MATURITNÍ OTÁZKY Z DĚJEPISU PRŮBĚH A HODNOCENÍ ZKOUŠKY

Podobné dokumenty
Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Okruhy pro závěrečné zkoušky programu DĚJEPIS pro druhý stupeň ZŠ a DĚJEPIS Učitelství pro druhý stupeň ZŠ ČESKÉ DĚJINY

TEMATICKÝ PLÁN 6. ročník

TEMATICKÝ PLÁN. Vyučující: Mgr. Petr Stehno Vzdělávací program: ŠVP Umím, chápu, rozumím Ročník: 6. (6. A, 6. B) Školní rok 2016/2017

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu dějepis

Podmínky pro hodnocení žáka v předmětu dějepis

Otázkové okruhy pro státní závěrečné zkoušky. magisterského studia dějepisu

Maturitní témata z dějepisu Profilová zkouška

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

Gymnázium Hostivice, příspěvková organizace Komenského 141, Hostivice Maturitní témata profilové části 2019 Dějepis

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

Vzdělávací obor Dějepis - obsah

Vzdělávací obor Dějepis - obsah

Gymnázium Františka Palackého Valašské Meziříčí

2. Starověké Řecko starověká Kréta řecká polis archaická Sparta a Athény řecko-perské války helénismus

RANÝ NOVOVÉK období od konce 15.stol.do poloviny.17.stol. Objevné plavby a jejich společenské důsledky

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

D 5 volitelný předmět ve 4. ročníku

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

Dějepis. Člověk a společnost

Okruhy ke státní závěrečné zkoušce

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

5.5.2 Dějepis povinný předmět

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 6.

Vysvětlí, proč se učíme dějepis, proč je pro nás historie důležitá. Popíše instituce, kde se uchovávají historické prameny, uvede příklady.

DĚJEPIS Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň

Vyučovací hodiny mohou probíhat v kmenových třídách, multimediální učebně v učebně s interaktivní tabulí a školní knihovně.

Očekávané výstupy RVP Školní výstupy Učivo Poznámky (průřezová témata, mezipředmětové vztahy apod.)

Dějepis. Úvod do studia historie

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. starší doba kamenná - způsob života jednotlivých vývojových typů člověka

Dějepis. žák: TÉMATA. vznik historie jako vědy

Očekávané výstupy Učivo Mezipředmětové vztahy Poznámky

Ročník: 6. Minimální doporučená úroveň

Dodatek č. 1 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život

Základní škola Fr. Kupky, ul. Fr. Kupky 350, Dobruška 5.5 ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS Dějepis 7. ročník

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. starší doba kamenná - způsob života jednotlivých vývojových typů člověka

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Tabulace učebního plánu

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací obor Dějepis se vyučuje jako samostatný předmět v ročníku 2 hodiny týdně.

Předmět: Dějepis Ročník 6. Výstup podle RVP Výstup podle ŠVP Téma Učivo Přesahy, vazby, průřezová

DĚJEPIS (6. 9. ročník)

Dějepis

Témata maturitních prací z dějepisu pro školní rok

Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník Povinný Povinný Povinný Povinný

Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby. starší doba kamenná - způsob života jednotlivých vývojových typů člověka

Témata k maturitní zkoušce ve školním roce 2011/2012 pro jarní a podzimní zkušební období

Učební osnovy Dějepis

Vzdělávací obor Dějepis se vyučuje jako samostatný předmět v ročníku 2 hodiny týdně.

Název vyučovacího předmětu: DĚJEPIS (DJ) Vzdělávací oblast: Společenskovědní vzdělávání Časová dotace vyučovacího předmětu: 1, 1, 1, 0, 0, 0.

ročník celkem počet hodin

Vyučovací předmět Dějepis je zařazen do vzdělávací oblasti SPOLEČENSKOVĚDNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. Je vyučován od 1. Do 3. ročníku v rozsahu 1 hodiny týdně.

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

Základní škola Náchod Plhov: ŠVP Klíče k životu. Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy Poznámky

Učební osnovy pracovní

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM DR. J. PEKAŘE V MLADÉ BOLESLAVI

Základní škola Moravský Beroun, okres Olomouc

Učební osnovy vyučovacího předmětu dějepis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu

6.12 Dějepis Charakteristika vyučovacího předmětu

DĚJEPIS MATURITNÍ TÉMATA PČMZ 2015/16 O8A

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 9. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: Prima

Průřezová témata mezipředmětové vztahy. Úvod do dějepisu - typy pramenů - vnímání času. Raný středověk. učebnice

1. 2. ročník ÚVODNÍ OPAKOVÁNÍ KOŘENY MODERNÍHO SVĚTA Očekávané výstupy: žák

Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v ročníku

Školní vzdělávací program

uvede příčiny a důsledky světové hospodářské

Maturitní otázky z předmětu DĚJEPIS

1.3. Cíle vzdělávání v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Dějiny od konce 19.století do 1. světové války. Průmyslová revoluce v Evropě. Trojspolek,Dohoda. Vývoj v koloniálních a závislých zemích

Základní škola Ústí nad Labem, E. Krásnohorské 3084/8, příspěvková organizace Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Škola brána života

Pravěk a starověk / dějepisný atlas

Člověk v dějinách Prameny hmotné a písemné Instituce. Historický čas a prostor Časová osa, letopočty, mapy

Předmět: Dějepis (pro zaměření humanitní vědy)

Vzdělávací obor: Předmět: Dějepis

Předmět: Dějepis (pro zaměření přírodovědní vědy a programování)

Vyučovací předmět Dějepis rozpracovává vzdělávací obsah oboru Dějepis patřícího do vzdělávací oblasti Člověk a společnost.

Předmět: Dějepis (pro zaměření přírodovědní vědy a programování)

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: PRIMA

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

Dějepis Vzdělávací oblast Člověk a společnost

Celkem 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník Povinný Povinný Povinný Povinný

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

Školní vzdělávací program. Dějepis. Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté. Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání. Vzdělávací oblast:

Předmět: Dějepis (pro zaměření humanitní vědy)

Mikulášské nám. 15, Plzeň, , , tel./fax: ,

8. DĚJEPIS. 1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu. 1.2 Výchovné a vzdělávací strategie

VZDĚLÁVACÍ OBLAST- ČLOVĚK A SPOLEČNOST VZDĚLÁVACÍ OBOR- DĚJEPIS VYUČOVACÍ PŘEDMĚT- DĚJEPIS. Charakteristika vyučovacího předmětu:

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

Reálné gymnázium a základní škola města Prostějova Školní vzdělávací program pro ZV Ruku v ruce

MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY. Učební osnova předmětu DĚJEPIS

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Bakalářské státní závěrečné zkoušky Jednotlivé části bakalářské státní zkoušky a okruhy otázek

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor (předmět): Dějepis - ročník: TERCIE

České a světové dějiny od pravěku do počátku středověku 1. ročník a kvinta

Transkript:

MATURITNÍ OTÁZKY Z DĚJEPISU PRŮBĚH A HODNOCENÍ ZKOUŠKY školní rok: 2018-2019 studium: čtyřleté MATURITNÍ OTÁZKY 1. Pravěk lidstva 1. Názory na vznik člověka před Darwinem, srovnání s Darwinovou teorií. 2. Základní vývojové mezistupně. 3. Rozdělení pravěku, život v paleolitu a v mezolitu. 4. Význam neolitické revoluce, charakteristika neolitu. 5. Používání kovů, doba měděná, bronzová, železná. 6. Doklady pravěkého umění. 2. Orientální despocie 1. Vysvětlení okolností vzniku prvních civilizací (Egypt, Mezopotámie, Indie, Čína). 2. Osobitost egyptské kultury. 3. Význam Sumerů, jejich dědictví. 4. Charakteristika starověkých států, národů, civilizací: Babylon, Asýrie, Indie, Čína, Chetité, Izrael, Fénicie. Dědictví civilizací. 5. Archeologie, přínos české archeologie. 3. Starověké Řecko 1. Rané období řeckých dějin, egejský svět, Mykény, Homérovo Řecko. 2. Velká řecká kolonizace, Velké Řecko. 3. Politický život v Řecku, demokracie, tyranida, oligarchie, Athény a Sparta. 4. Řecko perské války příčiny, průběh, výsledek. 5. Periklovo Řecko, kulturní a duchovní život Řeků. 6. Konec řecké samostatnosti, Alexandr Makedonský, jeho tažení, helenismus. 7. Srovnání klasického a helénistického Řecka, význam starověkých Řeků pro současnost. 4. Římské dějiny 1. Vznik Říma, vysvětlení okolností. 2. Proces ovládnutí Itálie Římem, etruská civilizace. 3. Punské války, ovládnutí Středomoří. 4. Příčiny krize římské republiky, občanské války, povstání otroků, první pokusy o samovládu. 5. Přechod republiky v císařství, principát, dynastie císařského Říma. 6. Úloha armády v Římě, rozloha impéria. 7. Příčiny zániku impéria, odkaz starověkého Říma, římská kultura.

5. Raný středověk, Evropa po zániku antiky 1. Stěhování národů, nové vývojové oblasti tehdejší Evropy. 2. Nejdůležitější státy raně středověké Evropy franský stát, Byzanc, arabská říše, Anglie, Francie, sv. říše římská. 3. První západoslovanské státní celky Samova říše, Velká Morava, počátky českého státu Přemyslovců, Polska. 4. Vikingové expanze, kultura, způsob života. 5. Střetávání Evropy s Asií Hunové, Avaři, Maďaři, Tataři, Turci. 6. Přínos křesťanství, kultura a způsob života v raném středověku. 6. Rozvinutý středověk 1. Příčiny a charakteristika ekonomických změn 12. a 13. století. 2. Proces vytváření národních států Anglie, Francie a Španělsko. 3. Roztříštěnost Německa a Itálie. 4. Vznik Polsko-litevské unie a Moskevské Rusi. 5. Vývoj na Balkáně. 6. Církev v tehdejší společnosti, způsob života, kultura doby. 7. České země v rozvinutém středověku 1. Kolonizace příčiny, charakteristika. 2. Vznik středověkých měst. 3. Rozvoj peněžnictví, dolování stříbra a zlata, mincovnictví. 4. Český stát za Přemyslovců, význam Přemyslovců v našich dějinách. 5. Epocha Lucemburků, srovnání vlády Jana Lucemburského, Karla IV., Václava IV. 6. Kulturní dědictví doby. 8. Husitské období 1. M. Jan Hus a jeho předchůdci, význam. 2. Čechy po Husově smrti, příčiny husitské revoluce, počátky revoluce. 3. Husitské války, zhodnocení osobností Jana Žižky a Prokopa Holého. 4. Koncil v Basileji, ohlas husitství ve světě. 5. Bitva u Lipan, doznívání husitství, husitská tradice. 9. Velké zámořské objevy 1. Příčiny a předpoklady zámořských objevů. 2. Cesty Portugalců a Španělů. 3. Conquista v Novém světě. 4. První koloniální smlouva, počátky kolonialismu. 5. Hospodářské důsledky zámořských objevů. 6. Nejznámější objevitelé 15. a 16. století, popř. dalších století. 10. Evropa v náboženských sporech 1. Pokusy o reformaci před Lutherem, důvody 2. Vznik luteránství a jeho vymezení se proti katolické církvi 3. Další reformační směry 4. Náboženské soupeření ve Francii

5. Náboženská situace v českých zemích 6. Náboženské soupeření ve Velké Británii 7. Třicetiletá válka (příčiny, vznik, průběh, výsledek) 8. Náboženské důsledky pro české země 11. Evropský absolutismus 1. Proměny státu a způsobu vlády (absolutismus, osvícenský absolutismus, konstituční monarchie, stavovská monarchie, formy republiky) 2. Absolutistická Francie 3. Absolutistické Rusko 4. Absolutistické Prusko 12. České země raného novověku 1. Situace v českých zemích po bitvě na Bílé hoře 2. Problém náboženství 3. Problém nevolnictví a poddanství 4. Turecká otázka 5. Proměny formy vlády 6. Reformy 7. Válka o rakouské dědictví, slezské války, sedmiletá válka 13. Revoluční myšlenky před Velkou francouzskou revolucí 1. Nizozemská revoluce (příčiny, průběh, důsledek) 2. Anglická revoluce (příčiny, průběh, důsledek) 3. Válka o nezávislost Spojených států amerických (příčiny, průběh, důsledek) 4. Srovnání odlišnosti a myšlenek různých revolučních pokusů s revolučními myšlenkami Velké francouzské revoluce 14. Revoluční Francie a napoleonská Evropa 1. Příčiny vzniku Velké francouzské revoluce 2. Osvícenství a vůdčí myšlenky revoluce 3. Různé fáze revoluce 4. Nástup Napoleona k moci 5. Mezinárodní politika Napoleona 6. Změny Evropy v Napoleonském období 7. Důsledky Napoleonských válek pro Evropu 15. Ponapoleonská Evropa 1. Nové uspořádaní Evropy a jeho základní principy 2. Společenské a ekonomické změny 19. století 3. Národnostní hnutí a socialistické hnutí 4. Revoluce v Nizozemí, Španělsku, Rusku, Francii, Řecku 5. České národní obrození 16. Revoluce roku 1948 1. Příčiny revolučního napětí 2. Revoluce 1948 ve Francii

3. Revoluce 1948 v německých oblastech, koncepce nového Německa 4. Revoluce 1948 v Habsburské monarchii 5. Revoluce 1948 v českých zemích 6. Revoluce 1948 v dalších místech Evropy 7. Důsledky roku 1948 17. Mocenské zápasy druhé poloviny 19. století 1. Habsburská monarchie v druhé polovině 19. století (vnitřní politická situace, mezinárodní vztahy, reformy) 2. Vznik Itálie 3. Vznik Německého císařství 4. Občanská válka v Severní Americe 5. Imperiální kolonizace (Afrika, Asie) 6. Mocenské uspořádaní světa na konci 19. století 18. První světová válka 1. Vytváření mocenských celků před válkou 2. Místa napětí v Evropě 3. Počátek první světové války 4. Průběh první světové války, hlavní bitvy, fronty války 5. Specifika způsobů boje za první světové války 6. Ruská revoluce a situace na východní frontě 7. Konec války a nové uspořádaní Evropy 19. Evropa v meziválečném období 1. Poválečné uspořádaní Evropy 2. Specifika jednotlivých států 3. Problematické oblasti evropské politiky 4. Ekonomická krize konce dvacátých let a její důsledky 5. Mezinárodní vztahy a aliance 6. Kultura, společnost a životní styl dvacátých let 20. První republika 1. Boj za českou státnost během první světové války 2. Vznik první republiky a jeho národnostní otázky 3. Politická situace první republiky 4. Ekonomická situace první republiky 5. První republika v mezinárodních vztazích 6. Mnichovská dohoda a její důsledky 7. Protektorát Čechy a Morava 8. České země za druhé světové války 21. Extremismus v meziválečné Evropě 1. Itálie a její specifika 2. Sovětský svaz a jeho specifika 3. Německo a jeho specifika 4. Šíření nacismu, Hitlerova mezinárodní politika

5. Politika appeasementu a její výsledky 6. Další totalitní momenty meziválečného období 22. Druhá světová válka 1. Příčiny vzniku druhé světové války 2. Mezinárodní vztahy a smlouvy před druhou světovou válkou 3. Počátek války 4. Západní fronta a souboj o Velkou Británii 5. Východní fronta a obrat ve válce 6. Srovnání způsobů boje v první a ve druhé světové válce 7. Vstup USA do války a znovuotevření západní fronty 8. Mírové plány a konec války 9. Poválečné uspořádání světa 23. Studená válka 1. Důvody vzniku studené války, Berlínská krize, mezinárodní organizace 2. Místa napětí (především válka v Koreji, Karibská krize, válka ve Vietnamu, válka v Afganistánu) 3. Atomová bomba a její vojenský, společenský a kulturní dosah 4. Specifika mocenské politiky 60. let 5. Specifika mocenské politiky 70. let, tripolární svět 6. Specifika mocenské politiky 80. let, hvězdné války a perestrojka 7. Konec studené války 24. Vývoj Českých zemí po druhé světové válce až do revoluce 1. České země po druhé světové válce 2. Převrat roku 1948 3. Monstrprocesy a socialismus 50. let 4. Období tání a bratrská pomoc ze SSSR 5. Období normalizace 6. Česká opozice a její hlavní osobnosti 7. Sametová revoluce

PRŮBĚH MATURITNÍ ZKOUŠKY Student si losuje číslo maturitní otázky. V rámci patnáctiminutové přípravy má k dispozici prázdný papír (s razítkem školy) na poznámky, psací potřeby a zadání maturitní otázky včetně podotázek. Ústní zkoušku v délce patnácti minut vede hodnotitel zkoušející, který klade otázky a dělá si v průběhu zkoušky vlastní poznámky. Hodnotitel přísedící může mít během zkoušky doplňující otázky a vede si v průběhu zkoušky vlastní poznámky. Zkoušený má během ústní zkoušky k dispozici papír s vlastní přípravou vytvořenou během patnáctiminutové přípravné části zkoušky. Na konci bloku maturitního zkoušení se hodnotitel zkoušející a hodnotitel přísedící dohodnou o výsledné známce. HODNOCENÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY Hodnotí se: - Míra zvládnutého učiva k jednotlivým bodům otázek, a to v podobě: o znalosti názvosloví pojmu/teorie o vysvětlení pojmu/teorie o znalosti případných alternativních pojmů/teorii o zařazení pojmu/teorii do širších souvislosti otázky o v případě vhodnosti také zařazení pojmu/teorie do širších souvislosti současného světa - Samostatnost projevu a míra nutnosti zásahu a pomoci hodnotitelů - Smysluplnost a propojenost struktury otázky jako celku - Naplnění časového limitu maturitní zkoušky Výsledné hodnocení se řídí následující tabulkou: Popis známky Žák ovládá požadované znalosti uceleně, přesně a výstižně. 1 Žák ovládá požadované znalosti uceleně, občas narazí na menší nedostatky v přesnosti a výstižnosti. Žák projevuje nedostatky v přesnosti a výstižnosti, podstatnější nedostatky dovede s pomocí zkoušejícího korigovat. Žák má závažné nedostatky v ucelenosti, přesnosti a výstižnosti, chyby dovede s pomocí zkoušejícího korigovat. Žák má velmi závažné nedostatky v ucelenosti, přesnosti a výstižnosti, chyby nedovede korigovat ani s pomocí zkoušejícího. Vyučující: Mgr. Daniel Guńka Známka 2 3 4 5