Elektrická a tepelná energie v Bělorusku



Podobné dokumenty
Elektrická a tepelná energie v Bělorusku, aktuální investiční projekty

Energetický profil Běloruska

Elektrická a tepelná energie v Bělorusku

Bělorusko - elektroenergetika

Velvyslanectví České republiky v Minsku BĚLORUSKO EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI PRO ČESKÉ FIRMY

26,7 tis. km2 (4,4% celkové rozlohy Ukrajiny

ENERGETICKÉ STAVBY. TENZA, a.s.

Minulost a budoucnost české proexportní politiky: případ Ruské federace. NADPIS PREZENTACE (upravit v předloze) Минпромторг Чешской Республики

Jaderná komunikace v Bělorusku

Budoucnost české energetiky II

Alternativní energie KGJ Green Machines a.s. Kogenerace pro všechny. Buďte nezávislý a už žádné účty.

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice

ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ÚŘEDNÍKŮ PRO VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY OCHRANY OVZDUŠÍ V ČESKÉ REPUBLICE. Spalování paliv - Kotle Ing. Jan Andreovský Ph.D.

JSTE PŘIPRAVENI NA OBCHODOVÁNÍ S ÁZERBÁJDŽÁNEM?

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Výroba a spotřeba elektřiny v Plzeňském kraji

PREZENTACE SKUPINY LUMEN

Dopady státní energetické koncepce na zaměstnanost v těžebním průmyslu

Vyhodnocení programu Efekt 2007

Uralský federální okruh (UrFO)

Moldavská republika Exportní a investiční příležitosti

Politika ochrany klimatu

OBCHODNÍ PŘÍLEŽITOSTI V SENEGALU

Exportní konference: EXPORTNÍ PŘÍLEŽITOSTI VE STÁTECH SNS

Výroba a spotřeba elektřiny v Pardubickém kraji v roce 2013

Oblast úspor energie. aktuální informace pro obce. Ing. Vladimír Sochor SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.


CO EMIL ŠKODA V ROCE 1869 NETUŠIL

Podpora komunitních obnovitelných zdrojů v připravovaných operačních programech

Energetický regulační úřad sekce regulace oddělení teplárenství VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE K ROKU 2006

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

Budoucnost české energetiky. Akademie věd ČR

TÜV NORD CZECH ČLEN SKUPINY TÜV NORD GROUP

Ing. Václav Matyáš Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR

Listopad 2015 Jméno Příjmení funkce

Územní energetická koncepce Jihomoravského kraje

Program rozvoje venkova ČR

FLUIDNÍ KOTLE. Fluidní kotel na biomasu(parní) parní výkon t/h tlak páry 1,4 10 MPa teplota páry C. Fluidní kotel

Bělorusko - surovinový profil. Obchodní příležitosti v sektoru průzkumu, těžby a zpracování nerostných surovin

Rusko - exportní příležitosti pro české firmy v ruských regionech Obsah prezentace regiony URFO, SFO, DVFO:

VS/2008/0495 SI

R E A L I Z U J E M E V A Š E P Ř E D S T A V Y

Jak dosáhnout povinného požadavku na budovy s téměř nulovou spotřebou energie s pomocí dotačních titulů NZÚ a OPŽP

OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Možnosti financování projektů přechodu na ekologické vytápění

Částka 128. VYHLÁŠKA ze dne 16. listopadu 2010 o stanovení minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie

Příklady projektů v oblasti úspor energie podporovaných v OPPP

Síťové aspekty integrace OZE. Energie pro budoucnost XVII, Amper 2016 BVV, Brno,

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE VE VEŘEJNÉM SEKTORU

Kombinovaná výroba elektřiny a tepla v roce 2008

Přehled dotačních titulů pro investice do výroby a využití pelet v 2019/2020

GK ČR v Sankt Petersburgu (01/2016) Stručný profil Pskovské oblasti

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

Aktuální stav, význam a strategie dalšího rozvoje teplárenství. Ing. Jiří Bis

Debata na téma Cíle energetické účinnosti: cesta správným směrem?

STRABAG Property and Facility Services a.s.

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

Státní program MPO ČR na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie EFEKT 2013

Výstavba solárního parku 800 kwp v Lešanech

Biomasa & Energetika Praha

Současný stav využívání biomasy ve Zlínském kraji

Ministerstvo průmyslu a obchodu

Projekty EPC projekty s garantovanými úsporami ve veřejném sektoru

Stojíme za vámi. Podnikání na území Ruské federace. Buďte tady také doma.

Spojené arabské emiráty. Charakteristika trhu, kulturní odlišnosti, praktické obchodní zkušenosti

Milníky programu NZÚ 20. února listopadu ledna dubna prosince 2014 ve 12.hod

Komplexní vzdělávací program pro. technologií ve výstavbě a provozování budov

NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 20. srpna 2015 o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci

Přeměna systémů podpory OZE v Evropě: Aukční řízení. Mgr. Luděk Šikola, advokát

Trh s plynem Ing. Vladimír Štěpán, Ing. Michal Šváb. Květen 2014

Regionální operační program Severovýchod

Dotační možnosti OP PIK

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

Obchodní zastupitelství Ruské federace v České republice. «Perspektivy rozvoje rusko-české obchodní a hospodářské spolupráce»

VYSOKÁ ÚČINNOST VYUŽITÍ BIOMASY = efektivní cesta k naplnění závazku EU a snížení nákladů konečných spotřebitelů elektřiny

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY Funkce, výhody a nevýhody CZT. Ing. Josef Karafiát, CSc., ORTEP, s.r.o.

lní vývoj v ČR Biomasa aktuáln pevnými palivy 2010 Ing. Jan Koloničný, ný, Ph.D. Mgr. Veronika Hase v Hotelu Skalní mlýn

Služby a činnosti společnosti se zaměřují na realizaci vyšších dodávek v oborech:

LEGISLATIVNÍ ZMĚNY A JEJICH DOPADY DO ČINNOSTI EAZK PODPOROVANÉ EKOLOGICKÉ A EKONOMICKÉ PROJEKTY VE ZLÍNSKÉM KRAJI

Příloha 1: ZPRÁVA O PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI SPOLEČNOSTI ČEZ, a. s., A O STAVU JEJÍHO MAJETKU ZA ROK Praha, 22. června 2018

Počátky a nástup jaderné energetiky v Československu

ROZVOJOVÁ POMOC JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE NA PŘÍKLADU MOLDAVSKA. Bc. Radek Feix

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Regionální kancelář CzechInvest pro Jihomoravský kraj

Čistá výroba a čistá spotřeba elektřiny

Analýza obchodu a investic mezi ČR a Německem

Podnikání základ prosperity. Mgr. Pavel Drobil

Obnovitelné zdroje energie

ROČNÍ ZPRÁVA O PROVOZU ES ČR 2013

Potřebuje Česká republika jadernou energetiku?

Politika ochrany klimatu

REFERENCE Z KLÍČOVÝCH OBLASTÍ PROJEKTOVÝCH APLIKACÍ SPOLEČNOSTI PRVNÍ ELEKTRO, a.s.

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ENVIROS, s.r.o. - LEDEN 2004 ZLÍNSKÝ KRAJ ÚZEMNÍ ENERGETICKÁ KONCEPCE ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA VÝCHOZÍHO STAVU

PARTNER V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

CzechInvest Programové období Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Z e l e n á e n e r g i e

II. Vlastní hlavní město Praha

konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

KATEGORIZACE OBLASTÍ INTERVENCE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU

PRŮMYSL ČR. Zpracoval: Bohuslav Čížek, Jan Proksch. Praha

Transkript:

Elektrická a tepelná energie v Bělorusku Státním orgánem, který formuje a realizuje energetickou politiku země, je Ministerstvo energetiky Běloruska. Součástí ministerstva je mimo centrálního aparátu dalších 94 organizací. Ministerstvo energetiky Běloruska tak bezprostředně zodpovídá za oblast jaderné energetiky (Odbor jaderné energetiky), výrobu a distribuci elektrické a tepelné energie, částečně těžbu paliva, plynofikaci a rovněž tranzit plynu. Struktura ministerstva Zdroj: Ministerstvo energetiky Běloruska Výrobní kapacita energetického systému Běloruska představuje 8261,7 MW, z toho 3520 MW připadá na kondenzační elektrárny, 4390,2 MW tepelné elektrárny, 14,99 MW hydroelektrárny, 336,6 MW na průmyslovou generaci.

Běloruská spotřeba elektrické energie v mld. kwh 1990 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2015 2020 49,0 34,1 34,7 36,1 36,1 36,84 34,9 39,3* 42,5* 47,1* Zdroj: Ministerstvo energetiky Běloruska, Běloruský teploenergetický ústav, Statistical Yearbook 2010, Republic of Belarus Poznámka: * odhad Vlastní výroba elektrické energie v Bělorusku v mld. kwh 1990 2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 39,5 26,1 31,2 31,0 31,8 31,8 35,1 30,4 Zdroj: Statistical Yearbook 2010, Republic of Belarus Dovoz elektrické energie do Běloruska v mld. kwh 1990 2000 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 14,2 10,0 8,0 9,1 10,1 9,4 7,1 8,4 Zdroj: Statistical Yearbook 2010, Republic of Belarus Vývoz elektrické energie z Běloruska v mld. kwh 1990 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 4,7 2,9 4,7 5,1 5,8 5,1 5,2 3,9 Zdroj: Statistical Yearbook 2010, Republic of Belarus Čistý dovoz elektrické energie do Běloruska představoval v roce 2009 4,47 mld. kwh (z nichž 2,908 z RF, 1,236 z Ukrajiny a 0,356 ze zemí mimo SNS). Běloruská spotřeba tepelné energie v mil. Kcal 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 69,1 73,7 71,3 72,7 72,7 73,5 74,4 69,7 67,5 Zdroj: Ministerstvo energetiky Běloruska K výrobě tepelné a elektrické energie využívá Bělorusko především přírodní plyn (podíl 82,3% v roce 2008), dále palivové dřevo, včetně dřevních odpadů (6%), mazut (4,1%), doprovodný plyn získaný při těžbě ropy (2,5%), rašelinu a lignin (2,2%), LPG (1,3%), uhlí (0,5%), ostatní (1,1%). V roce 2009 měl podíl přírodního plynu představovat 71,8%, přičemž v roce 2015 se předpokládá jeho další snížení na 64% a v roce 2020 dokonce 55%. Infrastruktura Pověřenou organizací pro oblast elektrické a tepelné energie a správu energetické soustavy země je od roku 2006 1 GPO BELENERGO (http://www.energo.by), která je podřízena Ministerstvu energetiky Běloruska. K jeho základním činnostem patří výroba, distribuce elektrické a tepelné energie, operačně-dispečerské řízení technologického procesu výroby a dodávek elektrické energie, dozor nad stavem elektráren, síťových objektů a sítí běloruské energetické soustavy, organizace prací, zabezpečující stabilní rozvoj včetně prognózování poptávky, investic, výstavby energetických objektů apod. Součástí BELENERGO jsou regionální pobočky (6), jednotné dispečerské řízení, stavební, montážní a servisní organizace. 1 Nařízením prezidenta republiky č. 289 O struktuře vlády Běloruska ze dne 05.05.2006, usnesením Rady ministrů Běloruska č. 1441 ze dne 31.10.2006 a nařízením Ministerstva energetiky Běloruska č. 326 ze dne 30.11.2006.

Celková kapacita výrobních energetických zdrojů GPO BELENERGO představovala v roce 2009 7910 MW, výroba elektrické energie dosáhla 28,6 mld. kwh, tepelné energie pak 33,9 mil. Kcal/hod. Rozvoj kapacity zdrojů GPO BELENERGO v MW 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2015 2020 7718,6 7713,3 7659,91 7728,9 7910 8450,1* 9900* 11000* Zdroj: Ministerstvo energetiky Běloruska, Běloruský teploenergetický ústav, Belenergo Poznámka: * plánováno Z hlediska regionálního členění připadalo v roce 2009 na VITEBSKENERGO 3081,6 MW (39%), MINSKENERGO 1988,4 MW (25,1%), BRESTENERGO 1121 MW (14,2%), GOMELENERGO 926,1 MW (11,7%), MOGILEVENERGO 559,4 MW (7,1%) a GRODNOENERGO 233,6 MW (3%). Výroba elektrické energie GPO BELENERGO v mld. kwh (bez modulových elektráren), % podíl výroby na celkové spotřebě země 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 25,9 30,4 30,1 30,9 30,7 33,66 28,6-78,2% 89,1% 86,7% 85,6% 85,0% 91,5% - - Zdroj: Ministerstvo energetiky Běloruska Z celkového objemu 28,6 mld. kwh elektrické energie vyrobené v roce 2009 BELENERGO připadalo na VITEBSKENERGO 42,5%, MINSKENERGO 27,4%, BRESTENERGO 12,2%, GOMELENERGO 9,1%, MOGILEVENERGO 5,2% a GRODNOENERGO 3,6%. Výrobu elektrické energie GPO BELENERGO zajistily v roce 2008 z 56,4% kondenzační elektrárny, 34,8% tepelné elektrárny 2, 3,7% blok-modulové elektrárny (1,38 mil. kwh), 0,1 vodní elektrárny. Zbylých 5% energie bylo pro vnitřní problémy importováno (1,84 mil. kwh). Jednotkové náklady paliva na výrobu elektrické energie (2008) představovaly 279,6 g/kwh, technologické náklady na dopravu v elektrických sítí 10,93%. Délka elektrického vedení činí 276,9 tis. km, z toho nadzemní závěsné s napětím 35-750 kv 43,1 tis. km, nadzemní závěsné s napětím 0,4-10 kv 202,1 tis. km, kabelové vedení 31,7 tis. km. 2 K 01.01.2008 v rámci GPO BELENERGO generovalo 32 kondenzačních a tepelných elektráren 7649,598 MW, konkrétně BRESTENERGO: Berezovskaja GRES 1068 MW *, Pinskaja TEC 20,7 MW, Baranovičskaja TEC 18 MW, Brestskaja TEC 12 MW, Zapadnaja MTEC 3 MW; VITEBSKENERGO: Lukomolskaja GRES 2429,5 MW, Novopolockaja TEC 505 MW, Vitebskaja TEC 75 MW, Oršanskaja TEC 72,96 MW, Belorusskaja TEC 11,9 MW, Polockaja TEC 7,7 MW, Vostočnaja MTEC 3,5 MW; GOMELENERGO: Gomelskaja TEC- 2 540 MW, Mozyrskaja TEC 195 MW, Svetlogorskaja TEC 155 MW, Gomelskaja TEC-1 6 MW; GRODNOENERGO: Grodněnskaja TEC-2 180,75 MW *, Lidskaja TEC 18 MW, Severnaja MTEC 9,5 MW, Šučinskaja MTEC 0,288 MW; MINSKENERGO: Minskaja TEC-4 1035 MW, Minskaja TEC-3 320 MW, Minskaja TEC-5 320 MW *, Žodinskaja TEC 54 MW, Minskaja TEC-2 29 MW *, MTEC Molodečno 3,5 MW, MTEC Soligorsk 2,5 MW, MTEC Vilejka 2,4 MW; MOGILEVENERGO: Mogilevskaja TEC 345 MW, Bobrujskaja TEC-2 180 MW, Mogilevskaja TEC-1 21,2 MW, Bobrujskaja TEC-1 12 MW, MTEC Osipoviči 1,2 MW. * Aktuálně (2010) probíhá významná rekonstrukce nebo výstavba nové generace.

Z hlediska struktury spotřebitelů elektrické energie 56,1% připadalo na průmyslové podniky, 22,2% obyvatelstvo, 13,5% neprůmyslové spotřebitele, 5,7% zemědělství, 1,5% železniční dopravu a 1,1% městskou dopravu. Schéma běloruské energetické soustavy Zdroj: Ministerstvo energetiky Běloruska Výroba tepelné energie GPO BELENERGO v mil. Kcal, % podíl výroby na celkové spotřebě 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 34,7 35,0 35,4 36,4 33,9 32,6 33,9-47,7% 48,1% 48,2% 48,9% 48,6% 48,3% - - Zdroj: Ministerstvo energetiky Běloruska, Belenergo

Z celkové výroby tepla připadalo na MINSKENERGO 37,2%, VITEBSKENERGO 16%, GOMELENERGO 15,1%, MOGILEVENERGO 14,5%, GRODNOENERGO 10,1% a BRESTENERGO 7,1%. Jednotkové náklady paliva na výrobu tepelné energie (2008) představovaly 168,11 kg/kcal, technologické náklady na dopravu v tepelných sítí 10,38%. Délka tepelných sítí představuje 5,5 tis. km. Z hlediska struktury spotřebitelů tepelné energie 58,5% připadalo na obyvatelstvo, 28,7% průmysl, 11,3% ostatní, 0,8% komunální organizace, 0,7% skleníky a pařeniště. Plánované investice Na rozvoj prioritních energetických projektů země bude potřeba zhruba 3 mld. USD (nepočítaje investice na výstavbu jaderné elektrárny 3 ). Nejvíce prostředků si vyžádá výstavba tepelných kondenzačních elektráren, zejména Zelvenské a to ve výši 1,48 mld. USD. Vodní elektrárny o celkovém výkonu 200 MW předpokládají 725 mil. USD investic. Rekonstrukce tepelných elektráren si do roku 2015 vyžádá zhruba 420 mil. USD, výstavba a rekonstrukce elektrického vedení a rozvoden 324 mil. USD. Na realizaci těchto projektů mají být získány prostředky formou vlastních zdrojů 4 a zahraničních úvěrů 5 (přímých investic). Investice do základního kapitálu BELENERGO v mil. USD 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 137,2 176 266,7 347 398,6 479,9 658,1 578,2 650* Zdroj: Ministerstvo energetiky Běloruska Poznámka: * předpoklad BELENERGO Více jak polovina prostředků je investováno do generace, třetina do rozvoje elektrických sítí a zhruba 13% do tepelných sítí 6. Hlavním zdrojem investic byly vlastní prostředky BELENERGO (amortizace a zisk) a dále prostředky inovačního fondu Ministerstva energetiky Běloruska. Od roku 2007 výrazně roste podíl státních dotací (10% v roce 2007, odhad za loňský rok 2009 je cca 40%). Významnější roli mají hrát zahraniční úvěry (v prvé řadě zvýhodněné exportní úvěry spojené s dodávkami zařízení) a zahraniční přímé investice. 3 Bělorusko plánuje podepsat s Ruskou federací mezivládní dohodu o vyčlenění státního úvěru na výstavbu jaderné elektrárny. Výstavba bude probíhat dle ruského projetu AES-2006 (zhotovený na základě AES-1991). Generálním dodavatelem je ruská společnost ZAO ATOMSTROJEXPORT. Výrobní kapacita JE bude 2400 MW (2 bloky po 1200 MW). Uvedení do provozu prvního bloku je plánováno v roce 2016, druhého 2018. Místem pro výstavbu JE je Ostrovecká plošina v Groděnské oblasti. Bělorusko plánovalo na počáteční práce spojené s přípravou výstavby JE vyčlenit v roce 2010 ze státního rozpočtu 93 mil. USD. Ty budou určeny na budování objektů výrobní základny, bytového fondu, bytové a dopravní infrastruktury apod. 4 V roce 2008 bylo 29,2 mld. kwh elektrické energie a 30 mil. Kcal prodáno koncovým spotřebitelům za 4 mld. USD. Střední cena za elektrickou energii dosáhla 9,7 centů za kwh, přičemž dle údajů Ministerstva energetiky Běloruska výrobní náklady představují 7,43 centů/kwh. Marže 2,3 centů znamená pro BELENERGO každoroční příjem ve výši 672 mil. USD. Situace se změnila v loňském roce, kdy proběhla devalvace běloruského rublu o 20%. Dá se proto předpokládat (i s předpokládaným růstem vstupů, zejména cen ruského plynu) postupné zvyšování tarifů. Zvýšení tarifu na elektrickou energii o 1 cent za kwh znamená dodatečné příjmy ve výši 300 mil. USD. 5 Dle údajů Běloruského statistického výboru investiční úvěry BELENERGO v roce 2006 dosáhly 27,2 mil. USD (z toho domácí 21,5 mil. USD /79,6%/, zahraniční 5,5 mil. USD /20,4%/, 2007 80,8 mil. USD (z toho zahraniční 60,1 mil. USD /74,7%/) a 2008 113,7 mil. USD (z toho zahraniční 76,2 mil. USD /67%/). 6 Dle Ministerstva energetiky Běloruska dosahovala počátkem roku 2009 úroveň opotřebení základních výrobních fondů energetické soustavy 56,2% (v roce 2006 60,7%).

Plánované investiční projekty do roku 2015 Zdroj: Belenergo V srpnu 2010 byla přijata nová Strategie rozvoje energetického potenciálu Běloruska do roku 2020. Ta předpokládá mj. reformu běloruského energetického systému. V první etapě (2010-2011) má být vytvořen státní podnik Vysokonapěťové elektrické sítě, kterému bude předána veškerá infrastruktura napětím 220-750 kv. V další fázi (2012-2013) má být vytvořen státní podnik Belgenerace, kam budou zahrnuty nejvýznamnější elektrárny, které by současně měly projít akcionováním. Třetí etapa (2014-2015) předpokládá završení procesu reformy, a to vytvoření velkoobchodního trhu elektrickou energií, kde prodejcem bude vystupovat jak státní podnik Belgenerace, tak i nezávislí výrobci energie. Následně by měl být systém odstátněn a privatizován. Do roku 2014 je rovněž plánována postupná likvidace cenových subvencí na elektrickou energii pro obyvatelstvo, podnikatele a právnické osoby. Podřízené organizace BELENERGO RUP BRESTENRGO http://www.brestenergo.by Regionální pobočka BELENERGO v Brestské oblasti. RUP GOMELENERGO Regionální pobočka BELENERGO v Gomelské oblasti.

RUP GRODNOENERGO Regionální pobočka BELENERGO v Grodněnské oblasti. RUP MINSKENERGO http://www.minskenergo.by Regionální pobočka BELENERGO v Minské oblasti. RUP MOGILEVENERGO http://www.mogilev.energo.by Regionální pobočka BELENERGO v Mogilevské oblasti. RUP VITEBSKENERGO Regionální pobočka BELENERGO ve Vitebské oblasti. RUP ODU http://www.odu.by Zajišťuje nepřetržité dispečerské řízení jednotné energetické soustavy země. OAO BELENERGOREMNALADKA http://www.bern.by Společnost, která se specializuje na opravy a seřizovaní všech typů zařízení pro energetické objekty libovolné kapacity, klíčová organizace pokud jde o parní a teplovodní kotle, parní potrubí a teplé vody všech kategorií. OAO BELKOOTLOOČISTKA http://www.kotel.by Specializovaná společnost, provádějící mechanické a chemické čištění technologického zařízení tepelných elektráren, průmyslových kotelen a dalšího tepelného zařízení. OAO BELSELELEKTROSETSTROJ http://www.bsess.by Sdružení firem zaměřené na oblast elektrifikace objektů zemědělského, průmyslového a komunálního určení. Provádí projektování, výstavbu a instalaci elektrického vedení s napětím 0,38-110 kv nadzemním, kabelovým i nadzemně-kabelovým způsobem, trafostanic 10/0,4 kv 35 110/110 kv, vykonává seřizovací a vnitřní elektroinstalační práce. OAO BELENERGOSTROJ Společnost realizuje výstavbu objektů velké a malé energetiky, včetně projekčních prací. Výroba stavebních konstrukcí. Podílela se na výstavbě nebo rekonstrukci prakticky všech existujících tepelných elektráren, vodních elektráren, mini-elektráren a dalších energetických objektů. OAO ZAPADELEKTROSTROJ http://www.zess.by Společnost provádí výstavbu vysokonapěťového vedení a trafostanic. Vlastní běloruské i ruské licence na výstavbu, montáž a seřizování nadzemního vedení s napětím 0,38-750 kv, kabelového vedení 0,38-110 kv, trafostanic s napětím do 750 kv a rozvoden 6-35 kv, vlákno-optického vedení. OAO CENTRONERGOMONTAŽ

http://www.tsem.by Společnost provádí montážní práce na zařízeních a systémech objektů jaderné energetiky, dále kompletaci objektů zařízením, armaturou a materiály. OAO MINSKENERGOSTROJ Komplexní řízení investičních projektů ve výstavbě a rekonstrukci objektů energetického systémů, bytového i průmyslové významu, provádí montáž stavebních, kovových, železobetonových konstrukcí a výrobků. OAO SVETLOGORSKIJ ZÁVOD ŽBI i K http://www.jbik.by Výrobce a dodavatel železobetonových výrobků pro energetickou výstavbu. RUP BELELEKTROMONTAŽNALADKA http://www.belemn.com Provádí práce na elektrárnách a trafostanicích, konkrétně projekt, dodávky zařízení, montáž, seřizování elektrické části, kontrolně-měřících přístrojů a aparatury a automatizovaného systému řízení technologickými procesy. Laboratoře informačně-měřících systémů, provádění speciálních měření, zkušební laboratoř. RUP VITEBSKIJ OPYTNO-EKSPERIMENTALNYJ ZAVOD Výroba elektrotechnické produkce (rozdělovače, systémy automatizace) pro tepelné i jaderné elektrárny, kotelny apod. RUP BELOOZERSKIJ ENERGOMECHANIČESKIJ ZAVOD http://www.bemz.biz Výrobce zařízení pro tepelné a jaderné elektrárny. OAO ELEKTROCENTRMONTAŽ http://www.ecm.by Provádí montáže a seřizování systémů kontroly, ochrany a řízení energetického zařízení, kabelových sítí s napětím 0,38-110 kv, trafostanic a rozvoden 0,38-750 kv. Výrobce kovových konstrukcí, pultů, skříní apod. OAO BELENERGOAVTOMATIKA Projekčně-konstrukční, inženýrské a technologické práce, komplexní montáž, seřizování a prověřování kontrolně-měřících přístrojů a systémů kontroly, diagnostika, projektování, montáž a seřizování automatických systémů řízení a další. ZAO BELSPECENERGO http://www.belspecenergo.by Oprava a rekonstrukce výškových budov energetického komplexu. OAO LUKOMLENERGOMONTAŽ Výroba dílů, montáž, kontrola a oprava parních a teplovodních kotlů. OAO BELENERGOSVJAZ Montáž a oprava systémů elektrického spojení a telemechaniky. ZAO ENERGOTĚPLOIZOLJACIA

http://www.eti.by Provádí modernizaci a montáž tepelné izolace, obezdívku, antikorozní ochranu a rovněž diagnostiku. OAO BELENERGOSANTĚCHMONTAŽ Práce v oblasti vodního hospodářství pro energetické objekty. OAO MECHKOLONNA 9 ZAO BELVNĚŠENERGO Provádí pro BELENERGO marketingovou, analytickou, publikační, legislativní, administrativní a další doprovodnou činnost, a to především ve vztahu k zahraniční. SOAO ENERGOTECHPROM OAO ENERGOEFFEKT OAO BELENERGOSNABKOMPLEKT http://besk.by Zajišťuje centralizované nákupy materiálně-technické zabezpečení (materiál, výrobky, zařízení) pro investiční výstavbu, rekonstrukční a profylaktické práce pro BELENERGO, a to formou tendrů 7. RUP BELENERGOZAŠITA Izolační práce a materiály. RUP EKONOMENERGO UČEBNYJ CENTR ENERGETIKY Vzdělávací centrum energetiky. MINSKÝ GOSUDARSTVENNYJ ENERGETIČESKIJ KOLEDŽ (MGEK) http://www.mgek.unibel.by Státní vzdělávací ústav pro specialisty v energetice. Další společnosti působící v oblasti elektrické a tepelné energie (nikoliv pod BELENERGO, ale v rámci struktury Ministerstva energetiky Běloruska) RUP BELNIPIENERGOPROM Ústav, který provádí projektování, výstavbu, rekonstrukci a modernizaci objektů energetiky a teplofikace na území Běloruska a dalších zemí. RUP BELTEI http://www.beltei.by Vedoucí vědecko-výzkumný a projekční teplárenský ústav v oblasti vývoje automatizovaných systémů řízení energetických objektů, rozpracování evidence všech typů energie a nositelů energie, projektování mini-tepelných elektráren, zpracování a certifikace vytápěcích a spalovacích zařízení, projektování systémů vytápění, vytváření úsporných ohřívacích a tepelných pecí a dalších. 7 Procedura nákupů státními organizacemi v Bělorusku je uvedena na stránkách http://www.icetrade.by.

RUP BELENERGOPROJEKT http://www.besp.by Společnost realizuje celý komplex prací v oblasti projektování objektů elektrického vedení s napětím 0,4-10 a 35-750 kv. Čerpáno z materiálů Ministerstva energetiky Běloruska, BELENERGO, BELTOPGAZ, BELTRANSGAZ, BGPZ, Běloruského teploenergetického ústavu, Prime-Tass, publikací Statistického výboru Běloruska. OEÚ ZÚ ČR v Bělorusku (11/2010)