Věc: Návrh školního projektu Školní poradenské pracoviště Součástí ZŠ Praha Kbely je školní poradenské pracoviště poskytující poradenské služby žákům, rodičům i pedagogickým pracovníkům prostřednictvím výchovného poradce, metodika prevence a speciálního pedagoga. Školní poradenské pracoviště se v letošním školním roce 2018/2019 rozšířilo o pozici sociálního pedagoga. V plánu je ještě rozšířit tým školním psychologem. Tyto služby jsou oceňovány především v současné době, kdy přibývá žáků se speciálně vzdělávacími potřebami, kteří jsou stále ve větším počtu integrováni do běžných tříd. Tato situace klade na celý průběh výchovy a vzdělávání nové požadavky. Činnost ŠPP přispívá zejména k: poskytování podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami sledování a vyhodnocování účinnosti zvolených podpůrných opatření, prevenci školní neúspěšnosti, kariérovému poradenství spojujícímu vzdělávací, informační a poradenskou podporu k vhodné volbě vzdělávací cesty a pozdějšímu profesnímu uplatnění, podpoře vzdělávání a sociálního začleňování žáků z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami, průběžné a dlouhodobé péči o žáky s výchovnými či vzdělávacími obtížemi vytváření příznivého sociálního klimatu pro přijímání kulturních a jiných odlišností ve škole a školském zařízení, včasné intervenci při aktuálních problémech u jednotlivých žáků a třídních kolektivů, předcházení všem formám rizikového chování včetně různých forem šikany a diskriminace, průběžnému vyhodnocování účinnosti preventivních programů uskutečňovaných školou, metodické podpoře učitelům při použití psychologických a speciálně pedagogických postupů ve vzdělávací činnosti školy, spolupráci a komunikaci mezi školou a zákonnými zástupci, spolupráci školy při poskytování poradenských služeb se školskými poradenskými zařízeními.
Legislativa vztahující se ke školnímu poradenství Školní poradenské pracoviště vychází z následující legislativy: Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů Novela školského zákona č. 82/2015 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, v platném znění Vyhláška č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálně vzdělávacími potřebami a žáků nadaných Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění účinném od 6. října 2016 Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních (č.j. MŠMT-2114/2016) Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí a mládeže (dokument MŠMT č.j.: 21291/2010-28) Sociální pedagog Sociální pedagog je spojovací článek mezi školou, rodiči a dalšími institucemi. Vytváří podmínky pro navázání kontaktu a pomáhajícího vztahu s rodinami v oblasti vzdělávání, spolupráce s rodinou, poskytuje pomoc rodinám, ve kterých absentují podmínky pro domácí přípravu žáků do školy. Zároveň se zaměřuje na včasné odhalení ohrožených žáků (rizikové chování, nefunkční případně disfunkční rodina, týrání, zanedbávání apod.) V rámci poradenské činnosti nabízí sociálně právní poradenství rodičům žáků a sociální terapii s problémovými žáky. V případě, kdy vyhodnotí, že dochází k narušení nejen intelektuálního rozvoje žáka (např. neúměrnou absencí, nežádoucím jednání žáků ve škole či mimo ni, viditelným sociálním zanedbání), kontaktuje třídního učitele, nebo přímo rodiče a domluví se s nimi na dalším postupu. Během jednání s rodičem nabízí konkrétní kroky a opatření, které může zajistit škola, aby rodině pomohla. V rámci ŠPP spolupracuje s ostatními odbornými pracovníky, a to při přípravě a realizaci individuální nebo skupinové práce s žáky. Zaměřuje se na práci s kolektivem a sociální vztahy. Zapojuje žáky do volnočasových aktivit a pracuje s nimi ve volném čase. Model sociálního pedagoga Navržený model fungování sociálního pedagoga rozhodně stojí za další zkoumání. Jedná se o první
náhled na danou problematiku z mé strany a rozhodně by stálo za mnohem bližší, širší a hlubší prozkoumání. Svoji představu práce sociálního pedagoga na základní škole jsem zpracovala v podobě dvou mentálních map, které jsou uvedeny níže. Využila jsem mentálního mapování z důvodu širokého pojetí pracovního uplatnění sociálního pedagoga na základní škole. Mentální mapa č. 1 představuje zpracování představy o fungování sociálního pedagoga na základní škole. Zaměřila jsem se na cílové skupiny, se kterými mohu jako sociální pedagog spolupracovat.
Mentální mapa č. 2 představuje zpracování představy o fungování sociálního pedagoga na základní škole. Tentokrát jsem se zaměřila na činnost, která mi přišla podstatná.
Plán sociálního pedagoga Veškerá činnost sociálního pedagoga bude probíhat ve spolupráci s třídními učiteli, budoucím psychologem, metodikem prevence, výchovným poradcem. Na základě aktuálních problémů se bude ve škole věnovat zejména: 1. směrem k žákům: včasnému odhalení dětí ohrožených školním neúspěchem a ochranou těchto dětí, aktivizaci neúspěšných žáků tj. zajištění podpory při vzdělávání zejména sociálně znevýhodněných žáků, ale i žáků se specifickými vzdělávacími potřebami (individuální práce s žáky), práci se žáky s výchovnými obtížemi, konzultační a poradenské službě žákům (v rámci konzultačních hodin). 2. směrem k pedagogům: konzultacím ohledně podpory jednotlivých žáků, nabízení edukativních postupů specifikovaných dle potřeb konkrétního žáka, vyhledávání a přípravě pomůcek, pracovních listů apod. pomoci při posílení efektivity preventivního působení na žáky navazujícího na programy primární prevence ve škole, posilování znalostí, dovedností a sebejistoty pedagogů při předcházení výskytu rizikových jevů, konzultační a poradenské službě pedagogům (v rámci konzultačních hodin). 3. směrem k rodičům: navázání kontaktu a spolupráce s rodinami ze sociokultur. znevýhodněného prostředí, pomoci rodinám, kde nejsou dostačující podmínky pro domácí přípravu žáků do školy, motivaci rodin k posilování rozvoje vztahu rodič a dítě a vztahu rodiny ke škole a vzdělávání,
v případě potřeby složité sociální situaci rodiny (spolupráce s dalšími subjekty- OSPOD ap.), konzultační a poradenské službě rodičům (v rámci konzultačních hodin). 4. směrem ke škole: sledování a poukazování na závažnost a četnost výskytu rizikových jevů ve škole a na nutnost na ně reagovat z důvodu utváření a podpory bezpečného školního prostředí, dle potřeby spolupráci s jinými institucemi, např. PPP; NZPDM, OSPOD atd. DVPP v oblasti sociálně pedagogické práce, úzké spolupráci s ostatními pracovníky ŠPP. Záměr projektu Volba mé práce souvisí s demokratickými změnami v naší společnosti, kdy společenské proměny umožnily svobodný projev jedince. Kromě nepřeberného množství pozitivních změn, dochází i ke změnám negativním. Negativní tendence pramení většinou z malé odpovědnosti za své chování, což je nejvíce markantní u dětí, protože se ještě neumějí tak ovládat jako dospělá populace. Každé období člověka má své vývojové zvláštnosti, které odpovídají určitému věku. Různé odchylky od normy mohou poukazovat na možná úskalí do budoucnosti dítěte. Vstupem do školy se dítě dostává do společnosti svých vrstevníků. Školní kolektiv nabývá velkého významu tím, že hodnotí úspěchy a neúspěchy žáka při vyučování, na kterých závisí i jeho pevnější začlenění a postavení v kolektivu. Cílová skupina 1. Poruchy chování s externími vlivy patří sem agrese, hyperaktivita, porucha pozornosti, impulzivita. 2. Poruchy chování s interními vlivy strach, komplex méněcennosti, úzkostnost, ztráta zájmu o dění, poruchy spánku. 3. Nezralé sociální vztahy snížení schopnosti koncentrace, infantilní chování, snadná unavitelnost, snížená výkonnost. 4. Socializovaná delikvence násilnické chování, vznětlivost, nezodpovědnost, poruchy vztahů.
Projevy poruch chování Projevy jedinců s poruchou emocí nebo chování mají určité charakteristické rysy: malou stabilitu chování to se projevuje ve dvou rovinách: externí směrem ven, vůči okolí jedince (agresivita) a interní, stažení do sebe, sociální izolace. Oba projevy nestabilního chování vedou k vyčleňování jedinců z jejich přirozené sociální skupiny. negativní ladění vztahů o ve vztahu k druhým vyvolávají v jiných nelibé pocity provokují druhé k negativní reakci v chování nebývají oblíbení mezi vrstevníky ve škole zažívají neúspěchy v učení v sociálních vztazích bývají často odmítáni druhými, zažívají odcizení svým chováním trvale rozčilují a provokují autority o ve vztahu k sobě považují se za neúspěšné, za smolaře mívají malé sebevědomí jejich rozhodnutí bývá impulzivní ve snaze rychle dosáhnout cíle opakovaně se vzdávají svých aspirací, převažuje krátkodobá motivace jejich úsilí bývá přerušováno náhodným lákavým podnětem neumí se radovat z drobných úspěchů Pro pedagoga je důležité, aby si tyto souvislosti uvědomoval. V každém případě by se neměl nechat zahltit při práci s dětmi s poruchami chování negativními signály. Neměl by vnímat jen to, jak je jejich chování rušivé, jak je nepříjemné pro všechny ostatní, ale měl by si všímat i souvislostí jejich nežádoucích projevů. Určitou cestou z tohoto bludného kruhu by mohl být pohled z druhé strany problému. Pedagog který chce řešit problém jedince s poruchami chování, může začít svou práci změkčováním jeho trápení a potíží. Hledáním možností pro nastolení životní situace, která by mu umožnila vytvořit si uspokojivé vztahy s druhými.
Návrh k vytvoření vlastního projektu Název projektu Nejsem na to sám Podporovaná aktivita Intervence poruchového chování Realizace projektu 1.2. 2019 - Anotace projektu Záměrem projektu je podpořit žáky s poruchou chování. Pomocí efektivní podpory od sociálního pedagoga dosáhnout zmírnění těchto jevů u individuálních žáků. Cílená podpora bude směřovat nejen k žákům, jejich rodičům a pedagogům, ale i k veřejnosti. Cíle projektu Efektivní podpory chceme dosáhnout rozšířením působení sociálního pedagoga za pomoci intervence poruchového chování: eliminovat, popř. odstranit zdroje nežádoucích vlivů probouzet zájem, pohotovost, usměrňovat aktivity vytvářet důvěru a sebeúctu posilovat pozitivní sociální vztahy jedince k sobě samému i k druhým pomáhat jedinci orientovat se ve vlastním chování, v reakcích okolí na něj poznávat a vyhodnocovat chování jedince v přirozených i cíleně vytvořených situacích Realizace projektu vedení terapeutických skupin (3 12 žáků odlišného věku) společné aktivity 1-2 hodiny za týden zaměstnat je činností, která je pro ně atraktivní a ve které mohou být úspěšní, případně i vyniknout. učit je sociálním dovednostem, jež jim umožní dosahovat uspokojení konstruktivní činností.
Aktivity projektu Nabízená témata a aktivity umožní žákům větší míru sebepoznání, náhled na rizikové situace, uvědomění si svých postojů, dešifrování zažitých vzorců chování, poznávání a porovnávání hodnot. Ve skupině, která bude náhradním společenstvím, bude vytvářen náhled na situaci, tedy zázemí pro změnu postojů vůči sobě i druhým. muzikoterapie arteterapie dramaterapie pracovní terapie volnočasové aktivity relaxační cvičení sportovní hry Vypracovala: Mgr. et Mgr. Veronika Boussag Schválil: Mgr. Bc. Květoslav Přibil