Městská památková zóna Městská památková zóna v České Třebové byla vyhlášena vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 250/1995 Sb., o prohlášení historických jader vybraných měst a jejich částí za městské památkové zóny. Je vymezena vnější hranicí ulic Riegrova, Klácelova, Podbranská, Mírové nábřeží a Kobylí Důl o výměře 12,8 ha. Půdorys historického jádra patří k nejvýraznějším příkladům aplikace slezského schématu města, v jehož osnově dominují dvě souběžné ulice, mezi nimi vzniká náměstí a za středním blokem kostel. Parcely domů podél obou hlavních ulic vytvořily protáhlý čočkovitý vnější obvod města. Staré náměstí je přirozeným centrem města. Nemovité kulturní památky se nacházejí především v k.ú. Česká Třebová, největší koncentrace je logicky v historickém jádru.
Kulturní památky nacházející se v městské památkové zóně Kulturní památky jsou uvedeny s rejstříkovým číslem, pod kterým jsou vedeny v Ústředním seznamu kulturních památek. Kostel sv. Jakuba Většího, rejstř. č. 24759/6-3831 Z historie : Kostel sv. Jakuba Většího byl stavěn v letech 1794 1801 po požáru, který 28.6.1793 zničil původní kostel. Výstavbu nového kostela z velké části financoval patron Alois z Liechtensteinu, projekt vypracoval architekt Josef Hardmuth.. 28. srpna 1884 postihl kostel znovu požár, při kterém se zřítila původní věž a celý krov kostela byl zničen. Věž a střecha byly opraveny dle Hardmuthova řešení, ale tato úprava byla r. 1913 pozměněna. Zařízení kostela je částečně původní, částečně novější.
Socha sv. Václava, rejstř. č. 104731 Popis : Na vyšším hranolovém soklu, kde je na čelní straně nápis Svatý Václave, oroduj za nás. Postaveno v r.1804 je na nízkém soklíku postava sv. Václava, muže středního věku, oděného v brnění a v dlouhém plášti, na hlavě vévodský čepec. Levou rukou světec přidržuje štít, v pravé je praporec. Postava patrona českého státu je zachycena téměř v životní velikosti a je vytesána v pískovci. Socha se nachází na východní straně kostela sv. Jakuba. Soubor vrcholně barokních soch sv. Kateřiny, sv. Barbory, sv. Jana Nepomuckého a Kalvárie nacházející se v areálu kostela sv. Jakuba Většího Popis : Jsou to hodnotné pískovcové plastiky, vrcholně barokní.
Sv. Kateřina, rejstř. č. 24759/6-3831/2 socha je z r. 1717, v životní velikosti, umístěna na trojbokém podstavci s reliéfy s tématikou umučení sv. Kateřiny, levou nohou stojí na mučednickém kole, v levé ruce drží otevřenou knihu, v pravé ruce svírá meč. Je oděna do rozevlátého šatu, na hlavě má korunku. Sv. Barbora, rejstř. č. 24759/6-3831/3 - socha je z r. 1719, v životní velikosti, umístěna na trojbokém podstavci s reliéfy s tématikou ze života sv.barbory, v levé ruce drží otevřenou knihu, pravá ruka svírá kalich. Je oděna do rozevlátého šatu, na hlavě má korunku.
Sv. Jan Nepomucký, rejstř. č. 24759/6-3831/4 socha je z r. 1712, v životní velikosti, umístěna na trojbokém podstavci s reliéfními výjevy ze života světce. V levé ruce drží krucifix, pravý ukazováček má položený na ústech. Kalvárie, rejstř. č. 24759/6-3831/5 socha je z r. 1801, mohutný trojdílný sokl s reliéfem srdce Páně na přední straně, u paty kříže na nízkém soklíku vlevo socha P. Marie, vpravo sv. Jan, oba se svatozáří. Na soklu uprostřed kříž s Ukřižovaným.
Budova děkanství, rejstř. č. 31629/6-3832 - dům na ul. Klácelově č. p. 1 pozdně barokní jednopatrová budova, postavena v letech 1783-1786. Městský dům na ul. Klácelově č. p. 11, rejstř. č. 37219/6 3845 klasicistní dům z r.1804. V roce 2012 byla historická budova č.p. 11 velmi příkladně zrekonstruována do původní podoby a ve vedlejší proluce byla postavena moderní budova muzea propojená s historickým klasicistním objektem včetně vnitřních zařízení. V současné době slouží tato kulturní památka jako stálá expozice Městského muzea.
Městský dům na ul. Hýblově č. p. 72, rejstř. č. 101720 budova Městské spořitelny s klasicizujícím tvaroslovím z r.1904. Městský dům na ul. Hýblově č. p. 97, rejstř. č. 101698 dům z r. 1927 s fasádou upravenou v duchu národního dekorativismu.
Dům na Starém náměstí č. p. 77, rejstř. č. 30060/6-4551 stará radnice s reliéfní deskou s erbem Bohdaneckých z Hodkova, datovanou do r. 1547. Venkovský dům na ul. Lidické č. p. 310, rejstř. č. 100101 roubený objekt lidové architektury se sedlovou střechou a bedněným štítem.
Městský dům v Kobylím dole č. p. 472, rejstř. č. 102505 jednopatrový objekt lidové architektury s dřevěnou pavlačí. Kaple P. Marie, rejstř. č. 100938 pochází z poloviny 18. století, nachází se na rozcestí ulic Chorinova a Moravská.
Sloup se sochou P. Marie Immaculaty, rejstř. č. 15686/6-3841 pískovcový sloup na Starém nám. se sochou na mohutném soklu, vrcholně barokní - pochází z r. 1706. Kulturní památky nacházející se mimo městskou památkovou zónu Rotunda sv. Kateřiny, rejstř. č. 11240/6-3837 Z historie : Pozdně románská kaple, rotunda sv. Kateřiny, je nejstarší památkou ve městě a jedinou dochovanou románskou stavbou ve východních Čechách. Její počátky sahají do 1. poloviny 13. století a souvisí s tzv. českou kolonizací prováděnou premonstrátským klášterem v Litomyšli. Byla postavena v centru osady založené na výšině nad pravým břehem řeky Třebovky. Během více než 750 let své existence byla rotunda mnohokrát opravována a přestavována a v 16.století byla doplněna polodřevěnou zvonicí, která slouží jako brána do prostoru kolem rotundy. Ten je obehnán opukovou zdí a až do roku 1905 sloužil jako hřbitov. V interiéru stojí oltář se soškou patronky sv. Kateřiny Alexandrijské, křesťanské mučednice. Rotunda slouží k sakrálním účelům, konají se zde bohoslužby, církevní obřady, svatby, koncerty.
Zvonice u rotundy sv. Kateřiny, rejstř. č. 11240/6-3837/2 - tvoří vstup do areálu rotundy, tvoří s ní nedílný celek.
Střední škola Gymnázium a bývalá vila ředitele gymnázia - nyní ZUŠ rejstř. č. 28728/6 4951 Budova gymnázia - zahájení výstavby školy na Tyršově náměstí začalo r. 1910, po dokončení vedle stojící vily ředitele gymnázia a stavební práce byly ukončeny v r. 1913. Jedná se o dvoupatrovou budovu, stojící na půdorysu U. Byla postavena ve stylu secese a architektonické moderny podle návrhu pražského architekta Aloise Dryáka.
Vila ředitele gymnázia - jednopatrová secesní vila napojená krčkem na budovu gymnázia, se kterou tvoří jednotný architektonický soubor. Postavena v letech 1909 1910 dle návrhu arch. Aloise Dryáka. Nyní je budova užívána pro potřeby Základní umělecké školy. Obě budovy je architektonicky hodnotné jako celek a tvoří dominantu města. Vila na ul. Mlýnské č.p. 900, rejstř. č. 106 239 - secesní patrová vila císařského rady Miroslava Vyskočila, v zahradě. Realizována v letech 1908 1910 dle návrhu architekta Aloise Dryáka místním stavitelem Františkem Plašilem. Je to významný doklad vývoje architektury a interiérového uměleckého řemesla na počátku 20.století na území Pardubického kraje. Vilu využívá majitel Náboženská obec Církve československé husitské pro Husův sbor s farou.
Kaple P. Marie Pomocné Na Horách, rejstř. č. 35404/6-3839 Z historie : Poutní kaple P. Marie Pomocné Na Horách v České Třebové byla postavena r. 1838, základní kámen byl položen r. 1811 na místě starší kaple, zničené požárem r. 1787. Objekt je umístěn v západním svahu v poměrně vlhkém terénu. Interiér kaple je plochostropý. Mobiliář tvoří movité kulturní památky, tj. oltář P. Marie, krucifix a lampa věčného světla. Součástí prostředí kulturní památky je i křížová cesta.
Venkovská usedlost na ul. Husově č. p. 21, rejstř. č. 54168/6-4747 roubený objekt lidové architektury z r. 1845. Venkovský dům na ul. Podbranské č. p. 388, rejstř. č. 100110 zděný objekt lidové architektury se sedlovou a polovalbovou střechou, postaven r. 1842.
Vodárna dva vodárenské pavilony, rejstř. č. 105677 Pavilon Vrbovka čerpací stanice nad pramenem pitné vody, postaven dle návrhu architekta Aloise Dryáka r. 1911. Originální technická stavba ve stylu secese a architektonické moderny. Pavilon bývalé čerpací stanice Českých drah - postaven též dle návrhu arch. Dryáka, v současné době stav neudržovaný, bez vnitřního vybavení stavba zachována v autentickém stavu.
Socha Šárky, rejstř. č. 45036/6-3842 z roku 1911, autor Quido Kocián, nachází se v parku Javorka. Sousoší Sbratření, rejstř. č. 40716/6-3843 z r. 1950, autor Karel Pokorný, nachází se na dopravním terminálu na náměstí Jana Pernera. Krucifix, rejstř. č. 45484/6-3840 z r. 1765, nachází se na ul. Moravská při výjezdu z České Třebové.
Kulturní památky nacházející se v Kozlově, Skuhrově a Svinné Kaple P. Marie v Kozlově, rejstř. č. 17125/6 3941 - postavena r. 1753. V interiéru je oltář s obrazem P. Marie Zbraslavské. R. 2004 umístěn do věže nový zvon Pavel. Venkovský dům Maxe Švabinského v Kozlově, rejstř. č. 30049/6 4370 chalupa č.p. 50 byla postavena v 19. století, r. 1900 přistavena nová část s malovaným štítem. Objekt je spojen s pobytem rodiny Vejrychovy v Kozlově a s tvorbou malíře Maxe Švabinského. Na průčelí vytvořil umělec spolu s O.Vaňáčkem a R.Vejrychem, ml. výjev sv. Václav přijímá dary. Rodinu Vejrychovu a Maxe Švabinského připomíná současná expozice Městského muzea v České Třebové.
Venkovská usedlost č.p. 27 v Kozlově, rejstř. č. 105931 soubor pěti objektů : obytný dům, hospodářské křídlo s chlévy, kolna, chlívky a ohradní zeď s vjezdem. Uzavřený trojboký dvůr bývalé rychty v urbanisticky hodnotné vesnici, dokumentující proměnu starší dřevěné zástavby ve zděnou v průběhu 19. století. Dokládá kontinuitu tradičního fungování vysoké dřevěné světnice s patrovým hospodářským dílem.
Kostel sv. Jana Nepomuckého ve Skuhrově, rejstř. č. 32739/6 4069 barokní jednolodní kostel z r. 1740, věž z r. 1768. Oltář s obrazem sv. Jana Nepomuckého.
Sousoší Kalvárie ve Skuhrově, rejstř. č. 14402/6-4070 kamenný krucifix u západního průčelí kostela je zřejmě z r. 1800. Na podstavci pod křížem jsou umístěny sochy P. Marie a sv. Jana Nepomuckého. Kaple sv. Cyrila a Metoděje ve Svinné, rejstř. č. 105512 pozdně barokní kaple z 2. poloviny 18. století. V interiéru umístěn oltář s obrazem věrozvěstů.