Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

Podobné dokumenty
Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov

Novohradská České Budějovice

PŘÍLOHA A. Novohradská České Budějovice

SPALOVNA ZEVO CHOTÍKOV

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Nakládání s odpady v Moravskoslezském a Žilinském kraji

Přítomnost a budoucnost společnosti SAKO Brno, a.s.

Jiný pohled na ekonomiku MBÚ a spaloven. Ing. Jan Habart, Ph.D. Česká zemědělská univerzita v Praze CZ Biomu

Energetické využití odpadu. 200 let První brněnské strojírny

Jak lze získat energii z odpadů v konkrétních regionech a mikroregionech? Ing. Vladimír Ucekaj, Ph.D.

O p o n e n t n í p o s u d e k Studie proveditelnosti Chotíkov porovnání variant závodů na využití TKO

SPOLUSPALOVÁNÍ TUHÉHO ALTERNATIVNÍHO PALIVA VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH

MBÚ PRO PLZEŇSKÝ KRAJ ZÁKLADNÍ PODKLADY

Možnosti energetického využívání směsných komunálních odpadů v ČR - aktuální situace, výhledy a možnosti

Nakládání s odpady v Brně

Zákon 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů

UŽITEČNÉ SEMINÁŘE. CZ Hradec Králové, 21. února Zjišťování znečišťování ovzduší a nová legislativa ochrany ovzduší

VŠCHT Praha, Ústav energetiky 10/1/2012. NAŘÍZENÍ VLÁDY o Plánu odpadového hospodářství České republiky, 197/2003 Sb. VŠCHT Praha, Ústav energetiky

Energetické využívání komunálních odpadů platná a připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

Odpady. 9. Energetické využití odpadu. Nebezpečné vlastnosti odpadu Zák. 185 Sb., Komunální odpad. Odpadové hospodářství

Příprava výstavby ZEVO v Kraji Vysočina Zdeněk Chlád

Studie pro energetické využití odpadů ve Zlínském kraji, Příloha Manažerský souhrn

Tepelné zpracování odpadu

Stabilizovaný vs. surový ČK

MBÚ a energetické využívání odpadů OPŽP

Výsledky měření emisí v roce 1999

TECHNOLOGIE A NÁSTROJE OCHRANY PROSTŘEDÍ VII.6 ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ

Projekt EVO Komořany žije

Je energetické vyuţívání odpadů smysluplné?

Energetické využívání odpadů připravovaná legislativa. Jana Střihavková odbor odpadů

MOŽNOSTI TERMICKÉHO VYUŽÍVÁNÍ ČISTÍRENSKÝCH KALŮ V KOTLI S CIRKULUJÍCÍ FLUIDNÍ VRSTVOU

ROZBOR PRODUKCE SKO A ODPADŮ SROVNATELNÉHO CHARAKTERU V LOKALITĚ PLZEŇ

Odpadové hospodá ství a projekt Odpadové hospodá ství Brno. RNDr. Jana Suzová, Ing. Václav Hnaní ek

Možnosti energetického využívání tzv. palivového mixu v podmínkách malé a střední energetiky

Využití pyrolýzy ke zpracování stabilizovaných čistírenských kalů

energetického využití odpadů, odstraňování produktů energetického využití odpadů, hodnocení dopadů těchto technologií na prostředí.

Pro více informací

Mýty v nakládání s kaly z čistíren odpadních vod

Z odpadu ze spalovny biopaliva?

Komplexní strategie obnovy energetické lokality Mělník

ZEVO Mohelnice špičková technologie pro ekologické a ekonomické využití odpadu. TCN ENERGIE s.r.o. VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s.

VÝSLEDKY MĚŘENÍ EMISÍ LOKÁLNÍCH KOTLŮ V JIHOČESKÉM KRAJI

POROVNÁNÍ EMISNÍCH LIMITŮ A NAMĚŘENÝCH KONCENTRACÍ S ÚROVNĚMI EMISÍ SPOJENÝMI S BAT PRO VÝROBU CEMENTU A VÁPNA (COR 1)

DATRYS s.r.o. Energetické využití místně dostupných bioodpadů a jiných odpadů ENEF Banská Bystrica,

KRAJSKÉ INTEGROVANÉ CENTRUM VYUŽÍVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ PRO MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ

Energetické využití odpadů. Ing. Michal Jirman

STAV PROJEKTU EVO KOMOŘANY

PARNÍ KOTEL, JEHO FUNKCE A ZAČLENĚNÍ V PROCESU ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ PRŮMYSLOVÝCH A KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ

Strategie, cíle a výhled ČR v odpadech 2020 a dále

SYSTÉMY SBĚRU KOMUNÁLNÍHO BRO:

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE

ZPRACOVÁNÍ KALŮ V CIRKULÁRNÍ EKONOMICE. Pavel Jeníček VŠCHT Praha Ústav technologie vody a prostředí

Ing. David Kupka, Ph.D. Řešeno v rámci projektu Vliv spalování komunálního odpadu v malých zdrojích tepla na životní prostředí v obcích

Zařízení pro energetické využití odpadu v lokalitě Mělník - ZEVO Mělník

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

ODSTRANĚNÍ CHEMICKÝCH ODPADŮ VE SPALOVNÁCH 1 POSTAVENÍ SITA CZ NA TRHU SPALITELNÝCH ODPADU

Zveřejněno dne

Hodnocení využitelnosti energetického potenciálu komunálních odpadů

ENERGETICKÁ BEZPEČNOST PRAHY & ODPAD JAKO ENERGIE

Možnosti pyrolýzní technologie v rámci energetického využití odpadů

VLIV SMĚRNIC EVROPSKÉ UNIE NA ROZSAH A TECHNICKOU ÚROVEŇ SPALOVÁNÍ ODPADŮ V ČESKÉ REPUBLICE

Výhled pro nakládání s BRO v ČR

Zplyňování biomasy. Sesuvný generátor. Autotermní zplyňování Autotermní a alotermní zplyňování

Matematické modely v procesním inženýrství

Zpracování bioodpadu metodou suché anaerobní fermentace

Mechanicko biologická úprava a pyrolýza

NEKONVENČNÍ ZPŮSOBY VÝROBY TEPELNÉ A ELEKTRICKÉ ENERGIE. Ing. Stanislav HONUS

14. prosince 2009, Brno Připravil: Petr Junga. Mechanicko-biologická úprava odpadů (MBÚ) Přednáška do předmětu Technika pro zpracování odpadů

Seznam údajů souhrnné provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší

Posouzení použitelnosti metody in situ solidifikace/stabilizace při řešení ekologické zátěže lokalit Lojane Mine v Makedonii a Izmit v Turecku

Zahraniční zkušenosti s posuzováním technologií nakládání s komunálními odpady

Energetická koncepce Zlínského kraje a energetické využívání odpadů

Negativní vliv energetického využití biomasy Ing. Marek Baláš, Ph.D.

Stávající palivový mix a plnění emisních limitů ve Vápence Mokrá

ODPADY 2014 a jak dál aneb budeme mít maskované spalovny?

Seminář KONEKO k vyhlášce č. 415/2012 Sb. Praha, 23. května Zjišťování a vyhodnocování úrovně znečišťování ovzduší

OBĚHOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ V ČR A NOVÉ SMĚRNICE EU V ODPADECH

Zpráva o vlivu Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje pro období na životní prostředí a veřejné zdraví

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum Zkušební laboratoř 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry C. Fluidní kotel

SOVAK ČR a čistírenské kaly

Vlhkost 5 20 % Výhřevnost MJ/kg Velikost částic ~ 40 mm Popel ~ 15 % Cl ~ 0,8 % S 0,3 0,5 % Hg ~ 0,2 mg/kg sušiny Cu ~ 100 mg/kg sušiny Cr ~ 50

Jednorázové měření emisí Ing. Yvonna Hlínová

POJETÍ KONCE ODPADU V NOVÉ LEGISLATIVĚ ODPADŮ VE VZTAHU K PALIVŮM Z ODPADŮ

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY

TEREA Cheb s.r.o. představuje svůj projekt ZEVO Cheb ZEVO - zařízení na energetické využití odpadu

Trendy a příležitosti ve zpracování odpadů v ČR. Ing. Kateřina Sobková

Odborné připomínky. k dokumentaci EIA na záměr ZEVO Mělník

Zbyněk Bouda

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Výzkumné energetické centrum 17. listopadu 15/2172, Ostrava - Poruba

2 Primární zdroje energie. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

Jaromír MANHART odbor odpadů

Strategie rozvoje nakládání s odpady v obcích a městech ČR základní podklad pro tvorbu legislativy OH v ČR

Energetické využití obnovitelných a alternativních zdrojů z hlediska celkových emisí

Technologie pro zákaz skládkování

Stručné shrnutí údajů ze žádosti

záměnou kotle a zateplením

TECHNOLOGIE KE SNIŽOVÁNÍ EMISÍ (SEKUNDÁRNÍ OPATŘENÍ K OMEZOVÁNÍ EMISÍ)

Problematika nakládání s bioodpady z pohledu měst a obcí

List 1 - Provozovatel / provozovna Souhrnná provozní evidence za rok:...

VZLETY A PÁDY ZEVO CHOTÍKOV

Transkript:

Studie proveditelnosti rozvoje skládky Chotíkov Plzeňská teplárenská, a.s. 304 10 Plzeň, Doubravecká 2578/1 Tel.: 377 180 111, Fax: 377 235 845 E-mail: inbox@plzenskateplarenska.cz

Množství odpadů v Plzni a okolí ukládaného na skládky v tunách a hlášená produkce v Plzeňském kraji Skládka 2005 2006 2007 Chotíkov SKO 27 137 27 137 25 883 Chotíkov obj. odpad 8 326 8 326 6 978 Vysoká SKO 36 816 46 610 51 874 Vysoká obj. odpad 16 671 14 298 15 880 Němčičky SKO 10 282 10 274 10 238 Němčičky obj. odp. 2 950 3 637 4 331 Celkem SKO + OO 102 182 110 282 115 184 SKO směsný komunální odpad Výhřevnost Průměrná výhřevnost uvažovaná pro návrh zařízení 6 12 MJ/kg 10,5 MJ/kg cca 70 000 tun mimo evidenci

Komunální odpad 1 Komunální odpad je problém, kterého se společnost nezbaví 2 Celkové množství směsných a objemných odpadů v Plzni a okolí je 60 až 100 tisíc tun za rok 3 Životnost většiny skládek je omezená 4 Zachování stávajícího stavu prosté skládkování směsného odpadu je nejhorší možná varianta řešení

Alternativy řešení Zachovat stávající stav Termické využití konvenční technologie roštového spalování pyrolýzní technologie plazmová technologie Mechanicko biologická úprava s aerobní konverzí s anaerobní fermentací

Konveční technologie na bázi roštového ohniště 60 000 t/rok 1,92 mld. Kč

Konveční technologie na bázi roštového ohniště 100 000 t/rok 2,52 mld. Kč

Konveční technologie na bázi roštového ohniště 60 000-100 000 t/rok

Termické využití plazmové vysokoteplotní zplyňování Nejnovější technologie Pracuje s vysokými teplotami, což vede k rozkladu toxických směsí a zabránění toxického kouřového plynu Nevznikají pevné produkty vykazující nebezpečné vlastnosti Vyžaduje dávkování pomocných médií (koks, vápenec) Dosud není provozně odzkoušeno pro běžné zpracování SKO Součástí technologie je úprava paliva před vstupem do reaktoru Stručný princip technologie Systém je jedním z nejefektivnějších způsobů jak docílit úplného rozložení všech složek odpadu (organických i anorganických) na základní směs pro rekuperaci a recyklaci. Hlavní součást vybavení systému je plazmový reaktor, který je vybaven dvěma či více plazmovými obloukovými hořáky. Mezi anodou a katodou plazmového hořáku prochází stejnosměrný proud, dojde k vytvoření plazmového oblouku a souběžným průchodem pracovního plynu přes prstencový prostor hořáku se vytvoří extrémně vysoká teplota, v řádech 5 000 10 000 C.

Termické využití plazmové vysokoteplotní zplyňování 60 000 t/rok 1,58 mld. Kč

Termické využití plazmové vysokoteplotní zplyňování 100 000 t/rok 1,99 mld. Kč

Termické využití plazmové vysokoteplotní zplyňování 60 000-100 000 t/rok

Termické využití pyrolýzní zplyňování Technologie je používána v Japonsku Nepotřebuje stabilizační palivo a podpůrná média Nevznikají pevné produkty vykazující nebezpečné vlastnosti Je investičně nákladnější Stručný princip technologie: Komunální odpad je nejprve rozdrcen a rozsekán na kusy o max. velikosti 200 mm. Po té je dávkován do rotační pyrolyzní pece, kde dochází k pyrolyznímu rozkladu odpadu za nepřítomnosti vzduchu.

Termické využití pyrolýzní zplyňování 60 000 t/rok 2,45 mld. Kč

Termické využití pyrolýzní zplyňování 100 000 t/rok 3,81 mld. Kč

Termické využití pyrolýzní zplyňování 60 000-100 000 t/rok

Mechanicko biologická úprava Umožňuje vyšší dotřídění nadsítné složky Nezaručuje definitivní likvidaci odpadu, vždy jsou zde výstupy, které je nutno dále zpracovat nebo odstranit Problematické uplatnění výstupů z biologické části z důvodu obsahu nebezpečných látek dle provozního testu v podmínkách ČR je produktem nebezpečný odpad

Mechanicko biologická úprava 60 000 t/rok anaerobní fermentace 689 mil. Kč

Mechanicko biologická úprava 60 000 t/rok aerobní konverze 188 mil. Kč

Mechanicko biologická úprava 60 000 t/rok Anaerobní fermentace Aerobní konverze

Emisní limit pro spalovny; 50 Emisní limit pro spalovny; 10 Emisní limit pro spalovny; 10 Emisní limit pro spalovny; 50 Emisní limit pro spalovny; 10 Emisní limit pro spalovny; 200 Emisní limit pro teplárny; 150 mg/m 3 ; STP; suchý plyn, TOC a TZL u anaerobie - vlhký plyn Emisní limit pro teplárny; 400 1000 EMISE ROZHODUJÍCÍCH ŠKODLIVIN - KONCENTRACE VE SPALINÁCH - POROVNÁNÍ S EMISNÍMI LIMITY TEPLÁREN A SPALOVEN Pozn.: emisní limit u tepláren pro HCl a TOC není stanoven, anaerob.fermentace - platí jiné limity než pro spalovny - tj.limity pro spalovací motory Emisní limit pro teplárny; 2500 1 300,0 900 800 700 Roštové ohniště 11 % O2 Pyrolýza 11 % O2 Plazma 11 % O2 Anaerob. Ferment. 5 % O2 Aerobní konverze Emisní limit pro spalovny Emisní limit pro teplárny Emisní limit pro teplárny; 650 600 500 500,0 400 300 245,0 200 100 0 200 154 150,0 130,0 100 25,4 50 50 50 40 25,4 5,4 5,4 10 2,3 2 10 10 5 10 SOx HCl NOx TZL CO TOC

mg/m 3 (PCDD/PCDF v ng/m3 0,6 0,5 0,4 EMISE KOVŮ A PCDD/PCDF - KONCENTRACE VE SPALINÁCH; Pozn. Anaerobní fermentace spaluje bioplyn, aerobní konverze neprodukuje spaliny Roštové ohniště 11 % O2 Pyrolýza 11 % O2 Plazma 11 % O2 Anaerob. Ferment. 5 % O2 Aerobní konverze 0,5 t/rok 12 10 8 EMISE Z KOMPOSTU - ROČNÍ PRODUKCE; Pozn. Roštové ohniště, Pyrolýza a Plazma neprodukují kompost Roštové ohniště Pyrolýza Plazma Anaerob. Ferment. Aerobní konverze 11 8,8 0,3 0,25 0,25 6 0,2 4 3,3 0,1 0 0,05 0,05 0,02 0,015 0,02 0,015 Cd, Tl Hg Pb, Sb, As, Cr, Co, Cu, Mn, Ni, V, Sn 0,05 0,05 0,016 PCDD & PCDF (TE) 2 0 1,65 0,908 0,066 NOx CH4 Total VOC NH3

Varianta 60 tis. t/rok Nárůst autoprovozu - varianta plazmová technologie Nárůst autoprovozu - varianta MBÚ s aerobní konverzí Stávající stav - Osobní; 8 769,0 aut/den; 80,24% Stávající stav - Osobní; 8 769,0 aut/den; 80,12% Stávající stav - Nákl.auta; 2 048,0 aut/den; 18,74% Nárůst - Nákl.auta; 66,9 aut/den; 0,61% Stávající stav - Motocykl; 44,0 aut/den; 0,40% Stávající stav - Nákl.auta Stávající stav - Osobní Stávající stav -Motocykl Nárůst - Nákl.auta Stávající stav - Nákl.auta; 2 048,0 aut/den; 18,71% Nárůst - Nákl.auta; 84,1 aut/den; 0,77% Stávající stav - Motocykl; 44,0 aut/den; 0,40% Stávající stav - Nákl.auta Stávající stav - Osobní Stávající stav -Motocykl Nárůst - Nákl.auta

Varianta 100 tis. tun/r Nárůst autoprovozu - varianta konvenční technologie na bázi roštového ohniště Stávající stav - Osobní; 8 769,0 aut/den; 79,97% Nárůst autoprovozu - varianta plazmová technologie Stávající stav - Osobní; 8 769,0 aut/den; 79,84% Stávající stav - Nákl.auta; 2 048,0 aut/den; 18,68% Nárůst - Nákl.auta; 104,5 aut/den; 0,95% Stávající stav - Motocykl; 44,0 aut/den; 0,40% Stávající stav - Nákl.auta Stávající stav - Osobní Stávající stav -Motocykl Nárůst - Nákl.auta Stávající stav - Nákl.auta; 2 048,0 aut/den; 18,65% Nárůst - Nákl.auta; 122,4 aut/den; 1,11% Stávající stav - Motocykl; 44,0 aut/den; 0,40% Stávající stav - Nákl.auta Stávající stav - Osobní Stávající stav -Motocykl Nárůst - Nákl.auta

Doporučení studie Po provedené analýze a na základě zjištění studie možností rozvoje lokality skládky odpadů Chotíkov je doporučeno realizovat termické zpracování odpadů. Proces EIA může být zahájen bez ohledu na výběr konkrétní technologie a tudíž je získán čas pro opakované posouzení aktuální situace u všech technologií termického zpracování.

Nejbližší budoucnost Květen 2009 Představení výsledků studie a veřejné projednání v partnerských obcích Konečná verze oponentního posudku Červen 2009 Projednání a přijetí stanoviska k navrhovanému řešení v partnerských obcích Projednání a definitivní rozhodnutí města Plzeň jako jediného akcionáře PT, a. s. Červenec 2009 Zahájení procesu investiční přípravy EIA, případně vytipování náhradní lokality

Harmonogram projektu termické využití

Harmonogram projektu mechanicko biologická úprava