. Autobusová doprava využívá dvou zastávek v obci (Přestanov MHD a Přestanov, U Pomníku MHD). Nově sem od poloviny roku 2015 na přání obyvatel i vedení obce začala jezdit a otáčet se zde linka č. 11 ústecké MHD z Mírového náměstí v Ústí nad Labem, a to pětkrát denně v pracovní den a třikrát o víkendu. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Chabařovice přivádějící vodu z vodojemu Přestanov, do něhož přitéká voda z prameniště Chabařovice a je také dotován z vodárenské soustavy Fláje. Na území obce zasahují dvě ochranná pásma vodních zdrojů. Vodovod je v majetku Severočeské vodárenské společnosti a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Na vodovod jsou napojeny téměř všechny domácnosti. Na území obce je rybník a požární nádrž. V obci je vybudovaná jednotná kanalizace svádějící splaškovou vodu do ČOV Neštěmice. Kanalizace je v majetku Severočeské vodárenské společnosti a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Obec je částečně plynofikovaná.

6. Cestovní ruch Obec Přestanov leží dle Atlasu cestovního ruchu v turistickém regionu Severozápadní Čechy, v oblasti Krušné hory a Podkrušnohoří a území obce má z hlediska turistiky a rekreace charakter venkovské krajiny s průměrnými přírodními podmínkami pro rozvoj cestovního ruchu (podíl potenciálních rekreačních ploch z celkové rozlohy území obce činí maximálně 57 %). Katastr obce nespadá do žádné velkoplošné chráněné krajinné oblasti. Cestovní ruch je tedy postaven především na turistice spojené s návštěvností pomníků a hromadného hrobu vojáků padlých v bitvě roku 1813. Obcí také prochází žlutá turistická značka (z Chlumce k Ruskému pomníku) a cyklotrasa č. 3009, která vede až z Adolfova přes Unčín, Chlumec dále na jih do Chabařovic, přes území Řehlovic do Habrovan a končí v Radejčíně u železniční stanice. Na území obce Přestanov se nachází pět nemovitých kulturních památek chráněných státem. Jedná se o dvě kaple, dva pomníky a hromadný hrob vojáků padlých v roce 1813. Kaple sv. Antonína Paduánského je umístěna ve středu obce. Na oltáři je umístěna barokní pískovcová socha sv. Antonína z roku 1726 (sv. Antonín byl rovněž patronem zdejších horníků). Dále je zde kaple zvaná Juchtová - při rozcestí komunikace Unčín-Stradov. Na seznam nemovitých kulturních památek patří i zdejší dva pomníky a hromadný hrob připomínající bitvu napoleonských válek, která proběhla v roce 1813. Jde o ruský pomník situovaný v jižním cípu obce a směrem na sever za ním se nacházející hromadný hrob padlých vojáků, který je největší v ČR, a také o další pomník, tzv. přestanovský u silnice č. 253 v severní části obce. V obci se nachází jedno hromadné ubytovací zařízení s restaurací Motorest Na Bojišti s celkovou kapacitou 12 lůžek a 5 pokojů.

7. Vybavenost obce Z hlediska sociální infrastruktury není obec Přestanov vybavena dostatečně, nicméně blízkost Ústí nad Labem s koncentrací všech základních i speciálních služeb a snadná dostupnost krajského města umožňuje zdejším obyvatelům kvalitní život i bez těchto služeb. V obci se nenachází ani pošta, není zde praktický lékař či zařízení sociální péče, ani žádná škola. Dětem je v obci k dispozici dětské hřiště. Je zde také prodejna potravin. Ze spolků jsou zde zastoupeni především fotbalisté (TJ Přestanov, tým A hraje I. B třídu, tým B a mladší přípravka), nohejbalisté (neregistrovaný klub) a v obci je také k dispozici fotbalové a antukové hřiště na nohejbal, dále zde probíhají turnaje ve stolním tenise. Snahou obce je vybudovat nové víceúčelové hřiště. Jako zázemí pro pořádání společenských akcí funguje společenský sál v Motorestu Na Bojišti (probíhají zde např. divadelní představení pro děti i dospělé). Ze společenských akcí lze uvést obecní bál, pálení čarodějnic, mikulášskou oslavu, dětský den, halloween, pohádkový les a další. V obci vychází od počátku roku 2015 čtyřikrát do roka Přestanovské noviny a jednou týdně je zde otevřená knihovna. Obec Přestanov spadá pod obvodní oddělení Policie ČR v Chlumci, který vykazuje ve svém obvodu výrazně podprůměrný index kriminality (5,5) ve srovnání s průměrem okresu Ústí nad Labem (20,0), Ústeckého kraje (15,7) i ČR (17,1), což je velmi pozitivní.

8. Přírodní podmínky a životní prostředí 8.1 Přírodní podmínky Území obce Přestanov a jeho okolí reprezentuje krajinný typ teplé krajiny pohoří dubových lesů s bukem, který je charakterizovaný jako erozně-denudační pahorkatina s černozeměmi pelickými na neogenních jílovitých sedimentech. Území obce patří mezi níže položené oblasti České republiky s nadmořskými výškami pohybujícími mezi 200-525 m n. m. Z geologického hlediska je území obce tvořeno v okolí zdejších současných či bývalých vodních toků smíšenými sedimenty, ale většinu území tvoří kamenitý až hlinito-kamenitý sediment kvartérního stáří. Do území obce tedy nezasahují terciérní vulkanity charakteristické pro České středohoří. Geomorfologicky spadá území Přestanova do provincie Česká vysočina, dále do Krušnohorské subprovincie, Podkrušnohorské oblasti a celku Mostecká pánev, podcelku Chomutovsko-teplická pánev a okrsku Chabařovická pánev. Nejvyšší místo v území obce je ve výšce 525 m n. m. na severu katastru. Hydrologicky se území obce nachází v povodí řeky Labe (úmoří Severního moře). Přes území obce protéká okrajově Habartický potok. Z pedologického hlediska je území obce tvořeno pseudoglejemi pelickými z jílů a slínů. Dle původní klimatologické klasifikace E. Quitta spadalo území obce do mírně teplé oblasti (MT 11), podle nové klasifikace vázající se k období 1900-2000 do klimatické oblasti teplé a na srážky chudé. Léto je zde dlouhé (letních dnů, tedy dnů, kdy minimální teplota neklesne pod 15 C, je zde 40-50), teplé s průměrnou teplotou 15-16 stupňů, suché (srážkový úhrn pod 200 mm). Přechodné období je krátké se 100-140 mrazovými dny, mírně teplým jarem s průměrnou teplotou 7-8 C a teplým podzimem s průměrnou teplotou 8-9 C. Zima je kratší s 40-50 ledovými dny, mírně teplá s průměrnou teplotou 0 až -2 C, suchá na srážky chudá s 200-400 mm a se spíše kratším trváním sněhové pokrývky po dobu 50 60 dnů. Fytogeograficky patří obec do obvodu České termofytikum, okresu Lounsko-labské středohoří a podokresu Labské středohoří. Potenciální přirozenou vegetací by zde byla převážně černýšová dubohabřina. Koeficient ekologické stability (KES), tj. poměr ploch ekologicky stabilním (v tomto případě lesních ploch, TTP, vodních ploch a sadů) k plochám ekologicky nestabilním (orná půda a zastavěné plochy) je 0,79, což znamená, že se jedná o území intenzivně využívané, zejména zemědělskou výrobou. Oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. KES je nižší než na úrovni celé ČR (1,06) i Ústeckého kraje (1,00), ale především ve srovnání s průměrem okresu Ústí nad Labem (2,02). Území obce se nachází mimo CHKO České středohoří. Na území města se nachází evropsky významná lokalita Východní Krušnohoří, a to na severu katastru. Není zde ale žádný památný strom. V rámci Územního systému ekologické stability ve stejné oblasti na severu prochází osa nadregionálního biokoridor, který zaujímá téměř celé území obce. V posledních letech se kvalita ovzduší v ČR bezpochyby zlepšuje. Těžce problémovými přestávají být tepelné elektrárny, které procházejí odsiřovacím procesem, i průmyslové podniky, nicméně stálým nebezpečím pro zdraví obyvatel především ve velkých městech je automobilová doprava (produkce polétavého prachu a benzo(a)pyrenu). V Ústeckém kraji jsou největšími znečišťovateli však stále tepelné elektrárny a továrny na výrobu chemických látek, jako např. Lovochemie lokalizovaná v Lovosicích. Kvalitu ovzduší lze v regionech hodnotit podle koncentrace SO 2, NO 2 a PM 10 naměřených na automatických stanicích. V