Rekonstrukce šikmých střech

Rekonstrukce šikmých střech zateplení šikmé střechy nad krokvemi rekonstrukce zateplených střech rekonstrukce zateplených rámových konstrukcí Duben 01

Úvod Spotřeba energií a energetická náročnost uspokojování lidských potřeb neustále narůstá. Energie spotřebováváme při výrobě, dopravě i při bydlení. V Evropě spotřebováváme přibližně 40 % energie pro provoz budov, z toho přes 0 % na vytápění. Množství energie, potřebné na vytápění každé konkrétní budovy, je ovlivněno řadou faktorů. V souvislosti s touto skutečností se vyvíjí i evropská legislativa, reprezentovaná například směrnicí EPBD II. (Energy Performance for Building Directive, 010/31/EU), která je postupně implementována i do české legislativy a technických norem. Z této směrnice vyplývá, že od roku 01 by se u nás měly stavět pouze tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Jsou to budovy s velmi nízkou energetickou náročností, jejichž spotřeba energie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů. Obsah Prakticky vždy je pro energetickou náročnost budovy nejvýznamnějším faktorem kvalita zateplení. Budova, jejíž ochlazované konstrukce (například: střecha nebo fasáda) jsou zatepleny nedostatečně, mají přitom nejen zbytečně vysoké energetické ztráty, ale často vykazují různé vady. Ty se mohou projevovat nepřípustnou kondenzací vlhkosti na vnitřním povrchu nebo uvnitř konstrukce. S tím souvisí například výskyt plísní, různé mapy na podhledech nebo nízká úroveň tepelné pohody. Je dobré si také uvědomit, že špatně zateplené konstrukce mají v mnoha případech také významně sníženou životnost. Úvod str. -3 Cíle při rekonstrukci a zateplování str. 4 Rekonstrukce střechy shora str. 6 9

Důležité hodnoty součinitele prostupu tepla pro šikmé střechy do 4 : Hodnota požadovaná pro rekonstrukce (ČSN 73 040-, vyhláška 78/013, o energetické náročnosti budov): U 0,16 W/m. K Horní mez intervalu hodnot doporučených pro pasivní domy (ČSN 73 040-, vyhláška 78/013, o energetické náročnosti budov): U 0,1 W/m. K Dolní mez intervalu hodnot doporučených pro pasivní domy: U 0,10 W/m. K. U (W/m. K) Součinitel prostupu tepla je základní tepelně technický parametr, kterým se defi nuje stavební konstrukce. Závisí nejen na tloušťce a kvalitě tepelné izolace, ale také například na četnosti a mohutnosti tepelných mostů. To jsou: trámy, rošty a různé kotevní prvky, které jsou ve stavební konstrukci obsažené. Při běžně uvažované životnosti budov se však i zateplení na nejlepší z uvedených hodnot, jako investice, jednoznačně vždy vyplatí. Bilance vlhkosti Zateplená konstrukce by vždy měla mít takovou skladbu, aby v ní nedocházelo k nepřípustné kondenzaci vlhkosti. Správně provedená rekonstrukce střešního pláště zajistí, aby střešní plášť bezpečně plnil všechny své funkce. Tepelná pohoda Se zvyšující se úrovní zateplení se zároveň snižuje rozdíl mezi teplotou v různých částech místnosti. S vyššími tloušťkami tepelné izolace se tak zároveň zvyšuje i užitná hodnota budovy a komfort obyvatel. Technická specifi kace materiálů URSA str. 14 Rekonstrukce šikmé střechy bez původní pojistné hydroizolace str. 10 11 Materiály str. 1 13 3

Cíle při rekonstrukci a zateplování Na této dvoustránce uvádíme několik cílů, kterých je z tepelně technického hlediska nutné nebo vhodné dosáhnout při navrhování nebo realizování jakékoliv obvodové stavební konstrukce. To je taková část stavby (střecha, stěna, strop...), která od sebe odděluje prostředí vnitřní - vytápěné, od prostředí vnějšího - chladného. Příklady, které zde uvádíme, se týkají zateplených konstrukcí šikmých střech. Obdobné zásady je nutno respektovat i v případě obvodových plášťů dřevostaveb. V neposlední řadě je nutné tyto cíle sledovat i při konstruování různých vikýřů, které jsou často realizovány jako součást zateplených šikmých střech, a správná skladba jejich stěn je velmi často podceňována. Ochrana konstrukce před vnějšími vlivy Tuto funkci plní u šikmých střech především střešní krytina v kombinaci s pojistnou hydroizolací. To je vrstva, která chrání zateplenou konstrukci před vodou, která se může dostat pod střešní krytinu, například jako větrem hnaný déšť nebo při poruše střešní krytiny. Pro většinu šikmých střech o běžném sklonu je vhodné použít některý z typů vysoce difuzně otevřených podstřešních fólií. Pojistná hydroizolační fólie musí být položena tak, aby byla schopná odvádět vodu mimo obvod budovy. Jednotlivé pásy je vhodné pospojovat slepením tak, aby se zajistila její vzduchotěsnost, která také přispívá k účinnosti zateplení. Odvětrání konstrukce Na straně konstrukce, která je orientovaná do vnějšího prostředí, je třeba umožnit co možná nejefektivnější odvětrání vlhkosti (viz také bod Omezení kondenzace vnitřní vzdušné vlhkosti). Na obrázku 1 je zobrazena tzv. dvouplášťová skladba, při které je odvětrání konstrukce zajištěno použitím vysoce difuzně otevřené - kontaktní pojistně hydroizolační fólie v kombinaci s větranou vzduchovou mezerou, kterou vymezují kontralatě. Na obrázku je znázorněna nevětraná dvouplášťová skladba střechy s prkenným záklopem. V tomto případě je možné použití izolace v celé výšce krokve. Difuzní otevřenost záklopu je zajištěna materiálovou charakteristikou záklopu/dřeva a cílenými netěsnostmi v laťových spojích. Toto bednění je potřebné ochránit vhodnou difuzně otevřenou pojistnou hydroizolační fólií. Na obrázku 3 je zobrazena tříplášťová skladba pro případ použití nekontaktní difuzně otevřené nebo uzavřené fólie, nebo pro případ extrémních podmínek s požadavky intenzivního větrání izolační vrstvy. Na obrázku 4 je zobrazena tzv. tříplášťová skladba. V tříplášťové skladbě je odvětrání zajištěno větranou vzduchovou mezerou pod úrovní pojistné hydroizolace. Tuto variantu je nutné použít, pokud pojistná hydroizolace nebo bednění pod pojistnou hydroizolací jsou tvořeny nějakým difuzně uzavřeným materiálem (nekontaktní fólie, bednění z OSB desek atp.). Pro střechy se sklonem nad je vhodné zvolit tloušťku větrané vzduchové mezery minimálně 40 mm. Při návrhu skladby je dobré mít na paměti i faktory, které mohou v reálné stavební konstrukci snížit tloušťku větrané vzduchové mezery (například prověšení pojistně hydroizolační fólie může činit i několik centimetrů). Ochrana před ztrátami tepla Tuto funkci v konstrukci plní zejména tepelná izolace. Pro zateplování dřevěných rámových konstrukcí včetně šikmých střech je optimální volbou použití vysoce pružné izolace na bázi minerální skelné vlny URSA. Tepelně izolační vlastnosti stavební konstrukce nejsou ovlivněny pouze tloušťkou a kvalitou použité tepelné izolace, ale také četností a mohutností tepelných mostů, které jsou v konstrukci obsaženy. Nejvýznamnější tepelné mosty jsou zpravidla krokve nebo jiné dřevěné či ocelové prvky, které tvoří nosnou konstrukci střechy. Střecha dvouplášťová Střešní plášť s kontaktní difuzně otevřenou pojistně hydroizolační fólií. Střecha dvouplášťová Střešní skladba s dřevěným bedněním - nevětraná. Obrázek 1 Obrázek 3 1 4 3 1 6 6 7 7 8 1- Střešní krytina, - Latě, 3- Kontralatě, 4- Pojistná hydroizolace, - Izolace mezi krokvemi, 6- Krokve, 7- Izolace pod krokvemi, 8- Parozábrana, 9- Sádrokarton 9 8 10 1- Střešní krytina, - Latě, 3- Kontralatě, 4- Pojistná hydroizolace, - Dřevěné prkenné bednění-záklop, 6- Krokve, 7- Izolace mezi krokvemi, 8- Izolace pod krokvemi, 9- Parozábrana, 10- Sádrokarton 9 4

Omezení nebezpečí kondenzace vnitřní vzdušné vlhkosti Velmi často není příčinou nadměrné vlhkosti ve stavební konstrukci chyba na některé z vnějších vrstev (například porucha ve střešní krytině), ale naopak špatně provedená parozábrana na vnitřní straně. Po většinu roku totiž částečný (parciální) tlak vodní páry dosahuje na vnitřním povrchu konstrukce významně vyšších hodnot než na straně vnější. Díky rozdílu v těchto tlacích tak vzniká difuzní tok, který přináší vnitřní vzdušnou vlhkost do konstrukce. Pokud v konstrukci není správně provedená parozábrana*, dochází například na chladnějších místech uvnitř střešního pláště ke kondenzaci vodní páry. Pro docílení odpovídajících hodnot tepelného odporu tříplášťové konstrukce střechy je potřeba počítat s nutností větrané mezery, která bude mít vliv na tloušťku izolace mezi krokvemi. Izolace nebude instalovaná v celé výšce krokví. Je tedy potřeba použít větší tloušťku izolace druhé vrstvy (izolace pod krokvemi) a nebo použít materiály s lepšími parametry součinitele tepelné vodivosti. * Konstrukci, která by byla z hlediska vlhkostní bilance vyhovující, lze vytvořit i bez použití parozábrany. Její funkce (vzduchotěsnost a parotěsnost) však musí převzít některá nebo některé jiné vrstvy. Tříplášťová střecha Střešní plášť s nekontaktní pojistně hydroizolační fólií. Tříplášťová střecha Střešní skladba s difuzně uzavřeným bedněním - větraná. Obrázek 3 Obrázek 4 3 4 1 3 1 4 6 6 7 7 1- Střešní krytina, - Latě, 3- Kontralatě, 4- Pojistná hydroizolace, - Izolace mezi krokvemi, 6- Krokve, 7- Izolace pod krokvemi, 8- Parozábrana, 9- Sádrokarton 8 9 1- Střešní krytina, - Latě, 3- Kontralatě, 4- Vhodná difuzně otevřená fólie, - OSB deska, 6- Krokve, 7- Izolace mezi krokvemi, 8- Izolace pod krokvemi, 9- Parozábrana, 10- Sádrokarton 8 10 9

Rekonstrukce střechy shora Pracovní postup Popsaný postup je možné použít vždy, pokud investor z nějakého důvodu nemůže nebo nechce přistoupit k demontáži původního podhledu. Náklady na vyklizení místností, zajištění náhradního bytu, nebezpečí poškození podlah a zařízení bytu jsou tak ušetřeny nebo významně sníženy. Cílem rekonstrukce je: zajištění vzduchotěsnosti na vnitřní straně konstrukce, snížení ztráty tepla (použitím větší tloušťky tepelné izolace), zvýšení tepelné pohody v místnostech. Z vnější strany je zároveň vytvořena bezpečná pojistně hydroizolační vrstva schopná odvádět vlhkost z konstrukce a nová střešní krytina. Původní střešní plášť Na obrázku 1 je znázorněno schéma původního střešního pláště s původním podhledem. Předpokladem k tomu, aby se mohlo přistoupit k úspěšné rekonstrukci, je zjištění skutečného stavu všech funkčních vrstev: nosné konstrukce, parozábrany, tepelné izolace atd. V případě zjištění nějaké závady je třeba učinit vhodná opatření; například sanace nebo výměna částí krovu. Prvním krokem při rekonstrukci shora bude demontáž původní krytiny a střešních latí. Montáž parobrzdy Vzduchotěsná vrstva, která zabrání prostupu vodních par z interiéru, se vytvoří pomocí parobrzdy s proměnlivým difuzním odporem, například: URSA SECO PRO (s D od m v suchém stavu do 0, m ve vlhkém stavu)*. Použitelná je také běžná parobrzda se stabilní hodnotou s D = m. Pokud konstrukcí podhledu procházejí hroty hřebíků či šroubů, položí se shora na podhled tenká tepelně izolační deska na jejich překrytí. Jinak se fólie pokládá přímo na vnitřní obklad: rovnoběžně s okapovou hranou se rozroluje a položí přes krokve. V krokevních polích by nemělo docházet k namáhání fólie tahem. K boku krokve je nutné fólii dotěsnit, například pomocí tmelu URSA SECO PRO DKS, použít lze také těsnicí pásku a fi xační lať. Na obrázku je znázorněn průběh parobrzdy v řezu konstrukce, červeně je označeno místo dotěsnění fólie na krokev. Vzájemný přesah pásů je 10 cm. Přesahy se slepují vhodnou páskou (například URSA SECO PRO KA). Napojení na přiléhající stavební prvky (štítové a lícové zdi, komínová tělesa a podobně) se těsní tmelem URSA SECO PRO DKS. Obrázek 1 Původní střecha, na vnitřní straně je funkční podhled, který zůstane zachován. Obrázek Položení parobrzdy přes krokve. * S D je označení tzv. hodnoty ekvivalentního difuzního odporu, číslo udává tloušťku v metrech vzduchové vrstvy, která by vykazovala stejný odpor proti difundující vodní páře jako příslušná fólie. 6

Montáž krokvových námětků Na obrázku 3 je znázorněno položení krokvových námětků na krokev. Námětky slouží ke zvýšení prostoru pro vložení tepelné izolace. Skládají se z přítlačné latě (dřevěný hranol o šířce min. 100 mm a výšce min. 60 mm) a hranolu z extrudovaného polystyrénu URSA XPS (typ URSA XPS N-III, případně N-V nebo N-VII). URSA XPS je tepelná izolace s vysokou odolností v tlaku (viz tabulka technických údajů). Hranol z extrudovaného polystyrénu URSA XPS minimalizuje vliv celého prvku jako tepelného mostu. Před montáží námětku je možné mezi krokve položit jako ochranu parobrzdy první vrstvu minerální tepelné izolace URSA v požadované tloušťce. Obrázek 4.a Schematické znázornění kotvení krokvových námětků se založením na plném dřevěném profi lu. Obrázek 3 Montáž krokvových námětků. Postup při montáži: 1. Připraví se přítlačné latě o délce větší než délka jednotlivých krokví (hranol z měkkého dřeva min. 100 mm x 60 mm).. Z desek materiálu URSA XPS N-III (případně N-V nebo N-VII) se pomocí běžného tesařského nářadí nařežou hranoly o šířce min. 100 mm, výška hranolu odpovídá zvolené tloušťce desky. Obrázek 4.b Schematické znázornění kotvení krokvových námětků bez založení na plném dřevěném profi lu. A Horní uchycení 3. Na rovné ploše se na hranoly z XPS položí a zarovná přítlačná lať. Jejich vzájemná poloha se zafi xuje pomocí částečně zašroubovaných vrutů například typ FCS-ST nebo FCS-WT (Fischer). Schéma kotvení námětku a typ použitých vrutů se stanoví výpočtem v souladu s ČSN EN 1991-1-3 (použít lze například program C-FIX SCREW). Při montáži vycházejte z podkladů výrobce vrutů (doporučená kotevní hloubka je min. 80 mm). Každý jednotlivý případ konzultujte se statikem. 4. Zkompletovaný prvek se položí shora na krokev a od úrovně okapové hrany se došroubují jednotlivé vruty (schéma na obrázku 4.a a 4.b). B Boční uchycení Pro případ vyššího opotřebení dřevěného krovu, doporučujeme z pevnostního hlediska použít bočního úchytu krokvového námětku - nosník nadkrokevní izolace Stavomodul Termo. Prefabrikovaný izolační nosník umožňuje jednoduché osazení na krokev se standardním bočním hřebíkovým spojem (konvexní hřebíky). Obrázek 4.c Schematické znázornění kotvení krokvových námětků systémem Stavomodul Termo. 7

Rekonstrukce střechy shora Vzhledem k poměrně vysoké fi nanční náročnosti rekonstrukce shora, doporučujeme použít materiály s lepšími hodnotami lambdy, tím předejdete případným problémům se spřísněním norem. 1 1 4 3 3 9 4 9 6 7 8 7 6 8 Obrázek.a - řez střechou po rekonstrukci uchycení vruty Obrázek.b - řez střechou po rekonstrukci boční uchycení Stavomodul Termo Legenda.a 1- Střešní krytina - Latě a kontralatě 3- Kontaktní pojistně hydroizolační fólie, například: URSA SECO PRO 0,04 4- Námětek ze dřeva a izolace URSA XPS N-III, vrut FCS-ST (Fischer) - Tepelná izolace URSA GLASSWOOL typ URSA SF/DF nebo URSA PUREONE 6- Původní konstrukce krovu 7- Parobrzda URSA SECO PRO 8- Původní podhled 1 3 8 4 6 Legenda.b a.c 1- Střešní krytina - Latě a kontralatě 3- Kontaktní pojistně hydroizolační fólie, například: URSA SECO PRO 0,04 4- Tepelně izolovaný nosník Stavomodul Termo s URSA XPS N-III - Tepelná izolace URSA GLASSWOOL typ URSA SF/DF nebo URSA PUREONE 6- Původní konstrukce krovu 7- Parobrzda URSA SECO 8- Původní podhled 9- Fixační díl nosníku Stavomodul Termo 9 7 Obrázek.c - řez střechou po rekonstrukci boční uchycení systém Stavomodul Termo 8

Doplnění tepelné izolace Mezi krokve a do prostoru vytvořeného pomocí námětků se vloží minerální tepelná izolace URSA GLASSWOOL typ URSA SF/DF nebo URSA PUREONE. Až do úplného zakrytí tepelné izolace pojistnou hydroizolací je třeba minerální vlnu chránit před deštěm. Izolaci lze vložit v jedné nebo v několika vrstvách. Celková nominální tloušťka tepelné izolace musí přesně odpovídat výsledné výšce dutiny. V žádném případě nesmí být celková tloušťka izolace vyšší než je hloubka výsledné dutiny, to by mohlo vést k vyboulení následně pokládané pojistně hydroizolační fólie, která by tak nemohla zcela plnit svou funkci. Jednotlivé díly izolace se odřezávají z role kolmo k ose návinu a to tak, aby byly vždy o cca 0 mm širší než světlá šířka dutiny. To pomůže zajistit, aby vysoce pružná minerální vlna URSA bezchybně přilnula ke konstrukci a vyplnila tak bezvadně celou dutinu. Pokud se tepelná izolace skládá z několika vrstev, je vhodné jednotlivé díly izolace na sebe pokládat s přesahem (tzv. na vazbu). Pokud jsou pro dosažení požadované tloušťky tepelné izolace používány různé typy materiálů, je vhodné v první vrstvě položit materiál s nižší hodnotou λ D (hustší) a materiál s vyšší hodnotou λ D ve vrstvě, nebo vrstvách dalších; například URSA SF 3 ve vrstvě prvé a materiál URSA PUREONE DF 39 ve vrstvách dalších. Dokončení střešního pláště Bezprostředně po vložení tepelné izolace je nutné provést montáž difuzně otevřené podstřešní pojistně hydroizolační fólie. Vhodný typ je například URSA SECO PRO 0,04 s integrovanými samolepicími páskami, které umožňují vytvořit z pojistné hydroizolace účinnou vnější větrotěsnou zábranu. Následuje montáž kontralatí, latí (v souladu s požadavky výrobce střešní krytiny), klempířských prvků a nakonec pokládka střešní krytiny. Výsledkem je střešní plášť, který splňuje nejpřísnější požadavky na tepelnou i akustickou ochranu. Oproti původnímu stavu je také významně prodloužena jeho životnost. Výsledné vlastnosti střechy po rekonstrukci Velké množství dříve zateplených šikmých střech neodpovídá současným požadavkům. Problém není často pouze v tloušťkách a kvalitě tepelných izolací, ale například i v kvalitě provedení parozábran nebo pojistně hydroizolačních vrstev. Pokud je původní střešní plášť ve skladbě: krokve 160 x 100 (mm) s roztečí 900 mm, mezi krokvemi tepelná izolace tloušťky 160 mm, pak výsledná hodnota součinitele prostupu tepla je, pokud je použita běžná izolace, na úrovni U > 0,30 W/ (m K). Taková konstrukce tedy nevyhovuje ani tzv. hodnotě požadované (ČSN 73040-) U = 0,4 W/(m K). Popsaný postup při rekonstrukci umožňuje dosáhnout parametrů, které odpovídají požadavkům pro domy nízkoenergetické nebo pasivní. Při výměně staré krytiny je s jeho použitím možné v několika krocích dosáhnout nesrovnatelně lepších vlastností střechy jak hydroizolačních, tak tepelně technických. Orientační tabulka hodnot výsledného součinitele prostupu tepla po rekonstrukci výše popsaného střešního pláště pro různé výšky krokvového námětku a pro různou kvalitu použité tepelné izolace. Příklady izolací Izolace mezi krokvemi (tloušťka 160 mm) λ (W/m K) Izolace nad krokvemi 10 mm* λ λ (W/m K) U N (W/m K) Izolace nad krokvemi 140 mm* λ (W/m K) U N (W/m K) Izolace nad krokvemi 160 mm* λ (W/m K) U N (W/m K) Izolace nad krokvemi 00 mm* λ (W/m K) U N (W/m K) URSA PUREONE DF 39 0,039 0,039 0,16 0,039 0,1 0,039 0,14 0,039 0,13 URSA SF 3 DF 3, FKP 0,03 0,03 0,1 0,03 0,14 0,03 0,13 0,03 0,1 URSA SF 3 0,03 0,03 0,14 0,03 0,13 0,03 0,1 0,03 0,11 *celková výška krokvového námětku z XPS vč. přítlačného hranolu, pole mezi námětky vyplněno tepelnou izolací 9

Rekonstrukce šikmé střechy bez původní pojistné hydroizolace Relativně často se při rekonstrukci rodinného domu řeší situace, kdy původní střecha neobsahuje pojistně hydroizolační vrstvu (PHI) a původní střešní krytina je v bezvadném stavu. Investor požaduje nainstalovat všechny vrstvy zateplení ze spodu a pojistně hydroizolační difuzně otevřenou fólii není možné položit běžným způsobem na krokve shora. Použitím níže popsaného postupu však nelze zajistit takovou míru funkční bezpečnosti střešního pláště jako při postupu běžném, kdy PHI tvoří jednolitou plochu. Z toho důvodu toto řešení chápejme jako řešení nouzové, které je rozumné použít pouze v případech, kdy je klasický postup vyloučen nebo je zateplení podkrovního prostoru uvažováno jako provizorní. Obrázek 1 Studená střecha bez pojistné hydroizolace Původní střešní plášť Na obrázku 1 je znázorněno schéma původního střešního pláště. Aby bylo možné přistoupit k následujícímu kroku, je nutné mít původní střešní krytinu i nosnou konstrukci krovu v bezvadném stavu. Montáž pojistné hydroizolace Před montáží pojistné hydroizolace je nejprve nutné zajistit, aby fólie, která ji bude tvořit, mohla být dotažena až k úrovni okapové hrany a mohla tak bezpečně odvádět vodu mimo obvodové zdivo. Je tedy potřeba odbourat přizdívky před nebo za pozednicí, které mohou průchodu této vrstvy zabraňovat. Jako první krok je nutné namontovat v osách krokvových polí distanční prvek, který umožní propnutí fólie do spádu od krokví. Vhodné jsou profi ly z materiálů, které nepodléhají korozi (plasty, kovy) například ve tvaru písmene L. Podobně lze použít i střešní latě ošetřené prostředky pro chemickou ochranu dřeva. U dřevěných latí je nutné mít na paměti jejich nižší životnost. Umístění distančního prvku je na obrázku. Následuje montáž pojistné hydroizolační fólie (například URSA SECO PRO 0,04). Fólie se připojí pomocí dřevěných nebo plastových lišt k bokům krokví tak, aby se po vypnutí fólie vytvořil spád do osy krokvového pole. Výškový rozdíl mezi fólií v místě distančního prvku a v místě napojení na krokev by měl být přibližně 10 až 0 mm, viz obrázek 3. Fólie musí být na úrovni okapové hrany ukončena tak, aby umožnila odvedení vody mimo vnější líc obvodového zdiva. Min. 40 mm Obrázek Umístění distančního prvku Obrázek 3 Montáž pojistné hydroizolace 1 3 4 6 7 1- Střešní krytina, - Latě, 3- Krokve, 4- Izolace mezi krokvemi, - Izolace pod krokvemi, 6- Parozábrana, 7- Sádrokarton Obrázek 4 Řez zateplenou konstrukcí 10

Zateplení konstrukce a montáž podhledu Po dokončení pojistně hydroizolační vrstvy následuje běžný postup při zateplování mezi a pod krokvemi. Namontují se krokvové závěsy a vloží se tepelná izolace mezi krokve. V této aplikaci se naplno využije mimořádné pružné deformovatelnosti izolační vlny URSA GLASSWOOL nebo URSA PUREONE. Vyplnění takovéto dutiny pomocí tužšího izolantu je prakticky nemožné. Dále se namontuje pomocný rošt pro vložení vrstvy izolace pod krokvemi. Po aplikaci izolace pod krokve se namontuje parozábrana, rošt pro sádrokarton, vytvářející instalační mezeru a sádrokartonové desky. Obrázek 4 znázorňuje řez zatepleným krokvovým polem. Výsledné vlastnosti střechy po rekonstrukci Orientační tabulka hodnot výsledného součinitele prostupu tepla po zateplení střešního pláště pro krokve 160 x 100 mm s roztečí 900 mm. Pod krokvemi je standardní ocelový rošt pro montáž podhledu ze sádrokartonových desek. Příklady izolací Mezi krokvemi 100 mm izolace Pod krokvemi ocelový rošt na krokvových závěsech s tepelnou izolací URSA o celkové tloušťce 80 mm Pod krokvemi ocelový rošt na krokvových závěsech s tepelnou izolací URSA o celkové tloušťce 10 mm λ (W/m K) λ λ (W/m K) U (W/m K) λ (W/m K) U (W/m K) URSA PUREONE DF 39 0,039 0,039 0,4 0,039 0,0 URSA SF 3 DF 3, FKP 0,03 0,03 0, 0,03 0,18 URSA SF 3 0,03 0,03 0,1 0,03 0,17 11

Materiály Podstřešní fólie, parobrzdy a příslušenství Boční uchycení systém Stavomodul Termo Vruty FISCHER pro dřevostavby Minerální izolace na bázi skelné vlny URSA GLASSWOOL a URSA PUREONE umožňují dosáhnout nejlepších tepelně izolačních hodnot, zvyšují požární odolnost stavebních konstrukcí a přispívají ke zvýšení úrovně ochrany před hlukem. URSA PUREONE představuje nejnovější generaci výrobků zařazených do skupiny minerálních izolací pro stavebnictví. Kombinuje výhody minerální izolace na bázi skelné vlny URSA s nejmodernější technologií pojení. Výsledkem je nehořlavá, bílá minerální vlna bez obsahu formaldehydů, méně prašná a nedráždivá, s nejlepšími tepelně technickými, akustickými a mechanickými vlastnostmi. URSA XPS jsou tepelně izolační desky na bázi extrudované polystyrénové pěny (extrudovaného polystyrénu). Ve srovnání s jinými tepelně izolačními materiály vykazují mimořádné mechanické vlastnosti, zejména odolnost v tlaku. Pro správně navrženou a provedenou zateplenou střešní konstrukci je nutné použít také ostatní komponenty s nejvyšší mírou optimalizace všech relevantních parametrů. U fólií je vždy nutné dbát na kombinaci jejich vlastností difuzních i mechanických. U parozábran, pro danou skladbu, optimální a u pojistných hydroizolací minimální difuzní odpor. Podobně důležité je i použití vhodných spojovacích a lepicích tmelů a pásek. U střešních konstrukcí je také důležitá kvalita použitého spojovacího materiálu. Pro kotvení zateplení nad krokvemi jsou vhodné například vruty pro dřevostavby FISCHER, které splňují požadavky na co nejjednodušší aplikovatelnost při maximální únosnosti nebo systém bočního uchycení Stavomodul Termo. Pojistná hydroizolace URSA SECO PRO 0,04 Norma Třída / hodnota třída reakce na oheň ČSN EN 1301-1 E pevnost ČSN EN 1311-1 70 N/ cm podélně, 0 N/ cm příčně ekvivalentní difuzní odpor s D ČSN EN 1931 0,04 (m) role - 1, x 0 (m) Parobrzda URSA SECO PRO Norma Třída / hodnota třída reakce na oheň ČSN EN 1301-1 E pevnost ČSN EN 1311-00 N/ cm podélně, 13 N/ cm příčně ekvivalentní difuzní odpor s D ČSN EN 1931 cca (m) role - 1, x 0 (m) 1

URSA XPS URSA GLASSWOOL URSA PUREONE Vruty FCS-ST a FCS-WT Závit D (mm) Délka závitu L G (mm) Celková délka L (mm) Drážka Vruty FCS-ST a FCS-WT Závit D (mm) Délka závitu L G (mm) Celková délka L (mm) Drážka 8,0x80 YZP 0 8,0 0 80 TX40 10,0x80 YZP 0 10,0 80 TX40 8,0x100 YZP 0 8,0 0 100 TX40 10,0x100 YZP 0 10,0 100 TX40 8,0x10 YZP 0 8,0 7 10 TX40 10,0x10 YZP 0 10,0 80 10 TX40 8,0x140 YZP 0 8,0 7 140 TX40 10,0x140 YZP 0 10,0 80 140 TX40 8,0x160 YZP 0 8,0 7 160 TX40 10,0x160 YZP 0 10,0 80 160 TX40 8,0x180 YZP 0 8,0 7 180 TX40 10,0x180 YZP 0 10,0 80 180 TX40 8,0x00 YZP 0 8,0 7 00 TX40 10,0x00 YZP 0 10,0 80 00 TX40 8,0x0 YZP 0 8,0 7 0 TX40 10,0x0 YZP 0 10,0 80 0 TX40 8,0x40 YZP 0 8,0 7 40 TX40 10,0x40 YZP 0 10,0 80 40 TX40 8,0x60 YZP 0 8,0 7 60 TX40 10,0x60 YZP 0 10,0 80 60 TX40 8,0x80 YZP 0 8,0 7 80 TX40 10,0x80 YZP 0 10,0 80 80 TX40 8,0x300 YZP 0 8,0 7 300 TX40 10,0x300 YZP 0 10,0 80 300 TX40 8,0x30 YZP 0 8,0 7 30 TX40 10,0x30 YZP 0 10,0 80 30 TX40 8,0x340 YZP 0 8,0 7 340 TX40 10,0x340 YZP 0 10,0 80 340 TX40 8,0x360 YZP 0 8,0 7 360 TX40 10,0x360 YZP 0 10,0 80 360 TX40 8,0x380 YZP 0 8,0 7 380 TX40 10,0x380 YZP 0 10,0 80 380 TX40 8,0x400 YZP 0 8,0 7 400 TX40 10,0x400 YZP 0 10,0 80 400 TX40 13

Technická specifi kace materiálů URSA Technická specifi kace materiálů URSA URSA GLASSWOOL URSA PUREONE deklarovaná hodnota součinitele tepelné vodivosti λ D (W/m K) podélný specifi cký odpor proti proudění vzduchu (kpa s/m ) Norma URSA PUREONE DF 39 URSA SF 3 URSA SF 3 ČSN EN 1316 0,039 0,03 0,03 ČSN EN 90 třída reakce na oheň ČSN EN 1301-1 A1 A1 A1 tloušťka (mm) - 40 00 10 40 0 160 délka (mm) - 9000 300 4800 800 11 000 3700 šířka (mm) - 10 100 10 URSA XPS Norma URSA XPS N-III-L URSA XPS N-V-L deklarovaná hodnota součinitele tepelné vodivosti λ D (W/m K) ČSN EN 13164 0 60 mm: 0,034 80 10 mm: 0,036 140 160 mm: 0,038 0 60 mm: 0,034 80 10 mm: 0,036 pevnost v tlaku (napětí) při 10% deformaci (N/mm ) dotvarování tlakem (deformace< %/0 let) (N/mm ) ČSN EN 86 ČSN EN 1301-1 CS(10\Y)300 CS(10\Y)00 0,300 0,00 CC(/1,/0)130 0,130 0 100 mm: CC(/1,/0)180 10 mm : CC(/1,/0)10 0 100 mm: 0,180 10 mm: 0,10 tloušťka (mm) - 30 180 0, 60, 80, 100, 10 délka (mm) - 7000-300 7000 300 šířka (mm) - 10 10 14

Nová generace URSA PUREONE - prémiová kvalita dostupná pro všechny Špičkový výkon V nové generaci URSA PUREONE jsou zachovány tradiční silné stránky - tepelné a akustické vlastnosti, odolnost a výborné mechanické vlastnosti. URSA PUREONE nabízí skvělý poměr cena / tepelný odpor, spolu s jeho vynikající zvukovou izolací a požární odolností. Snadná manipulace URSA PUREONE je velmi uživatelsky příjemný izolační materiál. Minerální izolace ze skelné vlny je kompaktní, lehká, nedráždivá a pachově neutrální. Tyto důležité výhody uživatelům zajišťují snadnou manipulaci a instalaci v konstrukci. Uživatelský komfort URSA PUREONE je bezpečný produkt. Poskytuje vysokou úroveň bezpečnosti v případě požáru, zajišťuje tepelný a zvukový komfort a snižuje výdaje za energie. Naprosto zásadní je, že URSA PUREONE neobsahuje povolené zbytkové formaldehydy, běžně se vyskytující ve stavebních i jiných produktech. Šetrný k životnímu prostředí Hlavní výrobní surovinou je písek, jeden z nejrozšířenějších minerálních zdrojů planety a až 0 % recyklovaného skla. URSA PUREONE během své životnosti ušetří až 600 krát více energie, než kolik je jí potřeba k jeho výrobě. Dále také snižuje emise CO až 0krát ve srovnání s CO vznikajícím při jeho výrobě a přepravě. 1

URSA CZ s.r.o. Pražská 16/810 10 1 Praha 10 Tel.: 81 017 376, 81 017 374 Fax: 81 017 377 Arp 349_14/0_1 E-mail: ursa.cz@uralita.com www.ursa.cz