V ý r o č n í z p r á v a ČR 2011

H y g i e n i c k á s t a n i c e hl. m. Prahy Referát drogové epidemiologie V ý r o č n í z p r á v a ČR 2011 Incidence, prevalence, zdravotní dopady a trendy léčených uživatelů drog PRAHA duben 2012

Referát drogové epidemiologie Hygienická stanice hl. m. Prahy: MUDr. Běla Studničková Mgr. Barbora Petrášová Rytířská 12 110 01 Praha 1 tel.: 296 336 736, 296 336 714 e-mail: drogy@hygpraha.cz ISBN 978-80-260-1883-4

OBSAH ZDROJE INFORMACÍ, DEFINICE A METODIKA... 8 INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG... 13 SOCIOEKONOMICKÉ CHARAKTERISTIKY LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG... 13 ROČNÍ INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG... 16 A KATEGORIZACE DROG... 16 REGIONÁLNÍ DISTRIBUCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG... 20 VĚKOVÁ DISTRIBUCE... 23 ZPŮSOB APLIKACE DROG A FREKVENCE JEJICH UŽÍVÁNÍ... 26 KOMBINACE DROG... 29 Tabulky a grafy..30 INCIDENCE A PREVALENCE PROBLÉMOVÝCH UŽIVATELŮ DROG... 82 Tabulky a grafy..85 LÉČENÍ UŽIVATELÉ DROG V ZAŘÍZENÍCH MŠMT ČR... 95 Tabulky...97 ODHAD PREVALENCE VŠECH PROBLÉMOVÝCH UŽIVATELŮ DROG V ČR...103 Tabulky a grafy... 106 VIROVÉ HEPATITIDY A, B, C... 110 VIROVÁ HEPATITIDA A... 110 VIROVÁ HEPATITIDA B... 111 VIROVÁ HEPATITIDA C... 111 Tabulky a grafy... 113 HIV / AIDS U INJEKČNÍCH NARKOMANŮ... 129 Tabulky.. 130 INFORMACE O VÝMĚNNÉM PROGRAMU STŘÍKAČEK A JEHEL ZA ROK 2011... 133 Tabulky.. 135 PŘEDÁVKOVÁNÍ A ZDRAVOTNÍ KOMPLIKACE V SOUVISLOSTI S UŽITÍM DROGY (VČETNĚ NÁSLEDNÝCH ÚMRTÍ)... 139 Tabulky a grafy. 145 PLNĚNÍ SUBSTITUČNÍCH PROGRAMŮ V ROCE 2011... 158 TRENDY INCIDENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG ZA OBDOBÍ 1995 2011 A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG ZA OBDOBÍ 2002-2011... 159 Tabulky a grafy. 169 HLAVNÍ ZÁVĚRY D I S ZA ROK 2011... 202 Příloha: Databáze léčebných kontaktních center v ČR k 31.12.2011 1

Seznam tabulek: Incidence a prevalence léčených uživatelů drog 1. Léčebná / kontaktní centra podle typu... 30 2. Léčebná / kontaktní centra podle krajů... 31 3. Vykazující léčebná / kontaktní centra podle typu zařízení a krajů... 32 4. Motiv či důvod návštěvy L/K centra... 33 5. S kým žijí uživatelé drog... 34 6. Charakter bydlení uživatelů drog žádajících o léčbu... 35 7. Národnost uživatelů drog žádajících o léčbu... 36 8. Charakter zaměstnání uživatelů drog žádajících o léčbu... 37 9. Charakter zaměstnání uživatelů drog žádajících o léčbu podle krajů... 38 10. Nejvyšší dokončené vzdělání uživatelů drog žádajících o léčbu... 39 11. Incidence, prevalence, specifická věková incidence a prevalence na 100 000 obyvatel v ČR a podle krajů... 40 12. Základní droga podle pohlaví - skupiny drog... 41 13. Léčení uživatelé drog podle skupiny základní drogy a typu léčebného / kontaktního centra... 42 14. Základní droga podle skupin drog a krajů - nově evidovaní klienti v roce 2011... 43 15. Základní droga podle skupin drog a krajů - všichni klienti v roce 2011... 44 16. Věkové skupiny uživatelů drog - žadatelů o léčbu podle pohlaví... 45 17. Léčení uživatelé drog podle věkové skupiny a typu léčebného / kontaktního centra... 46 18. Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - muži... 47 19. Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - ženy... 48 20. Základní drogy a skupiny drog podle věkových skupin - celkem... 49 21. Věková distribuce uživatelů drog - žadatelů o léčbu - incidence v roce 2011... 50 22. Věková distribuce uživatelů drog - žadatelů o léčbu - prevalence v roce 2011... 51 23. Průměrný věk uživatelů drog - žadatelů o léčbu podle skupin základní drogy a pohlaví. 52 24. Věk prvního užití základní drogy podle základní drogy a věkových skupin... 53 25. Způsob aplikace základní drogy - muži... 54 26. Způsob aplikace základní drog - ženy... 55 27. Způsob aplikace základní drogy - celkem... 56 28. Léčení uživatelé drog podle způsobu aplikace základní drogy a typu léčebného / kontaktního centra... 57 2

29. Injekční uživatelé drog podle věku ze všech léčených uživatelů drog a nově zachycených (FTD)... 58 30. Injekční aplikace jakékoliv drogy v současnosti / kdykoliv dříve podle pohlaví... 59 31. Injekční aplikace jakékoliv drogy všemi klienty v současnosti / kdykoliv dříve - podle základní drogy... 59 32. Věk prvního injekčního užití drogy... 60 33. Frekvence užití základní drogy... 61 34. Drogy užívané v kombinaci se základní drogou... 62 35. Drogy užívané v kombinaci se základní drogou podle skupin sekundární drogy... 63 36. Pořadí oblíbenosti / dostupnosti drog v procentech... 64 Incidence a prevalence problémových uživatelů drog 37. Problémoví uživatelé drog podle pohlaví... 85 38. Problémoví uživatelé drog podle způsobu aplikace... 85 39. Charakter zaměstnání problémových uživatelů drog podle krajů... 86 40. Nejvyšší dokončené vzdělání problémových uživatelů drog žádajících o léčbu (PUD)... 87 41. Incidence, prevalence, specifická věková incidence a prevalence problémových uživatelů drog (PUD) na 100 000 obyvatel v ČR podle krajů... 88 42. Problémoví uživatelé drog (PUD) podle pohlaví a základní drogy... 89 43. Problémoví uživatelé drog podle pohlaví a věkových skupin... 90 Léčení uživatelé drog v zařízeních MŠMT ČR 44. Léčení uživatelé drog podle krajů... 97 45. Léčení uživatelé drog podle základní drogy a pohlaví... 98 46. Léčení uživatelé drog podle drog užívaných v kombinaci se základní drogou a pohlaví... 98 47. Léčení uživatelé drog podle základní drogy a věku... 99 48. Léčení uživatelé drog podle způsobu aplikace a pohlaví... 100 49a Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle základní drogy... 101 49b Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle drog užívaných v kombinaci... 101 50. Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle základní drogy a věku... 102 51. Léčení uživatelé drog s bydlištěm v diagnostických ústavech podle základní drogy a způsobu aplikace drogy... 102 3

Odhad prevalence všech problémových uživatelů drog v ČR 52. Odhad prevalence všech problémových uživatelů opiátů, amfetaminů a injekčních... 106 53. Odhad prevalence všech problémových uživatelů opiátů, amfetaminů a dalších injekčních uživatelů drog podle pohlaví... 107 Virové hepatitidy A, B a C 54. Virová hepatitida typu A... 113 55. Akutní virová hepatitida typu B... 114 56. Chronická virová hepatitida typu B... 115 57. Akutní virová hepatitida typu C... 116 58. Chronická virová hepatitida typu C... 117 59. Virová hepatitida typu A podle krajů... 118 60. Akutní virová hepatitida typu B podle krajů... 119 61. Chronická virová hepatitida typu B podle krajů... 120 62. Akutní virová hepatitida typu C podle krajů... 121 63. Chronická virová hepatitida typu C podle krajů... 122 64. Vyšetření markerů virových hepatitid A, B, C u nově evidovaných injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu v roce 2011... 123 65. Vyšetření markerů virových hepatitid A, B, C u všech injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu v roce 2011... 124 HIV / AIDS u injekčních narkomanů 66. Hlášené případy HIV pozitivní a případy AIDS v ČR... 130 67. Vyšetření HIV u nově zachycených injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu... 131 68. Vyšetření HIV u všech injekčních problémových uživatelů heroinu a pervitinu.. 132 Výměnný program stříkaček a jehel 69. Výměnný program stříkaček a jehel podle krajů. 138 Akutní předávkování a zdravotní komplikace v souvislosti s užitím drogy 70. Intoxikovaní podle hlásícího zařízení a krajů 145 71. Základní droga podle pohlaví... 146 72. Drogy užívané v kombinaci se základní drogou podle pohlaví 147 73. Základní droga podle krajů... 148 4

74. Skupiny základní drogy podle věkových skupin a pohlaví... 149 75. Základní droga podle věkových skupin srovnání počtu případů v letech 2010 a 2011... 150 76. Základní droga podle frekvence užití... 151 77. Způsob aplikace základní drogy podle pohlaví... 152 78. Základní droga podle příčiny intoxikace... 153 79. Základní droga podle typu bydliště... 154 80. Základní droga podle typu zaměstnání... 155 Trendy incidence léčených uživatelů drog za období 1995-2011 a trendy prevalence léčených uživatelů drog za období 2002-2011 81. Základní data incidence 1995 2011 (1. část)... 169 82. Základní data incidence 1995 2011 dle EMCDDA (2. část)... 170 83. Základní data prevalence 2002 2011... 171 84. Virové hepatitidy - Podíl osob s rizikovým chováním podle věkových skupin (v % ve věkové skupině) - srovnání let 2004-2011... 172 85. Výskyt virové hepatitidy typu A, B a C a podíl injekčních narkomanů - srovnání let 2004 2011... 173 5

Seznam grafů: Incidence a prevalence léčených uživatelů drog graf č. 1: Léčebná / kontaktní centra podle typu zařízení graf č. 2: Klienti podle typu zařízení graf č. 3: Zaměstnání nově evidovaných a všech léčených uživatelů drog graf č. 4: Skupiny základních drog proporcionální zastoupení graf č. 5: Poměr skupin mužů a žen podle skupin drog graf č. 6: Specifická incidence a prevalence ve věkové skupině 15-39 let/100 000 obyvatel srovnání ČR a krajů graf č. 7: Skupiny základní drogy podle krajů nově evidovaní klienti graf č. 8: Skupiny základní drogy podle krajů všichni klienti graf č. 9: Léčení uživatelé drog podle věku graf č. 10: Průměrný věk uživatelů vybraných drog podle pohlaví graf č. 11: Věk prvního užití základní drogy nově evidovanými klienty podle věkových skupin graf č. 12: Věk prvního užití základní drogy všemi léčenými klienty podle věkových skupin graf č. 13: Způsob aplikace základní drogy graf č. 14: Podíl injekčních uživatelů drog ve věkových skupinách graf č. 15: Frekvence užívání základní drogy graf č. 16: Drogy užívané novými klienty jako základní a sekundární graf č. 17: Drogy užívané všemi klienty jako základní a sekundární Incidence a prevalence léčených problémových uživatelů drog graf č. 18: Charakter zaměstnání srovnání problémových a všech léčených uživatelů drog graf č. 19: Specifická incidence a prevalence ve věkové skupině 15 39 let/100 000 obyvatel u všech léčených a problémových uživatelů drog srovnání krajů a ČR graf č. 20: Podíl skupin základní drogy srovnání léčených problémových a všech uživatelů drog graf č. 21: Klienti podle věkových skupin srovnání léčených problémových a všech uživatelů drog Odhad prevalence všech problémových uživatelů drog v ČR graf č. 22: a) Odhad počtu problémových uživatelů drog podle pohlaví graf č.22: b) Odhad počtu problémových uživatelů opiátů, amfetaminů, ostatních drog a injekčních uživatelů drog Virové hepatitidy A, B, C graf č. 23: Virová hepatitida A, B, C akutní a chronická podle věkových skupin graf č. 24: Virová hepatitida A, B, C akutní a chronická podíl osob s rizikovým chováním podle věku graf č. 25: Podíl injekčních narkomanů na celkovém počtu hepatitid graf č. 26: Poměr injekčních narkomanů z celkového počtu hlášených virových hepatitid A, B, C (akutní a chronické) 6

Intoxikace v souvislosti s užitím drogy graf č. 27: Intoxikace drogami podle skupin užitých drog graf č. 28: Intoxikace drogami intoxikované osoby podle věkových skupin Trendy incidence léčených uživatelů drog za období 1995-2011 graf č. 29: Trendy léčených uživatelů drog uživatelé drog ve věku 15-39 let a jejich specifická věková incidence a prevalence graf č. 30: Léčení uživatelé opiátů a stimulancií a jejich incidence a prevalence graf č. 31: Počet nově registrovaných uživatelů heroinu a pervitinu a jejich kumulace graf č. 32: a) Průměrný věk nově registrovaných uživatelů vybraných drog graf č. 33: b) Průměrný věk všech léčených uživatelů vybraných drog graf č. 33: Trend podílu mužů a žen u uživatelů pervitinu graf č. 34: Trend podílu mužů a žen u uživatelů heroinu graf č. 35: Počet nově registrovaných injekčních uživatelů drog a jejich kumulace graf č. 36: Počet nově registrovaných injekčních uživatelů heroinu a pervitinu a jejich kumulace graf č. 37: Trend podílu způsobu aplikace mezi uživateli heroinu graf č. 38: Trend podílu způsobu aplikace mezi uživateli pervitinu graf č. 39: Trendy prvně léčených uživatelů drog doba užívání pervitinu u mužů před návštěvou L/K centra, doba užívání pervitinu u žen před návštěvou L/K centra graf č. 40: Trendy prvně léčených uživatel drog doba užívání heroinu u mužů před návštěvou L/K centra, doba užívání heroinu u žen před návštěvou L/K centra graf č. 41: a) Trend podílu užívání vybraných drog jako základní a sekundární droga u nově evidovaných uživatelů drog graf č. 41: b) Trend podílu užívání vybraných drog jako základní a sekundární droga u všech léčených uživatelů drog graf č. 42: Trend počtu léčených uživatelů kokainu graf č. 43: Trendy počtu nově evidovaných problémových uživatelů drog 15-39 let, injekčních uživatelů drog, uživatelů opiátů a stimulancií na 10 000 obyvatel v Praze, v kraji Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Libereckém, Královéhradeckém, Pardubickém, Vysočina, Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském, Moravskoslezském a v České republice (část 1 5) graf č. 44: Trend podílu věkových skupin prvního užití základní drogy graf č. 45: Virová hepatitida A trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 46: Virová hepatitida B trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 47: Virová hepatitida C trend podílu osob s rizikovým chováním podle věkových skupin nemocných graf č. 48: Podíl injekčních uživatelů drog mezi nemocnými virovou hepatitidou A, B, C graf č. 49: Trend podílu skupin základní drogy u akutních předávkování drogou graf č. 50: Trend podílu věkových skupin intoxikovaných osob u akutních předávkování drogou 7

ZDROJE INFORMACÍ, DEFINICE A METODIKA Referát drogové epidemiologie Hygienické stanice hl. m. Prahy je pověřen sběrem dat o léčených uživatelích drog a zabezpečuje tuto činnost ve spolupráci s dalšími Krajskými hygienickými stanicemi. Touto činností byla pověřena v návaznosti na vládní usnesení č. 446/1993, vycházejícího z Akčního programu OSN, schváleného Valným shromážděním v roce 1991. Od 1.1.1995 probíhá sběr a zpracování informací o uživatelích drog, kteří prvně v životě požádali o léčebnou, poradenskou či sociální službu v některém z tzv. léčebně / kontaktních center, což jsou zdravotnická i nezdravotnická zařízení, poskytující tyto služby (dále L/K centra). Od 1.1.2002 byl tento drogový informační systém provozovaný Hygienickou službou rozšířen o informace o klientech, kteří jsou v L/K centrech v dlouhodobém či opakovaném léčení. Získaná data jsou shromažďována pravidelně čtvrtletně prostřednictvím pracovišť drogové epidemiologie KHS a jsou sumarizována v referátu drogové epidemiologie Hygienické stanice hl. m. Prahy. Rutinní sběr dat o léčených uživatelích drog je prováděn s využitím formuláře doporučeného Evropským monitorovacím centrem pro drogy a užívání drog (EMCDDA) pro drogový informační systém v Evropě. Získaná data jsou každé čtvrtletí kontrolována a jsou vyřazována vykázaná hlášení o stejném klientovi tak, aby byl každý klient vykázán pouze jednou v příslušném kalendářním roce. Ostatní záznamy o témž klientovi jsou ponechávány v databázi jako tzv. změnová hlášení, která dokumentují drogovou kariéru daného klienta v daném roce, ale do prevalenčních ani incidenčních dat se nezapočítávají. Užité definice : Incidence léčených uživatelů drog v roce 2011 eviduje všechny nově evidované uživatele drog žadatele o první léčbu v životě (First Treatment Demand FTD) v průběhu roku 2011. Prevalence léčených uživatelů drog v roce 2011 eviduje všechny uživatele drog žadatele o léčbu, kteří v průběhu roku 2011 alespoň jedenkrát navštívili některé ze zařízení, která poskytují péči osobám užívajícím drogy. Problémové užívání drog je injekční užívání jakékoliv drogy a/nebo dlouhodobé a pravidelné užívání opiátů a/nebo kokainu a/nebo drog amfetaminového typu. 8

Incidence problémových uživatelů drog v roce 2011 eviduje všechny nově evidované problémové uživatele drog žadatele o první léčbu v životě (FTD) v průběhu roku 2011. Prevalence problémových uživatelů drog v roce 2011 eviduje všechny problémové uživatele drog, kteří v průběhu roku 2011 alespoň jedenkrát navštívili některé ze zařízení, která poskytují péči osobám užívajícím drogy. Jak v incidenci, tak i v prevalenci je každý klient vykazován pouze jedenkrát v hodnoceném kalendářním roce, bez ohledu na počet jeho návštěv v příslušném zařízení či na návštěvy ve více z těchto zařízení v průběhu roku. Incidenci a prevalenci problémových uživatelů drog je ve výroční zprávě věnována samostatná kapitola, doplněná v další samostatné kapitole o odhad celkové prevalence problémových uživatelů drog v populaci v ČR v roce 2011. Léčebné / kontaktní centrum (L/K) zdravotnické či nezdravotnické zařízení, poskytující léčebnou, poradenskou či sociální službu osobám užívajícím drogy. Tato L/K centra jsou ve smyslu doporučení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogově závislé (EMCDDA) rozlišena do 5 kategorií. Z nich kategorii praktičtí lékaři v ČR nesledujeme. Kategorie vězeňská služba také dosud není k dispozici v použitelné podobě, protože v rámci Vězeňské služby ČR evidence těchto osob probíhá odděleně od sběru dat hygienickou službou ve vlastním systému sběru dat o léčených uživatelích drog v rámci Vězeňského informačního systému (VIS). Je sice kompatibilní s drogovým informačním systémem Hygienické stanice hl. m. Prahy, ale případné propojení dat zatím neexistuje, ani možnost vyloučení případných záznamů o stejné osobě v obou systémech evidence. Některá L/K centra však poskytují služby pro vězeňství a jimi léčení uživatelé drog jsou vykázáni v datech, která uvádí tato zpráva. Typy L/K center, která poskytla data v rámci sledování ukazatele Vyžádaná léčba uživatelů drog : nízkoprahová zařízení (kód 1 ) ambulantní zařízení (kód 2 ) lůžková zařízení (kód 3 ) 9

Všechny následující informace (kromě případů akutních předávkování a zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy a částečně i virových hepatitid) se týkají pouze těch uživatelů drog, kteří byli v roce 2011 alespoň jedenkrát v kontaktu s některým L/K centrem. Stávající drogový informační systém neumožňuje zachytit část populace experimentující s užíváním drog, která při užívání drog ještě nemá zdravotní či jiné problémy motivující ji k návštěvě L/K centra, ani tzv. skrytou populaci uživatelů drog, kteří - alespoň zatím - jakoukoliv pomoc těchto L/K center z nejrůznějších důvodů odmítají. Informace o experimentující populaci je možno získat pomocí cílených dotazníkových studií většinou zaměřených na školní populaci (v minulosti např. Mládež a drogy 1994, 1997 a 2000, nyní opakované studie ESPAD) a některých studií zaměřených na celou populaci. Tyto informace nejsou součástí naší zprávy, protože od roku 2001 školní studie Hygienická služba v ČR neprovádí. Data z provedených studií jsou k dispozici na internetových stránkách Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti v ČR www.drogy-info.cz. Informace o tzv. skryté populaci problémových uživatelů drog vycházejí jednak z kvalifikovaných odhadů expertů, případně jsou odhady jejich prevalence realizovány pomocí různých metod, lišících se dostupností a spolehlivostí užitých zdrojů dat. Odhad celkové prevalence všech problémových uživatelů drog v této výroční zprávě vychází z hlášené prevalence léčených problémových uživatelů drog a tzv. in-treatment rate (ITR), což je procentuální vyjádření odhadu počtu problémových uživatelů drog léčených v L/K centrech k počtu všech problémových uživatelů drog v populaci. Informace o incidenci a prevalenci všech léčených uživatelů drog byly v roce 2011 získány z celkem 205 L/K center z celkového počtu 273 L/K center databáze celé ČR (tab. č. 1). Procento vykazujících L/K center tvoří 75,1 %. Celkem 68 nám známých L/K center, která uvádějí, že léčí uživatele drog, nenahlásilo v roce 2011 informace do drogového informačního systému, jejich podíl tvoří zhruba 25 % existujících pracovišť, jejich podíl na počtech léčených uživatelů drog je však podstatně nižší, počty jimi event. léčených uživatelů drog jsou nízké. V databázi vykazujících L/K center jsou nejčastěji zastoupena ambulantní zařízení, ať již zdravotnická či nezdravotnická. Celkem jich bylo koncem roku 2011 evidováno 93, tj. 45,4 % ze všech hlásících L/K center (graf č.1). Na hlášené incidenci, resp. prevalenci 10

léčených uživatelů drog se však podílejí pouze v 19,2 %, resp. 21,8 %, méně než v minulém roce. Uživateli drog jsou nejčastěji navštěvována nízkoprahová zařízení, zejména ve větších městech, která se podílejí na léčbě 58,3 % u nově evidovaných klientů a 53,0 % ze všech klientů v roce 2011 (ve srovnání s rokem 2009 se opět mírně zvýšil jejich podíl u nově zachycených i všech léčených klientů) - graf č. 2. V tabulkách č. 2 a 3 je uvedeno rozložení L/K center v jednotlivých krajích ČR, počty L/K center spolupracujících na hlášení léčených uživatelů drog a rozčlenění vykazujících L/K center podle jejich typu. Nejvíce L/K center se nachází v Moravskoslezském kraji (25 hlásících ze 36 evidovaných), následuje kraj Praha s 28 hlásícími L/K centry. Přesto dokonce v 11 bývalých okresech ČR není evidováno žádné hlásící L/K centrum pro uživatele drog (Praha 3, Praha východ, Rakovník, Plzeň jih, Plzeň sever, Semily, Jablonec nad Nisou, Jičín, Rychnov nad Kněžnou, Vyškov a Brno venkov), tj. o 2 více oproti roku 2010. Hodnocení dostatečnosti sítě L/K center v jednotlivých krajích by mohlo být zavádějící. Evidence nových klientů víceméně dobře odráží skutečnou incidenci uživatelů drog, ale evidence všech léčených klientů již může být zkreslená. Některá zařízení běžně přijímají klienty z jiných krajů, zejména opakovaně léčené, což zvyšuje počty všech léčených klientů v rámci kraje, tedy jejich prevalenci. Jiným příkladem je situace, že v kraji např. neexistují detoxifikační lůžka ani psychiatrické léčebny, případně jsou limitované substituční služby pro uživatele drog, a proto lze předpokládat, že prevalence uživatelů drog žijících v těchto krajích bude naopak podhodnocena, protože tito klienti vyhledají léčení v jiných lokalitách. Navíc se v datech o léčených uživatelích drog nezapočítávají klienti zejm. nízkoprahových center, kterým jsou poskytovány jiné než léčebné služby a kteří tvoří často většinu klientely příslušného L/K centra (např. sociální či asistenční služby, prostá výměna stříkaček a jehel bez poradenství či léčení, hygienická a potravinová pomoc apod.). Databáze L/K center podle krajů a počty nových i již dříve léčených uživatelů drog v těchto L/K centrech za rok 2011 jsou v příloze této zprávy. Informace o incidenci virových hepatitid A, B, C, jejichž výskyt má souvislost s rizikovým chováním a s injekčním užíváním drog, jsou získávány prostřednictvím automatizovaného systému hlášení infekčních onemocnění EPIDAT. K dispozici jsou také údaje o výsledcích vyšetření laboratorních markerů virových hepatitid, které je sledováno a v některých L/K centrech nabízeno injekčním uživatelům drog. 11

Tato část zprávy je doplněna o dostupné informace o výměnném programu jehel a stříkaček, realizovaném prostřednictvím L/K center jak v kontaktních centrech, tak terénními pracovníky. Zdrojem informací o výskytu HIV/AIDS u injekčních narkomanů je Národní referenční laboratoř pro HIV /AIDS ve Státním zdravotním ústavu. Situaci v testování injekčních uživatelů drog mapovala v hlášeních o léčených uživatelích drog jednotlivá L/K centra. Sledování výskytu akutních předávkování a zdravotních komplikací v souvislosti s užitím drogy, ke kterým v souvislosti s užitím drogy došlo, slouží jako další nepřímý zdravotní indikátor při monitorování drogové scény. Sběr informací pokračoval v uplynulém roce opět systémem tzv. sentinelových pracovišť, zhruba pokrývajících bývalá krajská města. Nejkompletnější informace jsou opakovaně z Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Sběr dat probíhá sentinelovým způsobem z pracovišť, která jsou ochotná tato data pracovištím hygienické služby poskytovat, jejich spektrum v jednotlivých krajích se meziročně příliš nemění, proto je možné data porovnávat v trendu. z MZ ČR. Informace o substitučních programech pro uživatele drog v ČR byly získány Výroční zprávu uzavírá kapitola, ve které jsou zachyceny trendy vybraných charakteristik léčených uživatelů drog, typů užívaných drog a výskytu virových hepatitid u osob s rizikovým chováním. 12

INCIDENCE A PREVALENCE LÉČENÝCH UŽIVATELŮ DROG Socioekonomické charakteristiky léčených uživatelů drog Formulář (převzatý z Evropského monitorovacího centra pro drogy a užívání drog EMCDDA) užívaný pro hlášení o léčených uživatelích drog klientech L/K center poskytuje informace o vybraných socioekonomických charakteristikách těchto osob. V tabulce č. 4 jsou uvedeny okolnosti, které uživatele drog vedly či dokonce přinutily k návštěvě L/K centra a k žádosti o léčebnou či poradenskou službu. Celkem 57,3 % všech a 49,7 % nově evidovaných uživatelů drog přišlo do L/K center z vlastního rozhodnutí, event. pod vlivem některého z rodinných příslušníků (v roce 2003 dokonce 74 % ze všech klientů a 73 % z nově evidovaných uživatelů drog, v dalších letech se tento podíl snižoval). Sociální služba, soudy či policie jsou jako iniciátoři návštěvy v L/K centru uváděny pouze v 7,5 % mezi všemi klienty, 8,9 % mezi nově evidovanými. Mezi všemi léčenými ženami je návštěva L/K centra z vlastního rozhodnutí zhruba o 5 % nižší ve srovnání s muži, naopak vliv rodiny je ve srovnání s muži vyšší o více než 1,5 %. Nižší je i podíl žen poslaných do L/K centra soudem či policií (zhruba o 2 %). Naopak ve srovnání s muži jsou ženy častěji do L/K centra posílány sociální službou (podíl těchto žen je o 2,7 % vyšší než u mužů mezi všemi léčenými klienty, o 3,2 % u prvožadatelů o léčbu). Zhruba třetina všech i nově evidovaných léčených uživatelů drog žije s rodiči, 22,0 % všech léčených klientů udává, že žije pouze sám častěji muži (25,5 %) než ženy (14,3 %). Mezi nově evidovanými klienty žije samo 19,2 % z nich (mezi muži 22,1 %, mezi ženami 13,0 %). Závažné jsou informace o tom, že spolu s uživatelem drog žijí děti, ať již s partnerem či bez něj tuto skutečnost uvedlo celkem 678 léčených uživatelů drog, o 16 případů více než v roce 2010. Jedná se o 7,3 % ze všech klientů, ale dokonce 12,3 % z léčených žen-uživatelek drog). Tuto skutečnost udalo i 279 nově evidovaných (6,2 %), podíl těchto případů mezi prvožadatelkami o léčbu byl 10,0 % - tabulka č. 5. Samy s dítětem žijí výrazně častěji ženy než muži, a to v obou hodnocených kategoriích klientů. Tabulka č. 6 dokumentuje neutěšenou socioekonomickou situaci u osob dlouhodobě užívajících drogy. Osob s přechodným bydlištěm, osob umístěných v nějakém zařízení či dokonce bezdomovců je výrazně víc mezi opakovaně léčenými a dlouhodobými uživateli drog než mezi žadateli o prvé léčení. Mezi všemi léčenými i nově evidovanými klienty udává stálé bydliště jen 47,8 %, což je o 1,5 % více než v předchozím roce. Bezdomovců a osob 13

bydlících v nějakém zařízení je více než v roce 2010 - mezi všemi klienty 13,4 %, resp. 12,7 %, mezi nově evidovanými 12,4 %, resp. 8,6 %; podíl bezdomovců se od roku 2006 zvyšuje každoročně mezi všemi léčenými klienty (bylo 7,1 %) i mezi prvožadateli o léčbu (bylo 6,7 %). Mezi bezdomovci je o více než třetinu vyšší podíl mužů ve srovnání s ženami. Sledována je také situace, kdy léčený uživatel drog žije s dalším uživatelem drog. Mezi prvožadateli o léčbu je takových osob 904 (tj. 20,0 %), mezi všemi klienty 1 940 (tj. 20,9 %). Častěji tuto skutečnost uvádějí mezi všemi léčenými klienty ženy (26,7 % z všech léčených žen a 25,3 % z prvožadatelek o léčbu oproti 18,7 %, resp. 17,7 % u mužů. Všichni léčení uživatelé drog bydlící v zařízení uvedli nejčastěji 212x věznici, 197x doléčovací centrum či terapeutickou komunitu, 194x výchovný či diagnostický ústav mládeže, 138x ubytovnu, 32x azylový dům, 17x squat, ale i 11x dětský domov, Klokánek či kojenecký ústav, 2x utečenecký tábor, 2x Armádu spásy. Mezi nově evidovanými uživateli drog bylo 75 osob s jinou než českou národností, mezi všemi uživateli drog v roce 2011 pak 189 osob. Počty osob s jinou než českou národností se ve srovnání s minulými roky jen mírně zvyšuje, ale u značného počtu uživatelů drog nebyla národnost uvedena (u 23,8 % prvožadatelů o léčbu, u 15,1 % ze všech klientů) - tabulka č. 7. Nejčastěji všemi klienty byla kromě české národnosti uvedena národnost slovenská (91 osob), romská (49 osob), ukrajinská a německá (po 17 osobách), ruská (7 osob), polská (5 osob), arménská (4 osoby), vietnamská (4 osoby), polská (4 osoby), řecká (3 osoby), z dalších 16 zemí 1 2 osoby. Velice závažnou sociální situaci dokumentuje tabulka č. 8 a graf č. 3 zachycující charakter zaměstnání léčených uživatelů drog. Pravidelné zaměstnání vykazuje pouze 665 léčených uživatelů drog prvně registrovaných (14,7 %), mezi všemi klienty je to 1 507 osob (16,2 %), u mužů o 6,5 % více než u žen. Nezaměstnaných či pouze příležitostně pracujících bylo mezi žadateli o prvou léčbu 2 242 osob (49,7 %), mezi všemi klienty 5 168 osob (tj. 55,7 %). Vyšší je podíl nezaměstnaných či pouze příležitostně pracujících mezi muži (mezi prvožadateli o léčbu 51,5 %, mezi všemi klienty 57,4 % mužů, ale pouze 45,7 %, resp. 51,8 % žen). Podíl studentů a žáků je mezi prvožadateli o léčbu téměř o třetinu vyšší než mezi všemi léčenými klienty (18,4 %, resp. 12,5 %), zvýšil se oproti roku 2010, jejich podíl je mezi ženami ve srovnání s muži téměř dvojnásobný. Ženy také mají výrazně vyšší podíl ve srovnání s muži v kategorii ekonomicky neaktivních klientů, kde v obou hodnocených skupinách dokonce i co do počtu nad muži převažují. 14

Tabulka č. 9 mapuje rozdílnou situaci v zaměstnanosti léčených uživatelů drog v jednotlivých krajích. Nezaměstnané uživatele drog nacházíme v absolutních počtech stejně jako v minulých letech nejčastěji v Ústeckém kraji, v Praze, Středočeském kraji a Olomouckém kraji, s odstupem pak v Moravskoslezském kraji. Mezi všemi v krajích léčenými uživateli drog tvoří tito klienti největší podíl v Ústeckém kraji, nejmenší je v roce 2011 jejich podíl v Karlovarském kraji (22,3 % z klientů) a v Jihomoravském kraji (37,5 % z klientů). Mezi nově evidovanými uživateli drog je nejvyšší podíl nezaměstnaných v Karlovarském a Jihomoravském kraji. Podíl nezaměstnaných je s výjimkou Jihočeského a Královéhradeckého kraje vyšší mezi všemi klienty ve srovnání s prvožadateli o léčbu. Studenti a žáci byli co do počtu nejčastěji evidováni v Praze, Moravskoslezském kraji a kraji Vysočina, ale tvoří největší podíl mezi všemi evidovanými uživateli drog v kraji Vysočina (21,7 %), Zlínském kraji (20,3 %), Moravskoslezském kraji (20,2 %) a v Praze (19,2 %), nejnižší je v kraji Karlovarském (3,6 %) a Ústeckém (3,9 %). Mezi nově evidovanými klienty je podíl studentů a žáků ve všech krajích vyšší ve srovnání se všemi léčenými klienty. Poslední ze socioekonomických charakteristik léčených uživatelů drog se zaměřuje na nejvyšší dosažené vzdělání klientů L/K center (tabulka č. 10). Celkem 49,6 % z prvožadatelů o léčbu a 49,5 % všech klientů má pouze základní vzdělání nebo nedokončené základní vzdělání. Nedokončené základní vzdělání mají častěji prvožadatelé o léčbu, zejména ženy ve srovnání s muži. Další nejčastější kategorií jsou stejně jako v minulých letech klienti se střední školou bez maturity (23,8 %, resp. 26,2 %), muži mají v této kategorii výrazně vyšší podíl oproti ženám. Vyšší či vysokoškolské vzdělání uvádí pouze menší počet léčených uživatelů drog. Užívání drog je stejně jako v minulých letech nepřímo úměrné s výškou dosaženého vzdělání. Tyto údaje každoročně dokládají neutěšené možnosti následného pracovního zařazení většinou nekvalifikovaných uživatelů drog po úspěšném absolvování léčení. 15

Roční incidence a prevalence léčených uživatelů drog a kategorizace drog Počet evidovaných prvožadatelů o léčbu se ve srovnání s rokem 2010 zvýšil o 150 osob na celkem 4 512 osob, tj. incidence 42,8 / 100 000 obyvatel. Věkově specifická incidence ve skupině 15-39letých byla 4 207 osob, tj. 115,9 / 100 000 obyvatel této věkové skupiny (tabulka č. 11). Prevalence všech léčených uživatelů drog se v roce 2011 také zvýšila. Její hodnota dosáhla na 88,1 / 100 000 obyvatel (= 9 284 osob), specifická prevalence ve věkové skupině 15 39 let se zvýšila na 236,2 / 100 000 obyvatel (= 8 571 osob). Ve srovnání s rokem 2010 se prevalence v roce 2011 zvýšila o 0,9 / 100 000 obyvatel, bylo evidováno celkem o 279 léčených uživatelů drog více. Je však stále nutné konstatovat, že tento počet ovlivňuje mimo jiné i způsob kódování klientů z nízkoprahových center, u nichž je uváděn místo data narození pouze rok narození (na základě závěru Úřadu pro ochranu osobních údajů, který datum narození označil jako citlivý údaj a nepovolil jeho předávání do drogového informačního systému Hygienické služby ČR). Proto jsou každé čtvrtletí prověřovány stovky nejednoznačně kódovaných záznamů o léčených uživatelích drog a upřesňováno, zda se nejedná o záznam o stejném klientovi. Referát drogové epidemiologie tak v průběhu roku vyřazuje několik set záznamů jako tzv. duplicitní nebo změnová hlášení. Záznam o léčení klienta je z analyzované evidence vyřazen již v případě podezření na stejnou osobu klienta, pokud se nepodaří jednoznačně prokázat, že se jedná o dvě různé osoby. Tím vzniká podhlášení celkového počtu léčených uživatelů drog. Počty nově evidovaných uživatelů drog a všech léčených uživatelů drog v roce 2011 podle základní drogy a pohlaví jsou uvedeny v tabulce č. 12, proporcionální zastoupení jednotlivých skupin drog je na grafu č. 4. Mezi nově evidovanými uživateli drog bylo 3 089 mužů (68,5 %) a 1 412 žen (31,2 %), u 11 osob pohlaví nebylo uvedeno. Mezi všemi léčenými klienty bylo 6 348 mužů (68,4 %) a 2 908 žen (31,3 %), u 28 osob pohlaví nebylo uvedeno. Kromě toho bylo z L/K center nahlášeno celkem 228 léčených gamblerů, 94,3 % mužů, řada z nich užívala nějakou další nelegální drogu jako sekundární, případně i injekčně. 16

Mezi žadateli o prvou léčbu jsou nejčastěji užívanou skupinou drog stimulancia, celkem 3 128 osob, tj. 69,3 % ze všech nově evidovaných klientů (o 1,8 % více oproti roku 2010. Samotný pervitin uvedlo jako základní drogu 3 116 osob, tj. 69,1 % (oproti roku 2010 nárůst o 183 osob, tj. 1,9 %). Druhou nejčastěji registrovanou skupinou drog mezi nově evidovanými klienty jsou kanabinoidy celkem 839 osob, tj. 18,6 %, výlučně uživatelé marihuany; oproti předchozímu roku nárůst o 144 osob, tj. 2,7 %. Na třetím místě jsou uživatelé opiátů celkem 443 osob, tj. 9,8 % (pokles o 163 osob, tj. 4,1 %), z toho heroin 269 osob, tj. 6,0 % z nově evidovaných uživatelů drog (pokračuje pokles počtu nově léčených uživatelů heroinu - oproti roku 2010 se snížil o 133 osob, jeho podíl se snížil o 3,2 %). V roce 2011 je počet uživatelů nesubstitučního Subutexu a Suboxonu mezi prvožadateli o léčbu 119 osob. Z nich užívá 62 klientů ještě další 1 2 drogy sekundární, nejčastěji pervitin (20 osob), heroin a marihuanu (vždy 16 osob). Oba uživatelé Suboxonu uvedli jako sekundární užívané drogy heroin, pervitin či marihuanu. Ještě častěji však byl Subutex evidován jako sekundární droga tedy jednoznačně zneužívaný nesubstitučně (496 uživatelů pervitinu, 112 uživatelů marihuany a 57 uživatelů heroinu jako základní drogy). Nejčastěji byli uživatelé nelegálního Subutexu jako základní či sekundární drogy hlášeni z Prahy (244 osob), ze Středočeského kraje (237 osob) a Ústeckého kraje (102 osob). Žádného uživatele nelegálního Subutexu nehlásil kraj Karlovarský, po 2 4 klientech hlásily kraje Pardubický, Zlínský, Moravskoslezský a Liberecký. V porovnání se všemi léčenými uživateli drog je mezi prvožadateli o léčbu vyšší podíl uživatelů stimulancií (o 4,4 %), naopak podíl uživatelů opiátů je u nově evidovaných uživatelů drog nižší dokonce o 9,5 %. Podíl uživatelů kanabinoidů jako základní drogy je mezi prvožadateli o léčbu vyšší o 6,5 % a počet uživatelů kanabinoidů je na druhém místě za stimulancii, na rozdíl od všech léčených uživatelů drog, mezi nimiž jsou až na místě třetím. U ostatních skupin drog se podíl skupin užívaných drog mezi prvožadateli a všemi léčenými klienty podstatněji neliší. Na počtu uživatelů neznámé drogy v obou hodnocených skupinách klientů se podílí v 57 % hlášení z Jihomoravského kraje, i když se ve srovnání s minulými roky identifikace užívané drogy v hlášeních zlepšuje. Mezi všemi klienty léčenými v průběhu roku 2011 v L/K centrech jsou také nejčastěji užívanou skupinou drog stimulancia (6 027 osob, tj. 64,9 % - o 365 osob více ve srovnání s rokem 2010), samotný pervitin pak 5 999 osob, tj. 62,5 % - o 367 osob více než v roce 2010. Na druhém místě jsou mezi všemi klienty užívány opiáty celkem 1 791 osob, tj. 19,3 % 17

Oproti roku 2010 pokles o 293 osob, tj. o 3,8 %), z toho heroin 1 125 osob, tj. 12,1 % ze všech klientů léčených v roce 2011 (dokonce o 311 osob méně než v roce 2010, tj. o 3,8 %). Tento pokles zčásti kompenzovali uživatelé Subutexu (nárůst o 227 osob), z nichž většina (téměř ¾) užívá ještě další 1 2 drogy sekundární, nejčastěji pervitin (193 osob), heroin (144 osob) a marihuanu (113 osob), ale i metadon, kokain, sedativa, jiné opiáty, halucinogeny či rozpustidla. Ještě častěji však byl Subutex evidován jako sekundární droga tedy jednoznačně zneužívaný nesubstitučně. Byli evidováni 2 uživatelé Suboxonu. Kanabinoidy, téměř výhradně marihuana, jsou jako základní droga udávány ve 13,1 % ze všech léčených uživatelů drog. Uživatelé rozpustidel vykazují mezi všemi klienty více než dvojnásobný počet než mezi prvně léčenými, jejich zastoupení je však mezi všemi klienty pouze 0,4 % oproti 0,5 % mezi prvožadateli o léčbu. Velmi nízké zastoupení mají uživatelé extáze jako základní drogy (3 prvně léčené osoby, resp. 6 ze všech evidovaných léčených uživatelů drog). Počet se v posledních letech prakticky nemění. V roce 2002 bylo evidováno 193 osob, resp. 218 osob udávajících extázi jako základní drogu. I když jsou evidovány pouze malé počty léčených uživatelů drog udávajících jako základní drogu kokain, jejich počty se zvyšovaly do roku 2009 a v roce 2011 se snížily. Na grafu č. 5 je zachycen vzájemný poměr mužů a žen podle jednotlivých skupin užívaných drog, a to zvlášť pro žadatele o první léčbu a pro všechny léčené klienty. Z grafu je patrné, že tento poměr se u nově evidovaných i všech léčených uživatelů drog příliš neliší. Nebyly evidovány žádné ženy užívající jako základní drogu halucinogeny. Nejvyšší podíl mužů je mezi všemi léčenými uživateli kanabinoidů, nejnižší mezi uživateli jiných rozpustidel. Závažným zjištěním je poměrně vysoký podíl žen mezi uživateli stimulancií (33,5 %), zatímco mezi uživateli opiátů představují ženy pouze 29,0 %. Data o léčených uživatelích drog přinášejí odlišnosti podle typu L/K centra, kde se klient léčí centra nízkoprahová, ambulantní a lůžková. V tabulce č. 13 je srovnání klientely těchto zařízení podle skupin základní drogy a vybraných drog, které klienti užívají. Nejvíce nově registrovaných klientů je hlášeno z nízkoprahových center, kde převládají uživatelé pervitinu (1 999 osob, tj. 76,0 % z klientů nízkoprahových center), kanabinoidů (371 osob, tj. 14,1 % z klientů nízkoprahových center) a heroinu (99 osob, tj. 3,8 %), který těsně následují uživatelé nelegálního Subutexu (73 osob, tj. 2,8 % z klientů nízkoprahových center). Tato centra nahlásila přes 61,3 % z nelegálních uživatelů Subutexu. 18

Ze všech klientů léčených v roce 2011 nahlásila nízkoprahová centra 53,0 % ze všech léčených uživatelů drog. Z klientů v nízkoprahových centrech tvořili uživatelé pervitinu 72,3 %, uživatelé kanabinoidů jen 10,4 %, uživatelé heroinu 6,9 % a uživatelé Subutexu 6,2 %. Z uživatelů Subutexu se léčilo v nízkoprahových centrech dokonce 65,0 %. V ambulantních zařízeních mezi nově evidovanými klienty převažují uživatelé pervitinu, následují uživatelé kanabinoidů a s odstupem uživatelé heroinu. Mezi všemi klienty jsou v těchto L/K centrech nejpočetněji zastoupeni uživatelé pervitinu (i když jich je pouze 15,1 % ze všech uživatelů pervitinu), heroinu (největší podíl ze všech léčených uživatelů heroinu), na třetím místě uživatelé kanabinoidů. V lůžkových zařízeních je co do počtu léčených uživatelů nejvíce uživatelů pervitinu, heroinu a kanabinoidů. Z lůžkových L/K center nebyl hlášen žádný léčený uživatel extáze, ale ani uživatelé Subutexu v kombinaci s další užívanou drogou. 19

Regionální distribuce léčených uživatelů drog Incidence, prevalence i specifická věková incidence a prevalence léčených uživatelů drog podle krajů je v tabulce č. 11 a grafu č. 6. Počty nově evidovaných uživatelů drog podle skupin základní drogy stejně jako počty všech klientů v roce 2011 podle skupin základní drogy v jednotlivých krajích jsou v tabulkách č. 14, 15 a grafech č. 7, 8. Při vyhodnocování dat o léčených uživatelích drog podle krajů je nutné mít na paměti, že jsou data zpracovávána podle místa hlásícího L/K centra, ne podle místa bydliště klientů, které často není vyplněno vůbec, případně je vyplněno nesprávně podle místa okamžitého pobytu v místě L/K centra, kde klient vyhledá pomoc. Nejvyšší incidence na 100 000 obyvatel je za rok 2011 v Olomouckém kraji (105,2 / 100 000 obyvatel), Praze (56,2 / 100 000 obyvatel), Vysočině (53,8 / 100 000 obyvatel) a v Ústeckém kraji (53,5 / 100 000 obyvatel); nejvyšší prevalenci má v roce 2011 Olomoucký kraj (177,5 / 100 000 obyvatel), Ústecký kraj (151,4 / 100 000 obyvatel), Vysočina (139,0 / 100 000 obyvatel) a Praha (121,1 / 100 000 obyvatel). Nejvyšší počty nově evidovaných klientů jsou v roce 2011 v Praze (707 osob), následuje Olomoucký kraj (675 osob), Moravskoslezský kraj (478 osob) a kraj Ústecký (447 osob). V počtech všech klientů za rok 2011 je také na prvním místě Praha (1 523 osob), Ústecký kraj (1 266 osob), Olomoucký kraj (1 139 osob) a Středočeský kraj (1 056 osob). Procentuální zastoupení uživatelů opiátů je stejně jako v minulých letech nejvyšší v Praze (mezi nově evidovanými uživateli v Praze i přes zhruba o 5 % nižší podíl mezi léčenými uživateli drog v kraji ve srovnání s rokem 2010 - je to 22,2 %, což je 35,4 % ze všech nově evidovaných uživatelů opiátů, tj. zhruba o 2,5 % vyšší podíl oproti roku 2010; mezi všemi klienty je uživatelů opiátů 34,4 % - což je 29,3 % ze všech léčených uživatelů opiátů v roce 2011, tj. o 0,5 % méně než v roce 2010). Mezi nově evidovanými klienty je vysoký podíl uživatelů opiátů i v krajích Karlovarském, Jihomoravském a Středočeském. Opiáty jsou mezi všemi léčenými uživateli drog silně zastoupeny také v kraji Středočeském (31,1 % v rámci kraje), vysoký podíl představují uživatelé opiátů i v krajích Královéhradeckém a Jihomoravském. Nejnižší počty léčených uživatelů opiátů byly hlášeny z kraje Karlovarského, Libereckého, Pardubického a Zlínského (10 23 osob). 20

Nejvíce nových uživatelů pervitinu a stimulancií hlásil Olomoucký kraj (539 osob, tj. 79,9 % v rámci kraje, 17,2 % z nových uživatelů stimulancií v ČR), Praha (406 osob, tj. 57,4 % v rámci kraje), dále kraje Ústecký, Moravskoslezský a Jihomoravský (373 osob, resp. 295, resp. 257 osob). Mezi nově evidovanými uživateli v krajích tvoří uživatelé stimulancií nadpoloviční podíl ve všech krajích. Nejvyšší podíl uživatelů stimulancií mezi novými klienty v kraji hlásil kraj Ústecký (83,4 %), Liberecký (81,6 %) a Královéhradecký (80,1 %). Nejnižší je podíl uživatelů stimulancií mezi novými klienty v Plzeňském kraji, kraji Vysočina a v Praze (53-60 %). Mezi všemi léčenými uživateli drog byl nahlášen nejvyšší počet uživatelů stimulancií z Ústeckého kraje (974 osob, tj. 16,1 % ze všech léčených uživatelů stimulancií v ČR), Olomouckého kraje (859 osob) a z Prahy (772 osob). Nadpoloviční podíl uživatelů pervitinu a dalších stimulancií je hlášen ze všech krajů. Nejvyšší podíl tvoří uživatelé stimulancií mezi klienty kraje Jihočeského (85 %), Libereckého (79,8 %) a Karlovarského (79,1 %). Nejnižší počty léčených uživatelů stimulancií nahlásil kraj Pardubický (69 osob). Ze vzájemného zastoupení jednotlivých skupin drog lze konstatovat, že problematika heroinu a dalších opiátů dominuje v Praze a částečně ve Středočeském, Ústeckém a Jihomoravském kraji, v ostatních krajích mají výraznou převahu uživatelé stimulancií, téměř výhradně pervitinu. Kanabinoidy jako základní drogu uvádějí v nejvíce procentech noví klienti v kraji Plzeňském (41,7 %), Vysočina (32,5 % ), Moravskoslezském (30,8 %, ale co do počtu nejvíce ze všech nových uživatelů marihuany v ČR 147 osob = 17,5 %), kraji Zlínském (29,2 %). Vyšší počty nově evidovaných uživatelů kanabinoidů byly nahlášeny ještě z Prahy (119 osob), Plzeňského kraje (100 osob), Olomouckého kraje (91 osob) a kraje Vysočina (90 osob). Všichni léčení uživatelé kanabinoidů byli hlášeni nejčastěji z kraje Vysočina (187 osob, 26,2 % v rámci kraje, ale i 15,4 % z celé ČR). Následují kraje Praha (180 osob) a Moravskoslezský (175 osob). Nejvyšší podíl v kraji tvoří uživatelé kanabinoidů v kraji Plzeňském (36,5 %), Vysočina (26,2 % v rámci kraje), Moravskoslezském (22,9 %) a Zlínském (21,1 %). Nejméně léčených uživatelů kanabinoidů bylo hlášeno z Karlovarského a Pardubického kraje. Uživatelů hypnotik a sedativ bylo mezi všemi léčenými klienty evidováno pouze 82 osob, z toho nejvíce z kraje Vysočina (25 osob) a Olomouckého (13 osob). 21

Uživatele rozpustidel hlásil nejčastěji kraj Olomoucký (11 osob z celkového počtu 40 registrovaných), Vysočina a Ústecký. Celkem 40 léčených uživatelů rozpustidel představuje pouze 0,4 % mezi evidovanými klienty v roce 2011. Halucinogeny byly nahlášeny ze 3 krajů v počtu 1 osoba. Mezi všemi léčenými klienty uvedlo jako základní drogu kokain celkem 30 klientů (oproti 23 klientům v roce 2010) - 12 klientů z Prahy, 4 klienti z kraje Jihočeského a Moravskoslezského, po 2 klientech hlásil kraj Středočeský, Ústecký, Vysočina, Jihomoravský a Zlínský. Kokain jako sekundární drogu uvedlo 113 uživatelů drog (20 klientů z Prahy, 19 klientů z Olomouckého kraje, 15 osob z kraje Vysočina, 11 osob z Jihomoravského kraje, 10 osob z Libereckého kraje, 9 osob z Ústeckého kraje, 8 osob z Jihočeského kraje, zbývající kraje kromě Karlovarského a Pardubického nahlásily 1-5 uživatelů kokainu). V 82 případech byl kokain užíván k pervitinu, ve 12 případech k heroinu, ve 13 případech k marihuaně, v 1 případě k sedativům, toluenu a Subutexu. Nejvíce gamblerů v obou skupinách klientů vykazuje tradičně Moravskoslezský kraj. 22

Věková distribuce Věk uživatelů drog představuje jeden z nejvýznamnějších ukazatelů, které charakterizují drogovou scénu v ČR. V tabulce č. 16 a grafu č. 9 je uvedena věková distribuce léčených uživatelů drog podle věkových skupin a pohlaví, včetně rozlišení mezi žadateli o první léčbu a všemi klienty za rok 2011. Mezi žadateli o první léčbu jsou stejně jako v minulých čtyřech letech nejpostiženější věkovou skupinou 20-24letí (v roce 2004 to byli 15 19letí). Celkem 1 154 nově evidovaných žadatelů o léčbu v této věkové skupině znamená incidenci 166,8 / 100 000 obyvatel této věkové skupiny (tabulka č. 21). Incidence se v této věkové skupině stejně jako v minulém roce snížila. Druhou nejpostiženější věkovou skupinou jsou 25-29letí (1 039 osob), těsně následují 15 19letí (1 013 osob, což znamená nejvyšší incidenci, tj. 173,9 / 100 000 obyvatel). Věková struktura léčených uživatelů drog se liší podle pohlaví. U mužů je nejpočetnější skupina 25 29letých (24,2 %), následují 20 24letí (24,2 %) a až třetí 15 19letí (22,5 %). U žen jsou nejpočetnější 15 19leté klientky (30,7 %), následují 20-24leté (28,6 %). Mezi všemi léčenými klienty pozorujeme další posun do starších věkových skupin (tabulka č. 22). Početně nejpostiženější věkovou skupinou jsou stejně jako v předchozím roce 25 39letí, 5 030 osob znamená mezi všemi klienty dokonce 54,2 %, ale prevalencí 198,7 / 100 000 obyvatel se řadí opět až na třetí místo za skupinu 20 24letých (prevalence 306,2 / 100 000 obyvatel) a 15 19letých (prevalence 244,1 / 100 000 obyvatel). V této skupině je nejpočetněji zastoupena skupina 25 29letých, která tvoří 24,6 % ze všech léčených klientů. Druhou početně největší věkovou skupinou jsou 20 24letí léčení uživatelé drog (22,8 % z klientů). Zatímco u mužů je nejpočetnější skupina 25 29 let (25,4 % z mužů) a následují 30 34letí a 20 24letí, mezi ženami je nejvíce postižených ve věku 20 24 let (27,6 %), následují 25 29leté a těsně 15 19leté. Mladistvých uživatelů do 15 let věku bylo mezi žadateli o prvou léčbu 43 osob (v roce 2010 celkem 33 osob), mezi všemi klienty 48 osob (v roce 2010 celkem 44 osob), tj. 0,5 % ze všech a 1,0 % z prvně léčených klientů (oproti 0,5 %, resp. 0,8 % v roce 2010). Na grafu č. 9 je patrný výrazně vyšší podíl žen oproti mužům v obou nejnižších věkových skupinách jak mezi novými, tak mezi všemi léčenými uživateli drog v roce 2011. Mezi novými léčenými uživatelkami drog v roce 2011 tvoří ženy ve věku do 19 let 32,0 %, 23

zatímco muži ve věku do 19 let 19,5 %. Také mezi všemi léčenými uživateli drog v roce 2011 je výrazně vyšší podíl žen ve věkové skupině 15 19 let (22,2 % z evidovaných žen, mužů pouze 12,1 % z evidovaných mužů). Mezi všemi klienty stejně jako mezi prvožadateli o léčbu je oproti ženám výrazně vyšší podíl léčených mužů ve věkové skupině 25 39 let. Tabulka č. 17 přináší informaci o věkovém složení klientů v jednotlivých typech L/K center. Nejpočetnější u nově evidovaných klientů byla v nízkoprahových centrech věková skupina 20 24 let (29,0 % z klientů těchto L/K center). Také v lůžkových zařízeních byla nejpočetnější skupina 20-24 let (27,2 % z klientů těchto L/K center). V ambulantních zařízeních však byla nejpočetnější skupina 15 19letých (34,3 % z klientů těchto L/K center). Noví klienti ve věku 15 19 let vyhledali léčení v nízkoprahových centrech ve 48 % případů, u vyšších věkových skupin již převažují jako nejvyhledávanější zařízení nízkoprahová centra. Mezi všemi klienty v nízkoprahových centrech jich bylo nejvíc ve věku 25 29 let (25,4 %) a 20 24 let (24,7 %), v ambulantních centrech pak ve věku 30 34 let a 25 29 let (23,1 %, resp. 22,5 %), následovali 15-19letí; v lůžkových centrech byla nejpočetnější skupina 25 29 let (24,6 %). Ve všech věkových skupinách od 20 do 64 let léčení uživatelé drog vyhledali nejčastěji nízkoprahová centra. V tabulkách č. 18, 19 a 20 jsou žadatelé o prvou léčbu i všichni klienti za rok 2011 uživatelé jednotlivých skupin drog - rozčleněni do jednotlivých věkových skupin podle základní užívané drogy a pohlaví. U pervitinu lze pozorovat rozdíly mezi pohlavími. Ženy uživatelky pervitinu ve věkové skupině do 15 let a 15 19 let převažují nad muži jak mezi žadateli o prvou léčbu, tak i mezi všemi klienty. Muži uživatelé heroinu převažují nad ženami v obou skupinách klientů ve všech věkových kategoriích nad 15 let. Tabulky č. 21 a 22 zachycují rozdíly ve věkové distribuci všech i nově evidovaných uživatelů drog, uživatelů heroinu a uživatelů pervitinu podle pohlaví, poměru mužů a žen, jejich incidenci a prevalenci. Mezi novými klienty je u uživatelů všech drog v roce 2011 nejpočetnější skupina 25-39 let s 2 040 osobami, následuje skupina 20-24 let. Nejvyšší incidence je však mezi 15-19letými (173,9 / 100 000 obyvatel), následovaná skupinou 20-24 let s incidencí 166,8 / 100 000 obyvatel. U nových uživatelů heroinu je sice nejpočetnější skupina 25-39 let, incidence v této věkové skupině je 7,7 / 100 000 obyvatel nejvyšší z hodnocených věkových skupin. Mezi nově evidovanými uživateli pervitinu je také nepočetnější skupina 25-39 let, která má až třetí nejvyšší incidenci. Nejvyšší incidenci má věková skupina 20-24 let (133,7 / 100 000 obyvatel), následuje skupina 15-19letých (96,3 / 100 000 obyvatel). Mezi uživateli 24