Vrchlabí 1. března 2010 Dvanáct týmů proběhlo Napříč Vrchlabím Během pátečního dopoledne se lidé ve Vrchlabí mohli setkat s dětmi pobíhajícími po městě s mapou v ruce a neustále něco hledajícími. Tito mladí objevitelé se účastnili dobrodružné hry Napříč Vrchlabím pořádané pracovníky Správy KRNAP. Celkem se akce zúčastnilo 36 dětí. Tříčlenné dětské týmy byly na úvod podrobně seznámeny s pravidly hry. Nejprve museli všichni účastníci v úvodní rozřazovací hře prokázat svou znalost základních dřevin. Jakmile byli úspěšní, mohli vyběhnout do terénu. Zde je čekalo 12 kontrolních míst, na nichž museli najít detail z fotografie ze zadání a přiřadit číslo fotky k číslu stanoviště. Některá místa byla náročnější. Čekal zde schovaný lístek s otázkou, jejíž správné řešení dopomohlo účastníkům k vyluštění tajenky datumu založení města Vrchlabí. Po skončení závodu se všichni sešli na udílení cen; tou hlavní, nejlákavější byla zajisté poukázka na exkurzi do CHKO Křivoklátsko. Již teď se naši mladí přátelé mohou těšit na další ročník, který doufejme bude stejně úspěšný jako letošní.
Vrchlabí 3. března 2010 Studentská konference Morušky začíná Dnes začíná 5. ročník studentské konference Morušky. Ta je významnou regionální akcí, na které prezentují své výsledky studenti řešící práci alespoň částečně související s Krkonošemi. Letos probíhá poprvé na polské straně Krkonoš. V průběhu následujících tří dnů budou studenti prezentovat závěry svých prací. Přednesou prezentace z botaniky i zoologie, neživé přírody a geoturismu, ale i cestovního ruchu. Cílem setkání je sdílení zkušeností, vyzkoušení si prezentace před publikem a získání cenných kontaktů. Ostružiník moruška, podle kterého je konference pojmenována, patří mezi nejznámější symboly zdejší přírody. Výskyt tohoto glaciálního reliktu je navíc v Krkonoších, v rámci České republiky, jedinečný. Jeho jméno bylo proto propůjčeno i pro toto neformální setkání studentů vysokých škol. Vybráno však bylo i k uctění památky, botaničky dr. Lenky Papáčkové-Soukupové, která ještě v nedávné minulosti ekologii této skandinávsko-krkonošské rostlinky studovala. Konferenci organizuje Dyrekcja Karkonoskiego Parku Narodowego ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku. Ing. Jaroslav Andrle, odborný pracovník, Odbor péče o národní park tel.: 499 456 220, e-mail: jandrle@krnap.cz, www.krnap.cz
Vrchlabí 4. března 2010 Hřebačka: Do Krkonoš ve vrací velké šelmy Zdá se, že se do Krkonoš vrací velké šelmy, jako jsou rysi. Po prvním nálezu zabité srny v říjnu loňského roku následovaly další nálezy pobytových stop této kočkovité šelmy. Minulý týden byl dokonce rys ostrovid ve východních Krkonoších přímo spatřen. V reakci na množství nálezů stop a dokonce očitá pozorování rysa v poslední době monitorovali dnes pracovníci Správy KRNAP v západních Krkonoších a pracovníci Správy CHKO Jizerské hory v Jizerských horách pobytové znaky velkých šelem. Mapování se provádí liniovou metodou, pochůzkou po stanovené trase. Při ní mapovatel vyhledává a zaznamenává stopní dráhy a pobytové značky zájmových druhů. V našem případě nám šlo zejména o sledování stop rysa ostrovida. Vyrazili jsme pěšky či na sněžnicích po různých cestách. Zaměřili jsme se na sledování stop, ale také na hledání trusu či značkovacích a drbacích míst, říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Při identifikaci je třeba být velice pečlivý. Každý nález musí být co nejpečlivěji popsán, změřen a zdokumentován. A to jak samotná stopa, tak i celá stopní dráha. Právě podle stopní dráhy lze určit, od kterého zvířete stopy pocházejí. Důležitá je šířka i délka stopy, délka kroku stejně jako šířka rozkroku. Stopy je ideální vyfotografovat a pomocí GPS zaměřit polohu, dodal Hřebačka. Monitoring probíhal v oblastech, kde se dá předpokládat, že by rys mohl najít vhodné podmínky k životu. Přestože jsou Krkonoše hodně hustě osídleny, tak zde jsou stále ještě klidná údolí, kde by rys mohl mít klid, říká Hřebačka. Zatím stále nemáme jistotu, zda rysi, jejichž stopy jsme v poslední době v Krkonoších našli, pouze migrují nebo se zde už usazují. Tyto pochybnosti rozptýlí až pár rysů, který zde vyvede mladé. Obyvatelé hor ani turisté se ale v žádném případě nemusí bát, že by výskyt rysa v Krkonoších pro ně byl nějakou hrozbou. Rys není pro člověka nebezpečný. Navíc je tak plachý, že jej málokdo uvidí, dodal Hřebačka. Při dnešním monitoringu bylo nalezeno množství stop, většinou od zvěře jelení a srnčí, ale žádná z nich nemohla být jednoznačně prohlášena za nález stop rysa ostrovida. Přestože včerejší sněžení vytvořilo pro stopování zvířat téměř ideální podmínky, staré stopy byly, bohužel, většinou zasypány.
Vrchlabí 5. března 2010 Krkonošské muzeum vystavuje Krakonoše Kdo jsi, Krakonoši? mohou se ptát návštěvníci stejnojmenné výstavy, kterou připravilo Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí v nově zrekonstruované výstavní síni domku č. p. 222 na náměstí Míru. Výstava je určena především dětem, ale zajímavá bude i pro dospělé návštěvníky. Bájná postava Krkonoš se návštěvníkům představí v různých podobách a situacích. Výstava nabídne i několik verzí vzniku legend o Krakonošovi. Součástí akce bude také aktivní zapojení návštěvníků do programu děti si budou moci přímo na výstavě namalovat svého Krakonoše, vyluštit Krakonošovu tajenku a nebo se přihlásit do výtvarné a literární soutěže na téma Kdo jsi, Krakonoši?. Soutěž bude mít dvě kategorie: 1) děti v mateřských školách a na prvním stupni základních škol a 2) žáci druhého stupně základních škol. Děti mohou soutěžit se svými výtvarnými díly kresbami, malbami, plastikami z libovolného materiálu, stejně jako literárními díly příběhy, básněmi atd. Uzávěrka soutěže je 31. května 2010 (fyzické výtvory mají být doručeny na adresu: pracoviště EVV, Správa KRNAP, Dobrovského 3, Vrchlabí, PSČ 543 01 díla v elektronické podobě pak na oev@krnap.cz). V průběhu měsíce června budou všechna doručená dílka k vidění na internetových stránkách www.krnap.cz a jejich návštěvníci vyberou hlasováním tři nejlepší z nich v každé kategorii. Správa Krkonošského národního parku je pak ocení. Nejúspěšnější dílka budou vystavena v č.p. 222 rámci Řemeslnického léta a vítězné literární práce zveřejníme v časopisu Krkonoše Jizerské hory.
Vrchlabí 9. března 2010 Správa KRNAP vyvěsí tibetskou vlajku Připojí se tak k několika stovkám českých obcí, krajů a dalších institucí, které tímto způsobem vyjadřují svou podporu celosvětové akci na podporu občanských práv obyvatel Tibetu. Ta je již takřka šedesát let jednou z oblastí Čínské lidové republiky. Tibetská vlajka zítra zavlaje i před Správou Krkonošského národního parku ve Vrchlabí. Datum 10. března je připomínkou povstání Tibeťanů proti čínské okupaci této vysokohorské země, ke kterému došlo před 51 lety, tedy devět let poté, co čínská armáda na území Tibetu vstoupila. Podle dostupných údajů při povstání zahynulo 80 000 Tibeťanů. Správa KRNAP se snažila již v minulosti podpořit dodržování lidských práv v Tibetu například výstavou o umění tibetské Thangky. Jedním z podnětů pro její uspořádání byla skutečnost, že kvůli režimu uplatňovanému čínskou vládou pozvolna mizí původní tibetská kultura. Hlavním cílem celé výstavy byla konkrétní forma pomoci. Výstava byla prodejní a výtěžek byl věnován nepálské Nadaci pro rozvoj žen a dětí, která zaměstnává nezaměstnané ženy a staví školy, kterých je v Nepálu nedostatek. Kvůli tomu děti musejí do školy docházet i několik desítek kilometrů, takže je rodiče do školy raději ani nepouštějí, protože by tím ztratily spoustu času. Vzhledem k vysoké negramotnosti střední a starší generace pořádá nadace také vzdělávací kurzy pro dospělé. Ti se v nich naučí to, co je pro nás zcela samozřejmé číst a psát. Porušování lidských a občanských práv v Tibetu světová veřejnost sleduje velmi pozorně i díky aktivitě vedoucího opozičního představitele Tibetu 14. dalajlámy Tändzina Gjamccha. Ani za poslední rok nedošlo k žádnému výraznému zlepšení situace obyvatel Tibetu a dodržování jejich základních občanských práv. Cenzura a systematické potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání, potlačování kulturní a národní identity, omezování pohybu na území Tibetu, političtí vězni, mučení, nepřiměřené zacházení a odpírání zdravotní péče, masivní přesun čínských obyvatel do Tibetské autonomní oblasti, programy kontroly porodnosti Tibeťanů, rozsáhlé politicko-převýchovné kampaně, vývoz nerostných surovin z Tibetu do Číny a podobně, to je výčet výhrad vůči čínské správě Tibetu, které i nadále zaznívají od světového společenství i organizací na ochranu lidských práv a svobod.. http://www.tibinfo.cz http://www.lungta.cz http://www.potala.cz http://www.savetibet.org
Vrchlabí 9. března 2010 Krkonoše očima dětí 31. ročník výtvarné soutěže Krkonoše očima dětí, který pořádá Správa Krkonošského národního parku, právě skončil. Odborná komise složená z místních výtvarnic ohodnotila výtvarná díla, která děti zaslaly. Výherci se v jednotlivých kategoriích stali Anežka Jakubcová, Adam Špaček, Vendula Michalicová, Aneta Šmídová a Anna Křížová. Soutěžilo se v pěti věkových kategoriích (předškolní věk, žáci 1. 3. tříd, žáci 4. 6. tříd, žáci 7. 9. tříd a speciální zařízení věk neomezen). Děti si mohly vybrat ze tří námětů: Hrajeme si celý rok (co vše se dá dělat v přírodě), Čtvero ročních období (proměny přírody během roku) a Krkonoše očima dětí (volná tvorba). Celkem jsme obdrželi 586 obrázků z celé České republiky. Soutěže se zúčastnilo devět mateřských škol, 36 základních škol, čtyři DDM a ZUŠ a dvě speciální zařízení. Porota z každé kategorie vybrala tři nejlepší dílka a přidala i mnoho čestných uznání, protože bylo opravdu z čeho vybírat a úroveň byla vysoká. Ocenění se mohou těšit na diplom a malou pozornost. Výsledková listina 1. KATEGORIE 1. Anežka JAKUBCOVÁ, 5 let, výtvarný kroužek Hankův dům DKNL, Hurá na výlet 2. Josef HANZLÍČEK, 5 let, výtvarný kroužek Hankův dům DKNL, Krakonoš 3. Veronika PFEILEROVÁ, 6 let, MŠ Paprsek Karlovy Vary, Máme rádi zvířata 2. KATEGORIE 1. Adam ŠPAČEK, 8 let, ZŠ Holice, Lištička na horách 2. Ivo HOFMAN, 9 let, ZŠ Holice, To je jízda! 3. Tadeáš PAŤAVA, 8 let, ZŠ Podharť, DKNL, To jsem já a můj bratr v Krkonoších 3. KATEGORIE 1. Vendula MICHALICOVÁ, 12 let, ZŠ Břeclav, Zvířátka mají v zimě hlad 2. Karolína ZIRMOVÁ, 12 let, ZŠ Školní Vrchlabí, Podzim v Krkonoších 3. Stanislav VALENTA, 11 let, ZŠ Holice, Radovánky na sněhu 3. Ivona KNÁPKOVÁ, 10 let, ZŠ Břeclav, Veverky s oříšky 4. KATEGORIE 1. Aneta ŠMÍDOVÁ, 15 let, ZŠ J. Harracha Jilemnice, Pokládání návnad proti vzteklině 2. Michaela MORKESOVÁ, ZUŠ Jilemnice, Podzim 2. Veronika PRCHLÍKOVÁ, ZUŠ Jilemnice, Podzim 3. Nicole HERZÁNOVÁ, ZŠ Červené domky, Hodonín, Zimní stmívání 3. Dita KRABIČKOVÁ, ZŠ Červené domky, Hodonín, Ticho zimy 5. KATEGORIE 1. Anna KŘÍŽOVÁ, Domov Petra, Blatná-Mačkov, Hory 2. Marie KORNOUŠKOVÁ, Domov Petra, Blatná-Mačkov, Motýl-jaro 3. Veronika ŠÍCHOVÁ, Domov Petra, Blatná-Mačkov, Vítr 3. Jana VÍTOVCOVÁ, Domov Petra, Blatná-Mačkov, Hory
Vrchlabí 10. března 2010 Správa KRNAP vydala brožuru Péče o volně žijící živočichy Správa KRNAP v rámci přeshraničního projektu Zlepšení přeshraniční spolupráce v ekologické výchově v KRNAP a KPN vydala brožuru Péče o volně žijící živočichy Jak můžeme pomoci zvířatům v nouzi. Ta bude distribuována na akcích zaměřených na environmentální vzdělávání, obcím a městům v regionu a jako e-knihu si ji každý můžete stáhnout na www.krnap.cz/publikace. Příručka obsahuje rady, zásady a informace o tom, jak pomoci jednotlivým skupinám živočichů, ať už jde o zvířata poraněná nebo zdravá. Vysvětluje jak poznat, kdy je dané zvíře v nouzi a kdy se jedná o normální stav a je naopak nutné dát ruce pryč. Čtenáři se dozví, jaká hnízdní budka vyhovuje sýkorám, jaká rehkům, poštolkám, rorýsům nebo také netopýrům či čmelákům. Součástí brožury jsou také nákresy ke zhotovení těchto budek. Pomoc může být často nad naše síly a možnosti. Pro tento případ jsou v příručce uvedeny kontakty, kam se lidé v našem regionu mohou obrátit na odbornou pomoc, když najdou živočicha v nouzi. Stejně tak jsou v ní uvedeny i právní předpisy upravující nakládání s volně žijícími organismy. Přeshraniční ekovýchovný projekt pro gymnaziální mládež, v rámci něhož brožura vznikla, má hned několik cílů: upevnit spolupráci mezi odděleními environmentální výchovy správ KRNAP a KPN, podpořit tvorbu nových ekovýchovných programů pro použití nejen v projektu, poskytnout kvalitní environmentální výchovu šedesáti studentům účastnícím se projektu a vybudovat adekvátní zázemí a materiální vybavení pro práci oddělení environmentální výchovy v KRNAP i KPN. Projekt je podpořen Evropským fondem pro regionální rozvoj v rámci operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Polská republika 2007 2013. Projekt je realizován v rámci Euroregionu Glacensis. Bližší informace o projektu najdete na: http://www.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=category§ionid=11&id=173&itemid=29 4
Vrchlabí 11. března 2010 Školáci pečují o Bodlinku Už čtvrtou zimu přečkává několik malých ježků zimu ve školách. Jsou totiž součástí projektu Bodlinka u nás, který připravili pracovníci Správy KRNAP pro děti v blízkých školách. Děti se učí zodpovědnosti a kladnému vztahu ke zvířeti a zároveň pomáhají malému ježkovi přečkat zimu. Děti z přihlášených škol dostaly příležitost starat se o ježka, který pro svoji nízkou váhu měl minimální šanci přežít zimu ve volné přírodě. Do projektu Správy KRNAP, jehož hlavním cílem je naučit děti pečovat o živého tvora, se letos zapojilo pět základních škol (Mladé Buky, Vlčice, Vrchlabí-Školní, Vrchlabí-Podhůří, Jilemnice-Komenského, Mostek) a přírodovědný oddíl při DDM Hostinné. Děti počátkem prosince dostaly od pracovníka Správy KRNAP pokyny, jak se o ježka starat, čím ho krmit a vyslechly si přednášku o životě ježků v přírodě. Od té doby jsou ježci v jejich rukou. Musí jim čistit pelíšek, krmit je a vážit. Do Deníku naší Bodlinky zapisují důležité údaje o péči, kterou mu poskytly, o jeho zdravotním stavu a o tom, co dělá. Ježka si také fotí a kreslí. Vše se děje pod dohledem odborníků ze Správy KRNAP. Vypouštění ježků do volné přírody proběhne v závislosti na počasí v druhé polovině dubna. Děti vedou Deník naší Bodlinky. Zde jsou některé z jejich zápisků: Děti ze ZŠ Jilemnice Komenského Tak jako v předešlých letech i letos děti přírodopisného kroužku pečují o ježka. Pomáháme mu přečkat zimní období, to by pro svoji nízkou hmotnost ve volné přírodě nepřežil. Máme samici druhu ježek západní, který se u nás běžně vyskytuje. Získali jsme ho od oddělení ekologické výchovy Správy KRNAP, je zbaven parazitů a v dobré kondici. Konzumuje všechny dobroty, které mu dáváme, nejvíce mu chutná kočičí salámek. Děti ze ZŠ Mladé Buky Náš ježek se jmenuje Ludvíček. Naše třída si ho vzala, aby přežil zimu. Když jsme ho dostali, vážil 520 g. Má parádní výběh, který mu pořídil tatínek naší spolužačky. Každý den mu čistíme výběh a dáváme mu dobroty. Nejvíce má rád psí salám. Taky mu zkoušíme dávat vařené kuřecí maso, kuřecí krky, ale ty nejedl, dále jí vajíčko, nastrouhanou mrkev, sýr i vařený brambor, těstoviny a rýži. Prostě zkoušíme různé směsi. Taky kočičí granule. Dokonce mu naše paní učitelka koupila kočičí taštičky a kočičí konzervu, ale zatím jsme mu to nedali. Jako mls mu dáváme piškoty, rozinky, jablíčko, hrušku nebo banán. Každý týden ho vážíme a přibírá nám. Dnes už váží 711 g. Kdybychom ho nemuseli v dubnu vypustit, tak bychom si ho nechali navždy, protože je hrozně milý a krásný a je to náš kamarád. Ing. Daniel Bílek, pracoviště environmentálního vzdělávání, oddělení styku s veřejnosti, Správa KRNAP tel.: 499 456 322, e-mail: dbilek@krnap.cz, www.krnap.cz
Vrchlabí 15. března 2010 Termokamera odhalila slabá místa na Rýchorské boudě Správa KRNAP nechala nasnímat termokamerou Krkonošské středisko ekologické výchovy (KSEV) Rýchorská bouda. Účelem měření bylo zjištění nedostatků a důkladnosti provedené práce při stavbě. Z výsledků je zřejmé, že některá místa vykazují špatné tepelně-technické parametry, které ovlivňují velikost tepelných ztrát. Tyto netěsnosti v letošním roce opravíme, aby na další zimní sezonu byla Rýchorská bouda dobře připravena. Význam zkoušky spočívá v nedestruktivním zjišťování zvýšených tepelných ztrát v konstrukcích obvodového pláště budov a oken při topném období. Důležitou podmínkou pro termovizní měření je rozdíl teplot mezi vnitřním a vnějším prostředím alespoň 10 C po dva dny. V době měření Rýchorské boudy byla venkovní teplota 11 C, relativní vlhkost 90 % a průměrná vnitřní teplota v objektu byla 22 C. Rozdíly v povrchové teplotě objektu od venkovní teploty signalizují možnou závadu v tepelné izolaci. Z výsledku termografické kontroly tepelné izolace obvodového pláště je zřejmé, že nejsou závažné úniky tepla z budovy. To ale neznamená, že není co vylepšovat a snížit tak energetickou náročnost na vytápění objektu, říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Byly nám doporučeny menší opravy na obvodu pláště. Dalším krokem vedoucím ke snížení spotřeby tepla pro vytápění budovy je výměna oken ve staré části Rýchorské boudy, dodal. Při větrném počasí dochází skrz okna k příliš velké infiltraci. Uvedenými opravami na budově může dojít ke snížení spotřeby tepla na otop o cca 8 %. V nepříznivých povětrnostních podmínkách, které na Rýchorách vládnou, se výměnou oken výrazně zvýší teplená pohoda. Rýchorská bouda leží v 1. zóně KRNAP v nadmořské výšce přes tisíc metrů. Objekt se skládá ze tří částí původní horské boudy, ubytovny a učebny. Původní bouda byla postavena na počátku 20. století. Správa KRNAP ji převzala v roce 1976 od Interhotelů Krkonoše se záměrem vybudovat zde první školicí středisko ochrany přírody internátního typu se všemi náležitými službami a stálým pedagogickým personálem. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1980 85, kdy byly přistavěny obě zbývající části objektu, zahájilo v roce 1986 činnost Výchovně vzdělávací středisko státní ochrany přírody. V současnosti KSEV nabízí výukové ekologické programy, pobyty pro školy v přírodě, pobyty pro rodiče s dětmi, přednášky a další aktivity. Termokamera patří k nejprogresivnějším metodám zjišťování teploty na povrchu materiálů pomocí měření intenzity infračerveného (tepelného) záření. Termovizní systém zaznamená tuto energii bezkontaktním měřicím systémem a převede ji na elektrické signály pomocí citlivého infračerveného detektoru. Termovizní systémy mají široké uplatnění ve stavebnictví, elektrotechnice, průmyslu, zemědělství, lékařství atd. Rýchorská bouda byla nasnímána kamerou Thermacam-P640.
Vrchlabí 18. března 2010 Slavíme Světový den vody Na pondělí 22. března připadá Světový den vody 1. Tento významný den slavíme i v Krkonošském národním parku. Důvodem není jenom to, že v Krkonoších pramení mimo jiných toků také jedna z nejvýznamnějších evropských řek Labe. Z podhledu ochrany krkonošské přírody jsou podstatnější managementová opatření Správy KRNAP, jejichž účelem je zadržet vodu v horách co nejdéle. Výsledkem bude vyrovnanější vodní režim zdejší krajiny. V rámci stabilizace lesních ekosystémů likvidujeme v minulosti vytvořené meliorační kanály. Jejich účelem bylo odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být pěstován les. Lidé bohužel ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů (zejména vodního ptactva a specifických společenstev rostlin). Proto dnes musíme řadu chybných kroků z dřívějších desetiletí napravovat. Není náhodou, že právě krkonošská rašeliniště (na české i polské straně) jsou chráněna Ramsarskou úmluvou 2, která chrání významná světová rašeliniště. Každoročně investujeme značné částky do oprav a úprav drobných vodních toků, které jsou v naší správě. Po velkých přívalových deštích je nezbytné vyčistit zanesená koryta od usazených sedimentů a opravit poničená hrazenářská díla. Ta jsou velice účinným opatřením, jak ještě v horách snížit ničivou sílu vodního živlu a zredukovat výši povodňových škod. Neméně významnou aktivitou Správy KRNAP je environmentální vzdělávání. Pro školy realizujeme projektové vyučování Voda v Krkonoších, které dětem přibližuje hlavní toky Krkonoš, vodopády, rašeliniště a ledovcová jezera. Děti se seznámí s hlavními zástupci květeny rostoucí podél potoků, rašelinišť a na vlhkých loukách, s vodní faunou a hlavně s významem vody v krajině. V letošním roce se navíc staly Krkonoše dějištěm části Green Campaign 3 společností Quicksilver a Roxy. Ty budou tento víkend (19. 21. 3.) ve Špindlerově Mlýně při snowboardových závodech prodávat trička s nápisem NO WATER SUCK! Výtěžek z prodeje tyto firmy věnují Správě KRNAP na vyčištění okolí vodních toků. http://www.worldwaterday2010.info/ 1 Světový den vody se od roku 1993 slaví 22. března. Spojené národy tento den navrhly v roce 1992 v rámci Agendy 21 na jednání UNCED v Rio de Janeiru v Brazílii. Důvodem je skutečnost, že na světě více než miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody. Tato skutečnost je důležitým faktem k celosvětové ochrany vody. V letošním roce je tématem "Čistá voda pro zdravý svět" a koordinátorem je UNEP. 2 Ramsarská úmluva úmluva o ochraně mokřadů mezinárodního významu, angl. Convention on wetlands of International Importace, dojednána v roce 1971 ve městě Ramsar v Íránu. 3 http://nowatersucks.quiksilver-europe.com/
Vrchlabí 22. ledna 2010 Hřebačka: Vodu v Krkonoších je třeba chránit Správa Krkonošského národního parku kromě standardní ochrany vodních zdrojů na území KRNAP musí s ohledem na výkon státní správy v tomto území řešit i komerční využití vody. Nejčastěji se proto musí vyjadřovat k požadavkům skiareálů na čerpání vody z místního toku k zasněžování, řeší povolování malých vodních elektráren nebo uděluje výjimku pro povolování vodáckých závodů na Labi. Tlak na využívaní vody je velký. Je třeba pečlivě zvažovat, zda projekty nenaruší vodní bilanci. Pokud by se tak stalo, tak bude ohrožena zejména vodní fauna a flóra, říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. V současné době už má většina skiareálů technické zasněžování vyřešeno. Tam, kde to přírodě neškodí, berou vodu přímo z vodního toku. Některé skiareály si vybudovaly retenční nádrže, do nichž v průběhu roku přebytečnou vodu zachytí a v zimě ji využijí na zasněžování. Malé vodní elektrárny jsou obnovitelným zdrojem energie, přesto je k nim třeba, zvlášť v národním parku, přistupovat citlivě. Mohou totiž mít vliv na kolísání vodní hladiny, což může negativně působit na vodní organizmy. Proto Správa KRNAP pečlivě zvažuje každou žádost o vybudování nové vodní elektrárny právě s ohledem na jejich ochranu. Zdánlivě malým, ve skutečnosti však citelným, zásahem do vodního prostředí je pořádání vodáckých závodů na Labi. Jejich tradice sahá až do roku 1956. Od letošního roku však nastanou dvě výrazné změny. Právě s ohledem na ochranu přírody budou vodácké závody od letošního roku probíhat pouze jednou za dva roky. Správa KRNAP již v minulosti vyjadřovala obavy z dopadu těchto závodů na životní prostředí. Studie, která v loňském roce speciálně sledovala vliv zvýšených průtoků po dobu konání závodů na rybí společenstva, prokázala, že opravdu dochází k jejich poškozování. Po dohodě s organizátory budou nyní závody probíhat v dvouletém cyklu a i jeho dopady budeme průběžně monitorovat. Jedná se o podmínku nutnou pro možnou regeneraci rybí populace, ale také obojživelníků a ostatních druhů živočichů, obratlovců i bezobratlých, které jsou konáním závodů ovlivněny. Tou druhou změnou je postupný náběh i postupné odeznívání umělé povodňové vlny, která bude v souvislosti se závody vypuštěna z přehradní nádrže Labská, popisuje nově nastavený režim Hřebačka. Nevětším problémem závodů byl dosud rychlý náběh i odeznění umělé povodňové vlny, která bývala se v souvislosti se závody vypouští z přehradní nádrže Labská. Tato vlna zanesla vodní organizmy 4 a ryby 5 do míst, kde po rychlém opadnutí uvízly a uhynuly. Odborníci také zjistili výrazné devastační účinky extrémních průtoků na ryby, které jsou vázány na dno či jeho sedimenty. Jde například o chráněnou vranku obecnou 6. U některých ryb po závodech zaznamenali mechanické poškození povrchu těla. Z těchto důvodů Správa KRNAP podmínila povolení výjimky tím, že je nutné zajistit postupný náběh i postupné odeznívání umělé povodňové vlny, která bude v souvislosti se závody 4 Chrostíci, jepice, pošvatky 5 Vranka obecná, pstruh potoční 6 Vranka obecná patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů dle 48 odst. 1 zákona. Ve vyhlášce č. 395/1992 Sb., je zařazena mezi silně ohrožené druhy. Zároveň je druhem, který je předmětem ochrany Evropsky významné lokality Krkonoše.
vypuštěna z přehradní nádrže Labská. Na rozdíl od let minulých tak letos budou mít vodní organizmy poprvé šanci se přirozeně s opadávající vodou vrátit do hlavního koryta. Pokud by byly závody pořádány každoročně a současně by nebyl splněn požadavek postupného nárůstu a klesání hladiny řeky, bylo by ohrožení přírody příliš vysoké a logicky by tak převažoval zájem ochrany přírody a biotopu všech dotčených živočichů nad zájmem na pořádání závodů. To by znamenalo, že by závody nadále nemohly být pořádány. Odborníci budou i v následujících letech sledovat, jak se daří populacím vodních organizmů právě s ohledem na tato přijatá opatření. Světový den vody se od roku 1993 slaví 22. března. Spojené národy tento den navrhly v roce 1992 v rámci Agendy 21 na jednání UNCED v Rio de Janeiru v Brazílii. Důvodem je skutečnost, že na světě více než miliarda lidí trpí nedostatkem pitné vody. Tato skutečnost je důležitým faktem k celosvětové ochrany vody. V letošním roce je tématem "Čistá voda pro zdravý svět" a koordinátorem je UNEP.
Vrchlabí 24. března 2010 Krkonošské muzeum vystavuje Len, konopí, kopřivu Krkonošské muzeum Správy KRNAP v Jilemnici vystavuje více než 150 exponátů, které se týkají zpracování lnu, konopí a kopřiv od vypěstování rostliny až po dokončení textilního výrobku. Krkonoše představují historicky jednu z nejvýznamnějších lnářských plátenických oblastí naší vlasti. V 18. a 19. století dosáhla zdejší produkce mimořádného kvantitativního a kvalitativního rozmachu a zařadila se na tehdejší světovou špičku. Několik tisíc let představovalo ruční zpracování lnu a konopí významnou součást života venkovanů. Planě rostoucí kopřiva byla od středověku využívána jako důležitá náhražková rostlina, naposledy během druhé světové války a v období po ní. Pěstování a zpracování lnu a konopí bylo převážně ženskou činností. Tato namáhavá a zdlouhavá práce zabírala značnou část roku a byla také součástí robotních povinností poddaných. Nutná a jednotvárná práce byla doprovázena řadou lidových zvyků, které výstava návštěvníkům přibližuje. Společné přástky poskytovaly nejen příležitost ke schůzkám venkovanů a k předávání lidové slovesnosti, ale také se měnily na nevázanou zábavu. Proto byly vrchností opakovaně a neúspěšně zakazovány. Výstava představuje jak nářadí, které sloužilo ke zpracování lnu, konopí i kopřiv, tak textilní výrobky. V rukou lidových tvůrců vznikaly z rostlinných vláken nejen užitné předměty jako pytle, slamníky, povlečení a součásti oděvu, ale také krajky a řada artefaktů zdobených výšivkami. Příze i plátno nesloužily jen k uspokojení potřeby domácnosti. Obchodovalo se s nimi a jevem zcela mimořádného významu byl mezinárodní obchod s těmito produkty. Od 16. století bylo lnářství a plátenictví významným hospodářským odvětvím; na konci 18. století tvořily příze a plátno více než polovinu českého exportu. Ruční a manufakturní výroba textilu byla prvním odvětvím, které prudce zasáhl nástup strojové výroby. Ve 30. 40. letech 19. století po skončení napoleonských válek a vynálezu spřádacího stroje prošlo lnářství hlubokou krizí. Ruční zpracování lnu a konopí pro potřeby obchodu rychle vytlačila tovární výroba. Pro soukromou potřebu se však len a konopí ručně zpracovávaly místy až do poloviny 20. století. Vystavené exponáty pocházejí ze sbírek Krkonošského muzea Správy KRNAP v Jilemnici a z Národopisného oddělení Historického muzea Národního muzea v Praze. Výstava potrvá do 2. května 2010. Jan Luštinec, odborný pracovník, Krkonošské muzeum Správy KRNAP tel.: 481 543 041, e-mail: jlustinec@krnap.cz, www.krnap.cz
Vrchlabí 26. března 2010 Krkonošské muzeum představuje Proměny krajiny Krkonošská krajina se v průběhu času mění. Správa Krkonošského národního parku ve snaze zachytit změny na lesních porostech nechala v letech 1987 2007 nafotografovat panoramatické snímky Krkonoš. Snímání jednotlivých lokalit se opakovalo zhruba po pěti letech, a dnes můžete vidět srovnávací panoramatické snímky o rozměrech 180 x 30 cm, doplněné komentářem pracovníků odboru péče o národní park, zachycující především výrazné proměny krkonošských lesů. Autory fotografií jsou otec a syn Doubkové z Mladé Boleslavi, kteří v průběhu dvaceti let pořídili více než 180 snímků na 109 stanovištích po celých Krkonoších. Vystaven je výběr 22 fotografií z devíti stanovišť. Byla vybrána stanoviště, na kterých jsou velmi patrné změny v zalesnění Krkonoš. Komentáře k fotografiím vytvořily jednotlivé lesní správy, které na těchto územích hospodaří. Součástí výstavy jsou také fotografie škod způsobených vichřicemi na Krkonoších v roce 1930, 1966, 1980, 2007, 2008. Vystaveny jsou i lesnické mapy porostů z let 1852 a revírní mapa vrchlabského panství z roku 1878. Výstava potrvá do 16. května 2010. Mgr. Olga Hájková, ředitelka Krkonošského muzea Správy KRNAP tel.: 499 456 722, e-mail: ohajkova@krnap.cz, www.krnap.cz