KOŘENOVÉ ÚTVARY V NEOVULKANICKÉM PSEUDOKRASU

ROČNÍK IV ROK 2010 ČÍSLO 3 ISSN 1802-212X vydáno: listopad 2010 studia.oecologica HOSPODÁRNÉ NAKLÁDÁNÍ VODOU PRO ZAVLAŽOVÁNÍ KOŘENOVÉ ÚTVARY V NEOVULKANICKÉM PSEUDOKRASU ENVIRONMENTÁLNÍ APLIKACE GEOMORFOLOGICKÉHO INFORMAČNÍHO SYSTÉMU

ČASOPIS STUDIA OECOLOGICA Ročník IV Číslo 3/2010 Redakční rada: doc. Ing. Pavel Janoš, CSc. šéfredaktor doc. Ing. Miroslav Farský, CSc. výkonný redaktor prof. RNDr. Olga Kontrišová, CSc. doc. RNDr. Juraj Lesný, Ph.D. Ing. Martin Neruda, Ph.D. doc. MVDr. Pavel Novák, CSc. prof. Ing. Miloslav Šoch, CSc. Technický redaktor: Mgr. Petr Novák Recenzenti: Mgr. Ivan Barka, Ph.D., Lesnícký výskumný ústav Zvolen, Slovensko Mgr. Jan Sládek, Fakulta přírodních věd UK, Bratislava, Slovensko RNDr. Miroslav Kubásek, Ph.D., RECETOX, PřF MU, Brno RNDr. Zuzana Kadlecová, Krajský úřad Ústeckého kraje, Ústí nad Labem Prof. Mgr. Miroslav Bárta, Dr., Český egyptologický ústav FF UK Praha Ing. Věra Fišerová, Ph.D. SOLIDVISION, s.r.o., Praha Mgr. Petr Pokorný, Ph.D., ARCHEOLOGICKÝ ÚSTAV AV ČR, Praha Ing. et Ing. Borek Franěk, Správa CHKO České středohoří, Litoměřice Ing. et Ing. Pavel Jaroš, Bílinská přírodovědná společnost, Bílina RNDr. Renata Filippi, Výzk. ústav vodohospodářský TGM, v.v.i. Praha Ing. Tomáš Dolanský, Ph.D., PF Jihočeská univerzita, České Budějovice Mgr. Michal Holec, Ph.D., FŽP UJEP Ústí nad Labem Mgr. Vladimír Hula, Ph.D., MZLU Brno Ing. Petr Beran, Asociace pro vodu v krajině, Praha Ing. Jaroslava Tůmová, Správa závlahové soustavy Vltava VII Lounky, Roudnice nad Labem Ing. Bohuslav Kloubec, Ph.D., Správa CHKO Třeboňsko, Třeboň Ing. Vojtěch Kodet, Pobočka ČSO na Vysočině, Jihlava Doc. Ing. Jaroslav Brada, Dr., Vysoká škola ekonomická v Praze RNDr. Jana Šimsová, Ph.D. FSE UJEP, Ústí nad Labem Vydává: FŽP UJEP v Ústí nad Labem Tisk: MINO Ústí nad Labem Toto číslo bylo dáno do tisku v listopadu 2010 ISSN 1802-212X MK ČR E 17061

Obsah HOSPODÁRNÉ NAKLÁDÁNÍ VODOU PRO ZAVLAŽOVÁNÍ SLAVÍK Ladislav... 3 Úroveň environmentálních informací na webových stránkách krajských úřadů Petr Polster... 14 Report on the 3D-SCANNING AND PHOTOGRAPHY PROJECT, NATIONAL MUSEUM OF THE SUDAN, KHARTOUM (24. 01. 04. 02. 2010) Lenka SUKOVÁ, Vladimír BRŮNA, Jaroslav KROUŽEK, Vít NOVOTNÝ, Petr KABELKA, Jan HEGRLÍK... 26 Report on the Geoarchaeological survey in the Area of SAbaloka, the SIXTH NILE CATARACT, SUDAN Lenka SUKOVÁ, Václav CÍLEK, Lenka LISÁ, Pavel LISÝ, Murtada BUSHARA... 40 Kořenové útvary v neovulkanickém pseudokrasu Pustého vrchu u Děčína (SZ Čechy) Richard POKORNÝ, Michal HOLEC... 54 Distribution of wireworms of click beetles (Coleoptera, Elateridae) IN THE SOIL OF FOREST ECOSYSTEMS OF THE Kienhaida NATURE RESERVE (Ore Mountain) Emanuel Kula, Petr Švarc... 64 Geomorfologický informační systém a možnosti jeho environmentálních aplikací J. Pacina, K. Jedlička, J. Minár... 73 Výstavba modelových sítí pro potřeby hydrologického modelování B. Malá, J. Pacina... 86 VYUŽITÍ ZEŠIKMENÝCH ROZDĚLENÍ PŘI MODELOVÁNÍ VOLATILITY FINANČNÍCH ČASOVÝCH ŘAD Jan POPELKA... 96 PROTIPREDAČNÍ OCHRANA HNÍZDNÍCH BUDEK SÝCE ROUSNÉHO (AEGOLIUS FUNEREUS) V KRUŠNÝCH HORÁCH V LETECH 2006 2009 Alena HÝLOVÁ, Jan POPELKA, Karel ŠŤASTNÝ, Jan HANEL... 109

HOSPODÁRNÉ NAKLÁDÁNÍ VODOU PRO ZAVLAŽOVÁNÍ Effective water usage for irrigation SLAVÍK Ladislav Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí n.l., Fakulta životního prostředí. Abstrakt Předpokladem pro dosažení potenciální výnosové účinnosti doplňkových závlah je operativní rozhodování o termínu prokázaného vláhového deficitu plodin a určení účinné závlahové dávky, tj. řízení závlahových režimů plodin. Variabilní průběh vláhové potřeby plodin v průběhu tvorby výnosů a nahodilý výskyt meteorologických podmínek vyžadují efektivní zavlažování. V příspěvku jsou posouzeny metody řízení závlahových režimů plodin doporučované v ČR. Jsou doloženy výsledky experimentálních prací, které dokumentují přínosy odborně řízených závlah eliminováním negativních stavů půdního sucha. Ke snížení potřeby závlahové vody se doporučuje zavádět moderní, úsporné mikrozávlahy kapkovou závlahu a mikropostřik. Bezpoplatkový odběr vody z povrchových vod je dle zákona č. 254/2001 Sb. možný pro krytí vláhového deficitu plodin. To lze prokázat pouze operativní bilancí závlahových režimů. Abstrakt For achieving a potential efficiency of irrigation is important to stay moisture deficit of plants and specify amount of irrigation, it means kontrol the irrigation regime of plants. Variable plants moisture need and occasional meteorotological situation need effective irrigation. In the artikle are studied methods of irrigation in the Czech Republic. There are written results of experiments for elimination of drought by approprite irrigation. For water reduction is good to use modern micro irrigation. Free surfaře water intake is due to the Water Act n. 254/2001 Coll. Possible only for cover of plants moisture deficit. This needs to be count by operative balance of irrigation regime. Klíčová slova: operativní řízení závlah, závlahové režimy plodin, mikrozávlahy Key words: Operative direction of irrigation, irrigation regimes of plants, micro irrigation. 1. Potřeba a význam závlahových meliorací Závlahové soustavy jsou významným vodohospodářským regulačním melioračním dílem v krajinném prostoru, kde je pasivní hydrologická bilance. Zásoba vod ve vodních útvarech je limitujícím faktorem pro setrvalý rozvoj všech ekosystémů. Hydrologická bilance vodních režimů se projevuje hydrologickým, půdním a biologickým suchem. Omezují se základní biologické procesy vedoucí k tvorbě biomasy, k využití produkčního potenciálu půd, k udržení setrvalého stavu hydrosféry, k zachování přirozeného stavu ekosystémů. Výstavba a soustavné provozování závlahových vodních děl má historickou tradici. Patří do kategorie těch lidských činností, které vedly k rozvoji vyspělých civilizací a kultur. Potřeba závlah bude patřit prokazatelně mezi progresivní vodohospodářská opatření. Závlahy přispívají k zajištění potravinové bezpečnosti na Zemi, k opatřením, která budou plnit významné sociologické funkce, zvláště naplní-li se prognózy změn chodu meteorologických podmínek 3

při změně klimatu na Zemi. Lze očekávat zvýšenou frekvenci mimořádných hydrologických jevů, výskyty nejen extrémních povodní, ale i období s dlouhodobými stavy sucha, a to i v semihumidních až humidních klimatických oblastech. Stavy sucha, období srážkových deficitů, lze očekávat i v klimatických podmínkách České republiky. Potvrzují to údaje hydrologických bilancí v letech 2000 2008, jak jsou publikovány ve Zprávách o vodním hospodářství ČR (Mze, MŽP ČR), kde je doložena vysoká četnost období s nedostatkem srážek. Sucho je nahodile se vyskytující kalamitní přirozený jev, živelná pohroma, která postihuje rozsáhlá území, na kterých se snižují vodní zásoby ve všech vodních útvarech, limituje se tvorba biomasy přirozených i pěstovaných rostlin. Sucho omezuje zemědělskou produkci potravin i pěstování biomasy pro výrobu alternativních zdrojů energie. V klimatických podmínkách ČR je rozhodující četnost výskytu, termín výskytu, doba trvání sucha a plošný rozsah ovlivněného území. Stavy sucha jsou doprovázeny vysokými teplotami vzduchu, nízkou relativní vlhkostí vzduchu, vysokou hodnotou sytostního doplňku. Zvyšuje se základní výdajová složka hydrologické bilance evapotranspirace. Dochází tak ke zvýšené spotřebě vody ze všech vodních útvarů v povodích. Projev sucha má na růst a vývoj rostlin nevratné důsledky a velký plošný dosah. Úhrny přirozených srážek, jejich nerovnoměrné rozdělení v čase a v prostoru a podmínky jejich retence a retardace na ploše povodí nedostačují k vyrovnání vodních zásob. Boj proti půdnímu a biologickému suchu závlahami je stěžejním předmětem globální vodohospodářské politiky nejen v aridních oblastech, ale i v semiaridních až humidních klimatických zónách na Zemi. Tato nezastupitelná funkce vody je deklarována ve všech celosvětových dohodách, prohlášeních vodohospodářů a pracovníků v oblasti klimatologie i ochrany přírody. Zdůrazňuje se potřeba získání a ochrany sladké vody pro zavlažování. Vyžaduje se zavedení moderních, úsporných závlahových systémů a jejich kvalifikované ovládání. Stavy půdního a následně biologického sucha jsou bezprostředně propojeny s hydrologickou bilancí v systému : litosféra (podzemní voda) pedosféra (půdní voda) fytosféra (rostlinná společenstva) atmosféra (srážky). Komplexním vyjádřením vodního režimu krajinného prostoru je hydrologická bilance povodí, tj. kvantitativní vyjádření změny vodních zásob ve všech vyskytujících se vodních prostorech. Prvky systému jsou navzájem propojeny zpětnými vazbami. Pro jsou zajištění optimálního stavu bilance nesmí být žádný prvek limitujícím. Proto možnosti odběru povrchové závlahové vody vázány na výsledky vodohospodářské bilance vodních zdrojů, na zajištění potřebného množství disponibilní vody na ploše dotčených povodí. V zákoně č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) je jednoznačně vyjádřen jeho účel: chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod a vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha. Podpora účelného využívání závlah ke krytí vláhových deficitů zemědělských plodin je zákonem vyjádřena v 101, bod 4, dle kterého se za povolený odběr povrchové vody neplatí platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí. Rozhodujícím ukazatelem musí být proto prokázání, že dodávka vody zavlažovaným plodinám byla odvozena místní bilancí krytí vláhové potřeby plodin v průběhu jejich růstu přirozenými srážkami. To lze dokázat jen výsledky odborně vedeného hodnocení závlahových režimů plodin v krátkých bilančních obdobích (týdnu, dekádě) při využívání regionálních vstupních dat. Tyto údaje mají charakter činnosti hlásné služby v povodňové ochraně území. Bilance se vedou pro krytí potenciální evapotranspirace (vláhové potřeby) konkrétní plodiny v dané etapě jejího růstu a vývoje v závislosti na místně zjištěných meteorologických podmínkách, zejména teplotě vzduchu a 4

úhrnu srážek. Vyjádření výskytu vláhových deficitů plodin není možné objektivně stanovit vyhodnocením úhrnných vegetačních hodnot při výpočtu celkové potřeby závlahové vody. Tyto údaje nevyjadřují skutečné nároky plodin na zavlažování v průběhu vegetace. Veřejný zájem v boji proti suchu je vyjádřen programem Mze, podprogramem 129 162: Podpora obnovy a budování závlahového detailu a optimalizace závlahových sítí pro období 2009 2013. Současně se poskytuje podpora na pořízení závlah kapkovou závlahou v sadech, vinicích, chmelnicích a školkách. 2. Potřeba závlahové vody pro zavlažování Celková potřeba závlahové vody je vysoká, proto je nutné zavádět moderní, automatizované, úsporné a produkčně účinné závlahové systémy, kvalifikovaně tato závlahová vodní díla provozovat a řádně zemědělsky hospodařit na zavlažované ploše. Závlahová voda není v žádném případě způsobilá nahradit nedostatky v agrotechnické kázni. Závlahy prováděné na zanedbaných půdách a v nevhodném režimu zavlažování nemohou naplnit jejich potenciální přínosy, jsou zbytečné a vedou k ztrátám, k znehodnocení odebírané vody z povrchových vod. Zavlažování je logickým prvkem pěstební technologie plodin. Závlahy zhodnocují náklady spojené s řádným pěstováním plodin. Doplňkový charakter závlah v českých oblastech jednoznačně určuje základní kritérium pro prokázání četnosti potřeby a účinnosti zavlažování jednotlivých plodin. Nahodilý výskyt přirozených srážek v prostoru a v čase, diferencovaný průběh vláhové potřeby plodin, variabilní hydropedologické vlastnosti půd vyžadují průběžnou, krátkodobou bilanci krytí vláhové potřeby plodin v reálném čase. Tato bilance je vstupním údajem pro operativní řízení závlahových režimů zastoupených plodin, pro určení celkové potřeby závlahové vody, účinné závlahové dávky. Závlahový režim plodin určuje velikost účinné závlahové dávky pro zjištěné hydropedologické vlastnosti zavlažovaného půdního profilu aktivní hloubky provlažování v relaci s uložením kořenového systému rostlinného porostu, nárocích plodin na minimální přípustnou hodnotu využitelné půdní vody a odvození termínu prokázané potřeby vyrovnání vláhového deficitu v půdě, tj. určení termínu aplikace závlahové dávky. Z uvedených faktorů je rozhodující správná volba prokázaného termínu zavlažování. Požaduje se vést bilanci diferencovaných závlahových režimů plodin v závislosti na určujících faktorech, zejména pro aktuální průběh meteorologických podmínek v reálném, bilančním, období pro zavlažovanou plodinu. Odborné nakládání vodou pro zavlažování je prioritním předpokladem úsporného hospodaření s vodou. Zodpovědnost za naplnění tohoto předpokladu mají pěstitelé, provozovatelé konečného prvku závlahové soustavy podrobného závlahové zařízení. Je nezbytné, aby respektovali zadané provozní parametry hlavního závlahového zařízení a používaného podrobného zavlažovacího zařízení a respektovali dané půdní podmínky. Zodpovídají za dodání potřebné, využitelné závlahové dávky v době prokázané potřeby, v momentu poklesu zásoby půdní vody na stav minimální přípustné zásoby využitelné půdní vody v aktivní hloubce provlažování pěstované plodiny. Rozhodujícími zdroji závlahové vody jsou útvary tekoucích i stojatých povrchových vod. Za určitých podmínek lze pro zavlažování, především plodin pěstovaných pro nepotravinářské účely, využívat i vyčištěné odpadní vody z městských čistíren (ZAVADIL, J.:2008). Používání podzemních vod pro zavlažování polních plodin a kultur je velmi omezené. Kvalitní podzemní vody jsou ze zákona přednostně vyhrazeny pro zásobování obyvatel pitnou vodou. 5

Pro objektivní řízení závlahových režimů plodin na zavlažovatelné ploše je zapotřebí určit tyto základní parametry: -- Vláhovou potřebu (potenciální evapotranspiraci) jednotlivých plodin v bilančním období, v průběhu jejich vegetačního období. Pro závlahové oblasti ČR je vegetační vláhová potřeba jednotlivých plodin vyjádřena v ČSN 75 0454 Potřeba vody pro doplňkovou závlahu (1994). Pro vyjádření průběhu nároků plodin na zásobování srážkovou vodou lze s dostatečnou přesností využít i hodnoty vláhové potřeby bilančními metodami a hodnotami ideálních srážek. Moderní, automatizované závlahy využívají monitoring půdní vlhkosti měřením vlhkostních parametrů půdy instalovanými čidly. -- Určující hodnoty meteorologických podmínek v bilančním období, především úhrny přirozených srážek, teploty vzduchu, případně dalších dat, dle použité metody výpočtu potenciální evapotranspirace vláhové potřeby zastoupených plodin. Pro vedení operativní bilance jsou potřebné místní meteorologické hodnoty. Uplatňují se automatické meteorologické stanice propojené počítačem s bilancí krytí vláhové potřeby plodin srážkami. -- Hydropedologické vlastnosti zavlažovaných půd aktivního, provlažovaného profil, tj. hydrolimity a z nich odvozené zásoby využitelné půdní vody, koeficient infiltrace, stratigrafie půdního profilu. Z těchto dat se vypočte účinná velikost závlahové dávky a volba možné intenzity zavlažování vhodným závlahovým zařízením. -- Provozní údaje o zavlažování termín a velikost provedené závlahové dávky v předcházejícím období (zpětná vazba bilance). Celkovou potřebu závlahové vody významně ovlivňuje používaná zavlažovací technologie. Převážně využívané pásové zavlažovače, které pracují s vyššími nároky na vstupní tlak z rozvodného potrubí (min. 0,3 hpa) neumožňují s požadovanou přesností určit hodnotu skutečně provedené závlahové dávky. Dodávají vodu na pozemek při vyšší intenzitě postřiku, než činí intenzita infiltrace. -- Modernizaci všech prvků závlahové soustavy, zejména podrobného zařízení. Snížení potřeby vody a zlepšení kvalitativních a zejména kvantitativních charakteristik distribuce vody plodinám lze docílit při závlaze mikrozávlahou. Byla prokázaná úspora vody o 30 40 %. Pro účinné rozhodování o potřebě účinných termínů zavlažování a pro stanovení produkčně přínosné velikosti závlahové dávky je určujícím a nezastupitelným údajem hodnota momentální potenciální evapotranspirace. Operativní závlahové režimy plodin lze stanovit v praxi zaváděnými a výzkumem doporučovanými metodami. Přehled metod je shrnut ve vědecké a odborné literatuře (SLÁMA,V.: 1978, PENKA, M., BAŇOCH, Z., HEMERKA, G.: 1973, BENETIN, J.,a kol.: 1979, KO- HUT, M.:1996 SLAVÍK, L.:1990, SLAVÍK, L., ZAVADIL, J., SPITZ, P.: 2001, SPITZ, P., ZAVADIL, J., HEMERKA, I.:2007. a další). Výpočty jsou založeny především na empiricky odvozených funkčních závislostech evapotranspirace k souboru sledovaných meteorologických činitelů. Aplikace metod, jejichž vypovídací způsobilost je rozdílná a regionálně uplatnitelná, je závislá na získání reprezentativních meteorologických dat. Organizace FAO stanovila pro srovnatelnost evapotranspirace v rozdílných klimatických oblastech metodu Penman-Montheit. Výpočty však nevyjadřují diferencované nároky různých plodin v průběhu jejich růstu a vývoje na zásobování vodou. V podmínkách českých závlahových oblastí se doporučují tyto základní způsoby řízení operativních závlahových režimů plodin: 6

-- Metody pedologické, které monitorují průběh momentální zásoby půdní vody v aktivní hloubce provlažování v relaci s určenou minimální přípustnou zásobou půdní vody. Standardní je gravimetrická metoda stanovení obsahu vody v odebraných půdních vzorcích. Metoda je pracná, vyžaduje podrobný hydropedologický průzkum v půdním profilu, stanovení mezních zásob půdní vody hydrolimitů. Zavedením moderních měrných čidel napojených na výpočetní techniku, je možný průběžný monitoring půdní vlhkosti. Čidla je nutné kalibrovat pro dané hydropedologické parametry. Pro určení reprezentativních hodnot na pozemku je zapotřebí velký počet opakování a výběr měrných míst. Pořízení zařízení je nákladné. -- Výpočet průběhu potenciální evapotranspirace plodin ve sledovaném bilančním období z empiricky odvozeného vztahu k sytostnímu doplňku vzduchu. Užívají se hodnoty koeficientů biologické křivky vláhové potřeby plodin (stanovené pracovištěm Praha VÚZH). Graficky se vyjadřuje průběh vypočtené zásoby půdní vody v aktivním půdním profilu. Aplikace metody vyžaduje podrobný hydropedologický průzkum na zavlažovaných pozemcích a instalaci místní meteorologické stanice schopné měřit i vlhkostní parametry vzduchu. Při vedených bilancích na výzkumném pracovišti VÚMOP Praha v Mělníku-Hoříně byly zjištěny vysoké hodnoty vypočtené vláhové potřeby. Pro širší zavedení do praxe je žádoucí úprava hodnot koeficientů a metodiky řízení závlahových režimů. -- Metoda tzv. ideálních srážek. Metoda využívá měsíčních hodnot srážek, které průběžně zajišťují požadované krytí vláhové potřeby zavlažovaných plodin. Metoda byla uvedena v ON 73 6966 Provoz závlah. Užití metody v provozu závlah je možné, způsob řízení závlahových režimů pro základní půdní druhy je reálný. Hodnoty ideálních srážek, v relaci s výší teplotního normálu, jsou reálné. Metoda byla upravena pro konkrétní hydropedologické parametry (hydrolimity) zastoupených půdních druhů. -- Metoda hodnotící vzájemné vlivy teploty vzduchu a srážek v průběhu vegetačního období plodiny na tvorbu potenciálního výnosu ( graficko-analytická metoda dle Kudrny, 1968). Byla zavedena pro centrální řízení závlahových režimů polních plodin i pro závlahu chmele. Byla upravena pro řízení prognózy potřeby účinných závlahových dávek v následném bilančním období. Vypočtenou velikost potřebné závlahové dávky lze aktualizovat dle skutečných srážek v bilančním období. -- Metody AGROMETSERVIS a AVIZO (KOHUT, 1996), které určují průběh potenciální evapotranspirace výpočtem dle Penmana. Z průběžné bilance přebytku nebo deficitu srážek se určuje pro sledovanou oblast termín zavlažování. Metody byly uplatněny zejména na závlahových soustavách jižní Moravy. -- Metoda řídící závlahový režim výpočetním programem ZAPROG 1 vyvinutým VÚ- MOP v.v.i. Praha Zbraslav (2007) V praxi se dosud neuplatnila. Při hydrologické bilanci povodí se užívá metoda referenční evapotranspirace, která však nehodnotí diferencované vláhové nároky pěstovaných rostlin (ATLAS ČESKA, 2008) a pro zavlažování nepřichází v úvahu. 3. Výnosová účinnost závlah Výnosová reakce zavlažování na tvorbu produktivních výnosů plodin a kultur byla předmětem dlouhodobých výzkumných prací, vedených na území České republiky již od počátku minulého století. Nejbohatší soubor výsledků prokázaných experimentálními pracemi zalo- 7

ženými ve všech závlahových oblastech ČR byl shromážděn vědecko-výzkumnou základnou, pracovišti vysokých škol i provozním sledováním v období let 1970 až 2000. Vybrané výsledky jsou dokumentovány v Metodice č. 25 Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd Praha (2001). Výsledky prokazují i expeditivnost doporučovaných metod řízení závlahových režimů. Expeditivnost pro provoz doporučovaných metod řízení závlahových režimů plodin nelze s dostatečnou věrohodností prokázat. Jsou použitelné pouze výsledky srovnávacího polního pokusu VŠZ (ČZU) Praha, získané v tříletém období při zavlažování cukrové řepy v oblasti velkoplošných závlah na okrese Mělník. Závlahový režim cukrové řepy byl důsledně řízen doporučovanými metodami: Varianta A : Dekádní kontrolou momentální zásoby půdní vody gravimetrickou metodou. Varianta B : Bilanční metodou při využití koeficientů biologické křivky cukrové řepy (SLÁMA, 1978). Varianta C : Řízení závlah metodou ideálních srážek (HEMERKA, 1965, ON 73 6956). Varianta D : Kontrolní, nezavlažovaná varianta. Vláhový režim byl v relaci s výskytem přirozených srážek v průběhu vegetačních období. Pokus byl založen při řádně vedené agrotechnice, výživě, ochraně řepy. Jediným proměnlivým faktorem byly podmínky zásobování plodiny vodou závlahovými dávkami. Výsledky pokusu jsou v Tab. 1 (SLAVÍK, L.:1990) 8 Tab. 1. Vliv rozdílných metod řízení závlahového režimu na výnos bulev cukrové řepy Varianta Průměrné závlahové množství (mm) Průměrný výnos bulev (t.ha -1 ) Vliv závlah na výnos bulev(t.ha -1 ) A 938 60,7 12,8 B 888 53,3 5,6 C 609 53,7 5,8 D 0 47,9 0 Výsledky pokusu dokazují význam průběžné regulace vodního režimu v aktivní hloubce provlažování var. A. Bilanční metody řízení závlahového režimu varianty B a C ovlivnily termín zavlažování a velikost závlahových dávek. Rozdílné výnosové reakce jsou na hranici statistické průkaznosti. Základním objektivním kritériem pro posouzení efektivnosti dodané závlahové vody je určení její výnosové účinnosti, tj. vyjádření přínosu jednotky dodané závlahové vody (mm) na tvorbu produktivního výnosu zavlažené plodiny. Výnosová účinnost dodané závlahové vody je vždy přímo závislá na podmínkách zásobování plodin přirozenými srážkami, na době vzniku, délce trvání a velikosti vláhového deficitu plodiny. Byla sledována výnosová účinnost dodané doplňkové závlahové vody na produkční výnos polních plodin, zeleniny, ovoce a chmele. V relaci s průběhem podmínek zásobování plodin přirozenými srážkami v různých ročnících a realizovanými závlahami, byly zjištěny rozdílné přínosy závlahové vody, což koresponduje s doplňkovým charakterem závlah v našich klimatických oblastech. Výsledky experimentálních prací i poloprovozních pokusů na ploše závlahových soustav vždy vykazují příznivou výnosovou reakci plodin na odborně provozované zavlažování. Závlahová voda, odebraná z vodních zdrojů povrchových vod v rozhodujícím termínu a potřebném množství, se vždy produkčně zhodnotila. Závlahy byly řízeny vždy zvolenou doporučovanou metodou. Při výběru metody se přihlíželo k dostupnosti a věrohodnosti potřebných dat. Pro potvrzení zjištěného přínosu zavlažování, řízeného graficko-analytickou metodou dle KUDRNY, K., (1987) a metodou prognózy účinných závlahových dávek v dekádních bi-

lančních obdobích (SLAVÍK 1990) jsou shrnuty výsledky dlouhodobých experimentálních prací na pozemcích výzkumného pracoviště ČZU (dříve VŠZ) Praha v oblasti středního Labe (Tab. 2). Tab. 2. Vliv doplňkových závlah na výnosy polních plodin Plodina Přínos dodané závlahové Závlahové Výnos zavlaž. Vliv závlah množství vody m 3.ha -1 zavlaž. bez závlah t.ha -1 t.ha -1 t.ha -1 % kg.m -3 Ozimá pšenice 1 040 5,21 4,31 0,90 +20,9 0,87 Ječmen jarní 1 090 4,75 4,66 0,09 + 1,9 0,08 Vojtěška I.už.r. 2 310 11,13 7,35 3,98 +51,4 1,64 Vojtěška 2.už.r. 2 150 11,04 9,62 1,42 +14,8 0,66 Cukrová řepa 1 970 62,41 37,63 24,78 +65,8 12,5 Ze širokého souboru pozitivních reakcí polních plodin a kultur na kvalifikovaně řízené zavlažování jsou předloženy další konkrétní údaje: ŠIMON (1996) na výzkumném pracovišti Tišice, Výzkumného ústavu rostlinné výroby Praha, potvrdil obdobné významné zvýšení výnosů polních plodin na lehkých půdách v Polabí. Při zavlažování ozimé pšenice prokázal zvýšení výnosu o 19,3 %, jarního ječmene o 6,3 %, kukuřice na zrno o 32,2 % a cukrové řepy o 52,6 %. Vysoká produkční účinnost dodané závlahové vody na tvorbu výnosu byla zjištěna také při závlaze ovoce, což lze doložit výsledky Výzkumného ústavu ovocnářského v Holovousích. PRAŽÁK, M., JANSTA, Z. (1993) uvádějí průměrné zvýšení výnosu jabloní (odrůda Idared) o 7,9 t.ha -1, tj. o 21,9 %. Velmi příznivou reakci na odborně prováděné závlahy potvrzují i výsledky se závlahou třešní o 150 % a višní o 18,3 % (PRAŽÁK, M., 1999). Zavlažováním broskvoní řízeným podle vývoje půdní vlhkosti se zvýšil výnos v průměru o 17,8 % (PRAŽÁK, M., P0KORNÝ, J.,1997). Závlahy chmele jsou nezbytným předpokladem rentabilního pěstování. Zavlažování chmele má dlouhodobou tradici. Pozitivní reakce chmele na zavlažování postřikem zjistili již v 60. letech minulého století pracovníci Výzkumného ústavu chmelařského v Žatci. Rozšířením mikrozávlah na chmelnice v suchých chmelařských oblastech Čech a jejich odbornou exploatací byly potvrzeny vysoké výnosové reakce chmele, zejména při zavlažování kapkovou závlahou. Pěstování raných brambor a většiny druhů zeleniny není bez zavlažování úspěšné. 4. Uplatnění řízení závlahových režimů plodin v provozu závlahových soustav V rámci řešení vědecko-výzkumných prací byly sledovány možnosti a podmínky vedení bilance závlahových režimů na ploše provozovaných závlahových soustav. Manipulační řády závlah ukládají odběratelům závlahové vody z povrchových vod vést operativní bilanci závlahových režimů zavlažovaných plodin a kultur. Metodu řízení režimů volí dle dostupných podkladových dat potřebných pro výpočet momentální vláhové potřeby plodin. Tyto údaje předává uživateli závlahové vody provozovateli podrobného závlahového zařízení ( detailu ). 9

Držitelem nakládání s vodami pro závlahy je vlastník (či provozovatel) hlavního závlahového zařízení ( kostry ). Zajišťuje odběr vody z místa zdroje a jeho dodávku k místu potřeby k pozemku s prokázaným vláhovým deficitem pěstované plodiny. Zemědělec, odběratel vody z trubní sítě, musí vést průběžnou evidenci o provedených závlahových dávkách a z toho určit odebrané množství závlahové vody. Tyto prokazatelně odvozené hodnoty jsou důkazem pro oprávněný odběr povrchové vody ke krytí vláhového deficitu zemědělských plodin bez poplatků. S příslušným správcem vodního zdroje povrchové vody se smluvně dohodne aplikovaná metoda řízení závlahových režimů v průběhu vegetačního období. Pro provádění závlah na pozemcích pěstitelů je nezbytné vybudovat vzájemný informační systém, který bude uvádět odvozené potřeby závlahových dávek a řešit harmonogram odběru vody z trubní sítě, zejména v oblastech s kumulací plodin se současnou a zvýšenou vláhovou potřebou. Doporučuje se zřídit regionální závlahový dispečink. Sběr a přenos nezbytných dat bude soustředěn u provozovatele hlavního závlahového zařízení, případně jiné odborně způsobilé vodohospodářská organizace (např. správce toku, poradenské firmy aj.). Provozní expeditivnost metod řízení závlahových režimů plodin a jejich vzájemné porovnání nebylo v širším měřítku prováděno. Jsou k dispozici jen dílčí výsledky platné pro rozdílné závlahové oblasti, plodiny a kultury, podmínky ročníků, takže nelze jednoznačně rozhodnout o výhodách užívaných metod. Rozhodující je vždy dostupnost potřebných meteorologických údajů, jejich lokální platnost a vazba na přirozenou úrodnost a vlastnosti zavlažovaných půd. Lze rozlišit metody, kterými lze řídit závlahový provoz retrospektivně doplňováním zásoby půdní vody, nebo perspektivně, tj. stanovením prognózy potřeby krytí vláhové potřeby plodin v následném bilančním období a dodáním závlahové vody v případě, že tato není průběžně kryta přirozenými srážkami. Tím se dosahují úspory závlahové vody, neboť nedochází k duplicitám při vytváření požadovaných vláhových podmínek pro optimální zásobování plodin vodou v čase. 5. Úsporné závlahové systémy Rentabilita zavlažování, provoz všech prvků složitého vodního díla, je významně závislá na použité technologii zavlažování, tj. na provozu podrobného závlahového zařízení ( detailu ). Toto zařízení ovládají přímí uživatelé závlahové vody, pěstitelé zavlažovaných plodin a kultur. Na větších pozemcích převládá zavlažování postřikem pásovými zavlažovači. Aplikují se závlahové dávky o větších velikostech (cca 30 50 mm). Většina dosud používaných zavlažovačů vyžaduje vyšší tlak vody přiváděné podzemním potrubím k pozemkům (min. 0,4 hpa). Postřikovače pásových zavlažovačů dodávají vodu na pozemek převážně o vysoké intenzitě postřiku (8 až 12 mm.hod -1 ), která převyšuje intenzitu infiltrace půdního povrchu. Dochází k povrchovému zamokření půdy a k neproduktivní ztrátě vody výparem do atmosféry. V současné době lze tyto zastaralé stroje nahradit moderními pásovými zavlažovači, které pracují s nízkým vstupním tlakem (0,2 0,4 hpa) a s nízkou intenzitou postřiku, která odpovídá infiltrační schopnosti půd. Trend vývoje způsobu rozptýlení závlahové vody na ploše plodinám směřuje k zavádění progresivních, úsporných mikrozávlah. K těmto patří mikropostřikovače, rozstřikovače a kapková závlaha. Tyto systémy snižují potřebu energie na transport vody a vlastní zavlažování, snižují potřebu lidské práce, úsporu celkového množství závlahové vody a zvyšují kvalitu rozdělování vody na pozemcích. Dodávají vodu přímo ke kořenovým systémům, 10

nezavlažují neproduktivní plochy (např. meziřadí), umožňují přesné, rovnoměrné dávkování vody a dodržení požadovaného termínu zavlažování. Podporují termoregulaci porostů a ovlivňují mikroklima blízkého okolí. Dociluje se tak významně vyšší produkční účinnosti dodávané vody. Mikrozávlahy využívají plastové materiály, jsou uspořádány v odpovídajících plošných celcích. Provoz mikrozávlah lze plně automatizovat v relaci s vývojem potřeby doplňkových závlahových dávek. Závlahy mikrozávlahami se využívají především při závlaze speciálních plodin, zeleniny, raných brambor, ovocných sadů, chmelnic, vinohradů. Je vyvinuta a používána široká nabídka zavlažovacích prvků. Podrobnou charakteristiku mikrozávlah, jejich zavedení a provozování publikoval SPITZ, P., SLAVÍK, L., ZAVADIL, J. (1998). Mikrozávlahy lze úspěšně použít pro přesné dávkování rozpuštěných živin dle aktuální potřeby plodin (hnojivé závlahy) i jako ochranu proti jarním mrazům (protimrazová závlaha). Nevýhodou mikrozávlah je jejich vyšší pořizovací cena a vysoké nároky na kvalitu závlahové vody. Uplatňují se také při závlaze veřejné zeleně v sídlištích, sportovištích, zahradách, ve sklenících, v lesních a ovocných školkách aj. Jsou výhodné v regionech s napjatou hydrologickou bilancí vodních zdrojů. Příznivé efekty mikropostřiku byly experimentálně ověřovány při zavlažování chmele, ovocných sadů, zeleniny a raných brambor. Na příkladu zavlažování chmele (Tab. 3) lze prokázat jejich vliv na výnos, potvrdit zvýšenou úsporu a produkční účinnost dodané závlahové vody. Předložené údaje byly získány přesným experimentem ve spolupráci s Chmelařským institutem, s.r.o. v Žatci. (SLAVÍK, L., 2000). Tab. 3 : Průměrné výnosy suchého chmele při úsporné závlaze Varianta zavlažování Bez závlahy Kapková Postřik Výnos chmele (t.ha -1 ) 0,88 1,21 1,42 Závlahové množství (m 3. ha -1 ) 0 496 1331 Účinnost dodané vody (kg.m -3 ) 0 0,68 0,39 Potřeba závlahové vody (m -3.kg -1 ) 0 1,79 2,84 Z předložených hodnot je významný jak zvýšený produkční efekt dodané vody při kapkové závlaze, tak i výrazně snížená potřeba vody na jednotku výnosu. Výhodnost kapkové závlahy byla zjištěna i při závlaze raných brambor, letního květáku a jarního salátu.(slavík, L., 1996, 2000). 6. Závěrečné shrnutí Doplňkové závlahy jsou v klimatických oblastech ČR s vysokou přirozenou úrodností půd nezbytným stabilizačním vodohospodářským opatřením proti negativnímu dopadu půdního a biologického sucha na tvorbu biomasy výnosů plodin a kultur. Potřeba efektivního, moderního zavlažování se prokazatelně zvyšuje projevem změn klimatu. Závlahy jsou regulačním opatřením vodního režimu půd nejen pro pěstování plodin k potravinářskému využití, ale postupně budou nabývat na významu při stabilizaci produkce bioma- 11

sy k alternativnímu, zejména energetickému zhodnocování biomasy. Uplatňují se při závlaze veřejné zeleně a okrasných ploch v zastavěném území a při závlaze sportovišť. Závlahové vodní dílo neplní svou funkci bez jeho odborně vedeného ovládání. Provozování závlahových systémů vyžaduje soustavný vklad energie, vyžaduje obsluhu složitých vodohospodářských a technologických zařízení, koordinaci činností všech účastníků závlahového provozu a potřebné odborné znalosti. Rozhodujícím úkonem v procesu exploatace závlah je rozhodování o potřebě zavlažování, tj. operativní řízení diferencovaných závlahových režimů v prostoru a v čase. Pouze závlahové dávky provedené v termínu prokázaného vláhového deficitu jsou účinné. Závlahový režim se řídí manipulačním řádem určenou metodou. Nelze jednoznačně prokázat rozdílné přednosti v ČR doporučovaných bilančních metod. Nelze připustit nedoložené zavlažování plodin, neboť tím dochází k nepotřebnému odběru vody ze zdroje. Závlahy pak nemohou dosáhnout požadované cíle, spotřebovaná voda, vynaložená práce a náklady jsou ztrátové. K docílení hospodárného užívání vod pro zavlažování je nutné založit regionální závlahové dispečinky založené na místním hodnocení závlahových režimů plodin a kultur. Základním předpokladem je vést místní sledování meteorologických podmínek, hodnotit vývoj vláhové potřeby plodin a respektovat zadané hydropedologické vlastnosti půd. Garantem za vedení dispečinku musí být držitel oprávnění k nakládání s vodami vlastník či provozovatel hlavního závlahového zařízení, odběratel vody z vodního zdroje. Ke snížení spotřeby vody pro zavlažování je potřebná modernizace, rekonstrukce stávajících závlahových zařízení a zavádění úsporných, automatizovaných mikrozávlah. Doporučuje se zavést odborné vzdělávání pracovníků v oboru výstavby, modernizace a zejména exploatace závlah, podporovat osvětovou činnost, rozšířit poradenství v oboru. Potřeba povrchové vody pro zavlažování musí být začleněna do vodohospodářských bilancí v návrhu opatření v plánech oblastí povodí. Je žádoucí zajistit nezbytné množství závlahové vody i v podmínkách hydrologického sucha. Doporučuje se zavést odborné vzdělávání pracovníků v oboru výstavby, modernizace a zejména exploatace závlah, podporovat osvětovou činnost a rozšířit poradenství v oboru. 12

7. Literatura PENKA, M., BAŇOCH, Z., HEMERKA, G.: Zavlažování rostlin. SZN, Praha, 1973. SLÁMA, V.: Grafická metoda stanovení závlahových režimů plodin. Metodika ÚVTIZ Praha, č. 8, 1978. BENETIN, J. a kol.: Závlahy. Príroda, Bratislava, 1979. KUDRNA, K.: Využití melioračních soustav. SZN Praha, 1987. PRAŽÁK, M., JANSTA, Z.: Efektivnost pěstování jabloní při kapkové závlaze. In: Vědecké práce ovocnářské, č. 13, s. 87 91, 1993. SLAVÍK, L.: Racionální exploatace závlahových melioračních soustav. In: Regulace oběhu vody v zemědělských soustavách. Sborník ČSAZ, č. 136, Praha,, s. 45 94, 1990. SLAVÍK, L.: Influence of economical irrigation on thr yield and duality of hops. Rostl.výr., 44, (7), 293 297, 1998. SLAVÍK, L.: Využití kapkové závlahy a mikropostřiku při zavlažování chmele. Rostl.výr. 47,(11), 457 463, 2000. SLAVÍK,L.: Účinnost kapkové závlahy a mikropostřiku při závlaze letního květáku a jarního salátu. Rostl.výr. 42, (8), 381 384, 1996. KOHUT, M.: Systémy AVISO, Úroda, č. 6, s. 15. 1996. PRAŽÁK, M., POKORNÝ, I.: Efektivnost pěstování broskvoní při kapkové závlaze. In: Vědecké práce ovocnářské,č. 15, s. 61 64,1997. ŠIMON, J.: Uplatnění závlahy v soustavě hospodaření na půdě. Úroda, č. 6., č. 14, 1996. SPITZ,P., SLAVÍK, L., ZAVADIL, J.: Progresivní úsporná závlahová zařízení a jejich využívání, VÚMOP Praha, 1998. SLAVÍK, L., ZAVADIL, J., SPITZ, P.: Provoz privatizovaných závlah. Metodika 25, VÚMOP Praha, 2001. SPITZ, P., ZAVADIL, J., HEMERKA, I.: Metodika řízení závlahového režimu plodin výpočetním programem ZAPROG 1, VÚMOP Praha, 2007. ZAVADIL, J.: Kritéria využití městských odpadních vod k závlaze zemědělských plodin. Metodika. VÚMOP Praha, v. v. i., 2008. 13

Úroveň environmentálních informací na webových stránkách krajských úřadů ENVIRONMENTAL INFORMATION LAYER ON MUNICIPAL OFFICES WEBS Petr Polster Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta životního prostředí, Králova výšina 7, 400 96 Ústí nad Labem, Česká republika, petr.polster@ujep.cz Abstrakt Legislativní normy ukládají veřejné správě poskytovat občanům environmentální informace prostřednictvím sítě Internet. Krajské samosprávy v České republice tuto povinnost naplňují v rámci svých webových prezentací pod odkazem Životní prostředí. Webové stránky krajů mají obecně různou úroveň a v oblasti environmentálních informací se většinou omezují na úřední styk občanů a úředníků kraje. Na žádném krajském webu nejsou zveřejňovány indikátory životního prostředí kraje. Lepší situace je v prezentaci mapových děl území kraje, ať už se jedná o samostatné mapy nebo webové aplikace geografických informačních systémů. Abstract For public administration legislation standard specifications are nesting to provide environmental information to inhabitants via Internet. Here in Czech Republic municipal governments realize this obligation within reference Environment of web municipality presentations. These web sites have generally different surface but in field of environmental info are mainly restricted at level of official use. There are not published regional environment indicators at any web. Better is presentation of regional territory maps no matter what separate maps or web applications of regional Geographical Information System. Klíčová slova: veřejná správa; krajská samospráva; Internet; web; environmentální informace Key words: public administration; municipal government; Internet; web; environmental information Úvod Pro smysluplný lidský život jsou potřebné nejen dobré podmínky materiální, ale kromě dalších potřeb i znalosti o prostředí, v němž člověk žije. Tato potřeba je vyjádřena i v legislativních normách. Naše nejvyšší právní norma, Ústava České republiky, kodifikuje právo na informace v Listině základních práv a svobod v Hlavě čtvrté, článku 35: (1) Každý má právo na příznivé životní prostředí. (2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Tato obecná právní úprava je pak konkretizována v zákoně č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí (novelizován zákonem č. 132/2000 Sb., č. 6/2005 Sb., č. 413/2005 14

Sb.). Český zákon vznikl v letech 1995 až 1998 jako součást harmonizace naší právní soustavy s legislativou Evropské unie. Základním dokumentem EU je Směrnice Rady Evropského společenství č. 90/313/EEC O volném přístupu k informacím o životním prostředí, která definuje pojem environmentální informace, specifikuje volný přístup veřejnosti k environmentálním informacím jimiž disponují úřady, jejich šíření a stanovuje základní předpoklady, za nichž se mají takové informace zpřístupňovat. Směrnici Rady ES č. 90/313/EEC rozpracovává a rozšiřuje Aarhuská úmluva (Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v otázkách životního prostředí) podepsaná v roce 1998 v dánském Aarhusu. Podle ní má každý občan právo žít v prostředí přiměřeném jeho zdraví a pohodě a má povinnost chránit a zlepšovat stav životního prostředí ve prospěch dnešních i budoucích generací. Mají-li občané uplatňovat toto právo a dostát této povinnosti, musí mít přístup k informacím o životním prostředí, tj. musí mít právo podílet se na rozhodování týkajícího se životního prostředí, a musí mít přístup k soudu nebo jinému nezávislému orgánu. Směrnice 2003/4/EC O veřejném přístupu k informacím o životním prostředí, která vychází z Aarhuské úmluvy, novelizuje Směrnici 90/313/EC a ruší její platnost ke dni 14. února 2005. Tato směrnice nově stanovuje právo veřejnosti na přístup k environmentálním informacím (dříve volný přístup). Další velmi důležitou novinkou je povinnost úřadů poskytovat environmentální informace za pomoci všech služeb sítě Internet. Cílem tohoto příspěvku je zjistit, zda orgány veřejné správy na úrovni krajských zastupitelstev v České republice naplňují zákonné zadání, tj. zda environmentální informace dávají k dispozici občanům prostřednictvím sítě Internet, zda jsou tyto informace součástí webových prezentací krajů, jak složitý je k nim přístup, jaká je jejich úroveň a v jaké podobě jsou prezentovány (přehledy, texty, popisy, indikátory životního prostředí, mapy, GIS atd.). Způsob hodnocení Podle dostupných informací nebyla vytvořena nějaká obecně platná a závazná metodika pro hodnocení webových stránek, v takových případech se zpravidla postupuje ad hoc. Pro následující šetření je proto metodika detailně popsána. Byla vytvořena za účelem co nejméně subjektivního přístupu při hodnocení krajských webů a zároveň zjištění úrovně dostupnosti environmentálních informací v textové nebo mapové podobě na nich. Pro hodnocení úrovně environmentálních informací, které jsou prezentovány na webových stránkách krajských úřadů České republiky, je nutno zvolit nejprve hodnotící kritéria a k nim příslušné stupnice pro hodnocení obsahu, snadnosti a způsobu přístupu, jasnosti a úplnosti informací. Poté je možno aplikovat postupy hodnotící celkovou úroveň webových stránek krajských úřadů. Kritéria hodnocení Při hodnocení jsou naprosto zásadně pomíjena hlediska estetická a technická. Estetika vzhledu webových stránek je záležitostí osobního vkusu a způsobu vnímání a nelze jí dostatečně objektivizovat (právě pro její subjektivnost). Objektivní hodnocení lze uplatnit na technickou úroveň stránek, tj. jakých technik, postupů, programových nástrojů a jazyků bylo pro tvorbu a případné automatizované generování stránek použito. Z hlediska návštěvníka stránek se jedná o záležitost nepodstatnou. Uživatel vnímá obsah stránek, jak rychle a snadno se dostane k hledaným informacím, jak jsou 15

informace formulovány, zda mu dostačují atd. Technicko-programátorské hledisko je pro běžného uživatele skryto a uživatel je nemůže ani ovlivnit ani posuzovat. Pro hodnocení byla vybrána uživatelsky, resp. laicky, zjistitelná kritéria, která nepotřebují na uživatelské straně žádné technické znalosti kromě základních dovedností pro ovládání webového prohlížeče. Kritéria byla rozdělena do dvou skupin: obecná (identifikační, přístupová) a specializovaná (mapy, GIS). Tomu odpovídají i tabulky (viz tab. 1 a tab. 2), v nichž jsou výsledky hodnocení uspořádány. V první skupině byla vybrána kritéria (obecná, identifikace a přístupnost): záhlaví stránky (záhlaví okna prohlížeče) identifikuje uživateli prohlíženou stránku, jazykové verze (mutace) webových stránek kraje, alternativní web k oficiálním webovým stránkám kraje, vyhledávač, který umožňuje hledat zadaná slova nebo fráze v obsahu webu, mapa stránek, nástroj pro zobrazení struktury celé webové prezentace krajského úřadu, který umožňuje na webu kraje vyhledávat zájmovou stránku nebo dokument v případě špatného nebo nejasného přístupu pomocí menu, složitost přístupu k environmentálním u obsahu webu kraje z úvodní stránky, environmentální informace, odkaz na tyto informace a jejich úroveň, EIA, SEA, odkaz na stránky s projekty podléhající posuzování dle SEA nebo EIA, zveřejnění informací dle zákona č. 106/1999 Sb. Ve druhé skupině byla shrnuta kritéria (specializovaná, mapy a GIS): mapy, prezentace tématických mapových děl o území spravovaném krajem, GIS, webová aplikace geografického informačního systému o území krajem spravovaném, metadata, přístupnost metadatového informačního systému k prezentovanému GISu, vazba na okolní území u samostatných mapových děl nebo v rámci GISu kraje, složitost přístupu k mapovým dílům a aplikacím GIS. 16 Stupnice příslušné kritériím Aby bylo možno nějakým způsobem zájmové webové stránky podle zvolených kritérií ohodnotit, byly vytvořeny stupnice hodnot příslušných jednotlivým kritériím. V první skupině obecných kritérií byly hodnotící stupnice vytvořeny následovně: -- záhlaví stránky stupnice nepoužita, slovně vyjádřen obsah nadpisu hlavičky stránky, -- jazykové verze zkratkami vyjmenovány jazyky: i italština š španělština n němčina h holandština a angličtina r ruština p polština f francouzština -- alternativní web existence alternativních stránek a, neexistence téhož n, v poznámce uvedena alternativa oficiálních webových stránek kraje, -- vyhledávač existence vyhledávače na webu kraje a, neexistence téhož n, -- mapa stránek použity kódy, případně jejich kombinace, které popisují existenci tohoto nástroje na stránkách a přístup k němu: i ikona bez označení textem a ikona s textovým označením, textový odkaz t pouze textový odkaz

p špatný přístup, poslední řádek stránky -- složitost přístupu použita stupnice 1 5 hodnotící složitost přístupu k dalším stránkám webu: 1 dostačující přístup 3 výborný přístup 2 nedostačující přístup 4 dobrý přístup 5 chybí -- environmentální informace použita stupnice 1 5 hodnotící úroveň obsahu environmentálních informací na stránkách kraje: 1 výborná úroveň 3 dostačující úroveň 2 dobrá úroveň 4 nedostačující úroveň 5 chybí -- EIA, SEA hodnocení uvedeno v počtu kroků, kterými se dosáhne stránky s projekty posuzovanými dle SEA/EIA (čím menší číslo, tím nižší počet kroků, resp. rychlejší přístup), -- zveřejnění informací hodnocení je uvedeno v počtu kroků, kterými se dosáhne stránky s informacemi povinně zveřejňovanými dle zákona č. 106/1999 Sb. (čím menší číslo, tím nižší počet kroků, resp. rychlejší přístup). Ve druhé skupině specializovaných kritérií byly hodnotící stupnice vytvořeny takto: -- mapy existence samostatných mapových děl a (v poznámce uvedena témata map), mapy nejsou k dispozici n, -- GIS existence GIS a (v poznámce uvedeny mapové vrstvy), GIS není k dispozici n, -- vazba na okolní území vazba na mapách nebo v GIS k okolním územím mimo kraj a (v poznámce uvedena vazba na okolí kraje), nezobrazované vazby k okolí kraje n, -- metadata existující a přístupný metadatový systém a (číselně označen počet kroků pro přístup k metadatům), metadata nejsou k dispozici n, -- složitost přístupu použita stupnice 1 5 hodnotící složitost přístupu k mapovým dílům nebo k nástrojům GIS: 1 výborný přístup 3 dostačující přístup 2 dobrý přístup 4 nedostačující přístup 5 chybí. Postup hodnocení Po zobrazení webové stránky bylo prováděno okulárně zjišťování přítomnosti sledovaných prvků stránek, jejich posuzování a ohodnocení pomocí stupnic příslušných zvoleným kritériím, případně počítáním nutných přístupových kroků potřebných pro dosažení hodnoceného prvku stránky dle příslušného kritéria. Výsledky hodnocení byly uspořádány do tabulek ve členění: tabulka hodnocení krajských webových stránek, tabulka hodnocení mapových děl krajských webových stránek. Zjištění hodnot kritérií webových stránek krajských samospráv Hodnocení bylo prováděno pro jednotlivé webové prezentace/stránky krajů České republiky a webu Magistrátu hlavního města Prahy. Adresy webových stránek krajských samospráv byly získány z Portálu veřejné správy České republiky <http://portal.gov.cz/>, odkazy Adresář PVS, Krajské úřady. Jednotlivé adresy krajských webů jsou vedeny v Tab. 2. Hodnocení bylo provedeno metodou uvedenou v odstavci Postup hodnocení. Výsledky jsou uspořádány v Tab. 1 a Tab. 2. Součástí Tab. 1 jsou i poznámky k položkám 17

tabulky. U Tab. 2 jsou poznámky uvedené u jednotlivých tabulkových položek rozvedeny dále v textu (pro jejich rozsáhlost). Hodnocení webových stránek krajských samospráv Cílem vyhodnocení není vytvoření nějakého pořadí krajů, ale zjištění, jak se pro uživatele kraj svými webovými stránkami prezentuje, jak zde jdou vyhledat zájmové (tj. environmentální) informace o kraji a jak jednoduchý nebo složitý je k těmto informacím přístup. Vzhled webových prezentací krajů je velmi různorodý. V uspořádání titulní stránky (home) a dalších navazujících stránek lze vysledovat dvě zásadní pojetí. První má na titulní stránce nabídku (menu) s odkazy na další stránky webového stromu a jsou zde zpravidla aktuální informace z kraje. Druhé pojetí začíná na titulní straně volbou podle role uživatele občan, podnikatel, návštěvník (student). Teprve po této volbě role jsou nabídnuty (jen pro roli) relevantní odkazy. Orientace na webu je v tomto případě obtížnější, zvláště, když se na počátku zvolí nesprávná role. Nejlepší by asi byla kombinace obou pojetí (viz Portál veřejné správy ČR ). Tab. 1 Hodnocení krajských webových stránek kraj environment. informace složitost přístupu alternativní web EIA, SEA jazykové verze vyhledávač mapa stránek záhlaví stránky zveřejnění informací Jihomoravský kraj 2 2 a turistický 3 č, a a t jméno kraje 2 Jihočeský kraj 2 2 n 4 č, a, n, f, i, r, š, h a a jméno kraje 2 Karlovarský kraj V 1 2 a turistický I 3 č, a, n, f, i, r, š a n jméno kraje 4 Kraj Vysočina 3 3 n 3 č, a, f a a jméno kraje 1 Královéhradecký kraj VIII 3 4 a turistický 4 č, a a a jméno kraje 2 Liberecký kraj 1 4 a II 1 č n n bez názvu 3 Moravskoslezský kraj 1 4 a III 4 č a t, p jméno kraje 3 Olomoucký kraj VI 2 3 a turistický 4 č, n, f, a, p a t jméno kraje 1 Pardubický kraj 2 3 a turistický 4 č, n, f, a, p, i a t, p jméno kraje 2 Plzeňský kraj 1 2 a turistický 4 č, n, a a i jméno kraje 2 Středočeský kraj 2 4 n 4 č, a, n, f a p bez názvu VII 3 Zlínský kraj 3 3 n 3 č, a a i, p jméno kraje 2 Magistrát hl. m. Prahy 1 3 n 2 č, a a p IV 4 Ústecký kraj 3 2 a cykloportál 4 č, a, n a a jméno kraje 3 Poznámky: I cizojazyčné mutace pouze jako turistický web II návštěvnický web, jazykové mutace: č, a, n, p, h, r; odkaz na mapový portál kraje: č, a, n, p III turistické informace součástí webu, jazykové mutace: č, a IV Informační server pražské radnice V špatná orientace, vyskakovací menu se překrývají, tj. nečitelné VI špatná orientace na stránce VII na spodním okraji strany (jen jako copyright), špatný přístup VIII špatná orientace na stránce, zařazení témat ne příliš logické 18